\n'); focus(); } } // -->

<<< zpět

   


Noise master zine no.23

WICKED SUFFER rozhovor
GSW rozhovor
ŽMOLEK rozhovor
CONOPED rozhovor
OBACHA rozhovor
Zbyňa/Balkán cyklovýlet
HN+KATARAKTA tour
recenze CDs
recenze tiskovin
reporty z koncertů



*****************************************************************************************************


WICKED SUFFER

Strastiplná cesta vedla k udělání rozhovoru s mlátičkou jménem WICKED SUFFER. Kapela pochází z Indonésie, ze studentského města Jogjakarta. Při indonéském turné IRON LUNG (USA) byli právě WICKED SUFFER jejich supportem. Doteďka mám v živé paměti skvělé vystoupení v jejich rodném městě na Turbulance Fast, v prosinci 2010. Kapela vybočovala ze zástupu sXe metalcore kapel, punkových šílenců a crustových rabiátů. WICKED SUFFER byli zosobněním čisté síly, rychlosti a zvratů. Na festivalu vystoupilo pár dalších skvělých kapel, ale právě WICKED SUFFER ukázali v pravou chvíli ukrutnou sílu. Uhnat kapelu na netu dá velký problém, ale já rozhovor vyřešil za pomoci čínského kámoše, Indonésana Dodona. Zajímavé je, proč kapela vznikla a jaký je její postoj k muzice co hrají.

1. Čau kámo. Jak se daří v Indonésii ? Protože jste pro dost lidí v Evropě neznámá kapela, tak by mě zajímal začátek WICKED SUFFER. Pověz čtenářům historii WICKED SUFFER.
Rudi: Já jsem Rudi a jsem zpěvák WICKED SUFFER. Dali jsme se dohromady začátkem roku 2010 a jsme tak nováčci v hc/punkové scéně našeho města. Opravdu to je zábava.
Adhit: Čau, jmenuji se Adhit a mlátím do bicích. Je hezký být s tebou v kontaktu.
Yudha: Ve WICKED SUFFER hraji kytaru. A ohledně kdy, kde a proč jsme se dali dohromady jako WICKED SUFFER ti řekne víc Rudi nebo Dito.
Dito: Jsme jen parta decek co mají rádi hc / punk / pv. Často jsme se scházeli a hodně mluvili o různých věcech. Pak jsme zkoušeli jamovat a udělat nějaký hovna. …a zde jsme .
2. Hrál někdo z vás před WICKED SUFFER v jiných kapelách ? Pokud ano, tak nám je trochu představte. A co vás motivovalo k založení WICKED SUFFER ? Hrají členové WICKED SUFFER i v jiných kapelách ?
Rudi: Nebudu mluvit o mých předchozích kapelách, protože nemluvím o mém minulém životě. Ale ano, měl jsem hc/punkovou kapelu před začátkem WICKED SUFFER. Má motivace ve WICKED SUFFER je jednoduchá, vyjádření, nahrávky a zábava.
Adhit: Moje další kapela před WICKED SUFFER byla a stále je KILLED ON JUAREZ, kde bubnuji. WICKED SUFFER začali jen jako sranda pro studio. Nejsme tak vážní jak si myslíš.
Yudha: Yap, mám… Zvažuji jen TO DIE… haha. Barevnou hudební scénu v našem městě.
Dito: Býval jsem v punkové kapele RATTLEBRAINED, která stále hraje. Jen se bavíme s WICKED SUFFER, vydávat nějaký nahrávky co máme v našich hlavách nakupčený, není tak ? haha.
3. WICKED SUFFER. Má pro vás tento název hlubší význam ? Co je nového u WICKED SUFFER ?
Rudi: Zeptej se našeho kytaristy, on přišel se jménem WICKED SUFFER. Ale už pro nás znamená hodně…
Yudha: Páni, trpění je tak hříšné, hahahaha. Jednou se mi tohle jméno objevilo v hlavě. Jméno nebylo důležité. Pracujeme na novém materiálu, nejdříve pro split, poté pro velkou desku.
Dito: WICKED SUFFER znamená "Tekyan".
4. Co vše jste už vydali ? Připravujete nové věci, jestli ano, můžeš je trochu přiblížit ? Máte jen Raw demo 2010? Skutečně raw zvuk.
Rudi: Kromě dema 2010 jsme nahráli naše první EP nazvané Vicious Circle, vydané na kazetě. A právě jsme smíchali naše nové věci (není jich mnoho) pro nadcházející split s ALICE (chaotická kapela z Bandungu, Indonésie). Demo 2010 bylo velmi zvláštní, ale skvělé. Nahrané na Adhitův mobil.
Yudha: Jen EP. Vlastně jsme udělali Demo 2010 pro zapamatování jednotlivých částí v každé skladbě. Z té doby máme ještě nějaký materiál rozdělaný. Problém jsou peníze, proto jsme demáč nahráli na mobil. Ale mnoho lidí, přátel chtělo slyšet WICKED SUFFER a tak Rudy poskytnul matroš na náš blog.
Dito: naše vůbec první EP bylo jen nahraná s WMHM měsíc nazpět. Obsahuje 7 skladeb. Nedávno jsme pracovali na novém materiálu pro split album s ALICE.
5. Na Raw demu 2010 máte cover verzi NEGATIVE APPROACH. Proč jste si vybrali právě tuhle kapelu?
Rudi: Jednoduše jsem si vybral tenhle song…, kdysi jsem měl určitou představu… Pro mě jsou jednou z nejlepších kapel vůbec, kromě NEGATIVE FX a JOY DIVISION. Taky jsme hráli cover INFEST, když jsme hráli v Jogjakartě (o tomto koncertu píšu v úvodu, poz. Šakal).
6. Kdo skládá muziku a texty ? O čem jsou texty a co pro vás znamenají ?
Rudi: Já jsem připravil všechny texty. Jsou o věcech ve scéně, kterých je plno v dnešních dnech, jako pokrytectví, zášť, kdo udělal náboženství, temná stránka člověka. Pohrdám tím vším. Tohle jsou naše vlastní texty, které řveme ve WICKED SUFFER.
Yudha: Udělal jsem tóny a části skladeb v každém songu. Ale s některými songy mi vypomohl Dito a texty dělá Rudy.
Dito: Texty jsou od Rudiho a hudba od nás všech.
7. Pověz nám něco o UG ve vašem okolí a doporuč dobré kapely, ziny, labely atd. Je těžké zařizovat koncerty v Jogjakartě a celé Indonésii ? Je těžké sehnat místo pro koncertování a jaká bývá návštěvnost ?
Rudi: Jestliže odpovím na tuto otázku, bude následovat dlouhá odpověď. Doporučuji kapely FALEN LIGHT, GRAVE DANCERS a WOUND. Labely bych doporučil Work Hard Mosh a Trueside.
Yudha: zzzzzzzz, hlape, já jsem příliš líný odpovídat na tuhle otázku.
Dito: Vůbec ne, můžeš zde najít hodně koncertů a taky bez problémů narazíš na styl, který ti vyhovuje.Jogjakarta je město, kde se dá zažít mnoho různých typů umění, obzvlášť hudby. Návštěvy jsou většinou free. A teď pár jmen k doporučení: ARMADA RACUN, SOUTHERN BEACH TERROR, MORTAL COMBAT, FIRST TIME, ZOO, REALINO RESORT.
8. Máš i jiné hudební a nehudební aktivity ?
Rudi: Chodím na noční hodiny komunikační schopnosti, na vysokou školu.
Adhit: Stále jsem studen vysoké školy, už 5 let.
Yudha: Jsem umělec, mrkni na moje facebook stránku a popdívej se na moje portofilo, pokud máš zájem.
Dito: jsem studen vysoké školy, studuji psychologii.
9. Přibliž nám trochu Indonésii. Co můžem u vás spatřit (přírodu, památky) ? Indonésie je dosti navštěvován turisty, obdivující historická, kultovní, náboženská místa. Mohl bys nám představit Indonésii i z jiného pohledu ? Jaké jsou nejčastější speciality na jídelníčku u vás ?
Rudi: Indonésie má skvělé pláže a kopce. Taky máme mnoho krásných turistických míst. Nestarám se o politické a ekonomické záležitosti Indonésie. Je tu příliš mnoho korupce a hodně nízké platy. Tohle všechno je jen odpad. Moje oblíbená jídla jsou gudeg a Padangs´food.
Adhit: Je tu mnoho exotických míst včetně místních etnik. Musíte cestovat přes celou Indonésii a okolí, protože každý region má své vlastní kultury, hodně odlišné od sousedních. Oblíbená jídla jsou všechna ta, co udělá moje máma.
Yudha: Indonésie? Je to místo, kterému se říká cestovatelská nebesa. Bylo by to příliš dlouhé vyprávění o zdejší historii a kultuře. Prosím, přijeď a můžeš sám vidět všechno tady kolem. Mám rád všechna mámina jídla a samozřejmě gudeg.
Dito: Je tu hodně dědictví. Navštívil jsem jen nějaké artefakty z Megalithicum na jižní Sumatře. Skutečně dobrý, protože většina světových artefaktů ukazuje něco posvátnýho jako Boha nebo náboženské místo, ale tady jsme viděli artefakty z vesnického života megalithicum a téměř v každém odkazu je tam nějaký příběh. Mohl by to být mýtus nebo folklór. Hodně míst v Indonésii je podobných s různou historií nějakého předmětu samozřejmě. Tak jsi zvaný kámo. Moje oblíbené jídlo je Tongseng Kambing.
10. Indonesie je silně náboženský stát. Jste i vy nábožensky orientovaní ? Jak se stavíte k jiným náboženským směrům a co pro vás znamená náboženství ? Jak to vypadá s politikou a mezilidskými vztahy v Indonesii ?
Rudi: Nejsem nábožensky založený. Respektuji zde veškerá náboženství. Žiji svůj duchovní život s mými vlastními pravidly. Náboženství jsou pro mě potřebná - politický zkurvenci zasraný.
Adhit: Souhlasím s Rudiho názory.
Yudha: Ne! Nemluvím o náboženstvích, protože skutečnost je rozdílná. Viděl jsem mnoho lidí bojujících navzájem kvůli svému náboženství. Nemám to rád. Je to stejný jako když se lidi vrhnou na politickou dráhu a záhy jsou zkorumpovaný. Jsou to jenom lidi svázaný náboženstvím, mluvících na venek pěkně a jen ve skutečnosti shromažďují peníze.
Dito: Jsem muslim a nemám nic proti jiným náboženstvím. Žijeme si naše životy, tak jako kdejaký jiný člověk. Jen je potřeba si navzájem rozumět.
11. Jeli jste turné s IRON LUNG. Pověz kdo to zařídil, jaké to bylo, apod.
Rudi: Úžasná zkušenost.
Adhit: Pro mě je to nepopsatelná zkušenost, protože jsme mohli sdílet podium s kapelou jakou je právě IRON LUNG.
Yudha: Byla to docela hezká zkušenost.
Dito: bylo to ohromný. Mnoho skvělých kapel, skvělých kámošů a dobrej alkohol.
12. Vaše vystoupení v Jogjakartě bylo skvělý. Obrovské nasazení a totální smršť.
Rudi: Haha… tolik slov chvály… Se až stydím v tuhle chvíli, každopádně díky.
Adhit: Možná jsi byl jen opilej.
Yudha: Díky moc, ale my nejsme taky dobří.
Dito: Díky chlape.
13. Díky za odpovědi, poslední slova na závěr.
Rudi: Mrkni na náš blog: www.wickedsuffer.blogspot.com
Adhit: Zůstaň v kontaktu a příště na viděnou, houba houba!!!
Yudha: Díky moc za poskytnutí rozhovoru.
Dito: Díky všem "Tekyan"

[ Top ]


*****************************************************************************************************


GSW

Pudin - zpěv, Iedin - kytara a Adal - bicí + druhý zpěv. Malajská trojice rozdávající p/v - grindcore v řádně hlučném provedení. GSW neboli GYMNASTIC SKULL WHISTLING mě doslova pohltili svojí zběsilostí, kterou předávali v KL (Kuala Lumpur - Malajsie) na grindcore a p/v večírku v lednu 2011. Konkrétně na skvělém místě Gudang Noisy. Ten večer jsem zašel za Adalem, ale jeho angličtina byla tak bídná, že jsme prohodili dvě věty a byl konec. Zbytek GSW jsem už neviděl. Iedin si celý set hrál s kytarou jak noisový bůh a díky ne moc kvalitnímu aparátu lezlo z jeho kytarové bedny totální peklo. Vystoupení GSW bylo ohlušující a prdel nakopávající. Proto jsem se rozhodl pro stručný rozhovor. O kapele se na internetu moc nedozvíte (jediný zdroj informací je jejich registrace na Face(shit)booku, sama kapela moc anglicky nekomunikuje a k tomu jde o poměrně mladou kapelu. Její kořeny sahají do roku 2009. Kdo odpovídal na rozhovor nevím.

1. Čau kámo. Jak se daří v Malajsii ? Protože jste pro dost lidí v Evropě neznámá kapela, tak by mě zajímal začátek GSW. Pověz čtenářům historii GSW.
Čau, díky za pozvání k rozhovoru do tvého zinu. My jsme GYMNASTIC SKULL WHISTLING (GSW) z Mentakab, Pahang, Malajsie. Všichni jsme ze stejného místa, Pahang, Malajsie. GSW je Pudin (zpěv), Iedin (kytara) a Adal (bicí a druhý zpěv). Začali jsme v roce 2009. Tehdá jsme jen jamovali pro zábavu a zatloukali jsme nudnej čas. Kolem roku 2010 jsme se rozhodli dělat muziku vážně a mít tak regulérní kapelu. A tak jsme všichni zamakali na skladbách, psali jeden song za druhým a nahrávali u kámoše ve studiu Two Fingers Studio. V polovině března 2011 vydal Cactus Records naše první demo nazvané Play Fast or Don´t.
2. Hrál někdo z vás před GSW v jiných kapelách ? Pokud ano, tak nám je trochu představte. A co vás motivovalo k založení GSW ? Hrají členové GSW i v jiných kapelách ?
Pudin a Iedin nemají další kapelu kromě GSW. Adal má další dvě kapely, ABNORMAL PSYCHOLOGY (thrash / fastcore) a ROTGUT (grindcore). ROTGUT je stále aktivní a hraje mnoho koncertů po Malajsii. ABNORMAL PSYCHOLOGY je také stále aktivní, ale trochu pomalí, protože členové jsou zaneprázdněni další prací a studiemi. Motivační impulz GSW byl jednoduchý. Všichni máme rádi hraní rychlé muziky, protože v Malajsii nemáme mnoho power violence / fast kapel. A proto jsme se pokusili udělat jinou (odlišnou) kapelu od dalších kapel v Malajsii.
3. GSW. Má pro vás tento název hlubší význam ? Co je nového u GSW ?
Haha, my jsme tohle jméno dostali, je to nehoda mých kamarádů (sakra, nedává my to smysl…, poz.N.M.´zine). Zpočátku jsme neměli jméno pro kapelu. Jednoho dnes si můj kamarád udělal srandu, že kytarové riffy jsou tak hlučné, že jeho uši a lebka píská a hučí. A poté jsme se rozhodli si vzít jméno pro kapelu SKULL WHISTLING. Iedin se rád dívá na gymnastický přehlídky a jednou se šíleně smál. Tak jsme to zkombinovali a vytvořili GYMNASTIC SKULL WHISTLING. Hahaha, jméno nemá zas tak velký význam. Je to jen sranda a pro zasmání se. Nemáme nový materiál, jen demo Play Fast or Don´t a možná už máme venku split s další malajskou kapelou SMG a pár dalšíma. Jsme v současné době velice zaměstnáni děláním nových songů pro další splitko nebo jiný projekt.
4. Co vše jste už vydali ? Připravujete nové věci, jestli ano, můžeš je trochu přiblížit ?
Máme pouze jedno demo v současné době. Jsme mladá kapela a ještě nemáme další nový materiál.
5. Kdo skládá muziku a texty ? O čem jsou texty a co pro vás znamenají ?
Všechny texty a hudbu děláme sami. Texty vyprávějí o nás, co vidíme kolem sebe. Všechno je to realita, co se stala nyní v našich životech. Většina textů je o životě.
6. Pověz nám něco o UG ve vašem okolí a doporuč dobré kapely, ziny, labely atd. Je těžké zařizovat koncerty v KL a celé Malajsii ? Je těžké sehnat místo pro koncertování a jaká bývá návštěvnost ?
Nevím toho moc o scéně v Malajsii. Protože ve skutečnosti nejsem ve scéně. Myslím si, že dobré místo pro koncerty je v Kuala Lumpur…, hmmmmm možná.
7. Máš i jiné hudební a nehudební aktivity ? Vím, že Adal (bubeník) hraje ještě v ROTGUT.
Právě jen Adal má další kapelu kromě GSW. Pudin je nyní zaneprázdněn prací a Iedin věnuje veškerý čas studiu. A občas jsme zaměstnáni našimi koníčky nebo dalšími jinými věcmi co se dají dělat, hehe.
8. Přibliž nám trochu Malajsii. Co můžem u vás spatřit (přírodu, památky) ? Malajsie je dosti navštěvován turisty, obdivující historická, kultovní, náboženská místa. Mohl bys nám představit Malajsii i z jiného pohledu ? Jaké jsou nejčastější speciality na jídelníčku u vás ?
Hmmm, Nevím co bych ti měl říct o Malajsii. Ano, myslím, že Malajsie má mnoho krásných a klidných míst. Občas vidím mnoho turistů jak vysedávají na mnoha místech Malajsie. Malajsie dostala mnoho kuchyní světa, například máme rádi tradiční jídlo Naší Lemak.
9. Malajsie je silně náboženský stát. Jste i vy nábožensky orientovaní ? Jak se stavíte k jiným náboženským směrům a co pro vás znamená náboženství ? Jak to vypadá s politikou a mezilidskými vztahy v Malajsii ?
Yeah, myslím, že Malajsie je velice náboženská země. Pocházíme z náboženských základů a tak respektujeme příslušná práva… Respektuji jejich práva. Další věci o Malajsii ti nedám, stejně jako o dalších národnostech v Malajsii, nebo o plně zkorumpovaných lidech zde a jejich lžích.
10. Díky za odpovědi, poslední slova na závěr.
Prvně bychom rádi poděkovali tobě Šakale za rozhovor s námi. Omlouváme se za pozdní odpověď a taky za velice špatnou angličtinu, hehehe. Pro více informací o GSW, můžete mrknout následující link: http://www.facebook.com/pages/Gymnastic-Skull-Whistling/184972014873861 / gymnasticskullwhistling@yahoo.com a také cactusdistro@yahoo.com / www.cactusrecords.blogspot.com - díky ti mnohokrát…

[ Top ]


*****************************************************************************************************


ŽMOLEK

Už ani nevím, kde jsem našel zmíňku o fastcore kapele jménem víc než divným, ŽMOLEK. Moc důvěryhodně nic kolem neznělo, po nějaké době jsem se vrátil k této divně znějící kapele a musím říct, že se mi jejich hluk je dobrej. Ve stejné době jsem premýšlel, jaké české kapely bych rád do chystaného čísla N.M. a tak jsem sepsal pár řádků a vyslal je na sever. Dost rychlá odpověď od kytaristy PaštiXa byla v mejlu a vy si teď můžete přečíst o čem se ta debata plná otízek odpovědí, vedla.

1. Čau, proč název kapely ŽMOLEK ? A ta marihuana ? A jak se daří? Je pravda, že když jsem četl nějaký report kdesi, tak jen ŽMOLEK mi uvízl v hlavě…
Tě pic, proč název Žmolek ? Palice + žmoulat = Žmolek a víc ti řekne Šluk a Čmoud :-) pheeee
2. Máme považovat ŽMOLEK za projekt nebo plnohodnotnou kapelu ? No, v podstatě v tom není rozdíl, že? Každopádně jste vznikli jako projekt z vaší hlavní kapely EFECTO DESPOTISMO ? Proč? Byly nápady nepoužitelné do E.D. ? Potřeba hrát rychleji ?
Jo je pravda, že Žmolek byl ze začátku takovej projekt (Dani se prostě chtěl naučit na bicí a tak jsme se scházeli před zkouškou Efecta d...). Pospupem času a fastovejch zkušeností hhhh jsme si řekli co takhle koncík :-) Odehrály jsme zhruba 5 koncertů jen ve dvou. Připojil se Kamil, druhá kytárká a opět několik koncertů :-) a teď už snad definitivně máme i basáka Tanciho (Požadovaný stav mysli - fast core se dvěma opravdu uječenejma slavíkama a Uroboros - crust hardcore a Horror show - death rep), kterej už to skoro umí, no a navíc jsme sehnali i pomoc Daniho hlasivkám a to Štěpána fekálistu z Teplickejch Dr. Greenstain (crust punx). Nápady v EFECTU D. a nápady ve Žmolku jsou hodně rozdílný :-) A potřeba hrát rychleji ? To bych ani neřek, obě kapely se snažíme hnát :-)
3. Jaká je současná sestava ? Máte už stálého basáka ? Snad všichni hrajete v šedesáti sedmi dalších kapelách. V jakých, a o čem jsou a další zajímavosti.
Tak to už sem skoro odpověděl v předchozí otázce :-) DANI - Efecto despotismo - deathcore slam, Fucking lifetime - hardcore, Horror show - rep death no a Žmolda (muzika je pro něj všechno a nic jinýho skoro nedělá) :-). Tanciho a Štěpána jsem už prásknul no a já se snažím být navíc hlavou v Lycan gangu EFECTO DESPOTISMO..
4. ŽMOLEK je už zvěčněn na nějakém nosiči nebo se teprve čeká na první demo ? Na jakém formátu bude vydáno ? Na BZ máte spoustu skladeb, ty se budou znova přetáčet nebo nahrajete zcela nové ? Každá má svůj úvod či outro z filmů / seriálů. Navazují nějak na text nebo je to jen náhodný výběr kam se přilepí zmíněné intro / outro ?
Tak udělali jsme takoví demíčko o 7 skladbách na obyč cd -r hhh, ale jsou na Bandzonu ke stáhnutí. Určitě co nejdřív nahrajem úplně nové skladby, co máme + některý starší hitovky jako Green smoke a Boudejgáz pheee. Co ty intra ? Samozřejmě jsme se snažily, aby seděli přesně ke skladbě a nejlépe i k názvu samotný skladby, až na jednu myslím, že Rauš tam bylo jen takový sranda intro :-) Některý se povedli, ne ? :-)
5. Měli jste koncertní pauzu, proč k tomu došlo ? A jaká je situace s koncerty na severu ? Máte dobré zázemí pro pořádání koncertů a jak je to s návštěvností ?
Koncertní pauza ani nevím že byla hhh. Na koncerty u nás na severu si nemůžem stěžovat, města jako naše Teplice nebo Děčín, Ústí, Chomutov a další jsou přímo hudební města:-). Skoro každý víkend se jen v Teplicích a okolí koná nějaká akce od punku, hc, grind, fast, death, je tu spousta kapel, Děčín má na starosti zlý ZloRené, který rozjel klub co se s koncerty opravdu nesere. Naše osobní zázemí je samozřejmě Teplický klub Božák, ale teď se momentálně dostavuje nový Krupský klub zatím s názvem U Herziho, kde mimochodem zkoušíme už pěknou řádku let a navíc je to domov našeho bubeníka z ED a tím pádem by jsme se chtěli ukotvit zde. S návštěvností je to všelijaký, někdy je na koncertě lidí 50 někdy 100 někdy taky 30 a to je celkem škoda, protože např. naše banda se snaží dotáhnout vždycky nějaký hvězdy z daleka, každej řekne … Ne asi nato přídu, to je bomba, to musím slyšet , ale myslíš, že se na koncertě objevil ? :-) Je pravda jak už jsem psal, jsou tu furt nějaký akce lidi si vybíraj, nemaj náladu chodit každej víkend na koncert, nejsou prachy co já vím, ale nás to neodradí a budem se snažit akce dělat pořád a tahat sem všemožný bandy a tak to shrnu. Koncertů je dost a dobrejch, ale lidi jsou liný a tak koukejte zvednou zadky a začít pořádně moshovat a pogovat :-) (to říká ten pravej).
6. Skoro je vám rozumět, ale přesto texty by byly dobrým vodítkem. O čem řvete ? Podle názvů skladeb nebudou všechny na vážná témata, nebo se pletu ?
Teď nevím jestli to myslíš jako ironii ? :-) Něco tam slyšet je, občas je slyšet i to co tam ve skutečnosti není :-). Řve se zrovna o tom, co nás ve zkušebně napadne, máš pravdu, vážných témat tam moc nemáme, (jak pro koho hhhh), ale něco se tam najde jako "Nic nemáš", "Anti facebook", "Utíkej", "Prober se", jinak je to jen o bylinkách hhh. Žmolek je sranda o pobavení publika na vážnost máme své ostatní kapely :-)
7. Mohli byste napsat současnou situaci kolem hc/punkové scény na Teplicku a okolí ? Mini scene report ?
Tak já bych se spíš jen na rychlo zmínil o pár hc / punk kapelkách tady kolem nás. Požadovaný stav mysli - fast hardcore mazec se dvěma slavíky - TP. Not! - crust extrem hardcore s extrem mikrofoňákem :-), 15 let zabijí - TP. Uroboros - Crust hc projekt P.S.M. a Not! - TP. Sandokan rebell - politickej punk - TP. Action - hc/metal mosh stars - TP. Bob - trash/hardcore - TP. Remember of heroes - punk rock (ex. 4 Debills) - TP. Aso naga - hc/punk 3 baby na dva kluky :-), samozřejmě ječí slečna - Krupka/Praha. Fucking lifetime - hardcore (členi ex. Menace infect, ex. Day after death, Efecto despotismo). Friend For Bad Times - emo/punk (ex.Day after death, Your fucking nightmare) - Krupka/TP. Your fucking nightmare - hc/punk - TP. A spousta dalších a dalších, kteří jsou ještě jen ve zkušebnách.
8. Si neodpustím malou štiplavou poznámku ke kytaristům…., vyhovuje vám držení kytar skoro u hlavy ? Nemůžu si pomoct, ale je to velký nezvyk… Většinou kytaristi drhnou kytary proklatě nízko zavěšené…
Teď mluvím pouze za sebe (PaštiX), kytaru mám vysoko, protože jsem z vyklej z EFECTA D., tam hraju oproti Žmolku techničtejší věci a hraje se mi na ní líp, když je vejš, :-) Za Kamila nemohu mluvit, asi to okoukal ode mě :-) hhhh
9. Díky za odpovědi, a jelikož mám hlad, zeptám se na vaše oblíbená jídla.
No tak možná čekáte vegan kapelu, ale naopak. Kamila hned napráším, miluje steaky. Dani je taky masožravec, ale ne tak vášnivej a za svoje nej jídlo považuje bramboráčky :-), Tanci a Štěpán masožrouti …. nej zvířátka fakt nevím :-) Jen vím, že Tanci má rád Bránika. Já bohužel jedinej vegetarián …, oblíbený fakt nevím, je toho hodně. Díky moc za rozhovor a měj se a třeba někdy někde :)

despotpastix@gmail.com / http://bandzone.cz/zmolek a fotky z koncertů: http://z-m-o-l-e-k.rajce.idnes.cz/

[ Top ]


*****************************************************************************************************


CONOPED

Při prohlížení jednoho letáku jsem narazil na kapelu CONOPED, ve které hraje kytaru Zbyňa z další strakonické kapely BEHIND THE CEMETERY WALL. Omrknul jsem net a dostal se k muzice a pár dalším informacím. V tu chvíli mi došlo, že jsem před pár měsíci cosi o CONOPED zaslechl na koncertech a padala sama superlativa. A tak jsem neváhal a poslal mejlem pár základních, avšak dostačujících otázek, které k seznámení se s mladou, ale zručnou kapelou postačí. Na otázky odpovídal Zbyňa - kytara.


1. Čau, tak jak to je se vznikem CONOPED? Kdo za tím je, na co hraje… Je CONOPED plnohodnotná kapela nebo jde jen o vedlejší projekt ? Co znamená slovo CONOPED?
Hellos Šakalos, díky za prostor v NOISE MASTER zinu. Takže vznik kapely CONOPED ? Na jaře 2010 se domlouvá Zbyňa (kytara jinak BTCW) s Lukášem, že si občas zajamujou, když si při delším pobytu v Anglii pořídil basu. Sháníme bubeníka, v září za bicí sedá Tomáš (MOŽNOST VOLBY - kytara). Chvíli hrajem ve třech, ke konci roku přibíráme na druhou kytaru Ivana (ex-OTCŮV HNĚV - bicí). A posledním je mikrofonmen Eda (ex-GACY IS THE POGO, WITH CARE! a IN CRUEL), který s námi je od února 2011. Slovo CONOPED samo o sobě nic neznamená, ale všichni máme rádi produkty z konopí. Poslechnem si Motörhead, Exploited, Entombed a název je na světě!
2. Strakonice kdysi bývaly měkkou hardcore punku. Dlouhou dobu tam bylo mrtvo a pak se blýsklo na lepší časy. Tím nejlepším je určitě B.T.C.W. a bum, je tu CONOPED… Ty jsi Zbyňo, jediným pojítkem obou kapel. Která je pro tebe přednější a ve které máš větší podíl na komponování skladeb?
''Oh", díky za kompliment. S BTCW je to teď víc do grindcore a s CONOPED chcem hrát ostrej hardcore/punk s thrash kytarou a metalickým zvukem , kterej nám ve Strakonicích chybí (většina rádoby punk kapel je moc slaďoučká). Jinak lidi s obou kapel se znají z akcí atd. Ani jedné kapele nedávám přednost, jsou to moje děti, nedělám mezi nimi rozdíl. Vždy jsme se domluvili, takže je to o.k. Podíl na všech k.o.mpozicích mám u BTCW, v CONOPED polovinu.
3. Co zbytek CONOPED, funguje nebo fungoval v jiných hudebních projektech? A co se týče vašeho stylu, měli jste jasno, co chcete hrát, nebo šlo a jde jen o hraní muziky bez ohledu na to, co hrajete za styl? Měl by CONOPED vycházet z nějakých zaběhlých ikon hardcore crustového nebe?
Kdo kde hraje sem napsal výše. Měli jsme jasno, že si chcem zahrát punk/metal. Zhulit se, popít pivko, prostě se pobavit!!! Vycházíme z konce 70. a celých 80. let (jak hudebně, tak věkem), začátek 90. let, ale i nové kapely. Každý z nás poslouchá spoustu různé muziky. A k těm ikonám kurevsky pekelnýho rock´n´rollu za sebe: Motörhead, Disharge, Exploited, G.B.H., Broken Bones, Sacrilege, Extreme Noise Terror, Ramones, Misfits - Samhain - Danzig, Dead Kennedys, D.R.I., Septic Death, Cryptic Slaughter, Cro-Mags, S.O.D., Detestation, Toxic Holocaust, Anti-Cimex, Disfear, Entombed, Crow, Gauze, Disclose, Telex atd.
4. Zřejmě jediný veřejně dostupný songy jsou ty na bandzone, ale u nich není zpěv. Tak jak to teda je s těmahle skladbama (zpěvákem) a máte už něco v plánu nahrát? Demáč? Na kazetě? Klasika, návrat ke kořenům audio záznamů… U skladeb na bandzone je slyšet, že jsou z různých nahrávání, vše zkušebna?
Jasná věc, zatím vše nahráno ve zkušebně z různejch zkoušek. Zpěv už máme, texty se tvoří. Do studia snad příští rok. Pak se uvidí, co a jak, určitě nějaký demo. Jestli na mc nebo cd nevim. Já preferuji vinyl, ale víš jak to je. Uvidíme!?!?
5. Máte za sebou vystoupení na festivalu pod skálou ve Štěkni. Jak se hrálo, víceméně před domácím publikem a jak z pohledu spoluorganizátora (nepletu-li se).
Nepleteš se. Hrálo se nám dobře (to víš narozeninová párty). Organizační věci taky v pohodě, sice jsme čekali větší podporu v návštěvnosti, ale žádnej provar to nebyl.
6. Thrashers crew jsou stále ti stejní nebo se sestava obměňuje? A je ve ST další koncertní crew? Jaké jsou nejlepší a nejhorší akce pod taktovkou Thrashers crew?
Historie Thrashers Crew sahá až do roku 2006, kdy Petr Váchal, Zbyňa a Karolina udělali první dvě akce (únor, říjen), vše dopadlo ok. Další rok jsme nic nepořádali, jelikož jsme rozjížděli BTCW (to už je jiný příběh). Od roku 2008 pořádáme i aktivně hrajem, vše vypadá dobře. Z jara odchází Petr, ale pokračujem dál ve dvou. Od roku 2011 jsme do "Thrashers" přibrali Lukána a Yardu. Takže všem, kteří nám kdy pomohli velké díky, ale hlavně Karolině!!! Nejlepší a nejhorší akce? Asi takhle, vždycky jsme přežili a hlavně si užili!!!! A doufám, že i lidi co přišli na koncert. Nějaké party co dělaj akce tu jsou, ale ty kapely mě moc neberou.
7. Křemelka, kultovní místo pro hraní. Jestli si dobře vzpomínám, mělo existenční problémy, jaká je situace dnes a co bych se měl dozvědět o klubu Habeš?
Křemelka, no nevim jestli kultovní, ale na dlouhou dobu jediný stále fungující klub. Jinak koncerty děláme různě po hospodách atd. Co se týče Habeše, tam sem byl tak před 6-ti lety (ne-li víc) na koncertě. Pak se tam nic nedělo. Ted´ asi 2 roky je tam klub, ale ještě sem tam nebyl (nebylo na co!!!). 16.10. tam budeme hrát, vlastě tu akci pořádáme. Tak doufáme, že příjdou lidi!!!
8. ST nejsou velký město, avšak dva obchody s muzikou, jeden teda víc mainstream, druhý víc punkrock / skinhead… Fungujou ještě? A jak si vede Pan zpěvák K.Bouša / TELEX?
Ani jeden krám už nefunguje, ale je tam nový (asi 1rok), Punk & Tekk. Takže cd, dvd, hadry, nášívky, placky, pár kazet a vinylů. Má to známej, kterej taky dělá párty, občas i koncert. Tak u Telex se nic neděje. Kája rock ´n´ rolluje v Carlos & his Coyotes. Jinak ze strakonických kapel mám rád Telex, Zelení Kanibalové, Číšníci, Judgement Day, Rat Race a starý Delusion.
9. Všechno, díky za odpovědi.
Tak zdar, my děkujem všem lidem co nás podporují a pomáhají. Hlavně Tobě Šakale. Jěště jednou dík za zájem a směj se. Za CONOPED Zbyňa.

zbyna.btcw@seznam.cz / http://ban dzone.cz/conoped

[ Top ]


*****************************************************************************************************


OBACHA

Docela nedávno jsem hledal cosi neurčitýho na internetu, dostal jsem se do Kanady a krátce na to, jsem byl zasypán kapelami hrající grindcore a powerviolence včetně mixu obou stylů. Některé kapely jsou tak "utajené", že jsem se k nim prokousaval zajímavými kroky. Jedna z méně tzv. utajovaných, byla výborná kapela s prapodivným jménem OBACHA. Vzešli z podobné kapely, WAR HERO. Začal jsem se pídit po všech informacích co se dají sehnat a nedlouho poté jsem už žhavil klávesnici. Kupodivu se mi dostalo rychlé odpovědi s tím, ať dám adresu, že pošlou kazetu. Šetřím, a tak jsem kazetu odmítl s tím, že si demo stáhnu. Na dotaz, zda s nimi můžu udělat rozhovor, obdržel jsem rychlou souhlasnou odpověď. To jsem ale nečekal, že se setkám s tak šílenou angličtinou, že jsem raději přeposlal odpovědi Soudruhovi, aby se na to mrknul s jeho přítelkyní Dášou, za což jim děkuji, ale nakonec překladatelský oříšek putoval o kus dál, až ke slečně Sentě, australance, která poupravila pár slovních obratů. Obě holky se ještě s ničím podobným nesetkaly. Když jsem obdržel překlad a dolouskal jsem ho až na konec, tak sami si nebyli jisti, jestli to dokážu přeložit. Ale dost už bylo příběhu jak se k OBACHA dostal nějaký Šakal. OBACHA maj na internetu několik záznamů z jejich koncertů. Skvělý sety. Ve Winnipegu je kapela STILLBIRTH (myshit.com/stillbirthftw) a v San Francisku ORDSTRO (http://ordstro.bandcamp.com/ / http://sites.google.com/site/morethanemployeesandconsumers/). Kapely, co mají split s OBACHA. Někde si to sežeňte. V době, kdy jsem se pídil po kapele, jsem měl k dispozici demáč vydaný ve 200ks o 13 skladbách. Hudba znějící jak kdyby byla nahraná pozpátku. Kurevsky skvělý p/v námrd. Výborný hluboký a zároveň nakřáplý vokál. Krátké stopáže. Super. Pomalá pasáže, zběsilé blast výsypy. U kapely se mi líbí její přístup k nahrávání, pořádaní koncertů a celkové image kapely. A tak vzhůru do brutální scény zvoucí se powerviolence. Odpovídali G = Graham, C = Collin, T = Tommy a E = Evan.


1. Čau chlapy, OBACHA jsou pohrobci WAR HERO. Obě kapely hrající podobně. Proč teda došlo k založení podobné kapely, OBACHA ? Složení kapely… Proč jste si vybrali pro kapelu název WAR HERO a OBACHA. Hodně rozdílná jména.
T: Ve WAR HERO často nevznikaly nový skladby, ani jsme často nehráli, tak jsme toho nechali.
G: Lee byl taky dost ožralej nebo ne dost ožralej na to, učit se nový skladby.
C: Byli jsme čtyři roky v jedné kapele, tak jsme rozpadem staré chtěli začít s novou.
T: Ukradli jsme název WAR HERO ze split VOID / FAITH…, jméno OBACHA….
E: Nemá to být tak špatně vyslovitelné, "to si piš" jen jsme to nikdy nezměnili.
G: Jo.
C: Není to tak, jak si myslíš, že to zní.
G: Můžeš to vyslovovat, jak kurva chceš.
T: OBACHA je Graham - zpěv, Tommy - kytara, Evan - bicí. 6ádnej Lee.
2. OBACHA je poměrně mladá kapela. Máte nahranou zatím demo kazetu. Vyšla ve 200ks, byla to striktně limitovaná edice kvůli v uvozovkách zajímavosti ? Na demu je cover od UMMM. Vůbec netuším, co to je za kapelu. Demo se nahrávalo ve studiu nebo ne ? Jak dlouho trvalo připravit těch 13 skladeb a vzali jste si od WAR HERO nějaké postupy či přímo celý skladby anebo jste začali od začátku ?
C: Tuhle nahrávku jsme vyprodali.
G: Vytvořili jsme ho vlastníma rukama.
E: Jaká bolest v prdeli.
C: Dělali jsme je doma, tak jsme jich nemohli udělat milión.
G: UMMM jsou nejnechutnější kapelou v Calgary. Všichni čtyři jsou kurva skvělí.
T: Skladba je ve dvou rifech, takže jsme se ji naučili během tří minut.
C: Tommy a já bydlíme společně, nahráli jsme to u nás v obýváku, kde taky děláme koncerty.
T: Všechny riffy jsou pro OBACHA nové, ne tak čistokrevný powerviolence.
3. Kdy budou venku splitka se STILLBIRTH a s ORDSTRO ? Co můžeme očekávat od těchto split 7" ? Jak došlo ke spolupráci a chystáte další nahrávky ? Kdo dělá grafiku kapele? Vy sami ?
C: Doufáme, že test press pro split se STILLBIRTH vyjde příští týden, pak budeme nahrávat na stejném místě, jako nahráváme pokaždé.
G: Stejné místo jako pokaždé, temný satanistický plac.
T: Splitko s ORDSTRO bude na kazetě ke společnému listopadovému turné.
C: Doufejme.
G: Alespoň můžeme udělat nějaký zkurvený kazety, možná…
T: Já jsem dělal všechnu grafiku, přes ukradení obrázku až po nalepení našeho jména na něj.
E: Grafiku jsme si dělali sami.
4. Hrajete dost koncertů. Skutečně skvělý show. Ta v tom lese (máte ji vystavenou na webu) je geniální? Můžete říci více o tomto místě? A co ty koncerty v domech (obývácích) ? Jsou to pronajaté domy nebo patří přímo pořadatelům ? Nebývá problém se sousedy ? Je zvykem na těchto akcích chlastat ?
T: Jo, pořádal jsem Fastcore fest, rodina našich přátel vlastní pozemek v lese.
C: Všechny festy a domácí akce (koncerty v obýváku) jsou maximální D.I.Y.
G: Lidi co tam žijou, pořádají akce.
C: Sereme na promotéry.
G: Drinky? Jasně, ožíráme se a jsme pod vlivem.
E: Jasně, se sousedy jsou problémy.
C: Všichni jsme sousedé, vyjma Grahama, který žije v hluboké jeskyni temného lesa. Měl bys vidět toho chlapíka! Bereme ho ven v kleci.
T: …porostlého vousem.
5. Squamish - jaké je tam scéna, místa pro hraní….. Jak daleko to máte do Vancouvru a kde jsou lepší podmínky pro hraní ? A z pohledu celé Kanady ?
C: Během turné WAR HERO jsme potkali spoustu skvělých grinderů z celé Kanady, scéna všude vzkvétá.
T: Kromě Regina city, co to je za díru.
C: Jo, srát na to místo.
E: Většinou dělají jen zkurvený akce v Collins (zřejmě místo pro koncerty ve městě Regina, p.N.M.).
T: Jo, důvod, proč je mládežnický centrum na hovno.
C: Ale je to taky úžasný.
T: Blunt fest v Alberta city.
E: Ten je zrušený.
G: Calgary je kurva skvělý.
T: Vandalské veřejné umývárny je dělají míň odporným.
6. Kanada a USA v posledních několika letech opět vládnou p/v a grindcore. Nová vlna p/v a grindcore se šíří jak mor (v dobrém slova smyslu). Je tahle nová vlna vzniklá z nedostatku ? Stane se z téhle scény zase trend ?
G: Temný mor powerviolence se šíří celou severní Amerikou.
C: Jako pěstí do tváře. Myslím, že tady v Kanadě chvíli chyběl, ale je zpátky. Kapely jako SELFISH BEINGS, SIXBREWBANTHA, D/COMPOSE, OSK.
T: SKUFF.
C: BRIDGEBURNER, YOUNG OPPRESSION. Všichni z BC. Všichni jsou přibližně v našich letech, tak nadšeně hrajeme společně.
T: Powerviolence je světovej fenomén.
G: Lt. DAN, LAB RAT, KANKER.
C: CONSEQUENCE, WOLBACHIA, NOOSE.
T: SOIL OF INORANCE a POWERCUP.
C: Všechny relativně nový kapely vyrůstající v kanadské scéně.
7. Nesmí chybět otázka… Jaké jsou vaše oblíbené kapely a znáte nějaké z ČR, nebo cokoliv jiného ?
C: Máme různý vkus, JUDAS fucking PRIEST, eh, OK. Mám rád ASSÜCK, ale nejsou mý oblíbenci.
G? ANAL CUNT, DAHMER, UNHOLY GRAVE, JOE PESCI.
E: POSER DISPOSER, UZI SUICIDE, THE ENDLESS BLOCKADE.
C: A co BLIND GUARDIAN ?
E: haha, uhh… CROSS EXAMINATION, další si nevybavuji.
T: CHARLES BRONSON, INFEST, APARTMENT 213, CROSSED OUT, XBRAINIAX.
C: Znám sladkou noise kapelu z Itálie, SLANCIO ANALE.
E: LYCANTHROPY.
T: GRIDE.
C: VIOLENT HEADACHE, MALIGNANT TUMOUR jsou kapely z ČR, co mám rád.
8. Texty. O čem jsou ? "Isolated state" - o čem je tento text ? "Download this, fucker" - jste proti stahování muziky nebo o čem je tento text ?
C: Naše texty / písničky jsou o našich problémech.
E: Text skladby "Download this, fucker" není proti stahování.
C: Myslím, že to je o lidech co stahují muziku a nechodí na koncerty.
T: Napsal jsem to o kapelách, co jen nahrávají a nedělají demáče nebo kazety. Je super stahovat si věci z netu, ale není to D.I.Y., spoléhat se jen na internet. Kde je v tom jednota?
G: "Isolated state" je o lidech co jsou hodně nemocní a v tomto stavu jsou odkázáni po zbytek života na léky na předpis.
T: Vzít je popelníkem přes hlavu.
9. Klasické xerox ziny jsou na vymření. Papírové profi tištěné ziny nemají na růžích ustláno. Jaká je situace u vás ?
C: Naši starší punx kámoši dělávali ziny o hloupých příbězích a věcech. My zkrátka spoléháme na státy (myslí tím USA, p.překladatelka Senta).
T: Kámoši z Point Break dělali zin, kterej se jmenoval Reprucussions a byl super, ale to je všechno, co jsem viděl v Kanadě v poslední době vycházet (správný název by měl být Repercussions, p.překladatelka Senta). Short, fast and Loud je dobrej, ale Maximum rock and roll stojí za hovno.
G: Tenhle zin stojí kurva za hovno.
C: Dneska je příliš mnoho zinů na internetu.
T: Ještě jednou zatracenej internet.
10. Squamish - z pohledu turisty… Co byste doporučili ve Squamishu a okolí ? Vím, že jste obklopeni horami a máte přístup (vzdálený) k moři.
T: Turistům bych doporučil, ať jdou do hajzlu.
C: Ti zkurvení, ne ti punx.
G: Horolezci a sjezdaři (šílenci sjíždějící hory na upravených horských kolech, p. N.M.).
C: Do hajzlu s nimi, my hulíme a grindujeme, kromě Evana. On je jen grinder.
E: Jo.
T: Jsou tady mraky snobských turistů, ale když přijedete, zahulíme a vezmeme vás na všechny fajnový místa.
G: Je tu pekelnej skatepark.
C: No, B.C: je kurva obrovský, města jsou skutečně rozházený (ridiči jsou tak v prdeli) a většina je zalesněná a hornatá, chlapče.
E: Doufejme, že to přeloží, ono je to prostě na hovno, že?
11. Díky za odpovědi, poslední slova jsou vaše.
E: Jsou vaše.
C: Díky chlape, máme rádi věci.
G: smoke weed and mosh and get all your fuckin czech republic punks to report to Squaamish asap
C: A máme zkurvenou BBQ párty.
T: Díky za rozhovor, všechny jsou naše.

myshit.com/obachahc / http://ihateobacha.blogspot.com/ / OBACHA@hotmail.ca

[ Top ]


*****************************************************************************************************


Zbyňa/Balkán cyklovýlet

BALKÁN A OPĚT NA KOLE
Je to se mnou špatný, prostě nevydržím na místě. Sedím na prdeli po příjezdu z Jižní Ameriky, kolo mám na opravě a je pěkně. Po týdnu si už říkám, že bych se mohl snad i projet, ale s kolem jsou potíže, je to kanadská plečka, která není kompatibilní s evropskýma kostitřasama, takže se oprava protahuje. Je krásně a já si říkám, že kurva ono by to chtělo fakt se aspoň projet. Navíc kupuju novej stan a zadní nepromokavý brašny a s těma věcma skoro spávám v posteli a očumuju je každej den. Po 14 dnech je kolo vcajku, bouchá sopka na Islandu a začíná pršet. Všecko je připraveno, ale prší. Ale připraveno na co? Už zase pojedu nebo co? Já nevím, ale začíná se to ve mně opět bouřit a začínám se nudit. To je špatný, to je moc špatný… Že bych šel do práce, abych se nějak zabavil? Kurva, to asi ne… Dávám se do kontaktu s týpkem, co chce jet na Island na kole a všecko vypadá víc než příznivě, ale v den kdy chci kupovat letenku, tak týpek říká, že od cesty ustupuje, protože sopka soptí… Navíc stále lije. Ale fakt nepřetržitě. Zmítá se mnou nervozita, kterou se snažím rozřeďovat návštěvami místního lokálu, ale i to mě nějak extrémně nebaví a navíc zjišťuju, že utrácím spoustu peněz a příjem žádnej. Koncert si dávám jen jeden a píšu o tom žvásty na www.czechcore.cz, které však nepadly na úrodnou půdu a tak jsem navíc nasranej. Takže mně asi nic jinýho nezbyde, než zvednout prdel a nějak se zabavit. A když nevíš co bys, tak sedni na kolo a jeď. Tak teda jo, já pojedu. Je vlastně jedno kam, ale na východě by mohlo být levno a např. ex-jugoslávské země jsem ještě neprojel, tak co třeba tam? Kupuju mapy a tak nějak si říkám, že bych mohl z Albánie nebo Řecka jet lodí do Itálie a od tam zase nazpět. Nevím nic, ani cestu, ani kdy, ale vím jedno - chci to dát z domu a domů zase přijet, chci to dát totálně natvrdo pořád ve stanu a sám si vařit, prostě tak jak jsem to vždycky chtěl a jak to zatím nikdy neproběhlo. To pravý cyklocestování! Za malej peníz a co nejvíc vlastními silami. Takovej cykločundr. Ale prší… Kurva, jak prší, to snad nikdy nepřestane! Nervozita se stupňuje a jednoho dne se kotel, kde se nervozita vaří, přehřívá a vybuchuje. Jedu, i když prší! Musím!!! Ve volební pátek usedám na kolo, věším brašny a jsem opět na cestě!!!! Volím svobodu!

KRÁSENSKO - SLAVONICE

A už to jede, už se kola kroutí, známý pocit svobody mi na xichtu kouzlí rohlík, kolo je po opravě a tak šlape jako Primky a dokonce i přestalo pršet. Mířím na Slavonice a hned první den dělám mraky kilometrů a kopcovitost terénu mě vcelku překvapuje. Bloudím v okolí Moravského Krumlova, krajina ubíhá a jsem fakt šťastnej. Nocuju v lese a večer si ve stanu užívám bouřky. Dojíždím do Slavonic, které se mi velice pozdávají, je tam spousta cyklistů, motorkářů a náměstí je vyloženě pěkný. Ale už opět začíná pršet, přelézám do Rakouska, zevluju na autobusových zastávkách a prší a mrholí a neprší a prší. Jedu po úplně bočních cestách, kvalita silnic je prostě prvotřídní, potkávám málo aut a pořád je mi hej. Stanuju vedle posedu ve vysokém lese.

RAKOUSKO

Tato země se mi fakt líbí. Spousta bočních silniček, spousta cyklostezek, málo aut, v pohodě lidi, pořádek a super krajina. Nechápu, proč jsem sem nejel dřív??

Směřuju někam k městu GREIN na Dunaji. Je to pořád do solidního kopce za téměř neustálého deště. GREIN samotnej je pěkný město a moc se mi tam líbí, překračuju Dunaj a spím v hrozným kopci, prší a pak začíná bouřka. Stále na jih a cestu k městu TRIEBEN si zkracuju výstupem do šíleného sedla, což mě fakt baví, i když dřina je to řádná. Na vrcholu žel začíná opět lít, ve sjezdu dolů se do toho přidávají kroupy a tak opět živořím na autobusové zastávce a čekám na zázrak…, kterej se nekoná, akorát se klepu zimou. Rychle hledám místo na spaní a vyhrává plac pod silničním mostem a opět lije. Do oběda ležím ve stanu poslouchám dunění deště, ale pak si to v tom dešti dávám i na kole a z TRIEBENU se drápu do kopce jak kráva. Hlavně ten začátek byl fakt prudkej. Jo ale 30 km sjezd byl naopak docela v pohodě. Parádní cesta horama. Směr Wolfsberg, kde pracně hledám místo na stan. Vyhrává loučka mezi kolejemi, silnicí a potokem. Pěkný místo. Výbornej den a super večer bez komárů, prostě paráda.

SLOVINSKO

Lublaň? Dám to? Celej den lije a lije. Celej den se trápím a šlapu jak magor. Po víc než 150 km dojíždím do Lublaně a jsem hodně zničenej, i když sjezd k Lublani byl moc dobrej. Potkávám se s Mihem, se kterým jsme kdysi podnikli trip přes Rusko do Asie. Vidím toho holomka poprvé od té naší slavné výpravy, tak je co vyprávět, na Metelkova je potřeba i pivo vypít a před 2 h ranní konečně padám do betle. Pár dní se flákám po Lublani, pořád chčije a chčije a tak se aspoň nacpávám burkem a pročítám moudré knihy o Balkáně. Poslední večer v Lublani povykujeme s Mihem na Metelkova do 4 h do rána. Přestalo pršet a tak zase skáču na koně a mířím nekompromisně na jih. Jedu jaxi bokem a nepotkávám téměř nikoho, je jasno a urážím spoustu km skoro až do Ogulinu v Chorvatsku. Jedu úplně boční cestou přes les do kopce a je to fakt parádní, nikde nikdo a to ticho… Mám z toho moc dobrej pocit.

CHORVATSKO

Hlavním tahákem jsou Plitvická jezera a tak se tam teda i já mrknu. Pobřeží vynechávám.

Je úplně jasno a já mířím k Plitvickým jezerům. Než tam dojedu, tak se musím vypořádat se skutečně dlouhým stoupáním a trvá mi věky, než se doplazím k jezerům, jsem solidně zrychtovanej. Jdu na to a čumím jak puk. Je to úplně super, parádní podívaná, na lodi Chorvati zpívají, jezera jsou nádherný, počasí je skvostné, prostě už nemůže být líp. Žel únava mě drtí a tak se válím na parkovišťu a nemůžu se ani hnout. Na závěr dne se ještě plazím do kopce a sjíždím skoro až k hranicím s Bosnou a Hercegovinou, kopu tam jedno pivo a spím v poli.

BOSNA A HERCEGOVINA

Tak do Bosny Hercegoviny jsem určitě chtěl jet a to hlavně proto, že jsem o této zemi dohromady nic neslyšel, tak je jasný, že se tam musí jet.

Hned po průjezdu hranic vidím mešitu, tady žijí muslimové a křesťané pospolu a zatím v klidu. Sjíždím do města Bihač, vyměňuju složitě peníze a rubu to z kopce do kopce, je opět úplný jasno, nikde nikdo, směřuju k městu DRVAR a spím v hrozným kopci téměř u silnice. Přece jen jsem cestou potkával cedule informující o zapomenutých minách. Ještě jedno stoupání a pak dlouho po rovině. Fakt ani noha. Dělám opět strašnejch kilometrů a mířím na Tomislavgrad. Stanuju nad Buško jezerem, kam se potácím fakt jen silou vůle. Hic a obloha modrá jak modráky. A zas snad 130 km! Pořád z kopce do kopce, složitě hledám vodopády Kravica, který by snad měli být u města Ljubuški. Ale kdo hledá najde a usilí se vyplatilo, vodopády jsou naprosto úžasný, je tam jen pár lidí, neplatí se tam vstup a voda je studená a parádní. Ráchám se tam v hadrech a opět jsem šťastnej jak blecha! Večer jsem ale úplně v prdeli, zbitej jak pes. Jedu na Trebinje a je asi ten nejhorší hic co může být. Ani mráček, ani lístek se nepohne a já stoupám do brutálního dlouhýho kopce po planině, kde není ani cm stínu. Je to něco příšernýho. Zmáchaný tričko přitahuje komáry a hovada, takže dostávám desítky štípanců do zad a berou mě všichni čerti. Ale ten sjezd potom byl fakt hóódně dlouhej. Jedu mezi horama do Trebijne a je hic jak v pekle. Dost se flákám, ale večer si dávám ještě výstup k hranicím s Černou Horou, spím na takové odbočce hned u silnice. Ufff!

ČERNÁ HORA

Tady už jsem kdysi byl na výšlapu v horách a bylo to super. Takže severní část pro tentokráte vynechávám a zkusím místa, kde jsem ještě nebyl.

Na vrchol k hraničnímu přechodu je to ještě kus do kopca. Celníci se diví, že jsem ten kopec vyšlapal na kole a že jedu až z Čech a Černohorci si dávají na čas a nějak se jim nezdá mé íranské vízum v pasu. "Kurva chlapi, když mě s tím pustili i do USA, tak snad Černá Hora taky klapne, ne?" Do města NIKŠIČ mi to vůbec nejede, jsem jakejsi unavenej. Dávám si oběd jak pro krále a k němu dostávám i pohledy, tak je hned i vypisuju. Směr Podgorica, ale je ta cesta je něco jako dálnice se spoustou tunelů, ze kterých mám hrůzu a tak to tunely tlačím. Žel roztrhávám si přední brašnu, jak ji dřu o stěnu. Pak už na to nemám nervy a sjíždím ze silnice a jedu ke klášteru Ostroh. Kopec jak hovado, ale to mě baví!!! Od tam jedu po jakýchsi stezkách šíleně dolů, ani nevím kam jedu, ale je to bomba. Sice 2x se skoro srážím s protijedoucím autem, ale pořád je to úžasný. Nějak dorážím do Podgorice, ale je pátek odpoledne a provoz a chaos je na nejvyšší úrovni a tak se nezdržuju a pálím to na jih ke Skadarskému jezeru. Nepřetržitá kolona aut! Musím a chci objet tunel, co vede k moři, takže mi nezbývá než se pustit do dalšího brutálního stoupání, směr Petrovac na moru. Náročný den!!! To stoupání se táhlo ještě fakt dlouho, ale po ránu to nebylo tak strašný a z vrcholu bylo vidět až na moře, tak bomba a paráda, ani mráček a sjezd jak blázen. Navrch dolů kolem moře a dojíždím až do města Bar, kde peru, internetím, bloudím, ale nakonec jaxi dojíždím až do kempu kdesi před Ulcinjem, kde si dávám pauzu, platím 5 euro a nořím se do vln. Potkávám v tom kempu i jednoho Rakušana, co jede z Vídně do Istanbulu a tak prej přes Albánii pojedeme spolu. No super!!! Večer se družíme ještě se 2 Němci a pivo a víno nás dost likviduje.

ALBÁNIE

O Albánii jsem slyšel jen samou chválu a tak tam bylo taky třeba strčit noc. Na severní část a ty jejich vyhlášený polňačky jsem si se svým kostitřasem netroufal, takže jsem zvolil jinou cestu a to do Makedonie.

Start z Černé Hory se lehce protahuje, protože po tom včerejším osvěžení je nám všelijak. Ale není nad lepší způsob jak se zmátořit po těžké noci, jak sednout na kolo a jet co to jde. Je to skoro celej den po rovině a Jorg se mě sotva drží, i když jedeme v prudkým protivětru a já razím cestu. Je to boj, ležím na řidítkách a šlapu jak blázen. O přestávce mezi hodinami mučení do sebe cpeme jídlo, přibíhá ženská a dává nám ledovou vodu a okurky. Nerozumíme si ani slovo, ale tak nějak jí děkujeme a máme se dobře. Asi 5 minut. Pak přibíhají děcka a začínají příšerně otravovat. Hlavně teda Jorga, kterej má kolo ověšený jak vánoční stromeček a děcka mu furt chcou něco sebrat. "Kurva, kámo, rychle pryč!" Najíždíme na boční cesty a je to silná káva i po mých zkušenostech z kostarických off roadů. Jorg je pekelně naloženej a přeloženej a po 2 hodinách nadskakování a mlácení se mu utrhává přední nosič. Vidím to bledě, ale Jorg je koumes a spravuje to, i když nevěřím, že to ty albánský necesty přežije. Někde v okolí města Milot nás zve borec na pivo a tak kecáme, i když si rozumíme asi tak jak když se baví Čech s Albáncem. Spíme v jakýmsi kamenolomu. Jorg má kilometrměr a říká, že prý 111 km. A konečně v horách. Hic je solidní, cesty už ne, ale do kopce mi to nevadí. Krajina je naprosto super, je se pořád na co dívat. V Burrel nás místní zvou na pivo, přijíždí ještě jedni Češi v autě a tak se zmatkuje a mám takovej pocit, že ti nebozí Češi, co se vlastně jen přišli na něco zeptat, platí celou útratu. Vedro nabírá likvidačních hodnot, pijeme, meloun, hic a hic. Dáváme si další výstup až někam k dědině Klos, nacházíme super místo na spaní a družíme se s místními. Jejich domácí rakija je snad palivo do letadel!

MAKEDONIE

O této zemi jsem nic dohromady nevěděl a ani jsem nepředpokládal, že se tam kdy podívám. A vida, bum bác a jsem tam!

Vedro nepolevuje! K hranicím s Makedonií je to sjezd jak blázen, míjíme odbočku na město Debar, ale pak se orientujeme a jsme v Makedonii. Tady už lidi mluví jak rusky, tak občas i německy a občas i anglicky. To všechno s Jorgem umíme! Spíme u přehrady před Ohridským jezerem. Klid a mír a jahody. Do města Struga a Ohridskému jezeru je to v pohodě a podél jezera do parku Galičica je to super. Je to sice letovisko se samými hotely, ale už se to zase začíná zvedat, takže se mi zvedá i nálada. Zahajujeme i výstup do sedla, kde Jorga ženu, až se obávám, že mě pošle do prdele. Nocujeme na odpočívadle s pramenem asi v 1300 mnm. Paráda!!!! Dorážíme ten stoupák a hurá dolů, Jorg s tím nákladem snad ani nebrzdí, nechápu takový sebevrahy. Carev Dvor a za ním se ztrácíme, je tam objížďka a tak je nutno jet po boční cestě stále nahoru. Žádnej problém, jen kdyby ta cesta nebyla z kočičích hlav. Utrpení je to značné, ale vítězíme a vezeme se dlouho dolů až do Bitola. Noclehujeme kdesi před řeckýma hranicama v poli na hrozným místě ve strašným bordelu, ale nic lepšího nebylo k mání. Dopíjíme můj rum, protože zítra se naše cesty dělí.

O JORGOVI:

Bylo potěšením potkat někoho, kdo se mnou jel pár kilometrů. Všichni takovcí blázni na kolech jsou si podobní, takže po dlouhých debatách jsem zjistil, že je to vlastně stejnej magor jako já. Jorg byl na spoustě cyklo výletech a jeho nejdelší trip trval 14 měsíců po celé Evropě a pak i Afrika, prý až do Senegalu a Gambie. Jeho story z Afriky byly neuvěřitelné a jen utvrdili můj pocit, že Afrika není rozhodně pro mě. Jorg vezl veškerej možnej bordel, co vás napadne. Já vozím hromadu blbostí a zbytečností, ale oproti Jorgovi jsem měl tak polovinu! Dle jeho vlastních slov, on žije na cestě a tak potřebuje spoustu věcí. Jeho kuchyňská výbava postrádala snad jen odsávač par a kráječ na vajíčka, jinak měl všecko. Byl jsem rád, že jsem s ním mohl chvilku jet, i když on říkal, že ještě tak týden se mnou a padnul by vysílením. Holt, to byla ta daň za ten šílenej náklad, co vezl.

ŘECKO

Jsem si před začátkem cesty říkal, že bych se mohl snad i dojet a nakonec se podařilo. Ale bylo jen takové řecké nadechnutí, tahle země vyžaduje spoustu času, protože těch míst, co stojí za vidění, je fakt strašně moc. Takže někdy ještě jednou, pořádně a dlouho…, a snad v menší vedru.

Do Řecka už najíždím sám, kupuju mapu a hurá do kopců. Projíždím malýma vesnicama a pak už postrádám i je a v příšerným vedru to hrnu přes hory a doly, kde se vyskytují jen pasáci ovcí. Kopce jsou to fakt solidní a tak po jednom dlouhým sjezdu vnikám do sadu třešní a přecpávám se k prasknutí. Sjíždím pořád dolů směrem na Edessa a 40 km přes Soluní to hrnu do pole, kde začíná pěkná bouřka a blesky oblohu pěkně rozsvěcují. Do Soluně je to hrozná cesta po jakési skoro dálnici. Ve městě se potkávám s místními punks, u kterých můžu na squatu nocovat. Večer je koncert místních punx, ale akce začíná až po půlnoci, takže dočkat konce je pravé utrpení, kdy usínám ve stoje. Další den už nevím, co bych dál v Soluni pohledával a tak když nevíš co by, můžeš vždycky jet někam na kole. Tak vyrážím na sever směrem do Bulharska. Je to pořád do kopce, ale vše se daří, je velká pohoda. Od města Serres je to do brutálního kopce, kde ani nejlehčí převod není schopen ty kopce vyšlápnout. V tom vedru je to hrozná šichta, ale nikoho tam není a tak mě to pořád baví. Ve sjezdu na opačné straně nabírám takový grády, že mě silnice vynáší do protisměru, brzdy nestíhají a tak to zapíchávám do křoví a trní. Naštěstí jsem jen podrápanej. Nocuju hned za hranicema Řecka v Bulharsku a začíná pršet!

BULHARSKO

V Bulharsku jsem už kdysi absolvoval přechody pohoří Rila a Pirin a pro současný trip jsem si vytýčil přejezd přes poslední větší pohoří v této zemi a to Rodopi.

Dolce Docev a na východ k Dospat a pak už jen a jen nahoru, počasí se kurví a já v jednom sedle durch promokám, až mě zima třese. Kvalita cesty je hrozná, ale provoz žádnej, takže pohoda. Opětovný sjezd, kdy to ženu jak blázen a jelikož je cesta víc než strašná, tak mi snad v 50 km/h rychlosti vypadává přední kabela a naprostým zázrakem neházím tlamu. Směřuju na Plovdiv, protože jsem si usmyslel, že dojedu až do Oděsy. Nevím proč, ale v tu chvilku se mi to zdálo jako dobrej nápad. Snad po 150 km a dlouhých km po polních cestách a vytrvalého deště to lomím na louku, kde zapadávám po kolena do bahna a stavím stan jen v o něco lepších podmínkách. Bahno je úplně všude a lije bez přestávky, hrozný chvilky! Než umyju kolo tak opět prší! Na Starou Zagoru je provoz na nejvyšším stupni a tak to lomím na boční cesty, kde si strašně zajíždím a v protivětru musí hrnout strašný kilometry. Hrozná dřina a jsem úplně vyřízenej. Navíc dostávám defekt a jeden místní dědek na mě čumí po celou dobu co to měním a cosi mi radí a říká. Asi blázen. Nocleh někde u města Kermen. A dalších mrtě km po polních cestách bez značení, motám se, sotva se vleču a při hledání místa na spaní opět zapadávám do bahna. Komáři, zlo! Navíc se mi opět rozjebal přesmykač. To je moje prokletí!! Roviny na východě Bulharska, strašná nuda, nebaví mě to, nikde nemůžou koupit mapu Rumunska a nocuju těsně před hranicama. Pomalu si říkám, že ta Oděsa nebyl asi dobrej nápad. Protože ty roviny jsou nekonečný. Všude je spousta vody, některý pole jsou úplně pod vodou.

RUMUNSKO

Tady jsem taky kdysi byl, v horách. Chtěl jsem jet znova přes Karpaty, ale když jsem byl rozhodnutej pro tu Oděsu, tak jsem to namířil k Černému moři a dal si ústí Dunaje a nekonečné roviny bez jakýchkoliv stromů. Hrůza!

Utrpení pokračuje i následující den, kdy jedu bez mapy směrem na Konstantu, ale při prvním zahlédnutí Černého moře, definitivně pohřbívám myšlenku na Oděsu, klopím to na severozápad hodlám projet přes Moldávii dom. Večer se mi navíc rozpadává vařič, takže zbytek cesty bude asi bez teplýho jídla. A sakra, to bude zas dieta. Mířím k deltě Dunaje a je to mokrá cesta. Na silnicích je místy až 30 cm vody, takže utápím přední nosiče, místy zapadávám do bahna a do toho začíná lít jak z konve, takže trávím 5 hodin na autobusové zastávce, kde mě chodí očumovat místní omladina a pak i stařešina. Jsem už zase pro smích. Nocuji v poli a opět začíná lít. Při nákupu jídla a piva se od místních dozvídám, že ta cesta, po které jsem měl v úmyslu jet, je zaplavená a že musím jet směrem na Galati, kde je převoz. Ještě že mi to řekli, jinak bych si zajel jaxviňa. K převozu je to regulérní brodění, jsem po pás ve vodě a musím se 3x vracet, než všechno přenosím k lodi. V Galati mi lidi nejsou schopni vysvětlit kudy na hranice s Moldávií a já mám této země už po krk!

MOLDÁVIE

Moldávie, tak tohle zní fakt exoticky, chudobně a totálně ztraceně. Nikdy jsem nic o této zemi neslyšel, ani nevím o nikom, kdo by tady kdy byl a cestoval a tak jsem se sem docela těšil.

Na hranice se jaxi dostávám a nabírám směr Cahul. Je to 50 k po nejhorší cestě, po které jsem kdy v životě jel. Snad jen ta polňačka v Kostarice k Rincón sopce se tomuto mohla přiblížit. Není tady metr rovné cesty. Kdysi tam snad i býval asfalt, ale ten je teď už jen na pár metrech vprostřed silnice a jinak šutry, prach a nekonečný díry. Je to naprosto ukrutná cesta a jen si říkám, že kdyby začalo pršet, tak to nemám šanci projet. Lidi na mě hledí jak na zjevení, ale všichni mluví rusky, tak se aspoň doptávám na cestu. V místních obchodech není dohromady co koupit, jen vodky, pivo a občas chleba. Prach mám úplně všude a mám toho fakt tak akorát. Pokračuju podél řeky Prut na sever až do města Leova, kde mě zastavují místní a říkají, že jestli je mi má prdel milá a že jestli chcu na tom kostitřasu dojet fakt až dom, tak mám urychleně opustit tuhle šílenou cestu a jet směrem na Kišiněv, že to je prý "… cesta krásná…, nová, ta se ti bude moc líbit…, ASFALTOVÁ." No a je mi jasný, že to bude pořád to samý peklo. Vyrážím na Kišiněv, ale padá na mě příšerná únava a prdel mám z těch hroznejch cest úplně rozsekanou, nemůžu sedět ani stát. Před Kišiněvem bavím půlku parkoviště popisem mého průjezdu přes Moldávií a říkám jim, že kurva, po těch jejich cestách by si i tank urval pás. Kolem Kišiněva je to nekonečný, nebaví mě to a nechce se mi ani hovno! Potkávám ceduli, která říká, že do Oděsy je to jen 150 km, takže kdybych obětoval 2 dny, tak jsem tam fakt dojel. Ale fakt už ne! Potkávám moldavského cyklistu, kterej je strašně ochotnej, furt se ptá, jestli něco nepotřebuju a že mám jet těma a těma. Opět nocuji v poli. Do Balti je to pořád příšerná lopota, potkávám 2 ukrajinský cyklisty a bojuju pořád dál, je to utrpení, nic není k vidění, koupit není co, Moldávie asi nebyl ten nejšťastnější nápad. Příšerně dlouhej den, kdy dojíždím až na ukrajinské hranice.

UKRAJINA

Vlastně jsem tady byl poprvé, vždycky před tím jsem jen projížděl. Kdysi československá zakarpatská Rus byla velkým lákadlem a tak jsem se docela těšil.

Už na hranicích poprvé promokám a do večera se to opakuje ještě 3x. Všude je strašné vody, pole jsou úplně pod vodou, bahno, komáři, nemám mapu, nevím kam jedu, vesnice za vesnicí, není kde to zalomit. Až nakonec jedu k jakýsimu rybníku, bahno a bahno, strašný místo. Bahno mám až v hubě. Konečně kupuju mapu v Novoselci a i když lije postupuju vpřed. V Černivci bloudím a hledám těžce směr Starožynec, pekelný cesty! Místní mě posílají po hrozných polňačkách, kde se zabořuju do bahna a padám tam po tlamě. Žel se není kde umýt a když po 3 hodinách potkávám pumpu, tak mě místní babka vyhání. Nerozuměl jsem proč, ale asi jsem se jí nezdál. Tak mě zahraňuje až kaple, kde je taky pumpa. Lidi se na mě sice taky jaxi divně dívají, ale seru na ně, umývám se. Konečně najíždím do hor!!! Sjíždím do Vyžnica a dlouze bloudím. Když se konečně vymotávám, tak musím překonávat příšerný jakocesty, protože řeka strhla silnici a tak se jezdí po provizorních skorocestách. Po regulérní lesní cestě si to šinou kamiony a normální provoz. Je to peklo!!! Pak už je to megabrutal, musím to tlačit, na jednom místě je víc jak metr vody, do toho začíná opět lít a já jsem opět od hlavy až k patě od bahna!! Stoupám až do sedla v 1013 mnm, kde si dávám finále dávám ve stoje, řítím se k vrcholu, vynořím se ze zatáčky a babky, co šla z hříbků, se mě tak strašně lekla, že se křižuje a tak se křižuju taky, jen nevím, jestli mám ty správný tagy, haha. A pořád nemůžu najít místo na spaní. Až v dlouhém sjezdu prosím místní, jestli u nich nemůžu přespat ve stanu. Opět se tam bořím po kolena do bahna a spím v 5 cm vody. Lidi jsou ale milý, mluví skoro česky a tak je to pohoda. Mířím ke slovenským hranicích, sjezd je to fakt dlouhatánskej a potkávám dokonce i týpka na kole, je z Třebíče. Pohodovej den, kdy snad ani nepršelo a dokonce se mi podařilo umýt nejhorší bahno. Spím na pastvině hned vedle jakéhosi supermarketu a tak hoduju. Ráno je však už vše zase v normálu a lije tak krutým způsobem, že se nedá jet a tak zůstávám celej den ve stanu. Podnikám jen další výpravu do obchodňáku. Z toho ležení ve stanu mě všecko bolí!! Opět ráno prší, ale i tak jedu! Potkávám další 2 Čechy na kolech. Projíždím Mukačevem a před Čopem spím na jakési louce. Všecko kolem mě mluví maďarsky!! Kam jsem se to dostal???

SLOVENSKO

Musím se přiznat, že Slovensko mám strašně rád, mám rád ty lidi, tu řeč a že tam jsou ty nejhezčí ženský na světě, to už snad došlo úplně každýmu. Těšil jsem se sem hodně moc.

Překračuju ve Velkých Slemencích a slovenští celníci mě důkladně kontrolují a dokonce se ptají, jestli nevezu benzín. "Ti jebe?!" Rovina je to nudná, všude se mluví maďarsky a já mířím do Košic. Před Košicama je objížďka a tak si na závěr dne dávám takový chuťovky jak Nižná Myšľa, Ždaňa, Čaňa a takový podobný názvy. Potkávám se s Viki, se kterou jsem šlapával po vancouverských kopcích a s její matkou. Smrdím jak tchoř a tak se velice divím, že mě nechávájí vůbec vkročit do jejich bytu. Navíc jsem jim tam sežral naprosto všecko, co přede mě postavili a s těží dokázali zachránit ten kastrol. Další 2 dny trávím u nich na chatě u přehrady Ružín, kde mají oslavu a Viki má pro mě nějakou prácu a tak pomáhám, opět žeru a piju úplně vše a čekám, až jejich party skončí, abych mohl nastoupit do práce. Žel práce se nakonec nekoná a tak po 2 dnech vyrážím ku domovu. Projíždím Slovenským rájem, Dobšínská ľadová jeskyňa je v pondělí zavřená a tak mám smůlu. Zdolávám spoustu kopců, který u nás v Čechách nemáme a spím kdesi v polích. Zaujala mě vesnice Nálepkovo, kde bylo tolik "Brazilců," že jsem podvědomě zrychlil o pět kilomterů v hodině. Potkávám 2 cyklisty z Rumunska, kteří jedou po Evropě křížem krážem a mají to naplánované na rok a půl!! Blázni. Ve Zvoleně je o mě opět skvěle postaráno u Petrušky z Idiots Parade. Zlatá to holka. V Trenčíně se dozvídám, že Slovensko je skutečně velice zvláštní země a že je zde povinná cyklistická helma. Tak já si to dávám od východu na západ a pak mi řeknou, že porušuju zákon! Dojíždím až na hranice s Moravou a zjišťuju, jak je má rodná vlast zkurveně drahá, ale jsem doma. Ze slovenských hranic to dorážím až ku domovu. Buchlovické kopce mě skutečně prověřily, kde se to tam kurva vzalo?! Na závěr musím ještě 10 km před Krásenskem hodinu čekat, než se přežene bouřka a jsem doma!

OUTRO

Nejlepší cyklo výlet, co jsem prozatím uskutečnil. Všecko bylo tak, jak jsem si vždycky představoval, tzn. spaní jen ve stanu, vaření si sám. Všude jsem se bez větších problémů domluvil a všude se dalo něco koupit, takže jsem nemusel táhnout mraky jídla a vody. Počasí mi taky, dá se říct, přálo a hlavně těch 14 dní z Ljubljaně do Soluně bylo nezapomenutelných. 14 dní úplně jasno!!! Bylo to prostě super, ale asi by to chtělo teď na chvilku dělat něco jinýho, nebo mě to přestane bavit. Zhruba 5000 km v necelých 50 dnech!!!

[ Top ]


*****************************************************************************************************


HN+KATARAKTA tour

Můžu počítat s tím, že budeme přátelé? HIROSHIMA NIGHTMARE + KATARAKTA mini tour září 2010

Jak to všechno vlastně začalo? Během loňska jsme u nás dělali dvakrát koncert Děčínský smečce BLU 82/b, celkem jsme si padli do noty a Renda z blůček se nabídl, že kdykoli budeme chtít hrát na severu, ať se ozvem. Email dal email a už tu byli dvě data pátek 10. a sobota 11. září. Shodou okolností se chystali na tour i dvě kapelky z východu, a to CONQUESTIO (crusty hard-core punk Pardubice) a SYNHYSTEMI (crust Opava - Ostrava). Kolegové z divokého východu zajistili ještě akci na čtvrtek v Praze, na kterou se mi podařilo po několika emailech protlačit i naše dvě kapelky. A jsou tu 3 dny, naše první mini tour, spousta očekávání a těšení! Jako k největší smůle na sobě v pondělí před odjezdem začínám dost silně pociťovat jakousi nemoc. Šílená bolest v krku, ordinuju si paralen a bonbony na krk. Snažím se to ještě rozchodit, ale v úterý, kdy jsme v práci půl dne sbírali na poli za studenýho větru šutry, to zdávám a ve středu ráno jdu k doktorce. Vyfásl jsem antibiotika na deset dní. Žádná veselá správa, ale nic se neruší, musím se maximálně šetřit a hlavně žádných chlast.

Den první, čtvrtek 9.9.2010 Praha - Discentrum - KATARAKTA, HIROSHIMA NIGHTMARE, CONQUESTIO, SYNHYSTEMI
Ráno se budím, moc dobře mi není. Skoro až do odjezdu ležím v pelechu. Ve 3 jdu balit věci, je toho nehorázně moc. Už jen to, že je nás 10 a každej má svůj spacák a osobní baťoh:-). V půl 4tý doráží Váňa, řidič druhého auta Opel, které si půjčili od rodičů jeho přítelkyně Páji. Auto s menším kufrem už fakt nemohlo bejt, hehe. Většinu věcí narveme k nám, k Váňovi, jen jedno kombo, jednu kejtru, spacáky a něco drobnějšího. Ostatní musí k nám. No je to just, ale vše je tam. Zadek auta je totálně narvanej a dozadu vůbec není vidět. Jedeme do Budějc pro ostatní. Kousek po 4tej nadobro opouštíme naše rodný město. Za půl hoďky stavíme v Újezdu u Vodňan, kde nabíráme Standu. Dokonce jsme viděli i Standy dědu projíždějíc na babetě, údajně byl na kukuřici. Obsazení aut na tour je tedy následující: naše auto - Mařenka (hlas HN) volant, Já (KubaAJz, hlas KATARAKTA, kytara H.N.), vzadu Jenz (kyt. H.N. a KATARAKTA), Standa (bass H.N.) a Pelík (hlas KATARAKTA). Druhý auto - řidič Váňa (kyt. KATARAKTA), Pája (fans, Váňa´s girlfriend), Moskitka (bass KATARAKTA), Vláďa (bicí H.N.) a David (bicí KATARAKTA), který se k nám připojil až v Praze, jelikož tu byl dva dny na montáži a ta mu končila akorát v době dnešní akce, takže to krásně vycházelo. Cestu moc nevnímám, jednak mi není moc do smíchu, páč je mi celkem blivno a k tomu stříhám obaly na demo H.N.. Před sedmou jsme v Praze, nebloudíme, máme navigaci, což je obrovská výhoda a ušetří se spoustu času. Přijíždíme do areálu žižkovského nákladového nádraží, sekuriťáci na bráně se ptají: na koncert? Jojo, hehe. A tak přijíždíme k Discentru, asi jedinému alternativnímu fleku v Praze. Protahujeme se po cestě, já automaticky prohledávám kontíky a našel jsem papírovou maketu hlavy zebry, kterou jsme si hned oblíbili a vozili i na ostatní akce a teď ji můžete vidět u nás v Garáži (ale už bez jednoho ucha, hehe). Nanosíme cajky dovnitř, vítáme se s dnešním pořadatelem Lukasem. S H.N. jsme hráli na otvíracím konzíku tady a tak můžeme hodnotit, co se změnilo. Zlepšilo se toho hodně, samostatná místnost jako backstage pro kapely s gauči, knihovnou a promítačkou. Zvětšilo se podium, ale i tak by se na to malý místo hodilo podium blíž k zemi, aparáty jsou moc vysoko a to nedělá dobrotu na zvuk. Ale i ozvučovací technika se zlepšila. Ale i tak zde byl nejhořší zvuk na tour. Každý se baví po svém, já většinu času do hraní ležím v backstage. Dostáváme jídlo a to takovou dobrou pomazánku, tu si dávám. A guláš ale ten je s houbama tak sem ho neochutnal. Syn. a Con. uvízli v zácpě a nestíhají se dostat na akci včas, což je celkem problém, páč mají půjčit basový apec, bez něj nemůžeme začít. Lukas to začíná řešit a za nějakej čas, se tu objevuje Kanár z JONESTOWN a půjčuje svůj apec. Tak KATARAKTA může jít na to. Pelík řádí, ostatně jako vždy. Já jedu tak na půl. Zvuk šílenej, kejtry nejsou moc slyšet. Ale nějak to domrskáme. Pak H.N., Vláďa je nalitej a stojí to za hovno. Nevím co víc k tomu. Z prvního konzíku H.N. na tour nemám moc dobrej pocit. Pak už doráží opoždění kolegové. Když začínají CONQUESTIO je asi půl dvanáctý, což je na akci v tejdnu celkem masakr. Kapela zní hodně zajímavě a baví mě poslouchat, ale dnes koncertu fakt moc nedávám, tak sleduju fakt jen kousek a jdu si odpočinout. SYNHYSTEMI jako poslední. Ten zvuk celý akci dost ubírá, ale i tak zní SYNHYSTEMI parádně, propracovaný crust podobný FROM ASHES RISE a TRAGEDY. Nějaký kačky na cestu jsme dostali, což jsme ani nečekali, páč akce v tejdnu je akce v tejdnu. Jdu s Mařenkou spát do auta. Když sklopíme sedačky, tak se v autě spí parádně. Ostatní spí v Discentru. Měl jsem strach, že střízlivej neusnu, ale šlo to poměrně snadno:-). Kapuci přes oči a spí se krásně…

Den druhý 10.9. Pátek Liberec - klub Had - HIROSHIMA NIGHTMARE, SYNHYSTEMI, KATARAKTA, BLU 82/b, FASTERATU, CONQUESTIO
Ráno se budíme kousek před osmou. Vypadá to na krásný slunečný den. Je mi trošku líp a vypadá to, že budu fungovat. Rozkoukáme se a přichází Moskitka, která se vrací z města, kde popíjela s místními crustery, chvilku s námi posedí a jde spát, ostatní se budí, kromě Vládi, který vyspává mocnou opici. Odvážnější jdou vykonat velkou tělesnou potřebu do kadibudky, ti méně odvážnější sedí kolem budky a poslouchají. V klubu jsme našli hokejky na florbal, tak já a Standa rozjíždíme menší mač. Nenašli jsme míček, tak hrajeme s plechovkou. Z obyvatel discentra se nám věnuje akorát jistý Ramon, který s námi vede řeč. Je to alternativní divadelník a výtvarník. Domlouváme se, že by mohl někdy udělat divadlo u nás na Garáži, tak uvidíme, co z toho bude. Při odjezdu nám dokonce věnoval jeden ze svých obrazů, na který můžete přijít mrknout do Garáže. Vláďa a Moskitka tvrdě spí, ostatní se ladí do pohody a shodneme se, že vyrazíme mrknout po Praze. Koukám na internet v Discentru a zjištuji adresu na Day after - krám s deskami a jinými serepetičkami. Pod počítačem je krabice plná starých porno časáků. Největší hláška, která se chytla je foto seriál s týpkem s kuklou a nadpisem Žaludový král. Okamžitě Pelíka přejmenovávám na Žaludového krále (kdo si pamatuje první konzíky KATARAKTY tak ví, že Pelík často zpíval v kukle:-)). Vypravujeme se na zastávku, Stáňa se jde vysrat na benzínu, tak na něj čekáme. Kupujeme lístky a Standa se vrací. Sedáme na tramvaj č. 9 a za 15 min jsme na Václavským Václaváku. A jdeme směrem na Staromák, kde by měl bejt Dayafter. Cestou potkáváme muzeum sexuálních pomůcek. Francouzská průvodkyně nás láká, jako že když je nás 8 bude vstup stát jen 200, tak venku dáváme drobný dohromady a na pokladně pak s chtíčem v očích vysypeme náruč kováků. Udivená pokladní nám vysvětlí, že jako 200 pro jednoho, jak jinak, hehe. Rozdělujeme drobný a jdeme kvapem pryč. Za chvíli dojdeme na Staromák, je chvilka před polednem, tak čekáme jak to smrťáček hezky vodcinká, konečně náznak black metalu:-). Pak už jdeme tam, kde by měl bejt obchod s deskami. Ten je samozřejmě přestěhován a místo něj je tu tetovací salůn. Slečna nám říká, že Dayafter je přestěhovanej a že neví kam. No tak nic, jdeme zase zpátky. Jdeme tou samou cestou a vracíme se tramvají na Žižkov. Zalezeme do hospody, která je nám celkem sympatická, taková ta útulná nalejvárna, kde by člověk proseděl celej večer:-). Všichni dávají pivo, já Birell a Mařenka džus. Dáváme jídlo a rozruch vzbuzuje jméno vedoucího uvedené v jídelním lístku: Klepetýn Tůňka, povedený vtip nebo bizardní jméno? Jdeme do Discentra, Vláďa s Moskitkou mají hlad a jdou se najíst. Chvilku se povalujeme pak balíme věci a po 3tí vyrážíme směr Liberec. Přejezd na 113 km. Za hodinu a půl jsme v Liberci. Liberec je na první pohled pěkný město obklopené bohatou přírodou. Klub Had je na okraji města, v kolejní oblasti v přízemí v jedné z vysokých budov. Najdeme klub, ale nenacházíme žádnou přístupovou cestu, jak by se dalo zajet k Hadu autem. Po chvíli přichází klub odemknout týpek v triku YACOPSAE a vysvětluje nám situaci. Klub je spojen dlouhou chodbou k rampě, která na první pohled vypadá, že k objektu vůbec nepatří. Zajedeme k rampě, týpek nám odemyká, tak vytaháme věci a míříme s nimi přes chodbu a kuchyň do klubu. Vypadá to uvnitř moc pěkně. Uvelebíme se a relaxujeme. Po chvíli doráží Kudlis (zpěv FASTERATU a jeden z organizátorů) s Rybičkou (známou fotografkou hc koncertů). Rybička nás pohostila předkrmem zeleninovými plackami a jako hlavní chod dostaneme špagety. Doráží ostatní kapely a docela i dost lidí. O pořadí kapel se dnes losuje. Za nás losuju já, tahám 1 a 3. Po dohodě bude první H.N. a třetí KATARAKTA. Podium je dneska krásně malinký, že se tam sotva vejdou bicí, hehe. Klubu velí Docent (kytara FASTERATU), který i zvučí. Jdu s ním do zkušebny FASTERATU, která je taky v komplexu, pro druhej kytarovej box. Ve zkušebně se dříve dělali koncerty, musel to bejt dobrej undroš. Asi kolem 9tý začínáme s H.N. hrát, myslím, že se to oproti včerejšku víc než povedlo. Mařence po hraní začíná bejt blbě, že by se moje nemoc začala stěhovat? Druhá kapela jsou SYNHYSTEMI, parádní nářez. Pak KATARAKTA, myslím, že se to povedlo, Pelík šílí ještě víc než včera, já se moc tolik nehejbu, ale tlačím to taky:-). Lidi docela reagujou, jako že to dobře valí. Ostatní chcou dát novej song co jsme ještě nehráli, tak jo. Celkem hodnotím kladně. Další jsou Děčíňáci BLU 82/b, poprvé je vidím s novým kytaristou a bubeníkem. Parádní crust, místy fastovatější a k tomu pouští šílený intra. Zpěvák Zdenda rozmontoval stojánek na mikrák ala Fredy Mercury, zkrátka parádní šou. Další FASTERATU, jsou krapítko vožralý, ale i tak to valí parádně. Já už sem hodně unaven, tak poslouchám jen vsedě. Je to crust s grindovýma hopsačkama s veselým podáním ve stylu třeba: Tenhle song je o tom, jak se jednou vožral ve zkušebně, hehe:-). Taky zazní cover ANTIDOTE nebo spíš cover DEMARCHE "I don´t care - Holy porn". Na poslední CONQUESTIO nezbývají síly a jdu s Mařenkou spát do auta. Je asi jedna ráno.

Den třetí 11.9. Sobota - Děčín - klub Biograff - FASTERATU, HIROSHIMA NIGHTMARE, KATARAKTA, CONQUESTIO, SYNHYSTEMI
Budíme se kolem 8mý. V noci byla celkem zima, o to slunečnější den nás čeká. Mařenka má totálně vychraptělej hlas a sotva sípe. Mě je zas o něco líp. Pouštíme si na mp3 povídku Agathy Christie, aby nám utekl čas, než ostatní vstanou. Kolem desátý nadobro vstáváme a jdem se podívat, jestli je klub odemčenej. Je zamčeno, ale za chvilku ožívají první zombies, Pelík a Jenz. Jdeme sednout dovnitř, poradit se co a jak. Nezmaři si dávaj raní pivko, já jen smutně koukám. Na hajzlíku se to netrhne. Domlouváme se s místními, že si ve tři vyzvedneme věci a jdeme k autům a přemisťujeme se do centra. Je před dvanáctou, parkujeme na placeným, je to do jedný. Obětujeme pár drobných na parkovačku. Hned naproti jsou Levné knihy. Já, Standa a David se hrneme hladově dovnitř. Kupuju několik filmů (jasně, že béčkových hororů) a CD OBLITERATION za 50kč, je to parádní old school death, doporučuji všem fandům žánru. Jdeme asi po hlavní třídě. Navštěvujeme další kšeft s levnými DVD, opět něco málo zakoupím. Pak jdeme do pizzerie. Je tu spoustu fotek Buriana. Objednáváme pizzu. A někdo česnečku. Pája si jí taky dává, ale je v ní šunka. Což jí jako jediný vegetariánce výpravy není po chuti, já se jí rád ujmu. Pak pizza, dávám si pochopitelně tu nejostřejší. Pizzu dostane asi půlka lidí. A pak se dlouho nic neděje. Hladovějící půlka začíná bejt nervozní, vyptávají se a prej došlo těsto a bude to chvilku trvat… Asi po hodině a půl od objednání jsou tu zbylý pizzy. Ta Pelíkova furt nic, prej si jí zapomněl servír napsat. Pelík svojí pizzu dostává 2 hodiny po objednání, za což si číšník vysloužil bujarý aplaus. Sem bych poslal Pohlreicha. Vracíme se k Hadu, jedem rovnou dozadu k rampě, protože jsme tu o něco dřív před smluveným časem. Pouštím na autorádiu CHAOZZ a rozjíždím bez většího zájmu ostatních hip hop párty. Ostatní se vyvalí na slunce. Pak mě napadne se dojít podívat do klubu, jestli tam třeba někdo není, jasně že je. Tak nakládáme věci a ve 3 odjíždíme z Liberce. Ještě se stavíme na benzině, nakoupit něco k pití. Dnešní přejezd je pouhých 70km za hodinu cesty. Děčín je taky moc pěkný město. Chvilku nám trvá, než najdeme klub Biograff, ale nápověda, že je to vedle sexshopu nám byla k nápomoci. Jak už název napovídá, klub je ve sklepě bývalého kina. Velký starý dům, nahoru po točitých schodech je byt, kde bydlí Renda z Blůček, který spolu s dalšíma lidma, tady tomu celýmu šéfuje. Samotný klub je moc pěkný doupě, kamenný stěny tomu dávají tu pravou atmosféru. Režie je v čistě v hard core stylu, zvukař i barmanky jsou zainteresováni do hc/punku a program je narvanej hlavně hlasitou undergroundovou hudbou. Bydlet v Děčíně, byl bych tu asi víc než doma:-). Snad jim to tu dlouho vydrží! Staháme věci dolů. A jdeme vomrknout blízký kostel. Akorát když přicházíme ke kostelu, dva týpci dostávají od poldů po 6tistovce pokutu za pití piva na veřejnosti. V Děčíně je těžká prohibice, bacha na to! Obcházím kostelík a nacházím čupr sluneční brejle, kterých se rád ujímám. Jdeme někam sednout, v pivnici vedle klubu není pro náš počet dost míst. Tak zalezeme do jiný, kousek dál. Všichni si dávaj pivko, já zas birell. Bavíme se a asi na sedmou se vracíme do Biografu. Venku místní punx naše huliče hostí marihuanou. A já jsem se rozhodl, že si dám konečně normální pivko. Je to dokonce zdokumentováno na videu:-). Dal jsem si pak asi ještě jedno a vrátil jsem se k vodě:-). K jídlu je dnes vynikající segedýn. Zblajznu svojí porci a dojídám i po ostatních. První hrajou FASTERATU. Určitě lepší než včera. Pak jdem s Hiroshimou, škrtáme pár věcí a dáváme zkrácenej set, protože Mařence není zrovna nejlíp a má hlas v háji. Ale jako blackpunk by to nebylo špatný:-). Myslím, že v pohodě. Pak KATARAKTA. Dneska jsem se asi nejvíc vyblbnul a nejvíc mě to za ty 3 dny bavilo, jednak mi už bylo o dost líp a taky bylo vidět, že se to lidem líbí. Dokonce mě i mosheři zvedli. Další jsou CONQUESTIO, dneska jsem si konečně pořádně poslech od začátku do konce. Moc se mi to líbilo. Zajímaví texty a proslovy mezi songy, i hudebně super. Poslední SYNHYSTEMI, parádní crustová jízda. Něco kolem jedný, dáváme venku společný foto, na který stejně nedorazili všichni, co měli. Jdeme spát do auta.

Den cesty domů neděle 12.9.
Budíme se celkem brzo, zkoušíme ještě usnout, ale venku už začínají brousit naši, co spali nahoře v bytě. Organizovaně jdeme nakoupit snídani do nedaleký samoobsluhy. My kupujme převážně jídlo a nealko. Kudlis z FASTERATU kupuje láhev vína a Keyda ze SYNHYSTEMI pivo, nezmaři, hehe. Balíme věci a jdeme vzbudit Rendu a voškubat ho o cesťák. Loučíme se a vyrážíme směr domov. Jedeme přes Ústí, kde stavíme na benzíně a chvilku vočumujem na břehu Labe. V Praze se naše dvě posádky rozdělují a každá pokračuje svým tempem. Aby nám nebylo líto, že jsme v Praze nedošli ke Koni, projedeme si okružní jízdu přes Václavskej Václavák. A pak zajíždíme do Řitky. Obec s parádním názvem, kterou musí každý fanoušek hororů a vydavatelství Řitka video navštívit. Pro popery tu prý bydlí ta hamižná svině Helenka Vondráčková. Lezem do první Hospody. Dáváme pivo, já taky, Mařenka džus. Jídlo moc drahý. Zpozorujeme na louce naproti přivázanýho velblouda, tak jdeme k němu a děláme s ním fota. Kousek dál je ještě jedna hospoda s levnějším jídlem. Tak se přesouváme tam. Tady se najíme. Při odjezdu ještě děláme stylové fotky u cedule Řitka a pak fičíme až do Újezda, kde si Standu vyzvedne Monča. A pak vyhazujem Jenze a Pelíka doma. A pak už k nám. Před zkušebnou už jsou věci od Váňi, takže dojeli v pohodě a i před námi. Celkově to bylo jako naše první tour naprosto parádní. Zpočátku mě trochu mrzelo, že nemůžu pít, ale v průběhu už mi to tolik nevadilo. Díky všem pořadatelům, všem kapelám a lidem co přišli. A děkuju Mařence, že si celou dobu psala o tour poznámky, s jejichž pomocí jsem obohatil svůj report. Snad zas někdy někde:-). Celé tour bez jediného alkokoma! >KubaAJz<


[ Top ]


*****************************************************************************************************


CDs

AGATHOCLES - "Angry anthems 1985 - 2010" 2011 CD (Obliteration Rec.)
V dubnu tohoto roku (2011), takže čerstvá novinka, vydalo japonské vydavatelství Obliteration sbírku AG songů pro asijský trh. Díky Honzíkovi Agáčů mám tohle CD doma. Skutečně bylo a je určeno jen pro asijský trh (jeden z hlavních důvodů bylo japonské turné na květen 2011) a tak nebude asi jednoduché ho sehnat. Ale kdoví, třeba ho label vymění do evropských distribucí. AG je mají na skladě. Slim krabička s jednoduchým obalem, mapou Japonska s vyznačenými místy AG zastávek. Titulní obrázek je koláž v barevném provedení. CD obsahuje 56 songů. Z některých nahrávek je vzán jeden song, z jiných někdy dva a to jak z velkých desek, tak hlavně z různých split 7". Dokonce a to považuji za velké pozitivum, jsou na CD zaznamenány nikdy nevydané skladby. Ty z roku 1985, 1986 jsou v čistém noise hluku. Rok 1987 už je lepší a jeden nevydaný vál z roku 2010 parádní. Ke každému songu je napsáno, z jaké nahrávky je "vypůjčen" a rok vydání. Jednoduchý, přehledný, účinný. Zřejmě i cena bude nízká. AG: mincemania@hotmail.com / myshit.com/agathocles O.Rec.: www.obliteration.jp >ŠA<

B.T.C.W. - Behind the cemetery wall: Demo 2010 CDr (Z6H Rec.)
Opožděně se recenze rok a půl starého dema dostane ven, sestava se několikrát obměnila, styl zůstal stejný, ale ne tak úplně. Poslední sestava je nejrychlejší za dobu existence a kapele to šlape zase o kousek víc. Pojďme k demu 2010 natočeném v únoru v Hellsoundu. Jednoduchý obal, který je snad ve dvou verzích, č/b fotka hřbitovní zdi s náhrobky a stromy + obal je doplněn ručním křížovým písmem. Atmosféra ne moc růžová a o to jde i kapele, B.T.C.W. neboli BEHIND THE CEMETERY WALL anebo ZA HŘBITOVNÍ ZDÍ. Demo bylo nahráno ještě v sestavě Zbyňa na kytaru, Karolína u mikrofonu, Škvára za bicími, Aleš druhá kytara a Adélka na basu. B.T.C.W. = poznávací znamení krátké stopáže + záhrobní vokál Sabini Classen (HOLY MOSES) teda české dvojče, Karolíny. Kapela kombinuje thrashový kytary s crustovými. Obojí zahrané do hardcore. V hudbě se tyhle styly prolínají dokonale a najdete na demu nejeden geniální riff. A to jak agresivní, tak melodický, vždy ovšem silný. Hudba je složena pro začínající kapelu, na některých skladbách je to znát. Muzikanti co maj nástroje už zmáklý, by byli schopni do skladeb zapasovat další vyhrávky. Tím by se skladby prodloužily a dostaly by bohatší strukturu. Předpokládám, že by ze skladeb vznikly zajímavý thrashující opusy. Kapela má obrovský potenciál. Musím upozornit na pár skladeb. Intro sem vůbec nepasuje. Druhej a třetí vál známej také z komp. P.J.Č. je rozdělen a to je špatně, poslechni a pochopíš. Pátej song se rozjíždí určitě vykradenou pasáží, jsem debil, snad OBITUARY, MORBID ANGEL, kurva nevím, ale je to hit jako kráva. Sedmej song je těžce black metalovej a firemní poslední vál zase tak melodickej, až se mi chce brečet. Až na pár písniček super demo, ale fakt bych si poslechnul prodlouženou verzi s dalšími vyhrávkami. Nová tvář B.T.C.W. alespoň na živo je více grindcore rubanice. >ŠA<

KONFIDENT - My jsme ta příčina 2010 CD (Project Prod. & Odvrácená tvář Rec. & Aback Rec. & Lecter Music Agency & Rarach Katus Rec. & Killing Art Rec.)
Album "My jsem ta příčina" je z části shodné s CD vydaným pro turné, které KONFIDENT odehráli po Mexiku nějaký ten pátek nazpátek. Já jsem se s tímto materiálem setkal poprvé až teď, díky Lojzovi. Pěkně zpracované CD včetně barevného obalu. Po grafické stránce pěkně povedené. K jednotlivým textům jsou přiřazeny odpovídající obrázky korespondující s texty. Ty jsou napsaný dobře po staru a mají komentáře, což oceňuji. Celkem tu je 17 skladeb, v půlce je převzatina od DISRUPT jako oživění, protože na úvod máme rubanici, postupně se skladby zpomalují a přechází do více HC, což dle mého ztrácí na intenzitě. Zmíněný kover zvedne laťku opět vysoko a pokračujeme. Po DISRUPT se mi zdají jednotlivé písničky, hlavně kytara jak kdybych poslouchal demáče ROOT. KONFIDENT hrají jednu z fůzí grindcore, nejblíž jsou českému grindcore kolem roku 1996. Mix grindcore klepaček na dva vokály s řádnou dávkou hardcore. V určitých momentech až moc hopsavý hardcore. A třeba na závěr songu "V jiném světě" se objeví sólo a jedem v metalu. KONFIDENT se tak pohybují ve středobodu mezi grindcorem a hardcorem. Ta kombinace mě osobně moc nebaví, ale fanoušků mající v oblibě tento mix je nespočet. KONFIDENT by měl mít své místo na OEF. Konfident: konfident@seznam.cz / www.konfident.ic.cz * P.Prod.: luis.stimpi@seznam.cz * O.T.Rec.: odvracena.tvar@seznam.cz * A.Rec.: peta.aback@centrum.cz * L.M.A.: lecterr@seznam.cz * R.K.Rec.: krist666oko@seznam.cz / www.rarach-katus.wz.cz * K.A.Rec.: hiba@seznam.cz >ŠA<



[ Top ]


*****************************************************************************************************


tiskoviny

BURYZONE # 16, A5 / 56 stran
Rok se sešel s rokem a Bury s igeliťačkou narvanou čerstvým výtiskem Buryzonu lítá po areálu Playfast festivalu a vnucuje jedno číslo za druhým všem přítomným. Nechtějte vědět, jak dopadnul po udání zhruba 120ks..., haha. Zdravím Bury, haha. Buryzone je něco jako Noise Master. Stylově a graficky bez větších změn. Ovšem Buryzone je obšírnější co se týče hudebních stylů. Musím uznat, že tenhle ostravský zin mám moc rád a je pro mě velice čtivej. Taky věřím, že Bury bude zin vydávat až do skonání, nějak si to prostě nedokážu představit, že by s tím skončil. Škoda jen toho, že vychází jen jedno číslo ročně a to vždy na Playfast, ačkoliv to bývalo ještě nedávno na OEF. Pojďme na obsah. Rozhovory s drtiči DIRTY TALKING, Slováky ALE IACTA EST, u kterých je vidět, že když se chce, tak po rozeslání pár promáčů, aktivace BZ profilu se o kapele začíná psát a mluvit všude možně. Další rozhovor je s kapelou DENET, tahle kapela mě kdysi bavila. Perfektní je rozhovor s jihočeským komandem HIROSHIMA NIGHTMARE. Tak trochu jiná hudební oblast je rozhovor s BLACK SPIRIT ROSE. Pěkně jsem si početl rozhovor s RAPSÖD což je poslední rozhovor. Vždycky se mi na Buryzone líbí recenze. Nejsou extra dlouhý, nepopisují detailně jednotlivé věci, ale mě baví, možná i proto, že se na nich podílí vícero lidí a jsou opět pestrou směsicí hudebních stylů. Vychutnával jsem si tour report Ingromechanized - jak název napovídá, šlo o USA tour INGROWING, letos 2010. Sice bych rád obšírnější report, ale jak Vlakin psal, byl to fofr. Pěkná práce Vlakine. Další tour report je s kapelou ATOMCK, což je kapela z U.K., ve které působí momentálně na bicí Mára z HIBAKUSHi. Poslední tour report je od MALIGNANT TUMOUR, nazvaný Yugotour 2009, který sepsal sám Bury a další pěkný počteníčko. Poslední co tu je ke čtení nese název D.I.Y. Ostrava 1989 - 2009, což je obsáhlý článek o ostravských klubech, obchodech, jak to postupem času měnilo všechno svou tvář, takový poohlédnutí se zpět za ostravskou scénu zaměřenou na převážně místa pro hraní. Super článek, kterej měl být vydanej zřejmě jinde..., ale štěstí se nakonec usmálo na Buryzone. Závěrečný komix o INGROWING a D.C. mě kupodivu letos bavil. Bury, už se těším na další číslo! Tomáš "Bury" Baran, Gen.Píky 22/2901, Ostrava 1, 702 00 / buryzone@seznam.cz >ŠA<

BURYZONE ´zine # 17 / A5, 72 stran
Jsem to letos nestihl a tak si zin od Buryho kupuji. Když mi vyprávěl, jak dával tohle číslo dohromady, tak jsem mu trochu záviděl. Stejný papír, stejná grafika, stejně nadupané číslo jako to minulé, předminulé… Sice toto číslo je obsazeno kapelami, co mě nezajímají, kromě dvou, ale Bury (a nejen on, ale i Roman a Bidzi) umí podat otázky a má štěstí, že kapely odpovídají taky dobře a tak jsou rozhovory s kapelami, co mě nezajímají stejně čtivé. To samé platí o recenzích. Líbí se mi report od Buryho, když vyrazil s MALIGNANT TUMOUR na další turné a zase vypili litry kořalek a sudy piv. Beňo napsal report z první části jejich turné (SEE YOU IN HELL) v Americe, který se mi moc dobře četl a jsem nažhaven, až dočtu zbytek, tentokrát asi od Filipa za pár let v další Hluboké orbě. Rozhovory: PERIFERIC, UŠTKNI, ILLEGAL ILLUSION, ILÚZIA, BLOODY OBSESSION, HOUBA, DOBYTČÍ MOR, DEFLORACE, THE PUBLIC, RUŽOVÝ VANKÚŠ, THE SIN OF LILITH, DEAF1CULT0, Petr Pancho Danč a ATOMCK (ten je tak ujetej, jak jsou ujetý členové). Buryzone opět nezklamal, super číslo jako vždy. Buryzone: buryzone@seznam.cz >ŠA<

BYT BLÖJA #1, A5 / 32 stran
Další profi tištěný zin na scéně. Tak doufejme, že mu to vydrží. Pěkný grafický zpracování, ani chaotický (přeplácaný), ani jednoduchý. Profi tisk na recykláku (možná se pletu) dokáže grafiku pěkně vyzdvihnout. Fotky a kresby jsou pěkný. Hned po nezbytném úvodníku, děkovačce, pozdravovačce a souhrnném obsahu je kraťoučké info o dánských SKARPRETTER (což je oficiální státní rozsudek trestu smrti) + prohlášení kapely v angličtině o jejich rozpadu. Následuje dobře zpracované biografické povídání o SKITSYSTEM, na který navazuje rozhovor s pražskými MÖRKHIMMEL. Rozhovor je poměrně dlouhý, ovšem docela zajímavý. Druhý biografický povídání je o BOLT THROWER, který považuji za jedno z nejlepších co jsem kdy četl. Pro změnu je další čtení v podobě rozhovoru s londýnskými ARMED RESPONSE UNIT. Rozhovor je průměrný co se délky týká, ale obsahově je opět povedený. Následující dvě stránky jsou věnovány Miladě (squat 1.5.1998 - 30.6.2009), jde spíše o takový report z posledních dnů. K závěru si můžeme přečíst recenze na muziku a čtivo. Recenze jsou psány opět jinak než je u klasických zinů běžný, což mě opět velice potěšilo. Závěr zinu je věnován reklamám na koncerty a krátké zprávě o GNWP. Ovšem k těmto věcem se dostanete až po přečtení výletu do Švédska, výlet o chlastu, squatinku a zase chlastu, haha. Jsem skutečně mile překvapen a potěšen, že tenhle pěkně udělanej zin mám doma. zaskodnik@a-punk.cz >ŠA<

DISCHACHA #5, A4 / 32 stran
Na Playfastu jsem koukal s otevřenou hubou a protíral jsem si oči, zda je tohle vůbec možný a co že to je za žert... Dischacha, tenhle kladenskej zin přestal vycházet před sto lety. A tak jsem prvně myslel, že tohle číslo mám nebo je to sranda a někdo vyrobil titulní stránku, aby koupěchtivého napálil. Omyl. Stříbro se po letech rozhoupal a materiál připravený pro páté číslo dal dohromady. Celou tu dobu byl materiál uložen někde v šuplíku..., sakra, já se z toho asi poseru... OK, ačkoliv je teda materiál hóódně starej, není při čtení na závadu. První rozhovor je s CROSSING CHAOS (tuhle kapelu asi zná jen pár lidí), druhý rozhovor je s ERADICATE, mě to spíš připomíná, že kapela dostala seznam slov a ať na ně vytvoří odpovědi, ale je to v pohodě. Je tu krátkej článek o dánské scéně, kolem Ungdomhuset a Christianie. Ovšem rozhovor se SKITSYSTEM je poměrně dlouhej, převzatej z Maximum Rock ´n´rollu, slušná práce. Další rozhovor je se skotskou partičkou FASTARD (znáte ze split 7ep s DREAD 101). Další zpovídaná kapela je ze Švédska, ARTICLE NINE a poslední pokec je s německými AUDIO KOLAPS. Všechny rozhovory jsou obšírně napsaný a poměrně pestrý. A to je skvělý. Grafická úprava je přesně tam, kde skončilo předchozí číslo, takže ti mladší maj možnost na vlastní oči vidět jak dříve vycházely ziny. Z našich tiskovin jede ve stejným duchu jen Ohníček. No a závěrem bych podotknul, že Dischacha bude mít zřejmě pokračování, pište na níže uvedený e-mail a můžete se klidně zapojit do obsahu a přípravy šestého čísla. Já se těším, já čekám....., haha. dischacha@seznam.cz >ŠA<

DRUNK NACH OSTEN ´zine #3 A5, 84 stran + v/a CDr
Zčista jasna je venku trojka, řekl bych čím dál více populárnějšího fanzinu D.N.O. Myslím, že jsem zrovna trávil chvilku v Malajsii, když jsem přes Sykyho nebo přímo přes Barváka objednával bez zaváhání trojku. Po návratu rozbaluji pár balíčků co na mě čekalo v pokojíčku, případně u Sykyho a další zásilku jsem si vyzvedával o týden později na akci v Č.B. a první po čem jsem se sápal byly ziny. Ale pojďme k obsahu. První velká změna je profi tisk, ovšem špinavost a blbá kvalita obrázků, fotek zůstala, takový xerox profi tištěný… Pro mě je obsah po hudební stránce zajímavý jen z části, ale velice rád čtu i o muzice co moc neposlouchám, pokud je psaní dobře napsaný. Mega rozhovor s punx z Bělehradu je kupodivu čtivej a v některých momentech zajímavej. Celkem odpovídalo 8 lidí. Jeho délka je fakt dlouhatánská a to je dobře, přesto jsem měl strach, co z toho bude. S rozhovorem se pojí cestování po Rumunsku a Srbsku. Takovýto cestování mě baví prožívat na vlastní kůži a číst jakbysmet. Recenze na čtivo a hudbu jsou různě poházené a často doplněné texty konkrétních recenzovaných kapel, což je moc pěkný. Balkanikacore 2009, festival co jsem ještě nenavštívil, no, ono jich je v Evropě povícero. Tak aspoň jsem se spokojil s pěkným reportem a Balkanikacore 2010 psaný od Adrika je taky dobrej, i když autor píše, že změna místa už není tím pravých "balkanikocoreovým". V Drunk nach osten je také krátké psaní o ruských festivalech, kde je bohužel víc fotek než písmenek. Škoda, těšil jsem se na obšírnější zprávu a taktéž jsem trochu zklamán reportem směr Moldavia, který nakonec byl jen z Rumunska, což by mi vůbec nevadilo, napsaný je pěkně, ale nadpis mě hodně navnadil. Moldávie je přeci jenom země, o které se toho moc nenapsalo, zda-li vůbec něco. Já už jen na závěr musím napsat otřepanou "koncovku", chci další číslo, Mr. Paaya. CDr příloha obsahuje 34 stop a 28 kapel. Docela jsem se této přílohy bál, ale nakonec vyhrála spokojenost. Výběr kapel je sice pestrý, ale všechny kapely šlapou a baví mě. Půlku jich jakštakš znám o zbytku jsem ani neslyšel. Parádně sestavený výběr východoevropského punku, hc/punku. UNUTRAŠNJI BUNT a hlavně PATARENI vládnou. Velkým překvapením je bordeloisní kapela RÁKOSI. Jak jsem psal, fakt spokojenost. www.dno.maskcontrol.com / paaya.ds@seznam.cz >ŠA<

FOR THE PUNX #2, A4 / 40 stran
Další profi tištenej časák o punku, vypadá naprosto luxusně. Vzhledově to vypadá na jasnej crust časák, protože černý je tu víc než si dokážete představit. Ovšem to je omyl, For the punx, jak název napovídá, je určen skutečně jen punx. Hodně mi to připomíná pražský zin Splinter (vychází ještě???). Splinter byl složenej s málo rozhovorů a spoustu biografií, obšírně napsaných, ale i krátkých statí. A tohle je přesně styl For the punx. Začíná se krátkým článkem o DEAD BOYS, následuje krátký, stručný scene report z Tokya. Rozhovory jsou velice krátký a trochu nepřehledný jako co je otázka a co odpověď (jsem zmlsanej odlišením alá tučné písmo.....). Takže krátkej rozhovor vedenej spíše jako scene report z Curychu, na něj se napojuje psaní o BATTALION OF SAINTS, SÖTLIMPA, PARTISANS, A.B.H., SAMPLES a to vše řádně doplněné naskenovanými obaly desek + dobový fotky kapel. Pokračuje se dále s biografií a to z knihy "Kytary a řev......", brněnským úderem VZOR 60. Další články jsou o SLIME, ANOTHER MANS POISON, na který navazuje report z třídenního oi/punk festivalu v Berlíně (CONFLICT, SHAM 69, SS-KALIERT, VARUKERS, atd....) a též z Berlína je následující report, ve kterém jsou informace o bazarech a klasických obchodech s punkovou muzikou a oblečením, což je skvělá věc a jsou tu i jména ulic, kde se jednotlivý obchody nacházejí - já tam chci!!! Rozhovor s GUIDED CRADLE je krátkej jak zrníčko rýže (haha) a ani s OBTRUSIVE není kdoví jak dlouhej. To samé platí o PNS i STATE CONTROL. Nejdelší rozhovor je se slováky STREET SPIRIT a SS-KALIERT. To samé platí o rozhovoru s Brňáky, ZEMĚŽLUČ - kde josu nejlepší odpovědi z celýho časáku a dovolím si tvrdit, že Šotyho odpovědi jsou vždycky super. Poslední rozhovor je s amíky DESTRUCT a je to taky ucházející čtení, kde mě hned v úvodu dostalo jak psal Tony (basák)... "vrátili jsme se z našeho prvního celostátního turné... a hráli jsme po celé západní polovině U.S. skoro rok". No to mě poser, rok na turné..... Posledních pár stránek je věnováno recenzím, stručným, ale všeříkajícím. Nutno dodat, že dvojka For the punx je hodně stará záležitost, sice se věnuji pro recenzování novějším číslům, ale s For the punx jsem se dostal do kontaktu poprvý až teď a ačkoliv obsah je pro mě a asi i pro čtenáře N.M. ´zinu trochu mimo, jsem nadšen. Na trojce se maká, autorem For the Punx je Kejkla z MAD PIGS a Voltage shopu v Brně a to je jistá záruka, že trojka skutečně vyjde. for.punx@seznam.cz >ŠA<

GARFWEEK #32, A5 / 24 stran
Po odmlce je na světě již třicáté druhé číslo distro - zinu od Jirky z GRF Rec. Na začátek se prolistujeme novými přírůstky v distru a poté už čteme rozhovor s HELLNATION (orig. z Ž.Abnormal zinu 2003), druhý rozhovor je s holandskými crustery FLEAS AND LICE (orig. ze zinu Žgrind 2002). Článek o přirozeném vývoji osobnosti, konkrétně Borlíka, který se stal sXe předchází dalšímu rozhovoru a to s Martinem z Malárie Rec. (orig. ze zinu Samba #2). Následuje článek o náboženství, nauce jménem Wicca. Dočteme se v dalším článku krátce o utrpení zvířat pro kožichy (orig. ze zinu Papagájův hlasatel 1996) a poslední rozhovor je s brazilským noisecore komandem INDUSTRIAL HOLOCAUST. na závěr Garfweeku je šílenej, nesrozumitelnej článek o komuně. Hroznej paskvil. Jak bylo napsáno v úvodníku, v prosinci tohoto roku bychom měly držet v ruce třicáté třetí číslo. A stále zadarmo!!!! Navíc numero 32, tedy zhruba každá desátá kopie má bonus a to CD (zřejmě každé jiné, netuším). grf.maska@seznam.cz >ŠA<

GARFWEEK # 33, A5 / 32 stran
Oh, Gafweek je nezničitelnej a stále free. Občas s CD přílohou. V současné době nevídané, snad jsem to už psal, ale raději to opakuji. Třiatřicítka obsahuje samozřejmě novinkový distro list a pak začínáme s opakováním, matkou moudrosti. Rozhovor s LOS CRUDOS, poměrně dlouhej rozhovor, točící se hlavně kolem Martina a jeho přiznání se k homosexualitě. Krátký článek o "svobodě" ženské populace v Sýrii. Rozhovor se SCHOLASTIC DETH. Vzpomínám si i na článek o Sigmundu Freudovi, ale opět nic pro mě. Poměrně osekaný rozhovor s MRTVOU BUDOUCNOSTÍ, mě připadá tak jak mi připadal v době vydání, odfláklý, na závěr je teda vysvětlení proč co a jak. Článek o Nostrodamusovi mě baví a byl bych rád za delší, zato něco jako představení Ladislava Klímy je teda hrozný. Rozhovor s MASHER i s KUNGFU RICK je krátký, ale tak to kdysi prostě bývávalo. Článek o keltské společnosti by mol být taky delší a závěr je několikastránkový s texty mnoha kapel. Na úplný závěr je článek o mléce, snad fundovaný, o jeho škodlivosti na lidský organismus. grf.maska@seznam.cz >ŠA<

GARFWEEK #34, A5 / 24 stran
Další číslo od nesmrtelného Garfweeka přináší kromě aktuálního distro listu, novinku a tou je recenzování aktuálních zinů. Dále už typické převzaté rozhovory z českých a slovenských zinů. První je rozhovor s JOBBYKRUST ze Žgrindu. Rozhovor s AUTORITÄR a GUIDED CRADLE. Článek o historii krve se mi líbí, ale poprvé říkám, byl bych radši za delší článek, což není ale Garfweekova vina. Nebavil mě článek "psycho", nedočetl jsem ho, myslím, ani když vyšel v Morphii. >ŠA<

GO AND KILL # 3
Rozhovor (dva rozhovory spojené, ale odlišné) s DESPISE YOU, super, mám rád tyhle starý rozhovory a je prdel porovnávat, odpovědi. Tak např. jaký kapely vás ovlivnily? Shoda žádná... Článek o west coast power violence je sakra slabej, škoda. Určitě by se dalo napsat mnohem a mnohem více. Ale rozhovor, převzatej z MRR se členy DROPDEAD je super. By mě zajímalo, jak by odpovídali ti samý členové pro neznámé ziny, taky takhle obsáhle? Stručný report AGATHOCLES z návštěvy Jižní Ameriky potěšil. Rozhovor s MAGRUDERGRIND je takovej normální a hlavně neotisknutý celý, tak jako tomu je u vícero stránek jinak skvělýho Go and killu. To mě může trefit šlak, to je jak s useknutejma titulkama u filmu, kurva práce. Kratší rozhovor s metal/punkovými BLÜDWÜLF potěšil. Poměrně zajímavý scene report z Polska. Kde že vyšel ten obsáhlý scene report z této země? A, už to vím, v poslední Hluboké orbě, ale tam byl popsán trochu jinak, takže jsem spokojenej. Tour report LYCANTHROPHY + SAYWHY? v létě 2007 mě moc bavil a hlavně ta část o ANAL CUNT mě překvapila. To že jsou to čuríni, to vím, ale že až takovýhle, jsem fakt nevěděl. A to jsem pár videí viděl, řekl bych, že víc než kdekdo jinej tady v ČR a nikdy tam nebyla žádná známka rasismu, atd. Každopádně to byly video záznamy z dob, kdy začínali. Rozhodně se jejich starý tvorby zbavovat nebudu. O novou nezavadím, pokud teda nějaká existuje. A poslední zpráva od A.C., Seth Putnam v polovině června 2011 zemřel. Druhý tour report těchto dvou veličin extrémní scény ČR se odehrál o rok později jižním směrem Evropy a je mnohem čtivější. Sice datumy vůbec nesedí s realitou, ale sere na to pes. Další rozhovor, tentokrát obsáhlejší, je s fastcore mlátičkou IDIOTS PARADE ze Slovenska. Ale následující rozhovor se STOLEN LIVES je sakra dlouhatánskej a tak to mám rád. Zahraniční rozhovor s týpkem jménem Nesha, ze Srbska o jeho vášni pro kreslení a dalších věcech se vrátil do standardních kolejí a tak není nijak dlouhý, ale přesto se v něm dozvíme dost věcí. Nedávno jsem četl sáhodlouhý rozhovor s celým kolektivem srbských punx v D.N.O. zinu, kde se do rozhovoru zapojil i Nesha. Další čtení a další tour report LYCANTROPHY o rok později (tj. rok 2009), tentokrát s průmyslovkou. Kurva, tak v Santiagu de Compostela se dá odehrát gig? Hmmm, že bych si Camino spojil s koncertem? Krátký článek o vyklizeném squatu Al Confino, diskuze navazující na At war with grind core sloupek a jsme u dalšího, posledního tour reportu. To si NEEDFUL THINGS vyrazili na pár koncertů po Evropě a dodávka jim celkem zavařila. Poslední krátký článek je s názvem "Konec squatů v Čechách?" a pak už jen recenze. Jestli se Ondra polepší s kontrolou před tiskem, aby byly veškeré texty úplné a pokud bude Go and kill vycházet častěji, tak to bude super. A vůbec mi nevadí, že grafika, ačkoliv se tváří jako profi, je dost amatérská, ale člověk se učí... fastcore@centrum.cz >ŠA<

HLUBOKÁ ORBA #28, A4 / 200 stran
"Pár dní" uběhlo od poslední orby numero 27 a už je tu číslo 28, ve dvou verzích. Náklad snad zase statisícovej. Když si pár lidí udělalo z orby hardcore punkovou bibli, tak Filip se toho chytil a obálka tomu odpovídá. Začínáme typicky sloupky, tedy "Kazatelnou". Jako vždy, pár o ničem, pár dobrých. Nejlepší je od Štěbyho. Korda napsal spíš cestopis, ale to se mi líbí, takže to je druhej sloupek co mě zaujal. Ale bylo jich víc, tyhle jsem chtěl vypíchnout. Následuje "Misie" - takže tour reporty. Jak se čecháček dostane do anglické kapely a odehraje s ní turné po JV Asii, to je první tour report od Skuldy, když jel s KRUPSKAYA. Orbu jsem si pořídil po návratu z těchto končin a tak jsem mohl posuzovat, protože naše cesty byly sem tam stejné. Turné naprosto úchvatné. Škoda, že ONANIZER to nikdy nesepíšou a nezveřejní, bylo by to taky super, jenže když nemaj dopsaný ani poslední dny z jižní a centrální Ameriky, nemůžu po nich chtít JV Asii, že? Mimochodem jsou zrovna na turné po jižní Evropě. Z Afrického turné dle mého sešlo, hlavně díky nepokojům v Libyi. Zpět k orbě. Následuje Filipův popis návštěvy Japonska na vlastní pěst, což nerozdýchá spousta punx, ale následující report z návštěvy jednoho amerického festivalu od Banána, drtí veškeré punx! Takhle vostrej výpad na fesťák jen tak, do vzdáleného USA, slintaj a nevěřícně kroutí všichni kolem mě.... Následuje další zastávka S.Y.I.H. a to do Brazílie a pak do země vycházejícího slunce a musím uznat, že Filip se zlepšil a rozepsal se více o místech. Dříve to bylo hodně o muzice a i jsme prohodily pár mejlů na tohle téma. Teď už z toho mám větší radost, to ale neznamená, že předtím jsem jí neměl. Reporty mě baví jak malýho Jardu na písku bábovičky (čau Syky). Mimochodem, musela to být pěkná podívaná na Barváka, jak se táhne s tím vozíčkem plným desek po ulicích Japonska... Pak tu máme "Zpovědnici" a tu jsou rozhovory s RISPOSTA, MAD PIGS, Radkem Kopelem - NAPALMED, s TOMORROW´S HELL a Robertem z Refuse Records - pěkně rozepsanej dlouhej rozhovor, a myslím, že Filip ho pokrátil, proč? Bude zbytek v dalším čísle? Předposlední přihrádka je "Politika", kde je rozhovor se členy Food not Bombs Brno. Článek o sociálním hnutí v první světové válce. Dobrej článek o protestech "Stuttgart 21" nebo o protestech "Chimský les" v Rusku. Na závěr recenze v přihrádce "Inkvizice", tedy úplně na závěr poohlédnutí se za koncerty United Crusties během let 2008 - 2010. Dlouho, předlouho jsem četl tuto orbu, ale spokojenost a rád bych, kdyby vycházela častěji a klidně v poloviční tloušce. Nepotřebujeme knihu, ne ? orba@seznam.cz >ŠA<

CHEERS! / DESPITE split zine, A5 / 14+14 stran
Grrrr, konec Cheersu! No dobrá, rozlučkové spojení zinů, OK. Takže pár stránek od každého zinu a jsem zvědavej, jak bude vypadat samostatný číslo Despite, kterej dělá Mirek Phobia a tohle první číslo je spíše vykradený z periferia.cz, a tento web dělá také Mirek. Jeho angličtina, jak se píše v úvodu je jaká je a mě velice vyhovuje, zaseknul jsem se jen na pár místech, což mě mile překvapilo. Když už valím Despite, tak rozhovor tu je s WARVICTIMS, CHILDREN OF TECHNOLOGY (četl jsem v češtině), asi 10 recenzí a scene report z Čech a Slovenska. Málo, ale dejme tomu, na 1 číslo, že OK. Jo, tisk je velice špatný, zvolený font a jeho velikost to dokurvil úplně. Cheers! Je čitelnější, druhá stránka je brutal jak kráva (fotka…), rozhovor s GOMORA, SANITÄR, taky kolem 10 recenzí a mini report z mini tour MORKHIMEL. Despite: mirek@phobiarecords.net >ŠA<

CHOROBA MYSLI # 5, A5 / 44 stran
Jihočeskej profi tištěnej zin (už od prvopočátku) si dal slušnou pauzu a tak první co musím napsat... zklamání. Za tu dobu mohla Choroba vyrůst do velkých rozměrů, obsahově, ale z pátého čísla je jen pár stránek čteního. Tak trochu to dorovnává již zaběhlá příloha, tentokrát na téma "zlo". Tu sepsal velký spisovatel Makovec a ačkoliv ze začátku mě čtení jakéhosi úvodníku nebavilo (a nebaví mě skoro nikdy v ničem - no, dokázal jsem přečíst asi dvě knížky, haha), nakonec jsem poprvé s přílohou spokojen, všechno se to v podstatě točí kolem hororu a tak jakýsi životopis (nebo jak se tej mrdce říká) Howarda P.Lovecrafta a Clive Barkera mě potěšil. Samotný zin je zaměřen (kromě recenzí) na down tempo, takže rozhovor s GOSPEL OF THE FUTURE je na pravém místě a je docela dobrej, za to rozhovor s makedonským spolkem POTOP je bídnej, odpovědi jsou fakt jak kdyby jen z povinnosti sepsaný o jedné větě. Na ty samý otázky by třeba Filip (S.Y.I.H.) nebo již zmíněný Makovec odpověděl bravůrně několika větama a hned by bylo co číst. To ovšem není chyba redaktora Boříka. Třetí rozhovor je s kapelou SIEBENSÜNDEN, která má konečně na Malárii novou desku a rozhovor je už v pohodě čtivej. Poslední je s Lukášem z Doomentia, což je převážně metalovej label tady odtud z jihu Čech, vydávající mistrovský díla. Graficky nejlepší co je k vidění, nejen v rámci ČR. A opět docela dobrej rozhovor. Následuje dvojstránka, dalo by se říci fotografická upoutávka na Local Pí club v Písku, kde jsou k vidění fotky z akcí od Sykyho. Závěr, několik stránek s recenzema od Boříka a to je vše. Možná se to zdá takhle napsaný jako že je zin docela nabitý, ale skutečně ho přečtete asi za dvě hodiny. Graficky je to skvěle odvedená práce na pěkném, dost tvrdém papíru, proto zin vypadá dost nabušeně, stojí jen 30kč a to je pěkná cena. Doufám, že příští číslo bude mnohem nabušenější (= více stránek). Makovec: teresabanks@seznam.cz / Bořan: prustrel@centrum.cz >ŠA<

CHYBA #7, A5 / 84 stran
Nevím po jaké době se objevilo sedmé číslo alternativního občasníku Chyba, ale jedno je jistý. Nejlepší číslo co zatím vyšlo a dá se říci, že sedmička je šťastné číslo, protože je to jeden z nejlepších zinů za poslední rok. Téměř celý obsah je brán do hloubky a hodně mi připomíná některé ziny z dřívější doby, kdy se psalo hodně obsáhle, nejen o muzice. Rozhovory jsou jedny z nejlepších co jsem za poslední dobu četl. S kapelou GATTACA, KUSUMAM, OI POLLOI a TUPAK AMARU. Za jakýsi report, nebo rozhovor či zpověď by se dal považovat "Pangrok na samotě" z pera Samuela, o tom, jak se žije na samotě rozenému pankáčovi. Anketa o pornu je docela dobrá, ale pro mě jako fandu téměř jakýchkoliv sexualit ne moc zajímavá. Následuje článek od Lenky, o alternativním pornu. Chyba obsahuje spoustu sloupků a všechny jsou skvělý, snad jen ten o médiích je aspoň pro mě chaoticky nesrozumitelný a Mišovo sloupek mě taky nijak nenadchnul. Scene report od Matese je z Finska, pěkně napsanej s rozsáhlou fotografickou přílohou. Mates tam žil rok (nebo déle?) a tak má přehled a z jeho pohledu je to snad ještě lepší než kdyby to psal fin. Komix je divnej a ty malůvky různě po zinu hrozný (sorry, mám jiný "chutě"). Klasickej tour report TIME OF MY LIFE a RUBÄNISKO z roku 2010 je jen dalším čtením o turné - ovšem, tohle si vždycky rád přečtu!!! Takže to neberte, jako že jsem to zavrhnul, jen jsem to napsal trochu prapodivně, haha. Na závěr zinu má Syky fotografickou přílohu, nezbytný Lemmy je snad všude, hahahaha. OK, jsem kurevsky moc šťasten, že jsem si mohl přečíst sedmý číslo Chyba zinu. Navíc stojí jen pár korun, grafika je PC na parádní úrovni. Do tohodle určitě jdi! >ŠA<

KAZIMÍR # 3, A4 / 72 stran
Jo, je tu další číslo Kazimíru, super. První číslo mě až tak nenadchlo, druhý bylo moc pěkný, profi, ale třetí je skvělý. Obsahově, graficky. Profi časák jak má být. Hned v úvodu ale vydavatel Martin píše, že končí s vydáváním. No, uvidíme co a jak třeba za rok..... Já si myslím, že by to byla velká škoda. Neschopný distributoři (ale bacha, za poslední půl rok jsem si všiml změny k lepšímu), který se se čtivem nějak moc neserou, nejsou přeci tím důvodem, že zastavím vydávání zinu. A tím není ani to, že si zin koupí míň lidí než bych si přál, že? Problém je, že u těhle profi tištěných zinů se musí vyrobit větší množství, aby se to vůbec zaplatilo. Jenže u xeroxu to není o moc lepší, když nemáte známosti, protože samotný kopírování je drahý víc než jak svině. A tu distribuci dokážu stejně dobře jako distributoři a nemusím jim dávat procenta. Osobně jsem s tímhle skončil, jiný, než moje vlastní podmínky neuznávám. Ale co už, sereme na kecy a jdeme na Kazimír. Jedinou výtku mám k překlepům, s přeházeným větám a chybějícím slovům. To mě nasere, ale stane se.... A nyní už jen samá pozitiva. Rozhovory s RESTARTS, ATRAKO A MANO ARMADA, INTRUDERSS, KOMPLEX VINY, DERROTA, ASSASSINS (kurva, proč se Vojta tak rozčepířil nad otázkou "Jaký to je hrát na varhany..."?). Rozhovory jsou udělány s kapelami, o kterých jsem toho zase moc neslyšel a hlavně nič nečetl, kromě RESTARTS. Překvapilo mě, že otázky jsou dobře položený a pestrý a hlavně kapely odpovídaj zodpovědně, což je pak super číst. Tohle číslo Kazimíra se věnuje cestování a do téhle skupiny je zařazen i tour report FASFERATU po Německu, pekelnej tří denní výlet ASSASSINS + GUR (hoši, do tý Opavy bych nejel, jste fakt šílenci, respekt), kdy hned první den nedojeli na koncert a tak se přepravovali jak to šlo. Pak už následuje klasičtější cestování a to stopem směr Slovinsko a Chorvatsko. Předpokládám, že autorem je sám vydavatel Martin. Pěkný čtení, u kterého se zastavíte nejen při jízdě vlakem po Balkánu, ale hodně po koncertech a různých festivalech. Pak tu je kratší rozhovor s izraelkou, která už byla několikrát na OEF, která mimochodem cestuje sama už dva roky po Evropě!!!! Tyhle lidi obdivuji a jsme proti nim sračka v sojové omáčce. Ovšem to co následuje je jedním slovem extrém. Jak Martin píše, neví kdo to napsal, ale našel to na DIY guide webu (mě to nefunguje!!!, proč?) a tak si to vypůjčil. No ty voe, tohle je už fakt hustej report z pobytu v Itálii, ale hlavně ve Španělsku, konkrétně v BCN (schválně mrkněte na tu pláž, o které je furt řeč a ten kamenný vlnolam proti vlnám, nikdy byste neřekli, co se tam děje...). Ten týpek je prostě odvaha se vším všudy. Podobnej report jsem četl kdysi o nějakém českém punkáčovi (mimochodem jsem mu psal, ale nikdy neodpověděl) co cestoval přes Španělsko do Maroka a dál na jih Afriky. V Cabaret Vol... nenene, v Underground har.... to bylo.... A následuje anketa, kde je zpovídáno pár lidí, co už něco zcestovali. K závěru Kazimíru je pár recenzí, rozumně napsaných, ale dost věcí jde mimo můj hudební vkus. Změnou je obsáhlý článek o Gulagu a závěr je opět hudební, reporty z koncertů. Jeden report je jen fotograficky,haha. Mám z tohodle čísla fakt radost. Skutečně povedený časák! anemuzetobytmartin@seznam.cz >ŠA<

MARAST newsletter # 71, A4
Po návratu z jihovýchodní Asie mám pauzu v Praze u Kláry a tam si všímám pro mě již mrtvého newsletteru, a jelikož Klára vlastní dva kusy, jeden mi dává, díky. Druhý den na autobusáku Florenc ho přečtu. Klasika, oboustranná A4, složená do formátu A6 (poloviční A5). Hlavní tahoun je HAvran, ale na Maratsu se podílí i jiní... Kromě úvodníku zabírá zbytek stránky kalendář koncertů, druhá strana nazvaná "Kecy a klepy hospodský i pouliční, záchodový i tramvajový" obsahuje krátká infa o nové pražské LP kompilaci či o kapelách co chystají nebo právě vydala nová alba, případně o plánech těch či oněch kapel. Písmo je malé a natěsnané, takže informací je skutečně dost a pro mimopražské je to skvělý okénko do hc/punkové scény hlavního města. Samozřejmě i pro pražské je to výtečný "rádce", ale vidím tu problém, že distribuce bude asi nulová a mimo Prahu se téměř žádný výtisk nedostane. Zdarma. http://marast.bloguje.cz >ŠA<

NAPALMANACH #666, otočená A5 / 92 stran
Hey, všichni vy, co rádi power violence, různé ulítlé fůze p/v a grindu, máte už NAPALMANACH? Kurva, Skulda s Vikim se po x letech rozhoupali a výsledek je úžasnej. Jasně, už jen profi tisk s tím související grafika, která díky klasické tiskárně vyleze tak jak má, tak tohle už prostě potěší. Ale nemyslete si, že xerox je nějaký špatný, to teda ne, jen to není tak pěkný. Tak jo, rozmohl se nejen tady formát otočené "á pětky" a ještě to asi není úplně ten klasický rozměr A5 formátu. Obálka bílá, vypovídající spíše o hororovém psaní (pro někoho to tak i bude, haha). Obsah je docela pestrý (i když asi jak pro koho). NAPALMANACH se točí hlavně kolem muziky a jen občas zabrousí do jiných vod, konkrétně obsáhlý, zároveň ne moc dlouhý a proto nenudící článek o RAF (Rotte Armee Fraktion), což byla levicová teroristická organizace v Německu. V úvodním konečníku se napsáno, proč vlastně NAPALMANACH spatřil světlo "boží, satanovo a kdoví koho ještě". Zin je otevřen v podstatě tour reportem SHEEVA YOGA + S.Y.I.H. z roku 2008, který sepsal Skulda a jak v úvodu reportu píše, jde o protiútok na Filipův (S.Y.I.H.) report do Hluboké orby ze stejného turné. A jelikož je to už nějaká doba, co jsme si zmíněný report mohli přečíst v orbě, bylo Skuldovo psaní pěkným připomenutím pestrých chvilek na turné po jižní Evropě. První rozhovor s xBRÄINIAx jsem přečetl jedním dechem, sklvělý. To samé platí o následujícím rozhovoru s anglickým "bordelem" KRUPSKAYA, ovšem tady jsem to zvládnul na dva dechy, rozhovor je poměrně dlouhý, což se mi vždycky líbí. Třetí rozhovor je s italskými thrashery DEATH BEFORE WORK a byl jsem opět mile překvapen, že rozhovor není krátkým vyblitím odpovědí. Ovšem rozhovor se Štěbym mě překvapil snad nejvíce. Z kraje odjezdu do Indie jsem si s ním psal, pak po třech pokusech psaných na dvě různý e-mail adresy, kdy mi bylo buď vráceno všechno co jsem přes e-mail poslal až po žádnou odpověď , jsem to vzdal... A ejhle, Štěby žije, super, pěkný psaní, to se mi fakt líbí... A fotka se smradlavým durianem je ve své podstatě S/M fetišismem, haha. A pocta ke kultovnímu masakru Nekromantik u mě Štěby stoupnul o další příčku, haha. Další rozhovor je tak trochu mimo UG scénu, je se zpěvačkou Tanyi Tagaq (pochází ze země Nunavut), udělanej na Colours of Ostrava. Nesmím opomenout, že i recenze jsou psány tak trochu jinak než jsme zvyklý z jiných zinů. Jsou docela dobře napsaný, srozumitelný a na několika se podílel i SláwaXI. Recenze jsou hlavně na power violence, jak bylo v úvodním končeníku avízováno..., NAPALMANACH bude hlavně na p/v muziku, žádnej crust, apod. Toho je všude dost... Je tu i jeden dejme tomu biografický profil Johna Zorna, někdo ho zná pod kapelou NAKED CITY anebo PAINKILLER. Jsem nadšen, jak pěkně je jeho působení na scéně popsaný, některý jeho nahrávky jsou skutečnými skvosty, ale jen pro otrlé. Na závěr je pár reportů z koncertů.... Ještě je tam napsaný článek Seno & vidle, no, nerozumím tomu o co jako kurva má jít.... Na Playfastu jsem říkal Vikimu, doufám, že se dočkám dalšího pokračování v blízké době. jsem skutečně nadšen, skvělej zin o skvělej muzice, skvěle napsanej a se skvělou grafikou. Uf. >ŠA<

OHNÍČEK #9, A4 / 128 stran
Trvalo to sakra dlouho, Albánec si dával na čas a asi proto vzniklo nabušené číslo. Sto-dvacet-osm stránek chaosu. Přesně tak. Albánec neubral z původní grafiky ani o píď, ba naopak snad stvořil ještě větší chaos. Možná se mi to jenom zdá, přeci jenom mi rukama prochází čím dál profesionálněji dělaný čtiva, kdoví... Pravda je taková, že musíte být hodně pozorní, abyste někde nepřeskočili do jiného článku. Nůžky, lepidlo a podkladový papír je tu využit do maxima. Ohníček byl vždycky z větší části o "politice" než o muzice. Deváté číslo tak přináší spoustu článků, u některých mě sere špatná čitelnost, nejvíc mě vytočil článek "Vatikánská politika za druhé světové války", kdy jsem to vzdal po pár řádcích, škoda no. Zbytek materiálu je obstojně k přečtení. Z obsahu např. biografie BRACHYBLAST, jedinej pořádnej rozhovor je s Petrem Melicharem, za kterým stojí úctyhodná práce o havířovském undergroundu. Rozhovor byl vedenej asi přes ICQ a Albánec se do něj "obul" docela tvrdě. Článek, pár rad, jak se chovat na demonstraci. Výtažek o Sacco a Vanzettim, dvou anarchistech odsouzených k trestu smrti je zajímavým připomenutím... Rozhovor s punx NOVÝ SVĚT. Zajímavý článek o kašparech pod názvem Národní bolševik. Rozhovor s šílenci GRAŽDANSKAJA OBORONA byl převzatej z H.O., že? Další rozhovor je s Lenochem, havířovskou postavičkou kolem přelomu 80-90 let. Rozhovor veden opět přes ICQ, možná Skype. Takto vedený rozhovory jsou věrnou kopií, takže tu najdete čas a ty píčovinky kolem...., Albánec se s tím prostě nesere, haha. Od Kapise je tu krátký report z Nepálu, na přiloženém CDr jsou z tohoto výletu nádherný fotky. Když jsme v Nepálu, tak nechybí výtažek z Cerelitidy s nepálským punkem, RAI KO RIS, plus sloupek o nepokojích v Nepálu. Rozhovory s Mh&d a CONFUSION jsou krátký a skoro o ničem. Další rozhovor, tentokrát s mexickými COÄCCION je taky kraťoučkej..., škoda. Naopak pokec s peruánci EKIDAD je už v pořádku. Převzatý, starý články s kapelama, který mě navíc baví, mám rád, aspoň ta moje děravá hlava dostane impuls, vzpomenout si na starý časy a informace z té doby, konkrétně tady se jedná o ELECTRO HIPPIES. Další rozhovor je s doomovými DISSOLVING OF PRODIGY. Mimochodem, když čtu Ohníček, tak všichni jsou fans Baník pičo! Zajímavý informace podávají články o Vidkun Quislingovi, nejznámějším Norovi druhé světové války. A opět, při čtení Ohníčku se budete stále točit kolem druhé světové...., první světové. Další převzatina je o kosmetice Dove, o tom, jak se zachází s přírodou hlavně v JV Asii, jak palmové plantáže vyhlazují původní prales. Spousta stránek je věnována monitoringu náckovských hoven, záslužná práce. Velký článek je tzv. likvidační akci v Životicích 6. srpna 1944. Rozhovor s Ondřejem Slačálkem. Článek plnej debility z řad Vatikánu nese název "Kondómy, AIDS a Vatikán". Další článek "Miliardy církvím?" informuje o velkých tocích peněz od nás (od státu) pro církve a to je shit. Další rozsáhlý článek je "Zapomenutí hrdinové" - o francouzském odporu ve spolupráci se španělskými partyzány. Rozhovor s kapelou 3 TEČKY se snad ani nedá nazvat rozhovorem. Ještě větší článek než "Zapomenutí..." je o španělském anarchistovy, partyzánovy Franciscu Sabatem. Další obsáhlý článek je o koncentračních táborech. Tohle je to nejzajímavější z Ohníčku, ovšem ne vše, co těch 128 stran obsahuje. Příloha Ohníčku je CDr s jedním krátkým videem o pomyslné svobodě od totality. Pár naskenovaných fotek z Ekvádoru, na kterých nic zajímavýho není, což je kurevská škoda a nechápu, proč tu vůbec jsou, ale fotky (celkem něco kolem 700ks) z Nepálu jsou skvělý!!! Některý jsou víc než skvělý. Tyto fotky jsou doplňkem ke krátkému rozhovoru..., tak jak tomu je k fotkám z Ekvádoru. A pozor, na závěr vás asi překvapí cena. Xerox zin o 128 stranách jen za 40kč! Neuvěřitelný. Kontakt tirana@seznam.cz >ŠA<

PEKELNÁ MUZIKA - Pišta Vandal, vydavatelství Limerick, menší A5 / 123 stran
Já nejsem velkej čtenář knížek, ale jednoho dne jsem brouzdal po BZ a narazil jsem na stránku Pekelná muzika (http://bandzone.cz/pekelnamuzika), když jsem si pustil songy (to jsem ještě nevěděl, že to nejsou klasický skladby od kapely), zcela mě odrovnaly. Vždyť to je Pišta z ČADu. Převypráví knihu jménem Pekelná muzika, kterou sepsal pod pseudonymem Pišta Vandal a vydal na svém knižním vydavatelství. Kniha v té době byla na spadnutí, okamžitě jsem psal Pištovi a po nějaké době už hltám slovo od slova. Pravda, mluvené slovo samotného mága Pišty Vandala, bylo excelentní. V porovnání s tím, když si knížku čtu, postrádám celkový "šmrnc" téměř všech příběhů, ale to je můj problém. Kniha je složena z kratších či delších příběhů, které se odehrály kolem Pišty a jeho kapely jménem ČAD. Od totálních prvopočátků až do dnešní doby. Samotné příběhy na sebe nenavazují. Jsou to pouhé střípky z dlouhého života... Pojednávající např. o získání nástrojů od ukradnutí až po zakoupení bicích, co nikdo nechtěl anebo zakoupení zesilovače za přehnanou cenu od překupníků, na což jeden z nich nakonec doplatil zničením svého milovaného auta... Od krátkých příběhů z několika turné po Evropě, přes nahrávání ve studiu s vedlejším (o to důležitějším) příběhem o prořezané pneumatice u pohřebního ústavu. Nebo o odstranění nácků z okolí, organizování turné pro italské KONTTATO, ba co, najdou se tu příběhy o vesnických fanynkách, nebo o tom jak Pištova rodina ke psovi přišla. Co příběh, to zajímavé popsání. Nakonec se pekelná muzika ukáže jako jeden velký příběh muzikantů s postranními příběhy, bez kterých by ten život byl nudný. Kdo zná Pištu, ví, že kniha nemůže být nudná. Na druhou stranu, nečekejte až tak velký hlášky, kterými se Pišta proslavil při koncertech kapely ČAD. Přesně tak to tehdy bylo. Kniha má barevný obal a dostatečně velké písmo, se kterým by nikdo neměl mít problém. www.vandali.sk >ŠA<

PUTRID ´EMENTAL CHEESE #5, otočená A5tka / 84 stran
Když se někde po čase ukážu, hned něco zadarmo dostanu.... No, na výměnu abych byl přesnej, ale zin ještě nemám namnoženej a tak k výměně nemohlo dojít. Pokud si někdo z vás pomatuje, tak tenhle slovenský zin vycházel taky jako xerox a dlouho o něm nebylo slyšet. Tomáš se jednou nasral a začal oživovat zaběhlej zin na československý scéně. Jak jsem se dozvěděl, Tomáš byl nemile překvapen co stojí xerox v současné době a tak využil možnosti a má zin profi tištěný. Rozhodně graficky zůstal na stejném místě, což není vůbec na škodu, ale profi tisk dodal grafice ještě větší "šťávu". Obsah je pestrý avšak stále v pomyslných uvozovkách a tak jsem zin přelouskal s velkou radostí. Určitě nejvíc mě překvapily recenze, protože jsou psaný na tituly velice neznámých kapel (osobně znám jen pár z nich a hlavně split 7ep P.F.O. / OUTERMOST skutečně doporučuji!). Velkou radost mi udělal rozhovor s noisecore pekelníky, amíky, GORGONIZED DORKS, polskou grindcore úderkou SUFFERING MIND, též rozsáhlá historie JOBBYKRUST mě potěšila. Další skvělý čtení byl rozhovor s mladou grindcore kapelou DEATH TOLL 80k (Finsko). Špatný není srandovně laděný rozhovor se slovenskými ALEA IACTA EST, ve kterých Tomáš působí a kteří maj zajímavý místo na zkoušení.... 6MAS, na spadnutí maj LP desku, na kterou se už těším a dlouho jsem o nich neslyšel, takže další rozhovor co přišel vhod. Jak to tak bývá, nesmí chybět reporty z koncertů, který autor většinou píše jen z půlky, protože zbytek si nepomatuje - alkohol dělá divy, haha. Co mě ovšem překvapilo na těhle reportech a co se asi jen tak nevidí u punx, kteří jedou na koncert, že dotyčný osoby si bookujou ubytování na hostelech, chodí do restaurací před koncertem na jídlo apod.... Hold já zůstanu navždy socka, hahaha. Ale když i bezdomovec Ďuriš lítá několikrát do roka na koncerty a tím myslím lítá jako letadlem, tak proč ne. Třeba se dočkáme (a nebude to dlouho trvat), že budeme jenom lítat na koncerty, žádný vlaky, autobusy, stopy anebo auta. Nebráním se tomu.... Poslední rozhovor je split a to NAPALMED / SKLO a ještě bych zapomněl, velice mě potěšil (a já bych zapomněl!), úplně poslední rozhovor je s Wolfgangem z HIRNTRUST GRIND MEDIA labelu, mající prsty převážně v noise, grindnoise subkultuře. Vydal toho už hafo moc na vinylech. Na úplnej závěr téhle recenze jsem si nechal info o rozhovorech kapel HARVESTER, o kterej jsem nikdy neslyšel a jsou to zcela určitě velcí kámoši ALEA IACTA EST a UNCURABLE (Slovensko), což ani nevím jestli to je ještě kapela, protože kdysi to býval projekt na Slovensku, kde působil Tomáš, vydavatel tohoto zinu, ale rozhovor je schválně veden obzvlášť záludně, haha. Ovšem tady se to tváří jako švédská käng kultovka osmdesátých let, haha. Já jsem spokojen, že Putrid ´Emental Cheese začal opět vycházet a mám tím pádem taky radost, že si osvojuji slovenštinu. Kde - kdy bude další číslo? Tomáš Bagi, Priečna 1569/32, Galanta, 924 01, Slovakia / broccoli_and_eggs@hotmail.com >ŠA<

PUTRID ´EMENTAL CHEESE zine # 6 / A5 naležato, 80 stran
Tomáš se pěkně rozjel. Máme tu šesté pokračování crust - grind fanzinu. V úvodu se Tomáš vyzpovídává o tom jak se popral s grafikou, aby byla čitelnější, ale já říkám, číst se to dá, ale žádnej zázrak, fakt. Kvalita fotek taky není nic moc a je to škoda, protože zin by měl vylézat normálně z tiskárny, jestli se nepletu a tak by ta grafika měla být čitelnější. Jsou to sice detaily, ale upozornit na ně je třeba. Obsah šestky je nadupanej až po okraj papírů a to někdy doslova a do písmene, takže občas se to nedá přečíst (mě se to stalo při vydání čísla 23 a kdysi dávno asi dvakrát). Taky jsem narazil na chybějící části textu. Tak tohle znám, někdy se to prostě pokurví. A jdeme na to, rozhovory s THE CITADEL, BIRDFLESH, SPROSTÁ OTÁZKA, BARNEY GUMBLE, WARVICTIMS, RISPOSTA, KRUSH, YACK, ANOTHER WAY, GYALAZAT. Tomáš napsal na jednu stránku biografii své oblíbené kapely z australské buše, WARSORE. Ke spoustě rozhovorů patří reporty z akcí a těch tu je opravdu hodně. Recenzí není tolik, ale málo jich taky není. Dojde i na pár hlučných nahrávek. Když otočíme zin, začínáme s noise core sekcí a hned první rozhovor je s ekvádorskou partou CACA SONICA, kteří maj vydané 7" nemající obdoby. Jde o oficiálně rozbité 7". Šílenej nápad, o kterém kapela nevěděla, vše udělal label, kterej měl vydat regulérní vinyl! Zlo! Druhý noisecore rozhovor je s Pavlem Ďurišem o PISSED CUNT a RE-CHARGE DE-CHARGE. Pak rozhovor s jihočeským noisecorem P.P.M.H., kde působí krom jiných Makovec a to je záruka na dlouhý odpovědi. Rozhovor s DECHE-CHARGE není originál, ale vůbec to nevadí. Poslední dva rozhovory jsou s francouzským hlučným labelem NHDIYST Rec. a belgickým hlukem PRIMORDIAL SOUNDS. Rozhovory jsou doplněny o několik biografií noisecore kapel, dále několika recenzemi a zajímavým výčtem kapel v noisecore ranku co mají v názvu slova ANAL, ARSE, PUSSY a CUNT. Pěkná práce a já se těším na další číslo. Broccoli_and_eggs@hotmail.com / www.bandzone.cz/pechsekac >ŠA<

RECTUM #1 a #2, A5 / 24 stran + plakát
Další slovenský zin, tentokrát v duchu xeroxu, s těžkou zinařskou grafikou let hodně minulých. Zin nazvaný "konečník" sice nebudí moc respektu, ale opak je pravdou. I když je vidět na celkové úpravě, včetně obsahu určitý amatérismus, tak odhodlání dělat zin je velký a o to důležitější. Všechno je tu nějak promíchaný. Reporty na koncerty a různý psaní (o tom jak existuje společnost dohlížející na práva zvířat při natáčení filmů v Hollywoodu, nebo a to nevím zda je to pravda, ale klidně bych tomu věřil, z čeho se skládají uzeniny). Jen rozhovory jsou za sebou a to se slovenským grindem ALEA IACTA EST, s maďarskými YACK či slovenským crust/hc zástupcem HIPPIE KILLER z nichž vznikl ROXOR (jestli se nepletu). Další várka rozhovorů je s IDIOTS PARADE (něco jsem zaslechl o ukončení činnosti, to by byla sakra velká škoda!!!), pak se slovensko maďarskou crust formací E 330 a poslední rozhovor je s crust/hc kapelkou AVERZIA, opět ze Slovenska. Plakát oboustranný - já ho nepochopil, dva známý herci, aspoň teda myslím, že ten starší je taky herec. Toho co znám, znáte i vy, je to David Hasselhoff. V zinu je taky chyba, není tu vše co mělo být a místo toho se opakují stránky, na to bych si dal příště bacha. Dvojka obsahuje rozhovory s Mirkem z Milady a točí se kolem tohoto bývalého squatu. Rozsáhlý odpovědi jsou od Adrika na jeho label Totalitarianism Still Continues. Další rozhovor je s kapelou TRANZ, hodně obsáhlej pokec s UCHÁZÍM mě nepřekvapil jeho rozsáhlostí, protože tahle prachatická partička vždy dělá kvalitní, dlouhý rozhovory. Na zpověď tu nechybí hodně známá grind/death kapela ATTACK OF RAGE nebo mě neznámý spolek SPROSTÁ OTÁZKA. Opět nechybí reporty z akcí a různý psaní. Tak např. se mi líbí v závěru zinu povídka "Cesta z mesta" o tom jak přijít snadno o čuráka... Nebo psaní o ekonomii a manipulaci a hlavně mě dostal článek o sóji a o tom, že nadměrná konzumace není vhodná, pokud není sója zpracovaná aspoň na tofu, apod. Dvojka má opět jiný emailový kontakt, ale to je jen kamufláž. naimko@seznam.cz / zdola@centrum.cz / naim20@azet.sk >ŠA<

SEX, FUN AND ROCK ´N´ROLL #5, A4 / 40 stran
Další zine co se mi dostal do rukou je obsahově podobný profi tištěnému časáku For the punx. Hudební zaměření je na punk rock - punk. Sex, fun.... je trochu ostřejší, což nasvědčují docela obsáhlé rozhovory s THE KLEINS (no, tohle je víc rock ´n´roll, než ostřejší punk...), GERM ATTAK, OI POLLOI a DISCHARGE. Když otevřete pár stránek Sex, fun and..... zinu, praští vás přes oči dvojjazyčně psaný obsah. Jojo, nejen rozhovory jsou psaný v angličtině (teda originálu), a přeložený do češtiny, ale i úvodní slovo na konci je dvojjazyčně psané a článek o festivalech. Zin je proložen fotografiemi z koncertů a několika články, ve kterých se autor zpovídá, co se mu nelíbí. McDonald... O2 operátor a šikaně na pracovišti, z čehož v závěru usuzuji, že autor Sex, fun and rock ´n´roll zinu je postarší týpek vlastnící 16 let firmu... avšak na fotce s bubeníkem THE KLEINS a OI POLLOI vypadá mladě (pokud to je teda dotyčný autor, V.F.). Graficky je zin zpracován alá nůžky, lepidlo...., přesně tak jak kdysi vycházely ziny, např. zde zmíněný Dischacha nebo Ohníček. Je mi divný, že tohle je už pátý číslo..., nikdy předtím, jsem o Sex, fun and.... neslyšel. Musím ale říci, že jo, další slušnej zin na trhu (čte se mi úplně parádně a mám z obsahu fakt radost), pravda, v poslední době kdy jde vše do profi tisku a špičkového grafického zpracování, je stále Sex, fun and rock ´n´roll pouhým "ušmudlaným tiskem", ale ten, kdo má skutečný zájem o UG tiskoviny, si Sex, fun and... pořídí velmi rád. Já jsem jako u každého zinu zvědavý na další číslo. >ŠA<

SHORT FAST & LOUD #23 ?, 80 stran
Tyhle řádky píšu dlouho po vydání, ale jelikož se pro mě kupodivu tohle číslo válí po distrech a jako přílohu má skvělé split 7" CAPITALIST CASUALTIES, hodím sem aspoň pár řádků. Rozhovorů je v SF & Loud vždy poskromnu a ne vždy jsou kdoví jak vyčerpávající, ale srát na to. HUMMINGBIRD OF DEATH, P.L.F. a DAMAGE DIGITAL, to jsou rozhovory. Sloupky, tuny reklamy a ještě větší tuny recenzí na tituly, které u nás a možná v celé Evropě jen tak neseženeš. Formát časáku je velikosti obalu 7" a titulní obálku zdobí luxusní fotka co udělá radost všem, co maj rádi ženský v kapele. Čtyři zmalovaný "kočky" hrající punkrockovější verzi NEGATIV APPROACH. Venku je už 24. číslo a tentokrát s 10", uf. sixweeksrecords@comcast.net / sixweeksrecords.com >ŠA<

SMRT # 4, ? / 48 stran
Oh, zine jako příloha split 7ep RISPOSTA / DEFY, paráda. Smrt navíc z tiskárny, moc pěkný, fakt že jo. Nejdřív si zine očichám, narychlo prohlédnu, odložím a druhý den ho na jeden zátah přečtu. Ono se taky není čemu divit, text je dost rozházený a střídající se se spoustou podkladových ale i doplňujících fotek. Dle mého soudu bylo málo materiálu a tak posledních několik stránek je jen fotografických o utrpení zvířat. První velké čtivo je rozhovor s Jukkou, který se odstěhoval zpět do Finska, ale SOTATILA stále valí. Po rozhovoru je čas na jídlo a to na sushi a rajčata plněná lilkem. Druhý rozhovor je s Láďou z Bažina zine / Rec. Ten rozhovor se mi fakt líbil... Po pravdě bych ho v zinu jako je Smrt nečekal. Staří známí brazilští punx LUTA ARMADA skoro ukončují zpovědnici Smrti. Rozhovor pěkně dlouhej. Dále máme možnost přečíst si poohlédnutí za Play fastem 2010 a před závěr patří reportu z turné kapel RISPOSTA a V DOBĚ MORU (ČR, Německo, Belgie, Holandsko). Vše uzavírá rozhovor se skvělou dánskou smečkou LOVE POTION. Jsem nadšen ze Smrti, trošku na čtivosti ubírá dost překlepů. A pár stránek navíc by bylo jen k dobru. kiljusystem@seznam.cz >ŠA<

SOCIAL PRISON # 1, A5 / 20 stran
Při návštěvě Singapuru jsme byli obdarováni různými hudebními produkty místní scény. Jedním z nich je tento zine, který dělá skvělej člověk, komik a hudební znalec v jednej osobě, Shaiful. Nesmím zapomenout na jeho label, Prohibited Projects. Typický "cut and paste as fuck" zine, černá převládá, místem se moc nešetří, psaný je samozřejmě v angličtině a je dost sprostý. Co věta, to nějaká nadávka... Shaiful před SOCIAL PRISON dělal jiný zine, jménem ZEROX, ten ale už nepokračuje. Shaiful se v zinu rozpovídává a nadává na celej svět... Druhá část zinu je jakýs takýs deník z výletu do Batamu, což je jeden z ostrovů a zároveň město v indonéském souostroví Riau (odtud jezdí pravidelné lodní linky do Singapuru. Deník je doplněn spoustou punx fotek, kterým vévodí Shaiful..... Bohužel jsem zin nedokázal přečíst, ale rozhodně to vypadá na velkou srandu. c/o Shaiful, Bedok Central Post Office, PO BOX 530, Singapore, 914605 / prohibitedprojects@gmail.com >ŠA<

TRHAVINA # 3, A4 / 142 stran
V posledním čísle N.M.´zinu jsem na poslední chvíli umístil reklamu na trojku Trhaviny..... Asi tři týdny na to už jí mám v ruce, přímo od Inyho, na koncertě ve Vodňanech. Očichal jsem čerstvé číslo jako správný fetišista a těšil jsem se, až se začtu do pyrotechnických řádků... A že mi to trvalo, než jsem se dobral na konec..., jednu chvíli jsem uvažoval o dovolené, že bych jako časák přečetl na jeden zátah, protože při čtení Trhaviny se mi dostávalo zvláštního, příjemného stavu. Styl Inyho psaní mě prostě hřeje u srdce..... Dokonce některé příspěvky od jiných pisatelů mě dost bavily. Našel se tu ale i rozhovor, který byl tak "technicky krkolomný", že jsem nevěděl, zda to je takhle správně přeložený a schválně napsaný, nebo zda jde o přirozený proces. Ovšem na druhou stranu, otázky byly hodně jiný... Jedná se o rozhovor s Masami Akitou (MERZBOW), kterého zpovídal Petr Frinta. Podobně na tom je psaní o lidech s kamerami v rukouch "Ulice jsou centrem dění". Tyhle prvopočátky alternativního filmařství mi jsou sympatický, ovšem čtení tady mi připomíná tiskoviny anarchistického zaměření, který jsou z půlky absolutně nesrozumitelný, zdlouhavý a tím pádem nudící. Poloviční souhrn by byl přijatelnější. S Inyho recenzováním nahrávek jsem nadmíru spokojen, pěkná práce. Závěrečný odstavec nazvaný "Cesta do pravěku brutálních experimentátorů" od Čertíka není sice rozepsaný do detailu, ale čtivý je hodně, díky Čertíku. V tomto díle se věnoval oblíbencům CARBONIZED a PROPHECY OF DOOM. Zřejmě jako každého, tak i mě baví číst reporty kapel z jejich turné... GRIDE / DEZINFEKCE - tyhle partičky se vydaly směr Balkán. Pěkný čtení, jen mě překvapilo, že v Řecku odehrály jen jeden koncert! Téma trojky Trhaviny je "Tam, kde lišky dávají dobrou noc" a je to sbírka "reportů" z vesnic a malých měst od různých lidí, převážně z ČR, ale objeví se i Slovensko. Dobrej nápad, něco podobnýho kdysi napsal Jirka GRF, kterej tu má své místo taky. Mile mě překvapil sáhodlouhý rozhovor se sáhodlouhou historií kapely UCHÁZÍM. Tento rozhovor není uveden na obálce?! Dalším ovšem v menším měřítku pojatým tématem je "Business and punk rock". Jedná se o překlady rozhovorů s americkými, hodně známými labely, odpovídajícími na stejné otázky kolem, jak název napovídá, kšeftu s muzikou... Za tohle jsem moc rád, protože my, co neumíme anglicky, jsme jinak v piči se čtením MRR nebo jiných anglicky psaných tiskovin. Kdo ze čtenářů N.M. ´zinu zná ATARI TEENAGE RIOT? Tuhle kapelu znám hlavně podle názvu a tak jsem byl překvapen, že je ve svých názorech tak radikální..., moje přirovnání k LAIBACH nebude od věci..... Krátký sloupek "Punk něco stojí" - sorry, dal bych vám tak vykuchanou pochcanou píču.... Rozhovor s antifašistickou akcí mi až na pár drobností nic nedal. Ovšem hodně se mi líbilo (psal jsem to už ohledně recenzí na muziku) recenzování knih a filmů. Nevím, jestli všechno jsou slova Inyho a jestli jo, smekám. Tohle je profesionalita.... P.S. asi si seženu něco od Ch.Bukowskiho (existuje od něj knížka s max. 150 str. formátu max. A5???).... Rozhovor s AFTER THE BOMBS a úvodní s DROPDEAD je z těch rozhovorů, že se můžete snažit jak chcete, ale výsledek není dokonalý. Čtení o životě J.Váchala mě sice trochu nudilo, na druhou stranu ale mile překvapilo, protože se mi dostalo vyčerpávajících informací o domu, ve kterém jsem pár hodin taky pobyl.... Rozhovory s ABORTION a hlavně s Leprou nikdy nenudí a zde je dlouhatánský pokec s tímhle komikem... Skvělý!!! Po přečtení vlakového reportu, kterého se zúčastnil Pufffy a Slowák, jsem si málem krupnul do trenek - hlavně v pasáži, kdy se tihle dva cestovatelé ocitli v myčce vlakových souprav...... Jejich strastiplná cesta vlakem z ČR do Španělska za pár korun díky Slowákovo zaměstnání u ČD se pěkně čte, i když osobně bych den po dni rozvedl do detailů... I když zpětně si uvědomuji, co psát o tom, jak sedíte ve vlaku, že? Rozhovor s LUES DE FUNES jsem ocenil, protože jsem asi jeden z mála, kterou tuhle kapelu přehlížel a asi dál bude přehlížet. To, co mě na rozhovoru bavilo, je vtáhnutí do starých časů, protože hudebně tahle kapela, v té době grindcore s experimenty, mě nechává klidným. Neodolal jsem však a navštívil jejich nový web. Mohu potvrdit, že tohle je fakt super odvedená práce a všechno je v podstatě vaše.... Respekt! Rozhovor o Alternative Kulturswerk, neboli o mládežnickém centru v Bitterfeldu není nijak famózní, ale určitě uspokojující a pro lidi, kteří cestují, ať už s kapelou nebo jako "baťůžkáři", se vždy jakékoliv informace o podobných místech hodí. Co říci závěrem. Pestrost Trhaviny je velká, což je dobře, čtení je velice chytlavý krom pár zmíněných, ale to je individuelní pohled... Grafický zpracování je prostě skvělý, jak Iny sám říká, tohle mě baví se v tom hrabat a já jen klaním se. Profi tisk jen celý produkt háže na vrchol UG tiskovin. Pokud by Iny dotáhnul periodu na rozumnější interval, vůbec bych se nezlobil.... inozuk@seznam.cz >ŠA<

VZBURA # 1, A5 / 44 stran
Jakmile jsem uviděl u Barváka v nabídce novej zin, navíc v češtině, teda slovensky psaný, neváhal jsem. Dělá ho aktivní košický týpek jménem Adrik. V úvodu se sice píše něco ve smyslu, že by Vzbura zine měl být trochu odlišný od ostatních zinů. No a já si myslím, že je to právě ten klasickej zin, kterejch tu kdysi v rámci UG vycházelo mraky a nyní už jich je jak šafránu. Klasika xerox, pravděpodobně ve Wordu psaný, graficky zcela v duchu již zmíněných zinů. jsem spokojen a s obsahem taky. V zinu hned zkraje přečteme týdenní dovolenou po Čechách, to mě baví a po měsíční pauze návštěva snad stále více navštěvovaného Balkanika core festivalu ve Slovinsku. Další náhled na výlety jsou z pera DEPRESY MOUSE, konkrétně od Lojzy. Krátký článek o mobbingu rozjíždí v zinu "političtější" stránku obsahu, na který navazuje delší článek o ekofašismu. Od Adrika navazuje článek o krizi nekrizi - jo, máme stejnej pohled na tuhle věc. A jsme zpět u muziky, anketa o picture diskách. Ty ankety mě baví čím dál víc... Závěr zinu je věnován klasicky recenzím, na čtivo, a to nejen ziny, ale i na knihy a nechybí ani muzika. Muzika je převážně grindcore a gore grind a recenze jsou psány třemi lidmi. jsem zvědavej, kdy bude dvojka a jak dlouho Adrik vydrží, já budu věrným čtenářem. punkgen@gmail.com >ŠA< VZBURA # 2, A5 / 40 stran
Pokračování Adrikova zinu, Vzbura se vydařilo. Klasika, beze změn po grafické stránce, nic tlustýho, takže se krásně hodí do práce (fakt mě baví číst zin nejvíc v práci, přeci jenom na hajzlu zas tolik času netrávím). Bichle jako Hluboká orba, Trhavina a teď i Go and kill jsou sice skvělý knížky, ale do prašného prostředí se už tolik nehodí. začínáme reportem z Balkanika Core festu 2 spojený na chvilku s koupačkou v Itálii. Na report navazujeme druhým reportem, ze švédského Stockholmu. Ten je psaný trochu netradičně. Měl by navazovat třetí report, z Brazílie. Jenže tohle abecední - význam slov a jejich překlad mě teda moc neberou, ale nakonec, proč ne. Článek o Milanu Paumerovi by mohl být tak o stránku až dvě delší. Anketa, kde jsme měl psát i já, ale jaksi jsem nestíhal, tak akorát jsem balil na odlet do JV Asie. Stručně a jasně, spíš polojasně: vegan nejsem, vegetarián nejsem, jím jen to co plave, ale experimentuji s brouky, červy. Přejetý zvíře mě nijak netrápí. Po anketě trochu oddychneme u scene reportu z Francie, pěkně rozděleného do škatulek. Pár věcí mě zaujalo! Závěr patří recenzím a korespondenci. Mám nakouslou trojku, jen úvod, ale už se těším na obsah, tak za pár dní opět něco napíšu. >ŠA<

VZBURA # 3, A5 / 24 stran
Adrik se překonává, překonává jakousi častější periodu všech DIY zinů. Jak dlouho máme od prvního čísla? Jestli ti tohle tempo vydrží, smekám. Smekám, že si najdeš čas a zřejmě ti všichni co maj poslat příspěvky do zinu a do termínu, včas posílají. V tomto čísle je sice důkaz, že ne vše vyjde. Neboj Adrik, pravidelně z 10 poslaných rozhovorů se jich vrátí maximálně polovina. Tohle číslo mělo být zaměřený na Izrael. Proč z toho sešlo, najdete v úvodu. Začínáme tour reportem kapel PASKUDA a JAKUBYSKO po ČR 2010. Slovenská hardcore kapela TIME OF MY LIFE zde popisuje nezdařený pokus o turné po Izraeli. Mimochodem, na netu najdete video z druhého pokusu o dobytí Izraele, a povedlo se! Jediný zastánce z Izraele je rozhovor s labelem Urban Decay. Další rozhovor je s Johnnem, Venezuelanem stojícím za kapelou APATIA NO a labelem NOSEKE, o kterém je řeč. Johnn kdysi pobýval v Německu, to jsem v rozhovoru nevyčetl. Trocha myšlenek, anketa kolem muziky, kdybychom ohluchli, to jsou další články v zinu. Recenze jsou zaměřeny na knihy (by mě teda zajímalo, co člověk dělá, když dokáže tohle všechno přečíst za pár chvilek - nezvládnu jednu knihu do roka!), na knihy, ziny a muziku. Stále ta klasická old school grafika trvá, což je dobře a tisk xerox. Předpokládám, že čtyřka bude brzo venku, jen tak dál. A pro RikArda tu mám jednu radu (a nejen pro něj), pokud nevíš jaké jsou otáčky správné (viz recenze 12" YOUR FUCKING NIGHTMARE), mrkni do staršího čísla Noise masteru nebo na web, kde najdeš popis, jak se dá poznat dle specifického kódu na desce správná otáčka desky. Platí to pro desky lisované v Loděnicích. punkgen@gmail.com >ŠA<

ŽÍZEŇ beer zine # 1, A4 / 20 stran
Tak to mě poser, KubaAjz se pustil do zinu a to ne ledajakého. Jeho obliba v pivu je dostatečně známá a proto když zin, tak o pivu. Já se pobavil a pro případné toulky po Č.B., Táboře či okolí Milevska, navíc velice vhodný průvodce hospůdkami českými. A o co že jde? Po přečtení mi to připadalo asi takhle, padne víkend a KubaAjz s Mařenkou a kumpány, hlavně s Mildou a Jenzem obcházejí hospody a testují piva. Skoro každý objekt je vyfocen a k fotografii jsou dopsány údaje jako přesný název hospody, adresa a co tam točí a za kolik. Následuje popsání interiéru, personálu a piva. Závěr zinu - několik stránek na seznámení se s několika lahvovými pivy, taky dobrý průvodce. Jak píše autor, "cílem, postupně obejít všechny hospody, restaurace a zkrátka všechna zařízení, kde se točí pivo, není jen se dobře pobavit, ale vytvořit něco jako přehled se subjektivním hodnocením účastníků putování". A celá tahle sranda začala 1.1. 2011. Venku už má být druhé číslo! Už se na něj těším. Pro pivaře povinnost. Jediný, co mi chybí, je informace, jaké osazenstvo navštěvuje zmíněná zařízení, např. kde se můžou vyskytovat v hojnější míře náckové, či kde je to moc nóbl pro crusties.... Něco podobnýho napsal kdysi Jirka GRF. jakubblazen@seznam.cz >ŠA<



[ Top ]


*****************************************************************************************************


reporty z koncertů

NOVOSEDLY, HOSPODA U MARTINA, 12.6. 2010
RABIES, ÜNFARKT, PISSTORELO, MOTOROVÁ PRDEL
Tak je to tady. Akce původně plánovaná jako alko párty na celý víkend, na louce ve Zlivi byla na poslední chvíli zrušena organizátorem, protože starosta Zlivi, policajti a nakonec i majitel louky byli přesvědčeni, že na tuhle akci se sjede německá kapela, budou na ní vystupovat nazi kapely a bude se to tady hemžit náckama. To Oťas jako hlavní organizátor nechtěl dopustit, chtěl se vyvarovat nějakých pomluv a hlavně hádat se s majitelem louky, že žádný náckové tu nebudou vystupovat bylo nahovno. Navíc Zliv slavila různá výročí a tak by bylo nevhodný, aby se tu potulovali nějací vyvrhelové, toť zlivský názor. Akce se teda přesunula o pár km dále, do malinkatý vesničky Novosedly, kde je pěkná útulná hospůdka s přilehlým pozemkem, na kterém je malinké podium. Dorazili jsme na půl osmou, rozkoukali se, vytahal se aparát, nastavil se a před půl devátou jsme spustili do známých, ale i do obyčejných lidí pěknej masakr. Hrálo se nám dobře a podpora mladých vltavotýnských punx včetně alco street punx trosek byla mohutná. Přidávalo se a spokojenost byla na obou stranách. ÜNFARKT dnes bez Slowáka, dnešní vystoupení bylo prostě excelentní. Mikrofonu se chytil Flatus (jináč kytara PISSTORELO), dvakrát s klukama zazkoušel a teď se to ukázalo naostro před publikem. Z hardcoreovýho ÜNFARKTU se stal rozzuřený grinding violence s okamžiky INFEST apod. Krátký maximálně minutový skladby. Stopky, výjezdy na kytaru, řev, valící metal riffy, zběsilá bubenická destruxce. Pollyho basa měla radikální zkreslení, skvělý. To co Flatus předvedl s jinak stejně zahranými songy ÜNFARKT bylo prostě neuvěřitelný. Okamžitě po přídavku jdu za kapelou a říkám jim na rovinu, ať hrajou regulérní koncerty jako ÜNFARKT 1 a ÜNFARKT 2. Hudba zahraná stejně, ovšem ten zpěv to celý změní, fakt neuvěřitelný... Dostávám pěkně udělaný Demo 2010 (bandzone.cz/unfarkt) s barevným obalem a potiskem CDr, škoda jen, že texty jsou hůř čitelný. Zpět ke koncertu. Nastala menší pauza, asi 15 minutová bitka mezi místními a již zmíněnými alco street punx troskama. Hlavně Machaťák prudil (prej už před naším příjezdem se něco semlelo), no a místní samozřejmě toho taky moc neunesou a tak padnula za vlast skoro šesti metrová zídka, nějaký to oblečení a vyteklo něco málo krve. Machaťák se rozešel s holkou a tak to prostě dostalo takovýhle grády. Naštěstí všechno skončilo tak nějak v pohodě. Po urovnání se do toho opřela zlivská formace PISSTORELO, která se mi zdá čím dál lepší a snad i hudebně pro mě stravitelnější, protože styly jako gore, apod. moc neposlouchám. Dnešek mi skutečně s PISSTORELO sednul, sice houpáky, ale hutný valivý grind s notnou dávkou gore, ať už zpěvově či hudebně. Opět se pařilo, ale téměř všichni čekali na poslední kapelu, MOTOROVOU PRDEL. My rabiáci jsme ji nikdy neviděli a ani neslyšeli. Kapela, kde bubnuje Brožík ze SVINÍ! a na trumpetu troubí Hádez (bicí ÜNFARKT), zbytek neznám. Dnešní vystoupení ovšem bubnuje zřejmě zakládající člen, Brožík byl někde neznámo kde. Složení bicí, basa, zpěv, tahací harmonika a dvě trumpety + valcha. No, do toho zajímavý převleky, pyžamo..., paruky... Prostě sranda. Hudebně takový TŘI SESTRY v nejlepším období s větší dávkou punku a ska. Kurva dobře šlapající muzika, která rozvlnila zhruba 40 přítomných lidí. Jednotlivý písničky maj stopáž kolem 80 sekund, což je skvělý. Názvy písniček jako "Jsi krásná", "Ferda lívanec", "Játra", Pampalíny" a další... maj ještě lepší texty. Na zmíněnou věc "Pampalíny" si hodí zpěv postarší rastafarián... Pokud by někdo chtěl CD MOTOROVÝ PRDELE (motorovaprdel@seznam.cz), seženeš ho u kapely nebo u Papagájovo Hlasatele!!! Skvělá tečka na závěr tohodle malýho skvělýho koncertíku, za který dík hlavně Oťasovi a zřejmě i Hádesovi včetně Flatusáka za plakáty a dalším co s tím pomáhali. Taky díky majitely hospody, že se mohlo hrát na tak pěkným místě. Pivo silný jak kurva a kořalky ještě víc mě totálně zničili, vykecal jsem se zase s milionem a půl lidma, byl tu dokonce Pan Čibák, přijel na kole i Zmiják, ba co, v hospodě seděl Bombr a HD-éčkový Matys. Cu-Koloděj se dal taky do konzumace a ke konci jsem ztratil pojem o čase a vypitých vodkách. Trochu jsem se chytnul s Oťasem, jakožto on radikální ochránce zvířat... a já tvrdící, že psi jsou zákeřný kurvy jako lidi a že mi je jedno jestli vychcípaj. No, tak nějak. Jedeme domu, hážu bordel do chodby, a vrhám se do ledničky pro sto kilo potravin pro Sykyho. Nakonec končím ve zkušebně, kde probouzíme druhého kytaristu z A5, chudák Jirka nevěděl co se děje, mám za to, že jsem stále šel obut neobut, haha. S Kolodějem se rozhodujeme, že jdeme ještě na Týnfest, myslím, že jsem stále obut neobut... Je mi strašně blbě, v Neznašově jsem chtěl něco vyblít, ale nešlo mi to a to mi vydrželo do tý doby než jsem usnul u berušky. Mezitím jsem na Týnfestu narazil na skoro celý ROTTEN BRATS, někdo z nich vyhrál lístky... Na Týnfestu už skoro nikdo nebyl, když jsme dorazili, padla poslední písnička od poslední kapely..., kecám s (cenzura) a vypráví mi jak líže prdele starejm nadrženejm ženskejm. Vše je zabaleno a tak razím s Kolodějem do nosntopu, ale je mi furt blbě, tak to valím domu, Koloděj do nonstopu, ale po 10 minutách zjišťuji, že jsem na tom trochu líp a tak odcházím k berušce. Uf, jestli by někdo chtěl podrobnější popis akce, hlavně po hudební stránce, prosím, obraťte se jiný mistry v oboru, haha. >ŠA<

ŠTOKY, STARÁ KOVÁRNA, 18.6. 2010
DISBEATLESS, RABIES, PRŮMYSLOVÁ SMRT, WORMROT
Tohle byla rychlo akce z naší strany. Na poslední chvíli odpadlo tornádo LYCANTHROPHY. Tož OK, směr Štoky u Jihlavy bude náš páteční cíl. Valíme bez zkoušky, jak jinak, že? Cesta ubíhá v poho, posledních pár kilometrů jedeme samou serpentinu a pořádný stoupání, klesání..., k vidění bylo pár pěkných míst. Všechno mezi Herálcem a Štokamy. Na místě jsme přesně v osm, což má být začátek. Začíná se ovšem pozdějc... Spousta pro mě neznámých lidí, ale pár individuí se kterými jsem už něco potrávil tu je a tak kecáme, rozbalujeme mikro distra se Sykym a obhlížíme místo konání, což je zajímavá putyka, na jejímž dlouhém konci je místnost velikosti obýváku a tvaru sklepení... Pěkný místo. Na poslední chvíli se ještě opravuje hajzl u koncertní místnosti. Zajímavostí je i hajzl v hospodě, u baru, když se tam leze, tak pánský osazenstvo nemá dveře, takže ženská část na ně vidí. Dobrý místo na seznámení, haha. DISBEATLESS, na živo jsem je ještě neviděl. Půlku setu jsem proseděl či prostál u distra, docela namakanej metalickej dis. Ale nelíbí se mi moc zvuk. Hudebně mě nejvíc braly songy rychlejšího rázu bez větších serepetiček. Zhruba půlka produkce byla pro mě dost technická. Za bicími Mazi, u první kytary Peťan z průmyslovky. Ale lidi skoro žádný, jak jsem si pak všiml, skoro všichni seděli pod přístřeškem venku a v hospodě u baru, což je díky hospodě do L tvaru špatný. Pak my, rozbalujeme housle, varhany, trumpety, pozón a spouštíme do davu ten náš bordel, kterej se nám dost líbil. Zhruba v půlce dav trochu prořídne (doporučoval jsem zbytku kapely hrát od příště 5-6 minutový koncerty - neuspěl jsem), haha. Z naší strany spokojenost a přídavky následovaly, teda jen jeden, i když byla možnost na víc. Lidi si to žádali (a to mezi nimi nebyli "lazaři", haha). Po našem bordelu PRŮMYSLOVÁ SMRT. Opět půlku jsem prostál u distra a kecal s Ivanem o hluku. Průmyslovka se posunula o kousek dál a to k thrashový kytaře, ovšem sedí jim to. Na závěr padly dva starý vály. Mičl, řval snad bez přestání, několik místních jim udělalo řádnou atmosféru. Parádní vystoupení. Zřejmě všichni se těšili na singapurský grindcore, kytara, zpěv a bicí se stále přítomnou kameramankou to zanedlouho po průmyslovce rozjeli. Totální zvrhlej grindcore oldschool. Kam se hrabe vystoupení na OEF. Ba co, dnes předčili svou show v Hradci Králové na Obscene Society festu. Škoda, že jsme předčasně odjeli z Kainu před OEF 2009, protože tam to mohlo být grandiózní. Ale co už..., jsme ve Štokách, malé místnosti a lidí dost, zvěřinec jak kráva, zdvihačky, pozor, zapojil se do toho i Cu-Koloděj..., kolečka okolo sloupu budou navždy zvěčněná na videu. Skvělá rubanice, kdy kytarista hraje jak smyslů zbavenej, bicák si vyskakuje ze židličky (počkej až tě s tou židličkou zvednou jako to udělal Syky se Zebrou a budějčáky na Cubě při vystoupení BLOCKHEAD, haha). Lidí šílí, dává se asi sto přídavků, skvělý, skvělý.... Díky pořadatelům, díky lidem....., dobrá akce. Hey Míro, doufám, žes dal singapurčanům víc jak jeden bramborák, haha. >ŠA<

GARÁŽ, Č.B., 19.6.2010
S.O.S., S.U.S.U., KAIN
Tuhle akci jsme začali organizovat asi o 3 týdny dřív v Rechlích, kde Kain hráli a Moskitka (basa Katarakta), jenž jako jedna z mála z naší bandy ovládá slušně cizí jazyk (angličtinu), to s nima začala domlouvat. Tak slovo dalo slovo a Kain byli domluveni na Garáž na den potom, co hráli v pátek v Siřemi u Blšan na Punx pikniku. Sobotní akce začíná tak, že jedem nakoupit zásoby piva do Tesca. Vracíme plnej vozejk flašek po minulý akci, za námi se tvoří fronta. Asi po 15ti minutách je automat plnej, zbylo ještě 5 flašek. Odcházíme a vidíme ty, co za námi celou dobu čekali, až na ně přijde řada, jak nadávají a naštvaně gestikulují pěstmi :-) Hehe. Nakupuju 80 Samsonů v akci, kus za 4kč, takže luxusní záležitost. Pak už rychle domu. Kolem 4tý 5tý už se to začíná na Garáži pomalu slejzat. S Váňou stavíme apec a dáváme první piváky. Dnešní návštěvnost byla jedna z těch slabších. Ale pár lidí se nakonec slezlo a ti, co dali přednost svojí lenosti, ať jdou slušně řečeno do prdele :-) Respekt a velký dík všem co dorazili! První na to jdeme s SOS, je to můj druhej výstup s touhle partou a bylo kurevsky málo času na zkoušení, ale je to lepší než posledně, tak se to snad ubírá správným směrem. Sice jsem opět zkurvil co šlo, ale srát na to. Druhej band dneška jsou Stand up Speak Up. Jedna z kapel, co vládne jižním Čechám! Propracovaný hard core s všemožnýma vychytávkama a výpadama až k džez/blůzovým vsuvkám:-) Poslední jsou zahraniční hosti Kain. Sakra, tahle kapela Garáž prostě rozmrdala na kousky. Jízda v duchu From ashes rise/Tragedy s vlastním ksichtem. Pařilo se jak o život. Basák a kytarista jdou do vzduchu. Nakonec se nechávají překecat na přídavek. Prostě bomba. Do lidí posílají štos nášivek zdarma. Vypadali, že jsou spokojeni a fans co přišli snad taky. Vybralo se akorát. S.U.S.U. odmítli cesťák, tak aspoň pouštím Pollyho na hajzl se vysrat:-) Kain mi dali zadara jejich tričko, nevím čím sem si to zasloužil, když to s nimi organizovala všechno Moskitka, ale ta ho prej dostala taky. Většina lidí to balí, Kain postupem času taky odjíždí. S těma, co zbyli, popíjíme tak do půlnoci, pak jdeme taky spát. Kain podle mě zatím nejlepší kapela co na Garáži zadrtila. Ti, co přišli, jsou toho svědkem. Nevím, co bych dodal. Snad jen, že děkuju všem, co na Garáž pravidelně chodí, bez vás by to nemělo smysl! Díky! >KubaAjz<

NEKOŘ, AGAINST STREAM FESTIVAL, 9. - 10.7. 2010
CUNNILINGUS, WDK, DEAF 99, RUBUFASO MUKUFO, RABIES, STREET MACHINE, STOLEN LIVES, NĚMÁ BARIKÁDA, FEAR OF EXTINCTION, SHATTER, NEEDFUL THINGS, CATHETER
Někdo z vás si určitě vzpomene na koncerty Proti proudu, který dělal Matěj v Kunvaldu. Na každou akci bylo přizváno snad kolem 10 kapel a účast byla nad poměry, zhruba 300 - 400 lidí. Uskutečnilo se asi 10 dílů. Nevím jestli z každého koncertu, ale z posledních určitě, byla vždy benefiční kazeta s kapelama co tam momentálně zahrály. Po několikaleté odmlce se Matěj s Kamčou jakožto oslavenci rozhodli obnovit tuhle legendární sérii koncertů. Název se přepsal do angličtiny, změnilo se místo konání a z jednodenní akce se udělala dvoudenní. A řekl bych multi žánrovější. Jelikož jsme byli v práci i v pátek a cesta daleká, domluvili jsme se, že budeme hrát v sobotu. Abychom z toho taky něco měli a ne jen přijeli, zahráli a zase odjeli. Proto se všechno začíná rozjíždět už v půl desáté, v sobotu ráno. Po čtyř hodinové cestě, už někde u Litomyšle jsme mírně bloudili, protože jsem jako navigátor zrovna telefonoval s Barvákem a zbytek posádky byli tak zmatení s dopravního značení, že jsme se řítili nakonec na Svitavy, haha. Ale nic hroznýho se nestalo. Beztak to značení je na většině území ČR v piči. Mimochodem v téhle části republiky je fakt krásně. Počasí bylo taky super, co víc si přát..... Přijíždíme do areálu, kde se festival odehrává přesně na čas, kdy by se mělo začít. Skluz je půl hodinový, což je v pohodě. Zdravíme se s pár přítomnými, skutečně jich tu není moc a jak se dozvídám, jsou to v podstatě ti, co dorazili už včera. Sluníčko to do nás pere a tak drtivá většina je zalezlá někde v norách a u vody. Což zapříčinilo následující. Prvních 5 kapel hraje jen pro pár lidí a pro dvojnásobný pár sedící pod občerstvovacími stany, v chládku. Ovšem jakmile zapadlo částečně sluníčko, vyrojilo se tu přes sto lidí, což sice bylo hodně málo, ale aspoň něco. Očekávalo se zhruba 250 - 350. Celý festival je v mínusu a tak se rozhodujeme pro třetinový cesťák. Na výběr tu jsou dva druhy piva, ten jedenáctistupňový Šerák není vůbec špatná volba. A kde je Matěj, je i jídlo a tak jeho kuchařská crew připravila hafo pokrmů. Všechno zařízený jak má, jen s aparátem trochu problémy, ale to se nakonec vyřešilo. Zvuk byl fakt dobrej, na podiu i venku. Pódium a osvětlení v pohodě a to se mi na Against Stream líbilo, že pořadatelé si dali záležet na zvuku. První tedy hrají CUNNILINGUS, ještě se rozkoukáváme, Syky už stačil poblít půl areálu (haha), ale co jsem tak slyšel, pro mě nic moc. Klasický gore grind. Pak WDK neboli WOUNDEAD KNEE, partička hrající crust se ženským vokálem, v rychlosti thrashcore kapel. Znělo to dost solidně a moje první překvapení co se týče kapel. Řekl bych, že jde o dost mladou kapelu, ale ví co a jak. DEAF 99 je něco jako metalcore a to mě nechává naprosto klidným. Věnuju se popíjení a kecám o nesmyslech. RUBUFASO MUKUFO z Ostravy jsem si šel poslechnout blíž, hraje tam Cichoň na bicí a vystupovaní kapely je hodně podobný na starej C.TURBULENCY a M.TUMOUR dohromady. Zpěvák má dokonce hlas jak Šimek z M.T. a hlásí obdobně. Kapela hraje takovej ten grind alá DEAD INFECTION, některý songy docela OK, ale opět nic extra pro moje uši. Pak my, hraje se nám dobře a dokonce po vystoupení je scháňka po merch.... Rabies. Po nás hrají STREET MACHINE což je další styl, kterej se obejde beze mne. Já bych to osobně hodil k metalcore scéně a basta fidli. STOLEN LIVES je druhá kapela večera, která mě baví. Sluníčko už pomalu zapadá a začínaj se tudíž rojit lidi a to znamená větší pařbu před podiem. Jak už jsem několikrát napsal, na živo mě tahle partička z Vysokýho Mýta baví, z nahrávek taková normálka. Prostě mě tam nebaví ten thrash, je to strašně divně zahraný. Další kapela co mě zajímá, jsou skoro místní a to NĚMÁ BARIKÁDA. Jeden kytarista je konzervatorista a tak tam dává kouzelný přehmaty, Drobek zpívá jak ďábel..., jo šlape jim to a ačkoliv se před pár lety odklonily od původní tvorby, není tomu co vytknout. Cover verze KRYPTORU je jen třešnička na dortu. A další porce muziky lahodící mým uším, FEAR OF EXTINTION. Syky přišel, ty vole, Špička prej v něčem hraje. Odpovídám mu, jo, to já vím už tak dva roky (?), ale nevzpomenu si v čem... Jakmile vidím kapelu na podiu, bleskne mi to, Hradec Králové, Obscene Society fest. Jasně kurva, skvělej dis námrd, s geniálním zvukem basy a kytary. Totální noise sound d-beat jak mrdka v kropáči. Syky z toho taky uchcával. Dnes předvedli kurevsky dobrej koncert. SHATTER - pár lidí o tom básnilo, prej taky nějací místní tahouni... No, opět nic pro mě, nějaká kopírka nový SEPULTURY a SOUFLY dohromady, brrrr. NEEDFUL THINGS dnes bez basy, tak na to jsou tu zvědaví všici včetně CATHETER. Jejich poslední studiovka je víc s metal zvukem, pro mě zklamání a tak jim to říkám, hoši dali asi na mou námitku (Syky jim to pak taky řekl) a to co předvedli na podium bylo naprostý přesunutí do grindcoreového nebe se špetkou noisecore v provedení obou kytar. Tak excelentní vystoupení NEEDFUL THINGS jsem ještě neviděl, tohle byl luxus všech luxusů.... a ačkoliv to možná vyzní divně, CATHETER na ně z kraje jejich vystoupení neměly, protože se dost věnovaly sludge pasážím, jako kdyby BLACK SABBATH hráli grindcore. Což na jednu stránku znělo skvěle a s občasnou kombinací grindcore zběsilosti z toho vznikaly skvělý songy, tak na druhou stránku jsem očekával rubanici. A dostalo se mi jí, po 10 minutách byl konec se sludgem a už se to hrnulo, se zvukem kytary jak od starých RGTE či DEAD INFECTION s typickým tím gore umtaumta houpáním, ale ty voe, masakr jako kráva. Ovšem vrchol byl BEASTIE BOYS cover, geniální!!!! No, muselo se přidávat a na sto pro tam padnul kover jak kdyby z oka vypadnul MALIGNANT TUMOUR, něco z MOTORHEAD, něco z crustu, něco z metalu,ale co to bylo nevím. Vím že tyhle na půl těžkotonážníci z Colorada hrají od N.D., S.O.B. či ACCUSED a REPULSION, ale ani jeden z nich nezahrály. Kolek N.THINGS a CATHETER se v přestávkách bylo taky na co koukat, kousek od podia byla fireshow a měla to ta parta pěkně zmáklý, lidi spokojení a jelikož fakt měly úspěch, ještě jednou se akce opakovala, k tomu doprovodná muzika byla někde na pomezí PRODIGY což bylo super. Nakonec se akce vyvedla moc dobře a my ke druhé ráno vyráželi k domovu, v Ústí nad Orlicí jsem špatně odbočili a tak následoval výlet po silnicích 7.třídy, jedna serpetina za druhou, krpály jako kráva a navigace si z nás dělala prdel, nakonec jsme ji ignorovali a byl zavelen směr Hlinkso, kam jsme se dostali přes Bučinu, kde jsme potkali ožrali v kolečku či na trakaři...., diskotéka s milionem lidí na parketu, kurva, hned bych tam zastavil..... V šest ráno jsme doma.... V deset už píšu tuhlu spleť jednoduchých vět, haha. Díky všem, co se podíleli na přípravách ATS a jestli bude obnovená tradice pokračovat, tak to bude jedině dobře. >ŠA<

TRUTNOV, NA BOJIŠTI, OBSCENE EXTREME FEST 15. - 17.7. 2010
PURULENT JACUZZI, CEREBRAL BORE, SEXY POLICE, MUCUS, TINNER, EARDELETE, NOXA, INEVITABLE END, BEYOND TERROR BEYOND GRACE, INGROWING, THE ARSON PROJECT, GENERAL SURGERY, CATTLE DECAPITATION, MARTYRDÖD, Hell Show | ROXOR, CUT TO FIT, ABLACH, WARPATH, TRAUMA MORALIS, UNLEARNED, ARCHAGATHUS, NOISEBAZOOKA, EXHALE, PSYCHOFAGIST, WORLD DOWNFALL, PSYCHOTIC DESPAIR, FUNERUS, DISFIGURED CORPSE, INSIDIOUS DECREPANCY, ROMPEPROP, DERANGED, MASTER, CROPPLE CORPSE, DOOM, MALIGNANT TUMOUR, HAEMORRHAGE, 2 MINUTA DREKA, SOCIAL CHAOS, PASSIV DÖDSHJALP, OBSCURE MORTUARY | WHORESNATION, HOVADAH, VILEFUCK, TRIGGER, MINKIONS, MIZAR, THE ATTACK OF MAD AXEMAN, THORNAFIRE, KRUSH, VIRAL LOAD, MINDFLAIR, WASTEFORM, NASHGUL, INSTINCT OF SURVIVAL, JAPANISCHE KAMPFHORSPIELE, NEEDFUL THINGS, BLOODY PHOENIX, AVULSED, VICTIMS, MISERY INDEX, D.R.I., INCANTATION, CATHETER, AMPUTATED, XAROS, LYCANTHROPHY
A je to tu, den D. Tentokrát je zcela nejistá do poslední chvíle posádka a odvoz. Všechno se mění snad každou hodinu, spěch je nutnej... Nakonec El nejede, odjezd je ve středu ráno s Doomentia a ani tam nevychází vše jak má. Nakonec po menším zpoždění kvůli změně propůjčené dodávky, narvané k prasknutí jsme vyzvednuti (já a Syky) na vlakáči v Číčenicích a můžeme pokračovat směr Trutnov, kam se dostáváme kolem 14 nebo 16 hodiny. Na místě panuje naprostej organizačním chaos, raději nechtějte vědět co se tam všechno dělo. Připadal jsem si jak na prvním ročníku, kde nikdo nic neví a nic nefunguje. Ovšem mělo to spoustu výhod - svobodu, která na druhý den skončila střílením do lidí, znásilňováním a dalšíma zvrácenýma šílenostma. Středa byl přípravný den a tak se teprve vše stavělo, chystalo a samozřejmě i popíjelo. Naprostej relax dovolená s pivem v ruce a jen s hrstkou lidí. Dejme tomu, že v jednu ráno odcházím spát. Na druhý den chci být fit. To se mi celkem daří, času je opět dost, začíná se asi ve 3 hodiny. Do té doby se do míst určených pro distra (tentokrát v lesíku, což mělo své pro i proti, ale asi převládalo pro) sjelo spousta "stánkařů pouťových" a tak bylo jasný, že čtvrtek a pátek bude hlavně zaměřen na distra. No, stálo mě to majlant..... V sobotu jsem tak poletoval mezi distributory a spíše jsme, my, ti malinkatí distributoři, chodili s taškama a měnili. nejlepší pohled byl na Bohdana Rarach katus, no ty voe, co ten tam předváděl, za to by se nemusel stydět žádnej polskej překupník, hahaha. Nejlepší bylo, když mu už nestačily tašky igelitový, vzal si rovnou tu plátěnou jak mají vietnamci na textil.... a lítal tam s ní jak na závodech, skvělý chlape! Ale zpět ke čtvrtku a kapelám. PURULENT JACUZZI z Ruska, já mám lidi za to, že to byla jízda jako kráva, grindcore v duchu starých RGTE a DEAD INFECTION, ale když jsem si chtěl osvěžit paměť z netu, tak kurva nevím, gore bída. CEREBRAL BORE death metal či tak nějak, špatná věc. SEXY POLICE z OEF cédéčka zní tak nějak bídně, nemůžu si je vybavit jak hráli, ale jsem si jist, že jsem je viděl a rozhodně se mi to líbilo, to si pomatuji. Belgičtí MUCUS mě kurevsky potěšili a teď si je pouštím z OEF CD a už jen to, že tu maj třikrát trax je jasný, proč... Rychlej a poměrně nabušenej grindcore s notnou dávkou punkových vyhrávek, takže návrat o několik let zpět, kdy grindcore smíšenej s crust / punkovým vyzněním zněl v každé končině světa. TINNER - chlapíci hráli zakuklený a spousta lidí si myslelo, že to bude grindcore a ejhle, d-beatový podání od těhle finskejch maniaků se švédskou posilou, kterejm nedávno vyšlo split 7ep s AG spoustu lidí zaskočilo, ale příjemně! Pak si dávám pauzu, páč EARDELETE nebrat, ale následující NOXA z Indonésie byla jasná volba. Grindcore, kterej sice nebyl kdoví co, ale rozhodně neurazil. NOXA nezapře spřízněnost se skandinávskými kapelami. Kapelu to dost bavilo, i když basák byl dost krutej, ten jeho pohled jak kdyby z filmu o nasraným - zamračeným samurajovi vypadl. INEVITABLE END asi vynechávám, je to death ničím mě nepřekvapující. BEYOND TERROR BEYOND GRACE, jsou, jestli se nepletu, australští noví koně v Čurbyho stáji, grindcore. No, já bych to teda netvrdil, moderní grind s něčím, dost o ničem, odcházím. Ale INGROWING jsem na živo už sakra dlouho neviděl a s novým bubeníkem už vůbec ne. Zbyňa to teď drtí v BUT a tak jsem byl fakt zvědavý. To co je ke slyšení na netu je prostě neposlouchatelný. Na živo, tady na OEF to bylo teda mnohem lepší, jako by se vytratil ten zamrdanej sound ala AT THE GATES, NASUM a další sračky. Sice furt je to moc technicky vypíčený, takže to ztrácí jakýkoliv pocit z grindcore poslechu, ale ty bicí, co tam předvádí novej bicmen z Prahy to je úžasný! THE ARSON PROJECT je už taková povinnost. Přestože je tam dost silnej vliv švédskýho soundu, kterej mi začíná pěkně lézt prdelí, týpci jsou ze Švédska tak asi proto, haha, tak THE ARSON PROJECT furt maj něco, co z nich dělá slušně nabušenej grindcore cmrndlej snad metalem a hardcorem. GENERAL SURGERY - velký zklamání, no, možná ani ne, nic jsem od nich vlastně nečekal. CATTLE DECAPITATION maj něco, co by mě bavilo, zvuk a skvělej vokál, ale zbytek je pro mě nic moc, ačkoliv ten jejich experimentální přístup k death metalu není od věci. MARTYRDÖD byla ovšem jízda jako kráva. Dnes jsem si je vychutnal fakt skvěle. Temnější d-beat takt peklo s pěkně zasmrádlým down zvukem. Hell Show mě tentokrát ničím extra nenadchla, jen pěkný zašití rtů, kdy spousta lidí kolem mě říkala, že dotyčná osoba má masku a zašívají se tak latexový rty. Taky muzika byla slušná, ačkoliv chaosální, ještě větší chaos byla ale celá ta hra. Naopak pěkný propíchání nad kozama, pak ruce bylo dobrou podívanou. V pátek se začínalo už v 11 hodin a měl jsem to tak akorát všechno vypočítaný, slovenští mayhem d-beat crusteři ROXOR jsou prostě kultovní mlátička, kterou jsem musel vidět. Pravda, z desky, která má geniální noise sound to bylo o trochu lepší, ale i tak byla jejich show skvělá a dostala dost lidí, což kapela po koncertu určitě dostávala neustále najevo, skvělý. Vidět jejich vystoupení někde v malým klubu, musel by to být zážitek jako stát před pódiem ve Finsku kolem ´83 roku.... Po ROXOR jsem chtěl snad odejít, ale nedalo mi to a vždy jsem omrknul o co jde, CUT TO FIT je divnej název, ale kurva dobrej finskej grindcore, slušná sypačka, žádný sraní... Jelikož mi skoro nic z celého OEF neuvízlo v hlavě, tak ani nevím jak ten další band ABLACH hrál. Pustil jsem něco na netu a to neznělo vůbec špatně. Grindcore se skvělým zvukem, hodně podlazeným, s notnou dávkou pomalých pasáží, ale vůbec bych to nepovažoval za death metal, i když to z určitého pohledu tak vyznívá. zcela jistě jsem byl nepřítomen na WARPATH - death. TRAUMA MORALIS z Pobaltí, někdo mě na to upozorňoval, ale mě se to nelíbilo. UNLEARNED bych si měl pomatovat, ale nepomatuji. Škoda. ARCHAGATHUS byla totální grindcore vražda, skvělý vystoupení těhle Kanaďanů. Občas, tak jak tomu bývá na jejich nahrávkách, je v jejich skladbách cítit kousek starých AG s nimiž asi brzo budou moct soutěžit kdo toho vydá více. NOISEBAZOOKA nevystoupila, a pak až FUNERUS, sice tohle se trochu vymyká mému "oboru", ale FUNERUS s těžkým slowly death metalem znějícím jak rychlej CATHEDRAL mě mile potěšil. Další zastávka a opět nečekaná byla u MASTER, no ty voe, nikdy bych na tuhle kapelu nešel, ale to, co předvedli na OEF bylo drtící, vražedný mix death metalu s MOTÖRHEAD či alias MALIGNANT TUMOUR prvky a to mělo grády jako kráva. Skvělý překvapení. CRIPPLE BASTARDS a jejich vystoupení bylo pravým opakem MASTER, dokonce ani ty starý fláky už nezní tak punkově a razantně, bída hrozná. DOOM - na tohle čekal snad každej, pak na D.R.I., ale nepředbíhejme. Jedním slovem genialita! Hutný grindcore zvuk vydržel jen chvilku, protože buď zvukař nebo něco na podiu se posralo a kytara vyjela do typickýho zvuku kdejaké kapely, což sice vytvořilo naprosto vraždící songy a to jako fakt, ta kytara to prostě řezala jako kráva, naprosto luxusní a uši to trhalo až v horních řadách ...teátru... Pak se zase něco stalo a vše se vrátilo do původního hutnýho zvuku. Krom tohodle, což mi moc nevadilo, byli DOOM skvělý. HAEMORRHAGE to rozjeli postaru a já musel letět k podiu - pravda, po nějakej době mě to už moc nebavilo, ale do půlky setu povedený, už bez kytaristky. MALIGNANT TUMOUR odehráli nejslabší vystoupení a nová deska je tím nejslabším co udělali, ale byl jsem spokojen. 2 MINUTA DREKA nějak nesleduji, za to SOCIAL CHAOS, se kterými jsem se stačil přivítat před jejich vystoupením, respektive si mě našli sami, bylo opět pěkným shledáním. Nikdy nezapomenu na tu pijatici v Sao Paulu.... Předposlední kapela PASSIV DODSHJALP byla moc melodická a poslední OBSCURE MORTUARY si nějak nevybavuji. Myslím, že jsem šel poměrně brzo spát... Sobota už od 10 hodin a to jsem měl fakt s chlupem a udělal jsem dobře, že jsem to stihnul, protože většinou to nejlepší je na začátku, WHORESNATION jsou z Francie a ta jako země nedisponuje těma nej kapelama, ale tohle si někam zapište, WHORESNATION předvedli strhující grindcore šlehu, jízda jako kráva s pomalejma pasážema, aby se převrátily do ultra rychlých sypaček. Moc dobrý. HOVADAH jsou češi žijící v cizině, mám video, kde to zní jakš takš, a teď do nás valí ještě líp, takže už docela spokojenost, i když bych pokrátil délku skladeb. ONANIZER posádka na ně řádila jak sviňa. Hlavně Karel. Rozhodně jsem byl spokojen, ale na Francouze to nemělo. VILEFUCK mě názvem odradili, ale nejsem srab a tak čekám a kurva, půl minuty mi stačí k tomu, aby mě od podia nikdo nedostal, thrash metal v duchu KREATOR s kapánek více melodiema. Jsem nadmíru (ne nad Míru Vejvodů) spokojen. TRIGGER ovšem prokecávám.... MINKIONS je na tom podobně jako VILEFUCK..., páč nejsem srab, čekám. A opět jsem uchvácen, co slyším... Thrash metal hranej s hardcore duší, takový old D.R.I. a TANKARD když se srazí s ACCUSED. Slovenský grindcoristy MIZAR si opět nemůžu nechat ujít, protože na split se SPASM se mi docela líbí. Tady je vidět určitá zručnost hráčů, ale nic to nemění na tom, že jsem spokojen. To, co následuje po slovákách je ale o dvě, ne, o tři třídy lepší. THE ATTACK OF MAD AXEMAN z Německa drtí ultra zběsilý grindcore v převlecích zvířátek, mezi songy maj puštěný ruch lesa a louky, nejen ta show s převleky, ale i muzika byla tím, co to všem lidem natřela... Skvělý. THORNFIRE tuším že z Chile vynechávám, death metal. KRUSH ale ne, i kdybych měl někoho zabít, musím je vidět. Nemá cenu něco psát, kytara je famózní, ten zvuk je grandiózní. Celkově KRUSH luxusní kapela, která strčí pod nehet všechny sví vzory. Bacha, nový LP, ale neodpovídá jejich live vystoupením!!!! Po KRUSH mám pauzu a promeškávám nějakým záhadným způsobem velkou část MINDFLAIR a co víc, asi i NASHGUL, mám v tom nějakej bordel. Přicházím na INSTINCT OF SURVIVAL, což jsem si myslel, že maj hrát NEEDFUL THINGS a ty následně taky nějak promrdávám, kurva práce. Nakonec jsem neměl zmatek v hlavě já kvůli chlastu či čemu, ale INSTINCT OF SURVIVAL údajně nezahráli a tak se to posunulo a proto jsem neviděl co jsem chtěl... BLOODY PHOENIX mi nesmí uniknout a tak si šteluji asi dvanáctery budíky a nechávám se vyhlásit v místní trutnovském rozhlase "Šakale, nástup před podium, budou hrát B.P.", hahaha. OK, jsem tu, jsem kurva spokojen. Skvělej grindcore námrd nemající chvilku oddechu, je to jak urvaný ze řetězu, tornádo.... Pak jsem mrknul až na MISERY INDEX a zjišťuji, že nic pro mě. Na D.R.I. chčije jako kráva, kytarista je v nemocnici a po krátké zkoušce ho zastupuje jeden z kytaristů místní thrash / crossover kapely EXORCIZPHOBIA. To jsem samozřejmě nevěděl a zjistil jsem to až další den. Stál jsem navíc pod tím velkým Redbull stanem a z tý dálky jsem blbě viděl, ale postavou mi byl povědomej. Jakmile jsem se dozvěděl, kdo že to tam hrál náhradní kytaru (mimochodem skvěle!!!), vybavily se mi fotky téhle trutnovské partičky. D.R.I. hráli 15 minut, ale byla to kurevsky dobrá jízda, naprostá spokojenost!!! Kvůli špatnému počasí a nepřestávajícímu chcanci jedeme domu. Lukáš nás háže fakt až domu, s čímž jsem nepočítal, páč jsem měl plány trochu jiný (hádejte jaký, haha), ale nevadí. Díky Lukas. nakonec se to ukázalo jako rozumný....., potřeboval jsem se vyspat. Závěrem bych chtěl říci, že OEF mě opět potěšil, protože to beru jako velkou párty, kde se scházejí lidi co bych jen tak nepotkal, kde nakoupím bez drahého poštovného desky, případně vyměním. Kde se potkám s novejma lidma jako s jedním italem a jeho přítelkyní, se kterými jsem nakonec kecal neúměrně dlouho k mé perfektní angličtině, bordel v areálu nebyl kdoví jakej a jelikož byly docela utajeny některý tojky v lesíku, dalo se tam chodit skoro pořád. Pivo bylo teplý, za 30kč naprosto odporný. Géčko jako ušlu a dvanáctka taky, za ty peníze ale nikoliv. Jídla byl výběr obrovský a docela chutný. Překvapila mě makrobiotika, která to ale první den zabalila, což byla škoda. Pětovo "ratata-tůje-alelůje" bylo moc dobrý a u Matěje jsem jak doma. Ceny jídla šílený, tak jako to všechno ostatní, protože chce Čurby možná kolem 20% ze zisku, ale to je věc už těch, kdo na tuhle hru přistoupí. To jen tak na vysvětlenou, proč to je všechno tak drahý. A aby to bylo úplný, pronájem toho placu taky něco stojí. Bojkot na tyhle nový vychytávky co si vymyslel Čurby. To je jasným cílem příštího ročníku pro většinu lidí. Příště se už může stát, že nepojede pěkná řádka lidí, co jsem se doslechl při chození po areálu. Těch nadávek od slovenské a české části (dalo by se říci menšiny a bude to brzo už jen mikro menšina) bylo nespočet. Kouknou se na plán, zjistí, že tam hraje tohle a tohle, vezmou v potaz přísná nařízení a sedí radši doma. Desky si koupí poštou nebo je nějaký blázen přiveze, pivo si daj v hospodě za pár korun, studený a můžou si sním dojít kam chtěj, jídlo maj doma za pakatel a nemusí tím platit Čurbymu za předražený hovno kapely, ačkoliv je (a kupodivu někdy i mě) některý zajímají a mají klid. Dle mého, jakmile na festivalu překročí jídlo a pití ceny u benzínových pump, je zdvižen prostředníček a ukazováček = tady není něco v pořádku. OK, uvidíme se zase za rok..., je vůbec možný vynechat? Já myslím, že ne. Doporučuji to i těm, co přemýšlí o tom, že kvůli tej drahotě nepojedou. Vám všem doporučuji, serte na ty drahý sračky, kupujte si všechno ve městě, vezměte si něco z domova, nepustí vás, udělejte si velkej piknik před bránou, na chodníku...., ale přijeďte na jinak dobrou akci. >ŠA<

VODŇANY, SOKOLSKÁ LOUKA, FESTA DE LA POHODA 25.7. 2010
K.Z.O., SOCIÁLNÍ TEROR, SANITÄR, CRIPPLEKORPS, KOLLATERAL, DEZINFEKCE, THE FIALKY, E!E, N.V.U., ONE WAY SYSTEM, SVINĚ!
Festa de la Pohoda vyšla opět na datum, kdy je Flufff fest a nedaleko probíhal metalový festival (menší náhrada za Open Hell). Ovšem i tak přišlo hodně lidí, což udělali hodně E!E a ONE WAY SYSTEM. Navíc těch pár lidí, kteří se rozhodovali mezi zmíněnými festivaly by to už nevytrhlo. Do poslední chvíle jsem se rozhodoval, zda mám jet a ve stejné pozici bylo spousta dalších. Od pátku chcalo jako kráva a nevypadalo to že by mělo přestat. vyrážím už v pátek za Beruškou. V sobotu ráno valím do lékárny a na nákup, k Berušce se vracím durch mokrej. A v tu chvíli je rozhodnuto, jelikož je docela zima a v tom mokrým nejedu, mám naplánován návrat domu. Ovšem žehlička a fén po krátké době dokázaly hodně a jsem opět suchý. Objednávám ještě pizzu před cestou a vyrážím před dvanáctou na vlak. Tam už kupují hromadný lístek místní punx, berou mě sebou a mám to za krásných 25kč. Sice máme skoro dvou hodinovou pauzu na přestupu, ale jelikož prší, je rozhodnuto, že pěšky do Vodňan nejdu. Čekáme tedy a pomalu přijíždějí ze všech stran vlaky, odkud skáčou další punx, většinou jízda na černo, což se jedné skupince trochu nevyplatilo, ale nakonec to všechno stihly. Mysleli si, že maj jenom dvě zastávky a když na ně kápne revizor, vystoupí, a nastoupí na další vlak a tím už tu jednu zastávku dojedou.... Ejhle, těch zastávek bylo několik a tak během pár minut byli vyhozeni někde v tramtárii, ale jak jsem zmínil, nakonec dojeli včas. Tahle partička pak měla štěstí i se vstupenkama, jelikož ne všichni je na festu měly, tak jim Brožík (organizátor) nabídnul spolupráci, vyfasujou pytle na odpadky a budou permanentně čistit areál od bordelu výměnou za vstupenky. No, měli jste to vidět, ty tam lítali jak fredky a kupodivu je to bavilo až do konce festy. Ale zpět k vlaku. Je čas nastoupit do dalšího, ale čeká se na rychlík, ze kterého po chvíli vyskáče tlupa strašně moc lidí, údajně jedna část už cestuje od včerejška a to to maj nějakých 20km, hahaha. Totálně našrot, jeden z nich je nechodící zombie z rozmlácenou a zakrvácenou držkou, který není schopen ničeho. Náhle vyběhne jeden hromotluk z vlaku po zjištění, že dotyčný není ve vlaku (zatímco jedna punx brzdí vlak, aby neodjel), a už ho nese na ramennou jak pytel brambor do vlaku.... Lidi pomalinku ale jistě odcházejí z našeho vagónu, maj na výběr ještě jeden, kterej není natolik obsazen punx.... V tu chvíli mi je jasný, že teď by se mohl začít točit druhej díl Proč? Naštěstí punx byli mírumilovní a tak docházelo jen k nehoráznýmu řevu a hlavně onen dotyčný s rozmlácenou držkou (od neustálýho padání) nebudil moc důvěry, vypadal jak mrtvola čistě zabitá..... Jediný co prohlásil, bylo "my jedeme?", aniž by si uvědomoval, že už těch 20km zdolává druhý den.... Za bouřlivých ovací a nehoráznýho řevu vystupuje ve Vodňanech z vlaku dav okovanců a rozdělený po skupinkách si to dáváme na Sokolskou louku. Tam naštěstí není začátek od 14 hodin, ale o hodinu je to posunutý, čím stíhám K.Z.O. Všechno tu je v plným proudu, jen stánek s veganským občerstvením se ještě rychtuje, což ale nevadí..... Rozkoukávám se a pak K.Z.O., kteří mě mile překvapili. Jejich špinavý kytarový sound není jen na nahrávce, ale oni tak skutečně hrají všechny koncerty. Převážně zpěv připomíná slavnější SVINĚ!, ale K.Z.O. z Tábora to drtí dost solidně. Pak nastupuje SOCIÁLNÍ TEROR, na který se lidi už trochu víc rozhoupávají a mě překvapuje, ačkovil tuhle kapelu neposlouchám, že to zrychlyly, protože když jsem je slyšel asi 2 - 3 roky nazpátek, takovej punk rockovej námrd to nebyl. Ovšem nastupuje na podium (letos to nebyl přívěs ke kamionu, ale klasický profi podium) pro mě neznámá kapela a uzemňuje všechny v okolí svým bravúrním provedením crustu, metalu a hardcore. Zjišťuji, že jde o SANITÄR z Prahy, ve kterých je někdo z PNS a CLIMAX. Mladí týpci to valí fakt dobře s občasnými d-beatovými prvky, kytary řádně nabušený, zpěv vynikající, tohle byl válec jak má bejt. CRIPPLEKORPS jsou taky z Prahy a i ti předváděli slušnej masakr, ovšem nebránili se jiným stylům, což docela bouralo jejich základní hardcore crust punk kostru. Ovšem cover o OLHO SECO (nebo to hráli SANITÄR????) byl skvělej. Basák z CRIPPLEKORPS byl typickej švédskej démon, kterej občas zabrousil mezi songy do říkánek. Nevím jak bylo přesně další pořadí, ale němci KOLLATRAL určitě hráli po C.K. Byl to takovej ten typickej deutche punk, ani ne moc uhlazenej, ale celej set byl jak v jednej lajně. Mě se to líbilo tak z půlky. THE FIALKY byl dost popík, nebrat. E!E jsem si docela rád poslech, ale po 10 minutách mi to stačilo. Nebylo to nejhorší, ale nic co by mě bralo taky ne. Nikdy jsem tuhle kapelu moc neposlouchal. N.V.U., na mě zapůsobili stejně jako E!E...... ONE WAY SYSTEM, tahle anglická partička je ve svém oboru kultem. Mě se tohle vyhnulo a tak jsem nic od ONE WAY SYSTEM neočekával. S jejich vystoupením, mimochodem docela dlouhým, včetně přídavků, jsem byl docela spokojen, některý skladby byly dost dobrý, takový typický hymny, zbytek byl pro mě sehraným, ale ne překvapujícím punkem. Na závěr vystupují domácí SVINĚ! s pořadatelem za bicími. Lidi neodcházejí po vystoupení anglánů, ba naopak. SVINĚ! dokážou vždycky přitáhnou lidi a kapela sama, kdyby se ani nehla, tak jejich výkon bude vždycky luxusní podívanou. Hlavně teda poslouchatelnou.... SVINĚ! se svým pojetím punku s excelentní kytarou a zpěvy dělaj z každýho songu naprostou hymnu!!! Žádnej song nemá slabinu, jak ze řetězu urvaná kapela to do nás pere, Brožík si přidává do zpěvu chrochtačky a nějaký ty hlášky, lidi řádí a kapelu nepouštějí z podia. Do toho přichází skvěle upravenej Gisbern na podiu a něco žadoní od hráčů, v tu chvíli vypadající jak Gandalf - skvělý zpestření, lidi řvou smíchy a SVINĚ! po odvedení Gandalfa hrajou dál. Skvělý..., perfektní tečka na závěr..., ale pozor, párty pokračuje šílenými pitkami a jak jsem se dozvěděl, v neděli po uklizení celého areálu se tu už třetím ročníkem pořádá soutěž v točení popelnice. Snad maj postavenou i překážkovou dráhu, zapojit se může kdokoliv a mezi účinkujícími jsou i profíci z oboru, z nedaleké skládky, Rumpoldu. Ovšem to neuvidím, protože kolem 3 ráno odcházím na byt, dát pár hodin spánku. Dostal jsem pak i nabídku k Váňovi do auta, díky chlape. Na vlakáč přicházím docela fit, Grinder s dalšíma shánějí vlak na Petrograd, po pár minutách se řítí H-punk s tou uřvanou partičkou z vlaku... Po 5 minutách tu je dostavník, kam se opět řítíme jak částečný zombies za stálého pokřiku, v Číčenicích se všichni řítí do hospody, já potkávám na peronu Jirku, druhá kytara z A5 a pak už sedím ve vlaku, do kterého na poslední chvilku nasedá Kozel, kterej se vracel z Volyně, z toho metalového festu, o kterém jsem psal na začátku. S Kozlem (prvním bubeník RABIES) pak celou cestu kecáme o muzice.... Pak ještě po cestě do nostopu, kam já nedorážím, jelikož na mě jde sraní a tak se řítím k Berušce... Na Festu de la Pohodu nejezdím, dvakrát jsme tam hráli, letos jsem tam byl jako fans a letos to bylo skvělý po všech stránkách. Jídlo, který jsem si dával u Petry a celé její familie bylo prostě super, porce jako kráva za pár korun, jen na guláš jsem dorazil pozdě, škoda. Pivo taky docela v pohodě, i když ke konci mi už moc nejelo a teď co tohle píšu jsem stále rozlámanej jak pěti milimetrová překližka, ufuf. Jsem zvědavej, co bude na dalším ročníku. Tahle spíše domácí atmosféra festy mě učarovala, díky Brožíku a díky všem, co jste tam s čímkoliv pomáhali. >ŠA<

PÍSEK, LOCAL PÍ CLUB, 26.7. 2010
RABIES, LAHAR, DISTURBANCE PROJECT
Jednoho pěknýho dne jsem měl v e-mailu prosbu, zda bych mohl pomoci s koncerty pro DISTURBANCE PROJECT. Pacholky ze Španělska miluju už od dob, kdy jich část hrála v DENAK, na který víceméně navázal DISTURBANCE PROJECT v ještě brutálnějším pojetí grindcore. Sice nic neorganizuji, ale chodí mi podobných mejlů tuna a tak jim akorát přeposílám jména skutečných organizátorů koncertů. Jeden ze dvou (docela škoda, ale v létě je to docela problém) si vzal na starost Bořan v Písku, se kterým to táhne Tulla. Díky jim za to. No, nastal čas a u zkušebny nabíráme Růžu a valíme do Písku, kde jsme na osmou. Máme ještě hodinu čas a tak odjíždím s Korkem pro druhou kytarovou bednu, pak štelujeme zvuk, jelikož to začínáme. Po deváté to spouštíme. Hrajeme nejpotišejc co jsme kdy hráli. Myslím tím že aparáty máme potichu a skoro se jen domníváme co nám leze z beden (i když my profíci to ani nepotřebujeme slyšet, přeci kurva víme co hrajeme, že?). Ven ovšem zvuk jde parádní, jak nám potvrdilo vícero lidí. Měla by být pořízena nahrávka, protože španělové hrajou tohle turné naposledy s tímto zpěvákem (jméno nevím a rozhodně to není ten, co s nimi hrál na OEF či ten, co řval v Madridu v rámci našeho a DEPRESY MOUSE turné. A jestli to je on, tak je to Fantomas a chameleon v jednom). Každopádně jsem na tu nahrávku zvědavej. Pár mikro chybiček se vloudilo. Myslím, že jsme to odehráli docela slušně. Lidi řvali, jestli blahem nebo z nervovýho zhroucení se, nevím. Pak LAHAR s mocným zvukem. Konečně slyším LAHAR s Banánen a to pocelý jejich show. Banán sice řádí, ale je mu to nic moc platný, musel by mít kolem sebe pár uctívačů LAHAR nebo známé co se chytnou. Do půlky setu jsem v sedmým nebi, ale tam dole, v pekle - co to kurva hrajou, hodně špatný..... Pak padne song, v názvu má part 2 a to už je aspoň jízda jako kráva, tohle beru. Od té chvíle se to celý zrychlý a je to aspoň poslouchatelný, nicméně pro mě ne moc zajímavý. Na tohle si asi nikdy nezvyknu. Říkám to těm klukům píseckejm furt, ale oni si nedaj říct a hrajou si furt to sví, haha. Na závěr převzatá věc od K.SITUACE - slyšel jsem vůbec někdy tuhle kapelu? Asi ne, dle hc/punkové komunity nějaká legenda - OK, pro mě asi normální kapela, ovšem znělo to parádně. Pak nastupují DISTURBANCE PROJECT. Viděl jsem už pár koncertů a viděl jsem v akci Gerarda několikrát, ale tady se snad mohl roztrhat, sice se nevzdaloval ze svého místa, ale tom pomyslném bodu řádil jak toreador. Geniální hutnej grindcore námrd nemající slabé místečko. Nekompromisní jízda, bicí jasnej kulomet, vokál hrubej murmur, ne kanál, zkreslení slušný. Občasný velice krátký zpomalovací pasáže ihned gradujou do zběsilýho tempa. Celej set je nastaven na velmi vysokou laťku. Chcípám blahem a už se těším za pár dní až je uvidím na Playfastu. Miluju Španělsko, jejich řeč, španěly, možná ještě víc španělky, haha (dřevěný i živý), a hlavně miluji jejich kapely, grindcore obzvlášť a prahistorický grind/noise tuplem. Výborný pondělní koncert se slušnou návštěvností, ačkoliv ve finále to s penězi nebylo nejlepší. Tomu sice nerozumím, ale šťourat se v tom nebudu. Nebo mám? Za celej večer jsem vypil dvě piva, asi můj rekord, haha.... Takže chlastu zdar na Playfastu..... >ŠA<

DAČICE, NA SÁDKÁCH, 13.8.2010
HIROSHIMA NIGHTMARE, GATTACA, HIDDEN BY THE GRAPES (Rakousko), CRETZFELD JACKY
Naprosto zabijáckej víkend. Ale popořadě, na tenhle víkend jsme měli domluvený dva koncerty, a to Dačice a Záboří u Budějc. Všichni jsme se moc těšili, už jsme dlouho nehráli a hlavně, že zas poznáme nový lidi a atd. V pátek ráno mě pěkně zarazila zpráva, že si Jenz (druhá kejtra HN) zlomil v práci nohu a protože ho to kurevsky bolí, celý víkend pro něj padá. Veliká škoda, co taky čekat od pátku 13týho? No nic, musíme se smířit s realitou, takže akce odehrajeme s jednou kytarou. Tak máme v autě dvě místa navíc, bubeník Vláďa jede zvlášť s jeho buchtou svým autem. Po pár esemeskách je jasno, jede Milda s Karlem. V práci po domluvě končím výjimečně brzo, už ve dvě. Tak honem domu, naházet do našeho mondea cajky, ještěže má tak velkej kufr, ale dodávka by nebyla na škodu. Něco kolem 4tý doráží Satáňa, pak už jen vyzvednout v Merkury Mildu s Karlem. Kupujeme pivko na cestu a můžeme vyrazit. Cesta utíká pohodově a celkem zvesela. Milda tahá z batůžku bukovou nepasterizovanou 13tku (bukovou proto, že když jí vypiješ, seš jak buk), tak je co pít. Asi za hoďku a půl jsme na místě. Hospoda na Sádkách (místními nazývaná prostě Rybárna) je hned na kraji Dačic, u rybníku a je hozená do rybářského stylu, což se líbilo hlavně Satáňovi (krycí jméno Rybář). Vítáme se s Ondrou hlavním organizátorem. Dostáváme pár pivek gratis, čehož se se ctí rádi ujmem. Točený Starobrno, naprosto vynikající, za férovou cenu 20kč. Takže prohlídka města a plánovaná návštěva památníku první kostky cukru padá a sedáme k pivu :-) Po pár pivkách začínáme stavět cajky. Na místě jsou naprosto luxusní škopky sonor, tak dobrý, že málem nebylo slyšet nic jinýho :-) Ale problém je i u mě, už delší dobu plánuju výměnu lamp v zesíku a furt se k tomu né a né odhodlat. Lidí je tu fakt kopice, až se mi zdá, že místní mládež neposlouchá nic jinýho než punk/metal/rock. Volá mi Moták z Jindřicháče, že jeli na akci busem a vybourali se a bus dál nepojede a že sou asi 8 kiláků před Dačicema, je jich asi sedm. Mařenka pro ně nadvakrát jede. Pak už nic nebrání začít. Furt sem nějak potichu, i když mám volume na max, tak si přidávám ještě na efektu. Až pak sem zjistil, že místo volume jsem přidal distortion, hehe, ať žije noise! Dokonce i pár lidí na nás paří, hospoda je narvaná a zbytek poslouchá. Celkem se nám hrálo dobře, ale absence druhý kejtry je přece jen znát. Dokonce jsem prodal i několik našich demo CD a pár nášivek, což vždycky potěší, když o to mají lidi zájem. Máme svoje odbytý a jdeme si užívat ostatní kapely. Po nás jdou na věc Gattaca, kterým právě vyšlo split LP. Z desky zní možná víc crustově, na živo mi to přišlo víc screamo/emocrust v spíš pomalejším tempu. Zpívá holčina a kytarák. Je to zabiják, fakt krutej sound, stoprocentní sehranost a nasazení. Fakt jízda, mě to rozdrtilo na prach! Kupuju desku a měním v jejich distru kazetu Raw and Harsh za kazetu John Ball. Na akci je i partička francouzských crusterů, který jako dovolenou rajzujou Evropou. Kupuju u nich v distru LP Voco protesta a též měním kazetu. Vybral jsem parádně - podle názvu kazetu Pizza O.d (jsem největší pizza žrout na jihu :-)) a je to parádní francouzský punk se zpěvačkou. Jako třetí kapelka jsou rakušáci Hidden By the Grapes. Po poslechu mp3 na myspace jsem měl trochu strach, že mě to nebude bavit, ale opak byl pravdou. Je pravda, že tuhle hudbu nevyhledávám a moc se nedostanu na akce, kde něco podobnýho hraje. Doufám, že moje přirovnání nebudou moc z cesty, je to něco na pomezí britrockových kytarovek, prvních Cure, něco z Joy division a možná Velvet underground s lehkým charismatem Oasis, hehe snad moc nekecám :-) Mě se to moc líbilo. Pak se jdu najíst, pro kapely byl uvařenej vynikající ohnivej fazolovej guláš, kterej by asi hodně ocenil milovník chilli, marod Jenz. Po jídle parádně stoupá žízeň a snažím se zahnat žár v krku dalšími piváky. Až na mojí obvyklou hladinu cca 15ti piv za akci :-) Po rockový oddechovce přichází chlapík v triku Dirt pod názvem Cretzfeld Jacky. Na letáku avizovaný jako Gameboy tekno experimentál. A fakt, týpek s noutbukem, asi třema Gameboyy (fakt nechápu, jak z toho tahal zvuky), z počítače pouští naprogramovaný tekno podklady a do toho mydlí na parádně nabustřenou noisy kytaru. Typuji, že by z toho Šakal měl radost:-) Nezkousnu to celý, ale kousek jsem to sledoval. Je to šílený, ale dobrý. Napadlo mě ho pozvat někdy na Garáž, uvidíme. Dáváme na verandě poslední pivko a za deště balíme věci, loučíme se a vyrážíme domů. Pouštíme pro lepší náladu Best of Sahula. Na benzíně kupujem s Mildou ještě jedno pivko, žízeň je nezlomná. V Budějcích nám chvilku trvá, než vzbudíme Karla a pak už jedem spát domu, Satáňa spí u nás. Nic jinýho než alkokoma, zítra Záboří! >KubaAJz<

ZÁBOŘÍ, hospoda, 14.8.2010
HIROSHIMA NIGHTMARE, RESORT, S.U.S.U.,DNY,YORPU, RETROPROTEST, P.B.J.P.
Ráno se budíme, docela časně. Kocovina nic, super, když se pije dobrý pivo. Saty se budí chvíli po nás. Koukáme na televizi, pak pouštíme na dvd nějakej horor, co jsem včera koupil cestou domů na benzíně. Horory jsou se Satáňou naší společnou vášní, i když Saty je přece jen asi větší fajnšmekr. Čas pěkně uteče, odpadá balení věcí, všechno jsme nechali v autě. Jedem do Budějc na pizzu. Pizza punx opět útočí! Pak jdeme navštívit maroda Jenze. U něj už čeká Hroch, kterej dnes jede s námi. Vláďa opět jede zvlášť. Cestou se stavíme na Čtyřech dvorech, Mařenka se Satym jdou něco koupit do Alberta a já s Hrochem jdeme na bližší benzínu, jak jinak než pro pivo. V popelnici za benzínkou jsem našel pantofle (škoda, že byly tak malý) a rozbitou sedačku k počítači, která nemá spodní díl s kolečky, ale sedět se na ní dá, tak jí beru s sebou. V Záboří jsme asi za 20 minut. Ať žijou lokální akce! Moc lidí tu není, ale to vůbec nevadí, nakonec je to tak, jak už to na jihu často bývá - koncert pro kapely, několik lidí co jezdí skoro všude, bez nich by to nešlo. Respekt! Plus tu je pár místních rockerů z okolí. Dávám pivko Kozla jedenáctku za 20 korun, stejně jako včera, vynikající pivo za rozumnou cenu. Jdu sednout ven k budějckým punx. Pak nám Michal Brambor dává průkazku, na kterou dostaneme 8 piv a každej z kapely jídlo. Hovězí guláš nebo sejra v housce (já dal sejra), pro vegany nic, ale neslyšel jsem, že by to někomu vadilo, hehe. Pak už začínáme zvučit, nahoře je slyšet jen hluková koule, z odposlechů nic, navzájem se neslyšíme. Zvukař mi nedovolí se ani přidat u sebe, ba mu to u něj už hapruje a prej by mu to vyhodilo pojistky, hehe. Ale ostatní kapely z pod podia zní celkem v pohodě, tak snad i od nás to lezlo podobně, ale nahoře fakt nic. Jinak díky tomu nečitelnýmu bordelu se nám nehrálo moc dobře. Saty má navíc odvčera šrám na palci a blbě se mu hraje. Ale nějak to dohrajeme. Odhadem nás sleduje asi 15 lidí. Ale i tak chcou přídavek. Kdepak, serem na to, vše, co jsme chtěli říct, jsme řekli. Další kapelou jsou Resort - Tábor/Milevsko. Deťák si před hraním trochu víc přihnul, tak to sem tam kazí, ale to vůbec nevadí. Crust-Grind až za hrob. Páťa zapracoval na hlase a střídá ječák a hrubej hlas, hodně povedený. Resort super. S.U.S.U. dneska snad poprvý naživo s flétnistkou/zpěvačkou, příjemný oživení už tak hodně živého a propracovaného hard core. Tahle parta mě fakt baví a teď s buchtou v osazenstvu ještě víc. Další jsou Dny z Prachatic, jak už to v tomhle městě bývá, experimentů a neobvyklých postupů víc než dost. Představte si Psí vojáky hrát hard core. Taky od Psích vojáků zahrají cover. Pro mě geniální! Další jsou Yorpu s novým bubeníkem. Tentokrát se přemístíme do grindcorových vod. Myslím, že to bavilo snad všechny, tohle je prostě super kapela a jsem rád, že hrajou dál! Při Retroprotest už začínám bejt lehce nacamraný, to když se přehoupnu přes patnáctý pivo :-) Tak s třebínskýma punx a ostatníma pařmenama rozjíždíme obvyklé kousky jako třeba: teplou hromadu, gaypit, zvedání lidí co neuneseme a jejich následný puštění z vejšky na zem, striptýz a další tance podle návodu na czechcoru :-))) Retroprotest, coverband s členy Ucházím, parádní zábavovka pro punx, stejně jako poslední P.B.J..P., kapely jak stvořený ke křepčení nalitých punx, hehe. Došel Kozel, dávám Plzeň, ale ta je nějaká hnusná, tak jí ani nedopiju. Je konec akce asi v půl 4tý, nějak záhadně se mi špatně mluví a z pusy mi lezou jen samá záhadná slova. Chaoticky balíme věci. Jak už to tak bejvá, něco jsme tam zapomněli, tentokrát je to krabice plná našich CD, tak snad jí tam nějaká dobrá duše našla a schovala. Doma jsme asi ve 4, nevím nic, ale boty jsem si zul, tak to nemohlo bejt tak hrozný, nebo mi je sundala Mařenka? ALKOKOMA! >KubaAJz<

TÁBOR, NA BEČVÁRNĚ, 3.9. 2010
K.Z.O., BALAMUTA, HIROSHIMA NIGHTMARE, RABIES, AGGRESIVE TYRANTS, RESORT, LIVER GARNISH
Poprvé v Táboře!!! Navíc v rámci mikro turné, budeme-li počítat čtvrteční zkoušku taky, haha. V pátek teda vyrážíme docela brzo, ale má se začít včas a brzo taky skončit, přijedeme na místo, parkování nahovno, ale místo jinak skvělý. Stará hospoda trochu poupravená s velkou venkovní terasou, kterou od hlavní silnice dělí jen živej plot. Mělo se hrát tady, ale nakonec se to přesunulo dovnitř, což zapříčinilo totální prodlevu ve startu akce. První to teda rozjíždí, asi s dvouhodinovým zpožděním místní K.Z.O. Zvuk hroznej a tak jsem se kroutil jak had, jak tady zahrajeme. Ovšem odsrali to jen K.Z.O., i když konec už byl lepší. Byl tu zvukař a i když se snažil, nešlo mu to, ale mohlo to být aparátem. Přeci jenom K.Z.O. hrají na komba. Tihle puncíři drtí skvělej punk as fuck, občas alá SVINĚ!. Tahle partička hraje už nějaký ten pátek a doporučuji je někdy shlédnout. Sebou na podium (žádné na Bečvárně není) si vzali vlajku Tábora s proti náckovskými nápisu! Super! BALAMUTA mě zklamala, avízovaný styl se nekonal, šlo o styl alá nová SEPULTURA nebo něco takovýho. Ale bacha, zvuk excelentní!!!! Pak HIROSHIMA NIGHTMARE, kteří se sakra zlepšili od návštěvy Hellsoundu a co koncert, to skvělý zvuk, skvělá sehranost a tak trochu netradiční pojetí crustu s hardcore punkem. Mařenčin vokál je taky jinčí, o to lepší. Paráda. Nám se hrálo taky skvěle, posral jsem teda na konci úplně jeden vál, ale zvuk se nám líbil, lidi zvěřili, jo, oni zvěřili vlastně od začátku. Fakt to na Bečvárně byla povedená akce se vším všudy, včetně chlastu, prodeje merchu..... Jelikož se to tak natáhlo, tak Vosa už hrrr domu, ukecali jsme ho aspoň na kousek A.TYRANTS, který jsem naposledy viděl když se motaly kolem hardcore. Prvně musím říci, že jasan nezklama a je stále věrný uchylárnám, že celý AGGRESIVE TYRANTS jsou stále ve stejné sestavě, trojčlenné a že se vrhli na grind gore styl. Tak trochu se vrátili nazpátek, ale doprdele, teď předvedli excelentní NAPALM DEATH a to myslím starší tvorbu. Ovšem jen okrajově, v některých skladbách, zbytek se spíš ubíral tím gore stylem, ale ten vliv NAPALM DEATH je neoddiskutovatelnej. Bohužel místní RESORT crust/grind tornádo jsem už neviděl, tak jako LIVER GARNISH, sušický fastcoristy koketující s p/v a hardcorem. Škoda, ale ráno jsme brzo vyráželi směr Drážďany....., my bychom to vydrželi, ale řidič prostě potřebuje odpočinek. Můžeme být rádi, že nás Mr.Vosa vozí, i když mě a Sykyho tohle předčasný vypadnutí z akcí sere. >ŠA<

DRESDEN, CHEMIEFABRIK, 4.9. 2010
RUN TIME ERROR, BOB, BORSTELS RACHE, RABIES, WASTED STRUGGLE, PAVILIONUL 32, VISIONS OF WAR, FREEDOM IS LIE, FLEAS AND LICE, P.K.I.K.T., GOMORA
Sobota a ačkoliv po koncertě, v pátek jsme hráli v Táboře a mimochodem to tam bylo skvělý, budím se po sedmej, zbytek kapely prej kolem osmé. Taky jsme vypadli docela brzo z Tábora... Připravím věci a i když jsem chtěl vyrazit už v 10:15, což mi bylo zamítnuto, byl jsem rád, že jsem všechno stihnul do 11 hodiny. Před barák přijíždí zbytek bandu, nakládám Wahnfriedovo podíl LP desek třetího pokračování Posloucháte Jižní Čechy a vyjíždíme za nijak krásnýho počasí. Valíme to o sto šest na Prahu a pak na Teplice. Pokoukáme se na "paštiky" a jsme v Německu. Cestu známe jak vlastní boty a tak není problém s příjezdem do Chemiefabrik centra. Zbrzdila nás akorát zácpa v Drážďanech, což se ještě nikdy nestalo (opravovala se silnice). Ještě jedna příhoda, někde na půl cesty mezi Dubím a Drážďany se z ničeho nic ozvaly sirény, přesně jako při náletu za války. Krátce na to proti nám sanitky..... Moc jsem nevěřil, že by se časový harmonogram Paranoya festu posunul, ale co satan nechtěl, stalo se tak. Pro nás jedině dobře. Nepropásli jsme žádnou kapelu. Jenže Drážďany jsou rájem pro koupěchtivý gramofonových desek a tak skáču z ještě jedoucího auta (no, skoro... tak nějak to bylo, haha), beru baťoh na záda, Syky jde samozřejmě taky a kupodivu se přidává Cu-Koloděj. Cestu máme už vyšlapanou, tentokrát to ale bereme skrz halu hlavního vlakového nádraží, každá zkratka dobrá. Jsme natěšeni, ale hlavou se mi honí horor: co když už bude zavřeno? a jsme před dveřmi našeho oblíbenýho kšeftu, o 4 minuty jsme přišli pozdě! Tak to beru přes ulici do Konzumu pro Sojoly (sojový margarín, který je povinností při každé návštěvě Německa)... Při zpáteční cestě navnaďuji Sykyho, ve smyslu, že mohl mít desky za pár šupů, kdyby sebou pohnul, kdyby se vyrazilo dřív, kdyby nebyly zácpy v ulicích Drážďan a povedlo se, Syky řve na celý Drážďany, hahaha. Po příchodu do Chemie zjišťujeme, že první kapela akorát dohrála, RUN TIME ERROR. Jdu se tedy vyptávat, jaký to bylo a prej nic moc. Z netu to zní ale dobře, taková grindcore rubanice s thrashing kytarou a hardcore nádechem. Ale ten grindcore převládá!!! Ovšem BOB z Teplic není možný vynechat a jsem z jejich vystoupení, kde na basu hraje Srpík z NOT, zcela v prdeli. Kurevsky našlápnutej thrash, pár písniček trochu do thrashcore... Chčíju blahem do kapsáčů... Zpěvák lítá pod podiem po celé koncertní místnosti, Srpík se nenechává zahanbit, super. Tohle je kurva thrash rubanice. BORSTELS RACHE byla tak trochu zvláštní kapela. Jeden z kytaristů vypadal dost staře, ale právě on to táhnul. Kapela hraje crust, ale dělá to částečně jinak než je zvykem a proto to vyznívá zvláštně. Já jsem ovšem spokojen. Návštěvnost uvnitř koncertní místnosti se neustále zvyšuje, ale malinko. Pak na to jdeme my, zvuk je výbornej. Jsme spokojeni, drtíme to jak svině, jeden ploužák je k vidění na netu. Z Maďarska jsou WASTED STRUGGLE, ti zahráli skvělej set a to mě jejich kombinace hc/punku s metalem nebere na 100%. Ovšem ten zvuk tady se mi fakt líbí, navíc ty vokály jejich muziku umocňovaly, takže super. Další kapely se přehodily a tak hrála rumunská crust punková mlátička PAVILIONUL 32 a já jsem konečně hoden je vidět.... Maj kytaristku, která navíc řve a někdy i bez mikrofonu a bacha, je stále slyšet. Kapela měla mezi songy velké proslovy, zřejmě o policejním násilí a náckách. Rumunům to šlapalo jak hodinky, úžasná jízda, fakt mě to bavilo. Další kapela je z Belgie. Všímáte si, že co kapela, to jiný stát? Teda skoro..... No, VISIONS OF WAR je dost známá kapela hrající od roku 1996 a tak na ni bylo už natřískáno. Crust v tom nejlepším možném provedení s hutným zvukem, "špinavci / otrhanci", prostě zničující show!!! Tancovala snad i betonová podlaha....., protože co song, to hit.... FREEDOM IS LIE jsem měl možnost vidět a slyšet v jednom songu. Protože to už bylo nastartovaný auto s nervózním řidičem, připravený k odjezdu. Nevím, jestli to nebyla navíc zkouška, protože mi to nesedělo, něco malinko tomu chybělo. Tahle maďarská partička totiž koketuje s hardcorem, grindcorem, a ta výsledná kombinace je v několika sekundách zajímavá, aby pak spadla do nevýraznýho guláše. Bohužel zbylý kapely jsem neviděl, v době, kdy hrála kapela, kterou hlavně Syky chtěl vidět (FLEAS AND LICE), já chtěl nejen vidět zbytek kapel, ale zažít i afterparty, sedíme v autě, který za Drážďanama obracíme, protože se před námi srazily dvě auta. Těch pár minut, co čekáme, zda je objedeme či ne, jsme napočítaly úctyhodných 11 policejních, hasičských a zdravotnických aut, což čítalo nějakých 40 orgánů.... Z obou stran se zablokovala silnice, přilehlý chodník, který stačily využít k obětí dvě německý auta, nastavily se halogeny a začala operace jak z akčního filmu. Takže opět směr Drážďany, naštěstí jen dva kilometry, točíme to na dálnici a uháníme.... Syky ještě v chvilku koketoval s myšlenkou a doufal, že to Vosi neobrátí směr dálnice, ale vrátí se do Chemie a uvidí FLEAS AND LICE, já raději přemýšlel, jak to udělat příště, abychom už nemuseli nikdy jet z akce dřív, než po odehrání všech kapel, ba co nejlépe, až druhý den, pokud by se jednalo o něco většího, haha. Litevský P.K.I.K.T. mě moc neberou, ale na českou GOMORu jsem se těšil. Ovšem ta afterparty mohla bejt skvělá... z páteční noci na sobotu Viktor Riho s kumpánama zničili posádku BLOODY PHOENIX, zpěvák prej zeblil vše co šlo... Ono na Paranoya festu bylo hodně Čechů a Slováků. Kapely přibraly do aut fans a tak tu byla např. i Klára nebo Volf, Mates, no prostě super... a taky jsem tu pokecal s bicmenem SOCIAL CHAOS, který se z evropského turné nevrátil do rodné Brazílie, ale žije a ještě chvilku bude v Berlíně. Při našem odjezdu bylo v areálu Chemie lidí jak sraček. Akce se po všech stránkách vydařila, spokojený byl i hlavní organizátor Wahnfried. Doslechl jsem se, že na akci měl dorazit někdo z Čech lodí, ale pak z toho sešlo. To je dobrá inspirace pro příště!!! Já jen doufám, že se budu moct objevit příští rok opět na tomhle skvělým festivalu. Cesta domu proběhla v pohodě, před serpentinama u naší vísky bylo omezení na 30km, posléze se dozvídám, že se tu srazily dva motorkáři a přiletěl sem vrtulník.... My naštěstí dorazili v pohodě. www.myspace.com/paranoyafest | http://www.chemiefabrik.info.tk/ >ŠA<

PÍSEK, PÍ KLUB, 11.9. 2010
KUSUMAM, LAHAR, SEE YOU IN HELL, GRIDE
Po krátké době akce v Píčku. Ke konci jsem se dozvěděl, že akci nepořádal jak je zvykem Bořan s Tullou, ale Mr.Žrout. Zřejmě kombinace pěkného plakátu a stylového rozpětí od hardcore, přes thrash a hc/crust až k extrémnímu hardcore se sešlo lidí jak sraček. Já využil příležitosti, jak ušetřit poštovné a hodil jsem 22kg do krosny a vyšlápnul jsem si to po polnačce, lesem přes potok do strání a pak po cestě k Týnu na vlakáč. Syky dorazil na čas a mohlo se vyrazit. Zašli jsem v Písku do indický a pošmákly jsme si jako vždycky. V Píčku jsem rozdal desky a vrhnul jsem se na pivo. První to kolem deváté rozjela trojka KUSUMAM. Maj venku novou desku, ale dá se říci, že si jedou pořád to svý. KUSUMAM hrajou procítěný tak trochu indie hardcore, ovšem bicí jsou zběsilý. Neskutečná energie, vygradovaný rychlý pasáže z poklidných vyhrávek, skvělý vokály, tahle kapela tě prostě nakope, i když podobný styl neposloucháš. Místní LAHAR, jak jsem psal už dříve, se mi přestávají líbit. Z desky OK, na koncertu velká nuda. Ovšem dnešní večer byl poněkud jiný. Docela jsem si užíval jejich vystoupení, ale paf jsem z toho opět nebyl. Mám zato, že opět zahráli tu K.SITUACI a dnes se mi to líbilo sakra moc. Brňáci S.Y.I.H. jsem viděl naposledy na malém "obscínu" a tam předvedli skvělý koncert s nabušeným kurva dobrým zvukem. Tady byly jasně nejlepší za celý večer. Sice na zvuk z Hradce K. to nebylo, ale přesto skvělý koncert. S.Y.I.H. hrají popík zabalenej do hardcore crustu, ale šlape to jak svině, fakt že jo. Z desek to už takový není, nevím proč. Poslední GRIDE. Myslel jsem si, že Maxík nemůže a tak za něj zaskakuje kytarista z PRESSBOIL, ovšem od Sykyho jsem se dozvěděl, že už je to nastálo. Tak a nevím co se stalo, jestli GRIDE překopaly playlist, nebo to bylo prostě tou skvělou nocí, ale GRIDE to do nás rubaly jak zběsilý. Parádní vystoupení, kde se mihlo pár starých fláků a naštěstí nedošlo na ty nejnovější, který už nejsou tak dobrý. Takže tahle akce byla sakra povedená po všech stránkách. Lidi byli skutečně nadšeni a po pár pívkách jsme sedli do tága a směr soukromá ubytovna, kam se s námi vypravil i Makovec, kterýho jsme neviděli už sakra dlouho. Nakonec s námi jel domu vlakem, v Čičenicích jsme ho opustili a řítili se Pendolinem (haha) na Týn. Já si dal dalších 5km lesem a doma si pustil čerstvý úlovek, LP ASMODEUS.... Syky udělal to samý..., ale ten se šel určitě ještě vykopupat. Chápe te to? Tohle mi hlava nebere.... >ŠA<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, K2, 6.11. 2010
S.U.S.U., RABIES, LAHAR, DEZINFEKCE
Po dvou měsících si zahrajeme. A po měsíci bude zkouška, pro někoho po dvou měsících, tož teda uvidíme, haha. Nová zkušebna a hned to valilo dobře, na pár detailů. Po zkoušce se řítím domu, vyhážu harampádí, dám chleba a už tu je taxík... Nahážeme aparát a řítíme se do klubu K2. Samozřejmě jak jsi v Č.B., tak je to drahota. A K2 snad ještě větší, ale dnes na to seru a hážu do sebe lahvový dvanáctky Budvara. Na místě ještě skoro nikdo není, jen Hassmann si připravuje obrovskou bicí soupravu. Tolik bubínků pohromadě jen tak neuvidíš, haha. Asi po hodince se začíná klub plnit a zjišťuji, že dnešní oslavenci - asi 5 lidí celkem, dalo na plac tři sudy piva, opět dvanáctky Budvara. Někdy kolem půl desátý už hrají S.U.S.U. Zvuk co šel ven byl exklusivní a tahle partička předvedla špičkovej výkon s kurevsky našlápnutým hardcorem plným zvratů a nevšedních postupů. Příčná flétna tam sedí a zároveň drásá hardcoreové postupy. Občas nějaký výpad do jazzu, ale stále ve slušnej rubanici. Ta muzika je prostě jedinečná, propracovaná do posledního detailu. Flétnistka taky začala zpívat. Její řev je sakra pronikavej a posunuje kapelu o další level výš. Hassmann dnes zahrál bubenický specialitky. Poly s novým aparátem zahrál ne moc zprasenou kytaru, což ovšem do téhle muziky sedělo a občas překvapil krkolomným prstokladem... Basák Ajeťák dnes neměl svůj den a tak jeho pódiová show, co by se dala nazvat hadím tancem v elektrické zásuvce, nebyla tak famózní jako tomu bývá jindy, haha. Dědek ze sebe vyřval všechno co mohl a já odcházel z jejich vystoupení zcela omámen. Jen doufám, že se S.U.S.U. nebude ubírat ještě víc do experimentálních vod, v duchu např. LE SCRAWL. To už by bylo moc. Hassmann rozebírá mohutnou bicí soupravu a my se připravujeme, ovšem zbylo tu ještě poněkud dost bicích, načež Vosa koukal dost vystrašeně, haha. Aniž bychom se nějak moc slaďovali, tak zvuk na pódiu byl výbornej. Doufám, že i ven to šlo dobře. Hrálo se perfektně. Syky něco říkal, že bída, ale byl ovlivněn vypůjčeným basovým aparátem, tak proto. Kdyby jsme neposrali dva novější songy na závěr, bylo to parádní vystoupení. Příští rok (2011) obměníme playlist a tak jsem na to zvědav. Po nás LAHAR. Lidi byli z jejich vystoupení velice nadšeni, dost se pařilo a když si odmyslím zpěv, kterej mi tam nesedí vůbec za nic, tak se to docela dalo. Kdyby tam fakt byl hrubej hlas, ten klasickej metalovej, tak ještě OK. Na závěr padla opět KRITICKÁ SITUACE a NUCLEAR ASSAULT. Když se připravovala poslední kapela dnešního večera, DEZINFEKCE, byl jsem odtažen do auta... Z pohledu alkoholu to bylo jedině dobře, protože jak poslední dobou nikam nechodím, tak nic nevydržím. Dát ještě 2-3 sklenky, byl bych asi pěkně zbořenej, haha. Na druhou stranu jsem chtěl slyšet DEZINFEKCI a to hlavně kytaru, protože Pufffátor si koupil hodně starej zesík, Mesa Boogie, což mě fascinuje - většinou ten zvuk je skvělej, bez chyby. No jo no..., bereme ještě Honzu z BUT do Zlivy a pak jí praskáme domu. Ráno mě bolí trochu hlava, ale jinak jsem spokojenej. Jak zkouška, tak koncert mě dostaly do starejch kolejí, po dvouměsíční hibernaci, haha. >ŠA<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, VELBLOUD, 26.2. 2011
GRIDE, SHEEVA YOGA, SEE YOU IN HELL, LAHAR
Tahle akce měla být mou druhou, po návratu z Asie. Bohužel se mi to trochu zkomplikovalo a přišel jsem tak o určitě dobrou akci o týden dřív ve Vodňanech, SVINĚ!, DEZINFEKCE. Dnešní akci jsme měli se Sykym zapsanou v kalendáři už dlouho a oba jsme se na ni těšily. Samozřejmě když jih Čech, tak s dopravou o víkendu to není tak růžové jak by si někdo mohl myslet. Můj start je tedy už před 14 hodinou. Zastavím se u berušky a v půl páté už sedím se Sykym v poloprázdném autobusu. Na autobusáku v Č.B. prošmejdíme Levné knihy, kde Syky utrácí první peníze, a stále mi opakuje, že je na suchu, hmmm. Další kroky nás vedou do Indické, Tandoor. Jsme tu chvilku po otvíračce, ale kompletní sestava S.Y.I.H. s Barvákem tu už dávno sedí. Po výborném Kadai Paneeru a dvou pivech jsem sice spokojen, ale chuť na sýrovou placku je silnější. Mám jí před sebou a je mi jasný, že to nezvládnu, Syky už se svíjí v koutě, protože na mojí radu si dal skvělé Vegetable Thali, o kterém toho moc nevěděl a tak si ještě objednal hustou polévku. Přichází Ondra s kámošem, po chvilce Halgašovic hošík s Klárou, já do sebe pod tlakem soukám poslední kousek placky a jdeme do Velblouda. Moje premiéra. Pěkný místo, nikterak velký, ale dostačující. Pro dnešní akci trošku malý, ale tahle noc dopadla návštěvností nad veškerá očekávání. Nic se neděje až do 21 hodiny. Zdravím a kecám se všemi, beru od Barváka kopici desek, novou Orbu a od Korka převydané LP DEATH - Leprosy za šílenou cenu 400kč. Platím zpětně 120kč a spouští se sypek prachatických GRIDE, s novým basákem. Hošík je z PRESSBOIL a v tomto složení vidím GRIDE po druhé možná po třetí. Sypec výbornej, starý fláky bezkonkurenční, ale ty nové mě stále moc neatakují. SHEEVA YOGA prej zrychlila a maj druhou kytaru. No ty vole, Peťa Halgaš měl pravdu. Kurevský ultra violence hardcore. Druhá kytara dokonala destrukci, mohutnej zvuk, výpady a rychlý rubanice, typickej mohutnej Vikiho vokál by mohl být častějc. Přeřvávající se vokály Fida a Skuldy jsou třešničkou na dortu. Kurva dobrý vystoupení. S.Y.I.H. hrajou muziku, která mě moc nebere, na živo ale dokážou předvést ničící buldozer s hodně melodickými linkami. Hlavně zvuk kytary mě fascinuje. Ale nejlepší vystoupení S.Y.I.H. jsem viděl na malém "obscenu" v roce 2010. Jožka každou chvilku pověšený na ventilační rouře... LAHAR na závěr, křtí nové album, čerstvě vydané na Doomentii. Poslední dobou mě moc nebavil ani jeden koncert. Dnešní večer byl pravým opakem. Užil jsem si celé vystoupení. Zvuk silnej, všechno to šlapalo, rychlost se neubírala, dokonce jsem překousnul nesmyslný sóla. Celej klub posunutej co nejblíže k podiu, několik jich je na podiu a tak imaginární kytaristi zcela zaplňují malé podium. Na závěr cover od ROOT dovršil nukleární bouři velice studené únorové soboty. Domu nás odváží thrasher Růža, za což veliké díky. Snad někdy někde zase na viděnou. >ŠA<

PARDUBICE, ŽLUTÝ PES, 14.5. 2011
MIDNATT DÖD, FESTA DESPERATO, BRUTALLY DECEASED, ONANIZER, EVIDENCE SMRTI, LYCANTHROPHY, NEEDFUL THINGS, KOMATOZ, NOW YOURE FUCKED, DOOM
Dlouho, předlouho jsem nikde nebyl, na OEF asi nepojedu a do Playfastu daleko. Je rozhodnuto navštívit malej "obscín". Tentokrát se vydávám do Č.B. V půl jedné jsem ve velkoměstě a jdu do Tandooru, času není moc a tak dávám malý pivo a beru sebou dvě placky. V tom přichází Jeanz, dáváme druhé pivko a akorát přijíždí Mánička s navigátorem Kubajzem a Zebrou. Poklidnou jízdou, kterou preferuji od zběsilého kostrbatého šílenství co provádí Mr.Zebra za volantem (párkrát jsem to zažil včetně bouračky) dojíždíme za slunečného počasí do HavlBrodu, kde máme předepsanou pivní přestávku, kterou naordinoval přímo Kubajz. Jakousi kvasnicovou dvanáctku. Těma se mimo jiné napájíme už od oběda. Degustujeme různé značky, připomíná mi to posádku ve složení Korek, Gisbern, Klouča a Žrout, kdy se pro změnu celou cestu testuje jídlo a zase jídlo. V Pardubicích se hraje na čas a tak nestíháme první písničku od první kapely (MIDNATT DÖD), pro mne doposavad neznámé d-beat crustové vichřice. V kapele zpívá mladá zpěvačka, mající vokál tak ukrutně mužskej, že z venku jsem si říkal, tak jak to teda je? Maj ženskou nebo ne? Hodně se mi její hlas líbil. Na basu hraje Čiko (ex MRTVÁ BUDOUCNOST). Výborný kolovrátek s parádním zvukem, kdy jste slyšely nástroje samostatně od sebe, přitom ve výsledku uceleně. Na jednu skladbu si vzali nějakého kámoše, jakýsi cover, že by MOB 47 či ASOCIAL? Lidí celkem dost, čekal jsem trochu více, ale postupem času jich bylo až až. Venkovní plac obšancovaný distrama a vegan jídlem, tentokrát se kolektiv vyšvyhl a nabídl krom jiného, domácí vegan tlačenku. Druhá kapela je FESTA DESPERATO a tak musím jít dovnitř. Kapela má dobře našlápnuto. Bez serepetiček do nás perou jejich crust a lidi se baví. BRUTALLY DECEASED jsem chtěl vynechat, naštěstí dávám každé kapele šanci a tak jdu hned od začátku dovnitř. A udělal jsem dobře. Starej, poctivej death metal, znějící jak srážka starých ENTOMBED a ještě starších CARCASS. Skvělej death metal, kterej je myslím z nebo nedaleko od Pardubic. Letím dovnitř, ONANIZER už hrají a jsem nadšen. Parádní zvuk, kytara to neskutečně řeže. Je trochu slabší, oproti jiným grindcore spolkům, to ale nevadí. Je dobře, že kluci zakazují Karlovi hrát houpáky. Tohle je teď nekompromisní jízda a v době, kdy tohle čtete, je venku split 7" s kanadskými mlátiči ARCHAGHATUS. Nemůžu se dočkat. EVIDENCE SMRTI jsem si vychutnal jen chvilku, už ani nevím, co mě vytáhlo ven. Ale půlku jsem snad viděl, vystoupení mě nenadchlo, ale ani neurazilo. Pro mě spíše poslechovka, než "rychlé a velké vzpružení". LYCANTHROPHY měly trochu smůlu, zvukař utopil kytaru, zřejmě to způsobilo to, že Ondra si vyžádal vytáhnout bicí nad běžný rámec, ale při dalších kapelách jsem pochopil, že zvukařovi zalehli uši a s kytarou měl problém do konce dnešního večera. Jinak typická extrémně rychlá hardcore / grind - power violence nakládačka s menším nasazením, než je na novém LP. Na domácí půdě s novým bubeníkem (jo, moje premiéra, doposavad jsem je v této sestavě neviděl) grindcore drtiči s neutuchající touhou, zdevastovat vše, co by se neshodovalo s jejich stylem. Rychlá grindcore rubanice s těžkou kanonádou bicích a vysmátými muzikanty. Perfektní válec, se kterým se pere nejeden zvukař. Ruské KOMATOZ vynechávám. Dal jsem jim šanci, ale vydržel jsem půl písničky, strašnej maglajz. Stejný jako minulý rok na Play fastu = hrůza. NOW YOURE FUCKED pochází z Tasmánie a ONANIZER s nimi jedou krátké turné. Obklikou se přes bubeníka dostanete až k WARSORE. Kapela má nového zpěváka. Ten vypadá na podiu velice srandovně a se zbytkem kapely tak nějak divně vesnicky. To nic ale nemění na tom, že nástroje umí ovládat a drtí velice slušný grindcore. Bohužel se našlo pár songů, které byla "dětinské" (je to správné slovo). DOOM s mírným zpožděním, které vzniklo od vystoupení místní death metalové party BRUTALLY DECEASED. Opět zvuk nebyl tak jasný jako u prvních kapel, ale přesto měl zvuk své kouzlo. Hutný crustcore, skladby více či méně hitové, nasazení obrovské a hlavně ke konci vystoupení po padnutí největších hitů se klub změnil v peklo. Na podiu snad 20 lidí a jelo se ve velkém. Super, ale dnes tu byly lepší kapely. Máme vypitu hafo piv, prokecáno spoustu času, rukama jsme si taky potřásli se spoustou kámošů a kámošek, se kterými proběhla nějaká ta přátelská pusa, několik kilo vinylů do sbírky, bez peněz, ale spokojen, nasedám do auta a s několika povinnými přestávkami na pivo, močení a odpočinkem od volantu jsme po 5 raní u Kubajzů. Tam nasedám do Zebrovo vozítka, háže mě do města poblíž autobusáku, kde přečkávám hodinu a půl prohlížením nových vinylových přírůstků, závěrem se ze mě stává terorista, to když jsem se zaseknul na lavičce. Knoflík od zadní kapsy kalhot mi zapadnul tak nešťastně do děrované lavičky, tak jsem s tím chvilku zápasil, až jsem se stal podezřelým z umístění bomby pod lavičku. na chvíli toho nechávám, ale blíží se mi odjezd autobusu. jdu do toho znova, s tím, že rychle vstanu a přervu ty tlustý nitě. Milá asi 60ti letá sousedka se mě ptá, co že se mi stalo a tak jí odpovídám "ale nic, jen jsem se knoflíkem zaseknul do lavičky, já to urvu a bude to OK". Ona že mi pomůže, snažím se nadzvednout díky o jedno až dvě čísla větším kalhotům, paní mi tam šahá, kroutí, až vytahuje knoflík. Děkuji jí a odcházím na autobus. paní ještě dodá "nemáte zač, vždyť by jste tu seděl do zavíračky". Cesta domu beze spánku od včerejška byla unavující. V Týně okamžitě zalehám, abych už na půl dvanáctou byl fit. Celý den poslouchám nové vinyly, píšu tuhle recenzi a dělám spoustu dalších důležitých věcí. Koncert tedy pro mě stále nekončí, jedu díky jeho návštěvě dnes do půlnoci. Uf, to byla a je šichta. >ŠA<

SRUBEC, GARÁŽ, 20.5. 2011
HIROSHIMA NIGHTMARE, S.U.S.U., LA MIGRA, MIDNATT DÖD
Týden uběhnul jak voda a se Sykym vyrážíme na Garáž. V Budějcích si odskočíme do indický pro placky a na jedno malý bernardový. U zastávky potkáváme punx z XY a po chvilce se přidávají další. Na garáž dorážíme pěkně zavčasu, zdravíme se s pár lidma a popíjíme. Lidí stále pomálu a čas neúprosně běží. Zahajuje HIROSHIMA NIGHTMARE, která mě mile překvapila. Pro Sykyho už moc pop, ale já říkám, bomba. Kapela se vyhrála a zní méně kostrbatě, např. takovým S.Y.I.H. to trvalo sakra dlouho, než se vymanily z kostrbatosti. Je to znát nejen na hře kytar, ale i na zpěvu. Dovolím si možná drzou poznámku, ale tohle byla srážka ranných FUCKED UP s crustem co HIROSHIMA N. hrála ze začátku. Když se vám zdá, že je to moc pop, tak holka a kluci otočí a už to šlape z vostra. Mám z nich radost. Na závěr padnul cover od DISKRIMINACE a to "Krvavý divadlo" - super tečka. Stejně jako u první kapely, tak i u STAND UP, SPEAK UP! se čeká na druhou část osádky. Jsou tu a jde se na to. Bohužel bez druhého vokálu, což mi po celou dobu jejich setu jaksi chybí a flétna jakbysmet. Pro Sykyho je to dobře, protože on je kulturní barbar. Přesto parta veteránů zahrála pár starších a hlavně novější vály, z jejich druhého dema "Bez perspektivy" velice dobře. Ještě víc rozlámaný, překombinovaný, ale stále v duchu klasického hardcore. Ovšem, ještě jsem neslyšel nové demo se vším jak to má být a tak těžko říct, avšak domnívám se už nyní, pokud kapela pojede tímto tempem, stane se z ní kolize SPAZZ a LE SCRAWL a já bych to nemusel rozdýchat. Nechám se překvapit. Proto nejsem taky zastáncem poslechu hudby z netu, až na výjimky a to hlavně v metalové muzice. Překvápko je překvápko. Mimochodem, dnešní večer byl pohádkový, S.U.S.U. rozdávaly jejich čerstvé druhé demo všem zdarma. LA MIGRA, kapela, kterou jsme minule propásly, já viděl necelý dva vály a to byl jeden z nich možná i cover. V té době měly zpěvačku, pak zase ne a teď jí mají znova, jen to není ta původní. LA MIGRA hraje hc/punk crust. Dva vokály minimálně půlku setu sází nasekaný fráze ve stylu skákacího hardcore. Naštěstí muzika to nenechá dotáhnou do konce a drtí stále víc punk/crust než hácéčko. Poměrně osobitý styl hraní, šlape jim to a lid s nimi řvou texty. Dnes je to samý zpoždění, LA MIGRA dojela taky docela pozdě a MIDNATT DÖD jen tak tak, po desátej už musí být klid. Opravdu tyhle pozdní příjezdy nechápu. Ne vždy se jedná o poruchu či jinou, vážnou brzdu. Většinou je to laxní přístup kapely, přinejmenším nějakého jedince v kapele. Tak jsem vám to napsal a zpět k muzice. Tuhle partu ze Znojma jsem viděl před týdnem v Pardubicích a to poprvé. Nová kapela hrající disbeat. není to čistý disbeat, ale převládá. Ten sakra monstrózní hutnej vokál mladé zpěvačky, tentokrát v triku DISCHARGE je sakra nebezpečnej. Hodně mi připomíná takové veličiny jako E.N.T. či DOOM. Neviděli jsme celý vystoupení, protože jsme praskali na bus, ale MIDNATT DÖD padly do oka místním na Garáži, za což byly odvděčeni aplausem a dalšíma srandičkama. Objevil se tu Soudruh se Zebrou a mnoha dalších známých. Doufám, že se na Garáž zase někdy podívám. Díky pořadatelům za fajn večer. Doma jsme před půlnocí, po cestě jsme nabrali ještě H-punk, která byla kdoví kde, jen ne na Garáži. za chvilku jedu do Písku, tak zatím čau. >ŠA<

PÍSEK, PÍ KLUB, 21.5. 2011
FIRE WALK WITH ME, KAOSQUAD, THE ATROCITY EXHIBIT, ATOMCK
Na tuhle akci jsme se těšili a tak si jako vždy zamluvili spaní, tentokrát u Žrouta. Nakonec se ozvala po X letech El a prej že je nadržená jak stepní koza na tuhle akci a prej vezme auto, tak jo, super. Na osmou jsme na místě, ale začátek se nakonec posouvá až na původně plánovanou devátou a to zase jen kvůli nějakým zmatkům. Nu což, první otvírají F.W.W.M. co vstaly z mrtvých a objevily se v nové sestavě. Za bicími zůstal Bořan (Žrout ho chválil za výbornou hru bicích), Makovec bez basy, jen řev (basu převzal Váňa), ale na kytaru hraje Kejda a druhou David Zíka. Tohle složení je vražedný. Ne že by nebyla minulá sestava tak silná, ale díky dvěma kytarám je tohle sludge destrukce. KAOSQUAD z Blatný registruji někdy rok nazpátek, ale nikdy jsem je neviděl na živo a neslyšel nic, co by stálo za to. Kurva, na bicí hraje Aleš (ex-MURUROA - ti se snad zase rozjedou, ex-GREX) a dva vlasatí blonďáci, což musí dohnat i Aleš a tak s parukou, valí perfektní hru na bicí. Sypačky jak prase. Celá kapela je převlečená (no, skoro jejich běžný oblečení), takže si představte old school metloše hrající ve složení basa, kytara a bicí vynikající grind/death. Hodně death metalu, hojně mixovaný grindcorem. Hlavně v těch bicích je to dost znát. I kytara tam zabrousí čas od času. Na závěr si pozvali O.Hereše (Žrout) a padnul cover od ALKEHOLU. Vypít se jak hovado bylo nakázáno a hlavně členové KAOSQUAD se snažili víc než jim síly stačily. Výborné vystoupení a tahle partička hrající jak znalci říkají českej CARCASS, se dostane hodně vysoko. Maj natočen i matroš z HellSoundu (poslechni na bandzone nebo zajdi na akci, většinou zaskakují akce kde měla hrát původně MURUROA. Tak uvidíme co se s ním stane. PROFESOR LEFEBVRE nedorazily kvůli poruše na autě. Tak na to jdou angláni THE ATROCITY EXHIBIT. Opět moje první setkání s nimi a musím uznat, že mě rozkopaly. Skvěle zahranej grindcore s občasným death úletem (to jen aby se neřeklo) a hardcore duchem až někdy do punku (zase jako starej NAPALM DEATH). Pár pomalých pasáží, ale o sludge bych nemluvil. Právě tyhle pasáže s ukrutně uřvaným vokálem, kterej vykonával kytarista s dlouhejma dredama dělaj z týhle partičky brutal náklep. Super a basák vypadal velice hrůzostrašně. Zarostlej udělanej s fousama děda vševěda - barvy havraní. Jo a druhej kytarista hrál na zvláštní "akvárko", jak nazval Korek jeho celo lampový zesilovač. Pěkná mašina. Poslední ATOMCK s Márou (HIBAKUSHA) za bicími. Bez basy, která opravdu v téhle kapele chybí. Jde o mix spousty stylů. Převládá grindcore, s velkou dávkou death metalu, hardcore, crustu (bez pořadí). Některé výplachy mi připomínaly ANAL CUNT, či JOE PESCI. Pár válů znělo dost podivně, nezáživně. Ale s basákem by ty songy zněly mnohem líp, tomu věřím. Už na THE ATROCITY EXHIBIT se pařilo, ale na ATOMCK šly zábrany stranou a destrukce lidí, aparátu započala, díky členům KAOSQUAD. Aleš vládnul silou alkoholu a myslím, že tohle kluci na turné ještě nezažili. Super akce, kse si dal oslavu Bořan s kapitánem Morganem. Díky organizátorům za povedenou akci, i když lidí nebylo moc, ale kdybychom započítali oslavu, která tu souběžně probíhala, a tito lidé zavítali při procházce na záchod přes koncertní sál Píčka, bylo tu tak 100 lidí a věřte, někteří si mohli hlavu ukroutit.... >ŠA<

ZÁBOŘÍ, HOSPODA, 4.6. 2011
RESORT, K.Z.O., RABIES, S.U.S.U., PRESSBOIL, P.P.M.H., DEAD SET AGAINST, KAOSQUAD, P.B.J.P., ŠTAMGAST, RETROPROTEST
Po více jak půl roce si zahrajeme. Tak na to jsem zvědavej. Akce nazvaná V sobotu večer, v neděli ráno. Cílem je Záboří u Č.B., a tam jsme nikdy nedokázali zahrát s dobrým výsledkem. Mnoho dalších kapel to taky nezvládá, ale my obzvlášť. Tato megalomanská akce se snad 3x přesouvala, nakonec do toho padla ještě nedaleké malá Festa ve Vodňanech. Účast něco málo přes padesátku platících to tak poznamenalo, možná i datum kdy spousta lidí nemá peníze, kdoví. Komorní atmosféru tedy otvírá zaručeně nekomorním "bordelem" RESORT. Ti dnes vystoupili poprvé se zpěvačkou a bylo to znát. Časem to může být dobrý. Zpívala jen v několika skladbách. Opomenu-li zpěvačku, tak jsem šel do kolen s otevřenou hubou. Tak brutální distortion, se zabijáckým nasazením basáka Deťáka. Částečně díky hroznému zvuku, panujícímu v Záboří se line čistá destrukce grindcore, crustcore a noisecore. Jásám nad odkazem 7 M.O.N., kteří se snaží hrát starý vály od E.N.T. na japonský destruktivní raw sound. Bomba. Druzí K.Z.O. tak vyznívají slaběji. Přeci jenom punk kde nenajdete tak zbustrované nástroje je zvukově diametrálně jinde i přes špatný zvuk co se tu line. Padlo něco nových skladeb, který se mi nezdají už tak chytlavý a svižný, ale stále jim to valí dobře. Na basu tu hraje kytarista RESORT. Pak nastupujeme my. Zvukař evidentně kolabuje po prvních dvou kapelách a když mu oznámíme, že máme dvě basy, přestává skoro komunikovat. Po krátké zvukovce zníme docela obstojně na Záboří. Takže bordel. Jenže po druhé třetí písničce všichni rezignujeme. Tak otresnej bordel jsme už dlouho nepředvedli, každej si hrál to svý. Usoudili jsme, že na vině jsou basy, vypínáme je. Kdepak, totálně vyhlazovací padání brambor pokračuje v neměnném tempu. Do piče, jsou to bicí. Ten debil zvukař vytáhnul bicí do maxima, nazvučil je jak na metalovém festivalu a to ještě netušil, že za nimi sedí Mr.Vosi... Katastrofální vystoupení, po kterém jsme nevěděli nic. Po nás STAND UP SPEAK UP!. Flétnistka stále nefunguje, Poly s brutální chřipkou, ale šlapalo jim to dobře, i když ten zvuk nebyl kdoví jakej a oni sami říkali, hlavně Děděk organizátor, že nebylo nahoře nic slyšet. PRESSBOIL tu neměl vystoupit, ale odpadlo pár kapel, takže jako náhrada více než dobrá volba. Na basu už hraje bejvalej kytarista, takže jsou opět ve třech a i přes blbej zvuk, ale o mnoho lepší než doposavad byl, jsme dostaly perfektní rychlý thrash/death. Dost komplikovaná muzika, která v té zběsilé rychlosti se tak nějak smazává a zůstává silná rubanice. Skvělý vystoupení! Další kapela nebo dejme tomu projekt je už dost známý, ale tentokrát POSLEDNÍ PŘÁNÍ MRTVÉHO HUMANISTY je ve složení Makovec - basa a řev, Bořan - bicí a Žrout - kytara, řev. Vystoupení začíná jakousi symfonií, která jak se ukazuje stále hraje, i když to kapela spustila. Výsledkem je tak zvláštní požitek ze zvuků. Přechod od varhan ke kytaře je tím nejlepším co mohla kapela udělat. Skvělý noisecore umění s bloky několika - vteřinovek rozdělené občasnými pomalými pasážemi. Kytara v old school metalovém duchu, výbuchy vteřinovek, super. DEAD SET AGAINST jsme viděli asi do půlky. Pro mě už ne moc zajímavý styl. Kapela hraje hardcore v duchu YOUTH OF TODAY a dalších s obrovským nasazením, hlavně z basákovo strany, který při jednom výskoku se rozplácnul o zem. A i přes způsobenou bolest (něco s kolenem nebo kotníkem) a kulháním, hned v dalším songu, když se posbíral ze země, skákal jak smyslů zbavený dál. Skvěle odehraný koncert bez nazvučení. A jelikož se zvukař už chytal, tak to konečně na Záboří znělo dobře. Další kapely nedáváme, je nahlášen odjezd domu, kam přijíždíme po jedenácté večer. Nu což. >ŠA<

TÝN NAD VLTAVOU, ART COFEE BAR, 3.9. 2011
DESIRE FOR SORROW, A5, RENTGEN
Den nazpět, v Rechlích s Růžou a se Sykym si říkáme, jak bychom porovnali tyhle akce (Rechle a Týn), jasně, sranda, ale je třeba říct, že dnešní akce v Týně je přeci jenom lokální kamarádskou záležitostí pro všechny tři. Ani jeden ze zastoupených stylů mě už tolik nebaví, kromě heavy metalu. Akce se uskutečnila v Artu, v malé do francouzského stylu hozené hospůdky u řeky Vltavy (přes léto se hraje venku, v zimě uvnitř). Od oběda jsem byl na slavnostech (setkání Rožumberka s Vokem) v Neznašově a tak jsme chvátali s rodinou... Nakonec se akce posunula, takže jsme měli spoustu časů na pokec a pivo (Lipan kvasničák - doporučuji). První po šesté hodině zahajují místní mlaďasové DESIRE FOR SORROW. Hrají black metal s klávesami, ale maj to zmáklý na jedničku. Ty lidi jsou dokonale sehraný a zruční. Neposlouchám tenhle typ black metalu, ale uznávám jejich schopnosti. Fakt povedený vystoupení, sic jen na jednu kytaru. Druhá je momentálně v USA na škole. Kapela má i natočený videoklip, jednoduchý a přitom pěkně provedený. Druzí jdou ostřílení veteráni vltavotýnské scény, A5. Dlouho jsem je neviděl, ale kapela jede ve stále se zlepšující muzice a to metalcore. Těžkotonážní hudba s Olákovo vokálem vytaženým ze stoky je ještě brutálnější, Olák má fakt pekelnej vokál. Ale metalcore skutečně nemusím, i když některé pasáže jsou vražedný. Poslední RENTGEN, kteří dnešní akci pořádají. Tuto noc se představují s novým materiálem. Vše se rozjíždí dlouhým intrem z pekla, intro dozní a kytary spustí heavy metalovou porci trochu podobnou na IRON MAIDEN. Během show se skladby ubírají k mírnějšímu provedení těžkého kovu. V jednu chvíli se RENTGEN prolíná se skvělou kapelou TITANIC. Občas víc big beat. Nasazení obrovský, hráčské schopnosti jednoznačně výborný, lidi si jejich vystoupení užívají na maximum. Podařená akce se slušnou účastí, zvukařem, který dojel až z Prahy a jelikož se kolem Artu obnovila a opravila cyklostezka, byla prdel pozorovat to množství lidí, jak nevěřícně kroutí hlavou při projíždění… Hlavně na black metal byly v šoku. Za měsíc se odehraje první akce v Panča baru, tak jsem zvedavej. Doufám, že se akce udrží a budou navštěvovány aspoň v takovém počtu, jako byla teď tahle v Artu. >ŠA<



Recenzenti: ŠA=Šakal SY=Syky SO=Soudruh M.V. -273,15=Zbyňa Vintr

[ Top ]


*****************************************************************************************************