\n'); focus(); } } // -->

<<< zpět

   


Noise master zine no.26

PxNxGx rozhovor
KUZIMU MABAYA rozhovor
RAGEOUS INTENT rozhovor
KUTYA HARAP rozhovor
SEE YOU IN HELL rozhovor
biografie AORTIC REGURGITION, TORMENTA, DELIRIOUS, XFRANKGRIMESX, CONSENT, GREEDY MOUTH, HONDURAN, EXILE, THRASH STORM, NOISE A GO GO´s!, NUCLEAR WINTER
recenze CDs
recenze tiskovin
Skotsko 2012 (cyklovýlet)
recenze vinylů
reporty z koncertů
Anketa_labely... pootevření vrátek



*****************************************************************************************************


PxNxGx

PxNxGx je Švýcarská odpověď na grindcore a p/v umění. Kapela byla založena koncem roku 2008 za účelem tvoření hluku se socio-kritickými texty. Na chvilku se v kapele objevila Anna na basu. PxNxGx se snaží o intenzivní a nasraný hluk, což se jim daří už jen proto, že pochází ze země, kde se na čisté trendy nehraje, ale mastí se tam muzika poslepovaná DIY přístupem. O kapelách ze Švýcarska se moc nemluví, ale po vydání zatím poslední nahrávky (Bliss?) by se základna fans mohla rozšířit. Na otázky odpovídal zpěvák a zakládající člen, Lukas. Na pár vět, se kterými jsem nemohl dobře pohnout (překlad z angličtiny), jsem pozval Pavla Ďuriše, díky.


1. Myslím, že je to váš první rozhovor pro české fanoušky. Prosím, představ nám svoji kapelu. Na které hudební nástroje hrajete?
To je fakt. Zdravím všechny. Tady je Lukas ze švýcarské grindcore kapely PxNxGx (což je zkratka pro PERSONA NON GRATA). Píšu texty a zpívám. Jako obvykle jsem se spojil s mýma kamarádama: Josh - kytarista, Mat - bubeník a náš nejnovější člen Matthias (on je normálně volaný jeho příjmením Tschanz) - basák. Josh a já jsme založili PxNxGx zhruba před čtyřmi roky. První koncert byl v létě roku 2009. Hrajeme hysterical powerviolence / grind s vlivy od doom/sludge metalu až po hardcore a mnoho dalších žánrů. V podstatě, snažíme se tvořit intenzivní a emoční hudbu. A co můžu říci, je to zatraceně nejlepší "zaměstnání" co si můžeš představit.

2. Vyšlo Vám full-lenght "Bliss?". Řekněte nám něco o přípravě materiálu pro první full-lenght.
Během roku 2010 jsme měli s Joshem problémy najít nového bubeníka. Když přišel Mat, kapela získala novou energii a my se rozhodli psát hodně skladeb pro plnohodnotné album. To je tak nějak všechno…, nezajímavý, já vím, haha. "Bliss?" bylo nahráno a vydáno v roce 2011. Mix udělal Remo Häberli z HIDDEN STASH. Byla to od začátku velice zajímavá spolupráce. My jsme byli první grindcore kapela, co on vůbec nahrával (ačkoliv nějaké metalové kapely už má za sebou). Nicméně udělal obrovskou práci a rádi bychom s ním spolupracovali do budoucna. Třebaže jsme DIY kapela, stále potřebujeme a chceme pomoct, co se týče nahrávání. Mimochodem "Bliss?" je vyprodaný, ale můžeš ho celý stáhnout na free z našeho bandcamp webu: http://pxnxgx.bandcamp.com/ Užívej poslechu.

3. Máte zajímavý cover "Bliss?". Kdo to udělal? Měli jste svou představu, anebo byla volná ruka?
Více méně. Měl jsem tenhle nápad "týpek s obrazovkami místo očí, trhající si hruď". A tak jsem to popsal Nině Münsterové, kamarádce s velkými výtvarnými dovednostmi. Zeptal jsem se jí jestli by ten motiv nakreslila. Myslím, že udělala skvělou práci. Ta "komicky hororová atmosféra" je přesně to, jak jsem si obrázek představoval. Obal odkazuje na titulní trax a slova "To Tear Your Ribs Out - To Touch Your Heart", ve kterém pokládáme otázku, co je ve skutečnosti dokonalé štěstí (blaženost). Není tohle duševní rozpoložení, kde tě media pouze postaví do místa, aby tě odvlekli od reality a týž problémů? Místo toho aby ses na to podíval, zastíníš si oči s překroucenými obrazovkami, jak se to popisuje v tom songu. Můžeš si také povšimnout háků, které jsou v jeho ústech, ty mu dodávají sílu smát se. To je v podstatě vše o dobře známém sloganu "Ignorance is bliss".

4. Albu "Bliss?" předcházelo split s EXENTERATION, řekněte nám o něm více.
Haha, to byla legrace! Hráli jsme koncert s EXENTERATION koncem roku 2009 a náhle se rozhodlo, že uděláme společný split. Celá nahrávka byla nahrána v pouhých dvou dnech ve zkušebně EXENTERATION a skládá se z 50 skladeb. Prvních pár songů je od PxNxGx, pak tam jsou nějaké EXENTERATION skladby, ale většinou jsou tam jen noise vály, když obě kapely jamovaly společně. Většinou jsou jen několikasekundový a téměř všechny jsou improvizace, haha. Fakt se mi líbí ten "fuck off přístup" celé té nahrávky.

5. Je to shoda jmen nebo působíš také v EXENTERATION?
Ne, nejsem členem EXENTERATION. To jen jejich nový basák má stejný jméno jako já.

6. Ještě máte demáč (Extreme Acts Demand Extreme) a čtyři songy na v/a kazetě (Lo-Fi Or Die! #1). Které nahrávky jsou pro vás nej a co na ně říkají fans, recenzenti…?
Dobrá otázka. Myslím si, že definitivně nejlepší nahrávka je "Bliss?". Je to také naše první studio nahrávka (ostatní nahrávky jsou všechny ze zkušebny). Ale myslím si, že se vždycky pokoušíme udělat věci lepší. V současnosti píšeme songy pro naše další album, který bychom rádi nahráli a vydali příští rok. A samozřejmě naším hlavním cílem je překonat ještě jednou sami sebe.

7. Texty - o čem jsou? Ne všechny jsou v angličtině, viz např. "La trahison des mots".
Námitka! Jsou to dvě skladby. Jedna z nich je "Krieg dem Kriege" - je v němčině. Další je "La Trahison Des Mots" - ve francouzštině. "Krieg de Kriege" (War against war) bylo anti-nazi heslo v období Druhé světové války. A "La Trahison Des Mots" (The treachery of words) pochází z proslulého obrazu od René Magritte, nazvaného "La Trahison Des Images". V podstatě píšu o věcech týkajících se války, náboženství, nedostatku soucitu ve společnosti, násilí všeho druhu, zneužívání člověka a práv zvířat… Já jsem vždycky myslel víc jako spisovatel než muzikant a tak se pokouším dělat texty, co stojí za čtení.

8. Vy máte kladný vztah k dýmkám nebo k René Magrittemu?
Naprosto správně. Slova jsou ovlivněna jeho obrazem dýmky. Opravdu se mi libí (ten obraz) kvůli tomu poselství, které to přináší. Ale mám taky celkem rád Magritteho. On je jeden z mých oblíbených malířů (kromě Salvadora Dalího).

9. Proč nemáš rád Salvadora Dalího?
Domnívám se, že jsi nerozuměl: Mám rád Salvadora Daliho, skutečně ho chci, haha. Je to jeden z mých nejoblíbenějších malířů (společně s René magritte a H.R.Gigerem). Miluji jeho "Nightmare scenarios" s jsem jeho fanoušek přes 10 let (je mi nyní 25).

10. Jaká je scéna v Solothurn? Je zájem lidí o grindcore, punk hardcore hudbu? Chodí na koncerty?
Pokud vím, jsme jediná fast blasting kapela v Solothurnu nebo přinejmenším jediná co hraje koncerty. Ve Švýcarsku není mnoho grindcore kapel. Většina z nás se zná navzájem a občas spolu děláme koncerty. Nicméně, máme dobrou death metalovou scénu!

11. A jak je to s návštěvností koncertů? Jak často se dělají koncerty po Švýcarsku?
To záleží na mnoha faktorech, ale nikdy jich není deset a více do týdne. Jsou zde víkendy, kdy nic nikde není a pak je den, kdy jsou tři akce ve stejný večer. Ale když budeme mluvit o grindcore koncertech, tak těch moc není.

12. Přemýšlíte o koncertování ve Východní Evropě? Kde byste si chtěli zahrát?
Máš na mysli, kde bychom si rádi zahráli? Mohl bych si představit Obscene Extreme, byl by to dobrej masakr. Opravdu doufám, že to bude někdy možné.

13. Často hrajete s kapelami, které projíždí Švýcarskem. Organizujete taky koncerty?
Mat a já jsme byli součástí skupiny, co organizovala každoroční metalový festival. Ve skutečnosti jsme se setkali docela rychle se spoustou lidí, s kapelami, ale nedávno jsme oba tuhle partu opustili. Všichni máme příliš mnoho jiných věcí a nebyl čas se dál věnovat festivalu.

14. Co rodina, přátelé a v práci podporují vás?
Naše rodiny jsou ohromný, podporujou nás jak jen to jde! Dokonce Joshovo rodiče nám půjčily auto na nějaké koncerty (to samé udělali Anny rodiče - naše bývalá basačka) a moje máma si koupila naší desku. Není to její hudba, ale myslím, že oceňuje to, že její syn dělá něco tvůrčího a má obrovskou vášeň pro tuhle hudbu. Samozřejmě práce může být někdy problém. Mat a Tschanz dělají informatiku. Josh bude začínat příští rok studovat na doučujícího učitele a já jsem na akademii a učím částečně na střední škole. A tak náš rozvrh je dost rozmanitý, ale obvykle najdeme cestičku jak se sejít a tvořit spolu. Byly doby, kdy jsme hráli koncerty uprostřed týdne a druhý den ráno jsme šli do práce. To jsou věci, které ukazují, jak jsi zapálen pro danou věc, haha.

15. Znáš nějaké kapely z České republiky?
Kurevsky skvělý IDIOTS PARADE! Úžasná kapela! Ale slyšel jsem, že se právě rozpadly! Také mám rád LYCANTHROPHY. V roce 2011 jsme s nimi měli hrát, bohužel jsme zrušili turné. Moje favoritní česká kapela je pravděpodobně MALIGNANT TUMOUR. Bilos je ohromnej kluk!

16. Nejen pro mě je Švýcarsko zemí, odkud toho moc neznáme. Můžeš nám doporučit nějaké kapely, ziny, labely…?
Jak jsem řekl, ve Švýcarsku není mnoho grindcore kapel. Můžete znát MUMAKIL ze Ženevy (kdysi jsme s nimi odehráli první koncert). Pak tu jsou naši kámoši TOJINBO z Bernu (totálně nakopávající kapela, hodně punkový thrash/grind) a FIREBREATHER z Curychu (úžasný crust attak). A samozřejmě EXENTERATION (také z Bernu). V neposlední řadě samozřejmě INSOMNIA ISTERICA z Ticino! Skvělý kámoši, ohromná muzika. Oh, a možná už někdo slyšel kapelu EMBALMING THEATRE. Máme tu pár dobrých squatů pro hraní (ale ne mnoho…). Když mám psát o labelech, tak bys měl vyzkoušet L´É TÜTT FOLKLOR, label který provozují týpci z INSOMNIA ISTERICA.

17. Švýcarsko je pro občany ČR bohatá země - pro mnoho evropských zemí taktéž. Jakej je váš názor a jak se vám žije ve Švýcarsku?
Nemůžu odporovat. Ačkoliv je tu také spousta zasranejch věcí.

18. Nejlepší pivo (piva) ve Švýcarsku? Nejlepší vaše vegan jídlo. Kde se dají sehnat veganské a vegetariánské produkty ve Švýcarsku a jak nahlíží švýcarská společnost na vegany - vegetariány?
Řekl bych, že nejlepší pivo je "Öufi Bier" (znamená to "jedenáctka pivo" ve švýcarské němčině). Přinejmenším náš kytarista by souhlasil, aspoň se domnívám. Pivo pochází z kantonu, kde žijeme. Nejoblíbenější pivo je "Feldschlösschen", ale je to asi takhle, buď ho miluješ nebo nenávidíš. Znám lidi, co ho vůbec nemají v oblibě, haha… (myslím, že to je dobře, …ačkoliv….). Co se týče veganství a vegetariánství… Myslím, že to je hodně podobný jako v ostatních zemích… Společnost se nezdá být připravená na "veganskou cestu". Když jdu do supermarketu, musím často kontrolovat ingredience. Ale věci se trochu změnily v posledních pár letech. Najdou se dokonce veganské alternativy jako sojový steak apod. ve "větších" obchodech jako jsou "Coop" a "Migros" (pravděpodobně dva nejslavnější supermarkety).

19. Co vzkážete českým fans? Gruyere nebo Appenzeller?
Ani jeden. Go vegan, haha! Díky za rozhovor a tvůj zájem o nás. Všem vašim čtenářům: pokud chcete zůstat naladěni, pojďte na náš Facebook! https://www.facebook.com/PxNxGx Dávej pozor a GRIND!
http://pxnxgx.bandcamp.com/ http://myspace.com/pngrind/ pxnxgx@hotmail.com

[ Top ]


*****************************************************************************************************


KUZIMU MABAYA

"kuzimu mabaya" …když se rozpadne kapela, většinou nějaký ten člen vstoupí do další kapely, kus toho je pravda i u této kapely z Českých Budějovic. Nejčastějším stylem je crust a jeho odnože. Když jsou lidi zapálení pro muziku, jde všechno snadněji. Tyhle tři atributy se sešly v jeden, zvoucí se KUZIMU MABAYA. Parta mladých crusties / punks se rozhodla rozšířit jihočeskou scénu.


1. Čau, nejde to jinak, než dát první klasickou otázku a tou je vznik kapely. Kdo na co hraje a došlo už ke změně sestavy? Styl byl dán při vzniku kapely nebo se pomalu vyvíjel, vyvíjí? Šlape všechno tak, jak jste si mysleli ještě před založením kapely?
Ahoj, přejdeme rovnou k otázkám. KUZIMU MABAYA vznikla jako vedlejší projekt Witana a Duška z důvodu lehké nudy v MINERAL COLLAPSE. Zvuk a směr kapely byl jasný už od začátku, podlazená temnota. Oslovili jsme Váňu a ten nás z počátku poslal do řitě, uplynul nějaký čas a Váňu jsme zlomili. A tak vznikla původní sestava: Váňa - buben a řev, Wíťa - šňůry na prádlo, Dušek - kejta. Poté přichází Pája - kejta číslo 2. Protože Váňa za bicími spíš plakal, než řval, oslovili jsme Lukáše, kterého tímto zdravíme. V kapele působil krátce. Růžena se jednou přišel podívat na zkoušku a už tu zůstal. Necháváme to volně plynout.

2. S pravdou ven se musí, to je jasný, takže já říkám a ptám se. Hrajete styl (přestože se dají vystopovat určité ozvláštňující momenty), který je v každé "vísce", takže probojovat se tou masou podobných kapel nebude vůbec lehký. Jaký máte na to fígl, co všechno pro to chcete udělat, aby kapela stále šlapala a "rostla"? Touto otázkou Vás nemíním urazit, vaše hudba je parádní, ale chtěl jsem říci jen to, že crust hraje kde kdo a je docela problém být originální.
V první řadě se muzikou bavíme a hudební škatule příliš neřešíme. Nějaký velký cíle zatím nemáme. Nesnažíme se někoho napodobovat, hrajeme to, co vychází z nás. Hrajeme krátce, experimentujeme.

3. Předpokládám, že ještě nějaký čas nebude nic nahranýho. Přesto kapelu tvoří již ostřílení muzikanti a určitě se něco chystá. Prozraďte, co vše můžete. Nějaké ambice co se týče nahrávek máte? A máte jasno, na jakém nosiči by měly vycházet?
To se teda pleteš. Na novej rok chystáme nahrávání našeho materiálu na DIY demo, který vyjde pravděpodobně na MC nosiči. Doufejme v průběhu jara. Takže se těšte!

4. KUZIMU MABAYA bude určitě vedlejší projekt. Budete se snažit to tak udržet nebo hodláte z projektu udělat plnohodnotnou kapelu? Ne že by v tom byl velký rozdíl, ale např. v krytí datumů pro koncerty už to jakýsi význam má.
KUZIMU MABAYA začala jako vedlejší projekt, kde se s koncertama ani moc nepočítalo, ale vzhledem k okolnostem se pro většinu členů stala KUZIMU MABAYA hlavní kapelou, až na Váňů, kterýmu v srdci tluče HIROSHIMA NIGHTMARE. Koncertů je pomálu, takže krytí ještě neřešíme.

5. Máte za sebou pouhé dva koncerty a to v rodném městě, základna fans teda zcela jistě podporovala celý set. Co výjezdy mimo rodné město a máte jakousi představu, jak Vás lidi přijmou? Ať si každej myslí co chce, ale ženská v kapele stále funguje jako částečné lákadlo a tak určitá podpora bude vždycky. Samozřejmě to myslím v dobrém a ne jako kalkul.
Koncerty byly fajn, podpora přátel byla. Na výjezdy se těšíme, ale jak nás lidi přijmou odhadovat nemůžeme. Doufáme, že je to bude bavit stejně jako nás. O žádný ženský v kapele nevíme, ty jo?

6. Hodně se vytrácí ten nasraný pocit z textů kapel, alespoň mě to tak připadá. A čím víc fans punk/hardcore subkultury jde po muzice, jen kvůli hudbě, texty je nezajímají. Vy jste taky z mladší generace, oproti mě určitě. Jak to máte vy a o čem jsou texty v KUZIMU MABAYA?
Texty pro nás znamenají hodně. Je to pro nás způsob, jak se vyjádřit. Texty jsou spíše pocitový, ale nějaká kritika se tam také najde. Jsou psaný spíše alegoricky, aby každý musel použít svou představivost a zamyslel se nad tím, co mu chceme sdělit. Chtěli jsme mít texty o problematice zemí, kde se svahilština užívá.

7. Kurva koho byl nápad ta svahilština. Jsem expert na svahilštinu, takže pro mě název KUZIMU MABAYA není cizí, hlavně proto, že jsem četl bibli ve svahilštině. Českej ekvivalent by taky zněl dobře, což?
Se svahilštinou to bylo tak, že jsme vymýšleli název pro kapelu. Původně jsme chtěli mít název ve švédštině, ale kapela helvethi už existuje. Nakonec se rozhodlo o svahilštině.

8. Současné dění v ČB: kapely, koncerty, místa pro akce (občas zaslechnu o akcích ve kterých máte možná prsty právě vy, členové M.C.), ziny? Kurva ziny, asi žádný, že? Čtete papírový ziny nebo spíš na netu web zinu či jen hudební servery anebo ani to?
Kapel v ČB je spousty, kdybychom měli vypsat úplně všechny nestačil by nám na to tvůj plátek :-) Hiroshima Nightmare, Dezinfekce, SUSU, Gride a spousta dalších. Místa na hraní, tak jednoznačně Garáž, kterou provozuje KubaAjz a Mařenka, kterým za to patří obrovský dík, že něco takového dělají! Dál jsou dobré akce na Palubě, a dříve jsme dělali akce ve Velbloudovi, ještě s CHPBF. Ziny ani moc neděláme, ale Dušek už rok sbírá rozhovory s kapelami z celého světa, a poté plánuje vše fláknout na papír.

9. Která indická restaurace v Č.B. je nejlepší? A která hospoda? Nonstop?
Indická restaurace je dobrá na Palačáku. Rádi chodíme ke Koníčkovy, točí tam Platana a Malinovku

10. Díky za Váš čas.
My děkujeme Tobě, že jsi nám nabídl rozhovor ve tvém Zinu, moc si toho vážíme. A ať to dobře valí ze zinem a v kapele. Díky všem, kteří nás podporují. Kuzimu Mabaya. B A N D Z O N E . C Z / K U Z I M U M A B A Y A
K U Z I M U M A B A Y A @ G M A I L . C O M

[ Top ]


*****************************************************************************************************


RAGEOUS INTENT

Do piči, tohle je grindcore a ne ty sračky co se za něj vydávaj v každej díře. Kapel jako je španělský RAGEOUS INTENT dohledáte jak šafránu. Hrubý a úderný grindcore bez větších přidaných stylů. Zvuk lámající kosti. Chuť tvořit a neustoupit z cesty, to jsou přízviska RAGEOUS INTENT, kteří by měli odehrát minimálně jeden koncert i v ČR, v roce 2013. Na otázky odpovídal Gerardo, kterýho určitě znáte z předchozích kapel, legendárních DENAK a následně DISTURBANCE PROJECT. Já jen dodám pár adres, kde RxIx najdete: faceshit.com/rageousintent / http://bandzone.cz/rageousintent / http://rageousintent.bandcamp.com/


1. Myslím, že je to váš první rozhovor pro české fanoušky. Prosím, představ nám svoji kapelu. Na které hudební nástroje hrajete?
Čau Šakal! Tohle není náš první rozhovor pro český zin: to je totiž náš první rozhovor vůbec! A opravdu je pro mě skvělý, že je tento rozhovor pro NOISE MASTER ´zine…, skutečně!!! V RAGEOUS INTENT jsou lidi co hrají i v jiných kapelách. Isra - basák (v současné době hraje v PERRAS SALVAJES a dříve hrál v CAMARA DE GAS a DHUL KARNAIN). Paul - bubeník (hraje s LA LETRA PEQUE?A a ULISES LIMA a v minulosti hrál v OCKSEN a v tunách dalších kapel). Kristo - zpěv (hraje s HC / punkovou kapelou TRAYUKA a také zpíval v posledním období DISTURBANCE PROJECT). A já, Gerardo - kytara (v minulosti jsem hrával v DISTURBANCE PROJECT a DENAK).

2. DISTURBANCE PROJECT, je už ztracen nebo jste v plné síle a znovu tento projekt rozjedete?
V říjnu 2011 jsme s DISTURBANCE PROJECT odehráli poslední koncert. Potom jsme mluvili o skupině a nastaly rozdílné věci. Bubeník se rozhodl opustit kapelu a my se rozhodli, že najdeme nového bubeníka, k čemuž nakonec nedošlo. V té době jsem začal s RAGEOUS INTENT a tu dobu jsem věnoval svůj čas právě jim. Zároveň jsme v tom čase hledali zpěváka pro RAGEOUS INTENT a post zpěváka jsme nabídli Kristovi, který byl v té době v DISTURBANCE PROJECT také. Ale o jeden rok později jsme začali znova s novou sestavou, ale pomalu. Alvaro a já jsme poslední rok v DISTURBANCE PROJECT nebyli spokojeni a tak jsme začali zkoušet s novými hráči. Snad brzo budou novinky ze stáje RAGEOUS INTENT, my skutečně začneme, až bude kapela nakopávat prdele!!! Nechceme opakovat chyby, které jsme dělali v minulosti.

3. Vyšlo Vám demo "Demo 2012" a split 7" s FINAL CUNT. Řekněte nám něco o přípravě materiálu pro první full-lenght.
V lednu 2012 jsme nahráli 12 songů, připravených na vydání pro pár sedmipalců. Vybereme 3 skladby z každého sedmipalce a uděláme promo. Ale nakonec jsme vydali jen split 7"s FINAL CUNT, protože se nám nelíbil vokál. Kristo byl v kapele pouhý měsíc a zpěv nahrál za méně než hodinu bez možnosti zopakovat ho a zlepšit. V té době jsme přemýšleli o full lenght, ale domnívám se, že to nebude tak jednoduchý, protože máme hodně opožděný další nahrávky.

4. Po demu a split 7" FINAL CUNT (grind/noise ze Španělska) následovalo split s CRISIS CHRIST, řekněte nám o něm více.
Obdržely jsme kopie pouhý čtyři dny nazpátek, tak je to pořád čerstvý!!! Pěkný CD!!! Pár měsíců nazpět jsme se ptali týpků z CRISIS CHRIST na split CD s nimi, protože oni měli nabídku od Hecatombe na realizaci CD, ale neměli dostatek materiálu na full lenght. CRISIS CHRIST je grindcore kapela se členy CEMENTERIO SHOW a BURNING CUCHILLO. Byli jsme s nimi v kontaktu přes internet a také je znám ze starých časů s jejich dalšími kapelami. Tak to byla pro nás skvělá spolupráce. Pouze jedna špatná věc se stala při realizaci split CD a to, že naše nahrávka má dobrý zvuk a jejich je k ničemu. Je perfektní!!! Opravdu kurevsky hlasitá záležitost…

5. Split CD s CRISIS CHRIST má ohromný zvuk. Trápili jste se s původní demo verzí?
Předpokládali jsme, že uděláme novou nahrávku pro split s CRISIS CHRIST. Ale bylo to na počátku léta, kdy někteří z nás měli spoustu koncertů s dalšími kapelami a pak taky všichni měli dovolenou. A tak jsme se rozhodli, že Kristo by mohl nazpívat znova svou část (nebyli jsme štastni se zpěvem z prvního nahrávání), protože jsem uchoval původní nahrávku i beze zpěvu. Poté to znovu zmastroval Federico Pajaro (týpek, co mastroval poslední album LOOKING FOR AN ANSWER). A tak jsme hledali opravdu dobrý zvuk a domnívám se, že je pro takovou kapelu jakou je RAGEOUS INTENT perfektní.

6. Chystáte split 7" s MALPRACTICE INSURANCE a split 7" s CRANI SEPTIC.
Materiál byl nahraný před pár týdny. Oba splity budou vydaný v kooperacích několika labelů…DIY cestou. A tak to bude skvělý, doufám, že to vyjde co nejdřív. MALPRACTICE INSURANCE je grindcore band z USA. Mají split 7" s NASHGUL a právě oni mi doporučili tyhle amíky. Zkontaktoval jsem je, obdržel od nich demáč a další nahrávky a na základě toho jsme se rozhodli pro split 7" právě s nimi. CRANI SEPTIC je úžasná grind kapela z Barcelony. Jsme několik let kamarádi a tak jsme se rozhodli udělat splitko. O splitu mluvíme už od dob, kdy RAGEOUS INTENT byl pouze projekt a já hledal spoluhráče. Pro mě je to potěšení, mít split s těmito kapelami.

7. Nová kapela - nová grafika. Změnili jste grafika? Kdo vám dělá obaly a kdo je dělal pro DISTURBANCE PROJECT.
Musím ti říct, že v tuto chvíli děláme na nějakých obalech pro split vydání…, jsme parasiti!!! Obal FINAL CUNT našel Marc (F.C.). Obal CRISIS CHRIST udělal jejich kytarista. Také obaly MALPRACTICE INSURANCE a CRANI SEPTIC jsou už udělaný, případně byly nalezený hochy ze zmíněných kapel. Víš, my jsme parasiti!!! Sranda je, že dva ze členů RAGEOUS INTENT jsou grafici!!! Jeden z nich udělal obal demáče, ale v podstatě jen ukradl z internetu obrázek. Většinu obalů pro DISTURBANCE PROJECT dělal Alvaro (kytarista). Kdyby jsme udrželi při životě DISTURBANCE POJECT, Alvaro by musel dělat znovu grafiku, je to levnější…

8. Texty - o čem jsou?
Udržujeme texty na stejné lini jako tomu bylo u předchozích našich kapel. Nemám rád, když se o nich mluví jako o politických, ale ano, sociální témata: jen mluvíme o tom, co se stalo kolem nás, někdy víc ironický, někdy naopak více vážnější, ale vždy zkoušíme protestovat, pokoušet se odsuzovat nebo vyjádřit expresně naše myšlenky nebo pocity o hovnech co se staly kolem nás… Ano, typický crust-punk-grind věci.

9. Jaká je scéna v Madrid? Je zájem lidí o grindcore? Chodí na koncerty?
V Madridu žije na 3 milióny lidí a v oblastech kolem, dalších víc jak 3 milióny. Domnívám se, že 50 návštěvníků na grindcore koncertě je velkej úspěch. Čas od času je návštěvnost větší. A tak si myslím, že zde grindcore pšenka nekvete, je tu jen pár šílenců. Minulý rok došlo víc jak 300 lidí na HAEMORRHAGE, LOKING FOR A ANSWER a DISTURBANCE PROJECT, ale to jen díky HAEMORRHAGE a LFAA. A tak tyhle kapely přitáhnou vždycky více lidí než ostatní grind koncerty. Jak víš, jsou to velký - starý - a dobře známý kapely. Je tu mnoho kapel, ale ne grindový. Míchaj se styly s crustem a deathem. Ovšem samotný grindcore tu nikdo nehraje. Některé kapely hrají grind - crust - screamo - metal a zkouší se dostat k Relapse. Hrajeme s nimi, známe se s nimi, ale nemůžu to nazvat grindcore scénou.

10. Přemýšlíte o koncertování ve Východní Evropě? Americe, Asii, Austrálii… Kde byste si chtěli zahrát?
Podle mého názoru jsou nejlepší místa na hraní s grindcore kapelou ve Východním Německu a v České republice. Hrál jsem tam v minulosti s předchozíma kapelama a rád bych tam odehrál ještě více koncertů s RAGEOUS INTENT. Francie byla skvělá, ale problém byl v minulosti, kdy bylo zrušeno mnoho koncertů na poslední chvíli. Myslím si, že nyní je pro grindcore hraní dobrá Anglie. Také si myslím, že můžeme udělat nějaký koncerty v Brazílii, Mexiku a JV Asii a rádi bychom tam hráli, protože tam máme spoustu skvělých přátel. Problém je pouze v tom, že potřebujeme více času a peněz než pro evropské turné. Ale zájem by byl. Uvidíme co ukáže budoucnost. Grindeři z centrální Evropy, navštívíme vás v roce 2013. Rádi bychom hráli po celém světě, ale znáš to… Zkurvenej život…

11. Často hrajete s kapelami, které projíždí Španělskem. Organizujete taky koncerty?
Naše první vystoupení bylo v lednu 2012 a letošní rok ukončíme koncertem č.17. Hráli jsme pár koncertů ve Francii a bylo to zkurveně úžasný. V prosinci budeme hrát v Portugalsku, ale jak jsem řekl dříve, v roce 2013 budeme hrát všude kde budeme moct. Já a Isra využijeme propagace co to jen půjde, ale každodenní život nás ničí čím dál víc, tak nemáme dostatek času. A tak jsme se rozhodli podporovat jen koncerty pro kamarády. Je to soucit, ale v tuhle chvíli nemáme čas a nemůžeme tak dělat všechny koncerty pro další kapely.

12. Poslední slova závěrem, díky za váš čas.
Miliónový díky za tenhle skvělej rozhovor a za naší podporu. Měl bych říct něco jako: čtenáři N.M. fanzinu, zkuste najít nějaký věci RAGEOUS INTENT. Máte k dispozici dost materiálu na netu (každej ví, jak se používá Google, ne?). V každém případě se budu snažit šířit naše věci skrz český distra. Jestliže máte rádi crusty grindcore jak to bývalo, myslím, že byste RAGEOUS INTENT mohli. Čeští grindeři vládnou. Pište nám na rageousintent@gmail.com

[ Top ]


*****************************************************************************************************


KUTYA HARAP

Že by kapela, co se nikam nehrne? I to je možný. Lojzu jsem musel uplácet neskutečnýma kecama o popularitě, kvantum peněz šlo do dárků a nakonec se podařilo. Tak jo, kapelu KUTYA HARAP jsem začal evidovat od samých počátků a poštěstilo se nám si s nimi zahrát v Uničově. Kapela mě mile překvapila zvukem, který zabíjel. Čistý, zároveň drsný, agresivní. Kapele to šlapalo na výbornou. Začal jsem otravovat Lojzu a prej že je brzo na rozhovor. Nakonec se podařilo a zde je výsledek. Na otázky odpovídal L = Lojza a Z = Zbyšek.



1. Jak dlouho funguje KUTYA HARAP a pořád ve stejné sestavě? Je KUTYA HARAP plnohodnotná kapela nebo jde spíš o vedlejší projekt? Ptám se, že hned dva členové působí v punkových YARVAR COCHA. Jak jste dospěli k názvu KUTYA HARAP? Určitě to bude mít své opodstatnění.
Z: KUTYA HARAP funguje od roku páně 2011 a v sestavě působí taktéž tři členové YARVAR COCHA. Když v DEPRESY MOUSE oznámil kytarista, že končí, tak jsme se dali dohromady s Leošem a posléze i s Rejžkem a bylo jisté že je potřeba aj nový název. Takže KUTYA HARAP neboli maďarsky ÚTOČNÝ PES. Kapela je určitě plnohodnotná pro všechny stejně. Navíc to není zas až tak často kdy obě kapely zkoušejí, takže sa člověk aj těší.
L: Jó, tento balvan jsme pustili z kopce s příchodem roku 2011.

2. KUTYA HARAP (ÚTOČNÝ PES), proč zrovna tento název?
..............................

3. Jak byste se identifikovali na scéně a čím si myslíte, že přinášíte novou "šťávu" do nespočtu tuzemských kapel hrajících nejrůznější odnože crustu, ale v základech na jedno brdo? Nebo nejde ani tak o osvěžení scény, ale spíš o zábavu?
L: Tak nějak je každý z nás ovlivněn vlnou hard core-punk-crust a já nevím čeho všeho dalšího a to se tím pádem odráží i na našem muzicírování. Někdo by řekl "old school". My chceme především hrát a dělat vály, které nás baví a zda je v tom něco "nového" nějak neřešíme. Vždyť tlukot dis-srdce je stále stejný a já jsem tomu rád, že stále tluče.

4. KUTYA HARAP bude vydávat demo kazetu nebo modernější verzi (CDr) anebo rovnou vinyl? Chystáte se vůbec v nejbližší době nahrát a vydat nahrávku? Pokud ano, máte nějakou představu, co by měl obsahovat obal a nějaký koncept / myšlenka…
L: Na ničem jsme se zatím celkově nedomlouvali, máme v úmyslu někdy z kraje roku 2013 zalést ve Slavičíně do studia, pokusit se nahrát nějaké ty štychy. Snad to dopadne a něco z toho bude. A co pak s tím? Netuším… mohl by se objevit nějaký šílenec co by nám to vydal, popřípadě pomohl sehnat nějaký mrzký peníz na realizování.

5. Máte představu, jak nejlépe propagovat svou hudbu v současnosti, kdy vinyl je jak na houpačce, kazety se vytratily, ale sem tam se objeví super kazetová vydání a CDs jsou zapovězena. Zato download je čím dál rozšířenější způsob, jak se dostat k muzice. S tím souvisí veškeré dění na internetu přes skomírající myspace až po facebook, twitter a třeba youtube. Tištěné letáky, tištěné fanziny z velké části zmizely a tak opět zbývá jen internet.
L: Všemocný internet vládne železnou pěstí. Pro uchování tradice kultu je reálný jedině vinyl a tištěný zin uložený v přihrádce na hajzlu.

6. Odehráli jste desítku koncertů ve vašem okolí. Zajisté tam máte fanouškovskou základnu, ale přeci jenom několik koncertů proběhlo na místech, který nejsou tak zaběhlý. Jaká byla návštěvnost? Předpokládáte, že časem vyrazíte i do vzdálenějších končin a do zahraničí? Dostáváte pozvání nebo se snažíte sami hledat koncerty pro KUTYA HARAP? Jaké máte požadavky na vystoupení a jak se kombinují koncerty s YARVAR COCHA? Která kapela má přednost s koncertem?
L: Desítku koncertů rozhodně ne. Zahrajem, když má o nás někdo zájem. Taky sem tam uděláme koncert tady u nás v kotárech, kde se hraje dobře na domácí půdě. Před několika dny jsme zahráli gig na Slovensku a společně s Alea Iacta Est jsme zavrzali v Budapešti. Jinak klasika v podání cesťák-jídlo - popřípadě nocleh.

7. Kdo se činí v textech? Píšete texty na přímo, jasný hned na poprvé nebo spíše zamaskované, u kterých se musí člověk pozastavit, aby pochopil o co jde? A zaměřujete se spíše na konkrétní témata či na všeobecně podaný pohled. Myslíte, že je potřeba jen otvírat nový témata nebo se věnovat i starým avšak stále aktuálním problémům?
Z: Tak texty z větší části píšu já. Něčím přispěl Lojza a Rejžek. Jinak jsou to většinu mé osobní pocity. Věci které tímto způsobem nějak ventiluji ze sebe ven. Pocity a reakce na dění kolem sebe.., ale to musí posoudit každý sám.
L: Něco málo jsem spíchnul já, ale opravdu velice málo. Taky něco dodal Rejžek a jinak to zůstává na bedrech Zbyška, křiklouna.

8. Lojzo, hrál jsi v DEPRESY MOUSE, kapele, která byla v nejen v Československém undergroundu velice známá. Kapela bohužel už nefunguje. Proč došlo k rozpadu a vzal sis do KUTYA HARAP některé postupy z hraní nebo jsi rozjel jinou "strategii" na bicí?
L: S D.Mouse jsme fungovali od roku 1998 a zabalili jsme to na konci roku 2010. Užili jsme hromadu srandy…. Myslím, že po dvanáctiletém vyjídání bordela z grindcorového hrnce přišlo prostě dno. Hrnec byl prázdný a nebyla potřeba dále škrábat o dno. Rozešly jsme se v dobrém a každý začal hrát po svém.

9. Taky jsi měl malý label a distribuci. S tím vším je už taky konec. Už tě to nenaplňovalo nebo v konkurenci bys neobstál? Jak dlouho vlastně label fungoval a co distribuce? Byl jsi zaměřený jen na konkrétní styl nebo jsi byl ochotný vydávat i trochu odlišný nahrávky?
L: S distrem jsem špásoval tuším osm let. Ze začátku jsem dělal split kazety skoro na koleně, poté se podařily různé spolupráce jak na originál kazetách tak i epka, Lp, CDečka. Zde je seznam věcí ve kterých jsem měl pracky: 01 split tape DEPRESY MOUSE / EMBOLISM, 02 split tape ANAL MASSAKER / P.T.A.O., 03 split tape CARNAL DIAFRAGMA / P.I.T., 04 split tape LYCANTHROPHY / DICLESS TRACY, 05 split tape S.A.A.E.I. / FETISH PARADE, 06 3way tape ve speciálním obalu DEPRESY MOUSE / BIZARRE X / CUNT n´BANANAAZ, 07 split ep ULCERRHOEA / CARNAL DIAFRAGMA, 08 split ep DEPRESY MOUSE / HIBAKUSHA, 09 split ep SPACE TO BEING / TASTE OF FLESH (nejhorší spolupráce v dráze PROJECT prod.), 10 same ep WOJCZECH, 11 same tape CARNAL DIAFRAGMA "Daddyś steak", 12 split ep HOMOCONSUMENS / YARVAR COCHA, 13 split tape MOČOVY KHAMENI / 6MAS, 14 split ep DEPRESY MOUSE / KONFIDENT, 15 split cd AGATHOCLES / DEPRESY MOUSE, 16 triko DEPRESY MOUSE "raw grind destruction" (30 kopií), 17 kompilační Lp POSLOUCHÁTE JIŽNÍ ČECHY II., 18 split ep DEPRESY MOUSE / PASKUDA, 19 triko DEPRESY MOUSE "…nepotřební?", 20 cd KONFIDENT "My jsme ta příčina". Zabalil jsem to skrz nezájem o věci z distra, okolních událostí kolem distra, apod., …takže někdy u pivka to můžem rozebrat Šakale.

10. Lojzo, další otázka přímo na tebe. Za svůj život jsi procestoval řadu států. Kde všude jsi byl, jak dlouho většinou jezdíš na "dovolenou" a je to plánovaný nebo většinou na blind? Podle čeho si vybíráš státy, které navštívíš?
L: Hned zkraje musím říct, že nejsem žádný extra cestovatel. Poprvé jsem vyrazil asi v sedmnácti stopem tady za kotáry na Slovensko a od té doby se mě dařilo vždy v létě se někam vydat. Poslední roky mě v tom pomáhá mé zaměstnání ve školství, kdy mám šest týdnů volna a ty jsem povětšinou strávil na cestách. Žádný klíč k vybírání daných států nemám, různé okolnosti před cestou nakonec vyústí v nějaký cíl.

11. A kdes teda všude už byl, člověče, já to z tebe tahám jak z chlupatý deky, haha.
L: To chceš po mě abych vypsal jednotlivé státy? Eh člověče, myslím, že to nikoho extra nezajímá kudy všudy jsem se tahal. Takže jen tak nastíním, mrknul jsem se do většiny evropských států, něco málo z Asie a malý náhled do Blízkého východu.

12. Na tyto "dovolený" jezdíš sám nebo s partou? Která místa nejraději vyhledáváš při svých cestách (hory, moře, památky nebo všehochuť)? Snažíš se sžít s místními nebo si vybíráš proevropské restaurace, ubytování…?
L: Jsem zastáncem názoru "ve dvou se to lépe táhne", takže poslední cesty jsem podnikal se svojí přítelkyní, teď ženou. Měl jsem štěstí, že jsem potkal cérku s cestovatelskou duší, takže si před cestou "sestavujeme plán" co všechno by jsme chtěli v dané zemi stihnout. Ne vždy se nám to podařilo, ale většinou jsme stihli navštívit vytoužená místa, čož jsou hory, moře, památky a s tím spojené poznávání se s lidmi, dopravními prostředky, noci pod hvězdami, koncerty v cizině, hotely, ubytovny, kempy, trajekty, jídlo, chlast a já nevím s čím vším ještě.

13. Překvapil tě nějaký stát nebo konkrétní místo či jsi tak připravený a ostřílený cestovatel, že tě jen tak něco nepřekvapí? Zajisté máš v plánu vyrazit na další cesty, kam to bude a jaké máš pocity před odjezdem?
L: Každý se snaží žít jak umí a jak je mu to dovoleno, tím pádem na toulkách světem ledasco potkáš. Ale překvapením bych to nenazval, spíš ti nad něčím zůstane rozum stát a nebo jsi v údivu. Mě hlava nebrala množství betonových bunkrů po celé Albánii a v údivu jsem byl třeba v kráteru Nemrut Dagi na východě Turecka, nádherná přírodní scenerie. A co se týká našich dalších cest netuším. Musíme to teď zvládat ve čtyřech. Narodili se nám dvojčata, dvě cérky a tak se teď věnuji budování domku pro nás. Máme na to páru let, než budeme moci všichni vyrazit poznávat tu modrů kulu.

14. Pletu se nebo ne, když řeknu, že někdo z vás pořádá koncerty?
L: Všichni.

15. Děláte je společně nebo každý jeden svou vlastní akci? Mají vaše akce názvy nebo jsou to bezejmenný koncerty (někdo si na tom zakládá a vytváří tím jakýsi kult a zároveň jakési vodítko, co se dá od té akce očekávat). Koncerty jsou úspěšný nebo i na vás dolezl fenomén nedostatku návštěvníků?
L: Většinou to funguje tak, že někdo z nás příjde s myšlenkou "zrobyt nějaků kulturu" a zbytek se mu s tím snaží různě pomoci - aparáty, jídlo, spaní, zvuk, vstup, atd.,… Taky spolupracujeme s lidmi ze Smetína, co fungují pod hlavičkou Cultburger. Bohužel, díky mladistvé stupiditě jsme teď na Vsetíně přišli o skvělé místo na pořádání d.i.y. večírků. Místo pod označením JATKA skončilo. Proběhla tam hromada fajných koncertů a večírků, ale nic naplat, tomu je konec. Uvidíme zda čas přivane na Smetín další podobný prostor. Zatím tu máme možnost dělat koncerty na dvou místech, ale ani za jedno bych nedal ruku do ohně. Jinak se nám během léta daří zorganizoval "total spontal koncík" tady přímo u nás v kotárech. Letní hraní pod hvězdami, na louce u lesa ve vojenském stanu. Zatím máme za sebou druhý ročník, tak uvidíme jak to bude pokračovat… Dříve jsme dělali s Dep. Mouse koncerty pod označením "Himself - ourselves", udělali jsme 7. ročníků. To ale padlo a teď na nějaké označení sere pes. A co se týká lidí… zatím vždy někdo přišel.

16. Co by kapela KUTYA HARAP chtěla vzkázat čtenářům N.M. fanzinu? Co děláte když se nevěnujete muzice - kapele? Závěr je třináctá otázka - jste pověrčivý? Má pro vás třináctka alespoň minimální význam oproti jiným číslicím? A co konec světa (už se blíží…)?
L: Narodil jsem se 13.2., ve škole jsem byl třináctý v abecedním pořadníku, v robotě mám pořadové číslo 113 na výplatní pásce, atd… jó, třináctka je mocná, i ve zkvašeném tekutém stavu. A co děláme?... dis-beat a rodinu kolem, nic víc nemáme. Tobě jinak velké díky za trpělivost a prostor pro nás, přejeme zdárné rozšíření zinu. A všem světlé dny do špinavé reality. www.bandzone.cz/kutyaharap

[ Top ]


*****************************************************************************************************


SEE YOU IN HELL

"Poslouchám hardcore/punkové kapely ze všech koutů světa, ale po čtyřech návštěvách Japonska mám v inspiraci pro SEE YOU IN HELL, jde-li o hudbu, celkem jasno." (Filip - S.Y.I.H.)

Kapela, co na podiu šlape na maximum. Řezavý zvuk kytary je bezchybný. Kapela co objela spoustu míst po celém světě. Aktivní kapela. K rozhovoru jsem přišel zcela náhodně. Původně měl vyjít jinde, ale nikdy k tomu nedošlo. Více slov netřeba… (Šakal)


1) Čau. Představovat vás asi nemá cenu, tak se dáme rovnou k věci. Už hraje 11 let (nebo 12?). Kde hledáte inspiraci a sílu? Co vás stále motivuje jít dál?
Jožka: V polovině 80. let jsem začal poslouchat metal, na přelomu 80. a 90. let jsem objevil kouzlo HC, punku a k metalu přibyla další hudba, která spolehlivě srala moje rodiče. Zároveň s HC jsem se dostal i k věcem jako jsou práva zvířat, ekologie atd. a k hudbě přibyly i myšlenky a životní postoje, podle kterých se snažím doteď tak nějak žít. SYIH je další části tohoto kolotoče - děláš hudbu kterou máš rád, hraješ koncerty, potkáváš spousty nových lidí, jezdíš s kapelou po světě atd. Všechno tohle mi dobíjí baterky. Já tu hudbu prostě miluji, moc to pro mě znamená a měnit to už nebudu. Taky pořád těm věcem spojeným s HC/ punkem věřím. Nevěřím na nějakou revoluci, změnu systému a podobné nesmysly, je mi 37 ne 14, ale věřím tomu, že jako člověk mohu žít tak, abych si mohl vážit sám sebe a být sám se sebou spokojený.
Tom: Vždycky jsem poslouchal hudbu, kde valila kytara, ostatní muzika mě nikdy nezajímala. Takže někdy když mi bylo 13-14, tj. v době pádu komunismu, když sem začala taková muzika víc proudit, jsem přičuchl k metalu, za pár let později jsem poněkud "vyměkl" a sjel až k punku a v té době jsem taky začal hrát. Když jsem se usídlil v Brně a začal hrát v SYIH, tak jsem se více přitáhnul k HC punku a všemu, co je s tím spojené a tam jsem dodnes. I když poslední cca půlrok prožívám, co se týká hudby a hraní, docela velké vyhoření, tak všechno okolo SYIH a punku obecně mi dává pořád sílu a smysl. Věřím, že se brzo dostanu zpět do formy!
Filip: Se SEE YOU IN HELL hrajeme od roku 1999, já jsem předtím ještě hrál pět let v MRTVÉ BUDOUCNOSTI a ještě předtím (s přestávkami od konce roku 1989) v různých začínajících gymnaziálních punkových a undergroundových spolcích. Takže hraní v kapele je pro mně něčím, co dělám už přes půlku života a co se už dávno stalo jeho pevnou součástí. Inspiraci hledám (a nalézám) samozřejmě nejvíc v podzemní hardcore/punkové scéně a to jak v té lokální, tak i mezinárodní - v kapelách, fanzinech, lidech, politických aktivitách atd. V tomhle prostředí se cítím nejlíp, vždycky pro mně bylo a stále je útočištěm před svinstvem okolního světa, které sem sice občas taky prosákne, ale naštěstí jen výjimečně.
Beňo: Já teda nepatřím k zakládajícím členům SYIH, přišel jsem až v roce 2002 a dopředu jsem kluky varoval, že to se mnou bude znít více punkově a to díky tomu, že jsem na punku vyrostl. Zpočátku jsem poslouchal brněnské undergroundové kapely jako FRANTA JETEL, U NOVÝCH TRADIC, HROZNĚ, NĚCO CO HÝBE UŠIMA, HELMUTOVA STŘÍKAČKA, NEMANŽELSKÁ ŠLECHTA a další - bylo mi asi 16, zlom byl pro mě koncert ZEMĚŽLUČE v únoru 1989, následné vymetání všech punkových koncertů v Brně a okolí, punková image, seznámení se spoustou nových zajímavých lidí, anarchismus, boj proti nadnárodním korporacím (přestal jsem kouřit, abych je nepodporoval), vegetariánství, zakládání prvních kapel, které nebyly moc o umění hrát, ale o hlavně o sdělení a cestování s kapelou/kapelami, poznávání dalších lidí... asi největší inspirací je to poznávání nových lidí, lidí kteří se nebojí prezentovat své názory, jít proti davu, stát si za svými myšlenkami, postavit se nespravedlnosti a kteří jsou sami sebou, lidí, kteří se nebojí říkat pravdu do očí, i když to někdy bolí...

2) Všichni jste hráli před SYIH v jiných kapelách, takže můžete posoudit. Co se podle vás změnilo za ty léta hraní k lepšímu a naopak. Přeci jen dnes dominuje internet, moderní technologie apod.
Jožka: Některé věci byly lepší tehdy - větší nadšení po věc, hlad po hudbě, která se před revolucí přeci jenom těžko dala sehnat, těšení se s každé nahrávky, kterou se ti podařila sehnat, návštěvnosti na koncertech o kterých se ti dnes může jenom zdát a hlavně všemu vládl mnohem víc takový ten undergroundový DIY duch. Na druhou stranu v dnešní době se dá vše daleko lépe zorganizovat, kapely hrají na lepší aparáty, atd. Nové kapely jsou na tom dnes mnohem lépe muzikantsky, taky internet a další moderní technologie vše ulehčují a když ty věci používáš s rozumem, určitě jsou ku prospěchu věci.
Tom: Co se změnilo? Určitě se změnilo to,že lidi co hrají v kapelách jsou na tom podle mě lépe muzikantsky, což je ta lepší stránka toho, že dneska "valí" ty moderní technologie, máš o všem daleko více informací,či se k nim dostaneš rychleji. Nástroje i aparáty jsou daleko více dostupnější(i cenově), můžeš nakupovat i v zahraničí, kde ty ceny jsou zase někde úplně jinde. Když si představím, že jsem před léty kupoval jeden ze svých prvních aparátů v podstatě naslepo s tím, že jsem prvně na prodejně musel složit na požadovanou věc zálohu,pak asi měsíc i více čekat co mi dojde a pak jsem to v podstatě musel vzít i kdyby mi ta daná věc nevyhovovala, jelikož by ta záloha nenávratně propadla....to je dneska již nemyslitelné. Na druhou stranu... možná právě tím, že je dneska všechno tak dostupné, pak chybí trošku více toho nadšení či zapálení do té muziky jako takové.
Filip: Lepší je třeba to, že desky jsou dnes mnohem dostupnější než dřív (a pro toho, kdo nemá prachy je tady možnost cokoliv zadarmo stáhnout z internetu), jezdí k nám hrát ty (nej)lepší kapely z venku, domácí kapely mají víc možností jezdit na turné, čerpat inspiraci a znít líp (čímž netvrdím, že jí všechny využívají). Zhoršilo se to, že je víc pasivity, znuděnosti, apolitičnosti a konzumního přístupu a taky mnohem víc kompromisů, pokud jde o kšeftování s hubou, hraní na velkých festivalech anebo cpaní se do masmédií. Punková scéna by měla vytvářet alternativu a ne být chovnou stanicí pro budoucí rockové hvězdy. To stále platí.
Beňo: To se dá těžko hodnotit, protože tenkrát... haha, začátkem 90.let neexistoval internet, počítač maximálně Atari, nebyly žádné mobilní telefony, digitální fotoaparáty, žádné mp3, CD v podstatě začínaly, málokdo měl přehrávač CD doma, nástroje byly nedostupné - hlavně cenou, kdy ty věci stály stejně jako dnes, ale ty jsi vydělával 10 krát méně, člověk kupoval spoustu hudby naslepo, distra měly 20-30 titulů - člověk bral všechno, co bylo. Vůbec nechci říkat, že to bylo lepší, bylo to jiné, protože ty věci nebyly. Dnes mají kapely lepší aparáty, většinou i lépe hrají, nahrávat je mnohem jednodušší, vše je mnohem dostupnější, z čehož plyne určitá masovost, dřív to bylo pro nadšence, kteří museli obětovat víc času a peněz, když chtěli hrát v kapele - vydávat vinyl je snadné - dříve toho vycházelo podstatně méně a až na pár výjimek dobré věci, dnes když máš peníze můžeš vydávat cokoliv a kdykoliv - je toho moc...

3) Dříve byl HC hodně o DIY myšlenkách, vegetariánství a veganství. Dnes se podle mne scéna potýká s velkou vyprázdněností. Jste všichni vegetariáni/vegani??
Jožka: Maso nejím od roku 1993, 10 let jsem byl vegetarián, poté jsem se rozhodl stát veganem. Za rozhodnutím stát se veganem bylo hlavně to, že jsem měl pocit, že lidem z HC scény začínají být tyhle věci celkem ukradené. Dnes je ve scéně spíš více lidí co normálně žerou maso a vegetariáni/ vegani jsou v menšině, což třeba právě v 90. letech bylo přesně naopak. Ten pocit "vyprázdněnosti" mám poměrně dost často, nemohu se ubránit pocitu, že dnešní scéna je takové to: "Všechno je jenom rockn roll" a jinak nic a to je pro mě fakt trochu málo. Právě proto se na koncerty, které organizujeme, snažíme hodit občas i jiné věci než jenom hudbu - společné vege večeře, věci na podporu práv zvířat, výstavy o squatingu atd.
Tom: Lidi se ve dnešní době míň zajímají o to co konzumují, jsou zpohodlnělí přemýšlet. Pocházím z vesnice, takže je jasné že tam slovo "vegetarián" či "vegan" působí na lidi asi tak, jak kdybych jim oznamoval, že trpím nějakou nemocí, ale už sem se s tím srovnal a na věčné narážky už reaguji pouze úsměvným gestem. Nicméně mě neustále vysírá, když vidím, jak většina lidí z mého okolí plýtvá jídlem a cpe do sebe fakt šílené věci. Ne náhodou jsme potom ve výskytu chorob souvisejících s tímhle životním stylem na prvních příčkách na světě.
Filip: V 90. letech bylo hlavně ze začátku v hardcore/punkové scéně veganů pramálo. Tehdy ani to vegetariánství nebyla žádná sranda a veganství už pomalu hraničilo se sebevraždou, protože nabídka bezmasé stravy byla dost omezená, nemluvě o jídle bez jakýchkoliv živočišných příměsí. Zato ale byli skoro všichni punks (tedy ti, co neměli nasráno v hlavě) a hardcoristi vegetariány, ale co je ještě důležitější - byli hodně aktivní v ochraně práv zvířat. Kapely o tom nejen zpívaly a mluvily na koncertech (HEARTLINE, NONCONFORMIST, LOS SOMMROS, CUL DE SAC, NÁZEV KAPELY, CHORÉ VRÁNY, později třeba BALACLAVA), což už je dnes mimochodem taky naprostá rarita, ale především něco dělaly - opakované blokády Velké Pardubické, demonstrace proti Mc Donalds, happeningy proti kožešnictvím, vivisekci, jatkám nebo cirkusům byly něčím naprosto běžným a z valné části je organizovali a účastnili se jich lidi spojení s hardcore/punkovou scénou. Což už v současné době totální apatie zní jak nějaká báje z dávných časů, obávám se... Nic proti dnešním veganům a proti síle osobního příkladu, ale jejich rezignace (čest výjimkám) na jakoukoliv veřejnou aktivitu za práva zvířat je smutná a to tím spíš, když si vezmeš, že zrovna Česká republika je v tomto směru pořád sto let za opicemi ve srovnání se státy jako Velká Británie, Rakousko nebo Německo. Tam všude se věci hnuly k lepšímu (zákaz honů, omezení/zákaz chovu kožešinových zvířat, zákaz cirkusů se zvířaty atd.) jen a pouze díky obrovskému dlouholetému tlaku ochránců zvířat, který u nás neexistuje. To že si pár jedinců v punkové scéně změní stravovací návyky a našije nášivku "vegan" je samozřejmě sympatické a vůbec to nechci shazovat, kór když se u nás na tyhle věci už i tak docela kašle, ale to vzdání se jakýchkoliv pokusů ovlivňovat širší veřejnost (pokud si myslím, že jsou moje názory správné, pak v čem jiném než ve vlastní lenosti a pohodlnosti je problém?), je pro mně snad ještě depresivnější, než to, že někdo jí maso a říká si pankáč nebo hardcorista. A samozřejmě to neplatí jen pro ta práva zvířat. Na obranu punks je ale třeba říct i to, že v těch 90. letech různé nevládní organizace fungovaly víc na ulici než v kanceláři a obecné klima nebylo ve stavu tak těžké rezignace jak dnes a společnost tehdy nebyla tak brutálně nepřátelsky naladěná vůči jakýmkoliv odchylkám (v tom se myslím docela slušně vracíme do časů normalizace v 70. letech). Ale abych jen nechmuřil, tak (i když to s právy zvířat nesouvisí) před pár dny mě velice potěšila akce, kdy se po různých místech v Praze objevily figuríny oběšenců upozorňující na neúnosné zadlužování, lichvářské praktiky bank a vládu peněz obecně - skvělý happening! Anebo obrovská účast na loňské prvomájové blokádě pochodu nácků v Brně byla taky hodně povzbuzující. Jo a než jsme stačili dopsat tenhle rozhovor (únor 2012), tak se v Brně rozjela sympatická celoměsíční akce Veganfest (www.veganfest.cz), na kterou jsme přihodili něco málo peněz vydělaných z koncertů United Crusties. Vegetarián jsem od roku 1991, je-li to důležité...
Beňo: No, "opravdovým" vegetariánem jsem se stal v roce 1991, bylo mi 19 a musím se přiznat, že jsem začínal na několikrát, byla to doba, kdy jsem hodně poslouchal anglický anarchopunk, ve scéně se řešilo pokrytectví typu "nosím tričko a nášivky CRASS, CONFLICT a přitom mám párek v rohlíku v ruce". Byla to doba "porevolučního" nadšení, kdy vznikaly první organizace za práva zvířat, spousta věcí byla nových, člověk se tím odlišoval od majority, běžně jsem poučoval své okolí o tom co, znamená jezení masa, doma jsem počítal všem, kolik mají mrtvol na talíři a tak mi to nějak zůstalo. Dnes je vegetariánství spíše spojeno se zdravým životním stylem, což většina punks pochopitelně neřeší...

4) Před nedávnem jste se vrátili z turné ze států. Je pravdou co se u nás o Američanech povídá? Že jsou to hamburgrožrouti, burani namyšlený apod. Jaká byla reakce tamních hc kids? Jaké jsou podle vás největší rozdíly mezi USA a Evropy co se scény týče?
Jožka: No pro mě osobně byl největší šok ten počet tlustých, ale fakt extrémně tlustých lidí. Což samo sebou souvisí s tím jak a co žerou = pojebané fast foody = hamburgery, hranolky, chipsy, koktejly, palačinky, zmrzlinky, litrové coly a jiné ultra přeslazené nápoje, litrové kávy atd., opravu čistý hnus!!! Brutal je, že oni prostě milují jídlo a nechutně se přežírají. A tak i lidi stravující se vegansky/vegetariánsky jsou pak tlustí jako prasata na porážku. Jací jsou lidi v té které krajině to během turné asi zase tak moc nepoznáš, většinu času strávíš v dodávce, v klubech a barácích lidí, co koncerty dělají, ale můj osobní dojem je, že třeba Texas je vyloženě buranov, debilní kovbojové všude. Jinak bych si teda troufl tvrdit, že mají Amíci slušně vymyté mozky - tolik vlaječek na autech a barácích jsem v životě neviděl ani za komančů při nějakém státním svátku! Všude samolepky, trika a jiné kokotiny s heslama jako: "Miluji USA", "Miluji svého prezidenta", "Můj bratr brání váš mír v Iráku" a jiné srance. Z toho jsme byli dost vyjevení. Asi největší masakr byl bezdomovec, co měl pod mostem nějaký svůj pelech a v tom měl zapíchnutou americkou vlajku. Tomu říkám věřit svému státu až do úplného konce :-D
Tom: Ano, oni prostě milují se přežírat k prasknutí a to potom opravdu nemůžou s těma kaloriema, co do sebe den za dnem tlačí ani jinak vypadat (nicméně mě se na tomhle turné jako jediném snad, dokonce podařilo pár kil shodit,což naprosto nechápu...). Jinak co se týká místních punks, které jsem stihl poznat, tak musím říct, že jsou mnohem víc zapálenější pro věc, jsou velice otevření, přátelští a vždy se nám snažili maximálně pomoci, když bylo potřeba. Co se týká "obyčejných" lidí, tak i tam mi přišlo, že se k sobě chovají mnohem líp jak tady v ČR, neměl jsem tam s nikým problém (blbce ale najdeš všude, že?). Co se týká celkového jejich systému, jak je nastaven, tak to už je věc jiná. Přišlo mi, že slovo demokracie je v US pouze mýtus, je to země samých zákazů, příkazů a omezení toho co nesmíš dělat. Sám jsem měl problém s policií za otevřené pivo na veřejnosti (co naplat, že bylo schované v sáčku, ani to totiž ve státě NY neprojde) a nebylo to věru nic příjemného.
Filip: Byl jsem tam potřetí, takže to zas takový šok nebyl, ale samozřejmě s kapelou na turné je to vždycky o dost jiný, než když tam jedeš sám. Je to obrovská země, všechno je tam větší - lidi, porce jídel i vzdálenosti mezi městy (najezdili jsme skoro 10 tisíc km!). Američani jsou v osobním kontaktu vstřícní a přátelští, byť to asi platí jen do určité míry a asi je to trochu hrané, ale tak i tak je to příjemné (a určitě lepší než kyselé ksichty tady). Nafoukaní snad ani tak nejsou jako spíš omezení v rozhledu, což je ale tím, že Amerika je obrovská země (neomezených možností, haha) a tím, že k životu tam nutně nepotřebuješ znalosti o tom, co se děje jinde ve světě. Taky platí, že pokud Američani moc necestují a pokud se jim neustále valí do hlavy, že jsou number 1, tak to má určitě taky vliv (záleží ale od oblasti, kde se pohybuješ, na pobřežích je to určitě lepší, oproti tomu jih je v tomhle vážně dost omezenej). Souvisí s tím taky to, že jsou určitě sebevědomější a přistupují k životu tak nějak nekomplikovaně a přímočařeji než my tady (můj subjektivní dojem). To vše se odráží i na tamní hardcore scéně, právě tam hardcore v podstatě vzniknul, stejně jako rocknroll o dost dřív a tak si většinou Američani vystačí s tím, co mají doma a co je odjinud je zas až tak moc nezajímá. Samozřejmě to neplatí bezezbytku, třeba kapely z Japonska jsou tam v jisté části scény hodně populární, stejně tak jako španělský punk nebo skandinávský crust. Kapely z východní Evropy tam znají ale opravdu jen ti největší nadšenci, kterých bohužel moc není. I tak bych řekl, že jsme tam měli docela slušný ohlas a většina koncertů byla OK. V rámci té podzemní punkové scény, pro kterou jsme hráli my, to funguje hlavně po sklepech, koncerty se neplakátují, zvukové zkoušky neprobíhají, kapely hrají hlavně hlučně, syrově a energicky a netrvá to dýl než 15-20 minut. Pro mě nadmíru sympatický přístup. Taky jsou tam ale samozřejmě větší kapely, které finančně podporuje automobilka Toyota v rámci své marketingové kampaně skrz svou firmu Scion a ty hrají ve velkých klubech na koncertech, které Scion dotuje a taky jim třeba umožňuje vydat desku, co se pak rozdává zadarmo, když tam dají její logo (případ MAGRUDERGRIND, ale i mnohých jiných, myslím, že někteří lidi u nás by se dost divili kolik nejen metalových, ale i hardcore kapel se dnes v Americe neobejde bez sponzoringu Toyoty). Moc se tam nepije a přitom někdy tancuje hodně agresivně, to mě zas moc nebavilo, nemluvě o tom, že ukazovat pokaždé, když si chceš koupit v obchodě alkohol, pas jako že je ti víc jak 21 je v pětatřiceti docela opruz, stejně jako to, že pak musíš pít schovanej někde ve křoví, protože za pití na ulici je pokuta, za pití v autě taky, do klubu si vlastní pití vzít nemůžeš a na koncert do sklepa, kde jsou nezletilí taky ne (jak kde, každý stát to má nastavené trochu jinak, ale v podstatě to tak je). Zpětně hodnotím americké turné jako fajn výlet a byť jsem měl chvílemi opravdu dost (hlavně nekonečné přejezdy v malé dodávce v úmorném vedru, které v Texasu loni dosahovalo historického rekordu, fakt nešly skoro přežít), tak bych si to v trochu kratší variantě rád někdy v budoucnu zopáknul.
Beňo: Byl jsem v Americe také už potřetí, i když tentokrát to bylo nejdelší a projeli jsme hodně velký kus, hráli jsme na festivalech, v malých i velkých městech. Jídlo: opravdu tam potkáš poměrně dost hóóódně obézních lidí, někteří díky váze nemohou ani chodit a proto jezdí na elektrickém vozíku, pravděpodobně to vychází z velké dostupnosti jídla za nízké ceny, které jsou dány množstevními slevami - všude jsou nějaké akce typu "tři za cenu dvou" apod., fast foody jsou také velice rozšířené - jídlo je hlavně smažené, spousta tuku atd., na druhou stranu není problém jíst vegetariánsky a vegansky, i v normálních restauracích vědí, o co jde a není pro ně problém jídlo upravit tak, aby bylo veganské - zkus tohle u nás, kdy velká část restaurací nabízí smažák se šunkou jako bezmasé jídlo. Neskutečný rozdíl je v úrovni služeb, kdekoliv v obchodě, restauraci, na benzínce se k tobě chovají jako k zákazníkovi - úsměv i když možná strojený, ochota vyjít ti vstříc, poděkování - tohle u nás stále chybí. HC kids a koncerty - po turné říkám: totální respekt americkým punkovým kapelám , aby kapela mohla jet na turné musí mít dodávku, veze si vždy kompletní aparát včetně bicích, vzdálenosti jsou opravdu velké 1000 km není žádná výjimka, zažili jsme několikrát, že jedeš 1000 km, odehraješ koncert a ještě v noci jedeš do dalšího města, protože je to 1200 km daleko, pauzy tak po 300 km - není čas, přijedeš na koncert, každá kapela má svůj aparát, který se kompletně mění, průměrná délka hraní je 15-20 minut, návštěva průměrně 40-50 lidí, žádné zvukové zkoušky, kapely jdou do toho naplno od první minuty hraní, agresivní pogo - kopačky, lokýtky, stěny smrti, kopací circle pit, žádné jídlo ani pití na koncertech pro kapely. Je to pro nadšence...

5) Máte za sebou několik tour. kde se vám nejvíce líbilo a kam se příště chystáte? Co třeba Austrálie - SYIH + EXTORTION tour?
Jožka: Pro mě osobně bylo nejlepší naše japonské turné v roce 2010, které nám organizoval kytarista CROW Tomio. Tohle turné bylo něco jako sen proměněný v realitu. Jedeš turné s kapelou ke které vzhlížíš X let. Hraješ s kapelama, které miluješ. Paříš s lidma z těchto kapel, hraješ užásné koncerty musíš do nekonečna přidávat, lidi ti děkují ti za to, že jsi přijel, chovají se k tobě s úctou a respektem. Blbě se to popisuje, to se prostě musí zažít. Tohle turné u mě zvítězilo na celé čáře.
Tom: Překvapím někoho, když řeknu, že to stejné si tady u téhle otázky přečtete podle mně ještě 3x? Ano, opravdu není co dodat. Japonské turné v roce 2010 byla jedna z nejlepších věcí, co jsem v životě prožil! Někdy i v této době, když se za tím ohlédnu, tak si říkám jestli to byla vůbec realita...? Tady se všechno sešlo jak mělo a Tomio se o nás i přes jazykovou bariéru skvěle postaral. To že jsem mohl hrát společné koncerty s takovýma kapelama, poznat ty lidi osobně, vypít si s nima pár piv v takové vzájemně uctivé atmosféře bylo pro mě opravdu velkým zážitkem se silným mrazením v zádech!
Filip: EXTORTION jsme viděli hrát na Chaos In Tejas a byli super! Ale do Austrálie nás nikdy nikdo nezval a myslím, že ani nepozve, nemluvě o tom, že na letenky by jsme asi neměli. V roce 2012 se nechystáme nikam (já osobně tak maximálně na třetí výlet do porodnice), v roce 2013 se uvidí, je to otevřené, ale vypadá to, že to bude zas někam za moře. Jasně, Japonsko podruhé bylo s přehledem nejlepší turné, co jsme kdy jeli, ale mě se hodně líbily i výlety po jižní Evropě s GRIDE (2003) a SHEEVA YOGA (2008), stejně tak jako první anglické turné s HOMO CONSUMENS a i obě naše brazilské výpravy a první Japonsko měly něco do sebe.
Beňo: Samozřejmě Austrálie mě láká, ale jak píše Filip, pokud nás nikdo nezve, tak se rozhodně nebudeme někam cpát, hlavně je to trochu dál a myslím, že víc jak pět koncertů tam není možno hrát... EXTORTION naživo byla neskutečná jízda a po americkém turné jsem začal poslouchat i power violence, který jsem dříve vůbec nedával. Každé turné bylo jinačí, ale já bych se vrátil hned do Japonska, nejlepší kapely a koncerty které jsme zahráli, pro mě i velice zajímavá země z hlediska cestování, ale to by bylo nadlouho...

6) Máte poměrně slušně proježděnou i ČR. Kde se vám nejlépe hraje a kde naopak? Máte svý oblíbený místa?
Jožka: To je různý, jak kdy to sedne, jednou je to dobrý tam, pak zase jinde. Taky je to o tom jak koncert sedne kapele, lidem, těžko říct. Poslední dobou jsme třeba měli fakt hodně dobré koncerty v Praze, vždycky si rád zahraji v Jižních Čechách, máme tam spoustu dobrých kamarádů. Ale jinak asi nemám nějak speciálně oblíbené místo na koncerty u nás.
Tom: Mě osobně se nejlépe hraje tady na Moravě a pak v Jižních Čechách, jestli se nepletu tak všechny koncerty v poslední době, co jsme tam hráli, byly opravdu výborné. Navíc se tam vždycky těším, jelikož tam máme spoustu přátel, které vždycky rád uvidím. Takže bych mohl říct, že mezi mé nejoblíbenější místo na hraní patří klub Velbloud v Č.B. Naopak místo, které jsem na hraní vždycky doslova nesnášel byl (je?) Krušovický sklípek v Kladně... nic proti lidem co tam koncerty dělali (dělají), ale prostě to místo mi nikdy nesedlo. Tady bych ještě rád zmínil loňské čtyři zastávky na Nuclear Winter Tour, všechny čtyři koncerty byly naprosto zabijácké a předčily daleko mé očekávání.
Filip: V posledních letech se nám hraje dobře prakticky všude a opravdu jen málokdy se stane, že by jsme si řekli "sem už nikdy". Stabilně je to fajn kdekoliv po jižní Moravě a na severní až po Beskydy (včetně), jižní Čechy jsou taky vždycky super. Jinak zas až tak dobře to tady projeté nemáme, třeba v severních Čechách jsme nehráli přes 5 let a v západních jsme taky byli jen párkrát. Logicky nejvíc hrajeme po různých místech v Brně (loni to byl třeba Protestfest, Melodka, Vegalité) a v jeho blízkém okolí, kde je docela silná punková scéna a koncerty bývají většinou pěkně rabiátské. A mně oba naše koncerty ve zmiňovaném Krušovickém sklípku (to bylo pěkně dávno, tak někdy v roce 2003/2004, ne?) hodně bavily, byla to pořádná divočina a depresivní prostředí postindustriálního Kladna tomu ještě dodávalo ty správné grády!
Beňo: Já mám rád místa, kde jsme nikdy nehráli, protože nikdy nevíš, co od toho můžeš čekat. Pokud někde zahraješ skvělý koncert, tak po druhé očekáváš, že to bude taky takové, málokdy se to však podaří... osobně mám rád, Písek, České Budějovice, Prahu, ze slovenských Žiar, Košice a samozřejmě Brno a okolí.

7) Se kterou kapelou se vám nejlépe jelo turné? a proč?
Jožka: Všechny kapely, s kterýma jsme kdy jeli turné, byly supr. Vždycky je to trochu jiné, v něčem je to dobré, v jiných věcech na piču, opravdu těžko říct kdo byl ten "nej" partner na turné. Nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlel. Fakt nevím.
Tom: Opravdu těžko vypíchnout jednu kapelu. Vždy když jsme jeli nějaké evropské turné se spřátelenou smečkou, tak jsme si užili kopu srandy a šílené párty.V případě zahraničních kapel byl vždy samozřejmě trošku problém v komunikaci, jelikož nevládnu tak dobrou angličtinou. Hodně srandy jsem si užil s RATTUS a nebo třeba teď s LOTUS FUCKER.
Filip: Hlavně s RATTUS jsme měli od počátku kapku obavy, co budou zač, přeci jenom znovu obnovená slavná punková kapela z 80. let a týpci o 10 let starší jak my, ale ve chvíli, kdy s nima začal Tom hned při prvním přejezdu (Sao Paulo - Florianopolis) v dodávce řešit slavné československé hokejisty z 80. let tak všechny bariéry padly. Sranda byla i s půlkou DISKONTROLL, s CROW a samozřejmě teď naposledy v Americe s LOTUS FUCKER a s XBRAINIAX jsme si též maximálně sedli - mj. díky hodně podobnému hudebnímu vkusu a stejnému druhu jedovatého humoru, hahaha... Z domácích kapel jsme po Evropě skoro vždy jezdili s těma, které jsme už předem znali a navzájem se už předtím oťukli na nějakých víkendových výjezdech, takže delší putování pak bylo vždycky bez problémů a doteď na to rád vzpomínám. Je určitě lepší jezdit jako dvě kapely společně a v hloubi 90. let to tak dělala i MRTVÁ BUDOUCNOST, kdy jsme jezdili turné třeba s PANGS OF REMORSE, GRIDE, COMPLICITE CANDIDE nebo TELEFONEM. V posledních třech letech jsme ale byli vždycky v zámoří, takže to společné putování po Evropě s jinýma domácíma kapelama bohužel skončilo, ale na podzim 2011 jsme byli na víkend na Slovensku s ROXOR a teď je zveme v březnu na víkend na Moravu a na to se moc těším! Stejně tak sem zveme na dva společné koncerty RUIDOSU INMUNDICIU z Vídně, to bude určitě taky super!

8) Máte nějaký hudební vzor? Kdo vás nejvíce ovlivnil a s kým byste si chtěli zahrát??
Jožka: Hudebních vzorů mám tisíce a každý z nich hraje něco jiného. Poslouchám od crustu přes HC, grindcore až po death a doom metal. Tak třeba DISCHARGE, MOTORHEAD, AMEBIX, AXEGRINDER, DEVIATED INSTINCT, CONCRETE SOX, HELLBASTARD, DOOM, ENT, NAPALM DEATH, CARCASS, REPULSION, TERRORIZER, BRUTAL TRUTH, ASSÜCK, PHOBIA, EXCRUCIATING TERROR, DEAD INFECTION, CRIPPLE BASTARDS, DENAK, DISRUPT, HIATUS, DEATH SIDE, BASTARD, KURO, GAUZE, GISM, CONFUSE, DISCLOSE, GLOOM, FRIGORA, LIFE, FRAMTID, FORWARD, WARHEAD, WINTER, WOLFPACK, SKITSYSTEM, BOMBANFALL, AVSKUM, S.O.D. (švédský), WARCOLLAPSE, 3 WAY CUM, BOMBRAID, FLESHREVELS, D.R.I., WEHRMACHT, TRAGEDY, HIS HERO IS GONE, HELLSHOCK, DROPDEAD, CROSSED OUT, M.I.T.B., INFEST, LACK OF INTEREST, CAPITALIST CASUALTIES, DEATH, OBITUARY, AUTOPSY, MASSACRE, DISINCARNATE, DEICIDE, CANNIBAL CORPSE, MALEVOLENT CREATION, INCANTATION, IMMOLATION, MASTER, SLAYER, METTALICA (první 4 desky), MORGOTH, FLESHCRAWL, SODOM, KREATOR, PROTECTOR, ASSASSIN, MASSACRA, PESTILENCE, ASPHYX, THANATOS, GOREFEST, CANCER, BENEDICTION, BOLT THROWER, IMPALER, DISMEMBER, ENTOMBED, GRAVE, UNLEASHED, NIHILIST, CARNAGE, NECRONY, DEMONICAL, INTERMENT, DEMIGOD, MORDICUS, CONVULSE, DISGRACE, KRABATHOR, HAIL OF BULLETS, DARKTHRONE, EMPEROR, ENSLAVED, MAYHEM, IMMORTAL, BATHORY, HELLHAMMER, CELTIC FROST, VENOM, NOOTHGRUSH, GRIEF, CORRUPTED, EYEHATEGOD, BURNING WITCH, ESOTERIC, SKEPTICISM, WORSHIP, MISTRESS OF THE DEAD, NORTT, IRON MAIDEN, BLACK SABBATH, MANOWAR, HELLOWEEN a další. Seznam je nekonečný.
Tom: Hudební vzor jsem asi nikdy neměl, ale rád koukám při koncertech na spoustu "kolegů ve zbrani", jak to dokážou rozbalit. Co se týká kapel se kterýma bych si chtěl zahrát, tak mám pocit, že tady už mám z velké části splněno...
Filip: Poslouchám hardcore/punkové kapely ze všech koutů světa, ale po čtyřech návštěvách Japonska mám v inspiraci pro SEE YOU IN HELL, jde-li o hudbu, celkem jasno. Ze známějších kapel bych jmenoval DEATH SIDE, WARHEAD, FORWARD, JUDGEMENT, PAINTBOX, CRUDE, BASTARD, TETSU-ARREY, PADLOCK, CROW, NIGHTMARE, GAUZE, D.S.B., SYSTEMATIC DEATH nebo A.I., z těch obskurnějších, už rozpadlých z hloubi 90. let, pak LIBERATE, GESHPENST, CRÜCK, ACCOMPLICE, DISTURB, BANDIT, INSANE YOUTH, ETAE, DASTON, BLOOD FEAST, HUMAN DESPAIR, EVANCE, RUSTLER, CRUSTY HI-CHARGE, ROCKY AND THE SWEDEN, BLOOD BATH, SWINDLE BITCH, DON DON, GAIZI, DAMNABLE EXCITE ZOMBIES atd. Pokud jde o texty, tak mám hodně rád ACTIVE MINDS, OI POLLOI, GRAŽDANSKOU OBORONU, GRIDE, TELEFON a lyriku brněnského crustového podsvětí (FESTA DESPERATO, RISPOSTA, EVIDENCE SMRTI...). Pokud jde o společné hraní s nějakou kapelou, tak jak psal Tom - asi už máme splněno, haha...
Beňo: Po tolika letech poslouchání poměrně širokého okruhu hudby vlastně žádný zásadní vzor nemám, v 90. letech bych ti odpověděl, že mým vzorem jsou anglické anarchopunkové kapely (hlavně po textové stránce) a dnes japonské kapely a to především nasazením a energií, která se stárnutím neztrácí.

9) Na podzim se chystáte vydat novou již třetí desku. na co se můžeme těšit?
Jožka: Na emotivní ska-punk s trumpetou s prvky death coru a reagge!!!
Tom: Myslím, že jedeme pořád ve stejné linii... play fast or dont!
Filip: Těšit se můžete jako vždy na podladěný hyper-technický grind/death se dvěma vokály - hluboký growling kontra hovězí porážka.
Beňo: Na temnou poetiku s kapkou jízlivosti zabalenou do hluku stále nezkrocených kytar a bicích.

10) Na kontě máte celkem slušnou řádku desek. Na kterou jste nejvíce "pyšní" nebo jakou máte nejraději??
Jožka: Na tu co ještě nevyšla :-D
Tom: Já náš materiál, co jde na lisovaní desky, už nikdy poté neposlouchám, takže nemůžu sloužit...
Filip: Spíš jsem spokojenej s konkrétníma skladbama než kompletně s celou deskou, ale po stránce zpracování u mě vedou poslední tři split singly (resp. jejich limitované edice), což je do velké míry zásluha vydavatele Barváka a jeho schopnosti ovládat sítotisk.
Beňo: Přiznám se, že desky, co vydáme, poslouchám po vylisování málokdy, každá je jinačí a každou provázely trochu jiné porodní bolesti, nicméně pro mně přelomová je "Umět se prodat".

11) Ví se, že jste vášniví sběratelé vinylů (hlavně Filip a Jožka). Kolik čítá vaše sbírka kousků a jaký je pro vás nejcennější??
Jožka: Nevím přesně - asi 3000 vinylů, 500 kazet, 1000 CD a k tomu přidej ještě milion knih, comicsů, hororů, hraček z comicsů a hororů. Nejcennější - asi split singl WORSHIP/AGHATOCLES (zpěvák kapely WORSHIP totiž spáchal sebevraždu a jeho rodiče z toho vinili kapelu a skoro celý náklad desky byl zničen a tak když se tahle deska občas objeví na e-bay stojí fakt balík), i další desky Worship stojí ranec, stejně jako třeba další funeral doom kapela Nortt, dál asi cokoliv ze starého Japonska - GISM, GAUZE, KURO, LIP CREAM, BASTARD, DEATH SIDE atd., taky stará Itálie - WRETCHED, NEAGAZIONE, NERORGASMO atd., taky hodně metal desek je za hrozný balík - BOLT THROW ER, CANCER, MASSACRE, MASSACRA, CARNAGE, THERION, CARBONIZED, PUNGENT STENCH, DISHARMONIC ORCHESTRA, MALEVOLENT CREATION, CARCASS, DEICIDE, CANNIBAL CORPSE, CIANIDE, ASPHYX, HAIL OF BULLETS, DARKTHRONE, CELTIC FROST, HELLHAMMER, WINTER atd., taky různé sludge desky - CORRUPTED, BURNING WITCH atd. Mrkni třeba na aukro na ceny starých českých metal a punk/ HC desek, taky pěkný masakr.
Tom: Já nesbírám desky, já sbírám kytary...
Filip: Za těch 20 let aktivního nakupování a vyměňování hardcore/punkových nahrávek by se doma asi něco našlo... velmi hrubým odhadem 1800 singlů, 1000 LP desek, 1500 kazet a nějaké ty cédéčka (třeba 50 kompaktů GRAŽDANSKEJ OBORONY!). Občas něco vyřadím, ale to jsou spíš věci docela malé hodnoty, co už neposlouchám a co zpětně vyhodnocuju, že je nutně mít doma nemusím. Nějaké rarity tam budou a to ze všech možných i nemožných zemí, ale jak velkou má co hodnotu je diskutabilní a moc to neřeším, když to stejně neplánuju prodat. Spíš doporučím pár nových desek, co jsem si koupil nebo dostal na recenze za poslední dva měsíce a co jsou naprosto skvělé! SKIZOPHRENIA EP (Japonsko), MUNDO MUERTO "Entre El Kaos" LP (USA), YDINASEETON POHJOLA LP (Finsko), SUDOR "Ganas De Vomitar" LP (Španělsko), PEACE OR ANNIHILATION "Fear Control" LP (Indonésie), FILTHY HATE double flexi (Japonsko), BOILING POINT flexi (Slovensko), ZEMĚŽLUČ "Hledání" double LP + EP (Brno!), "Step Into The Light" komp. LP (nové japonské kapely od punk rocku po totální bordel - DRUNK BOIS, END OF SEEDS, FOLKEIIS atd.), WARNING//WARNING "Theres Nothing Left" LP (Francie), F.U.K. "New Wave Of British Punk Rock" LP (Anglie), ROXOR/RISPOSTA split LP, PRÜGELKNABE/VOCATIO INTERNA split EP... sice vychází moře balastu, ale taky spousta vynikajících desek od málo známých kapel, chce to ale mít oči a uši pořádně otevřené a hledat. A neupadat do takové té z mého pohledu hodně trapné: "Já už dnes punk ani moc neposlouchám, nestíhám sledovat nové a neznámé kapely atd. atd." nálady. Pokud jde o punkové fanziny, pak náš nevelký byt zabírá skoro vše, co u nás kdy od revoluce vyšlo, dále tuna časáků z ciziny ze všech končin světa od Filipín přes Mexiko až po Jižní Afriku a z 95% mám všechny čísla Maximum RocknRollu (aktuální číslo je 344). Fanziny vládnou!
Beňo: Už jsem to delší dobu nepočítal, ale LP tak kolem 1000, singlů 250, kazet tak 100 a nějaká CD. Já se zaměřuji na českou rockovou scénu, která tvoří tak polovinu mé sbírky. Mezi nejcennější patří desky, které vycházely v roce 1992-1993, samozřejmě většina na Monitoru - je to doba, kdy končil vinyl a začal nástup CD, např. LP MERLIN - Nevada, LP MORAVA, LP PLEXIS III, LP ROOT - The Temple In the Underworld (Monitor), LP SAX -Sax Piják, LP TORR - Chcípni o kus dál, LP VANESSA - FlashBack, Lp ARAKAIN - Black Jack, LP CIMENT, celkem raritní jsou i ranný kusy na Day After - Lp KRITICKÉ SITUACE, EP JUNK a také různé kompilace, které vycházely za komančů v cizině - hodně si vážím kompilace "Czech - Till Now You Were Alone".

12) Mimo hraní v kapele máte i jiné aktivity. Pořádání akcí, Filip H.O., do toho máte rodiny a děti. Jak to všechno zvládáte?
Jožka: Ani sám nevím, ale někdy toho mám už i trochu nad hlavu. Díky hudbě a věcí s ní spojených nemám skoro na nic jiného čas. Takže bych tímto chtěl poděkovat své přítelkyni za nekonečnou trpělivost se mnou.
Tom: Dobrá otázka... poslední dobou mám pocit, že je toho všeho kolem mě opravdu hodně, asi budu muset některé méně důležité věci vypustit. Děkuji své rodině, že se mnou mají tu trpělivost, doufám že jí to začnu někdy brzo vracet.
Filip: Snažíme se co nejlíp plánovat a vycházet si navzájem vstříc, což je asi základ všeho. A taky po skoro třinácti letech aktivního a nepřetržitého zkoušení, hraní, vydání hromady desek a obježdění skoro celého světa už některé věci míň hrotit (ne vždy se to všem daří, hahaha...). Na druhou stranu ale, jak říká kamarád Kamil (ex-REAKCE NA ZMĚNU a nyní MORSA): "To musí valit!" Mít rodinu je fajn, zkuste to taky.
Beňo: Někdy je toho moc, ale moc dobře vím, že bych bez toho neuměl nebo možná nechtěl žít a že to tak má být.

13) Tento plátek vychází jako čistě DIY. Co pro vás tenhle termín znamená? Jak je pro vás důležité být DIY?
Jožka: Znamená to pro mě dělat si věci po svém, mít kontrolu nad vším, co s kapelou děláme - hudbou počínaje, texty a obaly desek konče. Prodáváme si sami veškeré věci jako trika, placky, nášivky atd., sami si navrhujeme design pro trika, obaly desek a labelům to už předkládáme v konečné podobě. V tomhle směru jsme myslím všichni celkem zajedno. Taky SYIH určitě nikdy neuvidíš v nějakých pořadech v telce, komerčních rádiích, na společných koncertech či nahrávkách s kapelami, s kterými se ideově rozcházíme - mám na mysli křesťanské sráče, kršňáky, pravicové kapely anebo nějaké komerční pitomce.
Tom: Znamená to pro nás být sami sebou a mít absolutní kontrolu nad vším, co děláme. SYIH si vždycky jeli, jedou a pojedou vlastní cestou!
Filip: Pro mně to znamená známku punku.
Beňo: DIY je to co mě punk naučil, je to snaha o nezávislost a zároveň odpovědnost nést důsledky svých činů a rozhodnutí.

14) Díky moc za rozhovor. (tady máte prostor něco vzkázat apod.)
Jožka: Tobě taky velké díky, těším se, až si spolu zase dáme pár piv a rumů na baru :-D
Tom: Podporujte myšlenku DIY! Díky za prostor v tvém plátku!
Filip: Díky moc za dlouholetou podporu, vždycky, když jsi nám dělal koncert (speciálně respekt za pokusy zkulturňovat rodné Domažlicko!) tak na tebe byl stoprocentní spoleh a toho si velmi ceníme, stejně jako toho, že ses ozval s rozhovorem do papírového fanzinu. Velice se těším na první číslo, drž se!
Beňo: Přeji ti, aby to nebylo jen první číslo, ale aby jsi vydržel i třeba to desáté číslo...

kontakt: www.seeyouinhell.cz www.seeyouinhell.bandcamp.com

Aktualizace prosinec 2012 - LP "Jed" už vyšlo, k dostání je u Insane Society a Voltage Records, kazetová verze vyjde v Rusku u No Bread Records. Vyšlo už taky kompilační LP "Brno stále v plamenech" se 14ti místníma kapelama vč. SYIH, vše nevydané skladby + 84 stran A4 tlustý booklet. V roce 2013 doufáme v další zámořské turné - buďto potřetí do Japonska nebo podruhé do Ameriky.

[ Top ]


*****************************************************************************************************


biografie

AORTIC REGURGITION
AORTIC REGURGITTION je dvojčlenný projekt z Hong Kongu. Charles Wong (kytara, basa, programování automatického bubeníka) a Syn (kytara, zpěv a programování bicích), což je ženština, celým jménem Cynthia Yim, s parádním vokálem. AORTIC REGURGITATION mají nahráno pětipísňové EP z roku 2010. Old school thrash metal v nejlepší tradici mi trochu připomíná brazilské staré thrash / death kapely. Zvuk je excelentní s jasným odkazem do ´80 let. myshit.com/aorticregurgitation

TORMENTA
TORMENTA je jméno kapely pocházející z exotické destinace Maledivy. Až teda budete na dovolené v těchto končinách, což zajisté bude nejeden metloš (co taky doma, že), tak se mrkněte v hlavním městě Male po partičce thrasherů. Dva kytaristi Mabi a Lai, zpěvák Mu-k, basák J355y a bubeník Dhai tvoří kompaktní celek TORMENTA hrající thrash metal, ve kterém se kloubí dravost SLAYER, vyhranost MEGADETH a legendy METALLICA. Ale první co vyslovíte je old SEPULTURA a to hlavně díky zpěvu. Špičkový zvuk, který zní poměrně staře, ovšem čistě a klidně dodává kapele na obrátkách. Nečekejte rychlé thrash rubanice, TORMENTA je o něčem jiném. V roce 2010 nahráli EP "Tormented souls", na kterém je 6 skladeb. Kapela měla krušný začátek, kdy Dhai a Lai sháněli spoluhráče. Našli je u jiných kapel jako SERENITY DIES, což je dodnes fungující thrash power, tak i u LOCURA. Když byla sestava kompletní, odbila si kapela první show na festivalu Anti-drug campaign v roce 2006. TORMENTA se ovšem pyšní (jak pro koho asi) nespočtem cover songů výše zmíněných kapel + TESTAMENT, IRON MAIDEN a LAMB OF GOD. Od každé kapely nacvičili v průměru šest skladeb. V tak exotickém souostroví tak skvělá kapela… (myshit.com/thetormenta / www.thetormenta.com)

DELIRIOUS
DELIRIOUS a čínské pojetí grindcore. Poměrně ostřílená pětičlenná partička z Nanjing z provincie Jiangsu. V roce 2012 nahrály stejnojmenné album čítající 17 trax o celkové délce 28 minut. Album se nese v old school grindcore šmrnclého metalovým zvukem. Kapela se původně jmenovala HURRICANE, ale po personální rošádě se jmenují DELIRIOUS a najít jakékoliv informace je nadlidský úkol a to dokonce na oficiálních stránkách psaných rozsypaným čajem. http://site.douban.com/delirious/

XFRANKGRIMESX
XFRANKGRIMESX je partička takových normálních kluků, kteří se nudili a tak koncem roku 2010 dali dohromady powerviolence kapelu alá CHARLES BRONSON a SPAZZ. Hned po první zkoušce odehráli první koncert doma. Reakce byly kladný, tak se chlapci rozhodli víc zkoušet a vypilovat zvuk. Po pár měsících zkoušení a mnoha odehraných koncertech doma XFRANKGRIMESX nahráli 15-ti skladbové EP "The old grimey e.p." (únor 2011) a pustili se do turné po severním ostrově s DEATH THROES. XFRANKGRIMESX je kapela složená z dalších novozélandských kapel a to HATEWANX, VORPAL BLADE, DEATH THROES a CONNIPTION. O deset měsíců později nahráli dalších 15 skladeb (Pretty buzzy), tentokrát na ploše 17 minut, což je o 10 minut více než u první nahrávky o stejném počtu. "Pretty buzzy" se doslova honosí kvalitním zvukem a typičtějším powerviolencem než na "The old…", které zní jak thrash metal z plechového potrubí. Roku 2012 se kapela rozpadla, ačkoliv určitý potenciál, v textech tu byl. http://xfrankgrimesx.bandcamp.com/

CONSENT
Mrkneme-li do Ameriky, najdeme tam poměrně novou kapelu CONSENT, kteří kloubí klasický utahaný power violence s elektronikou. Kapela je samý ex-člen ze SOCIALLY RETARDED a současnými členy geniálních MACHISMO, dále BONGRIPPER, HATE BASEMENT a GAPERS. Zmíněné kapely jsou jak nebe a dudy, od melodického doometalu, přes harshnoise až po elektroniku. CONSENT mají kazetu o pěti skladbách a možná bude nahráno split 7" s šíleným kombem SEA OF SHIT. http://consentpv.bandcamp.com/

GREEDY MOUTH
Zůstaneme v Americe, v Texasu. Partička GREEDY MOUTH je sice partička srandistů, čemuž napovídají samotné názvy songů, jako např. "1, 2, 3 chug a beer for bruce lee". GREEDY MOUTH mají za sebou velkou dominantu a tou je zpěvačka, Brooke. Její hlas je famózní, uječený a v kombinaci s fastcorem, který převládá, dělá z GREEDY MOUTH extrémní smršť. Na 12-ti skladbové nahrávce "Eat / Smoke / Poop" se nachází cover song od DROPDEAD, známý to vál "At the cost of an animal". Nahrávka má nějakých 9 minut a nese se přesně v duchu DROPDEAD nahrávek. Demo "Wax on wax off" obsahuje celých 6 skladeb, má 2 minuty a je mnohem rychlejší, vostřejší a hlas zpěvačky dostal více prostoru. Začátkem roku 2012 vyšlo 10-ti songové EP "Seitan Worshipping Power Violence ", které se vyznačuje větším příklonem k power violence s hardcore základem. V podobném duchu je i jeden vál, umístěný na 4 way splitu. Na GREEDY MOUTH si posviťte, je to masakr. V kapele je kytarista Travis, basák Josh a bicák / zpěvák Fat Rob. Mimo jiné členové ARBUSTO DETH či BLOODY PIT OF HORROR. http://greedymouth.bandcamp.com/

HONDURAN
HONDURAN, to je portlandské trio (Corey - basa, zpěv | Jason - kytara, zpěv | Kevin - bicí), fungující od roku 2009. Nahráli 10-ti skladbovou nahrávku "Language & Violence". Debutní CD z roku 2009. Přes 20 minut těžkého power violence, snoubící škálu různých prvků, které dělají z hudby HONDURAN něco víc než prachobyčejný p/v. Řekněme metalový feeling. V květnu 2011 vyšlo kapele stejnojmenné 7" obsahující 4 skladby. 7 minut brutálního masakru. Ve stejné době vyšlo split 7" (plus kazeta) s VIOLENCE OF HUMANITY. Tři těžkotonážní silně metalem načáchlý power violence. HONDURAN maj účast na kazetové kompilaci "Amputape Portland", na které se objevily TRANSIENT, SQUALORA, MURDERESS, ABANDON, RAW NERVES, SEI HEXE a MACHINE GUN CONGRESS. http://honduran.bandcamp.com/

EXILE
EXILE je jméno kapely pocházející z exotické země zvané Jordánsko. Možná znáte jednu z nejslavnějších památek Jordánska, skalní město Petra. EXILE jsou z města Amman, fungují od roku 2008 a tohle trio je zaměstnáno fůrou dalších kapel. Za bicími s občasným zpěvem sedí Mahmoud Tayyem, kytaru a zpěv obstarává Nader Elnatsheh a basu plus zpěv drtí Ibrahim Al-khatib. EXILE mají nahráno poměrně dost věcí. V roce 2010 stačily natočit demo "Dead Thrashers rising" s nádherným záhrobním obalem, které zabasoval ještě Hasan Al-dalleh. Čtyři skladby a 17 minut. Následoval singl "Absolute Evil" o dvou skladbách (singl, ne?). O dva roky později nahrála kapela velkou desku Suspended Society / Mutilated Variety. Deska se pyšní nádherným obalem a dvěma instrumentálkami. Celkem je na albu 11 skladeb. EXILE se zhlédli v old METALLICA, old KREATOR a old TANKARD. Tahle kombinace je jednoduše vraždící, excelentní. EXILE si od těchto kapel vzali i zvuk, takže žádná špína se nekoná. myshit.com/exilethrashers

THRASH STORM
Město Bejrút, Libanon. Sakra známá adresa, ale hlavně díky obchodníkům a válce. V Libanonu ale sídlí i thrash metalová partička THRASH STORM. Kapela nehrající si na světobornou kapelu. THRASH STORM dostává názvu, pod kterým se prezentuje. Perfektní old school z exotické země. Rychlý thrash útok se špinavým zvukem a uřvaným ale i uječeným vokálem. Hodně, ale fakt hodně podařená kapela. Z původní tříčlenné sestavy snad zůstal jen basák a zpěvák v jedné osobě Karam Saad. Od roku 2011 působí v kapele bicák Rami Charara (nahradil původního bubeníka Samera) a kytarista Throne, který nahradil zakládajícího člena, kytaristu a zpěváka Hady Naala. V roce 2009, rok od založení, natočila Demo Satanic Overkill, které obsahuje tři skladby plus intro. Celková hrací doba něco málo přes 11 minut. Demo nahrál a produkoval jakýsi Tex z Libanonu. Některé fotky ukazují početnou metalovou základnu v Libanonu, což je milé překvapení. Jak se bude vyvíjet nová tvář "thrashové bouře" je však ve hvězdách. Kapela je momentálně bez bubeníka. myshit.com/thrashstorm

NOISE A GO GO´s!
Japonsko plodilo, plodí a plodit bude extrémní kapely. Nejinak tomu bylo a je s GORE BEYOND NECROPSY. Kapelu snad zná každý, jejich hlučný noisecore s grindcore partiemi, úchylnými obaly je k nezapomenutí. Pětičlenná partička se až na jednu obměnu nezměnila. Akinobu (basa, zpěv), Kiyonobu (kytara) a Hironori (hluk) mají boční noisegrind projekt REPULTURID MANGEL. Ovšem GORE BEYOND NECROPSY se přetransformovaly na NOISE A GO GO´s! Název si G.B.N. vybraly podle 59 skladbového alba z roku 1998. Současná sestava NOISE A GO GO´s! je složená ze zpěváka Mamoru A Go Go, druhého zpěváka Woo-Young A Go Go, kytaristy Jiyonob A Go Go, basáka Akinob A Go Go a bubeníka Takeshi A Go Go. Kapela nejenom změnila jméno, ale i styl. Poměrně razantně nutno dodat. NOISE A GO GO´s! Hlavním atributem je rock n roll. Míchání grindcore s tímto hlavním atributem dělá s téhle partičky potrhlých japončíků slušně šlapající grindcore odpověď na Elvise. U japonského již kultovního labelu HG Fact vyšlo CD "Rock´n´noise grind´n´roll", čítající 16 songů. myshit.com/noiseagogos

NUCLEAR WINTER
No ty vole, NUCLEAR WINTER. Jméno evokující thrash metal. Neplést s řeckým old school death metalem. Na živo termín thrash metal docela sedí. Existuje ovšem z roku 2011 demo nahrávka nazvaná "Anarchy Dawn", na které je pět vlastních songů + cover od TOXIC HOLOCAUST. Hned druhá vlastní "Thrashers cult" však zní jak ze řetězu urvaný hardcore - thrash core, ne nepodobný RADEGAST. NUCLEAR WINTER nezahálí ani v cover verzích, kterých má na kontě několik, ale ty se jim moc nedaří, třeba SODOM. NUCLEAR WINTER jsou Rean - bicí, Reza - zpěv, Amit - kytara a Rabby - basa. Zdaj se vám ta jména zvláštní? Jasně, kapela totiž pochází z Dháky, Bangladéž! NUCLEAR WINTER je jedna z nejextrémnějších kapel pocházející z tohoto přelidněného státu a až budete na dovolenej v těhle končinách, hledejte plakáty s NUCLEAR WINTER. myshit.com/565783121 / faceshit.com/NuclearWinterBD



[ Top ]


*****************************************************************************************************


CDs

CONOPED - Hovno hoří! 2012 CDr (Z6H Rec.)
Ty vole, je tohle vůbec možný? Mluvím o tom, jak rozdílná je nahrávka ze studia oproti live vystoupení. Na živo mi CONOPED přišly více metal a punk zároveň, zvukově zcela odlišní od studio nahrávky. Demo "Hovno hoří!" bylo natočeno v osvědčeném studiu Hellsound a je tak po všech stránkách hodně vydařené. Čisté nástroje a hlavně perfektně vyvážené. Nahrávka obsahuje sedm skladeb odzpívaný v češtině, kromě skladby "Cages". Nutno dodat, že slovům je poměrně dobře rozumět, což mě překvapilo. A zpěv v češtině tak dostává zcela jiný rozměr, nahrávku obohacuje a vyzvedává o level výš. "Hovno hoří!" je hlavně hardcore punk. Vymazlený (žádný pop, jasný?), se silným tahem na branku, hodně, ale hodně připomínající TELEX nebo další kultovní jihočeskou kapelu ZELENÍ KANIBALOVÉ, samozřejmě s moderním hutným zvukem, kde kytara jede částečně thrashovou kytaru. Například "Pod Kilimandžárem" je toho jasným důkazem. Je to taky jeden z nejsilnějších songů na demu. Ale vyloženě slabý místo tu není, což velice chválím. Podstatným pozitivem jsou krátké sbory, které dodávají muzice sílu a šmrnc. CONOPED nejenže překvapily na živo, ale i na nahrávce. Jihočeský hardcore je stále na živu. CDr je zabaleno do barevného profi obalu s inlaynem kde najdeme mimo jiné texty o vykořisťování lidí, země, žvástech v TV a o jiných nešvarech. Inlay je taky barevný a zde je menší nezdar, čitelnost textů není vždy nejlepší. I přes tento malý nedostatek, který se dá vyřešit mrknutím na BZ profil, kde jsou texty otištěny, dávám 9,5 z 10 svítících hvězdiček. bandzone.cz/conoped / zbynabtcw@seznam.cz >ŠA<

DR AIDS - Drive me to kill you 2011 CD (Fred Westlife inc.)
Jméno DR AIDS je mi nějaké povědomé, snad zafixované někam do punku z Anglie. Ale celý se mi to nezdá. Kapela se prezentuje podobně jako RUPTURE, GG ALLIN nebo ANAL CUNT. Kapelu tvoří typičtí angličtí opilci. Druhá strana kapely je však zcela jiná. Texty s komentáři na "závažná" témata, obyčejný věci, ale vše s nadhledem. Srandisti, ale tím to nekončí. Někdo z kapely působí i v ultra porno grind projektu, ale zřejmě to bude sranda, nebo jsem kapelu nepochopil, protože za celým tím pozlátkem jsou členové DR AIDS úplně jiní. Tak jo, CD obsahuje sedm songů s šílenými názvy. Na zvuk netřeba si stěžovat, je punkovej. DR AIDS je odpověď na BIRDFLESH (i ten zpěv tam sedí), ale hodně v punkovém duchu. Podobně poskládaný mix grindcore sypaček, punkové melodie, crustových bicí se jen tak neslyší. Oproti některým kapelám, jsou DR AIDS naprosto skvělá záležitost. Ani jedna skladba nenudí a jsou takové taneční, přitom brutální. Vyšlo na vlastním labelu. www.reverbnation.com/draids / agzdaredz@hotmail.com >ŠA<

GORGONIZED DORKS / PRIMITIVE NOISE split CDr (Old Grindered Days)
Noisecore split. Všichni popíci teď odstoupí. GORGONIZED DORKS je dvojčlenná kapela z USA, kde působí Ben z Agromosh, známá to postavička - label. Tahle parta vydala na tisíce nahrávek, s ničím se nesere a tady mají tři nepojmenované skladby. Ty jsou víc noise než noisecore, ale poslední se vyznačuje slušným sludge základem, do kterého je implantována hrůzostrašná atmosféra, což je ve finále excelentní vál na posrání strachy. Druhej vál je několikavteřinové písknutí - bzučení. Brazilské trio PRIMITIVE NOISE sem šlehlo 27 old school noisecore songů vyznačující se krátkými stopážemi, perfektníma vyhrávkama, za které by se nemohl stydět kdejaký old school grindcore. PRIMITIVE NOISE není bezduchý mlácení do nástrojů. Oni jsou špička ve svém oboru, noisecore/grindcore. Zřejmě jsou však r.i.p. G.D.: myshit.com/gorgonizeddorks / kseki@webtv.net / ben_agromosh@yahoo.com * P.N.: http://primitivenoise.blogspot.com/ / celso-egea@ig.com.br * O.G.D.: nebulogrindpunk@hotmail.com >ŠA<

TORTHARRY - Beneath 2010 CD (Metalgate)
V době mé dočasné domoviny v JV Asii jsem všechno přesunul na Sykyho. Dorazilo k němu tohle CD. Na recenzi do Noise Master zinu. Nějak se CD zašantročilo, a jelikož ho Syky nezrecenzoval hned z kraje, dělám to až nyní já. Menežmentu jsem to vysvětlil. Kdysi dávno jsem byl docela ulítlej na death metalu a TORTHARRY (vznik 1991) byly na evropské scéně u mě mezi lepšími. Ty doby jsou ale dávno pryč. Téměř žádnej death metal mě nezajímá (ani ho vlastně nevyhledávám) a tak jsem měl z recenzování již sedmého alba "Beneath" trochu strach. O to větší šok mě čekal, když jsem poprvé jen tak při úklidu hodil disk do přehrávače, dal volume doprava a uklízel. Našlapanej death metal, nenudící (sám jsem tomu nechtěl věřit), bez zbytečných serepetiček. Po nějaké době jsem se dal do poslouchání "Beneath" a musím zopakovat to, co jsem napsal po prvním poslechu. První, co mě praštilo přeš uši, bylo celé vyznění nahrávky. Ta zní na pomezí death metalu a hardcore alá BIOHAZARD či PRO-PAIN. Hlavní rysy vidím ve starých CANNIBAL CORPSE. Ten hardcore je jen asi moje deformace. Jasně že TORTHARRY drtí nekompromisní death metal, ale něco progrese v jejich muzice je a to je ten hardcore. Občas protěžkané pomalé pasáže vyhnané melodickou linkou do brutálnosti zpestřují již tak bohatou hudbu. Hodně vyvedenej zvuk pochází ze studia Šopa. Líbí se mi i zpěv, ale hlavně žádná skladba z celkového počtu devět, nenudí, přestože novátorstvý tu nenajdete. Beneath je prdel nakopávající death metal, a TORTHARRY mě tímto albem poslaly do začátku death metalové vlny, což je pro mě velice příjemný. Tahám křiváka s pěti kily železa a jdu pařit. Disk je uložen v pěkném digipack balení a na složené skoro A3 jsou texty v češtině a jejich anglické překlady + vše co správný booklet má obsahovat. Texty nejsou o kdejakých mrtvolách, což mě u death metalové kapely překvapilo. U Monster Nation vyšla limitovaná vinyl verze s cover verzí DEBUSTROLU jako bonusem. Tortharry: heatley@tortharry.com / myshit.com/tortharry * M.Rec.: www.metalgate.cz >ŠA<

v/a FACE YOUR UNDERGROUND 12 "THE GRIND EDITION" 2012 CD (DeathMetal)
Hmotné CD vyšlo v digi packu - 100ks a v normální verzi 500ks. Informačně je však velice strohý a proto jste odkázáni, jak uvádí booklet, na web stránku vydavatelství. Tam se dá sehnat vše potřebné a k poslechu je kompletně celý tento výběr, stahování asi není možný. Další zajímavostí je sponzoring, Combell, CCN Systems NV a další. Některé skladby jsou exklusivně nahrané pro Face Your Underground 12… Jestli číslice 12 znamená rok vydání nebo pořadové číslo, to nevím. Hodina pestrý - čistě belgický hudby, 23 kapel - 37 songů (38 stopa je proslov, nevím o čem, ale pár minut má - na webu ho nenajdete). Každej si přijde na svůj styl. Od grindcore, přes death metal, crust n roll až po noise-techno-core a sludge stoner. Face your underground… opravdu představuje kompilačku jak má být a to proto, že na ní jsou téměř neznámý či zcela neznámý kapely, posuďte sami: SARDONIS, SHREDDER, GOAT VOMIT, BITE DOWN, YOUR HIGHNESS, IDIOT CONVENTION, COPRO vs VRV, DISCOPHOBIA, SHAKEN BABY, PASSED, CAPITAL SCUM, ULRIKES DREAM, EKZEEM-A, DAYS OF DESOLATION, LAST LEGION ALIVE, THE LEAGUE OF MENTALMEN, NAKED APE, THE LAST GIFTED. Výjimku tvoří profláklý kapely AG, INTESTINAL DISEASE, KINGTERROR, VISIONS OF WAR a také A DEN OF ROBBERS. Zajímavostí je, že celá hrací doba je poslouchatelná, odsejpávající a tím pádem nenudící. deathmetal.be/face12 >ŠA<

v/a GRIND BASTARDS vol. V 2011 CD (Grindfreaks)
Některé kompilace jsou šité horkou jehlou a mají prachbídnou informační účelnost. Naopak se najdou kompilace přinášející zajímavé kapely, málo známé spolky, nevydané skladby a to je případ již pátého dílu Grind Bastards. Rozkládací obal, na kterém najdeme vše nejdůležitější je vyveden ve stylu UNHOLY GRAVE nahrávek, což je jasné, když UG tento výběr kočírují. Na CD najdeme 27 trax a 15 kapel. Kolísání zvuku je vyvážený, ale jednotlivé nahrávky se zvukově dost liší a ne všechny se pyšní slušným zvukem. Několik kapel jsem nikdy neslyšel a dá se říct, že ani jedna mě nezklamala. Některé spíš mile překvapily. Všechny skladby zde nahrané nikdy předtím nevyšly, což je příjemný nejen pro sběratele. Téměř všechny kapely pochází z Japonska, pro fajnšmekry další plus sehnat si tento disk. RED RAN AMBER (myshit.com/redranamberjapan / redranamber@yahoo.co.jp), N.E.K. (nekhc@yahoo.com.br / myshit.com/nagoyanek), ADA MAX (myshit.com/ada666max), MORTALIZED, AGATHOCLES (mincemania@hotmail.com), EXTREME NOISE DESTROYER (taku_justice@yahoo.co.jp), HELL AND HELL, LITTLE BASTARDS (littlebastards.info), EASIES (myshit.com/easies), FORTITUDE, BROB (myshit.com/brobsaitama), PARASITE, NAQRO (myshit.com/naqro), MIDNIGHT RESURRECTOR a UNHOLY GRAVE, to je výčet všech zúčastněných. CD plné grindcore s malými odklony do jiných sfér a trocha metalu opravdu stojí za poslech, přestože "echt" kapelu bysme tu hledali marně. A taky tu je jedna povedená kapela hrající cover OUT COLD a svůj vlastní vál jaksi háže do hip hopu po Japonsku - zlo. Grindfreaks: grindfreaks@ybb.ne.jp >ŠA<

[ Top ]


*****************************************************************************************************


tiskoviny

COMPENDIUM OF DEATH THE ART OF MARK RIDDICK 1991-2011 kniha, 600 stran, 2012 (Doomentia Press)
Na sublabelu Doomentia Press vyšla těžkotonážní (úctyhodných 2,5kg) kniha plná fotek. Přesněji kreseb (pár fotek taky najdete a některé stojí za to) Marka Riddicka, kterého znají určitě všichni metaláci. Nakreslil již stovky obalů na desky, tak i plakátů, motivů pro trika nebo nášivky a nejen to. Mark taky působí v kapele, přečti si recenze na vinyly a dozvíš se v jaké. Lesklý papír je opravdu vysoce gramážovaný. Tvrdá obálka krásně vyvedená v typické smrtelné podobě, kterou jsou Markova díla přeplněná tvrdí prvopočáteční dojem z knihy jako celku. Kniha je rozdělena podle období. Začínáme psaným úvodem a pak už se jde rovnou na věc, otvíráme "devadesátky". V tomto období nakreslil spoustu motivů, ale následující "nulky" přináší více tvořivosti. Další oddíl je o spolupráci s jinými umělci. Následuje sekce "logos" a "grafickej design". Loga tu zveřejněná jsou pro mne neznámá jména až na pár výjimek a to samé platí o grafickém design, což není nic jiného než náhledy obalů. Na závěr jsou fotky tetování a finále tvoří seznam klientů marka Riddicka. Celkem tady najdete kolem 700 motivů! Kniha vyšla ve třech verzích. Prvních 25ks je s originálními kresbami od Marka (dle vlastního výběru) a prvních 100ks je navíc s 5-ti kartami, které když se poskládají, vznikne ucelený obraz a z druhé strany každé karty je podpis od samotného autora. Navíc dostanete vše zvlášť zabalené a ke všemu jsou ještě zvlášť obaly (? - nevím jak to vysvětlit). Kniha je v angličtině, což mě trochu sere, ale co už, psaního není moc a tak se to dá přinejhorším přeložit se slovníkem. Nemám tušení, kolik je náklad, ale limitované edice jsou zcela určitě pryč, mám zato, že byly prodaný ještě než kniha vyšla. Já byl odhadem v poslední desítce těch štastných. >ŠA<

DISFROSTEN #2, A5 / 40 stran + CDr příloha
Jelikož se prodalo pár kousků prvního zahřívacího čísla, pustilo se do světa druhé číslo, které je obsahově větší a o trochu pestřejší. Typická old school fanzinová grafika se nezměnila. Pro mnoho mladých čtenářů (no, těch stejně moc nebude, protože každej čumí do monitoru, místo toho, aby si pořídil papírový zin) bude tato grafika hnusná. Pro mě je to ale těžká nostalgie a jsem fakt spokojen. Již u prvního čísla jsem se zmínil (informativně) o tom, že tato grafika přináší plýtváním místa, ale osobně bych to tak neřešil. První report z akce se mi čte blbě, ale to je tím chaos slangem. Zbytek stránek je už v pohodě srozumitelný. První rozhovor je s DISBEATLESS, kterej je docela podařenej. Kapela se rozpovídala, ale druhý rozhovor je o to ještě delší. Zpovídaná je jihočeská hardcore punková HIROSHIMA NIGHTMARE. Dokonce jsem se dozvěděl i něco novýho. Sice mladá kapela, ale s určitě dobrými názory. Poslední rozhovor je s kapelou, která mi byla doposud utajena, MORSA. Ten je už kratší. V zinu je ještě nějaký ten recept na vegan jídlo, texty kapel a špetka recenzí. Druhé číslo Disfrosten je tak lepší než jeho předchůdce. CD příloha obsahuje opět kapely, které jsou nějakým způsobem uvedeny v zinu. >ŠA<

GARFWEEK # 37, A5 / 48 stran
Ani jsem už nedoufal v další číslo Garfweeku. Již pravidelný kolorit autorova "vyhoření" nikdy nepřináší nic dobrýho, ale pak jako když utne a Jirka je v plné síle a táhne káru dál. A ne jednu, label, distro, fanzin a kolo. Každým dnem má vyjít nové číslo Garfweeku, jsem zvědav, číslo je již dávno hotový. Ono dělat v takovém rozsahu něco zdarma a to včetně pošty, není nic snadnýho. Na grafice se nic nemění, na co taky, že? Já jsem stále spokojen. Toto číslo začíná jako vždy distro seznamem. Číslo je pestrý, úryvky z pohádek, biografie různých osobností, kapel. Články o praktikách tajných služeb s ovládáním lidského jednání (nejdelší článek), o nezbytnosti nemocných lidí pro lékařský byznys, rozhovor s GIRLS AGAINST BOY a s Kellym (milión kapel - mimochodem dobrej rozhovor) a pár dalších drobností, to je číslo 37. Fakt číslo 37, to už je pěkný číslo, nemyslíte? grf.maska@seznam.cz >ŠA<

HLUBOKÁ ORBA fanzine #29, A4 / 200 stran
Chvilku jsme si počkali a dočkali jsme se dalšího pěknýho čtení. Hned obálka upoutá pozornost, je v barvě a trochu netypická pro HO. Díky rozhovoru (poměrně krátká zpověď) s francouzským kreslířem Ivanem Brunou zřejmě došlo i ke spolupráci na obálce a nejen na ni. Jeho výtvory mě fascinovaly hlavně u obalů kapely COCHA BOMBA a tak vše kolem tohodle svéráznýho týpka mě nadchlo. Ale nepředbíhejme. Začínáme sloupky a asi ten od Bretfy mi dal nejvíc. Ovšem baví mě i ostatní, obzvlášť od Black sheep - víme o koho jde. Jdeme na poohlédnutí za blokádou Velké pardubické roku 1992. Pár zpovídaných mluví nejen o minulosti, ale i o současnosti. Je dobrý, že se tahle zpověď uskutečnila. Ale mám takový dojem, že autor chtěl mít materiál obsáhlejší, možná se pletu. A začínají tour reporty. MAD PIGS v Japonsku - hudebně jinde než jsem já, ale to je úplně jedno. FEAR OF EXTINTION v únoru po Evropě - brrrrr, je mi zima ještě teď. Asi nejvíce očekávaný report přichází od S.Y.I.H. z jejich amerického kočování. Zcela odlišný svět, ale přijde mi, že report vyznívá tak, jakoby by v Americe nežili lidi (všeobecně, nejen kolem muziky). LIFE POSSESSION dojeli až do Portugalska, punx na cestách.... Další tour report je od MÖRKHIMMEL - turné po Skandinávii. Opět pro mě brrrr a opět Skandinávie = docela nezájem o koncerty od místních punx... Všechny reporty až jsou psaný jak jsou psaný mě strašně baví. Samozřejmě méně známý destinace jako zmíněné Japonsko a USA mají trochu navrh. Po turné reportech si přečteme recenze na knihy, na které hned zapomenu po přečtení rozhovoru s američany NO STATIK a hlavně po rozhovoru (obsáhlém rozhovoru) s BOILING POINT. Další rozhovor je s námi (RABIES), pak s RED INSECT, o kterých fakt moc není slyšet a to je vše. Na řadu nastupují články o koncertních místech, konkrétně se jedná o Chomutovská místa, druhý článek je o garážích v Bratislavě, předposlední je o Přísnoticích - psaný spíše jako reporty z akcí a poslední zastávka je ve statku Hella - pro mě dosti netypické místo na české scéně. Mohlo by jich být více. Závěr tradičně je v podání recenzí a několika reportů od United crusties crew. Orba se opět vydařila. Grafickej kabát zůstal, obsah opět nabušenej a já opět spokojenej. Doufejme, že další číslo skutečně vyleze dřív, ale pokud budou vycházet i jiný fanziny, nebude nouze o čtení... orba@seznam.cz >ŠA<

NARCOTICA ´zine #2, A4 / 12 stran
První setkání s tímto fanzinem a tak nevím, jak vypadalo první číslo. Fanzin v tomto provedení jsem už neviděl hodně dlouho. Stará grafika, ale již za použití PC. Narcotica ´zine rozděluji na dvě části. První psaná anglicky, druhá italsky. Rozhovory jsou velice krátký, někdy až přespříliš. Předposlední rozhovor v italštině je už dlouhý, teda tak akorát. Otázky jsou téměř do puntíku stejné pro všechny rozhovory. Jak je tomu v italské části, to netuším. Stylové zaměření snad neexistuje. Od noise, přes crust, death metal až po porno grind. Uvnitř nejsou žádné recenze ani reporty. Rozhovory s Pissart Records, Psychotic Sufferance, Dios Hastio, Vomit Hate Noise, Ultimo Mondo Cannibale, Subhuman a Limbo. Narcotica vyšla v nákladu 50ks. bertobrujo@yahoo.it >ŠA<

VZBURA fanzine #4, A5 / 64 stran
Úvod obstarává úvod anebo sloupek, dva sloupky, kde se mimo jiné dozvíme o obálkách jednotlivých čísel Vzbury. Report od MONDO GECKO z Evropy je takovej nemastnej neslanej a jsou to moc nafintění děti, dle jejich psaní. Další tour report po Slovensku od BARNEY GUMBLE je plnej chlastu. Menší, na mě smutně působící tour report je od DÁŠA FON FLAŠA a další tour report, tentokrát čistě po Slovensku je od RAPSÖD. Jsme u prvního rozhovoru a to s nejznámější švýcarskou postavou Pablem. Ani jsem nevěděl nebo jo, ale zapomněl jsem, že měl několik labelů. Další rozhovor je s labelem TO LIVE A LIE Rec., americkej label vychrlil spoustu pěkných nahrávek. Rozhovor s DESTROY IT YOURSELF Rec. je zajímavý seznámení s portugalským labelem a zároveň Boris působí v kapele THE SKROTES. V tomto rozhovoru se objevila zmínka o punk/hc na Azurském souostroví patřící Portugalsku. Já bych jen dodal, že na Azurech funguje mraky kapel, převážně v metalové sféře. Ale i tak jde o poměrně exotické končiny hluboko v Atlantiku. Další rozhovor je s Peterem Madigárem, hlavně o politice a tak rozhovor vybočuje v celém zinu. Nechybí oblíbený scene reporty, první z Běloruska, druhý z Portugalska. Závěrem si přečteme anketu na téma "ovlivnění recenzemi a popisky při koupi nahrávky a jaká je finanční hranice za nahrávku". Ještě narazíme na článek o Dr.Aloisi Hudalovi a užuž jsme ve finále s vegan recepty, recenzemi na knihy, fanziny a otištěnými recenzemi na předchozí Vzbury. Grafika stále jede old school. Na přiloženém CDr je čtyřminutové video KITT. Slušná dávka p/v, jen ta atmosféra je bída. Pak jsem spustil demo 2011 - další pěkná práce, hlavně první věc "Máš ruky,…". Zbylé dva soubory mám na vinylu, zde jsou prázdné schránky, nevím proč. Jako malé seznámení s kapelou KITT to je dostačující. Na závěr…, snad další číslo vyjde dřív a nebudou přehozený stránky. punkgen@gmail.com >ŠA<

[ Top ]


*****************************************************************************************************


Skotsko 2012

SKOTSKO 2012 (-273,15/Zbyňa)


Není většího utrpení, než chodit do práce, která vás nebaví. Možná ještě větším utrpením je, když musíte chodit do práce, která vás sere a možná ještě větší sračka je, když musíte dělat s lidma, který jsou vám natolik vzdáleni, že najít společnou řeč je zhola nemožné. Utrpením je dělat práci, která vám vymývá mozek, která se do nekonečna opakuje, čas se táhne a 8 hodin se zdá jako celej měsíc, týden se zdá jako celej rok a celej měsíc je jak celej vesmír. Každým dnem umíráte, každou hodinu si říkáte, že tohle přece nemá žádnej smysl, že takhle to přece nemůže být, že tohle to není normální a že tohle přece nemůžou lidi dělat celej život, aniž by se zbláznili. Každým dnem si říkáte, že dneska je to naposled, třeba mě z té práce vyhodí, třeba se něco stane, co vše změní a vše bude v pohodě. Ne, nic se nezmění, nikdy nic nebude v pohodě, pokud jsme v systému, kterej je založenej na penězích. Nikdy nic nebude dobře, do smrti budeme dřít, každej den budeme umírat a naše konečná smrt bude vlastně jen vysvobozením z toho pekla, které každodenně prožíváme a namlouváme si, že tohle jednou skončí. TOHLE NIKDY NESKONČÍ! Tohle skončí až naší smrtí... Otročíme! Nemáme nic a nikoho, nemáme s kým jít do hospody, abychom zapomněli, protože lidi nemají čas flákat se po hospodách, lidi nemají peníze, aby se radovali, lidé jsou tlačeni systémem do kouta, zastrašováni terorismem, krizí, nezaměstnaností, jsou vystresováni až na samotný okraj zdravého rozumu a zaměstnavatelé hrozí vyhazovem z toho pekla, které žijí, a lidé mají strach ztratit i to peklo, protože pak by jim nezbylo už vůbec nic. Lži a zastrašování. Udělat z lidí jen loutky a nesvéprávné trosky, které věří zprávám v tv, kteří to svoje peklo berou jako to nejlepší, co je mohlo potkat. Není úniku, nemáme šanci. V UK nemám šanci už vůbec žádnou, v okolí Boltonu není kam se ztratit, všude jsou jen domy, auta, rovina, žádnej les, žádej kopec, jen obchody, továrny a nekonečná šeď města. 3 týdny volna... Co s tím? Co všechno udělat, kam všude jít, co zařídit, koho navštívit, kdo bude nasranej, že jsem slíbil a zase nepřijel...? UK mi nesedí, ale když už jsem tady, tak snad něco, co stojí za vidění, tady musí být, ne? Skotsko je vyhlášená destinace, takže že by?

1.9.2012, SAT, 25 mil, 9.6 m/h, jídlo 0 GBP, ferry 11 GBP Jedem! Ráno nakládám, a jelikož obě zadní brašny v jedné ruce nejsem schopen unést, je jasné, že to bude opět natěžko! Dokonce si i říkám, že něco vyhodím, ale pak si zase říkám, že se všecko může hodit a tak to rvu na kolo. Je to experimentální cesta. Zkusit, zda je možné žít za 5 GBP/den (ferry a vlak do toho nepočítám) a otestovat starý krámy, jestli ještě mají na jednu pořádnou výpravu, nebo jsou k ničemu. Včerejší Tesco "bliezkrieg" mě stál 16 GBP a koupil jsem toho fakt mraky. Nechybí lahůdky jako olej ve flašce, marmeláda ve sklince, chilli, curry, česnekovej prášek, cibula, česnek, brambory, brokolice, květák, bulgur, těstoviny a další a další nebytné a hlavně velice těžké věci. Opět mám i obavu o kolo, protože zadní kolo má už na kahánku a hlavně mám pocit, že střed je maličko nakoplej, ale věřím... V Boltonu na vlakáču potkávám nějakýho kolistu, nějakýho Phila, co jede...? No, přesně tu samou trasu co já až do ULLAPOOLU. Tak to snad není možný! Borec tak 55 let. Při bližším obhlédnutí jeho kola je mi jasný, že mám tu čest s velkým fajnšmekrem cykloturistiky. To kolo má top komponenty, dynamo v předním náboji, ocelovej rám, prostě max. špičkový vybavení. Ve vlaku z něho leze, že jezdí celej život, ale většinou jen Anglie, max. Francie a Španělsko. UK má projetý skrz naskrz. Navíc velkej horolezec co zdolal Aconcaguu! Tak prý pojedeme kus spolu, co to udělá. Ale hned v GLASGOWĚ se rozdělujeme, protože já mám lístek až do ARDOSSANU do přístavu, Phil tam musí dojet na kole. Sraz další den ráno na ferry na opačné straně ostrova. Počasí je divný, ale neprší, za to brutálně fučí a je kosa. Na ostrov ARRAN se mnou jede ještě dalších 10 cyklistů. Já asi jako jediný volím cestu napříč ostrovem a po západním pobřeží do LOCHRANZA. Napříč přes celej ostrov to asi z kopce sotva bude, co? Nejlehčí převod a v rychlosti 2.8 m/h (mám přepnuto na míle, jsem totiž světák jak prase) se šinu vzhůru. Hm, je to fakt těžký. Ale co, neprší, tak co si naříkat? Hup dolů a už to jede kolem pobřeží, vítr v zádech a ostružiny podél cesty. Jedu fakt pomalu a nikam se neženu. Před LOCHRANZA nacházím fleka na stan hned u moře a jak tam dojíždím, tak začíná lít. No jistě, to aby chybělo! Do toho fučí první liga. Už dost solidně zmáchanej stavím vigvam a lehce vařím, kdy ležím ve stanu a jen hlava a ruce čouhají ven. Vařit ve stanu je o hubu a hlavně o stan. Už o půl šesté ležím ve spacáku a usínám. Budím se mockrát, protože lije fakt ostře a vichr tomu dává taky docela dost na prdel. Asi po druhé za existenci stanu jsem ho ukotvil za všechny šňůry..., a dobře jsem udělal.

2.9.2012, SUN, 56 mil, 11 m/h, jídlo 0 GBP, ferry 0 GBP V sedm je budíček, protože to v 9:20 h už jede a musím ještě fous popojet. Vařím i čaj a celkově se motám jak špína v kýblu, a než to celý nastrojím je půl deváté. Neprší, nefučí, ale vypadá to bledě. Ty malý mušky jsou v tom bezvětří hodně svinský! No furt lepší jak komáři. Fotím hrad, potkávám Phila, kterej včera taky pěkně zmoknul, plavíme se na pevninu do CLAONAIG a Phil kope do vrtule, sotva mu stačím. Hodně dobrá trasa, pěkný okolí, snad lehkej vítr v zádech a já se více méně vezu za Philem. Klasicky ho do kopce dojíždím, z kopce mi ujíždí. Phil to původně chtěl napálit až do OBANU, ale mění plán, nemá to smysl, ferry jede stejně až zítra odpoledne. Phil vyznává "ofiko" kempoviště, kde může dobíjet kus takovýho el. dýnka, jedinou to věc, co mu to dynamo nenabije. Jinak všechny ty jeho harapanty nabíjí za jízdy. Phil končí v LOCHGILPHEADU a já pokračuju dál, je teprve 12:30 h. Dělám si zajížďku k LOCH AWE a to jsem si zas dal! Strašný kopce, hrozná dřina a ten střed, co se zdál být "malinko nakoplej" je totálně v prdeli! Novej bude naprostá nutnost. Snad tedy OBAN. Nacházím skvostné místo na stan hned u vody a pár hodin se bavím zapalováním mokrého dřeva, a když to začíná hořet, tak začíná lít nanovo a tak jen vařím a lezu do stanu. Zítra OBAN a přesun na vnější Hebridy.

3.9.2012, MON, 26 mil, 10.6 m/h, jídlo 0 GBP, ferry 32 GPB V noci je tma! A prší! To jsou mi ale novinky! :-) Vstávám bez obtíží, vařím čaj a zbytek včerejší nálože a za hodinu jsem zase v kopcích. Mušky jsou dnes fakt šílený, strašný bestie. Opět se drápu vzhůru, ale už to není takový zlo. Konečně mě pak čeká sjezd až k moři, za 2 hodiny jsem v OBANU, kupuju střed v prvním obchodě (měl tam poslední), motám se po městě, který je fakt pěkný a narvaný turistama. Flákám se, suším spacák (ne že by zrovna pralo slunko), protože neprší. Potkávám Phila, kterej do sebe lije pivo a hraje si s tím svým el. dýnkem. Včera prej vypral v kempu, tak může opět zmokat. Po 2 dnech už prát? No toto??? Potkáváme i 2 Skoty, co jedou jen ostrovy. Mají na to 10 dní a doufají v pěkné počasí. Jo tak doufat můžeme všichni, ale začíná kurevsky lít. Skáčeme na loď a za pořádného svinění opouštíme OBAN. Na lodi je klasická nuda, ale vlny jsou mocné a tudíž to některým pasažérům nedělá dobře a ze záchodu se ozývají klasické zvuky, kdy drahé, chutné a s láskou snědené jídlo opouští přes krk útroby! Takové škody!! :-) Dojíždíme za tmy a pořádného vichru. Na moři prý byl vítr přes 100 km/h. Tma jak v pytlu a já jako jediný cyklista mířím na sever, zatímco ostatní kousci všichni do kempu na jihu. No hledat flek na stan za jízdy ve tmě pomocí čelovky, je úkol přetěžký. Ale, vidím jakousi boudu, kolem nejsou ploty, 2x se bořím po kotníky do bahna, ale půjde to. Jen tam "trochu" fučí. Stan postavím v jakýchkoliv podmínkách a téměř poslepu, tady to chtělo jen zase ukotvit ho za všechny možný šňůry a kolky. Nevařím, je půl jedenácté. Ale ta noční jízda byla super!

4.9.2012, TUE, 71 mil, 11.4 m/h, jídlo 2.55 GBP Moc nespím, protože vichr je fakt ukrutnej. Kolem osmé už vyrážím a vítr je zleva a lehce zezadu. Ferry v 9:20 h chytám v pohodě, jízda je to suprová, krajina úžasná. Rozeklané pobřeží, spousta jezírek a hlavně neprší! Hop skok a už jsem v ERISKAY a pálím na sever. Pokud se cesta stáčí na západ jedu proti větru lehkým převodem tak 5 m/h, je to peklo. Ale pokud jedu lehce na východ, tak regulérně letím. Moc se s tím nemažu, cesta je povětšinou jen pro jedno auto, tak mě brzdí akorát vyhýbání se dalším vozům. Místama prší, místama svítí slunko, všecko je k mání. Asi v půlce cesty si říkám, že bych mohl stihnout ferry na konci ostrova a ještě dnes se dostat na HARRIS. Loď jede v 16:00 h. Takže opět závodím! Kdy já z toho vyrostu? Bolí mě kurevsky kotník, ale to mi nebrání, abych letěl jak magor. Ostrovy jsou spojeny jen cestičkou, kde fučí tak nehorázně, že mám co dělat, abych to udržel na cestě. Při SV větru jedu v jednu chvíli 28 m/h. Nohy mě bolí jak čert, ale to ferry stíhám. Přímo u toho moře a pak přímo na něm fučí snad uragán, je to o život. Na ostrově Harris se drápu do posledního kopce v protivětru a mám dost. Klasicky věky hledám plac na stan, 3x se mi to nezdá, ale u jedné pláže to stavím, fučí jak hovado! Vlny rachotí, jak kdyby měl přijít konec světa. Vařit v tom vichru je taky na hovno, ale jakž takž se daří. Zima je strašná, žádný oblečení nepomáhá a tak zatahuju žaluzie, mluvím sám pro sebe a poslouchám ten rachot pode mnou. To zas bude noc.

5.9.2012, WED, 61 mil, 10.5 m/h, jídlo 0 GBP Trochu prší, ale ráno už zase vyfukuje a vypadá to k světu. Mám jako flákací den, tak měním ten střed, mažu řetaz a vyjíždím až kolem 9 h. Ta změna je přímo hmatatelná, kolo jede úplně jinak, mám skoro strach tam vrážet těžký převody, abych ten novej střed šetřil. Stoupání nad TARBET je moc zajímavý, "Mordor" jaxviňa, do toho durch zmokám a pak hned vylízá slunko. Jízda po cestě k TARBET je čistá radost, furt zastavuju a kochám se. Slunko na mě vzhlíží docela často. Paráda! I z TARBET je to navrch a opět paráda, zastavuju na jakési procházce po slatích, jsem tam úplně sám a tak se tam válím a slunko opět svítí! Skvěle, skvěle! Mířím na STORNOWAY, ale uhýbám na západ, mrknout se na místní "stonehenge", deru se tam proti větru, ale dá se to, není to tak hrozný jak včera. Na šutrech je 100 lidí, tak to cvakám. Místo má atmosféru, jsem rád, že jsem si udělal zajížďku. Pak už jen vyptávám boční cestu nazpět do STORNOWAY, beru vodu z potoka a po naskočení 60 mil to u potoka tyčím. Lebedím si, jak je to pěkně za větrem, vařím, vládne velká pohoda, ale kolem 6:30 h vítr úplně utichá a přichází zlo! Jsem ve vřesovišti a bilióny stvůr povstávají. Těch mušek jsou fakt černý mračna. Musím jít ještě ze stanu a to je úplná katastrofa - vlítávají do uší, do očí a štípou ty kurvy! Je to hrůza. Lezu zpátky do stanu a tam je jich taky milión! Kurvááá! Mokrej ubrousek a hodinu se je snažím polapit, ale zabít všechny je nemožné, jsou všude! A to jsem se já vůl nevychcal! Jinak tato část po boční cestě směrem na STORNOWAY je asi ta největší pustina, co jsem kdy viděl. Vřesoviště, pár jezírek a nic a nic, ani stromy, nekonečná pustina. Zítra ferry na pevninu.

6.9.2012, THU, 26 mil (???), ???, jídlo 6.10 GBP Prší v noci a prší i ráno. No nic, musím dojet do města. Není většího neštěstí, než balit v lijáku. Navlíkám všecko co se tváří nepromokavě. Ale hlavně návleky na boty mě velice zklamaly. A to jsem je kupoval loni v Norsku. Po 10 minutách mám v botách 100 litrů vody. Mám chuť ty návleky okamžitě zahodit. Zmrdství! Ale pravda je, že to co se odehrává, je apokalypsa. Na těch pláních se ten vichr nemá o co zastavit, je to přímo z boku, kde jaxi pláštěnka má větrání. To mám ale štěstí!!! :-D Hodinu a půl v té slotě a jsem ve STRONOWAY. Zmrzlej a mokrej na srajdu. V budově ferry se pod sušákem na ruce na ajnclíku snažím usušit boty a ponožky. Marná snaha. Když to pak obouvám, jsem tam, kde jsem byl před tím. Zima je fakt pořádná. Jdu rozhazovat peníze do Tesca a vyčkávám příjezdu ferry, který má zpoždění. Na lodi opět suším ponožky, což se tentokráte daří, jen ty boty jsou fakt už za svým zenitem. Vtipně jsem si vzal se sebou ty starý škrpále, který mají za sebou snad všechny moje výpravy na kole a jsou myslím snad prodřený i zespodu od šlapátek. Do zásoby jsem si pochopitelně vzal se sebou i sandály! "Do Skotska sandály! Ježiš to je vůl!" V teplotách kolem 10°C a od večera do rána tak -60°C a sandále! No nic no. V ULLAPOOLU jsme snad až v 17 h a tak si říkám, že do 19 h pojedu a šlus. Neprší, ale mračna jsou černá. Vzhůru a dolů a tak furt dokola. Oblíct a vysvlíct, ale je mi to jedno, není už kam spěchat, žádný ferry už není potřeba stíhat. Krajina je dech beroucí, totální brutální zkáza, pustina, zmar. Černý kopce a hory, černý mraky k tomu, planina bez stromů, takhle vypadá asi konec světa. Aut minimálně. Kupodivu najít místo na stan není taková prča, jak by se mohlo zdát, protože všude stojí voda. Při průzkumu zapadám klasicky 10 cm do bahna, takže veškerá celodenní snaha o usušení bot a ponožek přišla pochopitelně vniveč! No jo, zas o něco moudřejší - chce to prostě nový pořádný boty a nepromokavý gatě. Ale to asi až na příští výjezd. Tato cesta je experimentální. Dá se žít z 5 GBP na den? Co za vybavení je nutno při průjezdu pro průjezd extrémníma podmínkama? Jak dlouho vydrží flaška benzínu? (Vypadá to zatím bledě, asi týden a budu muset načerpat novou dávku.) Takže snad k nám bude zítra počasí milostivo. Jo, tachec zase stávkuje, nedá se na něho spolehnout, ale to je to poslední, co mě sere.

7.9.2012, FRI, 61 mil, 10.9 m/h, jídlo 0 GBP Jsem se flákal až běda! Velice pozdní start a furt pauzičky a chcaníčko a brejk a oddech a svačinka a vodička a dřep a hlavně soustavně nahoru dolů, míle nenaskakují a vypadá to skutečně na krátkej flákací den. Ale hory jsou starobylé, mohutné a temné, jezírka černá a neveselá, silnička úzká a klidná, nebe dramatické leč deštěm šetřící, sláva! Stoupání jsou těžká a šinu se pomaličku vpřed. Za zmínku stojí hrad u jezera, pak sjezd do UNAPOOLU, most přes vodu a pak makabrózní x mílí dlouhej sjezd do DURNESS. V jednom tom místě nabírám 42 m/h!!! Vítr v zádech. Šílený! DURNESS je super, jdu se podívat na jeskyni - parádní. Stanuju s ovcama za zídkou, skáču do potoka a pořádně se přežírám..., no jak malej. Vůbec dnešek byl fakt skvělej! Snad ani moc nepršelo.

8.9.2012, SAT, 59 mil, 9.6 m/h, jídlo 1 GBP V noci začíná pršet a fučet. O půl třetí ráno mi dochází, že ještě pořád suším ty boty!!! Kurvafix, na co myslím? Takže do nich cpu poslední noviny. Nepochopitelně se válím až do půl desáté a před 10:30 h vyrážím. Mám to 10 mil v protivětru, protože musím objet ten fjord. Šílená lopota, ten vichr mít proti sobě celej den, tak po pár hodinách končím. Je to furt navrch dolů, ale dneska jsou ty výstupy mnohem delší. V jednom tom sjezdu trhám svůj osobní rychlostní rekord - 45 m/h!!!! V TONGUE vylízá slunko a provází mě po celé odpoledne. V kopcích ze mě lije až běda. Neustále dlouze stoupám a sjíždím, nohy volají o pomoc. Za MELVICH to lomím do závětří a vařím. Napřed mi společnost dělá jen mračno much, ale pak opět povstává armáda mušek. Něco takovýho jsem v životě nezažil. Komára jsem už vdechnul vloni ve Švédsku, ale že bych se dusil muškama, to ještě ne!!! Je to něco tak příšernýho, že fakt nevím, co dělat! Obrovský černý mračna, jsem tak strašně poštípanej, že se budu škrábat celou noc. Nejhorší - jak se dostat i s věcma do stanu? Ty ludry sedí na všem, na mně... Snažím se je setřást, ale i tak po skoku do stanu jich musím stovky zabít a to zdaleka nejsou všechny. Celej den mě trápí vítr, a když ho konečně potřebuju, tak je pryč! Zítra snad Orkneje. Jinak další super den, až na ten náročnej závěr.

9.92012, SUN, 37 mil, 10.7 m/h, jídlo 0 GBP, sprcha 1 GBP, ferry 17 GBP Velice brzký start, už v 7:00 h si to šinu směrem THURSO. Nekonečná kombinace navrch - dolů je za mnou a tak lehce dojíždím do THURSO a do přístavu na ferry. Mám dost času a tak vařím čaj a suším všecek bordel. Svítí slunko! Cesta na Orkneje je nudná, navíc jsem čekal na lodi sprchu, nekonala se. Koná se ovšem na tur. info v STORMNESS a stojí 1 libru. Jdu do toho! Ve sprše teprve opravdu zjišťuju, jak rozsáhlé je mé poštípání. Pravej bok vypadá až hrozivě. Spousta velkých štípanců, většinou už rozškrábaných. Hnusnej pohled. I levá ruka vypadá špatně. Nejhorší je, že to nemůžou být štípance od mušek. Ještě abych tak měl něco ve spacáku! No to by ještě chybělo! No a beru čistý tričko! Orkneje se mi od počátku moc nezdají - rovina a pole. Zajíždím se podívat na šutry a to vypadá skvěle. A i nadále se to zlepšuje, když dojíždím k zátokám. Ale kolem 17 h začíná lít a vypadá to na dýl. Zajíždím kamsi na polňačku k moři a jelikož už zase na moment přestalo, tak se jdu podívat (pěšky) pořádnej kus až k útesům. A to je panečku podívaná! Mažu nazpátek pro kolo a sjíždím skoro až k těm útesům. Tyčím stan a jdu cvakat. Podle mě bomba! Sice pořádně o hubu, ale je to prostě nádhera! To doma není! S duší povzbuzenou jdu vařit, opětovně zmokám, ale výsledek stojí za to. Vařím furt to samý, ale s tou rejžou to má naprosto jinou dimenzi. Spokojenost! Lije a lije. Na Shetlands asi kašlu. Jsou to výjezdy z LERWICKU a pak zase tou samou cestou zpět. Okruh nemožný a tak zas nemusím mít všechno a místo ze Shetlands do ABERDEENU asi pojedu do JOHN O'GROATS a nějak dolů. Je taky dobrý si nechat něco na příště! Opět super den, škoda že tu nebyl nikdo, abych mu to mohl ukázat!

10.9.2012, 50 mil, 10.3 m/h, jídlo 9.60 GBP, ferry 14 GBP Půl třetí ráno je snad pravidlem, že začne lít, fučet a vůbec zatápět lidem pod stanem. Ale stejně do té doby prd spím, protože mě svědí všechny ty štípance. Ale nehorázně! To se mi snad ještě nestalo. Je to zkouška vůle si to všecko nerozšrábat. No nic, lezu ven, vítr se otočil a opírá se do širší strany stanu, což je dost na hovno, ale aspoň přepíchávám šňůry víc proti větru, víc s tím nenadělám. Kolem desáté vyrážím. Je kosa jak z nosa! Jedu do KESWICKU, kde atakuju místní pobočku Tesca, kupuju dokonce i pivo! Tak s takovou neušetříme! To musím zatajit! Jedu na jih do ST. MARGARET'S HOPE a zastavuju u každé cedule informující o tom, jak tady byla britská flotila za války schovaná a tom, jak Angličané zavírali průlivy potápěním starých lodí. Zajímavý. Při svačince zmrzám až na kost a to pivo mi skoro vypadává z ruk, ale hrdinně to tam v té kose liju! Pro pivo jsme schopni nadlidských výkonů! V tričku, hrubé mikině a bundě dojíždím na ferry, kde usínám. Cesta je zajímavá, protože poprvé dnes vylezlo slunko a tak tleskám. Na pevnině je už zase pod mrakem, ale co bychom taky chtěli víc, neprší a tak ať si je jak chce! Pálím do JOHN O'GROATS, kde prý končí UK cesty. No já bych řekl, že úplnej konec světa je až na druhé straně, v místě zvaném CAPE WRATH. Skoro už za tmy nacházím opětovně skvělé místo na stan, u moře, u jakési historické stavby, daleko od všech zraků. Flákací den, ale opět dobrej. Zkusím dojet do FORT WILLIAM. Kdyby to počasí chtělo vydržet!!!

11.9.2012, TUE, 54 mil, 7.8 m/h, 7 hodin v sedle, jídlo 0 GBP Špatný! Ještě ráno tak tak, ale pak už je to utrpení. Protivítr je prostě krutej, celej den to rubu proti němu. Ve WICKU jdu na net do knihovny, protože ke všem strastem se přidává i déšť. Rvu to dál. Schovávám se po autobusových zastávkách, pod stromy, moknu, auta mě nahazují od hlavy až k patě, provoz houstne a vítr neustává. V 13% klesání musím pořád ještě šlapat. Na opačné straně mi přijde, že to jedu do toho kopce snad celej den. Trápím se skoro 7 hodin a ujel jsem o 10 mil míň, než byl původní odhad. Vše vrcholí stavbou stanu, kdy mi do toho znova začíná lít, pak chystám jídlo ve stanu, nic se nedaří, věci jsou úplně jinde, než by měly být, a místo abych je dal tam jako vždy, tak je dávám na další nesmyslný místo, Tím pádem mi ulítává plachta až do potoka a tak pro ni po tmě musím jít. Celej den se snažím držet suchý ponožky, ale kvůli té plachtě jsou zase durch. Co na to říct? Celej den byla příšerná kosa. Těžkej den a nejhorší, že zítra ještě mnohem hůř! Kurva s deštěm!! No ale zase furt lepší, jak chodit do práce, ne? JASNÝ!!!!

12.9.2012, WED, 79 mil, 9.9 m/h, 7:52 hodin v sedle, 0 GBP Strašně dlouhá etapa! Déšť nedéšť, pal nepal, celou noc a celej den. Pozitivní je - vítr trochu ustal, i když směr si drží. Za zmínku stojí zámek v GOLSPIE, kde je vstup 10 liber, který jsem pochopitelně odmítnul zaplatit, takže jsem očumoval jen zvenku. No takovej zámek... Další památný úsek byl do BONAR BRIDGE, skvostná jízda a úplně sám. Neméně tak parádní část byla z ARDGAY do EVANTONU, taky moc dobrý. Pak ten kus po A9 bylo čisté zlo, mraky aut a kamiónů. Této silnici se musím příště nějak vyhnout. Strašná hrůza. Den končím hodinovým hledáním pořádnýho fleku. Já asi nebudu nikdy spokojenej a tak melu z posledního a až u jedné farmy to konečně tyčím na louce za bukem. Houká sova a štěká v dálce pes. Myslím, že musím být pár kilometrů od LOCH NESS. No jo, ale co pak?

13.9.2012, THU, 44 mil, 9.3 m/h, jídlo 0 GBP No tak takhle by to dál ale nešlo! Ráno jakýmsi zázrakem neprší, ale než se vykokotím je 10 h a pádím dolů k LOCH NESS. Už ve městě DRUMNADROCHIT (skvostnej název! Mi trvalo skoro celej den si ho zapamatovat!) začíná pršet a to je mi na info řečeno, že pršet bude celej den a i zítra. Na další dny se nemám odvahu ani zeptat. No tak to je pěkně v řiti, vole! Nasazuju pláštěnku a ty návleky, co nefungují a jedu! Lije jak kurva celou cestu až do FORT AUGUSTA. Tam je srocení lidí a lije a lije. Zdá se, že protivítr není v tomto případě tak zlej, protože pláštěnka toho dost vezme. Ale plahočím se, bída, bída! Boty jsou k.o. Do SPEAN BRIDGE dorážím kolem půl paté a je tma jak žoku! Začalo fakt nehorázně lít. S tím větrem do kupy je to fantastická kombinace. Dobrý je, že mi pořád ještě není zima. Teoreticky bych měl být už dávno zmrzlej na kost. Hledám místo na stan. Takovej vtip! Všude je tak 10 cm vody! No tak tohle bude panečku výzva! Při hledání místa zapadávám klasicky hluboko do vody. Hm, tak toto je moc špatný. Lije, jak kdyby nemělo nikdy přestat. Zkouším jednu jakousi bránu (nezamčenou) a tam za hromadou asfaltu by to mohlo na kraji cesty jít. Strašný místo ovšem. Stavím to tam, ale tak tak to stojí, nemám z toho moc velkou radost, holt bude to muset stačit! Dělám jako by nic, jdu pod takový malý železniční most vařit. Vše v pohodě, ale v těch mokrých hadrech vlézt do stanu je na hovno. A co s těma botama? Novin lovím poslední zbytky. Kurvafix, jet v takovým nečase víc dní, si nedokážu představit. No příště to musím nějak vyřešit s těma botama. Takhle to prostě není možný. Co já vím co dál? Čas je, ale jestli nepřestane pršet, tak to je takříkajíc pěkně ku hovnu. Dneska to kolem těch jezer asi bylo dobrý, ale neviděl jsem nic, jen auta a mlhu. No na kokot...

14.9.2012, 49 mil, 10.7 m/h, jídlo 5.30 GBP Kolem 10 h už se to nedá dál oddalovat, využívám kratičkého dešťového brejku a jdu na to. Totálně mokrá nepromokavá bunda je asi vrchol ranní rozkoše. Boty jsou vcelku dobrý, noviny odvedly svou práci na výbornou. Za deště sjíždím do FORT WILLIAM a jsem fakt jak zmoklá slípka. Na náladě mi nepřidává ani všudypřítomná drnčivá polština. Napřed zevluju v knihovně, pak v Tescu, pak zas v knihovně a pak jdu do "sportu", kde mají solidní věcičky. Problém s botama tam rázně řeším a jedna "flíska" je taky v batohu. Neměl jsem se sebou žádnou, jen jednu tlustou mikinu. Ještě furt prší, když vyrážím na jih. Kopce jsou všude kolem dokola a věřím, že za normálního počasí to musí být sakra podívaná, ale to co panuje teď, není pro kochání se krajinou zrovna ideální. Aspoň že už přestalo pršet. Zahajuju stoupání do sedla a vida ho! - vítr v zádech! Jedu jak lord. Potkávám stovky cyklistů (asi nějakej závod, či co), kteří jedou opačně a každej druhej má tendenci mě zdravit a slyším kecy o tom, že s takovým nákladem to musí být peklo. Ani se moc nepotím, prostě jedu jak pán a jen těm závodníkům kynu. Na planině navrchu schválně roztáčím kola na 30 m/h, abych ty protijedoucí sportovce nasral. Prší a neprší, beru vodu a opět martyrium s hledáním místa na stan. Té vody jsou všude fakt mraky. Cesta do lesa (opět přes bránu) a u cesty hned na šutrech to stavím. No škoda toho počasí, mohla to být jízda králů. Takže směr na další dny je jasný - na jih a až mě to přestane bavit, tak vlakem do Boltonu.

15.9.2012, SAT, 72 mil, 11 m/h, jídlo 0 GBP V noci jako by vyl vlk, ale bylo to něco asi jinačího, tak jsem se rozhodl, že to vyla liška! Vyje liška? :-) Včera jsem zahlídl lišky dvě, tak to musela být liška! :-) Ranní vyhlídka do mlhy mě nijak nenutí spěchat, ale i v pohodovém tempu tam zapomínám vidličku s lžičkou, což teda zjišťuju až o 70 mil dále. Ale stejně to byly mrdky polámaný, škoda jich není. Ale ještě že mám malou lžičku hoženou jinde, to bych musel jest rukama nebo klackem. Je to zas jízda jak pohádky! Hovno je vidět, ale přesto je to paráda, dlouhý stoupání a ještě delší sjezdy, tak jak to mám rád. Kdesi u LOCHENARNHEAD se napojuju na národní cyklostezku č. 7 a hned za moment se se mnou dává do řeči jakási Skotka na kole a že prý mám jet jinama, než jsem měl v úmyslu, a že prej jakejsi most do EDINBURGHU (na tom mostě vyloženě trvá, prý je to LOVELY jak prase). A pak že mám jet dolů na jih a kdesi cosi. Jakmile ale zaznívá věta: "Tam nepotkáš ani auto!" bystřím, pamatuju si číslo té silnice a vůbec zjišťuju, že skotská paní je vcelku k světu. Že já vůl jsem se jí nezeptal, jestli by si příští rok nechtěla vyjet na pár měsíců na východ. Sakra! Paní mi říká, že tady ta stezka mě dovede až do STIRLINGU a kope do pedálů a je fuč. Takže i já roztláčím svůj náklaďák a jedu po té stezce. Je skvěle značená a je to jízda s velkým J. Aby ne, když valím na východ (větry jsou pochopitelně umanutě západní). Stezka je sice ve stylu - "pánové jedeme zkratkou! Je to sice dál, ale zato horší cesta!", ale nevadí, je to mimo jakýkoliv silnice, takže fakt bombózní jízda! :-) Žel v CALLANDERU mi stezka utíká na západ a to já zase potřebuju na východ, tak se loučíme a já ji znovunalézám až za STIRLINGEM. Největší výhodou té stezky je, že vede přes pole, louky, pastviny, takže možnosti stanování jsou téměř neomezené. Jsem rád, že jsme zase spolu a kdesi mezi ALLOA a DUNFIERMLINE to kotvím na ideální loučce. Zase super den, nic jsem neviděl, ale pršelo jen občas a většinu času jsem letěl jak pták. Zítra peklo EDINBURGHU a stále na jih. Snad až do DARLINGTONU, kde sídlí můj spolužák ze střední - Kučerův-to-Slávek.

16.9.2012, SUN, 69 mil, 9 m/h, 7.20 GBP jídlo Hra na "šipkovanou" pokračovala celým dnem. Ráno se mi tak nechce do toho mrholení, že vyrážím až před 10 h. Do DUNFERMLINE je to ještě pořádnej kus a celou dobu prší. V tom šíleným městě začínají zmatky, protože ztrácím svoje šipky, bloudím a pak bum ho! - jsem na dálnici! Sakra! Daří se mi vcelku rychle sjet, ale dosranej jsem byl pořádně. Konečně najíždím na ten slavnej most, o kterým tak básnila ta Skotka, a začíná lít a pochopitelně fučí tak..., no tak jak u moře! Do EDINBURGHU dojíždím podle značek přes dvorky, průjezdy a uličky. Jsem v E. ale co jako teď? Míjím spoustu starých budov, které by asi stály za fotku, ale když já nejsem ten architekt a fotit jen tak, jako abych to měl? Na co? Potkávám i hrad a hradby a zámky a uzavírky a mrtě aut a lidí..., proč já jsem sem vůbec lezl?! Vytahuju kompas a podle něho jedu zhruba na jih. Shledávám se opět se šipkou, která mě sice vede víc na východ, než by bylo záhodno, ale v současném stavu je nějakej směr lepší než žádnej. Cestou mě jako na každé "šipkované" čeká spousta úkolů k plnění - vynosit kolo po schodech, půl hodinu se schovávat pod stromy a tvářit se, že vůbec neprší, objíždět psy a zdravit kolemjdoucí. Myslím, že všechno plním jako správný pionýr a má pionýrská vedoucí by ze mě měla určitě radost. Nenudím se. V BONNYRIGGU ztrácím šipky, ale zase nacházím Tesco. Šipku pak velice pracně hledám, ale pak se jí držím zuby nehty. Tahá mě to přes jakýsi krpály, pastviny, odnikud nikam, vůbec nemám tušení, kde jsem, protože většinu těch dědin nemám v mapě. Začínám toho mít tak akorát. Z ničeho nic stoupám. A dlouze! A kurva na západ! Proti tomu větru je to obtížný úkol! Vůbec to nejde, ale sedla dosahuju, to už zase pro změnu svítí slunko, ale zima mi dává pořádně zabrat. Očekávám sjezd, který se koná jen chvilečku, protože začíná útok na další sedlo! Hm, tak toto je fakt zajímavej úkaz. To už se nacházím na území tzv. Scotish Borders. Kopce jsou to interesantní. Slunko už zapadá a já mám před sebou sjezd v protivětru. Promrzám na kost a stavím přímo na boční cestě. Je to úkol jak ze "šipkované" - postav stan, když nemáš cit v prstech. Nemůžu udržet kolík v ruce, obrna! Navlíkám na sebe většinu hader a kuchtím. Po 2 - 3 ne zcela přesvědčivých večeřích, kdy se má spokojenost pohybovala tak mezi 70 - 80%, jsem dnes již opět na 100%, je to výborný!!! Divnej den, hromada deště, ale ten závěr to zachránil. Zítra snad opět pořádná pustina.

17.9.2012, MON, 79 mil, 10.4 m/h, jídlo 0 GBP Hra na "šipkovanou" mě dostala do problémů. Lehkovážně sleduji šipky až do KELSO, kdy se motám tu na sever tu na západ, prostě všude jinam, než bych chtěl, ale říkám si, že třeba v tom KELSO bude trať do NEWCASTELU nebo někam na jih. Bohužel se tak neděje, stezka pokračuje na severovýchod do Berwicku. Hm, tak to jsem teda moc dobře neudělal! Takže nezbývá než přestat dělat pičoviny, zase otevřít mapu, vytáhnout kompas a mazat na jih. Do KELSO jsem pochopitelně letěl s vítrem v zádech. Z K. do WOOLERU už to není takovej cvrkot, ale furt dobrý, kolo šlape jak hodinky. Vychází to tak blbě, že zítra do toho DARLINGTONU dojedu buď po ultra dlouhé etapě, nebo skončím těsně před. Na večer si dávám ještě 20 mil do ROTHBURY, ale chytá mě takovej slejvák, že jsem po hodině opět durch. Ale tak už kurva! Nebylo se absolutně kam schovat. Točím to do lesa, ale nám vodu, tak musím jít ještě na výpravu pro vodu. Jsem zmrzlej na kost, takže se historie se stavěním stanu opakuje. Ve zmrzlé ruce neudržíte kolík, nerozepnete zip ani kabelu, nic neukrojíte, protože neudržíte nůž v ruce, nejste schopni škrtnout zapalovačem, nezapnete knoflík u gatí, nerozvážete si boty, tu zmrzlou ruku nedokážete strčit do kapsy, protože se vám furt ohýbají prsty, nevysmrkáte se. Můžete se třeba stavět na hlavu, pičovat o 106, ale prostě to nepůjde. A ta ruka nerozmrzne za 10 minut. Tak hodinu, než je člověk schopnej tak na 50% fungovat. To samý se děje s prstama u noh, jen tam se cit vrací až hluboko po půlnoci. No ale čaj se daří, nějaký jídlo taky jakž takž. Takže zítra do toho DARLINGTONU, je to tak kurevská štreka, že to bude potřebovat skutečný sportovní výkon, ale tak ujel jsem už i víc, ne? Dobrá zpráva - nemá pršet!

18.9.2012, 78 mil, 10.1 m/h, jídlo 1 GBP Je třeba jednat! Oblíkám mokrý věci ze včerejška a pouštím to dolů do ROTHBURY. Ta dědina je ze všech stran obklopená kopci. Zase 14% navrch, ale říkám si, že to zmáknu teď na těch bočních cestách, hlavní tah A68 už bude hračka. Lopotím se a už od rána mě bolí pořádně nohy. V mezičasech jsem vždycky pomalejší, než jsem plánoval, do Darlingtonu dojedu fakt až večer. Kolem poledne jsem teprve na hlavním tahu a teprve tady začínají pořádný kopce! No tak to jsem nečekal! Když po zdolání prvního výstupu vidím silnici před sebou, jak naráží do horizontu, tak mě nohy začínají bolet ještě mnohem víc. A dolů a prásk zase skoro nejlehčí převod a tak furt a celej den! Myslím, že to nejhorší a nejdelší stoupání probíhá z CORBRIDGE. Nekonečnej kopec, pořád a pořád pokračuje! Když už vidím ceduli, že jsem nahoře a že motorkáři mají dávat bacha, aby se nezabili, lup a křup a dívám se, řetaz se válí na zemi! Prasknul! No totok kurva! Samotné zkrácení řetězu pro dojetí není nic složitýho, ale! Musíte mít takovýho kus drátku, kterej vám bude držet řetaz u sebe, jinak vám to bude furt padat a zblázníte se. Musíte dávat pozor, aby vám při oddělávání těch článků nevypadnul ten kolíček, jinak se zblázníte. Takže... Ten drátek nemám, musím to držet rukou. Ten kolíček mi vypadnul poprvé do trávy a už jsem ho nenašel. (Tohle je naprostej amatérismus, já vím!) Ten druhej mi vypadnul taktéž (jedině snad úplnej blbec si na to ani na podruhé nedá pozor!!), ale to už jsem měl kolo aspoň na plachtě, kde jsem ten kolíček našel. No abych to dlouho nerozmazával. Podařilo se to asi po necelé hodině. Do toho jsem opětovně zmoknul. Ale co, je to tam, jede to, tak palba dál. Rovinky se opět nekonají, dřu jak mezek až do toho DARLINGTONU, kde jsem kolem 18 h, ale totálně vyřízenej. Sláva se zrovna vrací z ryb, tak se podává pstruh a k tomu plznička. Asi tak 8 kousků na hlavu. :-) Spím vcelku dobře :-D Konec zvonec! Další den je mi všelijak, všecko mě bolí a jsem ještě po ránu napranej. Končím, jedu vlakem do Boltonu. Vylézám z Boltonu z vlakáču a začíná pršet. Nic se nezměnilo, vše při starém, ach jo. Takže jak to celý dopadlo?

Vybavení. Stan je dobrej, vydrží i příští výpravu, nemám výhrad. Spacák už další cestu nevydrží, peří je pryč a jak navlhne, je v něm zima. Musí přijít náhradník. Boty jsem koupil nový, ty by měly vydržet. Vařič by měl fachčit i na dále, stejně tak ešus. Karimatku to chce pořádnou novou, ale nemám páru o tom, jakou pořídit. Ze všech, co jsem kdy měl, jsem byl zklamanej. Bunda by vydržet mohla, ale na nepromokavou už si jen tak hraje, takže inovovat by asi taky neškodilo. Potřebuju ale nepromokavý gatě a taky nějaký ty návleky na boty, ale opět nemám šajnu do čeho investovat. Kolo. Vypadá všelijak, je to hliník, řidítka jsou dost vysoko, ale měnit nebudu. Zvykl jsem si a jiný už nechci. Musím akorát vyměnit obě kola a dalších pár věcí, jinak s tím kolem nejsou problémy. Je to "horák", převody to má lehký, což je důležitý, posez mám "kochací", což je taky dost důležitý, záda mě z toho snad nikdy nebolely, což je taky hlavní. Výdaje. Za 5 GPB se dá žít. Náklady na jídlo byly přesně 2.7 GBP na den, což se mi moc nezdá (nějak strašně málo), ale asi je to tak. Takže můj plán žít příští rok z 5 eury na den na jídlo je reálnej. Celkový náklady na tento trip s vlakem a loďama byly něco přes 10 GBP na den, což je furt docela dobrý. Skoro 1.000 mil, průměr na den 55 mil.

Spokojenost! Skotsko má co ukázat, pokud člověk hledá pustinu, samotu a drsný podmínky, dá se jen a jen doporučit. Silničky bez aut, voda téměř na každém kroku, kempů habaděj, spaní mimo kempy taky bez nějakých velkých problémů. Kempy většinou s pračkou a sušičkou, takže když jde do tuhýho, dá se tam vyprat a usušit. Cyklostezky jsou a jsou parádně značené, jen je dobrý se informovat o tom, kam vedou, aby si člověk zbytečně nezajel. Ale pokud ještě pojedu někam přes Anglii, určitě se těch stezek budu držet. Mají to suprově udělaný, škoda jich nevyužít.

Poděkování: Slávovi za pohostinnost, pivo a jídlo. Cyklopoutníkovi Jardovi a Michalovi nepřihlášenému :-) za tipy ohledně Skotska. Philovi za část jízdy. Zdendovi jako hlavnímu informátorovi o časech ferry a počasí.

Takže na jaře do toho asi fakt zase šlápneme!!!!!!!!!!! Do té doby zmar, bída a utrpení...

http://www.bikemap.net/route/1844170#lat=55.663599317706&lng=-0.56590687499993&zoom=7&maptype=ts_terrain http://beggard.rajce.idnes.cz/Skotsko_2012 Dodatek - Na jaro se nečekalo a Zbyňa podniknul další cyklovýlet. Víc neprozradím. Modleme se, ať to Zbyňa sepíše a pro N.M. fanzine poskytne, (p.N.M. fanzine).

[ Top ]


*****************************************************************************************************


vinyly

ABOMINATION - Demos 2012 LP (Doomentia)
Jak název desky napovídá, jde o dema. Strana A obsahuje Demo 1988 a strana B Demo 1989. Obě mají po šesti skladbách. Každá z nich má svou kostru, a tak např. song "Rape of the grave" ve své podobě zní jako DEATH, odmyslíme-li si jednu krátkou skopičinku v songu. Naopak několik songů zní jako kolize brazilského thrash metalu - raná SEPULTURA a přechod thrash metalových PESTILENCE na death metalové. Špinavý, nakřáplý thrash metal je cítit v hodně skladbách. To však platí o death metalu v menší míře taky. ABOMINATION tak ve své době skloubili nejlepší z nejlepšího a za rozumného zvuku to "nej" zvěčnili. Pokud posuzovat dema, tak 1988 je lepší a to z toho důvodu, že je přímočařejší a surovější. Demo 1989 je víc death metal co se týče zvuku a kapánek překombinovaný, i když tohle slovo není zas tak doslova pravda. Demo 1989 je více DEATH / GRAVE. K desce je přibalen velký rozkládací obal, v podstatě plakát na koncert. Plakátu vévodí ďábel - viz obal této desky. (pěkná dobová připomínka). Další papír je mozaika dobových fotek a druhá strana je zřejmě současnost s textem od Paula Speckmanna, psaným v roce 2012. Paul se rozepisuje o vzniku kapely a v několika větách se mu podařilo shrnout vše podstatné. Rozevírací obal nabízí v jeho vnitřní části fotku kapely, v takovémto rozměru vypadá nádherně. D.Rec.: www.doomentia.com / info@doomentia.com >ŠA<

ABORTION / ČAD split LP (Rarach Katus Rec.)
Právě ve chvíli kdy jsi Leprovu skvadru Abortion pohřbíval tak jsou zpět s novou nahrávkou, a kromě Lepry i s novou sestavou. Nahrávka je syrová jako už dlouho ne, a evokuje mi to jejich první dema. Za prvé je novej matroš rychlejší, za druhé není tak uhlazenej a načinčanej zvuk jako na předchozích albech. Ale to je právě dobře, o to víc je to grindcore v pravém významu toho slova. Špinavé kytary a vzteklý zpěv. Obal je šílená dětská malůvka kde je pěknejch pár pohádek řádně naruby, a řádně sedí k názvu jejich strany "Šalieme všetci". Text je o přizpůsobování se. Celá deska je protkaná celkem vtipnejma intrama, takže to máš skoro jak na koncertě, kde Lepra vždycky vtipkoval mezi songama, a asi to dělá stále. Texty o "semletí" životem, ať psychickém či fyzickém, vůbec jsou pochmurný a žádný vyhlídky na lepší zítřky…holt realita. "Tu jsme doma" a "Len nič" mám asi nejradši, chytlavý vály a textově dobře zhodnocenej svět 21. století. Dvanáct válů, a já jsem nadmíru spokojenej. Už to začínalo vypadat že předposlední CD svatojúrských zbojníků se vinylu nedočká, ale sláva, Bohdan z Rarach Katus records to nevydržel a ten asfalt nám dopřál. Pokud jsi byl spokojen s předcházejícím albem "Psia krv" (na vinylu coby split s BETON) budeš nadšen, tohle je totiž přímé pokračování. Jedenáct vlastních kousků, zase o krok blíž k metalu, ale pořád ještě je to špinavej rokec. Čistej, hutnej zvuk, hrubej ale maximálně srozumitelnej vokál, a to je vzhledem ke skvělejm textům velice dobře. Titulní věc pojednává o tom, že buď se přizpůsobíš, anebo budeš v "Súkromnej vojně" se světem. "Konflikty" o lidech, kteří ti pořád kecaj do života, myslím že dneska už hymna Čad. "Varič pika" žádnou lítost s dealerama / vařičema drog. "Po použití skrč ma" o lidech kteří odešli makat do ciziny, aby se pak vrátili a zjistili, že to bylo stejně k hovnu, jen si nejspíš "vydělali" nějaký love, tuhle mám nejradši. Skladeb je tady celkem jedenáct, a všechny jsou dobrý. Ok metalický kytary, punkově svižnej přímočarej rytmus, a několik absolutních hitů. Vynikající nahrávka. Výbornej split kterej bys určitě měl/a mít! ABORTION: leprosy.varga@gmail.com / www.abortion-grind.blogspot.com * ČAD: gorecult@centrum.cz / faceshit.com/cadripcore / myshit.com/cadripcore * R.K.Rec.: Bohdan Vondruška, Na Zahrádkách 13, 671 72, Miroslav / krist666oko@seznam.cz >SY<

AGATHOCLES - 20 songs EP 2012 7"
Nízkonákladovka, jednoduchý jednostranný obal (dvě verze barevný), středová kolečka nepotištěná. Náklad pouhých 204ks. Na všechno ale sere pes. Epko doporučuji všem mladším, kteří neznají starou tvorbu AG. Zde je jak název napovídá 20 songů nahraných na konci roku 2011. Typickej surovej zvuk, krátký a úderný blast grindcore songy. Skvělej vokál... Perfektní, perfektní. Tohlo epko miluju! AG: mincemania@hotmail.com / www.myshit.com/agathocles >ŠA<

AGATHOCLES / INFECTING THE DISSECTED split 7" 2012 (Incinerator)
Pamatujete ještě brazilské vinyly? Ty hodně slaboučký? Tak tento split je vylisovaný na podobně slaboučkém plastu. Vychází v pěti barevných verzích s hodně primitivním obalem - vnitřní část. Samozřejmě jak už tomu tak bývá, poslední dobou nejsou nikde texty, což hlavně u AG je divný. Já vím, psal jsem to už někde několikrát.... Celkem 5 klasických AG songů. Čistší zvuk, avšak stále parádní. Skladby jedou ve starých kolejích, přesto zní trochu jinak a pořád dobře. Hodně povedená nahrávka. I.T.D. sem šouply taky 5 songů. Těžkej noisecore bordel (kytarový obsazení nečitelný, vokály utopený, bicí to zachraňujou)!!! Hodně dobrý, tohle je odpověď na G.B.N. Co bych měl dodávat, perfektní splitko, sežeň si ho. I.T.D. & I.Rec.: www.incinerator.us / purerdcd@gmail.com >ŠA<

AGATHOCLES / GERBOPHILIA split 7" 2011 (Goat Grind Rec.)
Jedno z mnoha split 7", co se vynořila roku 2011-2012. Náklad 350ks se mi zdá poslední dobou adekvátní poptávce. Čest výjimkám prodávající 500ks a více během krátké doby. Bohužel výrobní cena odpovídá nákladu, to je věc druhá. Jdeme na muziku přes obal. Ten je barevný, okoukaná klasická koláž války, náboženství.... Zadní strana - no původně jsem myslel, že nejde o split, ale o speciální set kdy se AG spojili s GERBOPHILIOU, protože spojené logo AGATHOPHILIA vyvedené navíc v grafice obou kapel tomu nasvědčovalo. AG se třemi songy v novém hávu, tj. zvuk není tak krásně prasácký, ale tzv. kovový, což mi tolik nevyhovuje. On ten základ skladeb je furt stejnej, ale ten zvuk hodí celej výsledek diametrálně jinam. Já to nazývám vesmírný mincecore, haha. Jde především o kovovou basu a kytaru tak nějak divně zaznamenanou. Mám tuhle tvář AG rád, ale preferuji jejich původní bordel. GERBOPHILIA jsou švýcarští brutalisti (vznik snad před 12 lety), goregrind / death - grind / grindcore. Taková nijak zvláštní muzika, nebaví mě. Slyším tam jasnej odkaz na našince ISACAARUM. Občas píšu o zvláštních francouzských kapelách, jejich experimentální uchopení muziky..., zapomeňte, Švýcaři jsou ještě větší šílenci, haha. AG: www.agathocles.com * Gerbophilia: gerbophilia@hotmail.com / myshit.com/gerbophilia * G.G.Rec.: www.goatgrind.tk / goatgrind@gmail.com >ŠA<

AGATHOCLES / MAXIMUM THRASH split 7" 2012 (Suburban White Trash Rec. & Riotous Out Burst Rec. & SBS Rec. & Opaqus Rec. & Rotten to the Core Rec. & Grind Father Prod.)
Další split od AG. Pět mincecore rozbušek s velice hutným zvukem, jak v peřince. Ale nebyl by to AG produkt, kdyby tam zas něco neznělo zvláštně. Výsledný grind punk materiál zní řekněme, neotřele. Matroš je staršího data, píše se rok 2005. Na nahrávce se podílel ještě Tony. Nechybí texty a to od obou kapel. Velice rychlé songy, hrajeme navíc na 45 rpm. MAXIMUM THRASH jste už asi někde slyšely. No, těch šest skladeb, přičemž ta poslední je ze zkušebny a je o pět tříd hlasitější než zbytek nahrávky = totální peklo = šok = bordel. Kapela je poměrně mladá a pochází z Indonésie. Ale na kontě mám řádku nahrávek a to včetně několika vinylů. Při poslechu M.T. si ihned vybavíte old E.N.T. Starý poctivý crust grinding. Krátký skladby nenudí a zní fakt dobře. Zvuk prasácký, ale žádný strachy, až na závěrečnou ze zkušebny (ta zní víc do hardcore p/v). Co je však na jejich nahrávce nejhorší? Jsou to debilně osekané začátky, konce skladeb..., zřejmě jde o session kde byly skladby odehraný v jednom sledu a tady to teď po rozkouskouvání je slyšet! Obě kapely mají pěkný středový kolečka. Vyšlo v několika barevných verzích (náklad asi 300ks) včetně kazety. M.T.: maximumthrash@yahoo.com / fb.com/maximumthrash * S.W.T.Rec.: suburbanwhitetrashrecords.com * R.O.B.Rec.: riotououtburstrecs@yahoo.com / riotousoutburst.bigcartel.com * SBS Rec.: www.fuckyeahsbsrecords.com * O.Rec.: opaqusrecords@gmail.com / http://opaqustapes.blogspot.com/ * R.T.T.C.Rec.: rtcrecords.com * G.F.Prod.: grindfather.prod@googlemail.com / www.grindfatherprod.com >ŠA<

AGATHOCLES / VRV split 7" 2012
Společné split s nahrávkou ze společného turné po Anglii v roce 2012, kdy kapely jely spolu na 4 koncerty. Opět se jedná o nízkonákladovku, bez středových koleček, s jednoduchým obalem, ve dvou verzích s nákladem celkem 202ks. AG tady maj excelentní zvuk, těžkej návrat do starých časů. Nahrávka pochází z Newcastlu, obsahuje 9 skladeb a užívám si je na maximum. Bezchybný matroš. Honzíkovi je rozumět když uvádí skladby, spokojenost. VRV sem šouply nahrávku z Londýna. Digitální grind - noisecore, tak by se dal vystihnout materiál VRV. Vokály naprosto utopený a to je škoda.... Ultra rychlý bicí a jinak hluk, takže radši napíšu noisecore. Tyhle dvě party se už na split 7" setkaly (4 roky nazpátek), ale opravdu se jedná o jiný materiál. VRV: grindcore_and_gore_grind@hotmail.com >ŠA<

AGATHOCLES / SETE STAR SEPT 2012 split LP (B.O.G.Rec.)
Uf, nahrávka jak se patří. Hlučná, vše říkající. AG ve čtyřech v půlce roku 2012 nahráli 25 nových songů v duchu jejich starých nahrávek a povedl se jim i zvuk odpovídající začátkům AG. Kurevsky našláplá porce mincecore. Krátký naštvaný songy. Raw distortion zvuk, řádně zahuhlaná nahrávka. Mimochodem, hrajeme na 45rpm. Jsem nadšen!!!!!! Diskografie AG se natolik rozrostla, že japonské noise komando SETE STAR SEPT z druhé strany, dostalo jen kousíček z A4. Bohužel tu nenajdeme ani texty, obzvlášť u AG je to zarážející! BOG sice plodí nízkorozpočtové (a nízkonákladové) tituly, ovšem ty texty by zde mohly být, ne? Japonské duo SSS s Kae - zpěv a basa + Kiyasu - bicí se rozhodlo narvat do nás 23 hlučných výbuchů. Představte si BIZARRE X s japonským distortion zvukem na maximum, s nasazením japonských válečníků a k tomu přidejte spoustu hluku. Ano, výsledný produkt se jmenuje SETE STAR SEPT a.k.a. nová noisecore krev po GORE BEYOND NECROPSY. Naprosto adekvátní kapela pro partnerství s novou nahrávkou AG. SSS hrajeme na 33rpm. Samozřejmě chybí texty, pokud nějaký existují. Kurevsky povedená záležitost. Deska vychází na černém a modrém vinylu, tentokrát v úctihodných 511 kusech dohromady, což se například o jejich 3" Kaama dhaatu říct nedá (pouhých 30ks a to ještě ve dvou verzích). A jedna zajímavost, desku jsem pořídil 5 týdnů po nahrání materiálu SSS, což je sakra dobrá práce, protože za tak krátkou dobu vydat vinyl se nepoštěstí každému. AG: mincemania@hotmail.com / myshit.com/agathocles * B.O.G.Rec.: bringerofgore@hotmail.com / myshit.com/bringerofgore >ŠA<

AGATHOCLES / M.A.D. 2012 split LP (NHDIYST Rec.)
Tento split titul měl původně vyjít v roce 1988. Nicméně, labely v té době údajně prohlásily, že kapely jsou "příliš hlučný, příliš syrové, příliš nedbalý," a "příliš chaotický". AG dodávají "měli pravdu!". A tak 24 let poté jsme se dočkali. Hlučný francouzský label se "slitoval", nebojíc se přílišného hluku, syrovosti a nedbalosti a naservíroval tenhle prahistorický mezník. V té době se kapely držely hesla (ne všechny): narvat na nosič co nejvíc hudby. A ano, hodně jsme tomu všichni propadali, aniž bychom si uvědomovali druhou stránku věci, že to co je dlouhý, znamená v drtivé většině taky nudný. Tenhle split je toho důkazem. U takto hlučných spolků je ideálních 15 minut. AG sem nahráli 14 songů včetně dvou cover verzí (NAPALM DEATH a MAJESTY). MAJESTY - skladba "Enemy alliance" vyšla na demo kazetě "Bestial vomit - demo 1" v roce 1987. V roce 2011 vyšlo 100ks LP desky, na které jsou dvě dema MAJESTY. Zmiňované demo 1 a demo 2 (to vyšlo dva měsíce po demu 1). Před vydáním vinylu vyšel matroš na 3 way split CDr a kazetě s NAUSEA / TERRORIZER. V obouch kapelách fungovali členové MAJESTY. V podstatě předchůdce NAUSEA byl projekt MAJESTY. Proč se zmiňuji právě o MAJESTY? Hlavně z toho důvodu, že nebudou tak známou kapelou jako N.D., ale hlavně taky proto, že AG si vždy vybírali kapely, o ktzerých se moc neví, nevědělo..., což mě těší. Co dodat k produkci AG... Desku otvírají profláklým songem "Lay off me", nechybí geniální masakr "Mutilated regurgitator"..., typickej zahuhlanej zvuk a nasranost. Rychlý kanonády bicích, nahrávalo se samozřejmě v sestavě Erwin - bicí, Honzík - zpěv, Ronny - basa a Jakke - kytara. M.A.D. neboli MUTILATED AND DEATH vryly do drážek 17 songů. Kolize SORE THROAT a ranných NAPALM DEATH. Tak lze představit tyhle belgičany. Ono to přirovnání k N.D. není tak od věci, protože některé skladby jsou čistou vykrádačkou nebo je tomu naopak? To samé se dá říci k přirovnání na SORE THROAT a taktéž S.T. vs. N.D. ...a kruh se uzavírá... Někdy více punk, občas hardcore, někdy grindcore, ale pořád hrubej bordel. Až na tu délku, parádní materiál...... Zajímalo by mě, jestli tuhle muziku ještě někdo poslouchá! Já jo, super split! NHDIYST Rec.: noizemhaker@free.fr / http://nhdiystrec.free.fr/ >ŠA<

AGATHOCLES / xRENOUNCE AUTHORITYx split 7" 2012
Jedno z mnoha nízkonákladových vydání od AG, které spočívá v malém nákladu, tady 204ks a většinou 2-3 verzích (tady 2 verze odlišných obalů), které jsou buď odlišné na vinylu nebo jen obalem. Středová kolečka jsou nepotištěná, obal je jednostranný a jen 3/4 - obsahuje poue loga kapel, adresy, pořadí skladeb, kde se nahrávalo a to je vše. V podstatě až na absenci textů, ani víc není potřeba. Obaly jsou tištěny na obyčejném papíru do kopírky - trochu se blíží čtvrtce (návrat do starých časů). Tři songy od AG se zabijáckým zvukem, že by studio nahrávka? Při položení jehly na desku se otřásá barák... (sorry, Vám asi ne, protože to kolečko na zesilovači škrtíte kvůli sousedům, ale já poslouchám nahrávky jako na koncertě, abychom si rozuměli...). Dokud nepadají věci z poliček, tak je to hovno poslech, haha. Hodně krátká nahrávka, sice tři songy od AG můžou zabrat klidně i 6 minut, tady se jedná o krátký vypalováky. Nahrávka je sice krátká, ale kurevsky úderná. xRENOUNCE AUTHORITYx sem narvaly 9 songů. Krátká, rychlá nic neříkající hudba, to jsou tihle Němci. Punk, hardcore, grind - od všeho něco, ale výsledek je bídnej, zvuk je katastrofa a oproti AG jsou o dobrý dvě třídy níž po všech stránkách. R.A.: renouncexauthority@riseup.net >ŠA<

AGATHOCLES / NIELS FREDERICKX split 7" 2012
199ks, dvě verze obalu, ale já mám ještě jinou, zřejmě určenou pro kapely (?), beru nahrávky přímo od Honzíka agáčů... Tady by měl zpozornit jak fanda AG, tak i jejich odpůrci. Ani jedna kapela - nazveme.li je tak pro tohle split, nehrají to, co byste asi čekali. AG nahráli v roce 2002 skladbu "Stupid indeed" a mě to odkazuje na budoucnost, jak asi může znít hudba AG na Marsu v roce 3000. Trochu ten song zní jako blues díky vyzvednuté base, ale ten synťák nebo co to je háže celej song do techno stylu a zároveň těžce experimentálního projevu. Nutno dodat, že skladba je tak moc chytlavá, až je parádní, stačí dva poslechy a už se ji nikdy nezbavíte. Jestli Vám něco říká NIELS FREDERICKX tak jste asi doma, pokud ale jen tápete nebo se snad domníváte, že to bude kapela produkující něco ve stylu AG, jste těžce vedle. Píše se rok 2012 a je nahraná píseň "Revealed". Na rovinu říkám, je to bomba song, ale musel jsem jít na web a najít si co nejvíc skladeb od Nielse, nebyl jsem si jist původem a zda všechny skladby jsou podobného ražení. Naprosto vyklidněná píseň, která jak kdyby vypadla ze zamilovaného filmu odehrávajícího se na pláži. Smutné vyznání lásky. Přiblížení např. k soul popovým hvězdám není od věci. Možná Vám něco řekne Leonard Cohen, od kterého Niels hraje cover (že bych tohoto umělce někdy napsal v N.M. fanzinu, by mě nikdy nenapadlo a že budu recenzovat podobnou hudbu už vůbec ne). Osobně nevím, co si mám o tomto splitku myslet, ale mě se trefilo do hudebního vkusu. N.F.: http://soundcloud.com/user7156010 / nielsfrederickx@hotmail.com >ŠA<

AGATHOCLES / PAUCITIES 2011 split LP (Haunted Hotel Rec. & D.A.S.Rec.)
Nekončící série AG vinylů... Tentokrát jde o návrat do roku 1993, kdy vznikla tato nahrávka čítající devět songů. Dalo by se říci, že jde o devět z těch nejlepších, nejznámějších a nejhranějších skladeb. Posuďte sami: "Lay off me", "Sentimental hypocrisy", "Mutilated regurgitator" a další. Klasický AG zvuk, takže na křyšťál zapomeňte, ale chlív to není ani náhodou. Naopak zvuk je silnej a valí jak má. Kolegové PAUCITIES jsou pro zasvěcené dosti známí, alespoň o split 7" s českou posádkou za bicími ATOMCK (jinak UK), kdekdo zakopnul. PAUCITIES: jde o partičku z Ameriky, Chicaga, hrající bez basy a nepoznáte to. Možná někomu napovím, když zmíním jejich předešlé kapely WINTERS IN OSAKA a SOCIAL RETARDED. Kapela se vzhlédla v mince core a jak název jejich strany napovídá, myslí to vážně... "new wave of a american mincecore". PAUCITIES zde nahráli v roce 2011 celkem deset skladeb. Zvuk zahuhlanej, jak jsme dnes zvyklý na čistý sound, tak tohle je sice taky dobře vyvážený, nahraný a já nevím co ještě, ale hódně hutnej zvuk, nechci říkat basovej, ale kanálovej, haha. Ten zvuk je prostě bomba, kdysi takhle zněl AG. Geniální. Luxusní. Špičkový. Parádní krátký vály, typický mincecore old school raw sound. Kurevsky dobrá kapela! Na kontě mají ještě split 7" s DISLEKSICK, dvě split kazety, zmíněný split s ATOMCK a možná ještě něco. AG: www.agathocles.com / mincemania@hotmail.com * Paucities: ajennings85@gmail.com / paucities.bandcamp.com >ŠA<

AGNOSY - Past the point of no return LP (Kooperace labelů)
Kapela která vznikla na troskách londýnské bandy Begging Of The End (žádnej strach, taky jsem je dřív neznal…). Vlastně kromě zpěváka jsou to prý stejní členové. Po pomalém "záhrobním" hraném intru se rozjede tahle ponurá mašina, aby pokračovala v takovém středním tempu. Výbornej název "Z míst, odkud už není návratu" doplňuje opravdu krásnej motiv obalu, na kterém jsou stíny postav mířící po "noční" cestě do náruče smrti (fakt dobrý). A názvu alba odpovídá i hudba, je to temnej metalovej crustcore, ten metal spíš zvukem kytar. Jinak spíš opravdu pankáči s podladěnejma kytarama, skřehotajícím zpěvem, a takovou hororovou atmosférou celé nahrávky. Zvuk je naprosto precizní a hutnej, přesně tak jak bys to čekal u kapely tohohle ražení. Trochu mi připomínají "starochy" Hiatus (hej pamatuje si je někdo) ale oproti nim jsou Agnosy doopravdy uhlazenější, melodičtější, mají delší "promakanější" vály, tohle opravdu není "ta špinavá belgická klasika" takže to přirovnání neber jako bernou minci. Šest vlastních válů na ploše necelé půlhodinky, takže jak asi každej uzná na tejhle ploše už to nebude o přímočarosti, tady se s rozvahou rozmejšlí aranže. Což u mě trochu sráží "body" nicméně to neznamená, že kvůli tomu je to špatná deska. Já jsem prostě víc na ty "primitvy" haha. Fandové dnes tolik populárního kloubení metalového zvuku a hardcore nebo chceš-li crustcore, nebudou zklamáni. Agnosy: myshit.com/agnosy * Scream Rec.: myshit.com/screamrecords * Active Rebellion Rec.: www.activerebellion.com/ >SY<

ANCIENT SLUMBERING HATE - a.k.a. Bruce campbells right hate (ve zkratce známé A.S.H. - The awakening at margate - 8ep)
Velmi zajímavý osmipalec, které moc poslední dobou nevychází, což je škoda. Tuto kapelu s Holandska znám ze splitu s noisery CSMD a mají samostatný sedmipalec. Těžký nátěr, doporučuji. Tady nasázeli celkem 20 songů, opět neskutečná rychlost. Přirovnal bych to ke starým Opstand a dnešním Blood i bleed. Sice zvuk nic moc, ale to tak asi chlapy chtěly. Bohužel obal nic moc provedení, z toho se moc nedozvíte, vyšlo u http://nofuckinglabels.blogspot.cz/ …pozor, vyšlo jenom 50ks, jen pro nejrychlejší, i proto su rád, že patřím mezi ně. www.discogs.com/artist/AxSxHx >BR<

ATTACK OF THE MAD AXEMAN - Systematic death slaughter 2011 LP (RSR)
Od prvních okamžiků, kdy tahle německá grindcore rubanice poprvé vylezla na podia klubů a sálů, sklízí jeden úspěch za druhým a to hudbou, kterou produkují, tak pro někoho především přestrojením. Velký barevný plakát s motivem hlavního obalu napoví..., je doplněný fotkami z koncertu v typických převlecích, kterými je kapela proslulá. Čmelák - basa, zajíc - kytara, sova - kytara, šnek - bicí a želva - zpěv. Zřejmě v době vydání tohoto čísla N.M. fanzinu, se bude blížit jejich turné po Evropě, tak na ně zajděte. ATTACK OF THE MAD AXEMAN se již od prvních nahrávek snažili o bravurně zahraný, trochu technický grindcore, kterému se nedají upřít death metalové pasáže. Jsou však dobře sladěné s grindcore masakrem, což ve výsledku zní úžasně. Však i počet skladeb (13 z každé strany) napoví, že jde o intenzivní, krátké palby. Navíc s výborným zvukem hraným na 45 rpm. Deska odehraje rychlostí světla. Perfektní nahrávka a já jsem fakt zvědavej, co tahle partička vytvoří novýho. Zvířecí obal v barvách, černej vinyl a booklet s texty a krátkými komentáři doplňují perfektní desku. A.O.T.M.A.: crew@animalgrind.org / animalgrind.org >ŠA<

BACKSLIDER - Maladapted 7" (Psychocontrol & To Live a Lie)
Samostatný epko těhle "uctívačů" Lack Of Interest který se povedlo vydat borcům z tuzemských Psychocontrol records ve spolupráci s To Live A Lie records který je v současnosti jedním z nejaktivnějších US labelů. Překvapením (pro mě) je zvuk nahrávky, který je tentokrát mnohem méně hutný než bylo zvukem na předchozích vinylech. Ale není to chybou lisovny, takhle to prostě kapela chtěla, a dost se to přibližuje zvuku který měli "naživo" na loňském Play fast Or Don´t festivalu. Kytara je prostě naladěná "vejš" než dřív, to je celý. Ale zase takovej průser to není ok. Šest vlastních skladeb, občas fastcore brejk, ale jinak to pro mě je čirej power violence ve středně rychlém tempu přesně v intencích LOI anebo Infest. Jedinou nevýhodou je poměrně krátká stopáž, takže člověk musí neustále vstávat aby epko otočil. Po čertech povedená deska. Vinyl vychází ve dvou barevných mutacích, 400 černých a 200 baby blue což je něco jako letní nebe bez mráčku (hehe). Backslider: faceshit.com/backslider215 * P.Rec.: www.psychocontrol.com * T.L. a L.: www.tolivealie.com >SY<

BEAR TRAP - Nailed shut 7" 2011 (To Live a Lie Rec.)
Velice slušná nahrávka, což dokazuje tento repress. Předchozí press byl rozebrán velice brzo.Mimochodem vyšel v několika variantách a tak tomu bylo i u evropského pressu. BEAR TRAP přichází s 16 songovým sedmipalcem velice rychlýho, zběsilýho hardcore. Ten typickej thrashing hardcore co valila kdysy půlka Ameriky. Naštěkanej zpěv (zpěvák je prej pěkný zvíře na koncertech - snad hráli i v Praze), krátký stopáže a maximální využití každé vteřiny. Těžce mi připomínají DROPDEAD - nasazením, zběsilostí, rychlostí a tak trochu i hudbou. Povedenej zvuk, hraje se na 45rpm. Obal dost jednoduchej, ale obsahuje texty... ani se nechce věřit, jak se tam ty slova vejdou, když skladba má pár vteřin.... >ŠA<

BIZARRE X / TRIGGER split 10" (W.I.F.A.G.E.N.A. Rec.)
Tuhle desku jsem dostal, když jsem si asi déle než je obvyklé prohlížel obal (schválně máte taky takového hodného distributora?). Na obale se "pere" Godzilla s King Kongem coby figurky na ovládání v rukou kohosi, a taky "gatefold na desetipádlo" se jen tak nevidí. Obě bandy jsou z němec, a hrajou bez kytary, která jim ale vůbec nechybí. BX jsou v Česku profláklou kapelou a drhnou už úctyhodných 19 let. Jejich zvuk je "ztracenej" někde na začátku devadesátých let, a zní jak ranný americký power violence bandy s občasnými thrashcore výpady. Bert valí basu na dva kanály, ale ani jeden není nějak extra prasácky zkreslenej. Je to jako srážka Man Is The Bastard se Spazz-em. Tempo většinou střední, zpěv je vlastně takový nasraný křičení / mluvení. Tahle banda mě vždycky bavila, a tohle patří k jejich lepším nahrávkám. Trigger jsem viděl prvně 2008, kdy pokud se pamatuju, říkali že i vznikly, a na živo to byla smršť. Oproti BX jsou ve třech, protože mají "sólového" zpěváka. Enrico má jeden kanál basy tak "zprasenej" že absenci kytary vlastně ani nepostřehneš, druhej má pro změnu na totální basový bahno. Zvuk je prostě super! Ničivej mix grindcore a toho rychlého z power violence za doprovodu dvou hysterických vokálů. Zatím asi nej deska roku 2012. A že vyšla už 2010…no a?! Já jí sehnal až teď. B. X: bert_X@gmx.de / myshit.com/bizarrex * Trigger: fkevin@web.de / myshit.com/triggertrashcore * W.Rec.: www.wifagena.com >SY<

BIZARRE X / CORROSIVE / YACÖPSAE / TO THE POINT / CROWSKIN / SCHMAND - The Rot Box (F.K.R.)
Tak to smekám před tímto počinem labelu Fucking Kill Records. Výborně s kloubeno jak hudebně tak i vzhledem. Vyšli 3 verze: brown recycled "SHELLAC nerd edition" - 14 Euro, gold on black "Goldie Hawn" edition - 13 Euro a silver on black - 12 Euro. Já jsem koupil zlatý, vypadá to skvěle. Uvnitř boxu vynikající zpracovaný vnitřák, kde jsou fotky kapel, kontakty na kapely, texty, prostě vše potřebné. Jdeme na muziku. 1ep - Bizarre x, není co dodat. Podle mne asi nejlepší matroš co vydali, 5 válů, ten první je takový pomalý, ale pak to začne, ale to už si vychutnejte sami. Druhá strana Corrosive, taky Němci, staří harcovníci. 4 grind/violence písně, klasika od této kapely, takže rozjezd byl skvělý. Jdeme na druhou ep, ta vás rozstřelí, aspoň tedy mně posadila na prdel. Objev To the Point nasázeli 9 krátkých rychlých smrští. Já říkám něco jak Lack of interest a staří Neanderthal, ale na 45rpm. Uff to byla jízda, už se těším na jejich jednostranný sedmipalec. Jdeme na Yacopsae, ti tu mají 1 pětiminutový sludge violence vál. Už tu chybí ta rychlost na kterou jsme byli zvyklí, ale někomu to určitě vadit nebude. Poslední díl z boxu jsou pomalejší kapely. Crowskin hrnou 4 skladby hutného hc, něco jak GPL a poslední je pro mne neznámý Schmand. Tomuto stylu nějak neholduji, ale řekl bych temný black/crust/punk. Je to hodně pomalé pro mne. Tato kapela kazí celkový supr pocit z celé této tvorby, navrch s vynikajícím zvukem. >BR<

BLOODY PHOENIX / QUESTION split 7" (Six Weeks Rec.)
Nový vály BP jsou krapet melodický… Jerry tentokrát druhou kytaru, která valí vyhrávky lehce "na POPoval" haha. Ne žádnej strach BP pořád hrnou grindcore, jen mi to tak prostě přijde. Tři kousky, rychlá a poctivá stará škola stylu. Mluvit o zvuku je asi celkem zbytečný, u týhle kapely a s veteránem Jerrym v sestavě. Teda kytary "řežou" všechno, osobně bych je krapet ubral, a jinak výborný. Kapelu Q. jsem do pořízení téhle placky neznal. Live nahrávka, nulový info, příšernej obal. Ok pouštím …. Doprdele to je Sára z Detestation?! (nějaká Saira v "bookletu" je, ale kdo se v tom chaosu mám vyznat, když se nenamáhali napsat byť i jen názvy skladeb). Pár minut na netu, a ano je to Saira Huff, to její frázování zpěvu je prostě nezaměnitelné. Tři vály hardcore / punku v těžce "osmdesátkovém" duchu. Zahrané svižně a správně "prasácky". Absolutně neoriginální, ale stejně se mi to líbí, ok zvuk by mohl bejt lepší, ale je to sakra živák. Asi se mrknu po jejich dalších nahrávkách. B.P.: bloodyphoenix@sbcglobal.net / faceshit.com/bloodyphoenix1 * Question: www.last.fm/music/Question * S.W.Rec.: www.sixweeksrecords.com/ >SY<

BRODY´S MILITIA - Covered in violence 2012 LP (RSR)
Mám rád cover verze a pokud jsou hodně povedený, většinou předčí originální skladby oné kapely. BRODY´S MILITIA z USA jsou povedená partička nadšenců. Ono jim nestačí, že mají na desítky titulů ve své diskografii, ale našli si i zálibu v coverování svých oblíbenců a to v takové míře, že tohle je jejich druhý vinylový počin, čistě složený z cover verzí. První bylo 7", vydané též na RSR, na něm byly třeba HELLNATION, DEVO nebo třeba BLACK SABBATH. "Covered in violence" obsahuje v drtivé většině kurevsky skvěle zahrané verze oblíbených kapel jako jsou ANTISEEN, RAMONES, BLUE QYSTER CULT (zná vůbec někdo tuhle kapelu?, jedna z prvních, které mě dostaly do hard rocku a metalu)... Parádní deska na odreagování, jen se mi nezdá, že by NUNSLAUGHTER takhle hrál, asi je to tím zvukem.... Kupodivu druhým slabším článkem je cover od NAPALM DEATH, ale žádný strachy.... Srovnávám se skvěle předělanými LED ZEPPELIN... Moc se mi líbí tahle deska.... RSR: skrupel@web.de >ŠA<

BUNKER 66 / BARBARIAN 2012 split 12" (Doomentia Rec.)
Po geniálním debutu BARBARIAN jsem neváhal ani vteřinu a zakoupil jsem nejnovější mLP s kolegy BUNKER 66, se kterými jsem měl tu čest jen z internetu. První strana je zastoupena právě touhle sebrankou metalistů z Itálie, odkud pochází i BARBARIAN. Obě kapely jsou si dost podobný. BUNKER 66 drtí excelentní thrash black se kterým se tohle trio dalo do souboje se zvláštním skládáním hudby jak to dělá SODOM, avšak s kořeny v CELTIC FROST. Zvuk to vše umocňuje. Tři vlastní vály a závěrečný rychlý speed cover song od CONVULSED, staré to italské kapely, která vydala zřejmě jen jedno demo v roce 1988, ze kterého pochází právě skladba "Psychopharmax...". Zběsilá rychlost, respekt. BARBARIAN oproti debutu jsou na této nahrávce o štipíček slabší, ale ta oddanost VENOM a HELLHAMMER + CELTIC FROST je tak geniální, že nemám námitek. Ty protáhlejší pasáže vraždí. Skvěle poskládaný dva vlastní songy a cover verze od DEATH SS (heavy - speed metal) - kapela je vyfocena dokonce s LP deskou od DEATH SS. Tahle kapela funguje od roku 1977 až doteď, ovšem v pozměněné sestavě a s jiným stylem. BARBARIAN si vybrali song "Murder angels". Ten song vyšel na prvním demu v roce 1981 a o 7 let později na první velké LP desce, kde ho kapela pokrátila o dobré 2 minuty. Split BUNKER 66 / BARBARIAN vychází v parádním kašírovaném obalu s oboustranným plakátem. Takže si ho nechám v desce, protože nemůžu zalepit jednu kapelu na úkor druhé..... Těším se na další nahrávky od obou kapel.... sakra povedený split!!! Bunker 66: bunker66@gmx.com / myshit.com/bunker66 * Barbarian: tetanus28@hotmail.com / myshit.com/barbarian666 * D.Rec.: info@doomentia.com / www.doomentia.com >ŠA<

BURT / KSM40 2012 split 7" (Sengaja Rec. & Puzzle Rec.)
Někdy dokáže obal pěkně zamotat hlavu, ale když máte hubu a dobrýho distributora, tak se stačí zeptat. BURT registruji jen dle názvu, nijak specielně jsem o ně nezavadil. Chyba! BURT pochází z Německa a krom této nahrávky mají jednostranný 7", na kterém je killer sound, brutální songy a na clear vinylu, kde z druhé strany je vytištěno v několika barvách (jsou asi tři verze) logo kapely. Vypadá to nádherně a zní zabijácky. Tady je osm pover violence fláků s parádním chaotickým provedením. BURT se drží hardcore / punku, ale díky různým stopkám, pomalým pasážím, častým prapodovným zvratům a zběsilým pasážím zní neobyčejně = evropský p/v. KSM40 jsou taky z Německa a nikdy jsem o nich neslyšel. Tři skladby našláplýho hardcore punku. Zvuk je slabší (rozuměj, chybí tam víc hloubek), typickej pro youth hardcore kapely, z nichž KSM40 zřetelně vycházejí. Při refrénech vidím zatlý pěsti ve vzduchu a sborovej zpěv..., tak určitě vypadaj jejich koncerty a i ty v pokoji si budeš u nich poskakovat. Obaly i deska se nesou v oranžové barvě a vůbec, vybočují z běžně nalajnovaných obalů. Na texty moc nejsem, jak asi z recenzí už víte, protože jim nerozumím kvůli jazykové bariéře anebo jim nerozumím jak jsou napsaný. A tak vám k nim nic neřeknu, ale jsou dlouhý. Přestože split přináší poměrně odlišný styly muziky, tak při poslechu mi to vůbec nepřijde a užívám si obě dvě. Nevím, jestli to tu seženete, já sehnal od Martina z KLUTZ. Burt: www.burtband.de * KSM40: www.ksm40.de / email@ksm40.de * P.Rec.: puzzlerecordsdd@googlemail.com >ŠA<

CYBORG - Self titled 7" (Deep Six Rec.)
Repress debutního singlu, a tentokrát rovnou na Deep Six. Těžkej hutnej zvuk s dominující baskytarou (ostatní jsou taky slyšet žádnej strach). Tempo střední, s přechody do rychlejch "brejků" a spousta změn. Tohle je power violence jak víno. Místo zpěvu řev "přidušence" ala Lack Of Interest…, no když o tom tak přemejšlím, oni jsou jim hudebně i docela podobní (teda ok, Cyborg jsou opravdu pomalejší). Devět válů prosviští ani nevíš jak, prostě žádný sraní… raz, dva, tři a jedem. Dobrá banda z amerického Chicaga. Cyborg: www.last.fm/music/Cyborg * D.S.Rec.: www.deepsixrecords.com/ >SY<

DEEP SHIT - Creepin´ while you sleepin´ 7" 2011 (Give Praise Rec.)
Barevný obaly se u grindcore, power violence nebo fastcore desek moc nenosí, ale DEEP SHIT jsou výjimkou. Těžká sranda začíná obalem a hudbou konče. Takový je první dojem. A po shlédnutí minimalistického vnitřňáku, tedy po přečtení velice stručných textů tomu asi tak je i v lyrice. Začínáme přesně dle obalu, gangsta rap... a pak valíme grindcore. Hutnej zvuk jako kráva a tím myslím i zároveň jakoby utopenější, zkrátka DEEP SHIT. Velice slušná dávka grindcore, šlape jim to parádně. Zkraje strany B se song táhne kurva těžce a rozjíždí se jako power violence. Taky že jo, směs grindcore a p/v. Song, vazbení kytary, song...., uf. DEEP SHIT maj z dob dávných split 7" s HAVE FUN a demáč. Kapela zřejmě už nějaký čas spí. G.P.Rec.: www.givepraiserecords.com >ŠA<

DISSENT / TURBOKRIEG 12" (VINYL JUNKIE distro)
Dvojitá porce metalu na společném "městském" splitu dvou kapel z amerického Houstonu. Dissent hrajou směs moderního grindu a crust metalu, takovej old schoolovej crossover ala Hellbastard nebo Lawnmower Deth se zvukem "thrash" Dismember (haha). Ta "metla" je cítit hlavně na zvuku kytar a riffech. Rytmika naopak tepe neunavný punkový tempo. Vokál je řev ala deathmetal zvěř, či hluboké polohy grindových pěvců. Pět vlastních kousků ve svižném tempu. Turbokrieg se pro změnu maskují grindovýma postupama a syrovostí, ale je to prostě na"thrash"lej metal jako hrom, a šlape jim to jako pověstný švýcarský hodinky. Šest studiových válů a dva kousky v koncertním provedení, a musím říct, že mi trochu kazej dobrej dojem z nahrávky. Po studiových kouscích to nemá dynamiku, nemluvě o tom že v "koveru" Metallica (ano!) vypadává zvukařovi kytara, anebo kytaristovi efekt. Jak říkám tohle bych si odpustil, méně je někdy více. V Turbokrieg najdeš členy P.L.F., 50/50, Nibiru anebo Machine Gun Romantics. Limitováno 200 ručně číslovanými kusy. Dissent: myshit.com/dissentband0 * V.J.Distro: 4202 E Canal st., Houston, TX, 77003, USA / http://cityguide.sheknows.com/directory/houston-tx/vinyl-junkie >SY<

FUK - Self titled LP (Tardis Rec.)
Vinylová premiéra debutního alba FUK, kapely kterou dal dohromady Gabba kytarista Chaos UK. Což se asi všeobecně ví, vzhledem k tomu že Papagáj jim vydal druhé album. Album původně vyšlo u japonských HG Fact na CD v roce 2010. Oproti barevnému obalu CD, vinylová edice je v černo stříbrných odstínech, a vypadá to skvěle! Gabbův rukopis je evidentní, takže tu máme vlastně pokračovaní "chaosů". Rychlej hardcore / punk, jako kdyby sis pustil desku z první poloviny 80 tých let. Možná zpěv je trochu rock´n´rollovej, ale žádnej strach pořád je to vzteklej chuligánskej křik. Dvanáct rychlejch vypalovaček ve stopážích do dvou minut, parádní zvuk. Pekelný melodie, ale žádný odrhovačky, anebo popíky. Tohle fakt šlape. Hitovej punk band, bez zbytečný podbízivosti. Ber to. FUK: myshit.com/fuk2006 * T.Rec.: P.O. Box 1122, BS 2HX, Bristol, UK / bake-coven@yahoo.co.uk >SY<

GOMORA - Poslední jízda 2012 LP (Lino and Lano Rec. ?& Wolfdrunk ?& Véva Rec. ?& Aback Rec. ?& ABC distro ?& Nuclear Madness ?& Rauha Turva ?& Úchylný koš ?& Slave of Beerdom ?& Rako 161 ?& Petr Mlok)
Je pravda, že pražskou scénu moc nesleduji. Ono taky není kde, když poslouchám jen vinyly. Kapely z Prahy nikam nejezdí, kde jsem zrovna já, nestahuji muziku z webu a tak jediná nahrávka, která mi utkvěla trochu v hlavě je split LP s LIFE POSSESSION a to mě moc nenadchlo, což způsobil hlavně zvuk. To však o "Poslední jízdě" neplatí. Zvuk je parádní, deska má docela slušnou dynamiku a skladby mají dobrou kostru. Některé pasáže jsou přímo vraždící, najdou se však i slabší místa. Předpokládám, že ten křáplej efekt je na kytaře, ale i basa je trochu pokřivená, ale tak akorát. GOMORA tak zastupuje řád špinavců hrajících crust s notnou dávkou disbeatu. Navození temna dokonává záhrobní vokál a přidružená (až blacková) melodie s naléháním temna. Někdy se kapele podaří melodický veselejší kousek a někdy a to obzvlášť vydařeným způsobem, doslova hit (číslo dva), který je založen na kořenech metalu. Skladba "Potopa" je tou hitovkou #2. První místo obsadil song "Pijavice" - geniální vál!!!!! Takhle kdyby zněla celá deska, tak je v crust beatovým nebi vládcem GOMORA.. Přeci jenom nepotřebuji tolik melodií a i když tyhle songy jsou taky melodický, zní nejodlišněji z celé desky. Textová stránka je plná svinstva a špíny, která provází planetu a také pohled na samotné jedince. Gomora: http://gomora-crustbeat.tk/ / www.bandzone.cz/gomoracrustbeat * L. & L.Rec.: levak666@seznam.cz * W.Rec.: wolfdrunk@seznam.cz * V.Rec.: veva_records.punk@seznam.cz * A.Rec.: peta.aback@gmail.com / www.abackdistrorecords.blogspot.com * N.M.Rec.: www.nuclearmadness.wz.cz / nuclearmadness@seznam.cz * R.T.Rec.: honzaherbert@centrum.cz / http://rauhaturva.blogspot.com * Ú.K.Rec.: vranis@centrum.cz * S.O.B.Rec.: galka666@email.cz * R.161: rako161@gmail.com* P.M.: petrmlok@gmail.com >ŠA<

HIROSHIMA NIGHTMARE / AZID 2012 split LP (Cestou na hřbitov Rec. * War Pigs & Rauha Turva Rec. & DIY Piraten & Nuclear Madness Rec. & Black tower Rec. & Exit Prod. & Aback Rec. & GRF Rec. & Kamčův DIY Swět Rec. & All out off Rec. & Vegan Food)
Když si člověk něco umane a je aspoň trochu schopnej, dokáže i přes všechny překážky dotáhnout svůj sen do cíle. A tomu se tak stalo. Velká deska dvou mladých kapel je venku a to hned ve dvou verzích. První klasická černá deska, druhá tzv. deluxe verze ve 100ks (barevný vinyl) s barevným plakátem, kterej tak brutálně smrdí toxicidou, že i přes zdi otrávíte sousedy, pokud bydlíte v králíkárnách (paneláku). Já přesouvám desku z baráku do baráku a všude je zažraný toxický smrad. Deluxe verze obsahuje ještě CDr verzi. Samotné CD je profi potištěno a kdybyste se nepodívali na hrací stranu, nepoznáte, že jde o pálený cédéčko. Na něm se oproti vinylu nachází o pár písní více. Obal je barevný, hozený do modrava. Obě kapely mají svůj motiv a obojí se mi moc líbí. Oba motivy jsou dost odlišný. Uvnitř otvírací booklet (?), prostě 4 strany formátu LP desky. Malej nedostatek jsou loga, která mají prostoru habaděj, ale jsou tak malý, že kontaktní adresy jsou vhodné číst lupou. AZID zvolili fotku a strohý info. H.N. taky dali na fotku a trochu se rozepsali. Obojí se mi moc líbí, to jsou fotky jak maj bejt a ne furt na sest milionů otřepaný fotky z koncertů, tisíce koláží a pod. Nic proti, ale tyhle napózovaný fotky miluji stokrát víc. Vnitřní část ukrývá texty, graficky stejně slazeno, anglické překlady. Hodně povedená věc. Když se motáme kolem obalu, CD má jen obal, nic jiného, ale na co taky, když vše je zde k LP... No ale názvy těch bonusových skladeb ("Zlatá klec" + "Dny" = H.N.) s texty by se hodily. Mimochodem zní dobře. H.N. tam má pokračovatele z vinylu, ale AZID v bonusech ukryli fofr masakr songy, hlavně ten první. Začínáme nezmary HIROSHIMA N. - špičkovej zvuk, baví mě každej nástroj, což se stává málokdy a taky málokdy je na to čas. H.N. zvolnila a je to znát, propracovaný skladby, sedlej Mařenky zpěv, metal je v duši polovic kapely a druhá půlka se zuby nehty drží hardcore punku. Jenže H.N. použila tuhle mixáž po svém a vyčnívá ze široké škály jinak dost podobných kapel. Opět tomu napomohl zvuk, ale i přesto... Mám teda radši rychlejší věci, což u H.N. nenalézám až na výjimky "Odnikud do nikam", o to víc jsou silnější a na poslechovku naprosto parádní. Srážka METALLICA a něco ještě jako český ARAKAIN či KRYPTOR (ve svých zlatých časech) - tak to mi připomíná "Kráčíme po cestách..."..., no popravdě je tam kus i v další skladbě "Lhář", která má jednu strašně chytlavou pasáž. Metal vole! Ale song "Dítě", teda až se rozhoupe po pár vteřinách, tak to je excelentní flák (old SEPULTURA / KREATOR), žel tenhle song je fikanej, on se v půlce přelomí do crustu, aby se to celé opakovalo. Jestli H.N. dojde do fáze, že bude hrát hlavně tu metalovou pasáž v každém novém válu, máme v Čechách naprostou špičku v thrash metalu. Ale abych jen nechválil, ono to "Dítě" je jinak hodně svérázný song, začátek divnej, konec divnej... AZID - hned na úvod říkám, že mě tahle parta moc neoslovila, když jsem je viděl naživo a tak nějak jsem předpokládal, že mě nebude bavit ani na desce. Kurva fix, vono to je dobrý! Taky 7 kousků a šlape to jak má. Co šlape, to je palba jako kráva, perfektní nakřáplej vokál uřvanej, ten upištěnej by tam nemusel být a dokonce se mi líbí i ty melodický vyhrávky a různý pomalý retardéry. Taky se mi líbí zvuk. je to hardcore zvuk.... Hardcore punk, kde toho punku moc není. AZID fakt překvapil. Některý věci jsou trošku dětinský, hudebně (rozumněj jako třeba KABÁT), ale chlapci to brzo napraví a jede to šlapavě dál. V jednu chvíli jsem si sám pro sebe říkal, kousek vykradeného SERIOUS MUSIC. Náznak metalu taky nechybí - kytary jsou jakoby do thrashe (např. song "Eda"), mikina SODOM asi nebude od věci. "Chtít jen žít", kdyby se ta skladba nerozjela, tak je to peklo alá ROOT!!!!! H.N. & C.N.H.Rec.: jakubblazen@seznam.cz / www.bandzone.cz/hiroshimanightmare * Azid: azid@email.cz / www.bandzone.cz/azid * R.T.Rec.: honzaherbert@centrum.cz * N.M.rec.: www.nuclearmadness.wz.cz / nuclearmadness@seznam.cz * E.Prod.: sykyrabies@centrum.cz * A.Rec.: peta.aback@gmail.com * GRF Rec.: grf.maska@seznam.cz / www.grfrecords.estranky.cz >ŠA<

KITT / WYNSTON $MYTH 2012 split 3"ep (Totalitarism Still Continue Rec.)
Můj první třípalcový formát na vinylu. Mám z něj radost. Měl jsem už v ruce 2" od SUFFERING MIND, žel neprodejný. DIY dělaný obal na recyklovaným papíru vypadá jak profi. Formát je to tak malej, že by se řeklo, tam se snad nic nevejde, ale chyba. Nenacházím nic, co by mělo extra chybět. Jasně, kontakty na kapelu, haha. W.S. dokonze svůj dlouhý text mají s dlouhým komentářem. Vnitřňák je pravda poskládaný a díky neexistujícímu hřbítku na obalu to není zrovna nejlepší, ale to je detail. Samotný vinyl je čirý a doma rytý slogan na stranu W.S. jen vystihuje zapálení pro tuhle nahrávku. Hrajeme na 45 otáček!!! Snad bych jen upozornil, že náběhová část je opravdu krátká, ale za těch 47x nastartování se mi nestalo, že bych se netrefil. KITT se čím dál častěji dostávají do povědomí p/v fanoušků a ani zde tomu není jinak. Jeden hodně složitej p/v song. Krátké výplachy a stopky, pomalé pasáže, mraky změn a vokálů. Necelá minuta nekompromisního power violence bez basy. W.S. jsou rychlejší, od začátku do konce drhnou crust rychlýho provedení. Uřvaný, nakřáplý hlas pana vydavatele. Nahráváno ve zkušebně, ale já jsem naprosto spokojen se zvukem. Povedená nahrávka, avšak okamžitě vyprodaná i přes vysokou cenu. T.S.C.Rec.: punkgen@gmail.com / www.label.punkgen.sk >ŠA<

KRAOST - s/t 7" 2012 (Totalitarianism Still Continues & PHR & Noise Master Rec. & Soudruh & Hluboká Orba Rec. & Togue sol distributión & Exit Prod.)
Dlouho očekávaný debutní 7" jihočeské, poměrně nové kapely zvoucí se KRAOST, která vznikla po rozštěpení ROTTEN BRATS. Nový člen na post "basa" a zpěvačka dodaly kapele určitě své kouzlo. O zpěvačce Adolfovi to platí dvojnásob - to nejsou moje slova. KRAOST už stojí pevně na svém místě a to byl důvod pro debutní vinyl. Perfektně zahraný thrash sniper core. Ano, kapela to dává skvěle. Zvuk z Woodland studia je hodně dobrej a je docela pravděpodobný, že časem se z tohoto szudia stane kultovní stánek jako z Hellsoundu. Výborná basa a kytara. Bicí ženou se zpěvem kupředu hlava nehlava. Adély zpěv je neopakovatelnej, a dá mi za pravdu skoro každej, kdo kapelu slyšel. Po třech skladbách na obou stranách. Zatni pěsti a jdi zapařit, thrash from Milevsko city. Těžce šlape na paty např. LAHAR, což berte jako pozvánku pro KRAOST. Až uslyšíte skladbu "Slušný lidi", pochopíte o čem mluvím. Výhoda KRAOST spočívá v krátkých stopážích, což je jednoduše skvělý. Kapela shání momentálně nového basáka... Texty jsou docela dlouhý a pojednávají mimojiné o náckách ve společnosti a v hc/punku, o posedlém náboženství a já jsem po dlouhatánské době spokojen s texty. Obal je doma dělaný, barevný a celá deska je hodně DIY pojata. Ačkoliv jsem se na desce podílel, musím ji vychválit do nebe, excelentní nahrávka. Deska byla u mne první den rozebrána, zkus to teda někde jinde. Kraost: kraost@seznam.cz / www.kraost.bandcamp.com * T.S.C.: punkgen@gmail.com * PHR: info@phr.cz * N.M.Rec.: rabies-noise@volny.cz * S.: soudruh@worldmail.cz * H.O.Rec.: orba@seznam.cz * T.S.D.: jc.zebra@seznam.cz * E.Prod.: sykyrabies@centrum.cz >ŠA<

MASTER´S HAMMER - s/t 7" 2012 (Master´s Hammer)
Ještě mám v paměti velkou desku "Vracejte konve na místo", z níž plynule vznikly dvě nové skladby. Tam kde skončila zmíněná LP deska, začíná dvouskladbový singl. Na straně A jde o skladbu "Transgalaktický řezník", jejíž krátký úvod působí strašidelně. Procítěná hra se Štormovým skřehotem a "prazvláštním" textem, který snad vychází z reality, nebo alespoň název skladby určitě. Strana B obsahuje "Barvu kosmu" a není to jen název, který naznačuje, kam se může nová tvorba MASTER´S HAMMER ubírat, o čemž svědčí prohlášení o přípravě nové dlouhohrající desky. "Barva kosmu" je poměrně klidná skladba co přejde v metalový pochod, hlavně v části kde jsou sbory. M.H. poslední roky ukazují, kam až se dá posunout hranice metalu a ano, již roku 1990 toho dosáhla nahrávka "The key" od NOCTURNUS (respektive již roku 1988 jejich demo "The science of horror"), případně nahrávky více experimentálních kanaďanů VOIVOD (ovšem ty to hrají ještě jinak). O zvuku netřeba mluviti, ten je dokonalej. Bicí opět namlátil Honza Kapák z Hellsoundu. Deska je na 45rpm, barevný obal a Štormovo umění typografie je předvedeno ve své dokonalosti. Již jsem zmínil texty, ty byly vždy "jiné" oproti ostatním kapelám a řekl bych, že přinejmenším od LP "Vracejte konve na místo" jsou ještě více "bizardnější a tajuplnější". Opravdu jsem zvědavý na další nahrávku M.H. >ŠA<

MIND AS PRISON - s/t 7" 2011 (Bad People Rec. & To Live a Lie Rec. & Legion Prod. & Blastcat Rec.)
Po sakra podařeném splitku s DISCIPLES OF CHRIST (z loga naprosto nezjištitelný) vyšlo samostatné ípko, já říkám bezejmenné, ale všude je uvedeno jako Maryland grindcore. V kapele působí lidi z WARM GUN a MAGRUDERGRIND (mimochodem tyhle dvě partičky si vydaly split mezi sebou). Od MIND AS PRISON očekávej jen grindcore. Rychlý sypačky, ale i pomalý pasáže (hlavně první skladba na straně B, ta je celá doomová, haha). V některých rychlejších pasážích kapela vyměkne a zní trochu jako ROTTEN SOUND. Naštěstí jen chvilkově. Není tu pauza na oddych, Typický postupy už byly slyšeny stokrát, ale mě stále baví. Na závěr cover od SICK OF IT ALL a ten zní jak promakanej grindcore útok. Opět ten jednoduchej obal, spokojenost. A malá poznámka na závěr, která se sem až tak nehodí, ale když už jsem tu zmínil členy MAGRUDERGRIND, tak v době, kdy se rozšířilo pod čím že tahle a spousta jiných kapel vydává, hraje, jsem se rozhodl i já přispět a tady je malá zmíňka o co že vlastně jde: http://en.wikipedia.org/wiki/Scion_Audio/Visual M.A.P.: grindcoreisart@yahoo.com * B.P.Rec.: badpeoplerecords@hellokitty.com * T-L- a L.Rec.: tolivealie@gmail.com * L.Prod.: myshit.com/legionproductions97 * B.Rec.: bwastbeat@gmail.com >ŠA<

MINKIONS - Distorted pictures from distorted reality 2012 LP (Doomentia Rec.)
Italská sebranka byla mnohými z vás asi prvně zaznamenaná na 3 way split mLP s VÖETSEK a BARBATOS + účastí na OEF. Zřejmě odtud přišel impulz z dílny Doomentia a slovo dalo slovo pro tohle album. To vyšlo v pouhých 300ks na průhledném žlutém vinylu. Přední a zadní část obalu je šíleně přeplácaná, vnitřňák vypadá dobře. Kapela se věnuje rozumným tématům, k textům jsou komentáře (všechny jsem nečetl). MINKIONS je čtveřice mlaďasů, která funguje od roku 2006. Vzhlédla se v hardcore/punku a thrash metalu. Kombinace těchto stylů se jim vyvedla a může tak kráčet po boku kapel hlásících se k thrascore. Některé skladby spadají více do thrash metalu, v některých je více speed metalu anebo thrascore. O jejich hráčských schopnostech netřeba mluvit, důkazem je mnoho nahrávek, kterých tato kapela má ve své diskografii za krátkou dobu až až.. Parádní zvuk je dobrej, ale osobně jich si kapelu rád poslechnul se surovějším zvukem. MINKIONS se nebojí šáhnout ani po ploužáku!!!, což by sice surovej zvuk pokazil, ale aspoň u vypalováků by se hodil. Minkions: thrashard_@hotmail.it * D.Rec.: www.doomentia.com / info@doomentia.com >ŠA<

MÖRKHIMMEL - Zloskřivec 2012 LP (Insane Society Rec.)
Docela rád kupuji desky na slepo. Jestli 2x jsem šáhnul vedle. MÖRKHIMMEL jsem znal z předchozí desky "Sheep in the...". Kapela ovšem měnila často sestavu a na hudbě to bylo znát. Členové jsou docela nevyspitatelní v tom, kam se může ubírat další deska. On vlastně zůstal jen zpěvák. Třetí album "Zloskřivec" se posunulo ještě více do black metalu a v zájemném doplňování crustu s melodickými, poměrně pomalými záhrobními pasážemi utvořilo ponurý až mrazivý podzim. Já nemám rád podzim. Odkládám desku na nějaký čas. Mrazivý čas = znova pouštím "Zloskřivce". Velice povedenej zvuk, kterej na začátku druhé skladby "Nothing", ale i během ní je víc stoner rockový se silným odkazem pochodujících bicích. Zvuk je fakt povedenej a díky němu s chutí poslouchám desku několikrát po sobě. Pořád mě tam serou časté melodické vyhrávky (mě je jasný že to musí být vykrádačka MOTHER), který na black metalu stály vždy za hovno. Starý black metal, starý death metal a crustová, či punková agrese udělala z tohoto alba zajímavou nahrávku. Nemám stále rád podzim, ale "Zloskřivce" pomalu a jistě jo. Stojím však kousek od propasti. Potřebuji čas anebo taky ne. Vzpomenu-li na dvojku z B strany "Hromada mrtvých krav", dám volume o kapánek víc než je zvykem, tak se propast na míle vzdaluje. Otáčky na 45 jen umocňují zvuk. Líbí se mi vnitřní obal desky s výsečema na středový kolečka, naopak obal bych udělal negativně = opačně. Ta téměř neviditelná kresba je hezčí než obrácený kříž s očima, proto bych do pozadí dal kříž a do popředí kresbu s bojovníky. K desce je přibalen plakát, no řekněme, že je minimalistický tak jako celý obal... Mörkhimmel: www.morkhimmel.cz * I.S.Rec.: www.insanesociety.net >ŠA<

NASHGUL / MALPRACTICE INSURANCE split 7"EP 2012 (Kooperace Labelů)
Tak to rozjedem! Španěly Nashgul není třeba představovat. Tři klasické grindcore songy, podle mě už to není takový ten strhující grindcore jak když kapela začínala, ale má to teď jak se říká gule. Čistý zvuk, výborný obal, uvnitř veškeré info co by mělo u EP být. Jdeme na druhou stranu, tu jsem si nechal na konec, to je pro mně bomba! Zničující grindcore v takové podobě co miluju. Kapela v duchu In Disgust anebo Pizza Hi Five, tak to jsou Malpractice Insurance z Los Angeles. Pět záseků, dávám oba palce navrch i ty na nohách! Fakt doporučuji, ve dvou lidech skvělá muzika. Nashgul: nashgulcore@yahoo.es / www.nashgul.com * M.I.: malxinsurance@gmail.com * To Live A Lie Rec.: www.tolivealie.com/ * World Won´t Listen: faceshit.com/pages/world-wont-listen/129153343787133 >BR<

NUNSLAUGHTER / UNBURIED split picture 7" 2012 (Doomentia)
Když se řekne AG nebo UNHOLY GRAVE, první co každýho napadne je nespočet nahrávek a NUNSLAUGHTER je zástupcem v metalové říši. Taky ne všechny nahrávky jsou s kvalitním zvukem, jako tomu je u zmíněných AG a U.G. Tentokrát tu mají NUNSLAUGHTER dva exklusivní vály s velice povedeným zvukem. Čistokrevnej death metal prvotřídní kvality. Nikam se nespěchá, ale v klidu se převaluje rif za rifem. Pěkně nakřáplej zpěv, jež je až téměř odříkanej v rychlejším sledu, jen dokresluje celou ďábelskou atmosféru obou skladeb. Díky krátkým stopážím jsou skladby parádně poslouchatelný, což u většiny podobných kapel není zvykem. Nedá mi, abych se nezmínil o nových deskách španělských HAEMORRHAGE, které vycházejí z tvorby NUNSLAUGHTER a to po všech stránkách. Není to tak dlouho, co jsem si pořídil od Lukáše jeho titul, pod dceřinou společností Doomentia Press vydanou knihu "Compendium of death....", která je složená z obrázků Marka Riddicka, člověka, se kterým jste se už určitě na obalech desek, plakátů, triček, apod. zajisté setkali. A právě Mark Riddick třímá basu v UNBURIED. Tohle tri sem dalo jeden song, a nutno vyzdvyhnout jeho zvláštní strukturu. Úvod skladby odpaluje thrashová hra, ale zpěv je těžce experimentální a doprovází celou skladbu, která se však přesunula do death metalu a následně do technického death metalu tak trochu připomínající souboj thrash metalu, death metalu v provedení SADUS. Skladba je navíc rozdělena do dvou, respektive třech forem života. Každá je zcela jinak hudebně pojatá, ale text valí furt, takže jde o jeden song, což poznáte jen když se do něj zapoisloucháte. Těžko uchopitelná hudba vycházející z death metalu, tohle musíš slyšet. Split vychází asi ve třech verzích v malých nákladech, tento picture disk naopak snad ve 400 nebo více kusech. Ty malé náklady byly pryč snad 7 týdnů od vydání. Nunslaughter: nunslaughter@gmail.com / www.nunslaughter.com * Unburied: unburiedband@yahoo.com * D.Rec.: www.doomentia.com / info@doomentia.com >ŠA<

ORIGIN OF M - Struggle LP (Insane Society Rec.)
Ještě před Warhead LP vyšlo u Barváka další japonské monstrum, tentokrát né takovej kult, ale stejně dobré, i když vlastně úplně jinak. Pro někoho může bejt velkou raritou že zpěvák Mr. Guy hrál bassovku v Gudon, ale uznávám, že to asi nebude ta z nejznámějších japan band. "Struggle" původně vyšlo v roce 2010 na CD a tohle je první vinyl press. Je to klasickej japonskej punk, a není, tím co tuhle bandu odlišuje od většiny je výbornej kytarista, kterej hraje v podstatě rockovým stylem a zvukem, valí spoustu vyhrávek a skoro sól ale furt je to nářez. Zdatně mu sekunduje bezchybná hodně důrazná bassa, a stejně dobrý bicí. Řev Mr. Guye je slušnej, typický frázování "samurajských" kapel mám odjakživa rád, a samosebou když japan tak sborový refrény. Nečekej žádný jednoduchý popěvky, ač to tak asi zatím nevyznívá tohle není žádnej popík. Plusem je i syrovej zvuk kde nic nepřebejvá a ani nechybí, a díky 45 otáčkám to hraje úžasně. Dvakrát pět vlastních skladeb, který tě dřív nebo pozdějc dostanou, a nevěřím, že ne. Pokud to tvoje hromadění hc/punk desek není jen póza, tak po prvních několika posleších kdy si asi budeš říkat sakra co je ten kytarista za cvoka?! (hehe, ale když se kapela jmenuje původ šílenství tak co se divit že) tě to určitě "chytí". Prostě hardcore!. I.S.Rec.: www.insanesociety.net >SY<

PARLAMENTARISK SODOMI / LASERGUYS split 7" 2011 (Grind Block Rec.)
Norsko nepřináší až tolik kapel, ale když už nějakou, stojí zato. PARLAMENTARISK SODOMI jsou dost provařenou kapelou, nebo spíš projekt? Každopádně grindcore a zase grindcore! Neskutečná rubanice. Tři songy (ten třetí je složen ze sedmi sekundovek), které byly sice nahraný už dávno (první nahrávací sešlost kapely), ale nikde doposavad nevyšly. Boží (sataní, haha) zvuk, nabušenej grindcore útok, nekompromisní po všech stránkách. Rychlý, útočný, nasraný, vohul repráky a rozjeď zveřinec, bomba. LASERGUYS je partička bez basy (možná znáte split 7" s AGATHOCLES) a taky z Norska. Ta sem flákla 6 skladeb s překvapivě old schoolovým death metalovým zvukem. Těžkotonážní death metal (poslední vál víc do grindcore) s vokálem co mi připomněl GRAVE a MORBID ANGEL. Díky krátkým stopážím mě jejich provedení death metalu baví. Textům nerozumím, LASERGUYS je maj psaný zvláštně a P.S. pouze v norštině. Split vyšlo ve třech verzích v celkovém počtu 500ks, tak se nenechte zmást. Zřejmě se dostanete k černé desce, ta vyšla ve 200ks. Po 150ks jsou cervená a bílá edice a každá se jmenuje jinak! (označeno na vnitřňáku). P.S.: parlamentarisk@hotmail.com / myshit.com/sodomi * Laserguys: zbamok@hotmail.com * G.B.Rec.: grindcoreblock@tiscali.it / www.grindblockrecords.com >ŠA

PARTIYA - Assholeraisers 2012 LP (Wahnfried Rec. & Truemer Pögö Rec. & Ya Basta & Scumusick Rec. & Tanker Rec. & Vörös Ördög Rec. & Rauha Turva Rec. & Famed Rec.)
Nejaktivnější běloruská hardcore/punková kapela, to je bezpochyb. Kapela je snad víc na turné po Evropě, než doma? haha. Na kontě mají již pár nahrávek a díky aktivním lidem se dostaly do všech zapadlých koutů nejen Evropy, ale i zbytku světa. Za nejlepší jejich nahrávku považuji kazetu z roku 2007 "Childhood", původně na CD. Několikrát jsem je viděl na živo. Prvně to byl trochu trapas, poměrně nesehraná kapela, z nahrávky ovšem parádní. Poslední koncert jsem viděl v rámci Playfastu a nezdál se mi jejich set vydařenej, moc překombinovanej nebo já nevím. Album Assholeraisers opět kapelu vyzdvihuje z chaotičnosti. Dobře odvedená práce, zvuk pěknej, je na něm znát ještě ta východoevropská patina. Nikam nevybočující hardcore/punk, snad jen s přesahy do crust/grindu, což je trochu zavádějící, ale je to tam. Po deseti trax na každé straně černého vinylu. Krátké a úderné. Kapela může někoho nudit, zapáleného hardcore-punkera nikoliv. Booklet obsahuje vše v ruštině, druhá strana vše přeložené do angličtiny. Texty s komentáři, tak trochu heslovité, ale dobré. Obal a booklet není nikterak zajímavý, ale dostačující, tištěno na levném papíru, aby se snížily náklady na minimum. Partiya: okpunkrock@gmail.com / myshit.com/partiya / www.primitive-distro.blogspot.com * W.Rec.: gedresche@yahoo.de / www.wahnfriedrecords.blogspot.com * T.P.Rec.: danilo.prechtl@gmx.de / roymehl@freenet.de / www.truemmer-pogo.de.vu * Y.B.Rec.: info@ya-basta.de / www.ya-basta.de * Scumusick Rec.: scumusick@gmx.at / www.tanker-records.cjb.net * T.Rec.: tankerpunx@hotmail.com / www.tanker-records.cjb.net * V.Ö.Rec.: vm666hc@seznam.cz * R.T.Rec.: honzaherbert@centrum.cz * www.rauhaturva.blogspot.com * Famed Rec.: postmaster@famed-rec.de >ŠA<

PRAY FOR DEATH - Self titled 7"EP (Pope´s Ass Prod. & Phobia Rec.)
Po válu na "Pallasit" kompilaci, je tady rovnou samostatnej sedmipalec kutnohorských PFD. A protože jsem si zmíněnou kompilaci ještě pořádně "nenajel" do hlavy, tak mě tahle "záhrobní" nahrávka fakt dostala. Temnej kytarovej základ, pomalý doomový tempa (nikdo tady nemluví o britské crustcore legendě! Hehe) i svižnější se najdou, důrazná a dynamická baskytara a hrdelní řev jak z hororu. Tohle je opravdovej crust, ten původní, žádnej crossover s hardcorem. Ale pankáči, kteří hrajou ponurej metal, mají ponurý texty a nevidějí žádný světlý zítřky. Tři vlastní skladby s tíživou atmosférou prvního alba Black Sabbath (nikdo tu nesrovnává muziku ok). Výborná nahrávka. Limit 250 kusů na žlutém vinylu. A chystá se split LP takže se těšte… Jo trochu mě zamrzelo že v bookletu nejsou texty, ale spousta fotek. Ale ok, stačí napsat kapele stejně tak jako jsem to udělal já. A možná to byl i úmysl, každá kapela je ráda za komunikaci. V době vydání tohoto čísla N.M. by měli texty z Epka už viset na kapelním webu, takže si je určitě přečti, popřípadě jako já si je vytiskni k desce. P.F.D.: http://bandzone.cz/prayfordeath / http://prayfordeath.cz/ * P.A.Prod.: www.popesass.cz/ * P.rec.: www.phobiarecords.net/ >SY<

PROPAGANDA - Žízeň po životě 7"EP (Phobia Rec.)
Tak tohle je titul kterej bych přesně čekal na Phobia records! Po akustickém intru se rozjede taková crustově metalová hitovka že si z toho nasereš do kalhot. Tohle je výraznej hit, kterej má obrovskou šanci "zarejt" se ti do hlavy, a napomáhá mu i skvělej text. Nejspíš ne náhodou je to titulní skladba celého epka. Kdyby tihle crusteři z "posázavska" zpívali anglicky, rovnou bych je tipoval do švédska (hehe). Čtyři vlastní skladby, s výrazným kytarovým zvukem, kde hlavně ty kytary "smrdí" metalem. Ale je to melodickej crustcore jak noha. Tempo je převážně docela rychlé, melodií na rozdávání. I když jsou všechny skladby vyrovnaný, tak musím zmínit ještě závěrečnou "Bijící srdce" opět chytlavá záležitost. Trošku se "plejtvalo" vnitřkem obalu kde není takřka nic (hehe) vlastně jo, spousta volného místa. No ale textová příloha je "přikopírována" takže je to vlastně úplně jedno. Vychází v limitu 307 kusů na čtyřech barvách vinylu. Takže ano, tohle je Phobia records, tohle je jasně vyprofilovanej crust label, kde stejně jako třeba u 625 nemusíš koukat na název kapely, ale stačí logo labelu. Propaganda: http://bandzone.cz/propaganda * P.Rec.: www.phobiarecords.net >SY<

PROPAGANDA - Žízeň po životě 7" 2012 (Phobia Rec.)
Jsou kapely, který nejsou celorepublikově až tak známý a jednou z nich je i posázavská PROPAGANDA. Přestože kapela funguje sedm let, větší "úspěchy" na ní čekaly doteď, kdy jim Špička vydal tento singl. A hned v tolika variantách a navíc v malém nákladu (najděte si na webu pressing info)... a tak se fanoušci lačnící po crustu co nejdřív shánějte po Žízni po životu. Hodně promakaný crust s hodně povedeným zvukem. Nehledej zde žádný kudrlinky a novátorský postupy. PROPAGANDA tě provede čtyřmi songy toho nejčistšího crustu s neodmyslytelnými melodiemi a krátkými sólíčky (ty naživo asi neuslyšíte). Úvod obstarává intro hrané na španělku - krásná vybrnkávačka, odněkud tu melodii znám. Strana B se pro změnu rozjíždí metalově a to víc než je zvykem, song "Pod maskou" je parádní metal, do kterého se vnáší kapka crust/punku. A pro mě je tahle tvář kapely příjemnější, protože mi to evokuje old SEPULTURU transformovanou do crustu. A nejinak je tomu u posledního songu "Bijící srdce". Ten sice jede jak na metalové vlně, tak i na crustové, ale upřednostňuji ho oproti straně A po všech směrech. Texty jsou na osobní rovině vůči životu na tomto světě. Design obalu je strohej avšak ke kapele a labelu padnoucí. Propaganda: bandzone.cz/propaganda * P.Rec.: phobiarecords.net >ŠA<

PROTESTANT / SUFFERING MIND split 6" 2012 (Zaraza Rec. & Halo of Flies Rec. & Crucificados & To Live a Lie)
A valíme to po americku. PROTESTANT se s tím vůbec neserou. Hlučnej a fakt hlučnej špinavej zvuk žene vše před sebou jako buldozer. Hudebně si PROTESTANT bere z crustu a z hardcore. Někoho může napadnout ještě metal. A když crust, tak to valí s melodiema... Poslední dobou mi zase nějak vadí. Hrubej vokál, kterej pomáhá v těch dvou skladbách co tu jsou, hnát energii do výšin, je znát (kurva, to je věta). Hlavně dvojka "A sheep in wolves clothing" je surová palba!! Super. Textově nevím, sice tu maj i polský překlady, ale to mi je taky houby platný. Jen tak mimochodem, PROTESTANT na svém albu "Reclamation" maj song o Janu Palachovi (nedávno aktuální...). SUFFERING MIND zde maj taky dva songy. Prvotřídní grindcore s jejich nezaměnitelným prasáckým zvukem. Těžkej návrat do starých časů.... Tady mi dost připomínají amíky CATHETER. Ale druhej song díky murmuru je jakoby se střetl zmíněný americký CATHETER s DEAD INFECTION. Celkový náklad 666ks na průsvitném orange vinylu. Z.Rec.: www.zaraza.ovh.org * C.Rec.: www.crucificados.de * H.O.F.Rec.: www.halooffliesrecords.com * T.L.a L.: www.tolivealie.com >ŠA<

RADIOLOKÁTOR / CRUCIFIED MORTALS split 7" (Doomentia Rec.)
Dva nový kusy od jihočeského chillithrash komanda, no dva….jeden… a jeden parádní cover. Na začátek atmosférické intro, a po něm asi nejdelší vál od "radiátorů" kterej se jmenuje "Vzpoura". Tentokrát žádný chilli vtípky, vzpoura bude vždycky vzpoura a to není žádná prdel. Střední tempo, parádní rytmika, výborně vystavěnej a vygradovanej vál. Potud jsem nadšenej, škoda trochu moc "ošetřenýho" zvuku, kdy R momentálně (na tomhle nosiči) znějí jako velká kapela, z velkýho labelu (a kdo říká, že to tak není …hehe). Syrovej "hardcore" zvuk předchozího split LP s Black Market Fetus, a hlavně split 7" s Nunslaughter, mému hlukovému oušku lahodil víc. Druhým kusem je cover Sax…. Hej kua znají tuhle bandu jen pamětníci a znalci, anebo i ty?! V každým případě R tuhle kapelu naprosto parádně připomenuli válem "Rozklad krve" z jejich nejznámějšího (debut) alba "Zóna strachu" (další dvě alba vyšli na obskurních labelech, a díky tomu jsou takřka zapomenuty). Chci sakra celý album "radiátoru". Suveréně nejlepší metal band v republice, a nebudu o tom diskutovat! C.M. nabrousit kosu a jedem! Old school banda z Clevlandu / USA hrající už deset let (jo jasně zaregistroval jsem je až díky tomuhle epku, nebudu říkat, že ne). Ty vole, tak tohle je propad na začátek osmdesátých let, přímo do roku 1983! Od první chvíle my C.M. evokují Slayer na jejich "blekovém" debutu "Show no mercy" ať už hudebně, anebo frázováním zpěvu. A první vál je mocně inspirovanej válem "Captor of sin". Dva vlastní vály, archaickej zvuk starého záhrobního metalu, zkříženej se "slayeráckým venom stylem". Tohle je poctivej thrash, žádný techno, žádný sterilní zvuk "z operačního sálu". Špína, vztek a odřený džísky! Pokud tvrdíš, že máš rád THRASH tohle epko je povinnost. Radiolokátor: inozuk@seznam.cz / xkorekx@seznam.cz * C.M.: myshit.com/crucifiedmortals * D.Rec.: P.O.Box 28, 38901, Vodňany / www.doomentia.com / info@doomentia.com >SY<

RAPSÖD - Pochodeň 2012 LP (PHR)
Tak se RAPSÖD dočkali velké desky za podpory PHR. Můj osobní názor je tento: Do nedávna docela opomíjená kapela, nemyslíte? Split 7" se spřízněnými parťáky PRŮMYSLOVÁ SMRT bylo sakra skvělý. Následovalo další split 7" se STOLEN LIVES a opět se jednalo o parádní nahrávku se silnými songy a moc pěkným obalem. "Pochodeň" je o kousek zpět. Osobně se mi víc líbili zmíněný sedmipalce. Obal se nese ve stejném stylu, zde trochu jednoduší provedení, ale parádně sedne k muzice, k barvám..... Nemám s tím problém. Hudebně se kapele povedlo ve studiu Hellsound vytvořit excelentní zvuk. A hned vyzvdvyhnu zpěv, kterýmu je fakt dobře rozumět a tak když si pročítáte texty, tak třeba v prvním songu o drogově závislých je pozměněno jedno slovo, detail, já vím. Zvuk jednotlivch nástrojů je prvotřídní, čistej, možná až moc uhlazenej a to je možná trochu na škodu. Téměř všechny skladby jsou dost melodicky vyhraný a to je pro mne taky na škodu. Mám rád jasnější, přímočarý skladby, co se s ničím neserou. A tak strana B se mi líbí o trochu víc, jsou tam skladby víc surovější. Každá skladba je poměrně chytlavá a na živo se k ní dá zapojit celý sál. V globálu se mi jeví "Pochodeň" o kousek blíž našincům LAHAR a hlavně STOLEN LIVES. Vyzdvihnu nasranej a jasně odpálenej song "Pomsta rudé minulosti" s ostrým textem, kterej tam výborně sedí! A "Rajský zahrady" a hlavně část kolem refrénu je drtící. Hodně povedená deska po všech stránkách, ale o kapánek víc se přikláním ke starší tvorbě. Rapsöd: www.bandzone.cz/rapsod * PHR: www.phr.cz >ŠA<

SAKATAT - Bir devrin sonu 2012 LP (B.O.G. & E.D.H. & A.K.S.I.)
Kurva, rubanice jak piča z ryby. Jednostranný LP čítající pouhých 8 písní, což dělá nějakých slabých 9 minut. Klidně bych si dal ještě dalších 9 minut. Až na jednu výjimku jde o nekompromisní old school grindcore rubanici. Dost mi připomněli DENAK a EXCRETED ALIVE. Tohle posmrtný debutní album, dá-li se to tak nazvat bylo připravováno od roku 2009, což je pěkně dlouhá doba. Zmínil jsem se o tom, že kapela už neexistuje, ale na netu jsem našel na rok 2013 koncerty se SAKATAT. Tak kdoví jak tomu vlastně je. Deska obsahuje plakát formátu A2. Ten je a taktéž obal desky tištěn černě na černém papíru. Poslední dobou častý to jev. Nevypadá to však vůbec zle. Snad na závěr bych doplnil, že LP je velice minimalisticky provedeno. Sakatat: sakatatgrindcore.com >ŠA<

S.A.T.A.N. / SUFFERING MIND 2012 split 5" (Caramba Rec. & Crucificados Rec. & WIST Rec. & With Bukkake Rec. & Yama Dori Rec.)
Další 5" a opět SUFFERING MIND. Ti útočí na straně B třemi velice povedenými songy. Pro někoho horší zvuk, ale k jejich klasickému grindcore se hodí. Rychlý a krátký songy na dva vokály. Bicí ženou dopředu jak blázen, ale i pomalá až deathově znějící pasáž v posledním songu je parádní. SUFFERING MIND se mi líbili už v začátcích ještě se zpěvačkou, ale každou další nahrávkou jsou už bez zpěvačky lepší. S.A.T.A.N. neboli "screaming art terrorizing apathetic nothingness" jsem nikdy moc nevyhledával. Dva vály rychlýho hardcore crustu s power violence partiemi, slitý v jeden kus. Vložená melodická část v celé délce skladeb mi tak nějak vadí. Pár pěkných momentů v klidných částech. Ti vsadili na tisk černé na černou a tak je to trochu hůř čitelný a občas absolutně vypadlá sazba. Průsvitnej červenej vinyl. C.Rec.: www.carambarecords.com / carambahcpunk@gmail.com * C.Rec.: info@crucificados.de / www.crucificados.de * W.Rec.: diskuchar@interia.pl * W.B.Rec.: withbukkake@live.fr * Y.D.Rec.: atwarwitheverybody@gmail.com >ŠA<

SEE YOU IN HELL - Jed 12"LP 2012
Na netu jsem četl recenzi která začínala tím že třetí album brněnských hardcore cestovatelů SYIH, nepřináší žádnou změnu, a navíc že Jožkovi je nějak líp rozumět a tím pádem že "vyměkli" hahaha. Nevidím jedinej důvod proč by kapela měla s každým albem znít jinak, když najdu ten pravej zvuk tak už se ho snažím jen rozvíjet no ne?! A ano Jožkovi je líp rozumět, páč si dal záležet na výslovnosti, ale sakra to je přece u punkový kapely PLUS, a místama myslím že je jeho hlas nasranější než dříve. A ano hudba je přímočařejší, no a? Chcete art rock? nebo co. Takže ano novej 12" pokračuje přesně tam kde skončil "Ůtok" rychlý svižný hardcore, výborný melodie, s typickým SYIH stylem, na úvod silnej riff, rozjetí bicích a jdeme na to. Mají tady "jen" osm skladeb, ale sakra dobrejch skladeb! Nejprve jsem jako skoro všichni měl nejradši jedovatou "Podívej", pak jsem si zamiloval úvodní "Naděje" která má naprosto skvělej a jednoduchej text. Nakonec po třech týdnech mi to připadá že všechny vály mají hitové ambice. Všechny texty jsou supr, a i zvuk je prostě báječnej. Já snad začnu věřit tomu že zaoceánský masteringy českejch desek jsou někdy k dobru věci (hehe). Až bude vycházet padesáté číslo Noise Master-u, tak tohle album bude minimálně v Čechách stylová klasika. S.Y.I.H.: www.seeyouinhell.cz/ * I.S.Rec.: www.insanesociety.net * Voltage Rec.: www.voltage-shop.com >SY<

SHEEVA YOGA / KUMURU split 7" (kooperace)
Ostravští SY jsou takový monolit extrémního hardcore, v naší republičce. Kapela která od začátků své existence hrdě třímá zástavu power violence v českých zemích, a inspiruje (motivuje) ostatní podobně postižené. A čím jsou starší, tak tím jsou lepší. Na tomhle fungl novém matroši dokazují, že právem patří do první desítky světové třídy stylu. Zvuk supr, postupy klasické a stylové, ale žádná vykrádačka. Dobrý texty, akurátní stopáže, nenudí to. Na jejich straně epka najdeš čtyři vlastní skladby, a cover od fantastických Low Threat Profile (kdo nezná, a říká, že má rád power violence, ten jako by nežil). Závěrečným kusem je remix "Mrožovy rozmary senilního marabu", nejsem velkým příznivcem těhle "věcí" ale ok, poslechnout se to dá. Remixy ale dál a cíleně určitě vyhledávat nebudu. K. jsou ze Slovenska a taky "drhnou" power violence, svižný tempo, ale takovej fofr jako od SY ne čekej. Dva hrubý uřvaný vokály, a jeden ječák. Jednoduchý bicí a špinavej garážovej zvuk. Tím nechci říct, že špatnej ok, prostě úmyslně "pošpiněnej" k dobru věci. Basa má trochu navrch což mě jako basáka samosebou těší že (hehe). Pět kousků z vlastní dílny. Přijde mi to trochu jako Bastard Noise. Abych nezapomněl, každej kus obalu je originál ruční práce, limitovaná edice 200ks! S.Y.: http://bandzone.cz/sheevayoga * Kumuru: myshit.com/kumuru * Olga Hepnarová Rec.: copywrong@gardener.com * Totalitarism Still Continues: www.punkgen.sk * Different Rec.: www.differentrecords.blogspot.cz/ * Skaven Rec.: skavenrecords@gmail.com >SY<

THE AFTERNOON GENTLEMEN - Power jooglepogger violence 10" (Dead Heroes & Active Rebellion)
Nová TAG nahrávka a navíc vydaná "napůl" českým labelem. Deska vyšla k letnímu euro turné 2012. Jsou tady vály z jejich split 7" s CHIENS a SUFFERING MIND. Plus čtyři nevydané vály ze stejně nahrávací frekvence jako zmíněné splity. A pozor není to žádnej odpad, všechno parádní kousky. Rychlej power violence / grindcore jak víno. Mám od téhle party všechny vinyly (no dobře LP diskografii ne, na co taky že, když mám všecko…) a oni prostě neumějí nahrát špatnej materiál. Výborná záležitost. Vychází na čirém modrém vinylu, a máš tu i free download kód. TAG: rethgrind@hotmail.com / www.theafternoongentlemen.bandcamp.com * D.H.rec.: www.deadheroeslabel.blogspot.co.uk / doomsday@centrum.cz * A.R.Rec.: www.activerebellion.com / irena@activerebellion.com >SY<

THE AFTERNOON GENTLEMEN / CYBORG split 7" (RSR)
Ohledně C. se nebudu opakovat mrkni na jejich recenzi, takže stručně. Tři krátký a jeden delší vál. Basa už tolik nedominuje, ale pořád to je zvukově těžký jako prase. TAG je britská úderka, která si za poslední dva roky musela získat každého, kdo je slyšel ať už naživo anebo z desek. Ok coby intro předehra ala E.N.T. a jedem. Grindcore, power violence a trocha fastcore, tady si každej najde to sví. Vše namícháno v excelentním poměru, tohle nešlape o 106 ale o 1006. Pět vlastních válů, tohle musíš mít. TAG: rethgrind@hotmail.com / www.theafternoongentlemen.bandcamp.com * RSR.: myshit.com/rsrec / http://hate-ape.blogspot.cz/ >SY<

THE AFTERNOON GENTLEMEN / CHIENS split 7" (Tombs in the Valley Prod. & I Feel Good Rec. & Give Praise Rec. & Dead Heroes Rec.)
THE AFTERNOON GENTLEMEN / SUFFERING MIND split 7" (Tombs in the Valley Prod. & Crucificados Pelo Sistema Rec. & I Feel Good Rec. & Bullshit Propaganda Rec. & Bones Brigade Rec.) TAG viz výše. CH. jsou Francouzi a vloni ničili Česko debutním jednostranným albem, a nálety na OEF a PFOD. Letos se do toho na vinylu zatím pustili s "odpoledními pány" z TAG. Čtyři kusy grindcore / fastcore nátěru. Nonstop "řežba"…, tady nejsou žádný, ale opravdu žádný pomalý pasáže. Uječená siréna namísto zpěvu, a naprosto bezchybnej zvuk. Plakát s motivem 7" (opilci coby TAG a psi coby CH) samolepka CH. a download kód jako bonus. Poláky S.M. asi netřeba představovat, nahrávek mají víc než dost. Tři vály a jeden cover Assück, takže když takovejhle cover, je asi všem jasno. Grindcore v brutální verzi s "těžkým" zvukem, ne tak rychlé jako CH., ale pomalé to taky není. Vyšlo na čirém vinylu. Pokud čteš tenhle zine pravidelně stejně už obě desky máš doma, pokud ho čteš prvně…., mazej si je koupit! TAG: rethgrind@hotmail.com / www.theafternoongentlemen.bandcamp.com * T.I.T.V.Prod.: http://tombsinthevalley.blogspot.cz/ * I F.G.Rec.: www.ifeelgoodrecords.com/ * G.P.Rec.: www.givepraiserecords.com/ * D.H.rec.: www.deadheroeslabel.blogspot.co.uk / doomsday@centrum.cz * C.P.S.Rec.: www.crucificados.de/ * B.P.Rec.: www.bspropaganda.com/ * B.B.Rec.: www.bonesbrigaderecords.com/ >SY<

THE SKROTES / BOILING POINT split 7" 2012 (Totalitarism Still Continue & Black Trash Rec. & Yellow Dog Rec. & Carpath Bears Rec. & Destroy it Yourself & Dzsukhell Rekords)
Když thrash, tak skejt a když obojí, tak BOILING POINT, mladá to krev slovenské scény a THE SKROTES, zástupci portugalských dálek. Mrkneme se na Portugalsko, vzdálenou to zemi, kam se jezdí pomálu na koncerty, turné a naopak odtud moc kapel neznáme. Kapela je dost aktivní, nejen ve hraní, ale i v distribuci, pořádání koncertů. Víc se dozvíš v Adrikovo fanzinu Vzbura no.4. THE SKROTES sem flákly 4 skladby. Přestože jsem milovník bordelu, tak THE SKROTES mě dostávají od prvního tónu. Nechápu, jak dosáhli tak skvělého zvuku, kterej je doslova přecpanej energií. Skvělý songy včetně cover verze od MINOR THREAT, ke kterým má kapela docela blízko. Punk rock / hardcore hraný v maximálně možným nasazení, miluji to. Texty šijící do scény, ale psané v odlehčeném duchu... BOILING POINT dodaly čtyři starý songy s novým masteringem. A zřejmě díky zvuku zní bordeloisně v rámci punk rocku/hardcoru. Kluci drhnou popovější verzi INFEST, ...víc do NEGATIVE APPROACH. Zběsilá jízda s krátkými stopážemi. Nabušenej špinavej zvuk, totální Amerika hardcore!!! Texty o poznání Maďarska, násilí - ničení planety, scéna... Dance or die! Vše je zabaleno do pěkné grafiky od Ivana Bruna (více o tomto francouzském umělci např. v poslední Hluboké Orbě). Vyšlo v malém nákladu, tak neváhej… 200ks zmizí jako blesk… T.S.C.: punkgen@gmail.com / label.punkgen.sk * B.T.Rec.: blacktrashrecords.blogspot.com * Y.D.Rec.: www.yellowdog.de * C.B.Rec.: www.carpathxbears.org / carpath.bears@gmail.com * D.I.Y.Rec.: destroyityourself@gmail.com / destroyityourselfdiy.wordpress.com * D.Rec.: dzsukhellrekords.blogspot.com >ŠA<

TINNITUS - Gehenna 7" 2012 (To Live a Lie Rec.)
To že se power violence vlna opakuje a to v míře nevídané, je snad známo už každýmu kdo sleduje hlučnou odnož hardcore / punku. Amerika v tomto "oboru" vládne. Poměrně neznámá parta jménem TINNITUS si žije v "utajení" a vychází ze zmíněného hardcore. Těžký, valící se a dunící riffy jsou zdeformovány grindcorem a samotné útržky kolaborují s táhlým bahnem. Špinavej zvuk vše umocňuje. Deset sakra přesvědčivých p/v songů. Pár sypaček, zbytek pomalejší tempo. Texty odhaduji na sbírku všech možných témat točících se kolem nás, jako je PC posedlost, móda, obyčejný zkurvený stereotyp… Mám jakýsi fialovo mramorový vinyl a náklad byl prej 300ks. Myslím, že Psychocontrol by bylo dobrý navštívit, pokud máte zájem. Je to mimochodem jediný label v ČR nabízející grindcore, power violence desky od provařených nejenom amerických labelů. Aktualizace stránek nulová, ale to se od nového roku zlepšilo, mrkněte tam a budete překvapeni, rozbijte prasátka a hurá do nákupů pořádných bordeloisních nahrávek. TINNITUS jsou jedni z nich - proto gehenna = peklo. Pěkná stará grafika, jednoduchost, ale vše se tu najde..... už píšete na Psychocontrol??? Tinnitus: tinnitusma.bandcamp.com / tinnitusmass@gmail.com >ŠA<

TINNITUS - Gehenna 7" 2012 (To Live a Lie Rec.)
Opět něco nového co vyšlo u To Live A Lie, tento skvělý label nás zásobuje převážně power violence kapelama což je dobře. A výjimkou nejsou ani Tinnitus z Worcesteru, jednoduše řečeno Crossed Out + No Comment. Jedenáct záseků, začátek vám bude připomínat ponurý sludge violence, ale hned nastane pořádný rozjezd. Jednoduchý obal v tvrdém černobílém provedení, s motivem města zničeného válkou. Naneštěstí tady nejsou texty, ale na kvalitě hudby to nic nemění. >BR<

TREPAN´ DEAD - Instinct 2011 LP (Douchebag Rec. & Kaotoxin)
Pětičlenná partička z Francie (diskografie čítá spoustu titulů, kapela začala v roce 1998). Devatenáct drážek + dvě bonusový (ale ve skutečnosti jde asi jen o jeden trax). Drsný, zároveň jednoduchý obal. Myslím, že fotky pochází od Černobylu. Chybí textová složka. Vyšlo v limitované edici, 275ks - čirý vinyl. Zvuk povedený. Old school grindcore, fakt ten starý grindcore co se tady a jinde hrával v devadesátkách. Tj. hudebně grindcore. Občas táhlejší pasáže, ne skákací, ale něco kolem toho, tak nějak do metalu. Dva vokály, jeden typickej growling, druhej uvřískanejší / uřvanější, ale taky sem tam jemňoučce chrochtající. Mizivé procento nudných pasáží, old school grindcore alá France. Eventuelně by se dalo použít grindcore s prvky death metalu (hlavně druhá část side B). Bonusová část je tvořená DJ R.D.S., bývalým to basákem TREPAN´ DEAD. Techno - šlape výborně! T.D.: http://trepandead.free.fr * D.Rec.: douchebag.recs@gmail.com / http://douchebagrecords.blogspot.com * K.Rec.: www.kaotoxin.com >ŠA<

UNHOLY GRAVE / NAK´AY split 5"ep (Kooperace)
Další pětipalcovej zářez na pažbě U.G. Docela mě mrzí, že i když pětipalce v poslední době procházejí velkou reinkarnací, tak v Čechách stále nic! U.G. tady mají jeden vál, rychlý bicí, odesakávaný riffy, Takaho v refrénu huláká / zpívá (to si vyber) čistým hlasem. Nahrávka má i výbornou dynamiku, takže co chtít víc. Ztělesnění grindu, spokojenost. N´A z USA na to jdou o poznání rychleji. Co rychleji, tohle je smršť jak hovado! Připomnělo mi to debut CD Australanů The Kill. Pět skladeb sestříhaných na nahrávku bez pauz. Nonstop palba, výbornej grindcore staré školy, stopáže do 30 sekund a žádný nudný riffy. Cover od Assück jako bonus. Jako fanda U.G. to nerad připouštím, ale tomuhle splitu kralují Nak´ay! U.G.: myshit.com/unholygrave * Nak´ay: http://nakay260.blogspot.cz/ / myshit.com/260bestialnoise * Haunted Hotel Rec.: www.hauntedhotelrecs.com/ * Crucifiocados Pelo Sistema: crucificados.de * To Live A Lie Rec.: tolivealie.com * Drop Out Rec.: dropoutrecords.org * Everydayhate: everydayhate.ovh.org * Insurgency Rec.: insurgencyrecords.blogspot.com >SY<

UNHOLY GRAVE / HATRED DIVISON split 7"ep /Kooperace)
U.G. zahajují hraným intrem, s hodně špatným zvukem. Regulérní první vál se rozjíždí na druhej pokus, přičemž špatnej úvod je součástí nahrávky, tenhle fór jsem nikdy nepochopil a nepochopím (a ano U.G. nejsou první a ani poslední kteří ho použijí). Zvuk se trošku zlepšuje, ale pořád je to spíš horší než lepší, taky lisovna se na tom podepsala minimálně tím, že jedna stopa šumí a dost, a tím pádem slyšíš každou otočku vinylu. Jinak je to klasika, Takaho křičí, bojs mastěj grindcore top kvality, na posledním, čtvrtém kusu to i konečně líp hraje (myslím zvukově). Co taky o nich pořád psát při tej spoustě nahrávek?! H.D. z Malaysie chtějí být "papežtější než papež" páč obšlehli od U.G styl grafiky a stejně tak nahrávali ve zkušebně, což bude navždy evokovat U.G protože ti tenhle styl dovedli k dokonalosti. Ale aby to nevyznělo špatně, tak hudebně je to dobrej hodně rychlej grind core (bubeník na záklaďáku, maká o 106) s dobrejma nápadama a postupama. Stará škola ok, žádný dokazování si že jsem nejoriginálnější kytarista a aranžér. A díky nahrávání naživo, žádný mega vrstvení kytar. Sedm vlastních skladeb. Spokojenost. Stáhni si i jejich debutní demo. Grind epko pro labužníky. Limit 300 kusů, 200 na černým vinylu, 100 na modrým. H.D.: hatreddivion@mail.com * Riotous Outburst Rec.: https://sites.google.com/site/riotousoutburstrecs/ * Grindfather Prod.: grindfatherprod.com * Death Agony And Screams: dxaxsxgrindcore-gcxgs.blogspot.com * Extreme Terror Prod.: myshit.com/ultraextrememastification * Fastdie Rec.: http://fastdierecords.blogspot.cz/ * Douchebag: douchebagrecords.blogspot.fr * Tombs in the Valley Prod.: tombsinthevalley.blogspot.com >SY<

UNHOLY GRAVE / INTERNAL DAMAGE split 7"EP
U.G. tady mají svoje tři typické kusy. Střední tempo, brejky na šroťáku, vřeštící i deklamující Takaho, a pěknej hutnej zvuk. Pohodička. Druhou stranu mají na starosti I.D z ruského St. Peterburgu, kteří se prezentují jako grindcore banda. Kytara je hodně metalická, rytmika grindově přímočará + hodně čistej zvuk. Je to v tom duchu techničtějších starejch kapel ala Terrrorizer třeba. Tři vlastní kousky, a cover "Biotech is godzilla" od Sepultury. Na mě je to moc metal, pro metloše to zase bude metal málo hehe. Limit 300 kusů. Twisted Truth Rec.: corerecords@km.ru / myshit.com/twistedtruthrec * I.D.: internalshit@yandex.ru >SY<

UNHOLY GRAVE / CORRUPT HUMANITY split 7"EP
U.G. s pěti válama nahranejma v roce 2011, s jejich nezaměnitelným zvukem. Ale pozor kompletně se jedná o znovu nahrané vály z let 2000 - 2007. Takaho to nazval že bootleged hahaha, no ano i tak tomu můžeme říkat. Největší raritou nejspíš bude skladba "No surender" a já si nejvíc užívám "Human mummification" z jejich debutního alba. C.H. ze Skotska jsou kapelou jednoho člověk, kterej se jmenuje David McLennan, a žádnej strach nahrál každej nástroj samostatně hehe. Čtyři skladby nahraný ve zkušebně, zvuk víc než ok. Crust / grind, dvě hutný a výrazný, čistě nazvučený kytary a jednoduchý bicí, osobně bych snesl víc bassy, ale ok. Špinavější odpověď na spolky podobného ražení. Limit 520 kusů. C.H.: faceshit.com/Corrupt.Humanity * Sacrificial Tapes: sacrificialtapes.blogspot.com Spiderbaby Rec.: http://spiderbabyrecords.bigcartel.com/ * DIY Noise: diynoisemilitant.blogspot.com * Tombs in the Valley Prod.: tombsinthevalley.blogspot.com * Kill Your Heroes Rec.: faceshit.com/Killyourheroes562 * Aural Onslaught Rec.: faceshit.com/pages/Aural-Onslaught-Records-Distro/229063000490386 * Hyperion Rec.: darkokosa@gmail.com * Delusion of Terror Rec.: faceshit.com/dotrecordsdistroph03 >SY<

UNSU / ATARA split 7" (Kooperace)
Dvojitá porce grindcore nášupu z Francie. Musím přiznat, že ani jednu kapelu jsem před pořízením epka neznal, alespoň je zase co shánět. Tohle je totiž mazec od začátku do konce. Ok začnem u UNSU, ti hrnou pěkně postaru, a celkem rychle. Velkým plusem je taky vynikající zvuk, všecko řve, všecko drtí (grindcore né?!) ale všecko je taky čitelný, žádnej bordel. Myslím že Blockheads který jsou u nás všeobecně známou kapelou, mají následovníky, kteří jim jdou "řádně po krku". Šest rozbušek, maximální spokojenost. ATARA tady mají "jen" pět skladeb. Jsou víc postavení na kytaře, a mírně technický, ale ok, pořád je to šleha. Pokud sjíždíš Catheter / Napalm Death a podobně, nemůžeš být zklamán. Sakra dobrá deska! Limit 425 kousků, takže jak to uvidíš, jdi do toho! Unsu: www.revebnation.com/unsu59 * Atara: www.reverbnation.com/atara * Douchebag rec.: douchebagrecords.blogspot.fr * Rewolucja Rec.: www.rewolucjarecords.com/ * With Bukkake Rec.: witchbukkake@live.fr / myshit.com/witchbukkake >SY<

VOCATIO INTERNA / K.I.T.T. split 7" (kooperace)
VI vloni vydali split s Prügelknabe, a nyní jsou zpět na splitu s další Skuldovo kapelou, takže příště to bude s Sheeva Yoga?! (Hehe). Čtyři kusy těžkého, hutného power violence ve svižném tempu, s výraznou basovou kytarou. Nečekej čistej nálet, spíš spoustu kudrlinek a změn, možná trochu jako Iron Lung anebo prvotní nahrávky Lords Of Light. KITT mě hodně překvapily, nejdřív intro coby nějakej industriální hluk, a pak se rozjede naprosto skvělej, prdel nakopávající power violence v rychlém provedení, s jasným vlivem Spazz. Všechno vede kytara ostrá jak žiletka, a šlape na o 106. Čtyři vlastní kousky, výborná banda! A abych nezapomněl Kumuru jsou ze Slovenska, a Kitt nebýt Skuldy taky (hehe) takže vlastně čechoslováci… och to je ale nostalgie. Vychází v pěti různých barevných mutacích vinylu, přičemž ta klasická černá v počtu 3 (!) kusů. Celkem v limitu 395 kusů. V.I.: http://bandzone.cz/vocatiointerna * K.I.T.T.: http://bandzone.cz/kitt * Different Rec.: www.differentrecords.blogspot.cz/ * Olga Hepnarová Rec.: copywrong@gardener.com * Skaven Rec.: skavenrecords@gmail.com * Vörös Ördög: vm666hc@seznam.cz * Totalitarism Still Continues: www.punkgen.sk * Slavery and Resistance: sangrec.blogspot.sk * Trashin Mrte Cocots: trashinmrtecocots.blogspot.com >SY<

WARHEAD - Acceleration / This world is confussion 7" (Kooperace labelů)
Desku jsem chtěl původně "vyčenžovat" ale japonci byly nekompromisně proti. No nic prachy nebyly…. Ale po koncertě kterej mě absolutně rozsekal (paradoxně ostatní účastníci koncertu, až na vyjímky, tak nadšeně nevypadali) jsem cestou domů hořce litoval že jsem si ty prachy nepujčil. Ale už ve vlaku cestou domu jsem si vzpoměl že Broňa se chystá na další zastávku tohodle hardcore cirkusu která bude ve Vsetíně. Inu jeden email, s prosbou o zakoupení a s vidinou že zaplatím až po vejplatě, a je to doma. Jak jsem to vybalil tak si říkám kua jen dva kousky za ty prachy!? Hehe. Ale už po první minutě nelituju. Tohle je typická japonská rubanice osmdesátých let, se zvukovým rukopisem GAI (pro starší čtenáře) či DISCLOSE (pro mladší čtenáře). Absurdně zkreslený kytary (jedna je jako vrtačka, a druhá jak zubní vrtačka) které nahrál Jacky z FRAMTID který tady hrál v letech 2010 - 2011, basa kterou abys spíš "hledal" a všemu dominují a vedou celej tenhle mazec bicí. Do všeho vříská Jun, spolu s bubeníkem (a v současné sestavě i s původním kytaristou) tuhle kapelu někdy okolo roku 1990 zakládali, tomu říkám výdrž! Nejdřív mě bavila strana A pak strana B. Nakonec jsou to obě hitovky. Japonsko, hardcore, punk, distortion… tyhle čtyři slova by ti měly stačit. Warhead: www.youtube.com/watch?v=jf0ZE3K2u1M * HG Fact Rec.: www.interq.or.jp/japan/hgfact/ * Feral Ward Rec.: www.feralward.com/ * LAa Vida Es Un Mus Rec.: www.lavidaesunmus.com/ >SY<

WARHEAD - Never give up LP 2012 (Insane Society Rec.)
Tak tohle se Barvákovi fakt povedlo! Vydat první vinylovou edici kompilace kultovní japonské kapely, navíc na evropském labelu, tak to není úplně obvyklé. Album původně vyšlo jen v Japonsku na CD, a je vlastně sbírkou prvních třech "epek" a skladeb z kompilací které vyšli v průběhu let kdy vyšli zmíněná "epka". Album je tak tedy exkurzí do 90-tých a nultých let japonského hardcore. Pro potřeby kompilace byly všechny skladby remasterovány, a nahrávka má tím pádem vyrovnaný a celistvý zvuk. Prvních pět skladeb je z debutního EP "Cry of the truth" z roku 1991. Hrubej hardcore v duchu staré Anglie, v řádně rychlém provedení, uječeným zpěvem a sborovejma refrénama. Velice "útočná" nahrávka. Zajímavostí je že po návratu kytaristy Ebuchiho je současná sestava z ? identická s tou která nahrála toto debutní EP. Zbytek první strany mají "na starosti" skladby z druhého Epka "The lost self and beating heart" z roku 1996. Člověk by čekal, že když uteklo pět let, bude to uhlazenější… ne tohle je Japonsko kua. Zvuk je špinavější, skladby jsou rychlejší a Jun ječí ještě víc než předtím, místama hlavně první dvě třetiny znějí jak Disclose. Absolutní hitovka je protidrogová "Absorb shocks" s refrénem "Věř sobě, ne žíle". Prvních sedm skladeb "bé" strany je z kompilací "hardcore ball 3 CD" a "One shot, one kill LP". Zvukově návrat k čistějšímu zvuku prvního Epka, ale víc hutnější "v kytarách" a pekelně výraznou basovkou. "Slash one´s way" je dalším výrazným hitem, čertužel text v jinak excelentním bookletu není (takže "vina" bude asi u kapely). Pokračujeme dvouskladbovým singlem "Drive it in your head" z roku 2004 žádná výrazná změna, a proč taky měnit to co funguje že. Druhá skladba "Under the moonlight" se hodně přibližuje tomu jak znějí Warhead dnes (samosebou nesmíš si pustit singl "Acceleration" kde kytaru třímal Jacky z Framtid…. Tam to byla cirkulárka jako prase). A končíme dvěma skladbama ze split 7" s ORDED, první je vlastně takový jako intro, prostě dvouminutovej křik lidí, finále obstará "Don´t give to any pressure" opět jako bys slyšel "ozvuky" posledního singlu. Kapela která možná "zamrzla" v devadesátých letech, ale ta věrnost stylu to je právě to co mám na japonských kapelách rád. Vychází jak na klasickém černém vinylu, tak v limitu na oranžovém. Obal jako na dvoualbum, se vším dostatečným infem, stručnou historií kapely, včetně seznamu všech bývalých členů. Kapsa na vinyl je kompletně využita coby "texťák" jak v anglině tak japanině. Deska kterou je radost poslouchat, která má spád, a prostě "valí"! Warhead: bez kontaktu, ano v roce 2012, existuje kapela, která není "ani" on line! * I.S.: www.insanesociety.net >SY<

WATER TORTURE - Shell fire! 7"
Power violence nášup ze státu. Tato kapela se poslední dobou rozjela, vydala za poslední rok 3ep. Na AG. sice nemají (trochu sem odbočil). 11 nekompromisních válů, trochu starý Man is the bastard, ale jenom decentně, jinak Crossed out jak vyšitý. Černobílý obal, škoda uvnitř nejsou texty, ale to nekazí výborný dojem této kapely. Vyšlo udiseasedaudio.blogspot.com / W.T.: www.discogs.com/artist/Water+Torture >BR<

WHALE´S ISLAND - Chronicles of pretenders 7" (kooperace labelů)
Nebýt společného koncertu v Rakovníku, asi bych se k tomuhle epku, potažmo kapele nikdy nedostal. Protože, vždycky když někde čtu melodický hardcore, trochu se mi "ohrne pysk". Ne vždycky to ale musí nutně bejt průser, čest výjimkám. WI jsou z italského Palerma, a jsou hodně melodičtí, Šakal říkal, že popík. Naživo nasazení jako hrom, a na desku se jim to povedlo přenést taky. Dvakrát dva vály, ta první je teda hraný intro, pro čož mám slabost. Zvuk je naprosto parádní, to nemá chybu. Hudebně rychlej hardcore 80-tých let s opravdu notnou dávkou melodie. Pokud bych měl přirovnat, napadaj mě Strike Anywhere, podobný živelný nasazení a sborový refrény. Všechny vály jsou hodně chytlavý, ale u mě vítězí závěrečná "D.O.D.O.". Velice příjemná záležitost. W.I.: faceshit.com/pages/Whales-Island/182595281775499 * Indelirium Rec.: www.indeliriumrecords.com/ * Raining: faceshit.com/rainingrecords * World´s Appreciated Kitsch: faceshit.com/worldsappreciatedkitsch * No Reason Rec.: www.noreasonrecords.com >SY<

WHORESNATION - Self titled LP 2012 (Kooperace labelů)
Obal téhle desky je fakt skvělej. Parafráze na Delacroixův slavný obraz Francouzské revoluce, ovšem zde je to povstání " punkových zombíků" a slečna "revoluce" třímá zástavu se symbolem škrtlé noty. Takže po čtyřech epkách první album, těhle Francouzů. Rychlý grindcore s mega hutným zvukem, a těžkýma kytarama. Inspirace Insect Warfare je nepopiratelná, ovšem tady se jde ještě dál v rychlosti a přímočarosti. Výraznej hit bych na tomhle albu nečekal, tohle je nekompromisní válec od začátku do konce. Líbí se mi nazvučení vokálu, který není výrazně nad nástrojema, naopak je zvukově asi ve stejné rovině, ale žádnej strach je mu výborně rozumět. No… to jsem asi přehnal, řve se v táhlých hlubokých vokálech ale třeba staří Napalm Death. A i bicí jsou parádně nahraný, a "udávají" směr. Skladby a album má rozumnou stopáž, takže to v pravej čas skončí. Na druhé straně najdeš i několik výrazně melodických pasáží, ale jinak se nekompromisně "drtí jádro" až nadoraz. Sedmnáct kousků pro milovníky agrese a rychlých temp. Až mi to začíná připadat že Francie se stává baštou evropského grindcore. Whoresnation: whoresnation@gmail.com * I Feel Good Rec.: www.ifeelgoodrecords.com/ * With Bukkake Rec.: myshit.com/witchbukkake * Grinding Rrebellion Rec.: www.grindingrebellion.com/ * Junky Monkey: myshit.com/junkymonkeydiy * Goatgrind Rec.: http://goatgrind.tk/ * Crustatombe: http://crustatombe.free.fr/ * Douchebag Rec.: http://douchebagrecords.blogspot.fr/ * No Way Asso: http://nowayasso.blogspot.fr/ * Underground Pollution Rec.: myshit.com/undergroundpollutionrec * Tanker Rec.: www.tanker-records.cjb.net/ * Dingleberry Rec.: myshit.com/dingleberryrecords >SY<

WRETCHED / INDIGESTI split 7" (Bootleg)
Fanclubáci alias piráti si tentokrát vzali "do parády" historický artefakt z italského muzea národní kultury. A to rovnou uctívaný split Wretched / Indigesti z ´82 roku. Trochu mě rozčiluje obal, no obal… Vnitřní papírovej "pytlík" na vinyl na kterém jsou razítkem otisklý loga kapely a tučnej booklet (3x A4 přílohy). Ano je to autentickej vzhled původního vinylu, ale jak už jsem říkal minule o Epku Disarm, takhle ty desky vypadali, protože kapely v té době potřebovali srazit náklady na minimum. Když dělám reedici, udělala bych alespoň klasickej obal (dvoustránku na tvrdým papíře) a ok s tímhle designem. Navíc když za to ještě chci víc peněz než je cena nové desky mladých kapel. Ok k obsahu. Wretched to rozpálej krátkou kytarovou předehrou a už se na nás valí typická "italská hardcore" škola (kterou právě kapely na tomhle splitu podle mě definovali). Syrovej až noise zvuk kytary (neplést s japonskejma cirkulárkama, o tom to není ok) výrazná zkreslená basa která okupuje zvuk stejně výrazně jako kytara, a do toho úsporné bicí které zní lehce chaoticky ale opak je pravdou, každej úder přesně sedí. No a samosebou zpěv, absolutně ignorující linky a tempa, ale opět to sedí. Tohle je agrese, vztek a vidět to naživo někde ve sklepě v ´82 roce, to musel bejt doživotní zážitek. Indigesti začnou několika sekundovou šlehou, aby vzápětí pokračovali svým mega hitem "Mass media" který svého času u nás zpopularizovali Cripple Bastards (schválně kolik z vás slyšeli první jejich cover verzi? Já jsem jedním z vás hehe). Indigesti mají čitelnější zvuk, nahrávali ve studiu čímž si u Wretched nejsem úplně jist, tak možná proto. Na jejich CD diskografii jsem slyšel i vály z koncertů, a tam je to stejnej masakr jako Wretched. Dočkáš se i kytarového sóla, tohle je zvukově spíš americká škola ala Minor Threat, ale s tou úporností až primitivností zmíněnou u Wretched (a nemyslím to nijak hanlivě). Obě kapely mají na tomhle epku (který si v době vydání vydali vlastníma silama) každá po šesti skladbách. Přes všechno co jsem řekl v úvodu, pokud na tohle narazíš tak není o čem přemýšlet. Tohle je potřeba mít! >SY<

v/a BRNO STÁLE V PLAMENECH 2012 LP (Zero Budget Prod. & Voltage Rec. & Phobia Rec. & Bažina & Dead Heroes Rec. & PHR & Člověk & Waking the Dead Rec. & Gasmask Rec. & Véva Rec. & Insane Society Rec. & Totalitarianism Still Continue)
Asi čtyři roky od vydání první vinylové kompilace z Brna a okolí, nazvané Spalte Brno na prach, došlo k vydání druhé kompilace, volné to následovnice. Podobné počiny mě hodně baví, proto jsem dělal sérii Posloucháte Jižní Čechy vol.1-3. a rád vyhledávám různé série nejrůznějších kompilací i ve světě. Co bych vytknul a to hned na úvod jsou z velké části ty samé kapely, co na kompilaci Spalte Brno na prach. Osobně mám rád na podobných výběrech pokaždé jiné kapely. První rozjíždí stranu "A" FESTA DESPERATO. Skvělej zvuk, skvělá hudba, která přeci jenom v záplavě crustových smeček stále vyčnívá díky vokálu, a taky dobře odvedené kombinace crust vs. metal. INTRUDERSS drhnou špinavej hardcore / punk, maj tu takovej zvláštně nečitelnej zvuk. Nejsou tak výrazní a razantní, ale v pohodě. Avšak refrén = tah na branku! Čím víc je poslouchám, tím je song "7 miliard" zajímavější. První velká neznámá jsou BOY, kapela, co teprve bude čím dál častěji lézt mezi lid. Punk rock šlapající od prvního úderu. Ačkoliv pro mě moc punk rock, až street punk, tak valí perfektně s naprosto srozumitelným zpěvem a parádním ostrým zvukem, s krásně jedoucí basou. BOMBATÖLCSÉR je už bordel, což já rád. Ženskej vokál, hrubota na maximum, jednodušší hardcore a crust. Rozjetý sypec, kterej díky vokálu jde až do grindcore, což v podstatě hlavně u druhého válu "Fukušima..." je zásluha i zbytku kapely. MACGYVER je punk rock, ale v duchu 1000 LET OD RÁJE. Hodně načichlý tradičním folkem, tak to jsou zde MACGYVER. TUMMO vydaly skvělou debutní LP desku a zde song "Hlídač" jede ve stejném duchu, stoner metalu s kořeny v hardcore. Bicí mě baví fakt hodně. Poslední kapelou strany "A" jsou V DOBĚ MORU. Dvě skladby co tlačí dopředu samotné peklo. Grindcore s crustem. Hlavně je to grindcore, ale ten crust dělá taky hodně a podobných kapel u nás moc není. Zvuk je jeden velký tlakový hrnec. Otáčím desku a první na to jdou 6 MAS. Kapela pohybující se již dlouho na scéně, hrající někdy více grind, někdy zase crust... Zde mají song "Vina" spadající kapánek víc do punku - crustu než do grindu. Skladba jede od začátku do konce a slabýho místa byste se nedohledali. RISPOSTA je následuje brutálním crust beatovým útokem. Neskutečná palba od začátku do konce, surovej přesto hutnej zvuk. MIDNATT DÖD tu maj dva songy. Podlazené, hodně těžké crust - disbeatové vály se záhrobním vokálem od slečny "Ryby". Ten vokál (ne Mirek....Phobia) je vražednej. Disbeat se hraje jednoduše, a tak tomu je i v podání MIDNATT DÖD. MORSA, kapela která ma za mikrofonem opět ženskou a opět ten vokál je hustej (rozuměj dobrej). MORSA však hraje styl, kam by se hodil brutálnější vokál nebo "jemnější" hudba. Někde na pomezí grindcore, crustu, metalu je MORSA. Uvidíme, jak to s nima půjde dál, zatím jsem nervózní... MAD PIGS je sakra profláklá kapela a to i v Japonsku, kam jezdí jak do sousední vesnice. Ovšem pro mě zcela mimo co poslouchám, alespoň skladba "2012" - punk? melodickej youth hardcore taky. jdeme dál. Dva vály od S.U.M.O., takže to bude dobrý, ne? Zvuk jak z demo kazet, ale bacha, žádnej shit, tohle valí crust mangel. Nic novýho pod sluncem, ale na to sere pes. Pár slabších míst, jinak bez chyby. Víc se mi líbí rychlejší vály bez vyhrávek. Poslední jsou SEE YOU IN HELL. Tam kde je velká deska "Jed", je i skladba "Proměny". Zvuk parádní, ale na koncertech je minimálně o třídu dvě lepší!!! Urve ti koule, což na desce není. Kolovrátek japanofilů je roztočen, co song, to agrese, ale i dost melodičnosti, obzvláště v poslední době. Každopádně chytlavej vál, tak jako jakejkoliv jinej od S.Y.I.H. Stylovej obal je nic oproti bookletu nebo také můžu napsat časáku. Ono A4 formát o 84 stranách je kurva tloušťka na booklet do LP. Jestliže je deska povedená, tak booklet vynáší desku minimálně o jednu třídu vejš. Grafika je stejná jak Hluboká orba, však taky to dal do kupy Filip. Jakýsi úvod od pár zůčastněných nás připraví na informace o jednotlivých kapelách - textech a dalších nezbytných částí vyvedených v grafice každé kapely. Každá kapela má jednu stranu A4 a nejlepší práci odvedla RISPOSTA, připomnělo mi to starý fanziny FATY MORGÁNY a TÖRRU. Po představení kapel následuje seznámení s labely a každý to pojal po svém. Líbí se mi, že někteří se rozepsali a nejedná se tak jen o čtení chystaných / vydaných titulů labelu, ale vkládají určitou myšlenku do tohoto veledíla. Největší část bookletu zabírají rozhovory s jednotlivými kapelami a je dobře, že se tázalo více lidí. Všechny rozhovory jsou "výživný", málokterá kapela tu má krátkej pokec a všechny jsou dobře psaný, krom rozhovoru s RISPOSTA - to je čistý peklo a já bych si radši přečetl v klidu sepsaný odpovědi než live do diktafonu. Úplný závěr je v angličtině a jedná se o přetištěný reporty o Brněnské scéně, který vyšly kdysi v MRR + je dopsán aktualizovaný report. Jakýkoliv výběr mám rád, poznávám nové kapely a zároveň zachycují určitý vývoj. A když se jedná o lokální výběry, je to ještě lepší. Pokud se dílo dotáhne do takových rozměrů, jaký bez pochyb má "Brno stále v plamenech", jsem nadmíru spokojen. Kéž by podobných lokálních kompilací (na vinylu) vycházelo víc. F.D.: fes.ta@seznam.cz * Intruderss: wowe@seznam.cz / bandzone.cz/intruderss * Bombatölcsér: bandzone.cz/bombatolcser * MacGyver: www.macgyverpunk.com * Tummo: tummo666@gmail.com / www.tummo.bandcamp.com * V D.M.: vdobemoru@seznam.cz / myshit.com/vdobemoru * 6MAS: 6mas@centrum.cz / bandzone.cz/6mas * Risposta: risposta@seznam.cz * Morsa: bandzone.cz/morsa / morsa@gmail.com * S.U.MO: sumopunk@seznam.cz / bandzone.cz/s.u.mo. * S.Y.I.H.: www.seeyouinhell.cz * Z.B.Prod.: martin.brnovjak.com/zbp * V.Rec.: www.voltage-shop.com * P.Rec.: www.phobiarecords.net * B.: bazinator@email.cz / 608819122 * D.H.Rec.: www.deadheroes.cz * PHR: www.phr.cz / info@phr.cz * Člověk: ismit6@gmail.com / www.discogs.com/label/Člověk * W.T.D.Rec.: label@wakingthedead.cz / wakingthedead.cz * G.Rec.: www.maskcontrol.com * V.Rec.: veva_records.punk@seznam.cz / 606598466 * I.S.Rec.: www.insanesociety.net * T.S.C.: www.punkgen.sk / punkgen@gmail.com >ŠA<

v/a THRASHCORE BALL VI 2012 LP (TVG Rec.)
Šestý ročník oblíbeného festivalu, na kterém se prezentují nejrychlejší, nejhrubší, nejextrémnější kapely, a na kterém je častá česká účast (kapel), se dočkal zhmotnění a to na LP, ve dvou verzích. Festival se odehrává v klubu a návštěvností samozřejmě nedosahuje festivalových rozměrů, to jen pro upřesnění věci. Barevný obal je dost pestrej, ale je OK. Uvnitř rozkládací velký papír, kde má každá kapela svojí stránku. Tři kapely bez textů, tři kapely texty uvedly. Zde je čas říci svůj názor na tuhle kompilaci. Přestože si nestěžuiji, radši bych viděl LP s názvem Thrashcore Ball I-VI a od každé kapely po jedné, dvou skladbách. No co už. Stranu A otvírá basové komandu (basa + bicí) = BIZARRE X. Ti tu maj sedm bass distortion grinding violence úderů. Kapela s pestrou škálou nahrávek jede stále své, neuhne ani o píď. Singapurští WORMROT tu v Evropě, jsou jak doma. Stejný počet trax, ale tentokrát pravý opak, bez basy, což je u téhle kapely škoda. Přesto jim grindcore jde dobře od ruky. Rychlé klasické postupy, nijaké výrazné nové prvky, jen námrd. Z našich končin uzavírají stranu A sypači SAYWHY?, žel už po smrti, což je sakra velká škoda. Ti tu mají pět brutálních fastcore útoků a jsou v závěsu za slováky na špici. Stranu B otvírají také již po smrti, slovenští IDIOTS PARADE. Kapela, která jede nekompromisně rychle s perfektním zvukem, skvělými vokály. Jedna palba střídá druhou, žádný bezduchý bordel. Nejlepší kapela této desky! ENTRAILS MASSACRE snad nesmí nikde chybět a tak jsou i zde. Všech šest songů je dost povedenejch a jsem za ně rád. Rychlé zkroucené grindcore válce s valivými pasážemi, zvuk oproti IDIOTS PARADE slabší, což je asi jediná výtka. Když si odmyslíme kytaru (jo, je to ten týpek se šíleně dlouhejma dredama), tak nám vyleze docela věrná kopie BIZARRE X. Poslední kapelou jsou moji oblíbenci YACOPSAE, bohužel tady je to nejhorší kapela! Zvuk je tak dopíčenej, že brečím... Salva detonací, to je OK, ale kde je basa, kde je razantní kytara, nebaví mě poslouchat... Bizarre X: bert_x@gmx.de * SayWhy?: saywhy@seznam.cz / www.bandzone.cz/saywhy * I.P.: myshit.com/idiotsparade666 / janixpx@gmail.com * E.M.: faceshit.com/entrailsmassacre * Yacopsae: stoffel@yacoepsae.de * T.V.G.Rec.: www.t-v-g-a-x.de / tvgrecords@gmx.de >ŠA<

v/a TO LIVE A LIE vol. I 2012 7" (Live To A Lie Rec.)
Jubilejní padesátý titul od stejnojmenného amerického labelu, který se zaměřuje na grindcore a extrémní hardcore. MIND OF PRISON (USA)… jejich 7" se mě neúspěšně pokoušel donutit koupit jak Šakal, tak Ota, odolal jsem… slušnej grindcore, old schoolovej hutnej zvuk, kanál+ječák vokály, ujde to. MATKA TERESA (Holandsko), dva nepojmenovaný vály už z roku 2004, grindcore švihlej hardcorem s ječákovým zpěvem, a fast rychlým bubeníkem, druhej vál docela nuda. DISCIPLES OF CHRIST (USA) slušná řezanice, rychlý power violence, hutnej "garážovej" zvuk, a hulvátskej vokál, spokojenost. THE KILL (Austrálie) jeden z důvodů pořízení téhle placky. Kapela která se probrala z komatu. Nepochybné ovlivnění rannými YACOPSAE, fastcore / grind nálet. Super. OLD PAINLESS (USA) extrémní hardcorem ječáky, krátká šleha, víc k tomu nemám. TOTAL FUCKING DESTRUCTION (USA) sorry tejhle partě jsem nikdy nepřišel na chuť. Maj excelentního bubeníka, ale to je pro mě asi vše. Sólujou jak heavy metalová kapela, mají čistý vokály, čistý kytary…. ARCHAGATHUS tihle kanadští chrochtalové mě neustále pronásledují, mincecore v tanečním tempu, ale ty vokály mě prostě serou a nebaví, chrochtání, řvaní a zvracení. F.U.B.A.R. tyhle Holanďany jsem měl za mrtvý a hele vono hovno! Brutal grindcore, výborná záležitost. BUD SPENCER další brutální, no tady už brutál trochu díky horšímu zvuku, svižnej grindcore ze Španělska, čtyři kousky v krátkých stopážích. WORLDS grindcore americké školy (z Ameriky… hehe), kytary čarujou vyhrávky až se ti z toho zatočí hlava, technaři jsou to... SPOONFUL OF VICODIN (USA) ti sem naprali koncertní vály, první docela pomalej kousek a druhej vlastně taky hehe. Dřevní power violence, já jsem spokojenej, ale zvuk stojí za hovno. MAGRUDERGRIND mají taky dva živáky, zvuk lepší, ale pořád bída. Rychlej hardcore / grind, však to všichni znáte. T.L. A L.Rec.: www.tolivealie.com/ * M.O.P.: myshit.com/mxaxpx * M.T.: myshit.com/matkateresa * D.O.CH.: http://disciplesofchrist.bandcamp.com/ * T.K.: myshit.com/thekillgrind * O.P.: http://oldpainless.bandcamp.com/ * T.F.D.: myshit.com/totalfuckingdestruction * Archagathus: myshit.com/archagathus * F.U.B.A.R.: myshit.com/fubar * B.S.: myshit.com/xbudspencerx * Worlds: myshit.com/worldsgrind * S.O.V.: www.youtube.com/watch?v=Fm-nrvhqSs0 * Magrudergrind: myshit.com/magrudergrind >SY<

WHIPSTRIKER / LOS REZIOS split 7" 2012 (Rauha Turva Rec. & Subwix & Helvetet Rec. & Moribundo Rec. & Terminal World Rec. & Delirium Disorder Rec. & Wolfdrunk Rec.)
Existují kapely, co tlačí svou káru dál a dál. Jednou z nich jsou LOS REZIOS (momentálně a delší dobu už jediným původním členem je bubeník - skvělej týpek, se kterým bylo skvěle v jeho rodném městě Limě). Kapela pocházejí z Peru, odkud vzešlo už dost kvalitních raw hardcore punkových kapel, žel většinou zapadly do smetiště dřív, než se stačily ukázat světu. LOS REZIOS díky své píli, sic ne zrovna chrlící nahrávky, si dokázaly vydobít svoje místo nejen doma v Peru, ale po celém světě. Na kontě maj pár dobrejch nahrávek a každá je svým způsobem jiná. A to jak hudebně, tak zvukově. Nejznámější asi bude split 7" s TODSCHICKER a split 7" s DISSECT. První song "No hay más que esperar" (českej ekvivalent - Už žádné čekání) je totální odpověď na VENOM a hlavně na období alba "Possessed". Luxusní záležitost, která mě totálně dostala. LOS REZIOS si od mistrů vzali vše, ale dodali svůj kumšt a skladba zní díky mohutnému zvuku excelentně!!! A to neříkám jen proto, že basák, zpěvák, kytarista v jedné osobě má na sobě triko zmíněných VENOM. Někdo může namítnout, že "motoráci" maj na Peruánce taky velkej vliv, a já se hádat nebudu, ale VENOM byl odjakživa rock n roll, tak co už... Druhej song "Un grito desde el infierno" alias Výkřik z pekla pokračuje v nastoleném tempu. Monumentální skladba a LOS REZIOS jsou na špici celosvětového old school metalu!!! Nutno ale dodat, že obě skladby již vyšly na LP "Clarificacion", což je trochu škoda. Otáčím to na stranu A, kde jsou se třemi songy (ten druhej "No surrender, no surrender" je kurevsky podezřelej, někdo to určitě rozlouskne, znám to jak svý boty, kurva fix...) brazilci WHIPSTRIKER, zřejmě kapela, o které jsem nikdy neslyšel. O to víc jsem rád, že tento spilt sdílí s LOS REZIOS. Opět jde o duo se stejným rozložením hudebních sil. Basák Victor takydrtil basu na brazilském turné pro TOXIC HOLOCAUST, pár let nazpátek. Narozdíl od LOS REZIOS zde maj texty a všechny jsou o utrpení z války a mrtvých dětech. Zvukově jsou zcela jinde než LOS REZIOS. Hudebně taky. D-beat s brazilským zvukem. Každej se už setkal s nějakýma brazilskýma kapelama a tak ví, že oni jsou známý svým dřevním zvukem. Hutným, špinavým a neustále pod tlakem pumpovaný do skladeb. Obal je celý barevný, uvnitř vše v plamenech. Nic extra, ale tady to všechno vypadá autenticky a dokonale. Dokonce se tu opět objevují reklamy, které jsem vídával na starých brazilských vinylech - tetovací salóny a hudebniny. Hodně, ale opravdu hodně povedený splitko, na kterém jsou zastoupeni hned dva český labely. Whipstriker: whipstriker@yahoo.com.br / myshit.com/whipstriker * L.R.: rezioeres@hotmail.com / 666.es.internationalism.org * R.T.: honzaherbert@centrum.cz * S.Rec.: subwix@arcor.de / www.subwix.de.vu * H.Rec.: info@helvetetrecords.com / www.helvetetrecords.com * M.Rec.: moribundorecords@gmail.com * T.W.Rec.: terminalworld@yahoo.com * D.D.Rec.: delirium.disorder.rec@gmail.com / http://delirium-disorder-records.blogspot.com * W.Rec.: wolfdrunk@seznam.cz / myshit.com/wolfdrunk >ŠA<

[ Top ]


*****************************************************************************************************


reporty z koncertů

NĚMČICE U BLATNÉ, Wastefest 15.9. 2012
HIROSHIMA NIGHTMARE, CONOPED, LIVER GARNISH, KAOSQUAD, RABIES, BEHIND THE CEMETERY WALL
Tohle byla povedená akcička. Na Playfastu už něco nakousnul Kozel. Jakože menší akce v Blatnej. Tam jsme ještě nehráli a tak to pro nás byla zajímavá výzva. Udělat bordel i na neposkvrněných místech. Pár dní před dnem D, se změnilo místo konání. Vesnice zůstala, ale z venkovní akce se stala palba v uzavřených prostorách jakéhosi statku. Do Blatný to nemáme tak daleko a za 40 minut jsme na místě. Němčice je vesnička tak o 15 chalupách, kdoví, zda tam někdo trvale bydlí. Akce měla název opírající se o smeťák, protože kousek od místa konání je smetiště (neviděl jsem ho). Na místě je pár lidí, převážně kapely. Start se posouvá na sedmou a určený čas, hodinu na kapelu se dodržuje pečlivě až přepečlivě hodně, a tak zpoždění narůstá. První na rozehřátí jsou HIROSHIMA NIGHTMARE. Tentokrát bez druhé kytary, Jeanze, což bylo značně znát, až jsem tomu nechtěl věřit. Hudba tak vyzněla fádně. Škoda. CONOPED znám nějakej pátek, ale na živo je vidím tento večer poprvé. Dnešní vystoupení navíc není standartní, protože za bicími sedí bývalý kytarista CONOPED. Po třech zkouškách se zhostil této úlohy na jedničku. CONOPED vypilovaly skladby (nedávno vydaly CDr demo "Hovno hoří!") a rozpoutaly tak skoro na domácí půdě perfektní koncert, kterej rozproudil fans. Parádní nasazení, skladby krátký a úderný na pomezí metalu, punku a crustu. Na punkových základech zahraný metal. Na LIVER GARNISH jsem byl zvědavej, ale první polovinu jsem prokecal se Žroutem venku, kdy mi vyprávěl nejen o bigbeatovém zájezdu do Chorvatska. Týdenní ultra alkoholický zájezd s kapelami jako GARÁŽ nebo VISACÍ ZÁMEK na chorvatské pláži. Druhá polovina vystoupení LIVER GARNISH šlapala parádně a jejich rychlý mix power violence, fastcore a hardcore chytnul nejednoho návštěvníka. LIVER GARNISH jsou jednoduše rozeznatelná kapela díky zpěvákovi, kterej střídá hodně poloh a asi nejzvláštnější je blackový vokál mixnutý těžkým growlingem. KAOSQUAD byly jedním slovem rozbouřené tornádo. Lidi lezli na bar a z něj skákali do lidí, krutý pogo. KAOSQUAD do nás rval jeden krátký vál za druhým, do místnosti se narvali všichni lidi a ještě dalších deset mladistvých co přijeli zřejmě jen na KAOSQUAD. Old school grindcore tornádo lehce šmrncnutý old school death metalem. Uf, jsem nadšen a nemůžu se dočkat chystaného split LP s BEHIND THE CEMETERY WALL. Jdeme na to, rozbalíme fidlátka a bez kompromisů nasázíme do dotyčných rychlý, krátký extrémně podaný vály, velice hlučný. Poslední jsou B.T.C.W., dnes s extra vystoupením, Kozel se Zbyňkem hráli jen v trenýrkách, což dostalo do prvních řad celé ženské osazenstvo. B.T.C.W. už před nějakým časem přidaly více na grindcore a celou hudbu daly do plnějších tvarů. Skvělý vystoupení s velkým vlivem bubeníka, kterej se umí do bicích řádně opřít. Bohužel ke konci došlo ke zbytečným onaniím, kdy padaly metalové skvosty, což by bylo OK, ale beze zpěvu, hm, nic moc. Na závěr teda ještě ENTOMBED cover a tím akce skončila. Vše se odehrálo v malé místnosti velikosti obýváku, kde byl i bar a stoly jako v hospodě. Místnost se nachází na typické vesnické usedlosti s velkou zahradou. Údajně tato místnost slouží pro srazy motorkářů. Překvapivé bylo, že i když jsem neviděl nikoho platit, nikoho vybírat vstupné, bylo v kase peněž dost. Tato akce, kterou pořádal Kozel, byla zároveň i narozeninovou pro Kozla (nepletu-li se). V půl druhé jsme byli doma z téhle skvělé akce. Ještě jednou díky za ní. >ŠA<

BRNO, KLUB YACHT 27.9. 2012
WARHEAD, FUK, LAHAR
Původně jsem myslel, že bych na "japonce" vyrazil do Prahy, ale v práci mi nechtěli dát dovolenou, takže jsem se pomalu smiřoval s tím, že je neuvidím. No a pak jsme hráli na Wastefestu, kde mi Žrout říkal, že s Warhead hrajou v Brně, a Kozel že tam hrát nebude, protože má koncert s Kaosquad. Následovala samosebou moje otázka, jestli teda maj místo v autě (hehe), jo snad jo. Další týden trochu změna, místo bude jen pokud Banán pojede z Prahy do Brna po vlastní ose. V úterý píše Žrout, tak jedeš s námi… fajn, bezva, príma. Valím z práce rovnou do Písku, a jsem tam trochu dřív, než jsem počítal, čímž strávím u "vlakáče" skoro osmdesát minut. No ale druhej den je volno, peru do sebe tmavej rohlík se sejrem a čtu novej Noise Master (to není reklama, fakt jsem ho četl), takže pěknej pátek (i když to byl čtvrtek). Na konci čekání jsem trochu nervózní, kdeže je Lukas s dodávkou, tak volám Korkovi, kterej mě ujišťuje, že jsou už za Táborem a zapomněli na mě. Nijak mě to nevyvádí z míry, protože Korek prostě neumí lhát (ani po telefonu), takže za pět minut nastupuju k Lukasovi a 3/5 Lahar do dodávky. Nabereme ještě "cajky" ve zkušebně a jedem. Do Brna přijíždíme nějakou novou cestou či co, takže chvilku nemůžeme najít cestu k Yachtu (a to tam Lazaři hráli tak 1000x), no naštěstí technika postupuje neúprosně vpřed, Lukas a Gizbern vytasí telefony s GPSkou a jsme na místě. Po příjezdu už hrajou izraelští ALERT, ale abych pravdu řekl, tak jsem je celý prokecal venku s Jožkou, Tomem a "Lazarama". Další páni na holení jsou "moji dnešní dopravci" LAHAR, co říct každej zná, šlape jim to jako vždycky (akorát že jsem asi poslední v republice co je ještě neviděl s dvěma kytarama naživo), po pár skladbách maj osazenstvo Yachtu na svej straně. Přídavek je nevyhnutelnej, a je jím cover od Kritické Situace. Jdu okouknou distra japonců a anglánů… a zkusit trade, japonci jsou proti, angláni říkaj ať se zastavím pozdějc, že se jdou chystat na pódium. Venku sklízím pochvalu od Filipa za rozhovor do orby (nevím zač, odpovídali jsme se Šakalem jako vždy, jen holt Iny umí položit netypický otázky, a to se pak dobře odpovídá že) s dodatkem že jsme stejně dubový jihočeský palice (a to kua že asi jsme). Ok startujou FUK schválně jsem si je na netu ani nepustil, takže pro mě absolutní neznámá. Takže rychlej hardcore / punk jak z 80-tých let, trochu mi to připomnělo OUT COLD. Kytara zní 2/3 koncert hodně "disclose", rytmika bezchybná, zpěv typickej hardcore křik. Bicí mi přijdou trochu stereotypní, tak nějak furt dokola (Žrout mě v dodávce cestou zpět přesvědčuje, že všichni bubeníci hrajou tak nějak "dokola") a hlavně tím že jsou eliminovány pauzy mezi skladbama, tak mi to přijde trochu stereotypní (na deskách to mám zase rád…). Ale šlape jim to skvěle. Na vynucování přídavku jsou nepřístupní a nekompromisně končej. No nic škoda. Posledním bodem menu jsou japonští veteráni WARHEAD (no řekl bych, že start kapely pamatují jen zpěvák a bubeník) od začátku parádní. Nekompromisní japonskej punk, přesně tak jak ho lze očekávat. Mocný zkreslení kytary, výrazná rytmika, rychlý tempo, křik a sborové refrény. Zpěvák ječel v podstatě pořád, jestli se hrála skladba nebo byla pauza mezi válama, on pořád něco křičel a měl pěsti nad hlavou. Mazec! Asi v půlce setu mi klepe na rameno Gizbern že valíme domů. Letím ještě k distru FUK a říkám: Tak co trade?! (takhle doslova). Zpěvák FUK mi podává jejich LP a chce za něj "Jihočechy jedničku" o které jsem mu předtím říkal že jsou na ní LAHAR, co hráli před nimi. Takže s bonusem v ruce sedám do dodávky a valíme na Písek. Po příjezdu squatuju Žroutovo byteček, ocením všudypřítomné plakáty s lebkama a květináče s chilli papričkama. Ochutnám (no sežral jsem jí celou) nějakou dobrou placku, Žrout mi přehraje posledních pár hitovek ve sbírce a jde se spát. Po dvou hodinách zazvoní mobil, a teda lekl jsem se jak už dlouho ne, tep srdce tak 190….. Žrout ve dveřích druhého pokoje taky vypadá, že je "nadšen". Ovšem on se chystá do práce, já jako zaměstnanec si užiju státního svátku, a tím pádem volna. Dva přestupy z vlaku a jsem v Týně. Vyzvedávám Šakalku nejmladší a jdu dom. PS : Druhej den dopoledne píšu Broňovi, aby mi ve Vsetíně (kde potulnej cirkus FUK / WARHEAD pokračuje) koupil 7" WARHEAD, na kterej jsem v Brně neměl, že mu prachy pošlu po vejplatě. Přišel předevčírem, a je to sakra pecka, sice jen dva vály, ale dobrý! >SY<

ZLIV, Smrt na kolejích 29.9. 2012
CO? TO, ÜNFARKT, STAND UP SPEAK UP!, RABIES
Čím dál víc se rozrůstající Zliv, městečko nechvalně proslulý tvrdým jádrem nazi kašparů se za ty roky částečně vyčistilo, což prospívá všem obyvatelům. Na místním vlakáči se nachází bývalá drážní budova předělaná na zkušebnu, ve které se konají malé koncerty pod taktovkou Mrqanow underground society. Návštěvnost kolem 60-70 lidí je velice slušná. Dnes bylo sakra špatný počasí, což se odrazilo na návštěvnosti, přesto bylo lidí jak much na hovně. A nebylo se čemu divit. Hned na začátek svižnej punk rock mladíků kolem 15 let, z nedaleké vísky. CO? TO mají sice mouchy, ale to v tomto undergroundu a punk rocku je bez problémů. Kytarista docela využíval sóla, ale díky extrémně zbustrované kytaře, která trhala střeva, bylo šumafuk jak co zahraje a jestli vrazí do skladeb jedno nebo dvě sóla. Zvuk byl nádhernej, čistej a vše bylo slyšitelný na maximum. Ale opravdu kytara byla tak neafektovaná, že i kdyby zahrál polku, bude znít jak hardcore. Byl jsem spokojen, přestože nejsem příznivec punk rocku. Domácí ÜNFARKT zhlédlo více lidí a padal jeden song za druhým. Krátký a úderný vály s perfektně vytaženýma bicíma, do kterých Hádez mlátil jak smyslů zbavený. Bohužel kytary byly potichu, ale když si Oťas přidal, bylo to už OK. Savy používá nejextrémnější efektování basy, které vyznívá jak nějaká digitální mutace, vystředovaná na maximum. Postrádám u ní hutnou basovou linku, což je škoda, protože ÜNFARKT valí nespecifikovatelnou hardcore crustovou směsici lízlou grindcorem. Samá sypačka, nic pomalýho. STAND UP SPEAK UP! opět bez zpěvačky / flétnistky, ale tentokrát mladík za bicími odzpíval část textů a kapele to dodalo na vyplněnosti, což bylo velký plus. Parádní zvuk, to už byla třešnička na dnešním vystoupení. S.U.S.U. dnes předvedli kurevsky našlápnutý koncert. Padly cover verze SRK a TELEX. Na závěr jsme tu my. Slušnej zvuk, kterej nás hnal kupředu zapříčinil parádní vystoupení. Chvilku po desáté večerní padnul přídavek a pak už se šli všichni oddávat pivu, které se točilo před barákem. Dva velké slunečníky byly super, protože chcalo jak sviňa. V létě, kdy je vidět ještě v devět večer a díky poměrně frekventovanému vlakovému spojení musí být zajímavé pozorovat cestující, když vidí partičky alternativní mládeže řádící u hlučných kapel pár metrů od kolejiště. Díky všem za super večer. >ŠA<

RAKOVNÍK, KLUB LETIŠTĚ 20.10. 2012
NĚMÁ BARIKÁDA, WOUNDEAD KNEE, WHALES´ ISLAND, V DOBĚ MORU, RABIES
Naposledy jsme hráli v Rakovníku někdy v roce 1998, v té době jsme tam přijeli vlakem. Čas letí a tak jsme tentokrát přijeli autem. Po dlouhé době řídím, jelikož Mr.Vosa částečně oslepnul. Cu-Koloděj řídit nechce a my vlastně taky ne, protože by to dopadlo jako včera na koncertě v Č.B., viz report od Sykyho. Auto mi sedí hned od začátku a během hodiny už si v něm připadám jako ve vlastním (sice žádný nemám, ale co už). Předpokládal jsem cestu na maximálně 2 hodiny, ale objížďka a mlha + silničky, po kterých se řítíme k Rakovníku, jsou spíš určeny pro otrlé řidiče rally do vrchu. Cestujeme tak 3 hodiny a na místo dorážíme na devátou večerní. To už finišuje NĚMÁ BARIKÁDA. Viděli jsme je už několikrát, takže si nestěžujeme. WOUNDEAD KNEE se připravují a tak se seznamujeme s klubem, který vede postarší vietnamský pár. Sice nevypadali nějak nadšeně, ale jelikož se tu akce pořádají často, bude s nimi domluva v pohodě. Poměrně velký prostor s velkou vzduchotechnikou. Místo pro kapely vždy ocením. Pro kapely byla připravena doslova a do písmene hostina včetně pití. To se už tak často nevidí. Všimli jsme si taky spousty silně ožralých lidí, ale od první kapely se před podiem paří a tak atmosféra je dobrá. Potkáváme pár známých, Syky stačí vyměnit pár desek, dokonce obchody se trochu hýbají, ale to už spouští WOUNDEAD KNEE svůj bordel a když píšu bordel, tak to myslím vážně. Zvukař to nezvládnul a ven šla basa, bicí, někde zněly kytary, těžce chaosální a zpěvačka řvala jak zvíře (problém vidím v textech, které jsou delší než se dokáží vecpat do jejich hudby). Kapela hraje poměrně rychle a celá jejich show tak vyzněla jakoby noisecore s fastcorem dohromady. Buď kapela není sehraná nebo to domrdal zvukař, ale takhle to určitě znít nemělo. V jejich hudbě je tlak na crust a hardcore znát. Lidi pařili, tož v pořádku. Syky vyprávěl o italiánech, konkrétně ze Sicílie. WHALES´ ISLAND prej jako starej hardcore. No, zvuk parádní, to měla i NĚMÁ BARIKÁDA a Italové to do nás praly o sto šest. Hodně svižný, hodně melodický punk rock v americkém střihu jako jsou GREEN DAY, OFFSPRING a tisíce dalších. Asi největší pařba, polovinu obecenstva tvořila dívčí část. Přichází na nás řada, ale nakonec se chlapy z kapely V DOBĚ MORU přišly zeptat, zda to můžou rozjet. Tak jo, stejně tu chci být do konce a dřív nehodlám jet domu. Nikdy jsem je neslyšel, kromě nějakých kousků na netu. Mile mě překvapil jejich styl, jejich převleky - masky. Ne že by kapela odehrála něco novýho, ale kombinace crustu, na kterém se staví dál a grindu, který je hlavně ve zpěvu, přeci jenom něco je. Kapela se nebojí i melodičtějších vyhrávek a nástroje maj slušně zvládnutý. Lidí ubylo, ale ne moc a skalních pařičů zůstalo dost. Trochu se snažíme zvučit, což se stejně ukázalo zbytečný, a pár špatných momentů by se našlo včetně jedné dosrané skladby. V globálu jsme odehráli standartní gig a i nějaké lidi jsme zaujali a tak si připisujeme další povedený den. V pět ráno dorážíme domu, v sedm už řádí Anetka atak se snažím pospávat přes den po 15 minutových blocích. Mrknu na mejly a tam nabídka na tři akce v Litvě, ale sereme na to, páč my jsme profíci a nabídka byla jaksi moc podezřelá. Uf. >ŠA<

PRAHA, KLUB HOODOO 26.10. 2012
LAHAR, DEBUSTROL, TANKARD
Pivo a zase pivo. Thrash metal a sranda. To je TANKARD. Již dlouho jsem nebyl na koncertě, kde by vystoupila takováto veličina thrash metalu. TANKARD měl vždy svůj ksicht a mě si získali na učňáku kolem roku 1990. Netrvalo dlouho a přestal jsem všechny thrashmetalové hrdiny poslouchat, bylo to v období, kdy byl thrash metal na ústupu a kapely se snažily experimentovat. A tak jsem neočekával od této akce nic moc, ale chtěl jsem je vidět a tak vyrážíme v plně obsazené dodávce s Mařenkou za volantem. Už cesta mě hodila zpět do doby, kdy jsme cestovali vybaveni z domova vším, co k přežití potřebujete. Dodávka zavalená namazanými chleby, lahváči a to i u mladších, což se už jen tak nevidí. Praha je samá jednosměrka a místa na stání jsou na kartu. Chvilku hledáme, najdeme a Růža se ukazuje, že nemá žádný zábrany, když se jedná o vyprázdnění močáku. A tak mladá maminka s kočárem radši vyčkává, až bude po všem, aby mohla projet. Mikinu nechávám v dodávce a to byla chyba. Je mi taková kosa, že prohlašuji skálopevně to, že si koupím mikinu DEBUSTROLU, na což mi je odpovědí výbuch smíchu. Čekáme před klubem, nakonec uvnitř, protože je kosa a my máme domluveny lístky přes Banána. Nakonec doráží Korek z útrob klubu, rozebíráme si lístky a seznamujeme se s příjemným klubem a dobrým medovým speciálem, kterej ale ke konci šidili. Lidí je tu dost a LAHAR rozjíždí svou thrashovou smršť, které se dostávám pomalu, ale jistě na zoubek. Nakonec se mi budou líbit. A taky že jo. Sypec, zvuk dobrej, odezva od lidí je parádní, největší peklo samozřejmě dělají blonďáci, jihočeská thrashová crew. Chuligáni z ulic. Banán pronáší projev na zkurvený nácky v metalu a nejen tam. Nakonec se tam strhla jakási potyčka s těmito kašpary, ze který vím hovno, jen jedno jsem se dozvěděl, bylo to s nima krátce vyřízeno a tak to má být. DEBUSTROL byl bídnej, což není nic novýho pod sluncem. Starý vály jsem prokecal na chodbě, nový byly - fakt bída, tvrdší metal bigbít. Nějak Kolinsovi nevěřím ani tu džísku. Starý, to skvělý období, mají už dávno za sebou. A je tu TANKARD, lidí je na sále jak sardinek a spouští se maraton pivního thrash metalu. Průřez celým obdobím, což bylo super. Po krátkém intru se dostáváme do tankardovských hlubin. Kapele to hraje na výbornou, lidi okamžitě reagují a díky rozumně poskládanému set listu, kde je spousta kultovních skladeb jako "Chemical Invasion", tak i novější a nejnovější skladby. Ty se drží, ale samozřejmě už nejsou tak příjemně agresivní. Mnoho vypitých piv je během jejich vystoupení. To trvalo hodně přes hodinu, což je fakt záhul, ale nakonec se to dalo, díky starým vykopávkám v závěru. Nakonec jsem odcházel velice spokojen a šťasten, že jsem viděl TANKARD naživo, přestože z původní sestavy je tam jen zpěvák a basák. Zpáteční cesta v mlze byla zdlouhavá. >ŠA<

PÍSEK, DIVADLO POD ČAROU 3.11. 2012
MURUROA, KAOSQUAD, EXORCIZPHOBIA, LAHAR, GRIDE, AVENGER
Deset let je deset let, a když je maj na krku LAHAR, tak oslava bude velkolepá. Vyjíždíme akorát, abychom v pohodě stihli začátek stanovený na 19 hodinu. Divadlo pod Čarou je poměrně velký prostor, ale pro dnešní koncert ideální. Na místě je zhruba 100 a více lidí. Spousta nových ksichtů a to jak hodně starých, tak hodně mladých. Lidi se sjeli z celý republiky. První to odpalují MURUROA, a jsem z nich úplně mimo. Konečně je vidím na živo v nové sestavě. Songy drtí kosti, Zebrův vokál se zlepšil, je víc hrubej, hlubší a přitom nakřáplej. Perfektní zvuk, kulometný bicí. Kurevsky skvělý vystoupení. Grindcore v té nejlepší verzi. Smekám. KAOSQUAD je trio chuligánů. Za bicími sedí Aleš z MURUROA. Chuligáni do nás narvou prvotřídní grind/death v duchu nesmrtelných REPULSION či old CARCASS a TERRORIZER. Přichází Pan Žrout. Bere basu od Kozla a KAOSQUAD odehrávají cover S.O.D. Naplněné divadlo je zahřáté na správnou teplotu a po skvělém vystoupení KAOSQUAD změníme styl. Trutnovská thrashmetalová úderka EXORCIZPHOBIA nás šoupla do osmdesátkových, kdy vládly světu EXODUS, D.R.I., C.O.C., SUICIDAL T. a další méně či více známé kapely. EXORCIZPHOBIA má vyšperkovaný zvuk právě z oněch starých let, jasný mosh total. Perfektní zpívaný zpěv, ta angličtina tam sedí. Bicí trochu přímočařejší, ale celkový dojem perfektní. Proč jim ještě nikdo nevydal vinyl? Nastupují oslavenci, LAHAR. Od prvního okamžiku se strhává peklo pod podiem, na podiu, ve vzduchu. Totální nasazení, padají nejlepší skladby a druhá polovina setu je zpestřená hostujícími členy, Vencou z CONOPED, Inym, Vlakinem (IMPETIGO), Ondrou F. (MINOR T.) a bordel pod podiem maximální. Celej sál si užívá skvělou atmosféru. GRIDE se musí zhostit nelehké situace a pravda, nějací lidé odešly, přesto zůstalo dobrých 200 hlav pod podiem. GRIDE odehráli standartní set, ale po LAHAR to opravdu nebylo ono. Na poslední AVENGER jsme vydrželi jen dva songy, protože řidička šla do práce. Po precizní zvukovce se derou promakaný black deathový riffy, který mi ale dnes moc nesedí. Hlavně první vál byl dost utahanej. Balíme a vyrážíme k domovu. Úžasnej večer jsem měl spestřenej pobliónem Soudruhem. Po celý večer se rozlívá makedonská pálenka. Soudruh valí ještě rumy a pak hrc škit a je to všechno venku, před mýma nohama. Soudruh se ovšem brzo vzpamatoval a ukazoval celému sálu, co že to z něj vylítlo. Překvapilo mě, že kromě mého malého distra a Doomentia s Monster Nation tu nikdo nic nenabízel. Ono ale taky nebylo kde, sál byl skutečně narvanej. Pivo se dařilo točit velice rychle, ale cena za něj brutální. Dvanáctka se vypila velice brzo a tak jsem se stal svědkem, jak Mr.Halgaš popíjí vodu! A na závěr ještě dodám jednu perličku. Jakási paní, zřejmě v tu dobu ovlivněna alkoholem, zcela jistě neposlouchající metal rozjela pod podiem na AVENGER taneční kreace, za které by se nemusela stydět kdejaká břišní tanečnice. Díky za skvělou akci. >ŠA<

BRNO, VEGALITÉ 8.12. 2012
RAPSÖD, DISFUNKCE MYSLI, RABIES
Na tuhle akci jsme se dostali na poslední chvíli, za odpadnuvší B.TRIUMPH. Všechno klaplo, Vegalité nacházíme bez problémů, jen s parkováním trochu problém, ale nakonec se místečko našlo. Ve Vegalité, podzemní restauraci zaměřené na veganské jídlo jsme poprvé. Příjemné prostředí se musí trochu upravit, protože je zaplněné stoly a židličkami. Start se sakra opozdil, s tím jsme asi nikdo nepočítali. Ale s rušením nočního klidu problém není a tak není kam chvátat. Na místě je mezi 40-60 lidmi, což na Vegalité je slušná návštěva. První odpalují RAPSÖD. Starší věci se mi líbily o kousek víc. Songy z nové desky "Pochodeň" však šlapou taky výborně. Zvuk je dobrej, zřejmě tu má kapela základnu fanoušků, protože se slušně paří od prvního válu. Kapela sklízí úspěch za perfektní hardcore thrashing. Závěrečná tečka v podobě cover verze od ROXETTE byla perfektním zakončením jejich vystoupení. Tento večer byl zřejmě poslední pro jejich bubeníka. Odcházím na povrch za mobilním signálem a zabrousím do řeči s Obstíkem, dobrej pokec o betonu, ale takřka šedesát procent vystoupení crust punkové smečky DISFUNKCE MYSLI prokecám. Co jsem viděl, tak kapele to šlape dost slušně, jsou ze Znojma, maj zpěvačku (a zpěváka), která mění polohy hlasu, ale dokáže ze sebe vytáhnout kurevsky hrubej hlas, za kterej by se nemusel stydět kdejakej chlap. Asi v jednom válu byl nějaký zmatek se zpěváky a tak jsem se mrknul na web a zjistil jsem, že kapela má jakéhosi doprovodného člena, který sem tam něco zařve. DISFUNKCE MYSLI měla slušně zaprasenej zvuk a oporu v návštěvníkách. Je už docela pozdě, ale nevadí, Syky trochu nervní, což vyústilo v nenalazení basy, velký to problém. Spouštíme virvál a buď to bylo tím hnusným mrazem, že nikdo neutekl nebo se to lidem líbilo. Určitě jsme na všechny zapůsobili bordelem, kterej valil jako kráva, přestože ta Sykyho basa byla příšerná. Ze záznamu to zní slušně, až na strašně moc vytaženej vokál… Přidáváme jako ostatní a poté už se pakujeme do bagstage vychladnout. Po půlhodince nakládáme aparát a po zkurveně zasraném manévru jedeme na Vídeň! Otáčíme a jedeme pro jistotu na Ivančice. Doma jsme před pátou hodinou. Vydařená akce, díky za pozvání a snad budeme moct dělat víc bordelu v těhle vzdálených končinách. >ŠA<

BRNO, YACHT KLUB - KILLED BY BRNO 10., 15.12. 2012
Už desáté pokračování tradičního setkání kapel, přátel a kamarádů nám na tento víkend připravili pánové z United Crusties. Opět dvoudenní akce, kdy v pátek ve Vegalité vystoupily neumělecké soubory vycházející na kompilaci "Brno stále v plamenech" (dá se říct, že pokračování "Spalte Brno na prach") a v sobotu další kapely, které jsou organizátory vybírány podle velice zajímavého klíče - dobré, leč lehce opomíjené soubory, v Brně často (či nikdy) nehrající. Takže žádná hvězda se nekoná, protože všichni jsme si rovni. Bravo! Páteční akci nestíhám, neboť kurevsky nestíhám. Podle očitých svědků se páteční večírek převelice vydařil, došly mraky lidí a na dvou pódií bez oddechu zuřily hardcorové běsy. Takže spokojenost převeliká! Běžím, co mi síly stačí na sobotní pokračování na Yachtu, ale i přes veškerou snahu docházím přesně po skončení THE INTRUDERSS. Ale prý jsem o nic světoborného nepřišel. Koncentrace známých, kámošů a kamarádek je skutečně velice silná. Řekl bych, že i o tom setkání lidí ze scény, Killed by Brno je. Potřásání pravicí nemá konce a vlastně v průběhu celé akce neustále potkávám další a další známé. Prostě paráda. Lidi z celé republiky a ze Slovenska. První kapela, které se věnuji je tedy až V DOBĚ MORU, což jsou poměrně provařené xichty hrající něco jako crust/grind. Místy je to hodně dobré, místy je to horší a v nejlepších momentech mi to připomíná moje polské oblíbence Psychoneurosis. Zdařilý set, zajímavý vokál, v pohodě. O KRAOST z Milevska jsem už docela dost slyšel, ale dnes je to má premiéra s nimi na živo. Je mi řečeno, že kapela zároveň tímto koncertem končí svou činnost! Po shlédnutí jejich setu, musím konstatovat, že jsme opět přišli o parádní kapelu. Hudebně snad někde na pomezí thrash grind coru s naprosto úžasnou zpěvačkou, která řádila na pódiu jako divoká kočka. Maximální nasranost a vokál, co lámal kosti. Energické vystoupení a excelentní výkon zpěvačky! Na závěr "Nuke the cross" od jakýchsi Toxic Holocaust :-) Škoda přeškoda, že to KRAOST zabalili, tato sebranka měla potenciál devastovat pódia. Kurvafix! (dodatek od Šakala: Nebojte se, dnes jsem mluvil s Dušanem - kytara a KRAOST budou fungovat nadále, jen v pozměněné sestavě!!!). KUTYA HARAP jsou Valaši a i když nová kapela, její členové jsou staří harcovníci hardcorové scény. Crust, nic víc, nic míň. Ale je tu jedno velké ALE. Parádní sehranost, skvělý netradiční vokál, kterému bylo krásně rozumnět (malinko jak Mára z Evidence Smrti), dvě kytary a dva doprovodné zpěvy. Crust sám o sobě je vcelku nudná odnož hard core, ale těchto pět panáčků z tohoto stylu vymlátili skutečně maximum. Ten úžasný tah na branku strhnul většinu lídí a konečně se rozjel i nějaký ten moshpit. KUTYA HARAP byla pro mě nejlepší kapelou festu a pokud máte tu příležitost vidět je někde naživo, tak ty vole vůbec neváhejte, stojí to kurevsky za to!!! Parádní!!! A jedeme dál 6 MAS a jejich odlehčený hard core/grind. 6 MAS jsem viděl už fakt mockrát a nikdy mě pánové nezklamali. Zpěvák Obstík se dnes skutečně překonával a paleta xichtů a pičovinek se zdála být nevyčerpatelná. 100% výkon, dobrá práce. Osobně mám menší problémy s pár "hopsavými" songy, ale na druhou stranu např. vál "Rape the Earth" je kurevskej náhul. Dobrý to bylo, dobrý... INNOXIA CORPORA mě nikdy nebavili ani nezajímali, valašský punk prostě není můj šálek čaje a tak vynechávám. Ale podle ohlasů jsem udělal pěknou blbost, že jsem se nešel ani na chvilku podívat, prý to bylo super. No, tak snad příště. Jdu se mrknout až na KOBRA XI, který mám zafixovaný jako chaotický grind hard core. No dávám asi 5 válů a odcházím. Je to rychlý..., to je pravda, je to na 2 kytary..., to je taky pravda, ale já se v tom prostě nemůžu vyznat. Celý to zní strašně black metalově, prostě jsem k tomu nenašel cestu. Jako zajímavá kapela, to určitě, ale asi to chce napřed trochu naposlouchat. No nic, čas pokročil, lidi už pomalu odcházejí a ti co zůstávají, začínají být pořádně pod parou. Tudíž je čas na klasický půlnoční crust. Půlnoční crust nemůže nikdy zklamat! Pokud se fanoušci i kapela nacházejí na stejné promilové hladině (pod 3 promile myslím, že neměl vůbec nikdo), tak je o skvělý zážitek postaráno. JONESTOWN z Kladna. Taktéž má premiéra. Crust. Jejich vystoupení začíná naprosto stylově, kdy zpěvák (atakující 4 promile alkoholu v krvi) hned při prvních tónech padá z pódia a začíná jízda z crustového pekla. Kdosi kdysi prohlásil, že crust je nejlepší hudba po 5 pivech. Nezbývá než souhlasit, i když většina zúčastněných měla těch piv mnohem mnohem víc. Hudebně vcelku osobitý crust. Těžko popisovat crust, který je prostě crust. Buď to je crust anebo není, nic mezi tím. Kapelu to vyloženě baví, zpěvák si svými pády na zem naprosto získává publikum a tak se paří až se kouří z kotle. Lidi furt nemají dost a tak se hraje a hraje. Zaznívá i "Outlaw vagabond" od neznámé švédské kapely..., něco jako Wolfbrigade nebo tak nějak :-). Myslím, že spokojenost byla oboustranná, já jsem se královsky bavil a ti co zůstali, odcházeli z kotle s úsměvem od ucha k ucha. Prostě super!!! Lidi odcházejí a tak je třeba se taky loučit a než se poloučím se všema dohrává V RUKOU OSUDU, ze kterých jsem bohužel neviděl ani notu. Ale bylo to pomalý, což já tak nějak nemusím. Hrstka nezmarů se přesunuje nahoru do hospody, kde je nutné vypít nějaký ty piva a provést rozbor celé akce. Před pátou je vše jasno, kdo může, jde na šalinu po svých, kde nemůže, je odnesen, či podepřen a krokem vratkým se celá sešlost ubírá k domovům. Skvělá akce, parádně uspořádaná, vege jídlo (před koncertem společná vege večeře), distra, ucházející zvuk, mraky známých, parádní kapely, free box, večírek, na který se bude dlouho vzpomínat. Takže díky, bylo to super!!! Snad za rok na stejném místě ve stejné nebo aspoň podobné sestavě!! >-273,15<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, PIVNICE PALUBA 28.12. 2012
KUZIMU MABAYA, DEZINFEKCE, P.B.J.P.
Někde došlo ke zradě, žil jsem v domnění, že report jsem psal hned po akci. Nakonec ho píšu s dvou měsíční prodlevou. Akce byla nějak v týdnu nebo v pátek a tak jsme nazpět jeli busem. Koncerty na Palubě končí do desátý večerní, což je akorát na poslední autobus. Před startem jsme možná vyrazili do zdravý výživy a na modely autíček. Ten večer mělo původně hrát snad pět kapel, což bylo podezřelý hned od začátku. Nakonec došlo k neshodám v jedné kapele a z toho vyplynulo, že nebudou hrát nakonec dvě kapely. Nevadí, tři kapely v pivnici jsou tak akorát. Lidí bylo strašný kvantum. Ne že by jindy bylo málo, ale ten večer je nad očekávání nadprůměrný. Vzhledem tomu, že tu hrají legendy P.B.J.P., pro ten večer opět s jinou vysvětlující slovní hříčkou, cože to znamená zkratka P.B.J.P. A navíc tahle parta zkouší tak jednou do roka, což je zrovna dnešní koncert. Někteří členové pár minut před vystoupením stále posedávají po českobudějovických hospodách. Ale to předbíhám. KUZIMU MABAYA konečně slyším naživo a jsem spokojen, hlavně se zpěvem, kterej sice byl ten večer provizorní (zpěvák tam chyběl), ale bicák Váňa podával hororový variace na crust co se zpěvu týče. Kapánek mi připomněl "Hnilobu" (EVIDENCI SMRTI). Maj basačku a hrnou klidnější crust na africkej způsob. DEZINFEKCE - jestli se nepletu, vidím je poprvé nebo podruhý s novým bubeníkem a ten večer zahráli skvěle, nový věci jak kdyby čerpaly z víc a víc zpopularizovanýho burning…….., zřejmě ty sbory mi to evokova ly. Na závěr do rozdováděnýho publika padá jedna punková šleha za druhou od P.B.J.P. Maximální alko nasazení, bravurní pódiovka a pivnice se ocitá vzhůru nohama, hlavně Grinder zatápí v kotly jako ďábel. Ale ani stoly a barovej pult nezůstal ušetřenej, tancuje se úplně všude, i na hajzlu, na schodech a nechybělo moc a tancovalo se i na lednicích. Hodně povedenej večírek na závěr roku. >ŠA<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, PIVNICE PALUBA 9.2. 2013
CONOPED, HIROSHIMA NIGHTMARE, KLUTZ, AZID
Není to tak dlouho, co vyšlo split LP mezi HIROSHIMA NIGHTMARE a AZID. A právě to byl důvod společnýho koncertu na oblíbeným místě. Do Č.B. jsem dorazil se Sykym dost brzo a tak na autobusáku došlo k návštěvě Levných knih, kde Syky nakoupil hafo modelů ruských autíček. A jelikož start byl v sedm, došly jsme do nedaleké indické, kde skoro nikdo nebyl, což se po hodině změnilo a stály se fronty na zatím obsazený stoly. Hodina a půl uběhla a to už vstupujeme na Palubu, kde skoro nikdo není. Že by první akce na tomhle místě, co by nevyšla návštěvností? Chvilku se počkalo a z ničeho nic je Paluba docela zaplněná (tzn. Vše obsazený a vyhýbáte se lidem, Paluba je opravdu malá putyka o dvou místnostech). CONOPED spouští svojí verzi thrashe, crustu a hardcoru. Občasné sbory, krátký stopáže, parádně odsypávající skladby. CONOPED je parta zhulenců a asi díky tomu dokážou namixovat styly do parádně znějící muziky. Velkou devizou je zpěv, kus hardcoreový a kus metalový. Tuhle partičku si nenechte ujít, kapela si našla svůj styl, který se tu nehraje. HIROSHIMA NIGHTMARE zklidnila večer precizně odvedeným hardcore punkem, do kterého je narvanej kus metalu. Mařenky frázování je tak výjimečný v záplavě podobných kapel, že nemá chybu. Opět výbornej zvuk, tahle partička snad nezahraje špatnej koncert, haha. Klidu bylo ale dost a KLUTZ spouštějí svůj specifický power violence. Začátek zní jako když do turbíny vlítne míchačka plná kamenů. Bestiální produkt KLUTZ jede dál. Nečekejte typickej p/v, tohle je víc bordel, víc šílenější, basák Martin hraje prstama, bicmen je nasračku a proto se nějaký zádrhel stane, což jsem se dozvěděl až poté. Jsem naprosto spokojen. Na závěr AZID, punkáči s metalistou u kytary. Výsledek hardcore punk, kus metalu, hodně rozjetej (ne špatnej) set nemající slabý místo. Dnešní akce se opět podařila. Dorazil i F.Kozojed, písecká eskadra, v distru se zatočil vír, kroužkovej Budvar, kamarádky a kámoši…, spokojenost. Po půlnoci se přesouváme na byt velikosti velkého rodinného domu a tam kecáme u piva. Před třetí ráno spím, v šest už vyrážíme na autobusák a doma ještě chvilku dospávám. Za dva týdny na další akci. Kurva, budu mít čas postavit barák? >ŠA<

MILEVSKO, HOSPODA U BROUKA 23.2. 2013
LOOSERS, RANCH HAND, REMEK, KAOSQUAD, KRÜGER, LAHAR
Jsou místa, která stojí za to navštívit, aniž by tě zajímala muzika, která se tam odehrává. Milevsko má již několik let status samotného pekla, co se koncertů týče. Kdysi jakýsi polo squat (dnes již nefungující), v létě vlakáč (přímo venku u hajzlů) nebo v současné době nejčastější místo pro koncerty, hospoda U brouka. Všechny mají jedno společný. Hodně slušnou návštěvnost a perfektní atmosféru se zvěřícím publikem. Akorát mi Kubajz či kdo říkal "Milevsko je ideální město pro koncerty, ze všech stran je poblíž jiné větší či menší město". Jo, souhlasím, ale zdá se mi, že dost lidí je místních. Dnešní koncert je benefitem pro zvířecí domov Sirius. Je avízovaný jako nekuřácký, což je super, přesto se našlo několik lidí, který to nezajímalo. Jednou (když jsem kouřil - ani nevím kdy jsem přestal) jsem taky kouřil na koncertě v Praze, kde to bylo zakázaný a asi proto mě to tak moc nevadí, že i tady se kouřilo, ale rozhodně byl vzduch super oproti jiným koncertům. K benefitu bylo uděláno cédo s kapelami z dnešního večera a snad ještě něco. Na místo dorážíme poslední dobou v obvyklé sestavě, žel pozdějc a tak jsme přišli o první kapelu, mladou punkovou krev LOOSERS. Parta je snad složená půl na půl ženštiny, kluci. Druhou kapelou byla další mladá krev, RANCH HAND a tu jsme viděli od začátku. Určitě by mohli ještě pilovat, ale maj nastartováno kurva dobře. Kombinace thrash metalu (základy maj dobře zmáknutý), hardcore (ta surovost je tam) a punku (typický punkový melodie) je sice provařená mixtůra, ale RANCH HAND to dělaj mladě - hodně dobře. REMEK jde naprosto mimo mě. Nikdy jsem neměl v oblibě emo, nicméně nasazení starých harcovníků bylo výborný. Málokterá kapela jde do toho takhle naplno. Dokonce i bicák za těma bicíma žil na full. Hodně se mi líbil nabušenej, dost surovej zvuk. Lidí je už na místě hodně a užívaj REMEK hodně vášnivě. Čas nadešel, a aniž by byl konec dnešní sešlosti, mám jasno, kdo tenhle večer bude nejlepší. KAOSQUAD (Blatná - Písek), trio co šáhne na nástroje, tak okamžitě drtí kosti, brutální zvuk, dokonalá sehranost, znamenitý vokály a mašina za bicíma (Aleš). Paří metloši, pankáči, crusteři. KAOSQUAD rozpoutal destrukční bojiště. Hospoda je ve varu, old schoolovej grindcore nenechal nikoho v klidu. Bomba. KRÜGER znám jen krátce a to z jejich 7" co nedávno vyšlo (sakra dobrá nahráv ka). Ale naživo to byla dvojnásobná brutalita. Syrovej crust / punk na dva vokály. Zpěvák (Tudo) si jen tak postával u beden, zato zpěvačka (Blanche - dříve např. TOMORROW´S HELL) předváděla taneční kreace. Zaslouženě se oba ocitli nad lidmi. Hospoda je ve varu a kapela do nás šila jeden song za druhým. Hodně hrubej zvuk kytar a poměrně dobře vymyšlený skladby dělají z KRÜGER kapelu, která jen tak nezapadne do nespočtu jiných crust/punkových kapel. Na závěr LAHAR. Kde se vzalo, tu se vzalo pár nafukovacích kruhů a peklo se roztočilo na maximum, až lustry lítaly ze strany na stranu a majitel hospody musel zakročit… Brutální zvuk a thrash metal na maximum. Žakoň ve své pozici u repráků, zbytek sálu ve vzduchu, na stolech - v jednom kole. Už minule to tu LAHAR rozdrtili, dnes zopakovali zač je toho loket. …a někdo jede užívat festivalu a nasávat tam atmosféru… a někdo mrkne do Milevska a dostane dvojnásobnou dávku… Závěr bych zakončil recenzí na split 7", které jsem tam vyměnil…

Recenzenti: ŠA=Šakal SY=Syky SO=Soudruh M.V. -273,15=Zbyňa Vintr

[ Top ]


*****************************************************************************************************


Anketa_labely... pootevření vrátek

…podnět k realizaci této ankety vzešel z mnoha faktorů a jednoho dne z čista jasna byly sepsány otázky. Ty byly položeny porůznu, ale určitě ne tak dobře, jak bylo myšleno. Převést na papír určitý myšlenky není vždy tak snadný. Původně byly přislíbeny odpovědi od více "větších" labelů (jsou tu čtyři, kteří se labelem/distribucí živí, což na ČR je poměrně dost) a proto bylo dost otázek spíš pro ně. Nakonec vše dopadlo jak dopadlo. Určitě jsem chtěl dostat fakta o labelech, distribuci, výrobě a šíření nahrávek od povolaných k širší veřejnosti a to z jednoho prostého důvodu. Lidi jsou zřejmě zmlsaný všemi free downloady a když vidí obyčejný ceny za nahrávky, tak nadávaj, jak je to drahý a kolik si na tom každej nahrabe. Zároveň jsem nepředpokládal, že by ty "velký" labely odhalily svoje obchodní tahy… Taky jsem chtěl trochu rozvířit "stojatý vody" kolem labelů a kooperací. Nejsem zastáncem kooperací avšak jsou mi milejší a to nejen u malých labelů / jednotlivců, ale postupem času se mi jeví kooperace milejší i u větších labelů. Co label, to názor…, snad teda alespoň částečně se tato anketa podařila, za což díky všem, kteří odpověděli (dalších 10 lidí / labelů nechtělo odpovídat, případně se vůbec nikdo neozval a pár jich nedodalo slíbený matroš). Tyto lidi/labely a distribuce dali dohromady odpovědi:

EXIT: Syky
WAR PIGS: Bořan
POPE´S ASS: Sucháč
DOG LOVERS (SAMUEL): Samuel
BAŽINA: Láďa
CESTOU NA HŘBITOV: Kubajz
DIY PIRATEN: Albánec
MONSTER NATION: Miloš
PAPAGÁJŮV HLASATEL: Pavel + Petr
PHOBIA: Špička
ABACK: Peťa


Kontakty na labely jsou buď uvedeny v textu anebo je bez problémů dohledáte na netu. Určitě se nebojte kontaktovat malý labely a případně jedince. Někdy mají co nabídnout!

Na závěr bych jen dodal, že v jednom občasníku by se měla objevit podobná anketa. Obě ankety s labely vznikly odděleně a nevědělo se o sobě navzájem od samotného začátku.


1. K jakému datu se traduje vznik labelu a distribuce? Jaké byly původní plány a jde vše po celou dobu existence labelu/distribuce tak jak bylo plánováno?

Syky: Podzim 1997. Nikdy jsem neměl žádný plány, ani tenkrát a ani teď. Prostě jsem chtěl vydat nějaký živáky Rabies, a tak jsem to udělal. Tak to dělal každej, nahrej kazetu / okopči obal na kopírce a prodávej / vyměňuj za výrobní náklady. Později jsem podruhé a definitivně propadl vinylu, takže jsem Exit na pár let uložil k ledu. Protože v tý době každej dělal samostatný vinylový tituly (na to nemám a mít nikdy nebudu) a znovu jsem se "rozjel" s Mass Genocide Process / Drechsflegel 7" kooperací. Otázka je co je plánováno, pokud ten kdo řídí kooperaci (nedělám samostatné tituly) má naslibováno od "x" lidí že "až bude čas" pošlou mu peníze na vydání, a pak to neudělají, tak mu přece nemůžu mít za zlé, že je vydání zpožďeno oproti původnímu plánu. A jak jsem už řekl Exit production nikdy žádné plány neměl, nemá, a mít nebude.

Bořan: Zdar, vlastně ani nevim, někdy před vydáním split singlu Kobra Xl/FWWM, nebo před kompilací Posloucháte jižní Čechy, fakt nevim. Finančně přispívat na vznik zajímavých vinylů. Label ano, distro - moc se s tim netahám, ale občas někdo něco koupí.

Sucháč: Pope's Ass jako taková vznikla začátkem roku 2009, je to mladice! Už dřív, během deseti let jsem ale bez názvu tak nějak figuroval v různejch, povětšinou lokálních věcech. No a distribuce, ta úplně oficiální, jede tak pět let. Tu, o které vědělo jen pár lidí, mám tak od roku 1997/8, kdy jsem začal makat a tak nějak bylo víc peněz a něco jsem občas vyměnil, sehnal navíc, něco zbylo atd.. Plány? Žádný, tak nějak to vše přichází samo, jak se člověk protlouká a zajímá...

Samuel: Samuel Records jsem začal dělat někdy na přelomu let 1998/1999. První desky, které jsem měl chuť prodávat, byly nosiče z DayAfter Records. Žádné velké plány, ani kalkul, jsem v tom neměl. Něco mně bavilo, inspirovalo a chtěl jsem tomu nějak pomoct. To je celý. Samozřejmě to šlo v ruku v ruce s tím, že jsem vydal CD strakonickým Landmine Spring a třeboňským Suffer. Postupem času se vše měnilo a celkově oscilovalo jako průběh sinusovky.

Láďa: Nejprve vzniklo mikrodistro, a to tím způsobem, že v září 2001 jsem na jednu akci v Olomouci vzal pár nepotřebných věcí, vyložil jsem je před sebe na stůl a čekal, co to udělá. Kupodivu se pár lidí zastavilo a občas se dokonce našel někdo, kdo si překvapivě něco koupil. Od té doby to takhle dělám pořád. Mikrolabel vznikl až v létě 2003 vydáním doma kopírovaných 33 kusů videokazety se záznamem první Břitvy. Do konce roku 2003 jsem pak ještě vydal rovněž kopírovaných 20 kusů polobootlegové kazety KRABATHOR, 66 kusů vypalovaného a dnes již silně raritního mikrokompaktu INSANIA a kooperačně jsem se vnutil do vydání sedmipalce RABIES / DEN ZA DNEM, což tehdy koordinoval Bohdan Mach z Impregnate. Pokud lze mluvit o nějakém plánu, tak jsem spokojen, když se mi ročně podaří vydat nebo se podílet na 3-4 titulech.

Kubajz: Ahoj. První titul pod značkou Cestou na hřbitov records vyšel letos v únoru (2012). Plán byl a je vydávat naše nahrávky (Hiroshima nightmare) a přispívat do kooperací na vydávání punk/metal vinylů. Hlavní cíl je pomáhat a spolupracovat s dalšími aktivními lidmi v punk/metal kruzích. Dlouhodobě se řídím svým přesvědčením, že punk nemá být business, a tak se vše snažím měnit za jiné nahrávky, a nebo prodávat za minimální cenu.

Albánec: 666 tož čest. Paráááda, si někdo konečně všim, že ve 40 ještě močím, kálím a zvracím (grcám). Ne vážně díky moc, teraz už konečně rozjedu ten byznyss - hihi. No tak já nensu žádné label, jen přicmrndávač. Ani nevím kdo mne první oslovil, zda-li se nechcu zúčastnit nějaké kooperace, ale asi Herbert (Rauha Turva), bo jsem ho furt otravoval, že chcu kamsi přispět. No a pokud jsou love, tak se pokouším nějaké ten drobák prcnout na danou věc. Třeba epko portorikánským grupám je velice sympatická věc - diy, diy, diy - né jen obchod. Třeba si hafo vážím Herberta zato co dělá, že furt valí MC. Ale to už odbíhám. No jak říkám, pokud neskončím pod mostem, a bude to v mích možnostech, rád se zase nějaké kooperace zúčastním.

Miloš: Vzhledem k tomu, že nic moc plánováno nebylo, tak je to vlastně ok. Datum asi přesně není, je to přes deset let… což sice nemusí být nic moc, ale kdosi říká, že Monster Nation je nejstarší tuzemskej kontinuálně fungující metalovej label vydávajíci vinyly. To je otázka spíš pro novináře a sběratele. Pokud je to pravda, tak čumím. Ale je fakt, že teď je i v metalu vinyl neuvěřitelně v módě (za to jsem rád, aby to nevyznělo tak, že se stojím jakoby nad věcí a mě se to netýká). To tenkrát nebylo. Tenkrát jsem byl jeden z mála, spíš jedinej, kdo občas vydal metalový LP. Dneska vydává desky kde kdo. A znovu říkám, je to dobře. Tenkrát jsem těm lidem, co se nechápavě zastavovali u mýho stánku na koncertech, že koho ještě zajímá vinyl, říkal, že doba vinylu přijde. To samozřejmě nebylo žádný vizionářství, prostě se stačilo dívat kolem sebe, co kupují ti, kdo ještě hudbu kupují. Bylo to spíš dobrodružství, než plán. Samozřejmě jsem neměl ponětí, jestli to nezabalím hned po prvních pár titulech. Ale nestalo se. Roli hraje asi i to, že na tom nezávisí moje obživa, takže je mi to celkem jedno, jestli se prodává hodně nebo málo.

PHR: Vznik je 1995. Plány moc neřeším, No future! Chtěl jsem aby se nějaký nahrávky dostaly k lidem, měl sem kontakty protože sem makal na fanzinu. A tak se stalo... Spíš bych řekl že nic nejde jak bylo plánováno, a to jak takticky, tak strategicky. Můžem tomu říkat punk, asi to bude znít líp:)

Špička: Čau, díky za prostor v Noise Masteru. Label Phobia Records vznikl na podzim r. 2001, kdy jsem obepsal pár českých labelů a vytáhnul z nich první desky do distro listu. Vlastně už pár let předtím jsem všem, kdo si napsali, nahrával svoje desky na kazety, což mě přestalo bavit po milionech hodin u kazeťáku a gramce, kdy jsem některý desky poslouchal tak často, že jsem je začal nenávidět. Už v tý době jsem vlastně vydal pár kazet (hlavně kompilace a kazetu Worhäts) pod hlavičkou Phobia&Confusion plus nějaký kazetový "bootlegy" ty zase pod hlavičkou Najsprajs. A když se ohlédnu zpět musím konstatovat, že v podstatě všechno vyšlo a zatím to šlape tak nějak zhruba podle mých představ.

Peťa: Nejprve jsem začal s distribucí a to bylo v roce 2005 v létě, distribuce fungovala z počátku jako distribuce materiálů na téma práva zvířat, postupem času jsem začal distribuci směřovat více k hudebnímu směru a poté až vznikl label.

2. Jaké byly největší úspěchy a naopak nejhorší za dobu fungování? Přišel někdy okamžik, kdy jsis řekl, že skončíš? A co tě stále drží nad vodou?

Syky: Nikdy jsem si neřekl že končím, nebyl důvod. Hardcore jak ho chápu já nebude nikdy "zlatej důl". Mám plno desek na kterejch jsem se podílel, který jsou skvělý, a mám je přesto dlouho v nabídce, ale je to fu( c )k oni se dřív nebo později vymění, mě to je uplně jedno. Největší úspěchy? Sheeva Yoga LP, na Play fast Or Don´t festivalu jsem dostal svou část nákladu, a odjížděl jsem domů jen se svojí kopií.

Bořan: Hlavní úspěch je samozřejmě to, že vyšel split Kobra Xl/Fire walk with me. Nejhorší bylo dát dohromady vše na split Kobra Xl/FWWM. Žádný takový okamžik nebyl, jelikož, nýbrž, protože kromě již zmíněného split singlu jen posílám peníze. Nad vodou mě drží pivo a THC.

Sucháč: Největší úspěch? No to je jasný - dodělání a vydání kompilace Pallasit! Neúspěchy - neznám! Nejde? Jak nejde? Neznám nejde! Nad vodou? Prostě mě to baví, je to součást mého života, label neberu jako koníčka natož přivýdělek, je to prostě větší střep z mozaiky života, stejně jako rodina, koncerty, lidi, který znám a potkávám, sbírka vinylů, informace o nich, atd atd..

Samuel: Největší úspěch asi je v tom, že ikdyž jsem ročník 1973, mám stále chuť něco dělat. Stále mně baví hardcore/punk a DIY. Nápad skončit samozřejmě přišel a jeden jsem dokonce realizoval, tím je pozastavení e-shopu, alespoň na nějaký čas. Doba je strašně rychlá a nosičů vychází strašně moc. Distribuce to je nákup/prodej … pokud nejezdíš po letních festivalech, nevěnuješ se tomu každý den - utopíš se v tom. Je to tvrdá řehole … Chuť přestat s distrem jsem měl již před dvěma lety, kdy se poničila střecha skladu, kde jsem měl desky uskladněné a přišel jsem o cca 4 boxy desek. Protože ale stále existuje pár labelů, které chci svou prací podpořit a mám rád jejich desky, tak se k distribuci asi vrátím.

Láďa: Každé vydání je v podstatě úspěchem, ale rozhodně největší investicí bylo LP INSANIA - "R.U. Dead?", což je úspěch i přesto, že tyto náklady se zatím rozhodně nevrátily. Současně jde o titul, který se mi podařilo prodat nebo vyměnit v druhém největším počtu. Zatím je to asi 160 kusů. Nejvíce se prodalo split CD "Králové Hoven", něco přes 200 kusů. MikroCD LOVE HISTORY a druhého CD HOVNÍ PUCH bylo úspěšně rozšířeno všech 100 kusů, mikroCD INSANIA všech 66 kusů. Ve vydání EP GRIDE / LAHAR a prvním LP HIBAKUSHA jsem měl podíl také 66 kusů a všechno je to pryč. Koneckonců, až na vinyly INSANIA a SRAČKA mám úplně všechno vyprodané, to ale při těch malých počtech a malých podílech není zase až tak překvapivé. Samozřejmě, že do toho zatím nepočítám LP "Brno stále v plamenech" a ŠKODA 120 - "Samorost", která v době, kdy na tohle odpovídám, ještě nejsou na světě, ale v době vydání tohoto Noise Masteru už zřejmě na světě jsou.

Kubajz: Úspěch je každá prodaná nebo vyměněná deska. Když nečekáš zisk a vše děláš pro svojí radost a potěchu, nemůžou tě odradit prodělky. Začal jsem na dně a tam jsem pořád, nad vodu jsem se ještě nepodíval…

Albánec: Jak říkám, su malé chuj a o labelu se nedá hovořit, jen přicmrndáč, ale baví mě to (jako na něčem se podílet - hihi). Vlastně jak v úvodu píšeš, je to pro velké stars. No úspěchy - asi tak. Když je fajn spolupráce. Nechci pochlebovat, ale velká radost je s osobou J. Klomfarem, mít co zadočinění!!! Jako aby ti někdo ještě poslal love zpět - bo určitý finanční obnos na daný počet nosičů stačil, se prostě neuzří!!! Se musíme někdy ožrat prostě! zabalit? Tož jak sa praví - jak mám tak dám (pomůžu). Zabalit jsem to chtěl kolikrát, co se koncertů týče. Vlastně už jsem se nato dávno vyjebal a pořádám-e pouze diy fest, který je znám svou prodělečností (kruci fix 666). Pryč jsou časy kdy jsem dělal např. i UNHOLY GRAVE v Havířově. Tak co bude dál se neví? Trocha zajebané reklamy, kukněte na www.albanskydiyfest.webnode.cz Vyjebaná doba, které říkáme kapitalismus, dvě děcka, atd. a to vše dotego. To už su ale úplně mimo otázku, takže stop!

Miloš: To se těžko hodnotí. Některé desky jsou prodejně úspěšnější, jiné naopak. Prodávají se velká jména. Kapely, které nejsou legendami, se prodávají hůř. Ale proto je přece nepřestanu vydávat. Jinak se legendami nestanou a budeme v začarovaném kruhu. Asi jsem neměl období, kdy bych chtěl skončit. Na nějakou dobu přerušit, to ano. Ale spíš kvůli tomu, že časové možnosti jsou omezené. Je to pro mě až na třetím místě, což mě ve srovnání s ostatními na trhu znevýhodňuje, případně přímo vylučuje. Ale to je moje volba, takže s tím se tak nějak počítá, že label se moc kupředu sunout nebude. Nikdy nebude důležitější než rodina a tím pádem zaměstnání (to jsou ty první dvě místa).

PHR: Nevím přesně jak to myslíš, jako z obchodního hlediska? Největší úspěchy co se počtů týká, tak byly kazety. Stály 50-80 kč a prodávaly se jich bez keců tisíce. Dobrej nosič, měl smysl a měl sem ho rád v té době. Dneska mi teda přijde jako anachronismus a neumětelský pokusy o jejich vzkříšení jsou vtipný. Nejhorší byl konec prodeje kazet, kdy sem jich nekompromisně nasypal stovky do popelnice. Ale naštěstí díky mé vychytralosti, dobrýmu odhadu to dopadlo jak to dopadlo a ne mnohem hůř. Teda ty co se neprodaly ve výprodeji abych byl přesnej. Něco mi říká že brzy se popelnice popere s CDčkama. Okamžiků byla spousta, těch co tě dojebou i co tě nadopujou. Ale nic extra co by se dalo nazvat totální krizí se myslím nestalo. Pokud se něco pokurví, obvykle to není můj problém. Já se z něho můžu jen poučit. Takže krach fabriky na kazety, krach obchodů ve kterých sem přišel o desítky tisíc korun, i to mě posunulo. Chce to klid a víc rumu!Co mě drží nad vodou je naučenej rytmus, kdy kouzlo labelu kterej má 17 let je to že máš kontakty a z velký části vše funguje samo. Taky je fajn být uvnitř dění. Jo! To první ti umožňuje přežít, protože přijít o ty zkušenosti a získávat je znova, jdu skočit pod vlak.

Špička: Končím v podstatě neustále asi pět let v kuse. Vždycky, když ztratim energii nebo se začnu ptát sám sebe jestli mi to za to stojí, když do labelu cpu prachy, který se ztrácej v černý díře a o který jsem dřív šidil rodinu. Ale vždycky mě něco nakopne zpátky a dostanu znovu chuť. Ať už to je nějaká dobrá deska, dobrej koncert nebo prostě jenom obyčejná radost ze života. A od tý doby, kdy jsem se donutil striktně rozdělovat peníze, který jsou pro rodinu a peníze, který si na sebe distro / label musí vydělat sám, tak od tý doby to tak nějak i jakžtakž funguje. Úspěchy? Všechny vydaný desky na jejichž obalech najdeš logo Phobia Records.

Peťa: Největší úspěchy: jasně že vydělat na bavorák, vilu, bazén a atd... Ne dělám si srandu, největší úspěch spatřuji v tom, že jsem se dokopal a rozhodnul dělat to, co mě baví a naplňuje v životě, to je největší úspěch pro mě. Neúspěch: když mě jeden sráč odjel s celým distrem a dalšíma věcma, který už jsem v životě neviděl a tak jsem začal od znova, kurvárna největšího kalibru, takový sráč by si zasloužil čistý průstřel do palice!

3. Zřejmě každý titul bude mít svůj vlastní život, proč zrovna tvůj label mu pomohl. Přesto, jaká jsou hlavní kritéria a došlo někdy k výjimce?

Syky: Musí se mi líbit kapela hudebně, to je pro mě nejpodstatnější. Někdo řekne že v hardcore přece jde víc o texty než o muziku, ano je to samozřejmě velká část pravdy. Ale když jsou super texty, a muzika o ničem, bylo by možná lepší psát básně, anebo víc zkoušet. Ve většině případů lidi z kapel i znám osobně, a rád podpořím vydání jejich nahrávky, ale není to podmínkou. Samozřejmě bych nešel do nějakejch rasistickejch sraček, ale ty by o vydání s Exit- em ani nestály hehe. Ne vyjímku jsem nikdy neudělal, a neudělám, pokud se mi to nelíbí na rovinu to napíšu (stalo se párkrát) popřípadě napíšu že "dělám jen vinyl" (taky se stalo párkrát).

Bořan: Na split singl Kobra Xl/FWWM jsem dal nejvyšší částku, jinak by se beze mne na ostatních vyšlých vinylech rozhodně obešli. Musí se mi líbit hudba a je lepší když ty lidi trochu znám. Myslím že k žádné výjimce nikdy nedošlo.

Sucháč: Každý titul svůj život určitě má, ale většinou ten nápad a pak to batole vychovává stejně jen ten, kdo to vede. Ostatní jen dají prachy a konec. Všechny kooperace do kterých jsem šel, byly buď proto, že se mi kapela prostě líbí a nebo se mi líbí a ještě k tomu někoho z těch lidí znám. Kritéria? No musí se mi to líbit a nebo to musí být dost zajímavý třeba i něčím jiným, i když to jsem zatím ještě neřešil. Výjimka nebyla.

Samuel: Je to přesně jak říkáš, každý titul má svůj život. Někdy jsou úspěšné nějaké nahrávky a jindy si naprosto skvělých alb nikdo ani nevšimne. Všechno je součtem práce, aktivnosti v hardcore/punkové scéně, štěstí a samozřejmě i náhody. Většina titulů, co jsem vydal na Samuel Records, má nějaký příběh a vždycky jsem se s kapelou na nějakou dobu sešel na podobné rovině. Ústupky děláš každý den, ale myslím, že jsem nikdy nebyl nucený ustupovat nějak zásadně …

Láďa: Pokud jsem něco vydal sám, tak většinou proto, že jsem to vydat chtěl, nabídl jsem to té kapele a ona s tím kupodivu souhlasila. Pokud jde o kooperace, k těm prvním jsem se vnutil sám, zatímco u těch pozdějších jsem většinou dostal nabídku od kapely. Pro vydání mám 6 rozhodujících kritérií - musí jít o českou kapelu, nesmí být pod OSA, nesmí trvat na copyrightu, nesmí jít o ideologicky pochybnou záležitost, musím na to mít a také to, že sice se mi to nemusí vyloženě líbit, ale nesmí mi to vadit.

Kubajz: . Přispívám kapelám, které mi jsou nějakým způsobem blízké ať už hudebně, nebo lidsky. Nezajímá mě stupeň popularity dané kapely, řídím se čistě mými sympatiemi či antipatiemi.

Albánec: Hu - no proč? Bo se mi to líbí a až zdechnu, tak aspoň něco (krom vysázených stromů v rámci eko aktivit) po mne zůstane, né? hihi. No a dozajisté se ta otázka u mé vychlastané maličkosti týče peněz, jelikož nejsem schopen více než se podílet na kooperacích. A třeba ti TROPIEZO / LA VIRGEN DEL POZO (Portoriko), tak takové grupy si zaslouží max. podporu. Vydávat hvězdy, hmm. To už je někde jinde, ale ruku na srdce, též bych se tím rád živil. No jinak muzika se musí líbit, tj. jasné, že. Ale třeba jsou důležité texty, poslání - takže ta rétorika toho d.i.y. Vím, vyjebané klišé, ale cítím to tak. Nepodílel jsem se třeba na fošně slovenské hc smečky TIME OF MY LIVE, což mne mrzí. Dukáty, co jiného! (nebyly - nic nového).

Miloš: Jestli se ptáš na to, podle čeho si vybírám tituly, které vydávám, tak nejvíc asi podle momentální nálady. Když se mně něco hodně líbí a hodilo by se mi to do sbírky, ale není to na vinylu, tak si to vydám. Tak to vlastně začalo. Desky si vydávám především pro sebe, pro svoji radost. Jestli to současně udělá radost někomu jinýmu, tím líp.

PHR: Kritéria se nekonají. Většinou je to tak že se mi něco líbí, tak do toho jdem. Většinou s tím přijdu já, ne kapela. Ale díky cestování po koncertech a festech mám docela přehled, takže je to i logický. Většinou to konzultuju s ostatníma lidma z PHR, ale snad nic se kvůli tomu neodvolalo, co si pamatuju teda. Nepamatuju si toho ostatně moc:) Ale myslím že PHR je, snad s výjimkou Malarie, jedinej nedogmatickej label v ČR. To že nosím černý hadry není trendy styl, to je proti špíně:) Vydali jsme kapely se kterýma jsme neměli absolutně žádný kontakty (Hodně podně), kapely se kterýma jsme dlouholetí kámoši (Zeměžluč) nebo kapely z druhýho konce světa který jsou naprosto obskurní (Kroveled). To je punk. Dělat 100% crust nebo 100% metalcore podle schemat je nuda.

Špička: Osobní vazby. To je nejspíš to nejdůležitější kritérium. U zahraničních kapel samozřejmě nejde o setkání tváří v tvář (někdy se ale i tohle povede), ale vždycky je to na základě nějaký předchozí komunikace. Párkrát jsem kapely sice oslovil jako naslepo, ale nakonec se z toho vždycky vyklubalo, že minimálně jednoho člena z kapely znám z nějakejch distro kšeftů z minulosti anebo jsem s nima dělal rozhovor pro periferia.cz. To by se mohlo brát jako tak vyjímka ne?

Peťa: Pomohl, protože se mě líbila kapela, lidi - přátelství, a další věci okolo, nebo jsem chtěl zkrátka jenom pomoci. Kritéria asi jsou takový, že když budou ty lidi z kapely namyšlený kokoti a ještě k tomu půjdou směrem typu alá "jednou budeme hvězdy" tak bych jim neposlal ani korunu na desku. Nestojím o takový sračky, ať jsou třeba sebelepší muzikanti.

4. Jaká byla situace v začátcích s konkurencí, a jak to labelu/distribuci šlapalo a jak tomu je nyní dejme tomu za posledních 5 let?

Syky: Tohle je špatná otázka. Konkurence…. Od začátku jsem chtěl měnit moje kopie za jiný desky. Jo něco málo jsem i prodal ( a jasně nezlobil jsem se, mohl jsem to zase vložit do další kooperace) ale není to primárním důvodem fungovaní Exit prod. Šlape to tak nějak pořád stejně, "velký" jména se povyměňují hned, ty "menší" postupně.

Bořan: Na tuto otázku nemá cenu abych odpovídal, je určena daleko většímu labelu než je War pigs.

Sucháč: Konkurenci neřeším. Šlape to jak do nehoráznýho kopce v nějakém pralese, myslím tím distribuci desek. Prodejnost desek je špatná, snad krom nějakých profláklých věcí. Vychází toho prostě až zbytečně moc, jak u nás, tak v cizině. Každej pičus chce hned vinyl, každej větší komerčnější label v cizině vydává různý reedice nebo starý věci, co na vinylech nevyšly atd atd. Profláklý věci jsou prostě kšeft... na druhou stranu je ale asi zapotřebí říct, že někdo zase ty prachy, co vydělá na profláklinách, vrazí do kapel méně známých.

Samuel: Myslím si, že situace je dnes nesrovnatelná. Není již moc lidí, mého ročníku, se kterými stále komunikuji. Ti co zůstali, si jdou víceméně po své cestě, jako já jdu po té své. Když jsem začínal s drobným prodejem hardcore/punkových nosičů, bylo to hlavně o pomoci z mé strany - snaha pomoct. Dnes je dle mého trh naprosto nasycený, až přesycený. Konkurenci jsem nikdy nevnímal, tohle slovo mi snad ani k hardcore punku neladilo. Aktuálně si myslím, že už i "konkurence" začíná fungovat a spousta labelů jede podle klasických obchodních praktik. To je ale život.

Láďa: Nefunguju na bázi konkurence, nýbrž na bázi kooperace. Konkurenci vnímám maximálně tak, že cítím rozdíl v tom, jestli na nějaké akci prodávám sám nebo je tam dalších 10 dister. Se všemi "konkurenty" vycházím snad dobře, s některými často něco měním, na něčem se s nimi podílím, občas si od někoho z nich něco koupím nebo píšu o něčem, co ten dotyčný vydal. A mám pocit, že to pořád šlape zhruba stejně, v průběhu času nevnímám žádné zásadní rozdíly.

Kubajz: ………………………………………………………………………………

Albánec: Na piču!

Miloš: Toho jsem se doktknul u první otázky, že jo? Nejdřív konkurence nebyla žádná. Proč by taky byla, když metal na vinylu skoro nikdo nekupoval. Teď v posledních letech, jak jede ta módní vlna, tak se samozřejmě objevilo poměrně hodně labelů (třeba za poslední 3-4 roky jich vzniklo fakt hodně), ale necítím to jako konkurenci, protože stejně tak narostl počet lidí, kteří si začali vinyly kupovat, případně se k nim vracet.

PHR: V tý polovině devadesátých let to hodně žilo. Slovy klasika: Co třetí měl kapelu, co šestý distro, co dvanáctý label. Tehdy sem byl rád když to nějak fungovalo, což bylo docela jednoduchý, protože lidi byli mnohem aktivnější a otevřenější. Bylo normální že si kupovali věci co neznali, bavili se s lidma který neznali. To je samozřejmě dávno v hajzlu. Dnešní začátek je mnohem těžší, pravděpodobně. Dneska to samozřejmě "obchodně šlape" násobně víc, obrat PHR je řekněme 400x větší oproti devadesátým letům. Co se poslední doby týká, tak kšefty se hejbou, nápady jsou ,lidi co nám pomáhaj taky, takže pro mě je to jednoznačně zlatý období labelu. Snad to ještě tak 20-30 let vydrží! Konkurenci neřeším. Každej si dělá co chce a jak chce. Někomu to sedne a někomu ne. Problém zdejšího kraje je malej trh, ne konkurence.

Špička: To bude asi jedna z těch otázek pro větší labely co? Nevim co je konkurence neboť pokud se budeme bavit o významu slova konkurence … tak s konkurencí spolupracuju. A rád!

Peťa: Situace je asi taková, u všech menších labelů, že pokud se rozhodne někdo dělat label, tak díky nemalé konkurenci, hlavně od větších labelů, většina věcí z distra je odkázáno na zbytek celoživotního pobytu v bednách doma - zkrátka řečeno, malý labely skoro nikoho nezajímají, a tudíž od nich nikdo až na pár lidí nic nekupuje, takže zánik, nebo koníček, já si vybral to druhý. Největší prodej a nejlepší je na turné, vyjet na turné, vzít co nejvíce věcí z distra, tak máš možnost prodat co nejvíce věcí, který se ti normálně roky válí doma. Turné jsou fajn, doporučuji, člověk si udělá větší přehled o světě, pokud se to dá tak říci.

5. Co všechno jsi už vydal a jaké jsou plány do budoucna? Kam se bude label ubírat? Je stále co zlepšovat nebo hlavně záleží na vydaných titulech, které se dokážou snadněji prodat? Konkrétně: Je určitá kalkulace ve vyhledávání titulů? Přeci jenom, po čase se může projevit určitý kalkul. A osobně, kdybych byl v pozici většího labelu, určitě by tento faktor (částečně) byl ukotvený v bodech, kterých bych se držel. A aby nedošlo k nějakým nedorozuměním, tam kde se pohybuji, tam tento faktor skutečně nepoužívám, jen jak jsem psal, v případě velkého labelu bych se o něj opřel.

Syky: Pokud do labelu vrazím třeba půl mega, potřebuju samosebou aby se mi "něco" vrátilo. To je normální logika věci, a nemám s tím problém. Jen to nesmí dopadnout tak, že budu vydávat jen věci co zrovna frčí. Ale tohle není můj případ, a tak se podílím jen na tom co mě opravdu baví. To tu vážně mám vypisovat na čem jsem se podílel? … mrkni sem http://www.discogs.com/label/Exit+Production. No a dříve či později vyjdou parádní desky na kterejch se budu podílet…. Hiroshima Nightmare / Azid split LP, Behind The Cemetery Wall / Kaosquad split LP, Kraost 7"EP, Rabies / Chulo split 7"EP. Co přijde dál, to se uvidí…

Bořan: Co vše jsem spoluvydal nevím, žádná pořadová čísla nevedu a ani si to nikam nepíšu. Hlavní je, že to vyšlo. Plány jsou Behind the cemetery wall/Kaosquad split LP,Rabies/Chulo split Ep a Hiroshima nightmare/Azid split LP.Ano je stále co zlepšovat, třeba posílat slíbené peníze včas. Ohledně kalkulu je to spíše pro někoho jiného. Mého mini labelu se to netýká. Přispívám na to co chci.

Sucháč: Mám mikrolabel zaměřený na underground, tudíž mě nějaký kalkul míjí. Vydal jsem jen pár věcí v kooperaci a jednu sám, plány nejsou, přijde to samo. Kam se bude ubírat? To nikdo neví... Kalkul asi u větších labelů funguje, i když si myslím, že u nás až tak moc ne. Tady každej každýho zná a tak je to stejně všechno o známostech, kamarádství - myslím tím vydávání zaběhlejších kapel. Vydávání zahraničních kapel u nás, hlavně různých veteránů, asi trochu promyšlené bude. U zahraničních větších labelů je to jasný, co si budeme povídat.

Samuel: Žádné plány nemám. "Destroy The Dreams", tak se jmenovala písnička od 411, snažím se žit teď. Chci dál dělat věci, co mně baví, pomáhat lidem, jejichž práce si vážím. Samozřejmě plánuju v hlavě, ale vydání desky je věc peněz a se sejít se skupinou na jedné vlně.

Láďa: Jde celkem o nějakých 40 titulů, z toho zhruba polovinu tvoří sólovydání a polovinu kooperace, ty ale poslední dobou začínají trochu převládat. Žádné jasně dané plány nemám, pouze ten, že občas na něco přihodím. Pokud s něčím kalkuluju, tak pouze s tím, kolik jsem schopen daného titulu rozšířit, kolik tím pádem přispěju na vydání, jestli vůbec něco a jestli na to mám.

Kubajz: …………………………………………………..

Albánec: Hm, tak krom kazety Revoluční zpěvník, což je vlastně bootleg, jsem nevydal nic - pouze ta kooperace. K té kazetě - jde o songy Interbrigadistů a anarchistů bojujících v občanské válce 36-39 proti fašistům. Jde o songy Španělů a Italů companěras a nevím jestlik u nás vůbec vyšla, fakt nevím! Jinak jak jsem řek, jde o koníček a do budoucna nepočítám s ničím víc jako ta kooperace, takže zbytek otázky je na jinčích týpcích a týpkiň! A zlepšovat je vždy co.

Miloš: Milión otázek v jedné…. Ale nejsem velkej label, takže toho dost můžu vynechat. Co jsem vydal si najdi na webu. Není sice nějak extra profesionální, ale tohle tam zrovna náhodou je, hehe. Plány, to je silné slovo. Momentálně se pracuje na vinylové edici desky Lies od Krabathoru. Kam se budu ubírat, to zní dost osudově, hehe. Nechám tomu volnej průběh, ale z pohledu na vydané tituly soudím, že většina toho, co v budoucnu vydám, bude něco z domácí metalové produkce. Ale jinak máš pravdu, samozřejmě že uvažuju i o tom, jestli se zrovna to, co chci vydat, nějak prodá, aby se to aspoň zaplatilo. Nemůžu vydávat všechno, co se mi líbí. To bohužel nestačí. Ale kalkulace bych tomu neříkal. Pořád je to na rovině pocitů.

PHR: Vydali jsme teď LP s kódem PH 161, Mac Gyver. Nevím jestli je zvlášť smysluplný tu vypisovat předchozích 160 titulů, nadšený čtenář nechť použije naše webowky www.phr.cz Šakale, ty nikdy v pozici většího labelu nebudeš, takže opustíme pozici filozofie kokotizmu devadesátých let, kdy scéna chytračila o tom jestli je v pořádku dělat k LP obaly na křídovým papíře. A ti venouši co to řešili, dělali doma kopírovaný kazety k nimž jim obaly xeroxovala mamča v práci. Prostě, nepřijde mi smysluplný řešit kosmickej program USA když tomu piču rozumím. Každej label to má nastavený jinak, mám dojem že je to fakt hodně individuální. U nás to je nějaká muzika co nám nakope kule, zatlačí do rohu a namlátí nám hubu. A rejsuje se možnost že se do několika měsíců dostaneme na nulu. To spíš platí o CZ/SK kapelách, u těch cizích je to spíš tak že jsou to tutovky který nám krejou finančně prdel. Kalkuly nevedem, nejsme Brutal assault ani Warner brothers, ale parta smradlavých pankáčů.

Špička: Dalo by se říct, že v posledních pár letech to dělám s jistým kalkulem. Ty peníze, který vrazím do vydání české kapely / české nahrávky vydělám (tady bych ještě upozornil na opatrné používání slova vydělat - spíš se mi vrátí náklady, takže ty peníze zase zpátky vrazim do něčeho jinýho) vydáním cizí kapely. Takže to je taková houpačka - singl švédský kapely (Warvictims, Brottskod 11, Electric Funeral, Crutches atp.) vydělá na singl český kapely. To je základní finanční rovnice několika posledních let u Phobia Records. Jo a kam směřuju nebo budu směřovat? Do Švédska … to je přece jasná věc. Diskografie: http://www.discogs.com/label/Phobia+Records

Peťa: Většinou spíš se jedná z nedostatku financí o kooperace, nemám na to více prachů, nebo bohatýho fotra, aby mě zaplatil vydání. Kalkulace těžko říci, chci vydat to, co se mě líbí, ale prachy na něco co se mě nelíbí bych nedal, ale samozřejmě, že nechci vydávat jako každej druhej label vše, nechci vydávat sračky, musí to šlapat kapele. Nejlepší spojení pro vydání, je poznat lidi z tý kapely, ještě lépe jejich produkci a pak není co řešit, ale to v každém případě (ve všech případech) nejde, pokud jde, je to super.

6. Jaká je prodejnost titulů v ČR a jaká do zahraničí? A jak na tom je distribuce?

Syky: Nulová, takřka…. Nijak moc se ani nesnažím prodávat…. Spíš měním, anebo když máme koncert vrazím distro k tomu Šakalovu (tobě vole) mě u toho totiž moc nebaví "stát" hehe. Z pětadvaceti titulů na kterých jsem se podílelm mám k dispozici asi sedm titulů, takže tak špatný to samozřejmě není hehe.

Bořan: Moc do zahraničí neposílám, takže nevim. Vždy mám jen pár ks, takže to neřešim. Měnim a něco prodám.

Sucháč: Já se zaměřuju spíš na cizinu, jak s prodejem, tak s výměnami. U nás je tolik labelů, že to nemá při velikosti mýho mikrolabelu v ČR smysl. I když jsem vždy rád, když si někdo domácí do mýho distra, ať už na webu nebo na nějaký akci, cestičku najde! Na Playfastu jsem neprodal skoro nic, Na Paranoya festu v Německu za 100 Euro + výměny a to tam bylo dost fakt parádních dister a moje mikrobedýnka tam ani nebyla vidět! U nás holt jedou hadry a další cetky, jinde desky.. tady se vždycky najde tak padesátka lidí, co si desku (českou, ne úplně profláklou kapelu) zaručeně koupí, zbytek je o chuti a náhodě. Je to vidět u předběžných objednávek některých titulů, který si tím snaží předběžně ověřit/zajistit financování. Taky je vidět, že spousta našich labelů, asi už ze zoufalství, prodává na různejch portálech jako Aukro, Ebay, Discogs atd. I já občas něco vystavím.. Nebaví mě to, ale co naděláš, když to nechceš zabalit a zbankrotovat...ještě před pár lety by tě s tím většina lidí v hc/punk scéně poslala do háje.

Samuel: Samuel Records byl a vždycky bude malá myš, podlampový hráč. Prodeje oscilovali někde k nule … něco se prodalo hned, něco po slevě … pokud vím, tak v Německu není zase tak velký problém prodat press - samozřejmě pokud hraješ ten správný styl :. Myslím si, že desek se prodává dost, bavím se o vinylových deskách. CD jsou myslím nosič, který již i velké firmy odepsali a to o něčem vypovídá. Hlavně funguje i ebay, discogs a hodně desek seženeš při troše štěstí za dobré peníze odkudkoliv ze světa.

Láďa: Ve svém případě tohle moc srovnávat nemůžu. Zcela výjimečně něco posílám na Slovensko, jinak vše řeším pouze v rámci ČR, včetně výměn.

Kubajz:……………………………………………………………..

Albánec: No mohu odpovědět jako u otázky č.4 - hihi. No prodám minimum - spíše výměny. RUDIO DE ODIO - kurde teraz si nevzpomenu ani za cypa jak se jmenuje ten frajer ekvádorské co spol od času do času něco směníme. Nesedím doma. Moje španělština je véce než trapná a anglicky neumím, což je kurevský handicap. Čekám na odpověď od Dragana ze Srbska. DEMOKRATIZACIJA PALICE - moji koně, klasik lopato punk. Miloš: Co na to říct? Jde to, ale mohlo by to být lepší, haha.

PHR: U CZ/SK kapel je to o prodejích 90% v CZ, u těch cizích zase 90% do ciziny. Zvláštní schizofrenní situace, že? Český distribuce moc nemakaj, spolupracujem jen asi se čtyřma, vše je zpestřený osobníma vztahama, který to někdy docela vyhrocujou a vše je silně v iracionální rovině. Naprosto vymizely malý distribuce a ty zbytky co jsou nemá smysl kontaktovat kvůli 3 ks LP do komize prodaný za tři roky. Škoda, další kolorit devadesátek je v piči:) Náš problém je v tom že jsme ve fázi kdy nemůžem měnit naše drahý desky, který nejsou bootlegama= mají drahý licence, mají dobře udělaný obaly. A za ně dostanem různý ne úplně dobře dělaný desky. Takže posledních několik měsíců makáme na tom sehnat si profesionální distribuce po celým světě a zároveň to nějak skloubit s DIY etikou našich starých partnerů a hlavně naší.

PHR (Petr): Prodejnost? Co to je? Obecně je prodejnost poslední dobou stále horší a to v podstatě skoro u všech titulů. Ale pokud vezmeme to co se v dnešní době ještě prodá, tak je to velice individuální. Samozřejmě, že CD české kapely se bude prodávat spíš na lokální úrovni (i když pár šílenců, kteří si do distribuce pořídí české CD v cizině taky existuje). Naproti tomu LPs zahraničních legend jako Anti-Nowhere League, Chaos UK, The Vibrators apod. se lépe uchytí v cizině. Naše distribuce aktuálně funguje v naprosté většině na místní bázi, i když občas se někdo ze zahraničí ozve.

Špička: Prodejnost (ne výměny!) jakéhokoliv titulu se dá počítat na jednotky výjimečně desítky (cca do 30) kusů, když neberu v potaz prodejnost limitovaných edic, který většinou zmizej hned. Český kapely víc tady, cizí kapely víc ven. Objednávky z distra (eshopu) jsou na tom teď momentálně tak půl na půl. Polovina sem, polovina ven. A posledních pár měsíců se mi zdálo, že převažujou objednávky ze zahraničí. A to mě asi sere nejvíc. Z naší slavné pidi grind / punk / hardcore scéničky se stává klub downloadistů a "nemám zájem" pozérů. Nemám nic prosti stahování, sám stahuju jako blázen, ale pořád mám v sobě zakódovanej nějakej reflex, že když si něco stáhnu a líbí se mi to, okamžitě se sháním po fyzickým nosiči. Ocení to kapela, ocení to label a člověk má pak taky hned dobrej pocit.

Peťa: Prodejnost v ČR se šíří skoro nule, nebo spíše pod nulu, jak jsem psal, o menší distra je těžký nezájem, v zahraničí, no nejlépe je na tour, a prodávat desky po koncertech, to je zkrátka super. Pokud se chceš finančně zrujnovat zařiď si distro nebo label.

7. Poslední roky se rozjela kooperace a to na celosvětové úrovni. Zároveň s tímto pro někoho sympatickým, pro druhé zase špatným "systémem" přišla velká vlna výměnných obchodů. Pokud zašátrám do minulosti, bylo tomu tak dost často, měnilo se vše. A tak je to návrat ke kořenům, kdy ještě před nedávnem byl na rozkvětu prodej. Připadá mi to jako kompenzace. Zároveň v tom vidím možnost shromažďovat víc a víc. Zda je to dobře nebo špatně, nechám na každém. Jak vy vidíte tento proces kooperací, výměn a vše co s tím souvisí? Jsi pro kooperace a proč? A opačně?

Syky: Kooperace jsou super, hlavně v tom že když je třeba 25 "kooperátorů" tak to je 25 noise dealerů který to dostanou třeba k dalším 25 svým známým noise dealerům….atd. atp. Deska může i dřív vyjít, protože když se podílí 25 lidí, dají dohromady peníze na vydání dřív než jeden jediný člověk. Když vydáváš titul sám, nemáš zase nejmenší problém vyměnit v krátké době třeba půl nákladu, u kooperací se ti často stane že se podílí třeba celá kooperativní parta v Cz, a pak už měníš jen přímo na koncertech a ne hned po vydání poštou. A přesto kooperace jasně vedou!

Bořan: Ano, je to ze 100% moje cesta. Výměny vítám, ale chápu, že když jeden label vydá 500ks nějaké desky sám, pohled na výměny se logicky mění.

Sucháč: Kooperace jsou samozřejmě skvělé a někdy (asi v dosti případech) je to i jediná možnost jak nějakou desku dostat na tenhle zkurvenej svět! Háček je ale v tom, že kooperace by měla být složená z labelů minimálně z celé Evropy, nejlépe i dál (tam je pak problém s poštovným..). Když se na desku složí deset vydavatelů z Čech, tak se to pak roky válí po všech distrech a špatně se to prodává. No a tím pádem to brzdí další aktivity. I když si myslím, že toho v současnosti vychází dost. Výměny jsou bez pochyby supr, když pominu, že se labely nějak těch desek zbavit potřebují, tak je to hlavně o tom, že se neznámé české kapely dostanou kolikrát do šílenejch končin světa a zase naopak se sem dostanou věci, které by přes velké distribuce asi cestu do Čech nenašly. Pro mě mají výměny jen jedno negativum, musím si držet distro, který bych jinak neměl.. Prodej má samozřejmě také své, dostanete rychleji zpět vložené peníze. Jenže v dnešní době, kdy se zas tolik maniaků u nás nenajde, co by si desku koupilo, je to problém.

Samuel: Samuel Records se zůčastnil několika kooperací. Super nápad jak dostat nahrávku mezi lidi a zapropagovat kapelu, které by se jinak třeba nepovedlo dostat na nějaký label a sami nemají dost peněz na vlastní náklad. To se samé platí o chuti se podílet na vydání a pomoct, třeba jen symbolickou částkou. Jak říkám, super věc, jen si myslím, že mnohdy se vytratí ta úzká vazba - label/kapela, kterou já osobně mám rád. Je to myslím, věc vkusu … nemám s kooperacemi problém, ale pokud něco vydám, dělat to již budu asi sám (bavím se o Samuel records).

Láďa: Já osobně se na celosvětové úrovni neprojevuju, mimo jiné kvůli jazykové bariéře. Soustředím se jen na tuzemsko. Kooperace jsou rozhodně dobré v tom, že člověk se může na něčem podílet, aniž by do toho musel investovat celé své jmění a aniž by mu potom doma ležely plné krabice neprodaných věcí. A jestli ty své kusy prodám nebo vyměním a jestli to měním za věci do sbírky nebo do distra, na tom zase až tolik nezáleží, každopádně, všechny tyto varianty používám.

Kubajz: Na kooperaci (česky spolupráci) by měla punk/metalová scéna stát. Tento systém se může zdát špatným asi těm "šťastným" kapelám, za kterými stojí velká firma. Aby to nevyznělo zle, všem úspěch samozřejmě přeju, ale trochu mi přijde, že pro velké kapely je všechno samozřejmost…. Nahrajeme nahrávku, label to vydá, distributor to prodá, pak management domluví tour...je to všechno fajn, ale vydat desku by nemělo být právo pro pár vyvolených. Proto mě baví pomáhat nadšeným a zapáleným mladým kapelám, pro které není všechno jen rutina a samozřejmost, a proto si podle mě zaslouží pozornost a podporu.

Albánec: Absolutně jedna. Kooperace!

Miloš: Výměny jsou sympatické, ale mám pocit, že stále víc labelů tuto praxi opouští. Má to výhody i nevýhody. Pokud někdo vydává věci, které se dobře prodávají, proč je měnit za něco, co se třeba tak dobře neprodá? Ale to se dopředu ví málokdy. Já jsem výměnám otevřen, jen výjimečně řeknu ne.

PHR: Kooperace jsou obrovsky náročný na čas a energii člověka co to koordinuje. To dělat nebudeme. Když to řeknu hodně blbě, je pro mě lepší desku vydat sám nebo nevydat, než jít do takhle nastavené kooperace. To máš jako s pěstováním zeleniny na zahrádce. Je levnější než z obchodu, ale pokud by si platil sám sobě jakousi minimální hodinovou mzdu, byla by násobně dražší. To stejný kooperace, nebo spíš koordinování. Pokud pošleš Vénovi peníze a pak ho jebeš kde jsou desky, je to super. Ale pokud domlouváš kapelu, lisuješ desku, tiskneš obal, řešiš promo, posíláš kusy spoluvydavatelům, je to na hranici duševního zdraví. Samozřejmě že si za to nemůžeš vzít peníze - je to neetické. Ale samozřejmě že ti nikdo nepomůže - proč taky když váš vztah je nastavenej stejně jako nakupování v Tescu... Většinu kooperací v kterých jsme byli jsme prožili aktivně, jsme pro, ale je to jen a pouze o nastavení systému. A čím víc krys na smetišti, nebo hráčů na golfovém hřišti, tím větší bordel.

Špička: Kooperace mám rád. A osobně preferuju koopearace, kdy co label to jedna země. Pak se ty desky líp udávaj, než když se podílí 10 labelů z jedný země. Ale i to má svoje kouzlo. Takže jsem pro všechny možný verze kooperací.

Peťa: Jasně kooperace mám rád, je to dobrý způsob, jak dostat titul k co nejvíce lidem do všech končin světa, fakt na stopéro!!! Ale někdy je složitější dostat od jednotlivce, který dává do kupy kooperaci, více info, také je lepší vydávat desky, který má v ČR pouze jeden label, tím zabráníš větší konkurenci, naprosto nesmyslný, je vydat desku, kde je 25 labelů jenom v ČR, protože pak většina lidí neví ani co s těma deskama, válí se jim doma, já to tak nemám, už předem mám domluvený výměny do světa, měním z 95 procent na mejdlo a známky, spousta lidí to už nedělá, protože se bojí o své desky, ale to je kravina, přeci, když to uděláš důkladně, tak nikdo neví, že jsou známky namydlený, vyměnil jsem spousty desek takhle a pořád měním, ale čas od času, se stává, že nechápe protější strana, že chci známky zpět a tak skončí v koši, takže poštovný je v řiti, já ale MILUJI VÝMĚNY, s podobnýma lidma ze světa, je to defakto přátelství. Naprosto nechápu labely, kteří něco vydají, spolu vydají a nevědí co s tím, nebo jim leží desky doma, těm lidem snad vzkázat to, dělejte výměny, je to opravdu fajn. Ale v klidu žádnej spěch, všechno má svůj čas.

7a. Otázka 7a je skoro otázka 7, proto tento název. No a hlavně otázka 7 by byla už moc dlouhá, haha. Takže, čím dál víc se rozjíždí kooperace, jenže má to své pro a proti. No, k věci, pro někoho to může být jen využívání toho, jak se dostat levně k deskám. Díváš se na to takto? Já osobně jsem si toho vědom, jenže jsem velký zastánce kooperací a tak mi tohle nevadí.

Syky: No levně, deska (tím myslím kus) mě stojí stejně jako kdybych vydával celou nahrávku sám. Takže bych to neviděl jako parazitování. Kdybych chtěl vydat třeba LP jen já sám tak bych do toho musel vrazit všechny prachy co jsem dal do všech kooperací. Takže co je lepší, podpořit vydání několika desek s vědomím že nás takových bude víc, a deska vyjde o to dřív. Anebo vydat jedno LP za deset let. Kooperace GO!

Bořan: Vždy záleží na domluvě. Mohu nabídnout někomu výměnu, pokud řekne NE máš samý kraviny, nebo sorry neměnim potřebuju cash, nemám problém.

Sucháč: Určitě se na to tak nedívám, myslím že většinu labelů jak u nás, tak v zahraničí provozují lidé, kteří svým způsobem života v tomhle prostředí prostě kapely podporují, vydávají jim desky, dělají koncerty atd z nadšení pro tuhle věc. Prostě tím žijou. Samozřejmě že se vždy najde nějaká ta tasemnice, ale je jich minimum a nestojí za všimnou... To že dostaneš desku za stovku, prodáváš jí za 200 nebo 250kč , je sice na první pohled dost divný, ale když si vezmeš, že ti jich polovina nebo i víc zůstane ležet v distru měsíce nebo i roky (a to včetně desek který dostaneš výměnou, protože je taky třeba neprodáš), tak je to v podstatě nutnost. Jinak by to distro ani label nemohl fungovat.

Samuel: Každý, kdo začne se sbíráním vinylů v tom "pojede" časem více a více. Nevidím problém, pokud někdo přidá peníze a má pro sebe desky levněji a dále je třeba mění … nemyslím si, že na kooperaci někdo zbohatne. Pokud tedy nevydáš bootleg INFEST :. Jak jsem řekl v předchozí otázce, klad vidím v tom, že se nahrávka dostane mezi lidi, kteří přispějí a Ti ji šíří dál. Pokud vím, kooperace se dělají hlavně pro méně známé kapely. Bohužel často končí ve výprodejích, v lepším případě se prodají hned.

Láďa: Kooperace jsou nutné hlavně proto, že málokterý jedinec má naspořené desítky tisíc na samostatné vydání a že některé kapely by bez kooperací nemohly vydat nic. Když pak někdo má desky za výrobní cenu 100 Kč, ale s prodejní cenou 200 Kč, takže je za tu prodejní cenu mění za jiné desky, tak je to jen logický důsledek toho všeho. Měnící protistrana je na tom většinou stejně.

Kubajz: Scéna je přesycená, to se projevuje jak slabou účastí na koncertech, stejně tak i zájmem, nebo lépe řečeno nezájmem o nové nahrávky, každý má málo peněz a tak si vybírá kam jít a co koupit. I když i s málem se dá vyrazit na spousty akcí a pár desek do měsíce se dá koupit, lidi jen neumí s penězi hospodařit, ale to už jsme jinde. Když si k tomu připočteš poštu, vloženou energii a čas, zas o tolik levnějš tě ty desky nevyjdou. A na tom, když mezi sebou dva maniaci posedlí hlukem v drážkách mění svoje úlovky, nevidím vůbec nic špatného :-)

Albánec: Dlouhá otázka, krátká odpověď - souhlasím s tebou.

Miloš: Co myslíš kooperací? Vydávání desek několika subjekty (ne vždy jde o labely) současně? Tak evidentně to nějak funguje. Já jsem ale spíš sólista, nejen v případě labelu, ale tak nějak obecně jsem typ "co si upeču, to si sežeru". Někdy to nevyjde a moje smůla, jindy se to vyplatí.

PHR: Pokud někomu přijde normální aby Péťa ABACK spoluvydával Komatoz LP a jeho podíl byl 800kč, peníze poslal několik měsíců po vydání, tak je to super! Mě to přijde marný. A jsem pro aby lidi z kooperací tu desku vydávali, aktivně vydávali, ne že borec má tři roky label a pak se mě ptá jak se lisuje deska (není to Péťa:). Tihle lidi způsobujou jen to že nefunguje jakejsi samoočistnej mechanismus vydávání, tzn. Ať je to pičovina po umělecké stránce, nesmysl po obchodní stránce, vyjde to, protože se na to složí 23 labelů a náklad EP je 300 kopií. Jsem pro, ale je potřeba si uvědomit tyhle věci v kontextu!

Špička: Jo tak nějak to beru i já. V podstatě z každý výměny, kterou udělám si nechávám jeden kus pro sebe. A pokud jde o desky z kooperací, vždycky je dobrý mít doma něco na výměny ne?

Peťa: Jasně, že to má pro a proti, to je jako jezdit na skateboardu a myslet si, že se naučím vše bez pádů, naražený prdele atd... o kooperaci jsem psal již výše pár slov, souhlasím s tebou, vyměníš desky také samozřejmě do své sbírky pouze za cenu nákladů a poštovného, pokud tedy nemydlíš známky. Je to opravdu každého věc, co si poté dělá s deskama, jestli mění do své sbírky nebo do distra. Myslím, že každej Label si vždy nechá čas od času nějaký kopie do své sbírky z vyměněných titulů. Je to naprosto normální. Vždy se nemohu dočkat balíčku, na který čekám třeba měsíc, ne-li déle, nebo dříve, má to své kouzlo! A také jeden z důvodů proč měním desky.

8. Poštovné je za posledních pár let na takové výši, že je dražší než samotné tituly. Jak se vypořádáváš s tímto sakra zapeklitým problémem a sleduješ úbytek objednávek kvůli drahé poště?

Syky: V čechách to neřeším, a když už někomu napíšu do ciziny stejně nemaj zájem o český kapely, popřípadě už nabízené tituly mají od jiných lidí co jsou aktivnější než já. Takže já tenhle problém nemám.

Bořan: Drahá pošta je hlavně kvůli téměř nulový konkurenci v tomto oboru, ale já posílám jen hodně málo, takže na to seru. Zbytek otázky je opět spíše pro větší labely, nebo labely co vydávají jen samy a ne v kooperaci.

Sucháč: U nás to ještě jde, 50-80 kč není zas tak moc. A ještě jsme taková malá prdel světa, že když člověk občas někam zajde, tak si většinu těch desek může vyzvednou osobně. Horší je to do ciziny a to hlavně u těžších objednávek a nebo mimo naši posvátnou EU. No a ještě horší než klasický prodej po objednávce, kdy je to problém kupujícího, je to s výměnami.. Nezbývá než mydlit, mydlit, mydlit !!! A to nemluvím o clu, které nám Kalousek zařídil. Desky mi ale poslední dobou projdou bez cla, stačí se domluvit s odesílatelem, aby tam napsal cenu do 10 dolarů, nebo aby tam napsal "used records" a jako druh zboží udal dárek. Asi je také dobré, aby desky byly odeslané ze soukromé adresy a ne z nějaké firmy nebo labelu (myslím tím, aby v adrese odesílatele bylo jen jméno). Už se mi stalo, že balík na celnici prostě rozebrali. Možná je i dobré, aby desky zalité v igelitu byly rozdělané, aby nevypadali jako nové, pak celník pozná prd! Myslím, že kdo chce, tak si to poštovné zaplatí. A to včetně cizinců.

Samuel: Nemám s tím nějaký zásadní problém, ani to neřeším. Poštovné na svém druhém labelu dotuji, jinak se snažím nějak vyjít vstříc tomu, kdo si desky kupuje. Snažím se v tom najít nějakou matematiku, rozhodně u Samuel se nikdy neplatilo poštovné/balné … Pokud já desku chci, tak rozhodně nekoukám na poštovné. Mám svůj "wantlist" a tak je již cena desek v kategorii "kurevské ceny" a poštovné je pak už zanedbatelné.

Láďa: Prodávám hlavně na akcích, přes poštu podstatně míň, takže to nevnímám zase až tak dramaticky.

Kubajz: Všechno je drahé, takový je život v kapitalismu, nemusí se nám to líbit, můžeme na to nadávat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. A bude hůř.

Albánec: Vyjebaná doba! Platy stejné a všecko čím dál tím dražší, ale nechci se zabřednout do politiky. No poslat na Slovensko epko a plakáty na fest za 95 korun je masakr! No bágla na zádech na koncerty už taky nesmíkám. Občas se dohodnu na daném titulu a potkáme se osobně - má to své kouzlo, hlavně v Gumoku a na Terase. Naše místní knajpy, jak jinak, že - hihi. Prostě regionální cyp. Dnes už banda objednává více titulů ve více lidech z pochopitelných důvodů, ale to je zase otázka pro labely a né dobrodruha - hihi!!

Miloš: S tím se nedá vypořádat. Není jiná možnost, než to zaplatit. U vinylů to tak bylo vždycky, takže mě to nepřekvapuje (mluvíme o mezinárodních zásilkách, ne?). Je škoda, že tu není fungující konkurence. Když např. z Německa dostanu balík, kterej má řekněme 10 kilo, tak stojí x euro. Kdybych ho vzal a chtěl poslat zpátky, tj. na stejnou adresu stejně těžkej, zaplatím 5x tolik. Otázka, kterou já kladu: proč?!?! Kde je chyba?

PHR (Petr): Poštovné je dlouhodobě skutečně sakra problém. A to jak při nákupech z ciziny tak u objednávek u nás v e-shopu. U nákupů zahraničních desek se to snažíme řešit většími objednávkami a tím rozložením poštovného na víc kusů zboží. Ale ne vždy je to možné a samozřejmě, ne vždy to funguje. To poštovné bohužel často stoupá geometrickou řadou. Výsledkem je nutnost mít některé desky dražší. U objednávek u nás z e-shopu je obecně nejspíš vidět trend úbytku malých objednávek (jedno CD, jedno triko…). Lidé spíš počkají a objednají víc najednou, nebo se s někým spojí a udělají společnou objednávku. To je určitě výhodné v tom, že účtujeme jednotné poštovné bez ohledu na velikost balíku.

Špička: Když něco chci do distra za každou cenu (hlavně teda pro sebe kousek, že ano), tak ani pošta není problém. Haha. Ale to už hraničí občas s demencí, kdy nakupuju desky, který jsou pak tady v podstatě neprodatelný. A myslim, že ceny poštovného do zahraničí od nás jsou pořád pod průměrem cen za poštu např. v Evropský unii. Taková pošta ze Švédska nebo Španělska … to je mazec!

Peťa: Jasně proto mydlím známky, akorát, že víc jak dvoukilovej balíček nepošleš na známky, ale můžeš jich poslat třeba 1000 za sebou, dá se to ojebat, tak to jebejte - dělejte, i když občas to trvá dostat balík zpět se známkama, odmítám podporovat byznys kooperaci jakou je pošta. Už tak jim jdou prachy z našich daní, zkurvencům!! A při zakoupení známek taktéž. Poštovný vyjde kolikrát dráž než samotný desky. Souhlas, hlavně na singlech je to znát.

9. Většina distribucí se rozrostla do nebývalých rozměrů. S tím souvisí problém, jak dopravovat všechny ty krabice na koncerty. Navštěvuješ běžné malé koncerty plně zásoben zbožím nebo se už věnuješ pouze velkým festivalům a po zbytek roku necháváš chod na internetovém obchodu?

Syky: Většina distribucí se rozrostla do nebývalých rozměrů. S tím souvisí problém, jak dopravovat všechny ty krabice na koncerty. Navštěvuješ běžné malé koncerty plně zásoben zbožím nebo se už věnuješ pouze velkým festivalům a po zbytek roku necháváš chod na internetovém obchodu? Tu svojí jednu tašku s LP a 7" vždycky uvezu kamkoli hehe.

Bořan: Distro beru jen v Písku.

Sucháč: Moje distro se moc nerozrůstá, snažím se ho držet zkrátka, snad se mi to i daří. Nebaví mě jezdit s distrem nikam, nebaví mě ani udržovat distro na webu, je to ale nutnost. Jediný z čeho mám radost, co se distra týká, je, když si tam někdo najde nějakou fakt zajímavou desku a je z ní celej na větvi! A že tam občas nějaký ty špeky mám.. Teď jsem byl delší dobu nemocný a tak jsem se konečně dokopal tomu dát na webu nějakou tvář. Vezmu to sem tam občas někam, radši mám malé akce jak u nás, tak v cizině.

Samuel: Desky již prodávám jen pro okruh svým přiznivců, se kterými komunikujeme na přátelské bázy. Jinak jen e-shop. Na koncerty desky nevozím, nemá to skoro cenu, pro mě to nemá cenu - pokud vezmu náklady, usilí, čas …

Láďa: Já toho na prodej moc nemám, takže přestože všude jezdím vlakem, berou s sebou úplně všechno, což se mi vejde do jednoho batohu na zádech plus jedné nebo dvou igelitek. Jezdím na velké i malé akce, ostatně, internetový obchod žádný nemám, pouze občas něco nabízím přes Aukro.

Kubajz: ……………………………………………………………

Albánec: Tod pro jiné sokolíky. Malé koncerty navštěvuji čím dál tím méně, ale pokud ta akce má smysl jako, že jde o nějaký benefit, třeba na fnb, co dělají pacholci ve Frydku Mistku - tak tyto akce se snažím podporovat. Jinak jezdím na Obscene Extreme od prvního ročníku bez přestávky. Jebe mne, že na Playfestu jsem byl pouze raz!!! Su kokot.

Miloš: Malé koncerty jen pokud jsou blízko. Protože se tam moc neprodá a když si vezmu, že je minimálně půl dne v háji, plus benzín plus vstupné, tak to skoro ani nemá cenu. Takže spíš to druhé. Velké festivaly v létě, jinak volnoběh na eshopu.

PHR (Petr): Ha ha, tak to jsi se trefil. Velmi často se u nás objevuje nerudovská otázka "Kam s ním?". Hlavně vinylů máme poslední dobou stále větší množství a když se k tomu přidají CD, trika a další tak by nebyl problém zabrat všechny stoly v klubu. Na velké akce typu festivalů se většinou snažíme brát větší distro, pokud jedeme třeba do klubu bereme většinou jen malou část distra (v naprosté většině pouze vinyly).

Špička: Už pár let sebou krabice na menší koncerty nevozim. Jenom kapelový distro. Když už se s tím tahám tak na ty větší akce. Festivaly, celodenní koncerty atp. Dřina vynaložená vs. prodej jsou už pár let v pěkným nepoměru.

Peťa: Jasně že beru na koncerty distro, na festival jezdím s distrem akorát na PLAY FAST OR DONT FEST, ostatní festy jsou už jenom byznys těžkej a za distro chtějí keše, což je úplná kokotina fungující jenom v ČR, my Češi jsme vážně kokoti i z těch punx chcem / chtějí rýžovat prachy, neskutečný je to, co se tady děje! Proto rád jezdím za hranice našeho hnoje. Internet, jo občas si něco někdo koupí. Tahám se s distrem většinou sám a v krosně, nedávno jsem vážil krosnu a měla 41 kg, to jsem dal na zádech a naposledy, je to hroznej mor, takovou váhu táhnout na hřbetu, kór když pak zjistíš, že si prodal pouze jedno CD a jeden singl a možná ještě nášivku. Jak píšeš, distro se rozrůstá do rozměrů, že vše se nedá díky množství a váze vzít, pokud to táhneš v batohu. Jednou mě říkal jeden borec tohle "jo distro to je kříž" a po čase jsem dospěl k tomu, že je to v podstatě pravda, protože kdo nikdy distro nedělal, netahal se sním po koncertech, vůbec neví o čem je řeč. Někdy bych to ale přál těm rozmazlencům, co sedí pořád u počítače píšou píčoviny na internet - fórum na webu, facebook, v podání vychytralích keců, jak a co se má dělat a přitom nikdy nepoznaly to pravé jádro v pravém slova smyslu ha, ha. Když je venku třeba - 10°C a odhodláš se jet 130km tam a zpět na koncert s krosnou plnou distra, která má třicet kilo, poté ti ujede přípoj a mrzneš venku, tomuhle já říkám odhodlání. Většina punx u nás tohle nechápe, nebo to tak nemá, protože jsou líní dojít na koncert, natož dělat nějakou aktivitu. Samozřejmě, že to dělám proto, že to chci dělat, ale jak píšu, přál bych to těm všem vychytralým idiotům v diskuzích!

10. Nabízí se otázka profesionalizace labelu / distribuce. V našich končinách jev docela známý. Co to všechno obnáší, pokud jedeš na oficiální straně a pokud v tom jedeš pořád jako zapálený fanoušek, napadlo tě někdy se začít živit tímto "koníčkem"?

Syky: Tady nemám co říct, nad tím jsem nikdy ani neuvažoval. Bylo by super dělat něco co mě baví (a to je právě tohle) na druhou stranu tady je nutností minimální vstupní kapitál na rozjezd, a ten nemám.

Bořan: Na tuto otázku nemá cenu abych odpovídal, je určena daleko většímu labelu než je War pigs.

Sucháč: Napadne mě to vždycky, když se mi nechce do háku. Hned z toho ale vystřízlivím, protože ta představa, že na tom vydělávám, mi moc příjemná není. Vše co z labelu dostanu se v podstatě dvojnásobí penězma z rodinnýho rozpočtu a jde znovu do labelu, distribuce a koncertů - je to prostě totálně provázaný s naším životem. No a stejně to u nás už ani nejde, jsou tu starý dobrý zaběhlý labely a distribuce a snažit se dostat mezi ně a přebrat jim "zákazníky" je blbost. Nemáš šanci, pokud nemáš někoho, kdo tě dotuje, abys rozjel velkej kšeft, mohl nakupovat po celém světě aktuální desky rovnou, bez výměn a za hotový, vydávat samostatně haldu titulů za rok atd. Samozřejmě představa mít svůj kamennej kšeft je nádherná, ale u nás asi utopistická. O to víc když máš dítě, hypotéku a všechny ty sračky kolem... Nehledě nato, že bys takovej kšeft musel otevřít v Praze nebo Brně.

Samuel: Napadlo, ale nikdy jsem to neuskutečnil. Je to těžké živobytí a běh na tenkém ledě.

Láďa: Vše kolem hudby dělám čistě amatérsky. Profesionálně nedělám nic a nikdy jsem nedělal. Všechno je to jen koníček. Na druhou stranu lze současně tvrdit, že byť se tím neživím, hlavně v časech festivalů se tím částečně přiživuju. Například na Obscene Extreme v posledních letech prodávám s Lecterem a za celý fest vydělám tak 3-4 tisíce, což je sice zanedbatelné oproti větším distrům, ale mně to v dané chvíli výrazně pomůže.

Kubajz: …………………………………………………………….

Albánec: Napadlo, ale tj. tak všecko - prostě zedník až do konca života!

Miloš: U mě se to nenabízí. Jsem rád, že peníze, které label spotřebuje, si na sebe sám vydělá. Ale neumím to dělat tak, aby vydělal i na mě a na rodinu. Budu věčným amatérem.

PHR: Známý? Kolik lidí se tím živí? Z punku já a Barvák. Dva lidi na deseti milionovou republiku ti přijde hodně? Mě teda moc ne... Koukni se, kolik lidí se tím živí v Německu a pak se můžem bavit na nějaké úrovni, zatím seš dost mimo:) Já se tím živím prostě proto, že nejde dělat 14 hodin denně label/distro a při tom chodit na 8 hodin do práce. Netuším jak to má kdo nastavený, ale mám obavu že na tomhle levelu je to jakási časová nezbytnost. Menší labely jsou na tom líp v tom že jejich agenda spočívá v násobně menším množství práce. Ale budou potrestáni tím, že když to budou dělat dobře tak se tím budou muset živit taky. Jsem zapáleným fanouškem a jiní zapálení fanoušci mě živí. Je korektnější abych se živil u pásu v Zetoru? Label je nejlepší práce na světě a jsem rád že můžu být jeden ze dvou lidí v republice který to živí!

Špička: Napadlo mě to. Ale hned jak jsem si spočítal kolik prodám čeho třeba za měsíc, tak mě přešla chuť. V mým případě je to pořád drahej koníček, kterej se v posledních letech ustálil na finančním výsledku - nula od nuly pojde. Což je stav, kterej mi vyhovuje, kdybych na patře necejtil pachuť z dluhů, který jsem si nasekal vydáváním desek v začátcích labelu. Míval jsem velký voči a málo rozumu.

Peťa: Profesionalizace labelu, distribuce, podle toho co člověk bere za profesionalizaci - čemu člověk říká profesionalizace, s tím malým prodejem desek je nemožný, aby se tím člověk živil. Ukaž mě v ČR jeden label, distribuci, který se živí čistě jen prodejem desek, kazet, CD, nebo zinů, žádný takový label neznám a defakto ani neexistuje a dlouho ani existovat nebude. (Samozřejmě jsem myslel label, distribuci se vším možným, tudíž i s hadrama…, poz. Šakal). Jestli ty takový label znáš v ČR, dej mě echo, rád bych si s takovým člověkem popovídal. Kdyby větší labely neprodávali hadry, jako trika mikiny, a další blbosti (dokonce už i ponožky jsem viděl, kam jsme to spěli?), tak by se tím nikdo nemohl živit. Moje distro nebude NIKDY dělat mikiny, trika ve velkým. Občas pár triček ano, ale jenom do jistý míry, ne třista trik, pak nějaký placky a nášivky, a tím to končí, ale víceméně opravdu jenom poskromnu, protože jsem začal s labelem vydávat a pomáhat klasickým způsobem - kapelám dostat na svět nahrávky. Nevidím žádný spojení dělat z labelu textilku a tak to taky zůstane. Vážím si labelů a dister, kteří to dělají ze svého nadšení aniž by z labelu a distra dělali obchod s hadrama. Ano je to pro mě jakýsi koníček, dělám to co mě baví, vždycky mohu říci ne, a vysrat se na to, ale to neudělám, protože, tím žiju, pro mě je punk životní styl, občas mívám pocit, že pro spoustu lidí to je jakási zkurvená móda a póza. Mám rád spolupráci s lidma ze světa, kteří jsou bratři a sestry, je to jako jedna velká rodina. Mohu říci, že bez distra a labelu, by mě to na tom světě bavilo méně. Kam se poděli, pankáči, kteří se zajímají o nahrávky neznámých kapel ze světa, namísto masového stahování? Žádný předražený hadry a další blbosti dělat fakt nehodlám, třemi slovy MRDAT ZKURVENEJ BYZNYS!!!

11. Specializace na vinyl nebo je to jedno? A druhá část otázky. Limitované edice: mají úspěch v porovnání s cenou, kterou je do toho třeba vrazit a kdy má smysl dělat Ltd.edice? Co by mělo být jako minimum pro limitku? Už pouhý jiný obal, nebo plakát navíc anebo něco víc extra?

Syky: Vinyl a pouze vinyl. První tři tituly byly kazety, ale od čtyřky vinyl. A jinak to ani nebude. Limity jsou fajn, a co by mělo být minimum? Ano klidně i jen pouhý obal proč ne! Když toho bude víc budu samosebou rád (barevnej vinyl, anebo jak dělal Barvák před pár lety 7" navíc oproti regulerní verzi). A pokud je tam něco navíc, nemám problém připlatit si. Ale pokud je "jen" jinej obal, ale náklady na něj jsou stejný jako na regulerní verzi, měla by být taky cena stejná jako regulerní verze. Je to samosebou super věc pro vydavatele, protoře "vinyliaci" si koupí limitku hned jak vyjde aby jí "nepropásli" a tím pádem vydavatelé mají brzo zpět alepsoň část peněz které do vydání vložily. A když vydáváš třeba desku sám, a bereš si na to půjčku, nebo do toho vrazíš úspory či rodiný peníze potřebuješ je vrátit brzy to je jasný, a nemám s tím problém.

Bořan: Jen vinyly a kazety. Vlastně ne, vydal jsem v pár ks i druhý CDr Fire walk with me. Limit - těžko říci, barva vinylu, jiný obal, nebo nějaký bonus (nášivka, placka, DVD atd.)

Sucháč: Jedu jen ve vinylech, sám bych třeba cd nevydal, ale pokud by přišla nabídka kooperace, která by byla fakt zajímavá, stejně jako třeba knížka nebo i nějaká aktivita, určitě bych jí podpořil. Limitované edice - moc rád je nemám, pokud jde pouze o formální záležitost (barva vinylu, jiný obal, +cd, nějaká další blbůstka..). Ltd edice by měla mít duši a stejně tak by měla o něčem vypovídat. Měla by být vydaná prostě k něčemu, k nějaké události, k nějakému výročí atd. A jak by měla vypadat? Všechno jinak (180gr. vinyl, jiný obal, bonusy v podobě plakátů, grafik, určitě nějaká muzika navíc - nejlépe sedmipalec, masivní booklet atd.). Vyloženě mě sere, když taková edice existuje u každý třetí desky..

Samuel: Nevím co k tomu napsat. Někdo udělá malý press, prodává ho za náklady a obaly dělá třeba ručně. Desky se prodají a jede se dál. Někdo udělá limitku, prodá ji a má na zaplacení části pressu. Nemám problém ani s jednou variantou. Osobně mně limitované edice nějak nezajímají a nevyhledávám je. Pokud se mi deska líbí, chci ji mít doma na vinylu. Nedávám přednost ztvárnění nad obsahem, takže nosič může být 100x limitovaný, ale když se mi nebude líbit hudebně, tak ho již nekupuju. Nemám to doma kam dávat. Úmysly vydavatelů ale nejsou vždy zcela "čisté", ale s tím ať si každý naloží dle svého.

Láďa: Prvních pár let jsem vydával všechno možné - vinyly, kompakty, mikrokompakty, kazety, videokazety, ale posledních pár let silně převládají vinyly. Pokud jde o limity, tak o nich moc nepřemýšlím. Třeba limitovaná verze INSANIA - "R.U. Dead?" vůbec nebyla v plánu a vznikla proto, že krátce po vydání mi Martin Valášek z Malárie poslal nepoužité přebytečné obaly původního singlu "Vertigo" z roku 1993.

Kubajz: Samozřejmně vinyl, pouze výjimečně CD, a rád bych navázal spolupráci s někým, kdo se zajímá o kazety. Limit edice uznávám, a jako fajnšmekr si nenechám ujít limitku žádné mojí oblíbené kapely. Dle mě by se měla limit edice lišit hlavně barvou vinylu, pokud tomu tak není, jsem zklamaný a limit pro mě přestává být zajímavý. Limit LP Hiroshima nightmare/Azid, který právě připravujeme se bude lišit modrou barvou, navíc bude plakát a CD verze alba, na kterém budou navíc ještě bonus songy od obou kapel, které se na desku nevešly.

Albánec: Tož k jedenátce nevypotím nic - hihi!

Miloš: U mě jen vinyl. Dělal jsem to před nástupem té módní vlny, zrovna tak teď během ní, a bude to tak i po ní. Limitovaným edicím moc nefandím. Nevidím v tom smysl. Ale lidi mají potřebu vlastnit něco, co ostatní nemají, nebo aspoň ne moc ostatních. V tom je to kouzlo. Nejde o atraktivitu, ale o exkluzivitu. Každej je nějakej a proti gustu žádnej dišputát. Jako sběratele je mi úplně jedno, jestli stejnou verzi desky má spolu se mnou milion lidí, nebo jen třeba dvacet. O její hodnotě rozhoduje jen to, jestli z ní mám radost. Vědomí, že ji má kromě mě jen dalších dvacet lidí, mi to potěšení neznásobí. A naopak. Vědomí, že nějakou desku má milion lidí, tj. že absolutně totálně není vůbec ani trošku vzácná, mi z ní potěšení nevezme. Já na tohle soutěžení, srovnávání se, moc nehraju. Ale z hlediska vydavatele je pochopitelné, když se z tohoto prvku lidský povahy snaží vytěžit maximum. Není výjimečné, že nové tituly vycházejí třeba v 5, 7 nebo 9 různých verzích - nejde jen o to, že jsou různě barevné vinyly, ale taky o to, že některá barva je jen v 100 kusech, jiná 200, jiná třeba 500 a tak. To mi už případá absurdní, ale jak říkám. Kde je poptávka, je, nebo brzy bude, nabídka.

PHR (Petr): Rozhodně specializace na vinyl, u nás už tedy jednoznačně začala. Úpadek prodejů CD je dlouhodobý trend a určitě bude pokračovat. Limitované edice jak, kdy a jak u čeho. Jiná verze obalu, nebo jen plakát je na limit dle mého názoru málo. Když už tak minimálně jiná barva vinylu, obsáhlejší výprava, bonusy atd…

Špička: Vinyl. Možná kazeta. Limitovaný edice žeru. A pro label je to jedna z nemnoha šancí jak dostat minimálně část nákladů zpět. Čím víc bonusů a odlišností od regulerní edice, tím lepší limitovaná edice to je ne? Takže barva vinylu, sítotiskovej obal, samolepka, plakát, placka, nášivka, tričko ... atd. atd.

Peťa: Pro limitované edice jsem dospěl k závěru, když jsem nad tím uvažoval, zdali mají smysl nebo ne. Samozřejmě mají smysl, ale jakým způsobem jsou prodávaný, můj názor je takový, že limitovaný edice ano, ale když vydám desku (jakože jednoho dne si udělám čistě jen svůj titul, tak abych si ho sám dotáhl do konce), tak si ji udělám po svém a budu se jí venom až do té doby uznám sám za vhodný. Tak aby mě do toho nekafral jiný label se slovy "a kdy už to bude?, chci svoje kopie". K těm limitkám, pokud se mě povede udělat limit edice někdy v budoucnu, tak bude za stejnou cenu jako již ostatní nelimitované kusy. Proč ti vysvětlím. Protože chci aby byla za A) deska pro každého dostupná, bez ohledu na to kolik má peněz, a za B) nevidím jediný důvod proč by se měly desky lišit u toho samého titulu tím, že jedna je limitovaná a druhá ne. Chci aby každá deska byla sobě rovná, a už vůbec ne cenou. Já sám nesnáším kastování na bohaté a chudé, všichni jsme si rovni a už vůbec nechci dělat s deskama. Boháč si dovolí hotel, chudý punkáč squat, jaký je mezi nimi rozdíl? Pouze v penězích, a to samý vidím v limit edici, nikdo nás nenutí dělat label, děláme to ze své vůle. Tohle není přeci o byznysu, ale na druhou stranu chápu, že pořád do toho srát peníze taky nejde, ale jak píšu, děláme to protože chcem, ne aby jsme na tom zbohatli. Hnusí se mi labely, kteří na punx chtějí vydělávat keše, tohle nemá s touto myšlenkou pranic společného. Pokud chceš zbohatnout, tak ale nedělej punk. Absolutně mám v piči labely a kapely, kteří na tom chtějí vydělat, něco bych takovým lidem rád vzkázal, ale nechci být více sprostý.

12. Od čeho se odráží cena za vydaný titul? Já to vím, ale zdá se mi, že docela dost lidí asi nechápe celý pozadí při vydání titulu. Samozřejmě, když je prodejní cena fakt přemrštěná, tak to je něco jiného. Když jsem to nakousnul, co je přemrštěná cena pro tebe za nový titul standartních "rozměrů"?

Syky: V 99,9% případů desky měním kus za kus. Takže otázka ceny je jen v případě že někdo mi napíše ohledně výměny např. moje deska stojí tolik a tolik, kolik stojí tvoje. A v tom případě se řídím doporučením "šéfa" celé kooperace na které jsem se podílel.

Bořan: Není vinyl jako vinyl a v ceně je i reklama,promo na recenze atd.Navíc pokud vydává jeden label všech 500ks,tak v tom jsou peníze které se majiteli labelu vrátí třeba až za pár let a ten rabat většinou vráží do dalších desek. Pokud je to obyč deska nic navíc a stojí třeba 450Kč.Je tam důležitý se ptát na poštu atd.Tady v Čechách v HC scéně nikdo předražený desky nevydává.V metalu nevim,ale třeba Lukas z Doomentia vydává vinyly dražší,ale super udělaný,takže do toho prachy dám a nevadí mi to.Jinak mám spousty předražených desek ve sbírce.Prostě jsem ty desky chtěl a přistoupil na tu cenu.

Sucháč: No odráží se od počtu uhynulých mozkových buněk díky starostem a nervům při realizaci toho titulu. No a pak už to záleží na kapele a vydavateli, jestli do toho započítá krom klasických věcí jako je obal, výroba desky, nějaká doprava, také nahrávání, master, případně další výdaje nebo i nějakou "provizi" kapele. Za přemrštěnou cenu považuji v případě běžné desky vše nad 300kč, někdy ale i nad 250kč.

Samuel: Nevím co k tomu napsat. Někdo udělá malý press, prodává ho za náklady a obaly dělá třeba ručně. Desky se prodají a jede se dál. Někdo udělá limitku, prodá ji a má na zaplacení části pressu. Nemám problém ani s jednou variantou. Osobně mně limitované edice nějak nezajímají a nevyhledávám je. Pokud se mi deska líbí, chci ji mít doma na vinylu. Nedávám přednost ztvárnění nad obsahem, takže nosič může být 100x limitovaný, ale když se mi nebude líbit hudebně, tak ho již nekupuju. Nemám to doma kam dávat. Úmysly vydavatelů ale nejsou vždy zcela "čisté", ale s tím ať si každý naloží dle svého.

Láďa: Poslední dobou je u nás taková nadprodukce vinylů, že mnozí z těch, kteří kdysi kupovali všechno, si čím dál víc musejí vybírat. Toho, čeho se dřív prodalo 500 kusů, se dnes prodá třeba polovina. Počty kusů jdou dolů, často na 100-150 kusů, takže výrobní cena jednoho kusu výrazně narůstá. Pak už je otázka, nakolik je pro toho vydavatele důležité, aby se mu vrátily aspoň ty náklady. Je na každém, aby posoudil svou finanční situaci. Zda ty prachy potřebuje zpět nebo mu na nich až tolik nezáleží a může si dovolit prodělek. Zda živí nebo neživí rodinu. Zda to dělá oficiálně a případně z toho platí daně či pojištění nebo to dělá neoficiálně. Zda mu v tom leží 50 tisíc při sólovydání nebo 2 tisíce při kooperaci. Plus samotná náročnost dotyčného titulu. To vše a mnohé jiné může ovlivňovat cenu.

Kubajz: U mě jakožto nonprofit mini-label se prodejní cena příliš neliší od výrobních nákladů. Přemrštěná cena nevím, nemám problém si koupit nové LP za 400/500Kč, když ho doopravdy chci. Příkladem poslední Kreator nebo zrovna dnes mi přišly dvě desky Holy moses, za které jsem bez váhání vyplázl litra… Možná že moc mi přišly desky Master´s hammer - Mantras za 550,- a Kryptor - Demo za 600,-, ani jednu z těchto desek jsem si nekoupil.

Albánec: Tož to je těžko. Už dávno je fošna draží než CD, že. A kolikrát je lepší objednat desky z dojču - Německa, nebo Francie. Některé ceny jsou u nás bastardní. No, když tu hrálo sourozenecké komando Active minds, tak prodávaly lp, které jim vyšlo za osum pětek. Víš co tím chci říct!!! Neplať víc než tolik a tolik, stálo na kazetách - to byla doba kurde!!!

Miloš: To se mění, dneska je standardní (v metalu) dělat 180g vinyly, otevírací obaly, nejlépe na 2LP, i když to má 50 minut. K tomu plakát nebo dva A tam je cena kolem 20-22 euro úplně běžná. To souvisí s otázkou předchozí. Já bych právě u těchto titulů uvítal něco jako anti- limitovanou edici. Tj. udělat třeba 100 kusů v normálním obalu, na jednom 140g černém vinylu, bez plakátu (stejně si je nikam nelepím), který by stála třeba 12 euro. To by se mi líbilo. Ale vím, že je to nesmysl… každej si nastavuje ceny, jak chce. Víc v tom není. A co je přemrštěné nebo není, o tom opět rozhodující zákazníci. Jenže to je právě ono. Je to trochu jako droga. Sice člověk si zanadává na firmu, na vydavatele, a pak si to koupí. Čímž ale vyšle signál, že je to vlastně ok. Samozřejmě jsou lidi, kteří i o novince své nejoblíbenější kapely řeknou, že za tu cenu si to nekoupí, ale to zatím firmy neřeší, protože ten náklad rozprodají těm, kteří jsou ochotní zaplatit. Třeba comebackové album jedné české kapely stálo 600 korun (a bylo úplně obyčejného provedení, mohlo stát pořád s velkým ziskem polovinu). A přesto je dávno vyprodané… tady se nedá hledat logika. A zase připomínám, nejsem nad věcí, taky v tom jedu, taky jsem si ho se skřípáním zubů koupil.

PHR: Cena za vinyl se určuje v ČR podle zvykovýho práva, právo první noci už bylo zrušeno, ale právo na desku za 250kč furt trvá. Pointa je že když se lisuje 1000 LP Chaos UK nebo 250 ks LP Mac gyver, tak nutně ta výrobka je úplně jinde. Ale prodejka ne... Prostý lid by chtěl vše zadarmo, což je pičovina a nebudem to řešit, normální lidi nemaj problém zaplatit za desku 250kč a je pár lidí co zaplatí cokoliv za svoje miláčky. Moje cena je 250ks za českou současnou LP v normálním nákladu a obalu. Ale můžem se bavit o standartech vydávání, třeba německý desky mají mnohem střídmější výpravu než český a proto bejvaj i levnější, nemluvě o tom že se jich dělá minimálně 2x víc. I o tomhle je potřeba přemýšlet u chytračení o cenách.

Špička: Základ je počet lisovaných vinylů, obal, kopie pro kapelu. Pak určitě další spojený náklady jako prachy za artwork, poštovný za kopie pro kapelu do zahraničí, telefony, nějaký ty cesty atd. Můžeme to klidně udělat jednoduchým příkladem - 500 ks EP vyjde cca na 25 tisíc (spíš víc, tohle je jenom příklad). Tzn. že jeden kus stojí 50 Kč, to je hezká cena, ale není v tom započítaný, že jako label posíláš kapele 15% z celkového nákladu, tzn. že 25 tisíc tě stálo 425 ks. A už jsme na 59 Kč. Pokud platíš kapele studio - další náklady, pokud posíláš 75 ks mimo ČR poštovný tě vyjde na další cca tisícovku. A najednou jsi na 70 Kč za kus ani nemrkneš. Většina desek se stejně mění, takže pošleš balík s 10 EP na výměnu mimo ČR, poštovné tě vyjde na 198 Kč (když máš štěstí a je to do 1kg). Tím se ti ta cena za EP navýší o dalších 20 Kč za kus. Takže když ti to takhle krásně vyjde, můžeš sedmipalec prodávat za 90 - 100 Kč. Přemrštěná cena je pro mě víc jak 150 Kč za singl a víc jak 400 Kč za desku. Ale kolikrát to prostě tak je. Některý labely měnit nechtějí a když desku nakoupíš do distra ... nezbejvá nic jinýho než doufat, že ji taky za tu palbu prodáš. Je to sázka do loterie … Peťa: Cena se logicky odráží od nákladu, a ano, jak píšeš, ty lidi kteří jsou v tomto zasvěcení, tak vědí. Ale spousta lidí o tomto nemá ani šajn o co tu vlastně běží, nechápou. Nejdražší jsou singly, o tom bez pochyb, protože výrobka singlů jde někdy až 75,- ne li více. Přičti poštovné k desce, který je mimo ČR děsně drahý - prodejní kus je 100,- a s poštovným, zaplacený poštovné beze známek tě vyjde náklad singlu na nějakých 100,- až 105,- podle toho kams to posílal, ale třeba do USA je pošta kurevsky drahá. Náklady jsou fakt drahý, a osobně, kdo si myslí, že jsou ty desky drahý, tak ano jsou, ale to říkejte fabrikám, kteří si účtují cenu lisu, ne labelu či distributorovi, který to dělá víceméně z nadšení. Osobně pro mě je maximální cena jako že v pohodě tak 100,- za singl (ale jak jsem psal, ty singly jsou nejdražší pro distribuci) a tak těch maximum 280,- za LP. To si myslím, že je úplně až až, i když jakýkoliv titul tohoto formátu budeš prodávat a počítat poštovné, třeba ze Švédska, či USA, tak si buď jistý, že v nákladu neproděláš, proto mě přijde kokotina prodávat kus LP za 350,-, když výrobka jednoho kusu stála 120,- a poštovné rovněž za jeden kus 50,- a to je nějakých 170,- a pak tu desku střílet za 350,- či více je už fakt oser. Osobně nechci mít předražený desky, ale na druhou stranu chci, aby se to nějakým způsobem alespoň vracelo, či zbyli nějaký peníze na další vydávání.

13. Pokud se nabízí tituly k prodeji ve větším množství distributorům, od kolika kusů je to nejideálnější? A jsou tyto množstevní slevy stejný nebo se u každého titulu a s jednotlivými distributory jedná o ceně? Můžu napsat, že např. Japonci jsou velcí obchodníci a sráží cenu na výrobní náklady, haha. Kam jsi ty ochotný dojít s cenou?

Syky: Tohle nedělám, já jen měním kus za kus. Ale ano pokud bych dostal dobrou nabídku na tituly které bych chtěl, jsem ochotnej jít dolu, ale maximálně výrobní cenu :

Bořan: Jsem ochotný ke všemu.

Sucháč: Tady asi záleží na víc věcech, pokud desku vydáš sám, můžeš jít s cenou níž, pokud je to kooperace a máš omezené množství kusů, tak je to horší. Cena je pro všechny stejná, nerozlišuji mezi "malým a velkým". Kam jsem ochotný dojít s cenou? Záleží na stáří titulu. Pokud je to starší věc, tak klidně na vyloženě výrobní cenu. U novějších ale ne, je potřeba aby se ti nějaký peníze vrátili co nejdřív.

Samuel: Hele na tohle je těžko odpovědět, jsou labely které fungují na DIY bázy a jsou labely, které jednou podle klasického obchodního modelu. Záleží na kontaktech, osobních známostech … propojení. 5 ks je myslím standart, pokud dáš někomu distro cenu … ale to má každý jinak … kam jsem ochotný jít s cenou? Vezmu kolik dám za vydání a podle toho se určí prodejní cena / distro cena … u Samuel to teď nemusím řešit .

Láďa: Já tohle moc nedělám, ať už jako prodávající či kupující, ale pokud jo, tak většinou za 80 % prodejní ceny nebo i nižší cenu. Je to jen otázka dohody.

Kubajz: …………………………………………………………..

Albánec: Na třináctku neodpovím, bo jsem pověrčiví.

Miloš: To si určují ti odběratelé, propočítají si cenu za kus, náklady na poštovné atd. A pak řeknou, že jo, nebo že ne. Někteří se snaží smlouvat, a podle toho, o jaký titul, jaké množství, jaký rozdíl v ceně se jedná, řeknu já že jo, nebo že ne. Nevidím na tom nic zajímavého.

PHR: Ty jsi odborník, filozof a všeználek chjo:) Ideální je prodat dvě palety LP od titulu každýmu distributorovi, samozřejmě. Realita je že pokud si někdo vezme víc než 5 je to důvod k tanci. Máme pro ty normální odběry standartní ceny v czk/eurech/dolarech, pokud chce někdo víc kusů tak máme jinou cenu, pokud někdo chce fakt hodně, můžem se bavit. Jinak ne, sorry :) Japonci jsou hlavně vtipní v tom že tvrdí jak je u nich vše drahý, ale dělaj desky ve stejný fabrice jako my, a prodávaj je 2,5x dráž. Beru to jako vtipný kecy na úrovni televizní šou. Chtějí naše věci, domluvíme se - nechtějí, nedomluvíme se. Jinak Šakal, kolik si ty prodal desek do Japonska? :D Nemáme pevně danou spodní hranici ceny, ale u každý LP počítáme "nulu" což je počet desek z nákladu který se musí prodat aby se deska zaplatila a taky počítáme kolik stojí výrobně jedna deska. Tyhle čísla nám umožňují pracovat s číslama tak, abychom nemuseli brečet víc než je nutný.

Špička: Já beru většinou od 5 do 10 ks. Samozřejmě čím víc kusů tím většinou výhodnější cena, protože se rozpočítává poštovné na víc kusů. Ale už jsem kolikrát narazil, že jinou cenu dostanu za 5 ks a jinou za 10 ks. Což celkem nechápu, pokud jde o takhle malé počty a rozdíly. Když náhodou něco prodávám tak "velkoobchodní" cena je od 3 ks (někdy od 5 ks) vejš stejná. Nedělám rozdíly, jestli někdo bere 3 nebo 10 ks. I když někdy jsem v případě právě větších objednávek (od 20 ks výše) ochotnej tu cenu o něco málo srazit. Přece jenom je to pro label šance jak dostat peníze zpátky. Ale tyhle objednávky jsou hodně vyjímečný a ani si nejsem ani jistej jestli se mi to někdy stalo, že bych prodal někomu 20 ks od jednoho titulu.

Peťa: Tak já osobně až tolik zkušeností nemám s prodejem za velkoobchodní ceny, ale samozřejmě, že je to o domluvě, když mě někdo napíše, že chce dvacet kusů od jednoho titulu, tak bych byl ochoten to dát za výrobní cenu, proč ne, že ano, ale čas od času napíše někdo, že chce více kusů, za nějakou levnější cenu pro jeho distro, nebo tak něco, tak mu vyjdu vstříc. Je to pouze o domluvě, vždy se domluvím, nemám v tom problém. Také občas - málokdy nakupuji pro své distro nějaký desky, za velkoobchodní ceny, což je celkem v pohodě, když nepočítám poštovné.

14. Poslední roky se rozjelo lisování vinylů hodně mimo Loděnice. Kam směřují tvoje tituly? Také se konečně, fakt jsem za to rád, rozjela flexi výroba, bohužel oboustranný flexi titul je problém udělat, což kdysi bývalo naprosto běžný. Co vy a různé typy vinylu (např. flexi)?

Syky: Myslím že všechny tituly na kterých jsem se podílel, se narodily v loděnicích. Ohledně flexi, jsem ve vinylech pouhý playboy čti pobíječ much… ne ale vážně, protože kooperuju, tak formát nahrávky je danej tím kdo kooperaci velí (což já nejsem) a nabídka abych se podílel na flexi se ještě neobjevila. Anebo jo, ty jsi navrhoval flexák s Rabies….nakonec z toho sešlo…ale jak tě znám..dříve či později BUDE!

Bořan: Ano rozjelo a tuším že teď Filip psal v poslední HO, že by měli dělat i oboustraný. Rád na nějaké flexi přispěju.

Sucháč: Mám rád všechny formáty vinylů, včetně flexi. Já bych asi výrobu jinam než do Loděnic nedával, třeba přes kluky z Damage done je to podle mě dobrý, jak finančně, tak domluvou. A za nějaký přeshraniční dohadování mi to nestojí, kvůli pár tisícovkám (a to ještě možná..).

Samuel: Pleteš se, flexi oboustranné vinyly se již dělají a i celkem pěkně hrají. Lisovem je několik GZ Digital média, obrovská firma, kde se lisuje mraky desek. Další lisovny jsou po světě, přibývají i malé lisovny, jako je třeba my45.de, atd. … hoď to google a budeš se divit. Vyzkoušel jsem mnoho variant a nemám z toho žádný závěr. Vím, jen jedno, desky musíš jen levně vyrobit, abys je mohl prodávat za dobrou cenu. Možnosti je víc …

Láďa: Já osobně jsem vinylovou zakázku zadával pouze třikrát v životě, z toho dvakrát přímo do Loděnice a jednou přes xvinylx, ve všech případech ale jen na dálku, skrze poštu nebo e-maily. O flexi jsem zatím nepřemýšlel, ale není to špatný nápad.

Kubajz: Mě osobně se moc líbí váš shape, na netu jsem viděl hodně pěkných picture/shape vinylů od Metallica a Iron maiden. Pohrávám si s myšlenkou, že jestli někdy budem dělat samostatnou nahrávku Hiroshima nightmare, bude to shape čtverec velikosti obalu ep:-) tak snad někdy…:-)

Albánec: Tož flexi moc neholduju. Oboustranné flexi mám snad jen Concrete sox. Jako chcu flexi, ale nesháním to zas tak. Jak se kurde jmenoval ten ruský časák, co nám masírovali na základce za bolševika do lavic? Aganok? Tam též byla vždycky flexi placka s nějakýma "hitama"!, hihi.

Miloš: Zatím mi to vychází nejefektivnější v Loděnicích (tj. když dám dohromady výhody i nevýhody týkající se ceny, rychlosti, komunikace, dopravy, kvality). Až to tak nebude, půjdu jinam.

PHR (Petr): Loděnice aktuálně vedou a asi těžko je někdo překoná (už jen tím, že nikdo nemá šanci vybudovat takovou infrastrukturu). Každopádně aktuálně se poohlížíme i po dalších možnostech a zrovna zkoušíme lisovat desky i u jiných výrobců. Flexi není zrovna asi formát pro audiofily, ale je to určitě zajímavý doplněk. Aktuálně uvažujeme o vydání jednoho zajímavého titulu na flexi, ale zatím nechci rozpitvávat o co půjde. Nechte se překvapit:)

Špička: No v případě sedmipalců jsem přešel z Loděnic do Německa, konkrétně k hamburský lisovně amei.se. S majitelem jsem se i osobně potkal, takže od loňskýho léta nechávám singly lisovat tam. I když je to teda hodně punk, protože sám majitel mi na rovinu řekl: "You know, we have a lot of orders and sometimes we´re lazy …". Takže se pokaždý musim obrnět trpělivostí. Ale výsledek většinou stojí za to, dělaj naprosto úžasný barevný vinyly a nikdy mi nezkazily master nebo tak něco. Loděnice jsou pořád jednička pro velký desky. V jiných lisovnách to sice naoko vypadá levně, ale když započítáte poštu jste na stejný ne-li vyšší ceně jako od GZ. Flexi žeru, cokoliv se v crustu objeví a tomhle formátu, jdu po tom.

Peťa: Jasně, protože Loděnice mají ceny hrozně vysoko, tak se lisuje dost často v Německu. Tam to dělají punx s nadšením, kdežto Loděnice je defakto korporace - těžký byznys, tam nikoho nezajímá, že lisuješ desky nějakých DIY hc/punk kapel. Kdešto, když to dělají punx s nadšením, třeba v tom Německu, tak to je úplně jiná kapitola. Pochopitelně, si za to neřeknou tolik peněz. Moje tituly směřují většinou do lisoven po Evropě jako je Německo, Francie, Itálie, atd... Ale většinou dělám kooperace a tu zprostředkovává někdo jiný než já - jiný label, ten vybere levnou lisovnu. Já osobně bych lisoval v ČR nebo v Německu. V ČR, protože tam nebude drahý poštovný a v Německu, když to vychytáš, když vychytáš lisovnu, tak je poštovné také levné, někdy i levnější než v ČR. Flexi mě nějak netáhne, preferuji klasický singl s tučnou gramáží. A na víc jsou flexi hodně drahé na výrobu.

15. Nejhezčí deska (vinyl, nemám na mysli obal), kterou máte doma a kterou jste někde někdy viděli. Nejhezčí tebou vydaný titul (opět jen samotný vinyl). A to samé, ale teď obal.

Syky: Pokud hudebně tak cokoli od Motörhead, Dropdead, Unholy Grave a Hellnation. Tvarově…nic mě nenapadá. Tak zcela sobecky musím říct, že nejhezčím vinylem na kterém jsem se podílel je split naší "bandy noise" Rabies / Stand Up Speak Up na 12" v krásným shape-u. V otázce obalu na kterém jsem se podílel, tak teď momentálně jsem unešenej z obalu split 7" Rabies / Chulo (kterej vyjde v zimě) a hodně mám rád motiv od Disturbance Project s jejich split 7" s námi (Rabies)

Bořan: Uf,teď fakt nevim.Já moc nějaké vychytávky nemám.Líbily se mi všechny věci kam jsem přispěl a to je hlavní.

Sucháč: To bych musel hodně přemýšlet. A to se mi nechce. Takže beru jen z toho co mám doma a ještě k tomu jen Československé, neřeknu ale jen jednu, to nejde. Takže nejhezčí deska, formátem je to asi Rabies/S.U.S.U., nebo i některé jednostranné lp. Hudebně je to strašně těžký a asi to ani říct nejde - nevím. Obaly bych zmínil různé boxy, třeba Plastici, Kryptor, Svatý Vincent, Czech till now, různé limitky od Barváka nebo Mirka a jeho Ultima Ratio, ale i spousta dalších. Nemám moc rád obaly plný krve, mrtvol, kostlivců.. radši nějaký tématický, politický nebo sociální atd témata. Nebo prostě nějaký hezký s nápadem. Mnou vydaný titul, tak to je jasný u desky i obalu - Tribute to Pallasit!

Samuel: Že by to byl shape Rabies?

Láďa: Z toho, co mám doma, bych pochválil tvarované split LP RABIES / S.U.S.U., případně i některé picture desky. Z toho, na co jsem přispíval, si žádné velké perly nevybavuju. Něco málo barevných či barevně půlených vinylů, ale asi nic extra mimořádného.

Kubajz: …………………………………………………………..

Albánec: Tak moje cennosti, jako čeho si vážím je třeba lp vydaná v roce 79 u fa. Panton. záznam koncert v 65 v Praze, Luise Armstronga. Dále třeba pictura kotouček moskevské ska punk bandy Distemper. Epko State of fear - Wallow in squalor. ROZMAZANÉ DĚTI - Mexico family. 7MON červené epko s moc moc písničkama z r.1988. AGATHOCLES / PATARENI žlutě průsvitné epko.. SHEWA YOGA / DISNEY split lp. VIVA KOPI (NDT, BOMBENALARM atd., víme o co go! benefit na berlínskej dům) lp. COCHE BOMBA - Vectores de la muerte. Mexické ANTIMASTER, atd.

Miloš: Nevím, nemám na to odpověď. Na mnou vydané tituly nebudu dělat reklamu (nejhezčí jsou ty poslední, Tortharry, Hypnos a Krabathor, hehe).

PHR: Hrozně se mi líbí Restarts/MDC USA press, hnědej s černýma a blýma flekama. A mám slabost pro půlený vinyly - červenočernej Restarts - Outsider, taky na Rodent popsicle je bez chyby! Njehezčí náš vinyl je buď čirej Chaos UK - Chaos UK (první pres, ne reedice) kterej je ultra clear a sluší mu to. A nejhezčí obal je rozhodně Zeměžluč - Hledání, což je tripple gatefold, což v překladu do normálštiny je otevirací obal s šesti panelama, tzn s jednou stranou navíc než má normální otevírací/gatefold obal.

Špička: Modro modrej splatter sedmipalec Electric Funeral / Go Filth Go. Tahle kombinace se prej v Loděnicích poprvé dělala právě pro tuhle sedmičku. A ten jsem i vydával. Obal. Hm hm. To je těžký. Nejlíp zpracovaný obaly má určitě Doomentia Records. Lukáš je totální blázen. Co deska to skvost. A nemusí mi to ani hudebně sedět. Nejhezčí obal z titulů od Phobia Records má nejspíš singl Crow / See You In Hell a split LP Lahar / Stolen Lives.

Peťa: Těžko říci, ani nejsem teď doma, tak se ani nemohu podívat ha, ha, ale asi to bude pochopitelně nějaký picture vinyl. Namátkou picture od DISCHARGE - Never again. Nejhezčí vinyl, který jsem bezpochyby dal do kupy, je split 12" LP - LIFE POSSESSION / GOMORA. Dvoubarevný vinyl a rozkládací obal, myslím, že s povedenou grafikou.

16. Máš stálé zákazníky? Dají se časem vytipovat lidi - potencionální zákazníci prahnoucí po titulech z tvého labelu - distra?

Syky: Ne, ne, ne. Všechno je jen otázka náhody, a ničeho jiného.

Bořan: Ano já jsem stálej zákazník :)

Sucháč: Něco málo stálých zákazníků by se našlo, vytipovat zákazníka (to je hnusný slovo, tfúúúj) asi trochu jde, ale musíš se o něj dost starat a nacpat mu všechno až pod nos.

Samuel: Mám, ale neříkám jim zákazníci. Komunikuje na bázi vinylové magorství.

Láďa: Mám pár blízkých známých, kterým pravidelně nabízím některé ziny, popřípadě oni sami ty ziny po mně vyžadují.

Kubajz: ……………………………………………………………

Albánec: To tak.

Miloš: Mám, jasně. Není jich sice moc, ale jsou, to je důležité. To, na co se ptáš v druhé části otázky, vlastně nijak neřeším.

PHR: Jasný, docela dost lidí si nakupuje opakovaně. Ať už na koncertech nebo přes eshop. Ono jim taky moc jinýho nezbývá, protože jsme docela monopol na některý věci, jako jsou bazarový UK desky, velkej výběr aktuálních anarchopunk desek, dostupnost méně obvyklých CZ desek jako třeba Pipes and Pints, Saint and sinners, Květy a tak podobně. Jak myslíš dají vytipovat? Jako že si nechám udělat průzkum veřejnýho mínění? Nebo že nabourám třeba Barvákovi email a pošlu jim naši nabídku? Nebo že strčím leták na ulici každýmu kdo má černou mikinu s kapucou? Nic z toho nedělám a nefunguje to, lidi chodí nebo nechodí. Není to o nás, ale o nich. Ale fakt netuším co otázkou chtěl básník říct :D

Špička: Hele asi mám. Určitě existuje stálej okruh lidí, kteří svými objednávkami podporují Phobia Records. A tímhle bych jim chtěl hrozně moc poděkovat, protože nebejt jich, tak žádnej z titulů nikdy nevyšel. Nikomu nic nenutím, takže nikoho netipuju a nikomu neřikám - hele mrkni na moje stránky. Takže víte jak … mrkněte na moje stránky jo? :

Peťa: Jasně, mám zákazníky. To je ale hnusný slovo, slovo zákazník. Občas někdo napíše, že chce vzít desku třeba na koncert, kdy předpokládá, že tam třeba budu, nebo si ji objedná, pošlu ji dotyčnému poštou buďto na dobírku nebo bez dobírky. V tomhle nemám žádný problém. Chci to dělat a dělám to, co mě baví. Pište klidně, dle domluvy pošlu požadované věci coby dub. Určitě bych si více přál, aby se punx více zajímaly o dané věci, (myšleno celkově, ne jen z mého distra) jako o vinyly, o ty hlavne, o ziny a kazety a třeba i cd, prostě o nosiče. V době, když jsem si koupil mojí první kazetu, tak jsem z toho byl na větvi a dodávalo mě to radost. Nechápu dnešní smysl pouhého stahování MP3, nejsem proti tomu, ale je potřeba podpořit, ocenit něčí práci s kterou si label, kapela dal/a čas a úsilí. Přijde mě, že tohle už spousta lidí nevidí, nebo nechce vidět.

17. Došlo už k situaci, kdy jsi kývnul na vydání a nakonec jsi to zrušil? Proč tomu tak bylo? Pokud k tomu došlo.

Syky: Ne, pokud řeknu ano nějakému vydaní, tak to platí, anebo ať se propadnu do pekel (což by nebylo špatný, je tam teplo, a žádný "posraný" slunce). Na druhou stranu já jen kooperuju, takže není problém dostát svým závazkům hehe.

Bořan: Ne, ale chápu že se to může stát.

Sucháč: Ne.

Samuel: Došlo, jednou a byl jsem za to zpětně rád. Víc to rozebírat nebudu … to všechno odnesl čas. Jednalo se o skupinu ze který jsem byl naprosto nadšený, ale domluvit se s nima bylo téměř nemožný. Pak mi vlastně jen napsali, že jim nahrávku vydal někdo jinej a já jsem byl rád. Žádné dramatické scénáře neproběhly.

Láďa: Matně si vzpomínám, že výjimečně se stalo, že jsem se chtěl podílet na nějaké kooperaci, ale buď to bylo v tak pokročilém stádiu, že už bylo pozdě na poslání loga a peněz, nebo se v té době nakupilo příliš moc kooperací a z finančních důvodů jsem se některé z nich musel vzdát.

Kubajz: …………………………………………………………..

Albánec: No právě ti slovenští Time of my life. Dukáty, co jiného! Ale vzali to úplně v klidu. Napsal jsem nemám, omlouvám se. Takže odstupuji od slibů...bla, bla, bla. Spoko, sas ozval, nemáš, ďakujeme za uprimnosť. Žádné primadony jak někdo!!! Jo a Peruánci Loz Rezios, ale to šlo přes Herberta a ten ví jak to semnou je! Hihi.

Miloš: Nedošlo.

PHR: Párkrát se to stalo, důvody byly docela logický, jako rozpady kapel jako teď Red insect nebo plnej ediční plán kdy by deska vyšla za tak dlouho dobu že by neměla smysl. Nevidím v tom nic zásadního, to je život. Spíš mě mrzí, že je plno desek který se nemůžou vydat protože by se nikdy neprodaly a ta kapela je přitom dobrá, nebo geniální. Bohužel mi matka neposílá 100 000 czk měsíčně takže sem se smířil s tím že se holt nedá vydat vše co bych chtěl.

Špička: Ještě se mi to nestalo.

Peťa: Jasně, došlo. Kývnul jsem a pak jsem musel odstoupit, myslím, že tohle je naprosto běžná situace, protože nemáme tiskárnu na prachy, že ano. A člověk nikdy neví, kdy se ocitne na ulici bez ničeho klidně ze dne na den, a stává se to více labelům, proto je dobrý být tolerantní vůči těmto věcem a ne jen těm, ale celkově k lidem. Ale když se mě to stalo, že jsem odstoupil, tak jsem alespoň domluvil náhradu za mě - jiný label.

18. Jakou část u labelu a v distru tvoří móda a co de víc na dračku, móda nebo muzika?

Syky: Nulovou, nejsem žádnej hadrář…

Bořan: V distru mám jen pár nášivek.

Sucháč: Do módy nedělám, sekáče jsou nejlepší. Ale co tak slyším a vím, tak jednoznačně se víc prodávají asi hadry a takový ty cetky kolem...

Samuel: Nemohu posoudit. Hadry se ale asi prodávají a bootlegy asi taky budou solidní obchod. Osobně mi je krajně nesympatickej label Back On Black, kterej vydává od Nuclear Assault, přes Judas Priest, Burzum … tak je to dle mého jasnej příklad podnikání … nikdy nechci doma žádné desky Back On Black a snad tam nikdy žádný můj oblíbený interpret nevyjde.

Láďa: Pokud někde mám nějaká trička, tak jde vesměs o pár výprodejových hadrů od Lecter Music Agency. Jinak se zabývám výhradně hudebními nosiči a tiskovinami.

Kubajz: ………………………………………………………..…

Albánec: Mám už pouze nášivky. už několik let od Barváka - kdys to banda brala, dnes už to je víceméně vycpávka v krabce, kde se válí kazety. Moda je na piču. Chtěl bych anarchistickou litéru a třeba Zapata kefé - je mi však jasné, jak by to dopadlo, jako nášivky! Lidi jsou tupí a ta doba kdy já se dostal k punku a hltal diy, a věřil opravdu aspoň v malou změnu, je definitivně pryč! Všeci mají plnou držku ug a nevím čeho, ale pokud nejsi chuj, tak je vše jasné.

Miloš: To se lehko ptá a těžko odpovídá. Kde je ta hranice, kdy si někdo něco koupí kvůli muzice a kdy kvůli módě? Jakej je rozdíl mezi titulem módním a titulem hudebně kvalitním? Vylučuje se to? Ani jako vydavatel, ani jako prodejce, ani jako sběratel to neřeším.

PHR: Rozhodně muzika. Mění se to, ale díky dogmatismu ve scéně, neatraktivnosti pro obyčejný lidi, což dělá "diy punk scénu" jejíž jsme součástí naprosto nezajímavou pro normální lidi = nejsou žádní mladí punx, nebo jsou ale je jich násobně méně než kdykoliv předtím. A tihle lidi jeli v módě. Móda je věc pro masy, aktuálně prodáváme stejně nášivek jako LP což je docela vtipný.

Špička: Hodně malou. Pár triček mám, ale prodejnost není žádná sláva. Občas pár nášivek nebo placek. Takže spíš ta hudba. A to mě celkem těší.

Peťa: Jasně, došlo. Kývnul jsem a pak jsem musel odstoupit, myslím, že tohle je naprosto běžná situace, protože nemáme tiskárnu na prachy, že ano. A člověk nikdy neví, kdy se ocitne na ulici bez ničeho klidně ze dne na den, a stává se to více labelům, proto je dobrý být tolerantní vůči těmto věcem a ne jen těm, ale celkově k lidem. Ale když se mě to stalo, že jsem odstoupil, tak jsem alespoň domluvil náhradu za mě - jiný label.

19. Díky za odpovědi, na závěr nějaké vzkazy, přání, pozdravy… Kdo tvoří crew labelu / distribuce?

Syky: Nemáš za co, naopak jsem rád za nějakou zpětnou reakci. A neodpustím si říct že nechápu lidi který se na rozhovor buďto vůbec neozvou, anebo s tvrzením že nemají čas odpovídají na 10 - 15 otázek několik měsíců. Pokud nechci odpovídat, řeknu to na rovinu, a nedělám ze sebe blbce. No a aby nebyl nihilistickej konec, řeknu klasiku : mír, noise a tofu!

Bořan: Díky za otázky, jsem zvědavý na odpovědi od ostatních. Mám pocit, že si spousty lidí v posledních letech vytvořilo svůj malý label jako je i můj War pigs a to je super. Líbí se mi, že v ČR vychází spousty výborných nahrávek nejen od CZ kapel, ale i ze světa. A ty nahrávky jsou velmi kvalitně udělány za férové ceny. Zdravim všechny, co tohle čtou a lidi co mají furt chuť něco tvořit na základech DIY. Peace

Sucháč: Tak já díky za otázky a ať se tomuhle zinu daří! Vzkaz pro všechny vydavatele i kapely - dělejte (nechávejte udělat) obaly tak, ať se dá deska bezpečně a jednoduše vyndat, serou mě desky, kde s tím zápasím dobu a nakonec ještě roztrhnu vnitřní obal. To se týká i vnějších pvc obalů! A vzkaz pro všechny kapely: pokud už nemáte klasický stránky na webu, pište na ty různý myspace, bandzony, blogy, bandcampy a já nevím kam všude ještě nějak viditelně kontakt, každej vás prostě nezná, nejste ještě takový hvězdy! Mějte se, jak chcete, Sucháč www.popesass.cz

Samuel: Já, Samuel. Díky a ať se Ti daří!

Láďa: Sám už nevydávám skoro nic, většinou jde o kooperace. Pokud ale náhodou ještě něco vydávám sám, jako tomu bylo v případě desky INSANIA - "R.U. Dead?", v takových případech musím většinou najít někoho, kdo se postará o grafické zpracování, a kupodivu se to docela daří.

Kubajz: Díky za reklamu zadarmo! Jen bych chtěl vzkázat všem kapelám, co chtějí vydávat vinyl formou kooperace, nebojte se ozvat! jakubblazen@seznam.cz

Albánec: Tož díkec za otázky a těším se na další spolupráci! Snad jsem tady nikoho moc neotravoval. Pozdravy - tož tobě, Samuelovi, Miro vokál, Herbert rauhůturvů, Papagáj. Do zhrobí kamarádovi co letos ve věku 29 let zemřel. Pjeli jsme společně v grupě Myšlenková křeč. Tož kurva Peto, ať ti není v peklíčku zima a hodně dezertních vín!!! Dále bych moc rád pozdravil všechny lidi co pomáhají s diy festem ve Vendryni - bez nich bych se ani nevykálel! a přání??? Abych vyhrál na stírací los slušný kapitál, aby moje baba dostala rozum, a aby na světě zavládli celosvětoví mír - beztřídní a rovnoprávná společnost. Nazívejme jí třeba anarchokomunismem. Ruku na herco!!! Toto se nikdy nemůže stát - kurva.

Miloš: Crew? Wow, to zní skvěle. Celá rodina, já, žena a děti (toho času 4 roky a 1,5 roku), které pomáhají rozbalovat příchozí a balit odchozí zásilky. Nejoblíbenějšími pracovními nástroji jsou nůžky a razítko. Ideální podmínky. Vzkazy a přání ani ne. Spíš takovou poznámku obecně: moc se to všechno řeší, jsou přece důležitější věci než hudba. Ale i tak, u obrazu taky přece nejde jen o rám a u sochy o podstavec. Možná, že je jedno, na jakým formátu hudba vychází. Ta kvalita, případně nekvalita, je podle mě jinde. Ale o tom si naštěstí rozhoduje každej sám.

PHR: Label Pavel - eshop, distro, organizace, lisování LP a tisku obalů, Petr - lisování LP, promo, eshop, Samuel - grafika, Roman - účetnictví + kámoši co pomáhaj s balením obejdnávek, grafikou a podobně. Vzkazy - asi jen jeden. Myšlení bolí a mainstream smrdí!

Špička: Především velké díky mojí rodině, že si pořád můžu hrát s deskama a bejt tak v podstatě přerostlý dítě. Takže crew tvoří Lucie, Jakub a Jáchym. A pak klasika že jo … kucí z kapely, Buky, Barvák (za uvedení do punkovýho byznysu), Mára Gasmask, Jocke D-Takt a všechny kapely, labely a lidi, kteří kdy měli něco společnýho s Phobia Records! www.phobiarecords.net

Peťa: Ok, díky tobě Šakale za dotazy, na Play fastu dáme piváka. Pozdravuji všechny milé lidi se smyslem pro humor. Asi bych si přál, aby více punx v ČR drželo při sobě, aby se to pořád nedělilo na kokotiny, podle toho kdo co poslouchá, a aby lidi přestali tam u nás machrovat, zavřeli facebook a začli používat více mozek, a hlavně více cestovat, protože když se kolikrát od lidí, kteří se pohybují "prý" v hc/punku dozvím, že vedle Ruska leží hned Švédsko, že Holandsko leží přímo pod Dánskem, nebo nevědí kde leží Atlantický oceán, či že Barcelona nemá moře, nýbrž řeku a podobný blbosti slýchávám, tak je to fakt smutný. Možná by neškodila doba bez internetového šílenství, protože to co se děje u nás v ČR, ale hlavně tam a ne jen tam, je už fakt moc. Crew žádný nemám, dělám label / distro pouze sám. Jediný crew co je, tak ohledně MORE NOISE FOR LIFE mini FESTU, kámoši mě pomáhají s tím dobrovolně, opravdový kámoši, který mám fakt rád. Jo a tolerujte v odpovědích případně chybí, páč jsem tohle sepisoval dosti narychlo, a ještě k tomu na cizí klávesnici bez háčků a čárek (ty jsem doplnil já, poz. Šakal), díky. S pozdravem Peťa / Aback distro records. http://abackdistrorecords.blogspot.com