<<< zpět

   


Noise master zine no.28

FLUMMOX rozhovor
HAvran rozhovor
BUDWEIS LADIES crew rozhovor
TERROR NIGHT crew rozhovor
recenze CDs
recenze tiskovin
recenze kazet
recenze vinylů
reporty z koncertů
biografie NATURAL HATE, ACID EVIL, DEMONA, ASPHYXION, BEERAGE
Z Boltonu do Lisabonu "zkratkou" přes Maroko



*****************************************************************************************************


FLUMMOX

Nemůže být pochyb, že nová vlna power violence a to převážně v grindcore základu se šíří Evropou jako morová rána. V naší kotlině sic převládá crust, ale v Praze již nějaký ten pátek přeci jenom jedna vlaštovka je, FLUMMOX. Ale pokud nejste přímo v publiku při jejich koncertech, budete velmi těžko hledat jakýkoliv info. Kapela prakticky neexistuje. Žádný kontakt, informace na netu a když už se podaří přes afrického rolníka, kečuánského indiána a babičky v jihočeské vesničce sehnat kontakt na kapelu, bude zázrak, když se k vám dostanou kusé informace. Výsledek je níže, po zhruba 14 měsících urputných bojů... Odpovídal otec FLUMMOX, Kavron.


1. Kdo je FLUMMOX, kdy to vše začalo, z jakýho důvodu a byl styl daný hned na začátku?
Čau Šakal, FLUMMOX sú Burtko - hysterický, záhrobný a hrubý vokál, Kavron - basa, "cookie monster" vokál a Majkl - bicie, "zúfalý" a "ženský" vokál. Začalo to niekedy na jeseň 2011, kedy sa Majkl po rokoch kecov rozhodol, že reálne začne jebať bubny a kúpil za liter ojetiny v hodne "punk as fuck" stave. Jedno poobedie ma s Burtkom zavolali, aby som si s nimi len tak zajamoval a tým sa to celé dalo do pohybu. Zo začiatku som to bral len ako srandu, pretože Majkl predtým nikde nehral, ale neskôr sa ukázalo, že si dokáže zapamätať všetky tie stopky a krkolomné zmeny tempa a zároveň ho to tak baví hrať. Už dávno predtým som chcel hrať niečo podobné, ale až na jednu krátku neplodnú epizódu s INKOGRUENCE som nikdy nedokázal nájsť vhodných spoluhráčov.

2. Dva z Vás působí v ONANIZER. Bude FLUMMOX spíš bokovka, nebo na stejné úrovni jako ONANIZER? Hrají členové FLUMMOX v dalších kapelách?
FLUMMOX má iný koncept ako väčšina bežných kapiel. Nemáme žiadne veľké ambície preraziť a byť súčasťou nejakej "scény", plnej šablónovitých kapiel opakujúcich dokola tie isté klišé, prípadne iných, ktoré sa tvária ako kvázi svetové, originálne, progresívne a avantgardné a pritom postrádajú akúkoľvek autenticitu. Hráme skôr sami pre seba, aby sme ventilovali určité naše nálady a ide nám viac o to baviť sa na účet rôznych stupidít a stádovitostí, ktoré nás obklopujú. Nechceme byť ďalšou kazateľskou politickou kapelou, hrať temný hardcore, epický neocrust alebo vidiecky metalcore na spôsob vepřo, knedlo, zelo, preferujeme hrubý deštruktívny lo-fi bass'n'drums hluk s absurdnými textami a nekorektným prístupom. Okrem FLUMMOX máme ešte fiktívny projekt SKAREL SKAMARÝT ORCHESTRA, kde s nami môže hrať každý, kto chce, na nástroj, na ktorý nevie hrať. Toto zoskupenie tvorí Kavron na hoboj, Burtko na fagot, Majkl na cimbál a ďalší ľudia, ktorí zatiaľ nemusia byť zverejnení.

3. Zatím žádná nahrávka, žádný web stránky, kontakty, nic. Což je na začínající kapelu v pohodě, ale... Zajisté máte v plánu demáč, na co se můžeme těšit, kdy by to mohlo být venku. Kdy se objeví webové stránky?
Nahrávať plánujeme niekedy na jar 2014, keď si všetci nájdeme trochu času a budeme spokojní s tým ako skladby znejú. Rozhodne neplánujeme nejaké bandzone/facebook profily, nie sme fanúšikmi zbytočných statusov o tom, že si gitarista kúpil nové trsátko a podobne. Časom bude možno nejaký blog so základnými informáciami a nejakým hlukom k vypočutiu, nejaké dlhé elaboráty a biografie už dnes v tej obrovskej záplave kapiel nikoho nezaujímajú. Internetový narcizmus nás moc nebaví, máme radšej reálny kontakt s ľuďmi.

4. Koncertní činnost je rozjetá, jak jste spolu spokojeni a co návštěvníci koncertů?
Nejaké koncerty máme za sebou, ďalšie sú v pláne. Nie so všetkými sme boli spokojní, ale celkovo sme tých cca 10 minút vždy nejak odvrzali s väčším či menším zadosťučinením. Čo sa týka návštevníkov, tak máme viacmenej dva ciele. Pobaviť ľudí, ktorí už majú dosť všetkých tých uhladených ultravážnych a korektných kapiel a naštvať tých, čo nemajú nadhľad. Ohlasy sú zatiaľ pomerne v pohode, ale my si to nejak neberieme a ideme si ďalej svoje.

5. O FLUMMOX se píše jako o power violence bandu. Druhá vlna p/v se masově rozrostla v USA a Kanadě, putuje napříč světem... Je to dobře? Vaše vzory a případný inspirace?
Necítime sa byť súčasťou nejakej vlny, ale zdá sa, že PV začína byť znova v móde, čo mne osobne nijak nevadí. Je pravda, že tento štýl je v súčasnosti rozšírený hlavne za Atlantikom, každý asi pozná kapely ako HATRED SURGE, IRON LUNG, THE ENDLESS BLOCKADE, WEEKEND NACHOS, mňa bavia aj menej známe spolky typu KNUCKLE SCRAPER, GET DESTROYED, WATER TORTURE, SEX PRISONER, SFN, HUMMINGBIRD OF DEATH, CAVE STATE a v podstate väčšina toho čo vychádza na značke To Live A Lie, z európskych mám rád napr. HARSH, THE AFTERNOON GENTLEMEN, QUATTRO STAGIONI, Y, MY OWN LIES, DHIBAC, GEORGE BITCH JR. a zo starých základných kapiel počúvam najviac asi CROSSED OUT, SPAZZ a LACK OF INTEREST.

6. Díky za Váš čas. Slova na závěr...
Vďaka za rozhovor a veľa úspechov v šírení hluku. kavron@centrum.sk

[ Top ]


*****************************************************************************************************


HAvran

Kdo by neznal Havrana, kdo by neznal DEMARCHE, kdo by neznal GOMORU, kdo by neznal WAAKVVM, kdo by neznal MARAST newsletter... Rozhovor s Havranem proběhl velice rychle koncem června 2014. Havran: Přál bych si víc lidí, který by dávali příspěvky.


1. Čau HAvrane, představ se nám a proč zrovna první dvě písmena velká v přezdívce HAvran?
HA: Zdarec - sem HAvran. Přestárlý dítě zmítající se v kolech o/sudu, proplouvající životem, neschopný citu... No to zas ne. Myslím, že nejsem tak zlej, jak mi každej na potkání říká, dyž vidí můj xicht. Prostě se mračím, i když se směju. Narodil a vyrůstal sem ve východních Čechách a posledních několik nepočítaných let sem v Práglu. Proč první dvě písmena velká? To si už sakra nevzpomenu..., vzniklo to nějak na kolejích, když sem zakládal svýho mejla. Nevím důvod, prostě tak asi jen aby to bylo jiný...?

2. Tebe si každej pojí s kapelou GOMORA. Je znát vývoj (rozdíl) mezi GOMOROU v začátcích a GOMOROU v roce 2014? Co - kdo měl/o za následek zrození kapely GOMORA?
HA: Sou lidi, který si mě pojej i s jinejma kapelama a aktivitama, ale když píšeš, že každej s GOMOROU tak je to černý na bílým... Rozdíl? To si piš, že je tam rozdíl. Nejen v sestavě ale taky v muzice, lyrice a možná i nějakých postojích. Tak jako sme se za těch šest nebo kolik let změnili jako lidi tak se taky změnila i kapela. Zkráceně, i když hodně neobjektivně z crustpunku do metalcrustu. A to beru nejen jako muziku ale i nějakou náladu nebo jakoby ducha party. Prostě po divočině a chaosu klid a "kvalita". Zrození sem nebyl svědkem, ale byl u toho Zebra (kytara) s HAFem (basa), s kterýma se měl na bicí učit kámoš, kterej to ale nakonec vzdal a vzal to Hellba.

3. Jaké jsou plány v kapele?
HA: Plány jsou hrát pro radost, cestování a potkávání lidí. Tvořit a možná i něco nahrát a vydat (ty poslední dvě jsou opravdu pouze "plán" bez přesnějšího určení).

4. Málo lidi si tě spojuje s další kapelou, VAAKUUM. S tou se to má jak? A pověz nám o téhle kapele povícero...
HA: Haha viz otázka 2. - opravdu nekecáš, sou i takový lidi. Název je správně WAAKVVM - prostě aby to bylo souměrně votočený! No co víc? Kapela hrála mnoho let s různýma zpěvákama. Byla jednou ze základních kapel Pardubickýho "NYHC" se všema plusama mínusama, který to má. Po odchodu posledního zpěváka a po jejich delší pauze, kdy jejich basák nastoupil na post basáka v tehdy crustgrindových DEMARCHE - sežeň někde pardubickey matrosh - stojí to za to, hehe - se WAAKVVM dávali dokupy a řekli mi, esli bych to nezkusil. A jelikož sem chtěl tak sme začali hned a hodně z vostra. V tý chvíli ještě bubnoval Hroch i v NEEDFUL THINGS, takže společných koncertů bylo hodně a z NYHC se stal crustgrindmetal s neposlouchatelným vokálem, hehe.

5. V obou kapelách jsi u mikrofonu. Hrál jsi nebo aspoň zkoušel bicí nebo strunný nástroje? Když zpíváš, tak budeš určitě autorem textu. Kam směřují texty od obou kapel a je vznik textu spontánní anebo přemýšlíš, co a jak poskládat a přemýšlíš o hlavní myšlence textu?
HA: Co se WAAKVVM týká, tak ty už spěj nějakej ten rok. Kluci mají jiný kapely a bubeník měl trable se zákonem. Pokud vím, tak se neplánuje reaktivace v nebližších dnech. Ohledně toho esli sem zkoušel na něco hrát - o něco se pokouším v jedný smečce v práglu, ale nemám ambice se na kytaru naučit hrát, ale pouze dělat hluk - myslím, že víš co tím myslím, hehe. V poslední sestavě WAAKVVM sem psal texty já a hráli sme i několik starších věcí se starým textem nebo staronovým. V GOMORA v poslední době píšu jenom já, ale dřív se přidávali i kytaristi. S každým textem je to jinak, záleží na muzice do který to mám nacpat, na náladě v jaký mě slova napadnou, nebo představa jestli se má jednat o sdělování, vyprávění, nadávání a tak. Prostě nemůžu popsat jednoduše texty kapely, protože je každej text jinej. Obsah textu je nějak obraz toho co vidím, slyším, žiju, vnímám. Nemám žádnou šablonu podle, který bych dělal texty ani vokály. Prostě to tam nějak nacpu a časem si to sedne nebo to upravím, když cejtim, že to nesedí. Bohužel se mi občas stane, že mám vokno a netuším, co nebo jak mám dávat a pak je to trochu i improvizace, ale to většinou netrvá moc dlouho a nikdo to nepozná, hehe

6. To zní zajímavě, určitě to bude nějakej bordel. Pověz více o téhle kapele.
HA: Bordel? Tím asi teda máš na mysli >II< - jinými slovy Kunta Kinte. Parta nadšenců z nichž původně uměl bubeník hrát na basu, kytarista dycky jenom řval do mikráku, basák měl pár zkušeností s basou, ale hodně různý a celkem dvě vystoupení, z nichž to druhý bylo pouze na jeden song jako host a zpěvák nikdy jako zpěvák nevystoupil. Pak se už ale přidal kytarista, co hraje už asi 666 let a má další dvě kapely a druhej zpěvák, co už má dost odeřváno a hrál i na kytaru - tím teda poslední dva příchozí snížili stupeň virtuosní negramotnosti, ale aspoň to má taky něco pro náročnější posluchače a dá se díky tomu vydržet snad i celejch 13 minut vystoupení ansáblu (přece jen je nás šest a to už je slušnej počet, hehe). Kapela vydala sama MC má odehraný 4 koncerty (dneska je 18.6.2014), muziku k poslechu a stažení na BZ, kazety k prodeji za 70Kč nebo tak nějak okolo.

7. DEMARCHE je další kapela, ve které jsi působil. Tys tam byl skoro od samého začátku až skoro do konce. Jak vzpomínáš na DEMARCHE.
HA: Už sem to téma nakousnul v souvislosti s WAAKVVM. Úplně od začátku sem tam nebyl. Nezažil sem hrát Jaryse na base, ale pak už sem tam byl až do konce "nejtvořivějších" a nejrozhádanějších časů, hehe. DEMARCHE to bylo několik různých etap, hodně různých lidí v sestavě, hodně různých koncertů a výjezdů. I my sami sme se v průběhu působení v kapele měnili, až to vzalo ten konec, že sem z kapely odešel, i když z trochu jinýho důvodu než byl ten co sem klukům řek. Ale je mi stejně jasný, že to cejtili všichni, že už to prostě nejsme schopný spolu zvládnout. Vzpomínky mám pouze pozitivní, a když bylo něco trochu vošajstlich tak i tomu už se dneska jenom směju i spolu s klukama, když se potkáme nebo jinejma lidma, co to pamatujou a často to videj i jinak nebo si to jinak pamatujou.

8. Napiš, na jakých nahrávkách ses podílel u DEMARCHE, GOMORA a VAAKUUM a vyjádři se k jednotlivým titulům (co je na nich dobrý, co špatný, apod.).
HA: U DEMARCHE sem se podílel na pardubickým matroshy (vyšlo pouze jako 3-way CDr split s INKOGRUENCE (prasolet z Poděbrad) a WAAKVVM. Další bylo Rawpunk demö už v pražský sestavě - vyšlo na taky CD kompilaci Refuse/Resist - Bones from Prague společně s EL PASO, THALIDOMIDE, ANGRY BRIGADE, GUIDED CRADLE a poslední bylo EP - Fucking Hangover. S GOMOROU máme split LP s LIFE POSSESSION, LP kompilaci Prague and Disorderly (spolu s ANGRY BRIGADE, V.O.H., CRIPPLECORPSE, GINNUNGAGAP, DEMARCHE, SCHEISS BÖHMEN a SANITÄR, LP kompilaci Intekomunikativni napomoc s B.M.C., KOEXIST, KONFIDENT, RISPOSTA, CLIMAX, GUTS AND GUNS a MÖRKHIMMEL a samostatný LP Poslední jízda. S WAAKVVM výše zmíněnou 3-way split CDr a kompilační kazetu Fast Explosive z koncertu. Každá z uvedených nahrávek má pro mě svoje kouzlo a ve většině případů jsem byl u jejich zrodu jako spolu/vydavatel takže tím se vztah a objektivnost ještě víc komplikuje. Poslechni a udělej si vlastní názor, hm?

9. Další aktivita je Úchylný koš. Tak co bys k němu řekl a jak se vede v záplavě středních a malinkatých dister / labelu?
HA: Aktivita? Uchylny kosh? No spíš je to značka, pod kterou jsem začal přispívat na desky GOMORY, který sem spoluvydával a později sem začal přidávat i na desky kamarádů z jiných kapel. Jak se daří? Nijak nepropaguju, pokouším se vyměňovat, ale moc často se k tomu nedostanu - většinou se zakecám a na desky, který sebou táhnu, zapomenu...

10. Uchylny kosh - zajímavý název, jak tě to napadlo?
HA: Ještě zajímavější je právě vznik toho názvu. Zebra - kytarista GOMORA je původem Polska. Náš kámoš se ho jednou zeptal, co to znamená, když má na popelnici napsáno "Uchylny kosz" a Zebra mu odpověděl, že neví, že to polsky neznamená nic, že je to špatně a že by to mohlo maximálně znamenat otevřený nebo nedovřený, ale že je to stejně blbě. A mě se ten nesmysl líbil i v kombinaci s češtinou, kde úchylný má taky svůj výraz. Prostě tak. Nic hlubokýho jako "Cestou na hřbitov" v tom není, sorry, hehe.

11. Co jsi doposavad spoluvydal? Jsou už jasný plány do budoucna? Upřednostňuješ výměny? Pokud jo, co tě na nich bere? Co kooperace, jak se na ně díváš s odstupem, když malý labely mají málokdy snahu šířit svoje produkty dál než mimo svoje město? Ale samozřejmě vím, že je mnoho malých labelů, co šíří snad víc než velké labely.
HA: Kromě věcí pro GOMORA mám prsty v nějakých deskách pro Krüger, Pray for Death, Conquestio / Woundead Knee. V plánu je split Kriminalitaet / Lichens, Komplex Viny, možná Fastratu jestli budou chtít pomoct. Taky sem psal klukům z Klutz, ale tam je to asi ještě na dlouhý lokte. Výměny samozřejmě, nejraději kus za kus, ale ne vždycky je dobrá domluva... Na výměně to že je to bez peněz. Dostaneš se k věci, kterou bys třeba nesehnal nebo těžko sháněl, to potěší. Kooperace - jinak ani nemůžu, nemám tolik lováků, abych cáloval všechno a pak čekal, že se mi peníze vrátěj. U kooperace s tím vrácením peněz ani nepočítám, a tak se nemusím strachovat a mít z toho stres - toho mám dost z jinejch věcí. Jaxem psal vejš moje šíření je spíš sporadický, ale kdokoliv by měl potřebu mi vytýkat, že doma syslím desky, který nejsou k sehnání tak odpovím, že kontakt na mě na těch deskách je a že se může kdykoliv ozvat a domluvit se.

12. Jestli se nepletu, máš prsty i v pořádání koncertů? Pokud je to pravda, pověz co už máš za sebou, zajímavosti, nervy k prasknutí, apod....
HA: Co se týká pořádání koncertů tak to máš špatný informace - koncerty nedělám, protože tady v Cajzlu jich je takový množství, že to není normální. Občas pomáhám s vybíráním nebo s nošením aparátu aůle jinak se do toho nepouštím. Více sem měl prsty pouze ve dvou akcích z nichž jedna byla benefit před hodně lety a druhá propadák loni, kdy sme podsekli vlezný a pak to dopláceli ze svýho. V obou případech ale nelituju, že sem do toho šel.

13. Tak teda řekni, o jaké dva koncerty šlo. Hlavně benefit bude určitě zajímavý. V tomhle čísle bude rozhovor s českobudějovickou crew, která pořádá jen benefiční koncerty. Po době temna se mi zdá, že se pomalu benefity vrací do scény. Myslím, že z webu Marastu, kde je dost upoutávek na koncerty, jsem usoudil, že bys mohl být pořadatel...
HA: Benefit byl spíš takovej na podporu Marastu - takže vlastně našich aktivit pro ostatní - konal se tehdy v domácím prostředí v Přelouči v klubu Cosa Nostra, zahráli Needful Things, 4-stück a Waakvvm. Šlo o to, že sme dělali kalendáře a nějaký samolepky. Ani nevím, jak to nakonec dopadlo, esli se nám ty prachy vrátili nebo ne, ale kalendáře byly relativně pěkný a samolepky taky - všechnu grafiku sme dělali sami, takže šlo jen o materiál a tisk. Nic extra. Benefity na prospěšnější aktivity mám samozřejmě ještě raději a podporuju je ať návštěvou nebo v rámci hraní s kapelou. Jsem rád, že se poslední dobou benefičních akcí koná víc a nejsou to jen samý narozeninový koncerty, hehe. I když i ty, když jsou zároveň benefiční mají svoje kouzlo a kolikrát i větší kladnej dopad co se týká vybraný částky, surovin, potřeb, hraček apod., podle toho, na co danej benefit je. Druhá akce byla ve spolupráci s Mlokem v Modrý Vopici, koncert Maresvine, Solid Noise (2x Dánsko), Forka (Brazílie), Hirosima (mechof-aka Hradec Králové) a Infekcja, která se domluvila na poslední chvíli. Kdybysme dali vlezný za 200,- na těch pět kapel, taxme byli v suchu, ale 150,- bylo málo. No co pro "příště" víme víc..!). Na web Marastu dávaj příspěvky různý lidi, je tam návod, kterej snad funguje - zkus to. Já nejsem žádným správcem těhle virtuálních medií co se Marastu týká... Ne opravdu koncerty nepořádám.., i když sem dostal teď nabídku - musím o tom přemýšlet a udělat s tím pár lidem brouky v hlavě, hehe.

14. Někde jsem četl, že Pražáci jsou zvláštní sorta lidí, co poměrně často nevystrčí paty ze své čtvrti, takže koncerty bývají těžkou lokální akcí v konkrétní čtvrti pro konkrétní lidi, haha. Jak to vidíš ty? A už nějaký ten pátek jsou v Praze koncerty na jednom (více?) místech free. To funguje jak, tomu moc dobře nerozumím.
HA: Ze všech Pražáků co znám, jich je asi 5% skutečně z Prahy a zbytek sou všechno náplavy z hodně různých míst, tak nevím, jestli jde o sortu lidí nebo spíš nakažlivost města. O nevystrčení paty ze svý čtvrti taky moc nevím, taky to často slyším na koncertech, jakože žižkováci zase nejsou do města. Tak jak to, že to slyším, když sem ze Žižkova a sem na tom koncertě? Některý koncerty sou lokální, protože je dělaj kámoši pro kámoše, tak proč si neudělat koncert? Zahraničních kapel stejně pořád jezdí hodně a místní předkapela se na koncertech vždycky hodí kůli aparátu a snížení nákladů na cesták, hehe. Koncerty zdarma - v jednom klubu je to tak, že cesťák platí klub, páč si to vybere na pivech. Jak to funguje v Kafé na na půl cesty, to přesně nevím - tam je pokud vím, vstup dobrovolnej - na cesťák se vybírá "do klobouku"

15. Marast. Jedno slovo stačí..., namoč pero do inkoustu a piš....
HA: 85 čísel listu novinek. Od října 2001, kdy ho začal dělat Žakoň jako východočeský informační plátek a kdy se postupně střídalo hodně lidí, to teď posledních pár let táhnu v Praze já. Jedná se o jeden list formátu A4, kde sou vypsaný koncerty a nějaký novinky. Obsahem byly i recenze, povídky, křížovky, básně, články, úvahy a podobně. Snaha je vydávat měsíčně nový číslo, ale to samozřejmě nevychází vždycky. V rámci Marastu vyšlo taky několik speciálů v jiným formátu a počtu stran a taky jedna kompilační kazeta. Všechny dosavadní čísla jsou ke stažení na internetu: http://marast.unas.cz/. Doufám, že na letošním Punkpikniku ve Třech dvorech u Kolína se podaří uspořádat dražbu všech dosavadních čísel v papírový podobě.

16. V začátcích byl Marast v jiném formátu, nebo to byl stejný formát, ale ohnutej do formátu A6 (?)..., že? To bylo v době, kdy tu vycházelo poměrně dost newsletterů. Skvělá věc, která ale v době internetu je dost pasé. Jenže ono je to jako s tištěnými ziny, ty taky přežívají a mají stále dost čtenářů. Jak je to s Marastem? Kolik děláš kopií a máš jakous takous představu, ke kolika lidem se dostane?
HA: Od začátku to byla A4-ka dvakrát přeložená, pouze jaxem psal bylo pár speciálů jinýho formátu a počtu stran. Ani v době internetu nenosíš pořád sebou zapnutej počítač s nesmrtelnou baterkou, nebo ty jo? Marast v kapse a víš, hehe. Počet kopií je závislej na hodně věcech, ale nejvíc na tom esli se mi podaří terrostická akce v práci. Tisknu něco kolem 30-ti až 50-ti kusů v průběhu cca 14dní od vydání. Rozesílám mejlem a občas se mi stane, že mi někdo podstrčí svoje kousky, co vytisknul z tý zaslaný verze, takže nejsem sám kdo tiskne, což je super. Vždycky to tak bylo - když to jde zadarmo tisknout tak není problém to zadarmo někomu dát, že jo, hehe. Většinou rozdávám Marast známejm přímo do ruky, takže počítám, že těch 30 lidí si to přečte vždycky, kolik si jich to přelouská na monitoru (a musí při tom provádět jógu, hehe), to netuším.

17. Marast je pouze strohý, informační zdroj. Ale přeci jenom je trochu jinej..., tvoje skládání slov ve větách je jak bych to řekl, netradiční, snad mi připomíná staročeštinu. To tě napadlo jak? Ty tak ale běžně nemluvíš, ne?
HA: Jo strohý a přesný to je přesně jako já, hehe. Jinej no asi jo dělám to rád a počítám, že to čtou většinou moji známí, který mě znají a nemaj s tím problém, že sem trochu v tom psaným slovu osobnější než v mluveným... Slov skládání krásná věc je. Baví mě převelice a původem toho blaha, které v mozku tvořit příjemně začne při proudu slov v pořadí starodávným je nic jiného než kniha L. Klímy - Velký román. Díky Aśce, která knihu zapůjčila mi!!! Mluvit tak bohužel nemohu, bo se stydím, hehehe!

18. Co by sis přál, aby bylo v Marastu? A chceš si udržet pouze info o Praze a okolí nebo se Marast dostane do fáze, kdy to bude informační tok z celé ČR? Informace do Marastu sháníš kde? Máš nějaké přispěvatele? Sem tam jsou v Marastu "ukradené" informace z periferia.cz, není to škoda.
HA: Přál bych si víc lidí, který by dávali příspěvky - to byla původní myšlenka a stále to trvá a občas, když někoho přemluvím, po čase i něco dodá, ale většinou to táhnu sám. Info o Praze a okolí? To není až tak přesný, záleží jaký informace mě praštěj přes nos v tom kvaltu když si vzpomenu, že je zase konec měsíce. V případě, že se otevřou kanály z jiných stok, než jen z tý pražský, rád Marast naplním bahnem i odjinud. Informace tak různě, něco zjistím v hospodě - ty mám nejradši, hehe, něco přijde mejlem, něco vyštrachám na netu a jak píšeš, když sem v koncích, dolepím to z periferie což je zdroj neutuchající. Viva periferie.cz!!!

19. Co tě drží v tom chodu? Máš zpětný reakce od lidí? Přeci jenom jsi na Marast skoro sám a nějakej pátek už to bude. Možná jsi nejdéle fungujícím vydavatelem newsletteru.
HA: Baví mě to dávat do kupy, i když to bejvá dost hektický a zapomenu třeba na nějaký důležitý věci jako správný číslování apod. hehe. Zpětný reakce, no moc jich není co bych nalhával a když tak jsou občas dost divný, jako poslední dobou ohledně změn sestav a volných muzikantů to bylo dost podivný, nepochopený a nepříjemný. Nechci o tom psát víc. Jiný reakce sou spíš, když rozdávám novej, to je většinou pozitivní, hehe, kdo by nechtěl něco zdarma, že jo..., kor to nejdražší co dneska je - informace...). No bejvám na to sám, ale občas se prostě někdo přidá, kámoš teď celkem pravidelně dává do kupy koncerty což bylo pro mě dycky dost časově náročný, taxem rád. Jo je to možný, že žádnej jinej newsletter nevydržel u nás tak dlouho jako to táhne Marast i za to sem rád, že na to nejsem pořád jenom sám.

20. Grafická stránka, příprava dalšího čísla - máš to nějak v hlavě už dopředu?
HA: Dopředu nemám připravenýho většinou vůbec nic - jen když něco přijde mejlem taxi to schovám, že bych to tam chtěl dát. Občas se naskytne příležitost někoho kdo je dobře nakopnutej pumpnout o příspěvek ještě včas před samotnou kompletací což je super. Jinak jde vždy o improvizaci od první do poslední chvíle...

21. Ty sám jsi velkým kolo-běžníkem (haha), co přesně jezdíš, na čem, co tě k tomu vedlo, jak často se věnuješ tomuto koníčku, co to finančně obnáší a pověz pár slov o vaší crew?
HA: Ze starejch časů sem si uchoval lásku ke kolu a tak mě kámoši vytáhli na sjezdovej bikepark do německýho Geisskopf (cca 40km od špičáku) kde sem zdemoloval pujčený kolo, že s ním nešlo jezdit (nakonec sem urval o strom hydraulickou brzdu). No a jelikož tam byla jedno koloběžka k půjčení tak sem to zkusil a chytlo mě to. Jedná se o stroj co má cca 20kg váhy, přední vydlici odpruženou, kotoučový brzdy - prostě výbava podobná jako celoodpružený sjezdový kolo. Jezdím tak často, jak jen můžu (což sakra je strašně málo) ale moc se to v Čechách zatím jezdit nedá - tady jsou parky dělaný spíš jen pro kola a to dost brutální, který se moc nedaj na koloběžce sjet páč má dost nízko board (tu část na který stojíš), ale najdou se i takový, co se daj, jako třeba Kocourov, Monínec, Lipno. Vzhledem k tomu, že sem tomu propad teprve před cca třema měsícema, tak toho ještě moc naježdíno nemám, ale vlastní výbavu už sem pořídil. Finančně to není nejlevnější (počáteční investice v desítkách tisíc), ale s pomocí kamarádů se to dá (nemusím mít úplně všechno fungl nový, že jo a bez nějakýho značkovýho dresu a kamery na přilbu se taky obejdu). A vejlety do bikeparků jsou vždycky plný srandy a spaní pod širákem u vohně. Naše krew..- No Control Scooters Punx - co může bejt výstižnější než ten název. Snad jen to, že sme zatím jen tři v republice co maj tyhle stroje a zatím jsme ani v cizině nepotkali nikoho jinýho, kdo by na tom lítal.

22. Traktor, jak jsi do tohoto uskupení zapleten? Co od spolku Traktor můžeme očekávat a jak často je funkční?
HA: Do polský dílny divadelního umění sem se dostal díky mojí bývalý přítelkyni, která pochází z Wroclawi a v Praze dostudovávala bohemistiku. Přitom se na brigádě seznámila s dalšíma polkama a dali dokupy spolek. Já sem se tam dostal, protože potřebovali nějakýho "technika" na pouštění hudby a zvuků při představení. Divadlo v současnosti ale už činný není, což mě celkem hodně mrzí. Poslední hra, která byla secvičená, byla dost masakr a moc nádherná až škoda, že byla hraná pouze jednou. Poslední co se v rámci TrAktoru dělo byly představení pro děti (soubor se scvrknul téměř na třetinu), ale ani to i vzhledem k zaneprázdněnosti převážně členek souboru (3x porod), návrat do Polska, odcestování do Německa apod. v současnosti nefunguje. TrAktor má možná smrtelnou pauzu.

23. Díky za tvůj čas a ať se daří se všema aktivitama. Poslední slova jsou tvoje.
HA: Já děkuju za pěkný votázky a zájem. Doufám, že se moje "aktivity" ještě trochu rozlezou i do jiných odvětví života, hehe. Ať se ti daří s časákem, kapelou, barákem a ať máš zase čas cestovat. No a teď přijde smysl života: "Buďte na sebe hodní. Nejezte tučné. Občas si něco přečtěte a trochu se projděte. Snažte se žít v klidu a míru s lidmi všech vyznání a ras." Havran: vranis@centrum.cz ||| bandzone.cz/fan/vokalgomora
teatr trAktor: http://tr-aktor.cz/?lang=cz ||| na youtube - www.youtube.com/user/teatrtraktor ||| představení malafacta - www.youtube.com/watch?v=XztNqmMRqfQ
gomora: bandzone.cz/gomoracrustbeat ||| https://cs-cz.facebook.com/Gomora.CrustBeat ||| www.gomora-crustbeat.wz.cz/ ||| https://myspace.com/gomoracrustbeat
> II<: http://bandzone.cz/kuntakinte
gravity scooters: www.youtube.com/user/gravityfreescooters

[ Top ]


*****************************************************************************************************


BUDWEIS LADIES crew

Jednotlivců, kolektivů a dalších crew pohybující se kolem pořádání koncertů je mnoho. Ale kolektiv, který by byl téměř naplno zaměřen na benefice a navíc mimo scénu, budete hledat těžko. Vybavuji si jen temelínskou punkovou eskadru FLAŠKA VISOČINI, která pořádá každý rok v Temelíně, benefici pro psí útulkový depozit. Na otázky odpovídaly ladies společně. Rozhovor proběhl v šestém měsíci roku dvatisícečtrnáct.


1. Na netu je informací až až... Ale mít je na papíru, to je jiná. Tak pojďme na to. Já Vás zdravím. Můžete se představit? Vaše funkce, můžu-li to tak nazvat ve spolku Budweis Ladies? Jak dlouho fungujete? Jak došlo k nápadu, založit crew? Jsou Budweis Ladies zaměřeny jen na pořádání benefičních koncertů anebo máte i přesah mimo hudební?
Zdravíme Šakala a čtenáře Noise Masteru, jsme 4 (CRUSTerka, Lůca, Luciáš, Pájka) a jsme z Českých Budějovic. Naše funkce? Každá dělá všechno a nikdo nedělá nic:-) Fungujeme bezmála 2 roky a napadlo nás to jak jinak, než u pivka. Než dělat koncerty jen tak, rozhodly jsme se dělat něco, co podle nás má nějaký smysl. Zatím proběhla pouze jedna akce, která byla mimo benefit, kdy se nám ozvala zahraniční kapela Apocalyptic Terror (SPA). Jinak se soustředíme pouze na benefice, ale do budoucna se nebráníme žádnému dalšímu zlu.:-)

2. Kolik doposud proběhlo beneficí? Pro koho byly určeny? A jak se povedly?
Do dnešního dne jsme zatím pořádaly 6 benefičních koncertů. První byl pro organizaci APLA jižní Čechy, druhý byl pro Adámka postiženého dětskou mozkovou obrnou, třetí pro Animal Rescue, čtvrtý pro dvojčátka Zuzanku a Jiříka (mentálně a fyzicky postižná dítka), pátý pro organizaci SOS-život pro koně a šestý pro Evu Bode-Rothstein. Koncerty probíhaly naprosto v pohodě, lidi se pobavili, poslechli si skvělý kapely a podpořili, za což jim moc děkujeme, hrozně si toho vážíme a doufáme, že v budoucnu nás budou podporovat i nadále.

3. Podle jakých kritérií si vybíráte kapely? Na první benefici byla i tombola. Bylo to milé zpestření pro dorazivší? Máte i jiné zajímavosti na benefičních koncertech?
Kapely si vybíráme podle libida našeho ucha:-). Tombola? My o žádný nevíme:-):-):-) Pokud tohle čte někdo z magistrátu, tak je to novinářská kachna:-D Snažíme se, aby každý koncert byl svým způsobem originální, na čemž pořád a neustále pracujeme.

4. Jak se rozhodujete, pro koho uděláte benefici? Rozhodujete se mezi vícero nabídkami?
Je to tak nějak fifty fifty. Byly akce, kdy jsme samy zvolily a vybraly, komu chceme pomoci. Ale v současnosti se nám ozývá stále více a více lidí a my děláme maximum pro to, abychom jim pomohly.

5. Jak náročný jsou přípravy pro benefit? Dá se porovnávat s přípravamina běžný koncert? Máte smlouvy, případně záruky, že výtežek bude skutečně použit pro domluvené účely?
Přípravy jsou hodně náročný, hlavně z důvodu časového presu a vedlejších aktivit s tím spojených. Navíc nemáme žádné předchozí zkušenosti a učíme se vše téměř za pochodu. Smlouvy jsou pro byrokraty, ale vždy jsme informovány o tom, kam peníze tečou. Mimo to po akci navštěvujeme lidi, pro které byl daný koncert určen, předáme jim dárkový šek, peníze a pořídíme fotografie z předání, které pak následně vystavíme na bandzonu. Na oplátku od nich dostáváme nějaké upomínkové předměty a pozvánky na společné akce. S některými jsme průběžně v kontaktu a nadále se zajímáme o jejich osudy.

6. Jaké jsou reakce lidí na koncertu, když ví, že jde o 100% benefit, zajímají se hlouběji o daný "téma"? A máte reakce od města, případně od poskytovatelů místa pro koncerty? Co například místní tisk...
Reakce od lidí jsou vesměs pozitivní (blbci se najdou všude:-)). Co se týče reakce od města, raději bez komentáře :-). S provozovateli klubů máme kladné zkušenosti, snaží se nám vyjít v rámci možností vstříc a všemožně nás podporují. Nesmíme zapomenout zmínit pomoc přátel, blízkých a rodiny, bez kterých by to samozřejmě nešlo.

7. Jaké jsou plány Budweis Ladies? A jak jste si představovaly fungování crew v začátcích a teď, když máte za sebou několik vydařených akcí?
Naše plány jsou furt stejné, jako na začátku - tzn. pomáhat ostatním a zároveň oživit kulturní dění v Českých Budějovicích. Na začátku jsme si nepředstavovaly ve svý podstatě nic, prostě jsme si řekly, že do toho půjdem a vrhly jsme se na to po hlavě. Občas je to chaos, občas jsou to nervy, občas hádky (znáte ženský), ale stojí to za to. Baví nás to, máme úspěch a můžeme pomoct lidem a zvířatům, kteří to potřebujou a to je paráda.

8. Místa pro konání benefitů se mění, podle čeho si je vybíráte?
Kluby vybíráme podle termínů, který mají volný, tak aby nám to vyhovovalo a podle podmínek, který nám jednotlivé kluby nabídnou.

9. Sledujete a čerpáte informace od dalších kolektivů anebo se vše učíte za pochodu?
Každopádně se všechno učíme za pochodu, ale každá rada je pro nás velice cenná. Naštěstí máme kolem sebe spoustu lidí, kteří nám ochotně a rádi se vším pomůžou.

10. Na Vašich akcích je vždy dobře postaráno o kapely a tak na stole nechybí např. domácí bábovka. Kdo je hlavním aktérem kolem jídla a snažíte se nabízet jen vegetariánskou, veganskou stravu? Vidíte za vegetariánstvím, veganstvím "něco navíc"? Vy jste mladší generace a ta v komunitě hc/punku vegetariánství, veganství moc neřeší. Celkově přesah hc/punku není moc velký oproti dřívějšku. Což vy se snažíte nahradit beneficemi (jedna z možností). Ptám se na vegetariánství, veganství taky z důvodu, že na svých stránkách máte zveřejněnou petici za zákaz chovu kožešinových zvířat. A ve své prezentaci se opíráte o podporu / pomoc zvířatům (mimo jiné).
Šakale, víš hovno, co jsi žral:-D. O jídlo se staráme všechny, každá něco ukuchtí podle možností. Na koncertech nabízíme jedině vegetariánskou a veganskou stravu. Hlavně proto, že spousta kapel živočišné produkty nejí. Jedna z nás je něco mezi vegetariánem a veganem, další maso jedí. Ale jednoznačně všechny jsme proti velkochovům, kde zvířata trpí a jsou krutým způsobem zabíjena. Myslíme si, že je mezi námi spousta lidí, kterým není lhostejné, jak se zachází se zvířaty ve velkochovech, na kožešinových farmách a v laboratořích. V budoucnu chceme podporovat lidi, kteří pomáhají zvířatům trpícím za účelem finančního obohacení napříč celým průmyslem. Je důležitý neustále lidi informovat o zlu páchaném na zvířatech. Čím větší počet informovaných lidí, tím větší je šance, že se něco změní.

11. Dostáváte případně finanční dary na benefičních akcí i jinak, než ze vstupného? Řekněme např. od jednotlivců jako dar?
Ano, už se nám stalo, že nám jeden člověk dal ke vstupnému litra potom, co si s náma pokecal a zjistil, jakým způsobem fungujeme. Moc se mu naše myšlenka líbila a tak nás podporuje i nadále, takže mu tímto děkujeme:-)

12. Díky za čas, odpovědi. Co máte na srdci, pište sem...
Šakale, děkujeme za to, že jsi nám dal možnost blíže popsat ostatním, co vlastně děláme a jakým způsobem fungujeme. Doufáme, že nám to i nadále bude šlapat tak parádně jako doposud a lidí, co chodí na koncerty bude přibývat. Sledujte naše stránky http://bandzone.cz/fan/budwaisladies, kde se pravidelně objevuje info o všech plánovaných akcích a přijďte nás podpořit. Dáme pivko, panáka, pobavíme se a společně podpoříme něco, co má smysl. Doufáme, že inspirujeme a dodáme odvahu dalším lidem, kteří mají chuť dělat něco jinýho, než sedět v hospodě na zadku a nadávat na věci kolem nás. BudwaisLadies@centrum.cz budweisladies.blogspot.cz/ bandzone.cz/fan/budwaisladies

[ Top ]


*****************************************************************************************************


TERROR NIGHT crew

V Českých Budějovicích působí vícero crew starající se o koncerty. S holkama tu je někde rozhovor, v posledním čísle Trhaviny si můžete přečíst rozhovor s těžkou hlukovou alternativou NAAB, s Kubajzem o jeho garáži bylo psáno minule a teď máte možnost se seznámit s Terror Night. Pro úplnou sestavu pořádajících crew bych ještě doplnil dva spolky/jednotlivce (?) a to Polyho ze S.U.S.U. a bratry Maxovce (např. DEZINFEKCE).


1. Čau do Budějc. Představte crew Terror Night. Docela trefný název pro organizování koncertů. Kdy crew vznikla, čí to byl nápad a bylo vše dopředu promyšleno anebo jste do toho vpadli rovnejma nohama?
Zdravíme Noisemaster do Tejna (jedině Neznašov!!!, p.N.M.). Jsme: Wíťan - schyzofrenickej vošoust ze Slavonic, hrajíc na basu v Kuzimu Mabaya, Růžena - flegmatickej romantik, jedinej rodilej Budějčák a zpěvák Kuzimu Mabaya , Dušek - neurotickej cholerik z NewCastlu (a to nechtějte vědět co se stane když mu bouchne negátorr) hrajíc kytaru v Kuzimu Mabaya a Vaňous - Zvácený hovado, působící na Duškův negátorr, jako červenej hadr na bejka, bubny v Kuzimu Mabaya. Základ pro nás byla kapela KxMx ve které jsme realizovali svoje představy o hudbě, ale chtěli jsme podpořit lokální dění v českých Budějovicích. Přišel nápad založit Terror night a věci se daly do pohybu. Proběhl první koncert, a další následovaly. V podstatě bylo založení crew spontánní počin našich chorých myslí. K organizování koncertů se připojilo i občasné přispívání vybraným kapelám na vydávání nových alb, a to zapříčinilo vznik ''mini labelu'' Terror night

2. K labelu se ještě dostaneme. Máte cit pro grafiku, kdo se o ní stará? Určitě je pro vás důležitá prezentace - grafika na plakátech a na webových stránkách, že? Co dalšího je pro vás důležitý, jako pro pořadatelskou crew?
O grafiku se nám stará Dušek a Wíťan, duležitý to pro nás rozhodně je, pro kluky je to koníček, kterej je nám mimochodem dost užitečnej. :) O správu webu a korespodenci s kapelami se stará Dušek - takže když mu budete psát, tak bacha na negátorr :) Důležitý je pro nás hlavně to že nás to baví a že se najdou i lidi který zajímá to co děláme!

3. Koncerty převážně organizujete ve Velbloudovi, což je hodně zaběhlej, známej prostor v ČB s rozumnou velikostí. Taky jste působily na Palubě. Jak hledáte místa pro hraní, co od nich očekáváte a platíte za pronájem?
Míst k organizování koncertů je po ČB víc než si kdekdo myslí. Místa hledáme podle kapel a potřeby velikosti prostoru, je jasný že koncert v týdnu neuděláš v klubu pro 200 lidí :) Ve Vebloudu se nájem platí, v ceně je chlápek u vstupu, zvukař a cástečnej catering. V klubu MC Fabrika se pronájem samozřejmě platí, v ceně zvuk, vstupař, backline. Kredance Prostor je na pořádání akcí nejlepší, skvělá obsluha, krásnej prostor a pořádání akcí zdrama. Nevýhodu to má jen, že musíte sehnat zvukaře. Paluba už nefunguje, takže jedině v dobrým.. to byl nejlepší underground. :) Zorganizovali jsme i jeden koncert ve Studentském univerzitním divadle (SUD), tam si člověk musí zařídit zvuk, bar, prostě všechno co je na koncertě třeba. Ale jinak prostor skvělej.

4. SUD a KREDANCE, to jsou super místa, ale zdá se mi, že na zaběhlou Palubu anebo Velbloud, si budou ještě muset počkat, než přijde jejich čas. Dlouho jsem neslyšel o akci v K2 a mnoho let o baru Cuba, to bylo skvělý místo!
Na Cubě se akce už pořádat nemůžou, okolním obyvatelům se to moc nezamlouvalo :) O K2 toho taky moc nevíme.. naposled na nás nenašli místo... čert ví. V SUDu a v Kredanci plánujeme vícero akcí, ty prostory nám vyhovujou. Paluba změnila majitele.. nikdo neví zda ještě někdy přijde možnost zorganizovat koncert na tomhle místě.

5. Podle jakých kritérií si vybíráte kapely? Ozývají se kapely samy?
Je to plus mínus 50:50, čim víc uděláš akcí tím víc se dostáváš do povědomí lidem, takže se kapel se ozývá čím dál tím víc, zahraničních i českých. Píseckej Zebra nám dohodil dosavadní většinu zahraničních kapel, a tím bychom mu chtěli poděkovat. Taky díky Radimovi a jeho R-DIY Booking za přátelství a spolupráci na mnoha koncertech! :)

6. Kolik akcí doposavad proběhlo pod značkou Terror night? Byly některé opravdu "echt gold"? Či nějaká pikantní záležitost?
Anticorpse z Francie kteří nám zahráli v MC Fabrika přilákali celých pět lidí! Kozel z Kaosquad prohlásil: Pro tak málo lidí jsme ještě nikdy nehráli. ... Určitě kecal..:) Pod logem terrornight bylo zorganizováno celkem 8 akcí z čehož byla polovina ve Velbloudu.. některý akce se poplatí, některý se nepoplatí a na 99% akcí se nic nevydělá... Znáš to sám :) Jinak echt gold je přece každá akce! :)

7. Plánujete akce s dostatečným předstihem nebo se věnujete i narychlo udělaným koncertům?
Některý akce jsou plánovaný, jiný ne. Jak se kdy povede... Některý akce jsou plánovaný třeba 3 měsíce, k jinejm se dostaneme 14 dní dopředu, že nějaká kapela shání koncert, je to různý..

8. Máte podmínky pro kapely, kterým děláte koncert? A co naopak můžou očekávat kapely od Vás?
Podmínky pro kapely nejsou, snad jenom aby přijeli a měli vlastní kytary, a když je náhodou nemaji... nevadí! :) Těšit se rozhodně můžou na parádní párty a dobrou atmosféru. Catering pro kapely je samozřejmostí. A když se moc ožerou tak jim bude poskytnut i azyl. :)

9. Co dělat akce venku, na netradičních místech, láká vás to?
V SUDu..to je vcelku netradiční prostor. Jinak akce na takových místech nás lákaj, ale zatím jsme nebyli schopný se dokopat k nějakej realizaci... Do budoucna určitě napravíme :)

10. Byly někdy problémy s místem, kde jste pořádaly koncert nebo i se samotnou kapelou? Anebo všechno doposavad šlape dobře?
Největší problém je, když přijde nějaká akce narychlo, tak sehnat klub... Zatím se vždy zadařilo. Jinak se s problémy nepotýkáme..

11. Vaše akce jsou čistě jen o muzice anebo se snažíte či do budoucna o nějaký přesahy, např. výstavy nebo přednášky?
Doposavaď byli naše akce jen o muzice, nic většího neplánujeme. Zároveň se ničemu nebráníme :)

12. Za docela čerstvou novinku považuji label Terror night. Na čem jste se už podíleli, co od labelu očekáváte? Plány do budoucna, třeba samostatný titul anebo zůstanete u kooperací? Existují stránky labelu anebo všechno probíhá pouze na vašich koncertech?
Přispívali jsme na 12'' split DROM\MOROMOROLAND, dále 7'' split FEAR OF EXTINCTION\MARCH OF THE HORDES a 7''ep BLINDED - Plíce plné prachu. Jinak zatím taháme distro po akcích, Dušek slíbil web.. takže v brzké době očekávejte stránky Terrornight labelu. Skrze přispívání to moc dopředu neřešíme, necháváme to náhodě. Kapely, které hledali příspěvek, se nám všechny líbily, takže jsme nezdráhali přispět na vydání. Samostatnej titul je na nás zatím moc vysoká laťka, takže... :)

13. Negátorr - terrornightátor a je to...
Temnátorr, Kuzimátorr mabayatorr, operátorr, syflátorr

14. Díky za čas, závěr je váš...
Díky za prostor v zinu a zájem vůbec, lidem co chodí na koncerty, Večerníčkovi, maminkám a tatínkům. Uvidíme se na nejbližším konc.... baru :) http://terrornight82.blogspot.cz

[ Top ]


*****************************************************************************************************


CDs

GRIND SOLO GRIND 4 way split CD (Laser Grind Trading Co. & Latin Core & Kontestatari & Diseno: - Mistico)
V roce 2007 (zároveň vydání tohoto CD, což se vymyká "politice" NOISE MASTERu, recenzuji jen max. dva roky straý nahrávky) jsme se Zebrou, Zbyňou a Mírou Vejvodou navštívili Jižní Ameriku, včetně Ekvádoru. Seznámili jsme se a navštívili v hlavním městě Quitu Pabla, mladýho týpka. Píše se rok 2014 a Pablo je nečekaně v ČR u Zebry v Písku. Zanchává mu pár CDs. Tohle 4 way split je jedno z nich. Hned první kapela je jedna z mnoha Carlose Jaramilla, žijícího v Ambatu (Ekvádor), u kterého jsme pobili pár dní a užili spoustu hluku. MENSO NOISE je název onoho projektu. Zprudka vychrlených 39 krátkých noisecore patálií. Některé jsou víc o hluku (rozuměj, o noise), některé naopak o klasickém noisecore. Ty mi připomínají mnoho noisecore kapel z doby, kdy jsem přičuchnul k tomuto stylu a samozřejmě i naše (RABIES) začátky. Představ si DECHE-CHARGE víc naložený v čistém noise. Zvuk je hodně v pohodě! Hodně povedenej materiál. Následujících 14 trax od pro mne neznámého spolku PROYECTO PÁNICA. Digitální grindcore z Kolumbie mě docela nadchnul a okamžitě mi připomněl slovenský KYBORG 612 (pamatuje si je ještě někdo) nebo japonský DAMAGE DIGITAL (ti sice mají bicáka, ale hudba je hodně podobná). V devadesátých letech tenhle digitální techno grind docela valil. Některý pasáže jsou parádní. Zvuk opět povedenej, hutnej, valivej. Další parta je LEECHEATER z USA. Maj asi nejhorší zvuk a drtí ve dvanácti krátkých songách thrash metal grind trochu podobný starejm NAPALM DEATH napasovaných do starých EXODUS. Šílený? Tak si to poslechni, na živo to musí být masakr, navíc má nahrávka hustej punkovej nádech. Těžkej brutal. Poslední je známej bordel z Guayaqulu (Ekvádor), CASA SÓNICA. Opět podařenej zvuk, a hned na úvod skvělej punkovej vál na IMPETIGO, opravdu luxusní záležitost v kontrastu se španělskými texty. Nahrávka je hodně propletená mluveným slovem. CASA SÓNICA je na celé nahrávce hodně punk. Noisecore v těžkém punkovém objetí (asi nejvýstižnější je skladba "La puta vengadora" anebo ještě jinak,představ si TELEX jak hraje noisecore), krátký, rychlý, stručný, razantní. Nejlepší kapela na splitu. Závěr obzvlášť výživný, klasický cover W.B.I. a ROT. (v závorce uvádím ještě luxusní noisecore cover od "OSSPRING"). CASA SÓNICA je typická ukázka old schoolového noisecore latinské Ameriky, přestože na téhle nahrávce jsou víc punk než jindy. Naprostá bomba. Vidět je na živo na domácí půdě by znamenalo naprostej výstřik do trenýrek. M.N.: myshit.com/mensonoise * P.P.: myshit.com/proyectopanica * Leecheater: myshit.com/leecheater * C.S.: Paúl Troya, 09-02-191 A, Guayaquil, Ecuador / matandovatos79@hotmail.com * Laser Grind Trading Co.: Carlos Jaramille, Pichincha alta y, José Mires N°01-64, Ambato, Ecuador / jaramillokaloy@gmail.com * Latin Core: José Hernández O., AIR CTR: 2944, 7801 NW 37 ST. Miami, FL 33166, USA / latincore@gmail.com * Kontestatari: Andrés M., Guano, Ecuador / kontestatari@hotmail.com * Diseno: - Mistico: Pichincha alta y, Manco Capac N°087, Ambato, Ecuador / sumpsique@hotmail.com / crpunk1583@hotmail.com >ŠA<



[ Top ]


*****************************************************************************************************


tiskoviny

STŘEDOVĚK #2, A5 / 28 stran
Více méně velký podíl na tomto pokračování Středověku mají ohlasy čtenářů a kapel. A zřejmě to bude impuls i pro trojku, která, předpokládám, vyjde ještě letos. Útlých 28 stran, kdy se místem nešetří, přelouskáte na jedno nadechnutí. Grafická úprava a pokládané otázky kapelám asi nebudou "in" pro většinu čtenářů, nicméně já jsem spokojen. Hodně povedený čtení, které je složeno z rozhovoru s DISKELMÄ, našincema FACAN a UŠTKNI, reportem z festiválku Setkání svobodných duší 2013 (jen se mi nezdá ten datum 26. - 28.9. - to jsem byl ve Francii a po celou dobu bylo u nás hnusný, studený počasí a v reportu se píše o pekelným hicu). Poslední rozhovor je s další CZ kapelou, ZKAŽENÁ MYSL Ovšem závěr je teda jiný kafe. Doposavad jste si užívali, ale krátké seznámení s mučením ve středověku ve vás zanechá pachuť neskutečný brutality. A tak je jasný, že si raději od začátku fanzine přečtete znovu, abyste si spravili chuť. Uvidíme, s čím se vytasí Lapy v trojce, už teď se těším. >ŠA<

MARAST newsletter, A4 / většinou 2 stran
Jo tak newsletter, kolik jich u nás vycházelo a kolik jich přežilo... Marast bude určitě jediným žijícím newsletterem. Pravda, v době internetu a všemožných chytrých telefonů se zdá jakýkoliv pokus o aktuální tištění médium (navíc zdarma) holým nesmyslem, ale kdyby tomu tak mělo být, určitě by Marast nevycházel. S největší pravděpodobností jde stále o lokální záležitost, která je k dostání v Praze a východních Čechách. Nicméně existuje webová stránka, kde jsou jednotlivá čísla ke stažení, případnému vytištění. Na webu se krom Marastu objevují plakáty a pozvánky na koncerty, které jsou pořádány crew kolem Marastu se pohybující. Newsletter je klasická oboustranná A4 v č/b provedení a v old school stylu, nůžky, lepidlo. Po úvodu většinou následuje seznam nejbližších koncertů, občas recenze, sem tam reporty z akcí případně scene reporty zaměřené na lokální části ČR a nikdy nechybí krátké zprávy ze světa hardcore / punku z Prahy a Východních Čech. Doporučuji se mrknout na web a držím palce v dalších číslech... marast3.tumblr.com >ŠA<

MALSTRÖM fanzin #3, A5 / 60 stran
Je moc pěkný vidět, že nový fanziny se drží a v relativně krátký době vychází nový čísla. Klasicky vypadající Malström v duchu DIY vystřihni, nalep... v sobě ukrývá poutavý čtení. Již dvakrát jsem vyslovil, že autor si dává záležet na obsahu, ve kterém se nenachází pouze hudba, ale i jistý odkazy různých rozměrů. Již jen důraz kladený na textovou část kapel nasvědčuje o hlubším pojetí fanzinu než je zvykem. Klasický úvod nás přesune ke dvěma stranám textů, to jen tak na rozjezd a poté už čtu skvělý cestopis po zemích Malého Kavkazu. Země, který mě až tolik neberou, mě díky tomuto cestopisu začaly zajímat mnohem víc. Prvním rozhovorem je zpovídaná kapela EARTH CRUST DISPLACEMENT - hlučná to sebranka, musím se podívat po vinylech. Skáču na reporty z koncertů, akcí a už jsem u druhého rozhovoru s mladou kapelou ALKALMATLANKODIK. A to jsem opět u reportů z koncertů, po kterých čtu rozhovor s kapelou APOLITA, převzatým rozhovorem s CONTRAVENE a to se blížím ke konci, kdy čtu poutavý sloupky, který mě mile překvapily. Následují recenze a recepty. Jsem spokojen a těším se na další číslo. wga161@centrum.cz >ŠA<

GARFWEEK #39, A5 / 64 stran
Už dlouho nebyl Garfweek, ne? Tak jdeme na to. Garfweek je samozřejmě pořád free - věc nevídaná a Jirkovo nadšení ohromný, i když to tak nevypadá. Grafika neměnná, takže stará zinařská škola nůžky, lepidlo... Obsahová stránka jako u předchozích čísel je poskládaná z distribučních listů a starých rozhovorů, textů, básniček, povídek ze starých zinů a brožur. V tomto čísle je rozhovor s kapelou GRAŽDANSKAJA OBORONA, s básníkem Ticho, s ANTI-FLAG, Štěpánem Stejskalem a EASPA MEASA. Články jsou o stylu psychobilly, žena a móda a státy, hranice, spravedlnost. 39.číslo je dost nabušený. Dobrý. >ŠA<

PREDČASNÁ VZBURA #5, A5 / 56 stran
Užuž bylo na čase. Adrik vypustil prozatím nejlepší číslo. Ideálních 56 stran plných zajímavých textů. Adrik popisuje výlet po Polsku, kde hlavním bodem byl festival (DIY hardcore punk vol.8). V dalším reportu nás Adrik seznámí s cestou do Slovinska, a opět hlavním bodem byl festival (Monte Paradiso vol.21). Do třetice dostaneme od Adrika výlet na festival, na německý Killed System vol.2, a aby cestováního po festivalech nebylo málo, další čtení je od švédského týpka po Východní Evropě. Na závěr report z mini turné RAPSOD - STOLEN LIVES po Německu. Od Adrika je další text, scene report z Východního Slovenska. První rozhovor je s Yannem, hlavně ho známe z Undislessed labelu. Hodně mě zajímal rozhovor s Anvarem z Noisepaper zinu (Uzbekistán). Možná by šel rozhovor udělat obsáhlejší. Asi úplně nejvíc jsem se těšil na anketu o lathe cut vinylech, ale jsem zklamán. Vsugeroval jsem si, že anketa bude minimálně s 10 lidmi, co se zabývají tímto procesem. Adrikovi se podařilo ulovit tři poměrně známý firmy. Příloha k tomuto číslu je 6" s jedním songem od THE CITADEL právě na lathe cut vinylu. Zvuk je hroznej, ale vzhledem k náročnému procesu se vůbec nedivím, i když původně jsem měl lathé cut spojen s naprostou primitivností. K závěru je článek o Frenkelovi, architektovi Gulagu. Blbě se mi četl, jinak super, že se takovýto kratší články objevují. Závěr obstarává pár recenzí. Druhá příloha je jako samostatná brožurka s drobným písmem. Soupis amerických zločinů, seznam je opravdu dlouhý. O některých jen heslovitě, některé jsou rozebrány podrobněji. Najdou se poměrně známý případy, ale i mnoho ne moc profláklých. punkgen@gmail.com >ŠA<

KAZIMÍR´zine #5 / 100 stran
Z čistého hardcore punkového nebe spadnul Kazimír. Nečekaný dárek, který mile překvapil. Hned co tě praští do očí, je změna grafiky a tisk. Lesklý papír, formát A4, grafická úprava vystylizovaná do profi časopisů. Čím dál více se k tomuto směru uklání i jiná podzemní periodika. Osobně mi je jedno, jak časák vypadá, beru jak xerox, tak profi.... Co bych příště změnil, tak tiskárnu, jakmile otevřu Kazimíra, tím myslím víc než je zdrávo, ale normálně jako u kdejakého časáku, rozpadá se mi pod rukama. Lesklé listy v lepidlu nedrží. Obsah je rozdělen do jednotlivých kapitol, tak jak na to jsme zvyklý např. u Hluboké orby. První kapitola jsou cesty. S kapelou EMPTY HALL OF FAME se podíváme k západním sousedům a do Anglie. CLIMAX to vzali taktéž po západní Evropě a do Anglie. Tady bych report vzal obšírněji. Dalším tour reportem bylo československé ANGRY BRIGADE, THALIDOMIDE a SCALP. Report psanej kapánek jinak, ale dobrý čtení. Zklamáním pro mne byl cestopis po Francouzské riviéře. Zde bych čekal mnohem více psaního. Od Štelca tu je report z mnichovského festivalu "Monster bash fest 2013". Petra - Cerelitida sepsala report z dalšího německého fesťáku Killed System #2, o kterém jsem už nejednou slyšel a to konkrétně o tomto ročníku. Dobrej hlučnej fesťák. Druhou kapitolou jsou kapely. První rozhovor je se španělskými INSTINTO, druzí jsou našinci BOB, kterej je dost obsáhlej. Třetím rozhovorem je pro mne velká neznámá, Danny Trejo, krátkej pokec. Následují dva český rozhovory a to s drtiči FASTERATU a poklidnou AORTou. Rozhovory uzavírá pokec s NOWHITERAG. Následuje kapitola povídky. Jedná se o jeden ze dvou článků, kde vás přes oči nepraští překlepy. Povídka z budoucnosti je pěkně napsaná. Je pod ní podepsán sám Martin, dobrá práce. Následující kapitola má jméno lidi. Zde jsou zpovídaní lidé převážně kolem umění, než kolem muziky. Ivona Kovářová - FNB Plzeň, Saon - fotky, grafiti. Výškové fotky jsou super. Překvapil mne rozhovor s Janem Švankmajerem - toho bych tu vůbec nečekal. Nepůvodní rozhovor s Brianem D. je výjimkou a mluví se v něm víc o muzice. Posledním rozhovorem je pokec s Albim - FNB Liberec. Poslední kapitolou jsou recenze. Není jich mnoho, autora moc neberou a považuje je za nutné zlo, tak se není čemu divit. Úplný závěr je článek o GMO. nic nového, všechno bylo už dávno řečeno, jenže pro mladé čtenáře a pro případné opakování matou moudrosti, je to nutnost. Fanzine je vyplněn kresbami od Martina. S velkou pravděpodobností se dočkáme dalšího čísla, už se těším, přestože obsah je málo hlučnej. anemuzetobytmartin@seznam.cz >ŠA<

CERELITIDA #4, A5 / 100 stran
Je to neuvěřitelný, Petru a její aktivity, pořádání koncertů, label a hlavně fanzin Cerelitida, jsem měl dávno za mrtvý. Nějakej ten pátek to už bylo, kdy vyšla poslední Cerelitida. Teď tu mám číslo čtyři v profi sazbě a tisku, i když o profi tisku se dá polemizovat. Je to trhací kalendář a já si myslím, že Cerelitida a Kazimír, na kterej tu je někde recenze taky, byly tištěny ve stejné tiskárně, kde asi neumí dělat hřbítky. Je to detail, ale hlásit se to musí. Grafika je stejná jako u zmíněného Kazimíru a to včetně malůvek, na svědomí je má Martin z Kazimíru a líbí se mi zatím nejvíc ze všech. Na začátek máme sloupky, kdy jeden je od Zbyňi, kterej jsem chtěl použít do následujícího čísla. Nevadí, ta komedie, kterou sepsal, je prostě skvělá. A hned po sloupkách je tu report z Winter Cupu, další komedie, kdy se lidi kolem Azylu, říkají si "Vosy", dali dohromady a vydali se na hokejbal i s fanoušky. Co z toho může bejt, když alkohol teče proudem od rána? První rozhovor je s kapelou MEINHOF, mezinárodní band. Dál následuje krátký pokec s Marou, Američankou žijící nyní v Praze, pořádající koncerty a kreslící komixy. jeden kraťoučký tu je, ale já ho nepobral. Opět se tu zmíním o Kazimírovi, kde byl report od EMPTY HALL OF FAME. Zde je další, kratší tour report po Německu a Holandsku, kterej se už nestihl sepsat do zmíněného Kazimíra. Psaní o pivním baru Azyl je doplněno rozhovorem s několika návštěvníky a zároveň osobami, který se podíleli na vzniku Azylu. Na závěr je samotný rozhovor s majitelem baru. Další kapela na řadě je SCALP, dlouhej, čtivej rozhovor. Od Mirruse je slušnej článek o hardcore/punku v Medellinu na přelomu 80. a 90. let. Ze začátku, hodně z obšírna psaný, posléze už jen čistě hlučný čtení. OCCHI DI FARFALLA je akustické duo z Baskitska a abych nezapomněl, všechny rozhovory jsou s lidma, kteří hráli v Liberci a Petra se s nimi zná osobně. Asi za nejlepší psaní v Cerelitidě považuji tour report od jakéhosi Filipa, který měl možnost se přidat na pár dní do rozběhlého tour izraelských ALERT. Německo, Holandsko, Francie, Belgie a UK. Dlouhý a hlavně pěkně napsaný. V Hluboké orbě jsme zvyklý na závěrečný souhrn, poohlédnutí se za pořádanými koncerty. Zde v Cerelitidě je tomu stejně. A jde o akce mezi roky 2009-2014. Si teda myslím, že Petra je víc zničená a nasraná pořád dokola, když to tak čtu a to se nejedná jen o tuhle sekci o koncert... Recenze na závěr jsou pestrý a psaný několika lidma. Úplná tečka je povídka Tulák od Martina. Je jak vystřižená z různých hororových povídek... Takže jo, přestože je tu málo bordelu a věcí, co mě zajímají, velice jsem si čtení Cerelitidy užíval. Uvidíme, zda Petra potlačí káru dál. >ŠA<

HLUBOKÁ ORBA fanzine #30 A4 / 200 stran
Jak jednou dosáhneš určité mety, nemůžeš polevit, takže HO je stále ve formátu A4 a počet stran 200. Překvapit mě může jen obsah, ale i ten obsah tuším, protože Filip po kapkách radikalizuje a navrací HO do starých xeroxových dob, kdy nejen v HO, ale i v ostatních fanzinech bylo politiky poměrně dost. Naštěstí HO je tak dobře poskládaná a sepsaná, že je radost číst každý slovo, což mi u čistě politických tiskovin nešlo. Čest výjimkám. Hned na úvod Antifašistická akce a následuje rozhovor s Honzou Trantem. Člověk co emigroval do Západního Berlína. V rozhovoru se dozvíme zajímavosti kolem antifašistickýho hnutí a hlavně kolem squatů, který na přelomu 80. a 90. let měly nejsilnější pozice. Honza zmiňuje jednoho panáčka, toho jsem potkal teď v sobotu v Plzni na koncertě. Svět je malej. Rozhovor doprovázen mnoha dobovými fotografiemi umocňuje jejich sílu. Rozhovor je doplněn článkem od Beňa, kdy byl mimo jiné LOS SOMROS v Německu díky pozvání právě Honzy Tranta. Prdel jak sviňa to Beňovo psaní. Drunk nach Osten = Pája, novodobý emigrant do Vídně a od Páji tu je sáhodlouhý, jo, napíšu "scene report" s dlouhou předmluvou. Výborný, výborný psaní a věřím tomu, že nikdo z rakouských punx by to v takovémto rozsahu nikdy nenapsal. Následují sloupky s různými tématy. Po sloupkách začínají reporty z cest. První je GRIDE v USA. Pěkně napsaný. Následuje GATTACA, REMEK po Evropě. Kratší psaní. Další kratší psaní a zcela odlišný od běžných tour reportů je americké turné zvrácených hlukařů NEKROMANTIKER. V alkoholickém duchu je napsán report SHEEVA YOGA, TUMMO se šílenými grafy. S.Y.I.H. si řekli, že zkusí další štěstí v USA, jak to dopadlo, se dozvíte v sáhodlouhém reportu a na Americe nezůstala nit suchá... Super je psaní - rozhovor s Lukem Haasem a Jasonem Flowerem o exotickém hc/punku, staré hi storky, jak začínali, pěkný psaní. Následující rozhovor s Bostonskou anarcho/peace kapelou NO SIR I WONTje čtivej a odpovědi dlouhý. Trochu kratší, klasičtější rozhovor je double s CONTRAST ATTITUDE / ACROSTIX. Za to s YARVAR COCHA a jihokorejským bandem BANRAN je o poznání výživnější. Do Jižní Koreje by nebylo od věci se podívat. Následující rozhovor s další japonskou úderkou, tentokrát s kapelou STRANGE FACTORY je opět kratší a hodně pojednává o Fukušimy, jak o tamní scéně, tak o jaderné havárii. S relativně novou kapelou BRÜNNER TODESMARSCH je další rozhovor, doplněn o spoustu jejich textů. Poslední dva rozhovory jsou s britskými ENDLESS GRINNING SKULLS a kratším s indonéským momentálně one man projektem TOTAL BANXAT. Parádní čtení je o koncertech na netradičních místech, ta Praha vládne. Orlová je klasika, ale brněnský kulkol je dobrá věc. Na Slovensku drtící koncerty v Žiaru nad Hronom jsou taky klasika, ale odehrány byly na mnoha místech. Poslední článek je o pěstování vlastní zeleniny, kde jsem se dozvěděl o spoustě odrůdách poprvé. Tohle zahrádkaření, na vesnici a v malém množství na městě je běžný a mne dost známý, nicméně se domnívám, že časem se bude rozšiřovat právě mezi postarší punx a tohle téma se začne více přetřásat v UG médiích, což kvituji. Na úplný závěr recenze a reporty. Uf, trvalo mi dlouho času, než jsem se prokousal na konec, ale početl jsem si dobře. Uf. orba@seznam.cz >ŠA<

RAW zine #2A4 / 44 stran
Ačkoliv to nevypadalo (bulvární kuoláry však promluvily), Trojka dokončil a vyvrhl druhý číslo tištěného Raw zinu. U prvního čísla jsem byl na vážkách, co bude obsahovat druhé číslo, když se hovořilo o lokálním plzeňském tisku. Přeci jenom tamní scéna není tak velká, jak by se mohlo zdát. Dvojka nakonec není čistě o Plzni a jejím okolí. Nastává otázka, co bude v trojce. Již v prvním čísle jsme se setkali se zvláštními reporty / vzpomínkami a i zde jsou vzpomínky, tentokrát na rok 2008. Jsou psaný docela zvláštně. První rozhovor je s Peťou Aback, kde se dozvíme spoustu informací o zahraniční scéně v pozitivech, o naší spíše v negativech. Jak se Peťa dostal na tour s BLOODY PHOENIX a spoustu dalších pikantností. Následuje anketa na téma "texty", zpovídaných bylo 11 dotázaných. Podobný ankety mě baví. Následuje rozhovor s R.A.M.B.O., který před mnoha lety vyšel v již dávno zaniklém free časáku Move your ass. Za představovačku se dá považovat info o Soul at zero, což je kolektiv pořádající akce pravděpodobně jen v Plzni. Dobrej nápad je psaní - zpětný pohled na dvě kompilace Na západní frontě křik a Tenkrát na západě od samotného tvůrce. Navrh doplněno recenzemi na oba tituly. Další rozhovor je s Matějem, kterej se věnuje fotografování a jeho fotka s ANTI-FLAG, o které píše, že ji má nejraději a opravdu, fotka je skvělá. V duchu posledních čísel H.O. je na závěr i v Raw zinu poohlédnutí se za konanými akcemi. Na úplný závěr je rozhovor s Vencou, kterej svůj život zasvětil skejtu. Tento rozhovor je v samostatné rubrice "Skate příloha", kde je i parádní skoro recenzování desek s obaly, na kterých jsou skejty. To mě hodně baví, takovýhle rozpovídání o deskách, a finiš je článek o skejtování v Plzni včetně textů, samozřejmě o skejtech. Tak jo, barevná obálka, pestrý obsah, grafika v klasickém old school duchu, tak Trojko, čekám na další číslo. www.rawezin.wgz.cz / trojka007@seznam.cz >ŠA<

PREDČASNÁ VZBURA #6, A5 / 36 stran
Tak konečně držím v ruce další fanzin, kterej má pouhých (?) 36 stran. Super. Žádná bichle, žádný pěkný tisk, jen klasika fanzin. Otázkou zůstává, jestli mi nechybí stránky, protože to číslování 00016 a poté už 00020, je dost divný. V šestém čísle Adrik na recykláku hned v úvodu píše ostrou nótu na zajebaný volný obchod, globálně kapitalismus. Vzbura je na více místech ostřejší, což za poslední roky v zinech není tak běžný. Začínáme tour reportem KUMURU a SOUND OF QUALM (o těch slyším poprvé až zde). Kapely to vzali po Polsku do Německa a Čech, aby turné uzavřeli na domácí půde na Slovensku. Dob rý, rozsáhlý psaní. Druhé tour čtení je od kapely HUMAN HUMUS, kteří si vybrali východ a to cestu do Litvy a poté už jen po Rusku, odkud turné uzavřeli na Ukrajině. Turné bylo po všech stránkách výborné, dle autora textu. Chybí mi jen informace o penězích = cesťáku. To je u spousty kapel docela podstatný na turné, ale ne nutné. Mě to ale zajímá. Když čtete turné po střední či západní Evropě, nedejbože od SYIH po Americe, přijde Vám, že Rusko a Ukrajina je ráj pro kapely na turné. Za report se dá považovat i Sucháčovo psaní o fesťáku Killed system a Paranoya (obojí v Německu), kdy se dozvíme i něco málo z památek, přírody kolem a kolem. Sucháč tu strávil s přítelkyní týden dovolené. Report z OEF Austrálie 2014 je stručný a osobně mi připadá, že ne moc pozitivně napsaný. První rozhovor je s ukrajinským labelem a zinem Voice from Insane, který vede Roma. Následuje trochu slabší rozhovor s Robbiem z THE KILL o jeho labelu Blastasfuk. ne moc dlouhá, ale určitě zajímavá je anketa o zahrádkaření, ve které odpovídají Tomáš Bagi, Satelit, Fero Maxim a samotný Adrik. Článek o Shiro Ishiim a jeho experimentech na lidech je zajímavej a podobný články, když nejsou dlouhý, mě opravdu baví číst. Kraťoučký info o hledání a prozkoumání bunkrů, Urban exploration, by mohl být obsáhlejší. Závěr je klasika recenze a to na fanziny i na knihy. Sice nechápu, jak někdo může přečíst byť jen jednu knihu do roka, natož dvě, tři, čtyři či více, ale asi nechodí do práce, nemají rodiny a vlastně nic nedělají, hahaha. Dobrý Adriku, těším se na další číslo o pár stránkách. punkgen@gmail.com >ŠA<



[ Top ]


*****************************************************************************************************


kazety

GAZ 66 INTRUSION - Halt MC (Freak Friendly D.I.Y. & Trismus Rec.)
Kapela co vydala svoje demo na vinylu u 625 a následně split EPko u RSR, to je záruka kvality. A taky kolik band z Ukrajiny máš doma že. Smutnější je, že kapela už to zabalila, a tahle nahrávka vychází posmrtně. Nicméně všech pět skladeb předtím nikde nikdy nevyšlo a v reálné formě jsou exkluzivně na tejhle pásce (pro ušetření času s přetáčením, je stejnej program z obou stran). Nahrány byly na samém konci "kariéry", nicméně potěšující je, že kytarista rozjel novou kapelu v podobném duchu. Týpek z FF DIY mi psal i její název, ale sorry, zapomněl jsem. Ale zpět ke Gaz 66 Intrusion, hudebně je to grindcore v svižném provedení, žádná extra moderna, bez spousty metalu nebo zklidňujících pasáží. Devíti minutová smršť. Zvuk naprosto skvělej, jen mě překvapila absence textů v bookletu, ten je sice na profi papíru, ale poměrně hodně jednoduchej a skoupej na info. GAZ 66 Intrusion: http://gaz-66intrusion.bandcamp.com * F.F. D.I.Y.: http://freakfriendlydiy.bandcamp.com * Trismus Rec.: faceshit.com/pages/Trismus-Records/136477703086690 >SY<

W.T.Z. / TROPICAL YOUTH split tape (Posthuman Prod.)
Tuplovaná porce mladé thrashové krve. Z ruského Rostova jsou tady WTZ a valí jim to prostě skvěle. Rychlej thrashing s troškou "krastu". Kytara sází "osmdesátkové" riffy, bubeník to punkově žene nekompromisně vpřed a do toho Nasťa vykřikuje jak tenhle svět stojí za hovno (povedený texty). Šest skladeb, sedm minut, já jsem maximálně spokojen. Tropical Youth jsou z Brazílie (takže ten jižanskej speciál pořád pokračuje) jejich thrashing sází víc na hardcore přímočarost, a třeba první skladba mi hodně připomíná Limp Wrist. Hudebně i zvukově sakra vzteklejší, bubeník se s tím nemaže ještě víc než kolega a pálí to nadoraz. A i tentokrát se šest skladeb vejde do sedmi minut, takže vše v nejlepším pořádku. Přes plastovou krabičku máš navrch látkovej přebal s potiskem obou kapel, a nášivky, kazeta je origoška s profi obalem. V případě zájmu piš vydavateli, rád mění! W.T.Z.: http://wxtxzx.bandcamp.com * T.Y.: http://tropicalyouth.wordpress.com * P.Prod.: http://posthuman.hu >SY<

GETCOLD - Winter Demo 2013 kazeta (Freak Friendly D.I.Y.)
GETCOLD - Self Titled kazeta (Freak Friendly D.I.Y. & Cro-Magnon Distro) Než mi přišel email s nabídkou výměny, byly pro mě Getcold neznámou ukrajinskou bandou, ale po pár minutách "strávených" na jejich bandcamp-u nebylo co řešit. Jen se nemůžu rozhodnout jestli hrajou grindcore anebo power violence, no v každým případě do toho míchaj sludgecore, ještě se v tom orientuješ? Nejvíc bych to ale asi viděl na ten power violence s převahou středně rychlých pasáží, Infesťáckým "udušenejckým" řevem a opravdu hutně podladěným soundem. Zapomněl bych na stopáže, spíš kratší než delší, což je plus a další příklon k power violence hehehe. Zimní demáč je z kraje roku 2013, dvakrát čtyři kousky, dohromady asi deset minut. Zničující válec, body navíc za hrané intro. Limit 51 kopií a samolepka navrch. Druhá kazeta vyšla v prosinci 2013, obsahuje pět skladeb (přičemž vál "Desomorphine" se objevil už i na zimní nahrávce, zde samozřejmě znovu nahraná) a finální "vejplach" o 11 sekundách. Komu se to zdá málo, má těch cca šest minut nahraných na "Bé" straně znova. Pomalá smrt pod koly couvajcího tanku, doporučuju. Getcold: http://getcold.bandcamp.com/ * F.F. D.I.Y.: http://freakfriendlydiy.bandcamp.com * C.Distro: faceshit.com/CromagnonDistro >SY<



[ Top ]


*****************************************************************************************************


vinyly

AGATHOCLES - If this is cruel what´s vivisection then? 2014 7"EP (Selfmadegod Rec.)
Dobrá dobrá, přiznávám, že staré nahrávky AG jsou nejlepší a i 25 let od svého vzniku jsou luxusní!!! Tituly jako "Forced pollution", skvělá "The accident", profláklej hlučnej a krátkej vál "Mutilated regurgitator" jsou pecky, který nikdy neomrzí. Výbornej punkovej (hlučnej) zvuk, ve kterém je vše k rozeznání a přitom neubírá na agresivitě nahrávky. Obal je od originálu pozměněn a desku točíme na 45rpm. Samolepka SMG labelu s Riddickovou kresbou navrh. Jsem rád, že tento titul vyšel. Originál je originál..., možná, ale na to já nehraju. AG rules! SMG Rec.: selfmadegod.com >ŠA<

AGATHOCLES - Destruir para criar 2013 7"EP (Terrötten Rec. & Bucho Discos & Extreme Noise Discos)
Brazilské turné roku 2013 bylo hlavním důvodem, proč vyšel tento dvouset kusový, nízkorozpočtový sedmipalec. O vydání se postarala brazislký "smetánka". Obyčejný papír, myslím, že v několika barvách, obsahuje opravdu nezbytné informace, nic víc nečekej. Ani kontakt na kapelu, o textech nemůže být ani řeč. Nahrávka byla pořízena v roce 2010, zpěv dohráván o necelé 2 roky později. Celkem 9 songů. Strana A obsahuje pouze tři fláky. Zbytek je na straně druhé a to znamená jediný. Krátký vypalováky. Parádní návrat do starých kolejí, leč zvuk je o dost jinde. U mne spokojenost, ale pro spoustu posluchačů to nemusí být to pravé mincecore. T.Rec.:terrotten.com / info@terrotten.com * B.D.: buchodiscos@hotmail.com / faceshit.com/buchodiscos >ŠA<

AGATHOCLES / HOGRA split 7" (At War with False Noise & Jerk off Rec. & Unholy Anarchy & Black Seed Rec.)
Tak já nevím, AG tu mají dva vály jejich vesmírnýho mincecore, který vyšly na samostatném albu "From grey..." zhruba před rokem. Tahle odlišná tvář AG je nahraná jen Honzou agáčem a Tonym agáčem. Máš rád masakr mězi DOORS a AG? Tak tato podoba agáčů je jasná volba. HOGRA, nikdy jsem tohle jméno neslyšel. Očekával jsem kde co, ale čistý noise, ne. Dvě skladby s velice povedeným zvukem plné hlomozu, továrního rachotu se strašidelnými vokály jsou povedený. Hluku je sice všude mraky, ale pro tuto chvíli se mi HOGRA hodně zamlouvá. AG: mincemania@hotmail.com / myshit.com/agathocles * Hogra: hogranoise.tumblr.com >ŠA<

AGATHOCLES / HOLIDAY SUCKERS split 7"EP (Stocked & Sinister Upheaval & Emilmann23 Prod. & Wooaaargh & SBS Rec. & Coffin Feeder & Grindhead Rec. & Rotten to the Core Rec.)
Tři songy z roku 2010. V základu starý AG, ale protkaný od začátku do konce tím zvláštním zvukem, až bych snad začal přemýšlet, jestli tam skutečně nejsou synťáky. Jde o tu novější tvář AG. Tato nahrávka je jiná i díky samotnému zvuku kytar. Hlavně u basy je patrný rozdíl oproti jiným nahrávkám. Basa zní kovově až uprskaně. Tentokrát jsou otisknutý texty. Druhou stranu okupují HOLIDAY SUCKERS z Indonésie, se čtyřmi songy, z nichž hned dva jsou převzatý. Kapela si vybrala TERRORIZER a UNHOLY GRAVE. Tahle mladá partička má na kontě mraky nahrávek a v plánu dalších minimálně deset. Plánovaný nahrávky jsou převážně na vinylu, včetně lathe cutů a dokonce jeden 13", což bude doloženo dvěma CDrkama, na kterých bude muzika, vinyl bude jen pro parádu. HOLIDAY SUCKERS se můžou prezentovat jak chtějí, ale pro mne jde o noisegrind slušný třídy. Málokdy se už slyší v této podobě. Myslíte že ty cover verze poznáte? Budete se muset snažit. Mám 100ks červený vydání, ještě vyšlo 100ks na modrém vinylu a 300ks na černém. AG: mincemania@hotmail.com / myshit.com/agathocles * H.S.: holidayxsuckers@ymail.com / holidayxsuckers.blogspot.com * S.Rec.: lostcontrolo2@hotmail.com / faceshit.com/stockedistro * S.U.Rec.: sinisterupheaval.dat@gmail.com / faceshit.com/sinisterupheaval * E.Prod.: e.hairstech@gmx.de / faceshit.com/emilmanndreiundwwanzig.noise * W.Rec.: wooaaargh.com / info@wooaaargh.com * SBS Rec.: fuckyeahsbsrecords.com * C.F.Rec.: coffinfeeder.com / coffinfeeder_distro@hotmail.com * G.Rec.: grindheadrecords.com / info@grindheadrecords.com * R.T.T.C.Rec.: rtcrecords.com >ŠA<

AUTONOMIA / DECLINO SOCIAL split 7"EP (kooperace)
A další jižanskej rock následuje, nějakej kua trend nebo co?! Peruánští Autonomia nejsou žádní začátečníci, hrajou někdy od roku no minimálně 1999, kdy vyšel první 7". Nečekej nic jiného než klasickej jihoamerickej anarcho pogo punk, plnej melodií / chytlavejch kytarovejch motivů a účelně jednoduchých bicích (v určitých pasážích s šíleně nazvučenejma "šlápotama"). Dvě skladby s vlezle hitovým potenciálem. Z Peru by měli být i vinylový debutanti Declino Social. Rychlej hardcore/punk, syrovej čitelnej zvuk a nasranej křik. I tady je spoustu melodií, ale díky zvuku to není tak "líbezné" jako Autonomia. Epko prímově šlape, o chlup víc mě bavěj Declino Social (mládí má zelenou). Texty o frustraci a revoluci, klasika stylu. Autonomia: radiolibre2003@hotmail.com * D.S.: declinosocial@hotmail.com * Terrötten Rec.: http://terrotten.com.br * Terminal World Rec.: faceshit.com/terminalworld * Insane Noise Distro: faceshit.com/JASONCRUDESS * Victha Acthiva: gudrunk@ymail.com * Unleashed Noise Rec.: faceshit.com/unleashednoiserecords * Gritos De Revolta Distro: faceshit.com/gritosderevoltadistro * Crust Or Die: faceshit.com/CrustordieCollective * Bombas De Odio: faceshit.com/fabry.crusta * Tercer Mundo: tercer_mundo_en_accion@hotmail.com * No Gods No Masters: faceshit.com/nogodsdistro >SY<

BARBARIAN - Faith extinguisher LP 2014 (Doomentia Rec.)
Ti, kdo sledují BARBARIAN od prvopočátku, budou po poslechu Faith extinguisher překvapeni. Zda mile nebo pobouřeně, nechám na jednotlivcích. Trochu se změnil zvuk. Trochu víc hudba. Výsledek je metal, který není agresivní, ale nenudí. Kus toho, kus támhle toho, přesto album je pevný celek. Hlavní atributy, HELLHAMER, VENOM popř. MOTÖRHEAD jsou z větší části pryč (snad "Total metal" hozená do thrash metalu má nejvíc z oněch kapel a táhlá slowly skladba "Crur et circenses", která vybočuje z celé nahrávky svojí velkou a tajemně hlubokou odlišností). To co zbylo, je skvěle propašováno do tradičního heavy metalu, kde je hlavním bodem IRON MAIDEN a to včetně sólíček. Ve skladbě "Godless, amoral and proud" nemůže být pochyb. A když otočíme desku, hned úvodní "Fools of golgotha" je snad od nich cover, haha. IRON MAIDEN mám rád, převážně tvorbu s B.Dickinsonem a tak na Faith extinguisher nedám dopustit. Jen zpěv je u BARBARIAN záhrobnější, než u heavy metalu je zvykem. Kašírovaný obal, na kterém je bojovník ne nepodobný z Barbara Conana. Jen tady na obalu je trochu zmutovaný. Zadní strana obalu obsahuje skladby a fotky členů kapely. Ty jsou zvěčněny v jedné velké pekelné fotce, která dostala prostor na velkém rozkládacím plakátu. Vnitřní papír obsahuje texty v angličtině. Směle můžu říct, že "Faith extinguisher" je album roku v metalu. Jeho poslech je maximální balzám na duši. Další povedený titul na Doomentia, bravo. A skoro novinka, Borys Crossburn (kytara, zpěv) je také již pár měsíců členem CHILDREN OF TECHNOLOGY. Barbarian: info@rippingstorm.com * D.Rec.: doomentia.com / info@doomentia.com >ŠA<

BLINDED - Plíce plný popela 7"EP 2014 (Hard bones Prod. & Rawmantic Disasters & Terror Night Rec. & Phobia Rec. & Véva Rec.)
Pokud se dostanete k jedinému newsletteru v ČR, Marastu, tak máte o pražské scéně slušný info a nepřekvapí vás tento tiul. BLINDED vrhly do světa 205ks nízkorozpočtový sedmipalec. Čím dál víc se mi líbí tyhle nízkorozpočtový záležitosti. Vrací mě to zpět, do dob kdy jsem začal kupovat vinyly. BLINDED je další v zástupu crustových, disbeatových kapel. S ničím se nesrat, je jediná správná volba a tak BLINDED řežou do nástrojů jak vzteklý. Zpěv uřvanej, že plíce lítak ven... Kolovrátkovej rytmus, nic složitýho, ale pokud muzika šlape, nemá smysl se nad píčovinama zamýšlet. Texty v češtině nevybočují ze standardu, ale jsou v češtině. Cením! Sice pro zahraniční zájemce tu nejsou anglické překlady a ani odkaz, kde by je mohl člověk hledat, ale co už... BLINDED nejsou pro mne extra luxsusním bandem, ale lepším průměrem. Blinded: blindedkang@email.cz * H.B.Prod.: faceshit.com/hardbonesproduction * P.Rec.: phobiarecords.net >ŠA<

BRUTAL TRUTH / BASTARD NOISE - The Axiom Of Post Inhumanity split LP (Relapse Rec.)
Když jsem tohle split LP uviděl na stolečku před Kevinem Sharpem, za naprosto mrzký peníz, byl jsem nadšenej, že budu mít další novou nahrávku od "hlučněho parchanta" a dobře teda, taky jednu "brutální pravdu" na vinylu. Vůbec jsem se nezaobíral tím, si nahrávku v době internetové, předem poslechnout (věděl jsem o ní už nějakej čas předtím) nebo alespoň přečíst nějakou recenzi. Taky proč že, BT jsou progresivní experimentátoři, ale pořád to má metal/grind základ, a BN už prozřeli (hehe) a po letech hrají opět hudbu na skutečné nástroje. Po druhé minutě začalo to, co jsem považoval za intro BT, být už přecejen dlouhé, a mé podezření že jsem zakoupil první (a poslední!) noise LP v životě se začalo přetavovat v realitu. A já si připadal jako mechanik ve strojovně nějakého vesmírného korábu, či posluchač úchylného sci-fi soundtracku. Po osmé minutě to začne být zajímavější, do hlukového základu nastupují bicí, sice hodně úsporně a takřka jazzově (ber s nadhledem ok) ale alespoň něco (hehe). Ve "stínech" se ozývají duchové dávno mrtvých, a celé se to posouvá do chmurné a ponuré atmosféry gotického hororu. Ale po chvíli už se duchové opět prohánějí strojovnou... Finální část evokuje odlet raketoplánu do další galaxie, takže moje teorie o sci-fi nebyla "od věci". Celá eskapáda trvá osmnáct minut. Doufat že BN budou po tomhle masakru hrát "obyčejný" power violence v duchu svých posledních nahrávek je ta největši utopie (haha). Jehla sedá na vinyl a Eric zahajuje svými zmutovaně zefektovanými hlasy stranu "parchantů". Tohle vám pustit v temném sklepě tak se poserete strachy. Ječení a řev a coby podklad naefektovaný výkřiky jak z hororů. Po chvilce přilétají netopýři a dezorientovaně piští. Pak se ale opět vrací sci-fi, aby vše kulminovalo v jakémsi temném počítačovém lese, plném roztodivných tvorů (pořád to jsou jen moje pocity z různých zvukových koláží co tu slyším ok). I když nejsem specialista jako mistr Šakal, body navíc v tomto duelu mají BN, kteří se zvukovým kolážím věnovali/věnují spoustu let a je to oproti BT přeci jen bohatější a zajímavější. Ne že bych si zamiloval noise, ale desku si nechám... na relaxační formátování hlavy, až budu dumat nad smyslem všeho okolo... Mám na to takřka půlhodinu. B.T.: faceshit.com/brutaltruth * B.N.: bastardnoiseskullvault.com * R.Rec.: relapse.com >ŠA<

DROPDEAD / SYSTEMATIC DEATH split 7"EP (Armageddon)
DROPDEAD / RUIDOSA INMUNDICIA split 7"EP (Armageddon)
Dva Dropdead splity v jednom roce! Jsou to sice jen dohromady čtyři skladby, ale čertudíky zato. Začnu "japonským" splitem s veterány Systematic Death. Kteří tady mají dva kusy, a musím říct, že mě baví víc, než většina toho co jsem od nich slyšel. Pokud je neznáš tak hrajou "starý japonsko" no je to vlastně blbost… když hráli už v osmdesátých letech. Takže jinak hrajou hardcore, jak ho hráli, když spolu s dalšími vytvářeli "kult japonského hardcore" (to zní sakra monumentálněji co?!) ze kterého se dnes každej druhej může posrat. Zajímavý je, že když si po nich pustím Dropdead, tak mě vždycky znova praští přes uši, jak jsou nepřeslechnutelně ovlivnění japonským hardcorem (poslední dvě slova už jsem dnes užil sakra moc…). Dropdead, dva kusy, smršť, energie, geniální zpěv, rajské pocity, hardcore v plné parádě a rychlosti. Euro split nastartujou rakušáci Ruidosa Inmundicia. Dlouho jsem je neslyšel, a je skvělý že pořád hrajou ten rychlej uječenej latinsko americkej "hácé" s parádními riffy. Hned musím dodat že Los Crudos jsou nekonečnou inspirací :. Skladby mají odpich a dobře se to poslouchá. Dropdead znovu dva kusy, a nebudu se opakovat, mrkni o pár řádků výše. Snad jen že album po šestnácti letech od toho posledního by nebylo na škodu. Dropdead: http://dropdeadhc.bandcamp.com / faceshit.com/pages/Dropdead/253671617997061 * A.: www.armageddonshop.com >SY<

GRIDE / ABORTION split 7"EP 2013 (Totalitarianism Still Continues)
Na tenhle split jsem se docela těšil. Musím říct, že GRIDE mě hodně moc překvapil, seriál Dobrodružství kriminalistiky mám rád a už jsem ho viděl x-krát. Mrkni na díl Stopa, kde se dozvíš víc o Francouzi Eugene Francois Vidocqovi a pak si pusť úvodní stejnojmenný song od GRIDE. Druhej song "Šavlový tanec" znám dost dlouho, ale opravdu jsem o něm nic nevěděl. Grajdovské zpracování zní víc než výborně. Poslední kousek je cover od NAŠROT. Ten mne oslovil míň, víc se mi líbí originál. Koho napadla takováto kombinace skladeb? Já se klaním. Nejlepší GRIDE nahrávka co vyšla za poslední dobu. Zvuk je jasnej, studio Hellsound, jen mě sere, že kdyby to bylo víc raw, což kapela určitě nechce, byla by nahrávka ještě o kus lepší. ABORTION maj za sebou personální rošádu a když jsem je viděl v Brně, nejásal jsem. Stará tvorba byla lepší. Ale abych byl přesnej, žádná kapela tam nebyla moc dobrá. Zvukově moc plochý, žádnej bordel. S očekáváním pokládám jehlu na desku modře průhledné barvy a... A slyším starý ABORTION, který hudebně moc neuhnul, zvukově taky moc ne, ale přesto si říkám, ten zvuk by mohl být agresivnější. Čím dál víc toužím po masakrálních bestiálnostech, protože poslední roky slyším převážně vyhlazené stduiové nahrávky, kde sice slyším každej nástroj, ale u drtivé většiny kapel je to k hovnu (my nejsme výjimkou, aby bylo jasno). Jestli Lepra hraje basu, tak kde je, chci slyšet těžkej buldozer, co pojede proti kytaře a bude bordel. Ale to bych chtěl moc a tak OK, dobrá nahrávka (navrátila mne o pár let nazpět, tak o 15 a víc, kdy se takto hrál grindcore), tři songy, kdy poslední instrumentálka "Pandorina skrinka" je nejlepší, protože mi připomněla skvělého Johnna Zorna. Texty jsou jasný a dost ostrý, nejostřejší je hned první ve skladbě "Čakanie v dyme", si ho někde najdi. Gride: gride.core@tiscali.cz / puffy@centrum.cz / bandzone.cz/gride * Abortion: leprosy.varga@gmail.com / abortion-grind.blogspot.com / bandzone.cz/abortion * T.S.C.: punkgen@gmail.com / label.punkgen.sk >ŠA<

HAEMORRHAGE / GUTALAX split 7"EP (Bizarre Leprous Prod.)
A teď dvakrát jižanský rock! Za euro jih nastupují španělské grind modly Haemorrhage. Tři kousky, hutně podladěno, inspirace ve starých, no vždyť víte kom (hehe) je tu pořád, a s tímhle soundem ještě výraznější. Vcelku jednoduchý riffy, ale má to spád jako prase. Hlavní vokály tzn. křik a skuhrání, doplňuje nějaký "bahno" prohnaný krz harmonizér a nějakej jekot, minimálně bez toho "bublifuku" z harmonizéru bych se určitě obešel. Dva vlastní kousky, a cover od Brujeria s všeříkajícím názvem "666". Druhou stranu okupují jihočeští Gutalax. Oproti Haemorrhage mají křišťálově čitelnej "metalovej" zvuk (vůbec to není myšleno nijak zle). Tempo ještě o něco pomalejší, pogovější, rozjuchanější. Goregrind dechovku vůbec nesleduju, takže k tomu asi víc neřeknu. Hudebně lehce zapamatovatelný, tím pádem hitový melodie. Co mě fakt sere (ale to u všech gore band) jsou "chrochtačky a kvíkačky" pana pěvce. Texty o "čokoládových" očích a podivných svačinkách, snad ani raději nebudu rozebírat. Obal je vzhledem k "hovínkové" image Gutalax docela vtipnej. Hudebně mě to baví, textově mi ani jedna z kapel moc neříká. Gutulax: faceshit.com/pages/GUTALAX-cz-gore-grind-/116773548349011 * Haemorrhage: faceshit.com/HaemorrhageGore * B.L.Prod.: www.bizarreleprous.cz/ >SY<

CHARRED REMAINS a.k.a. MAN IS THE BASTARD / BASTARD NOISE split 7"EP 2013 (Deep Six)
Nejsem znalec Erica Wooda (za to mne ukamenují všichni kdo v devadesátých letech se oháněli na každém kroku kapelou M.I.T.B.), ale tak nějak mám zafixováno, že tohle bude stará nahrávka, která vyšla nedávno pod Deep Six. CHARRED REMAINS sem daly 4 kousky tak typického dřevního power violence, kde není nouze o táhlé smrkance a sem tam vybočující rychlé palby. Pomalost a zvrácenost v jednom. Audio terror přetaven do vinylu. BASTARD NOISE pokračuje v nastaveném CHARRED REMAINS nebo chcete-li MAN IS THE BASTARD p/v, s výraznou kovovou Erickovou basou. Nicméně zde, BASTARD NOISE ukazují noise produkci, na kterou jsem zvyklej od prvopočátků, co jsem se s kapelou seznámil. Splitka s PAIN JERK, HERMIT, OUTERMOST či samostatný Skull report, The R.A. session nebo Our Earth.... jsou dodnes skvělá díla. Čtyři lehký noise variace jsou vyklidněný, ale když otočíme volume doprava, hluku bude dostatek. Žádný harsh noise nečekejte. Deska vychází v několika verzích. Typicky jednoduchý obaly by se zdály být v současné době odfláknutý, ale opak je pravdou. Uvnitř vloženy dvě karty. Vinyl má strašně dlouhé náběhové drážky. Seženeš u Psychocontrol. >ŠA<

INFESTO - Self titled LP (Sin Temores Rec. & Ruido Total Rec.)
Jižanský speciál finišuje. O tejhle kolumbijskej kapele se většinou dočteš že to jsou samý "baby" ale podle bookletu bych to viděl 50/50 (i když booklet je krom textů španělských a anglických překladů, prost takřka jakýchkoli informací). A co jsem se pídil na netu na 75% se mi to potvrdilo (tzn. je tam jedna baba). Skladby původně vyšli v roce 1991 na demáči, po šestnácti letech kapelu ukecali k znovunahrání skladeb a za dva další roky vyšel vinyl. Nevím jestli hráli celou dobu, anebo reunion proběhl až díky nahrávání, každopádně vloni brázdily Evropou na turné. Na obale sedící/spící "krocan" na zadní straně už hnijící na zemi… kdo čeká něco jiného než klasickej pogo punk ´77 je velice naivní. Nicméně tahle deska neuvěřitelně "valí" a je to fakt dobrý! Hodně mi to připomíná Polikarpa Y Sus Viciosas (a mám podezření, že zpěvačka křičí a bubnuje i v právě PYSV, a fotky na FB k tomu taky svádí). Texty to je jižanská realita… machismus, drogy, no future a policajti. Povedené album, i když obal je spíš odstrašující. Infesto: faceshit.com/INFESTO.COLOMBIA * S.T.Rec.: myshit.com/sintemores / s1ntemores@yahoo.com * R.T.Rec.: www.ruidototal.info >SY<

JAKUBYSKO / PASKUDA split LP 2013 (Totalitarianism Still Continues & FFud Rec. & Burina Rec.)
Někdy jsou vydavatelský plány nabourávány spoustou drobných událostí, nicméně o to větší je radost z uskutečněného snu. Strastiplná cesta doprovázela i tento split, dvou slovenských kapel, o kterých už kde kdo slyšel. JAKUBYSKO fungují poměrně dlouho, ale nahrávek mají poskromnu. Trojčlená parta, fungující i v jiných kapelách je sehraná a své nástroje ovládají jak se patří. Zde, na hnědém vinylu zanechaly 9 relativně nových songů s čistým zvukem. Všechny songy se vyznačují grindcorem, hardcorem a fastcorem (ten má určitě na svědomí kytarista Fearo (IDIOTS PARADE r.i.p.). A jak je poslední dobou zvykem, kousek metalového odéru nesmí chybět (úvod skladby "Produkt" a její předzávěr je ultra thrash speed jízda nebo úvod od "Masaker" v duchu MEGADETH). JAKUBYSKO využívá dvou vokálů. Jeden uvřískanej, druhej hrubej trochu murmur. To vše by mohlo být dobrým randálem, ale chybí mi tu několik podstatných věcí. Prvním je nahrávka - příliš čistá. Zvuk by mohl být špinavější a mastering víc full. Pak tu máme různé krátké pasáže evokující mi metal, některé emo scream hardcore pasáže. K těm skladbám se to nehodí. Když jsem viděl JAKUBYSKO naživo, byl jsem velice spokojen. Bohužel studio nahrávka mi už tolik neříká. Po textové stránce je to po dlouhé době kapela, věnující se vraždám. Pár výjimek se najde, např. skladba "Bohatstvo". Obal a vnitřní papír je pastva pro oči. JAKUBYSKO: dobrý, ale na prdel si nesednu a to mě trochu sere, potenciál je tu velkej. PASKUDA vešla do povědomí díky split 7" s DEPRESY MOUSE (r.i.p.) a v/a LP "Slovenské vinyly nezomierajú" (výčet vinylových titulů, kapela má na kontě i pár CD). PASKUDA na druhé straně zanechala 10 songů. Pokud si kapelu pamatujete ze zmíněných vinylových titulů, tak Vám v hlavě utkvěla slova fastcore a chaos, že? Typické crust riffy a neúnavné bicí se zvrtávají do fastcore, kterej zní výborně, ale to platí i o zmíněných crust tempech. Celkově PASKUDA zní oproti JAKUBYSKU víc punk a míň metal. Občas si říkám, jestli jsem některé pasáže někde neslyšel, ale to jev pořádku. Avšak i zde bych použil stejný body nesedící mi do celkového pojetí hudby. Zvuk a melodický vyhrávky. Některý melodie mě až ničí a dlouhý rychlý pasáže taky (to je ale problém všech fastcore kapel). Texty pojednávají o politice na několika rovinách a o nacionalistech. Obal docela OK, vnitřňák nic moc. Kdybych použil váhu pro hodnocení, budou pomyslné misky vyvážené zklamáním / dobrými nápady, obalem. Jakubysko: firohc@gmail.com * Paskuda: crustpaskuda@gmail.com * T.S.C.: punkgen@gmail.com / label.punkgen.sk * F.Rec.: barneygumblehc@gmail.com * B.Rec.: klemodasa@gmail.com >ŠA<

LACK OF INTEREST / BASTARD NOISE split LP (Deep Six Rec.)
Společná nahrávka dvou mohykánů stylu, nějakej čas mě sice odrazovala cena, ale nakonec nešlo odolat. Začneme u LOI, který mají bleskovej nástup se skladbou "Tabled turnes". Naprosto křišťálovej zvuk, kterej mě prvních několik poslechů svou chirurgickou sterilností pěkně vytáčel. Ale musím s odstupem času uznat jeho kvality a výbornou dynamiku. Co napsat o produkci LOI když je snad každej zná ne (?!). Maximálně minutový šlehy (s jednou výjimkou) chytlavý riffy, uřvanej zpěv, prostě božský bicí (Bob je jeden z nej bubeníků co jsem slyšel). Patnáct kousků které sem nasázeli na čtyřicet pět otáček odezní sakra rychle, a po závěrečném fórku je třeba si tenhle nášup dát ještě jednou. Inspirace Infest nepřeslechnutelná (taky Bob bouchal v obou kapelách) LOI ale v mém TOP5 jsou, Infest ne, mám něco dodat?! Druhá strana jede v pomalejším tempu, tím myslím třicet tři otáček :. Ok BN hrají oproti LOI opravdu pomalejc. Připomínat kdo tuhle kapelu vede, a který styl pomáhal utvářet, je doufám zbytečné. Čtyři kusy surového power violence, chceš-li hardcore, spousta vrčících a chrčících zvuků, klávesy, nasamplovaný hluky, vynikající baskytara a neméně dobrý bicí který mi opět znějí takřka jazzově. A zapomenout nesmím na Aimeein pekelnej křik, kterému občas přizvukuje a Eric. Hudebně ani ne tak smršť, jako spíš melancholie a relax v extrémním podání. Zajímavostí je persona na bubenické stoličce (která dala jejich straně i název "Hoak session") je jím Rich Hoak z Brutal Truth či Total Fucking Destruction, kterej zaskočil do studia po tom, co Joel Conell opustil po evropském turné v roce 2011 kapelu. Výbornej split! L.O.I.: myshit.com/lackofinterest * B.N.: www.bastardnoise.com * D.S.Rec.: www.deepsixrecords.com >SY<

LAHAR / EXORCIZPHOBIA split LP 2013 (Doomentia Rec.)
Recenzovat nejprofláklejší kapelu v Čechách je asi zbytečný, ale popsanejch papírů je furt málo, tak pojďme na to. Krátké intro navozující strašidelnou atmosféru utne ostrým nožem první song s prazvláštním názvem "Ouroboros". Mrkni třeba na net kde se dozvíš o tomto starodávném symbolu více. Na úvod slušná porce thrashingu, mírně zahaleného do mystického oparu. Vyřvaný Banánův hlas háže kapelu jiným směrem, a řekl bych že přidává hudbě na grádech. V refrénu si zařve Iny, ale nepoznal jsem ho. Studio je samý čáry máry kalamáry... Dvojka "Jít cestou slepou" je lepší, přímočařejší s pomalými přechody, který utvrzují muziku díky razantnějším kytarám. Závěrečná "Neviditelná fronta" mi utkvěla v hlavě po koncertě v ČB, kdy byla zahraná poprvý na živo. Struktura songu je skvělá, úvod přetavenej od SEPULTURy A rozjížděcí přechod, do kterého nastoupí zpěv super. Tenhle vál je prostě skvělej. Text uvolněnější, vůbec nevadí. Na desce zní tento vál old schoolově. To byl LAHAR. Kapela co nikdy nezapadne do thrashového standardu. Svojským zvukem a stylem hry budou vždy reprezentovat svůj ksicht. A to platí taky o textech, který psal poslední dobou Banán zcela jinak než je u metalových kapel zvykem. Trutnovský band EXORCIZPHOBIA taky není potřeba představovat, alespoň ne metalové části čtenářů a pravidelným čtenářům N.M.zinu. EXORCIZPHOBIA je pravý opak LAHARu. Kapela okamžitě zapadá do bay area thrash metalu (crossoveru) a rozpoznat jí od jiných podobných spolků je lehce ztíženo. Trutnováci to drtí jak za starých časů od A do Z. Za svou existenci se pohnyly stejně jako LAHAR o kroky jiným směrem a EXORCIZPHOBIA zde má nejlepší materiál co kdy nahrála. Po plynule se rozjíždějícím intru, se napojuje první vál "Game ends,..." kde nejde o rychlost, i když tou je kapela plná dost, ale o různé vyhrávky, které díky skvělému zvuku nastavenému přesně tak jak to bylo již před mnoha lety v USA dělají z kapely mistry. A k naprosté dokonalosti je kapela dosažena Skořího barvou hlasu a taky sborovými refrény. Jeho hlas je jedinečnej a kapelu je tak snadno rozpoznat. Angličtina je nutnost. Další dve skladby odsejpají stejně jako předchozí. Parádní zpěv a sborové refrény. Parádní kytarová zručnost a nápady, vše zahraný z lehkostí. Ale co to je všechno platný, když hudební obsah předčil nádhernej obal a proto jsem si desku pořídil, haha. Ne vážně, ten pán Bouzikov je borec a když je ještě tak pěkný téma v barvách..... Hold jsem si vyžádal i triko. Deska je tak akorát dlouhá, což je super. Mám rád i u metalových alb kratší stopáže. Povedený split! Nasaď džísku a vyraž.... D.Rec.: www.doomentia.com / info@doomentia.com >ŠA<

LAHAR / EXORCIZPHOBIA split LP (Doomentia Rec.)
Dlouho očekáváná nahrávka dvou asi nejvýraznějších představitelů thrashové nové vlny v českých zemích. Jak je u "lazarů" už tradicí tak obal celého alba nakreslil mistr Boužikov, ale tentokrát mě to tolik "nevzalo" (ač jeho styl mám moc rád) ale třeba Šakal je maximálně spokojen. Každá kapela má po třech skladbách, koukal jsem trochu nedůvěřivě (hehe). Ok Lahar se na začátku utrhnout ze řetězu, a už je nikdo nedokáže chytit. 100% thrash metla na maximální rychlost. Žádný zkurvený vyhrávky, tři až čtyři riffy odehraný naplno. Vše korunuje bezchybnej vokál páně Banána u mikrofonu (dnes už minulost) a výborný texty. Z kterých bych vyzdvihnul "Neviditelná fronta" text o věrnosti a vytrvalosti. Exorcizphobia na druhé straně na to jdou pomalejc (tak sludge pasáže tam ale nejsou ok) méně přímočaře, a ani zpěv není zdaleka tak agresivní. Jde to víc ke kořenům stylu, a tuhle nahrávku bych naslepo "šoupnul" někam do druhé půle 80tých do nejmenovaného zálivu (hehe). Vždycky jsem u nich cítil inspiraci Sacred Reich (dle mě nikdy nedoceněné kapely) a cítím ji stále. Svižnej thrashing s old schoolovým duchem a zvukem, bez přídavků moderny. Pokud teda opravdu žereš thrash, tak tato deska je prostě povinnost. Sto kousků na dvoubarevném vinylu, zbytek na černé klasice. Lahar: http://laharthrash.bandcamp.com * Exorcizphobia: http://bandzone.cz/exorcizphobia * D.Rec.: www.doomentia.com >SY<

MARCH OF HORDES / FEAR OF EXTINCTION split 7"EP 2014 (NFB Crew Vinyl & Terror Night Rec. & Véva Rec. & Fear Of Extinction Rec. & Riotstarter Rec. & Phobia Rec. & Warholy Art & Rawmantic Disasters & Dis-Šröt Rec.)
Under the horizon of death od M.O.T.H. zní luxusně. Zvuk z Davosu dodává průraznost a zároveň špinavost skladby. Nabušený zvuk s jasným odkazem od starých nahrávek veličin death metalu jako ENTOMBED, GRAVE, BOLT THROWER. Skladba je od samého začátku hitová a je to možná způsobený zbytkem crustu, který se dá s trochou představivosti dohledat. Jednoznačně nejlepší skladba od M.O.T.H. Kapela na živo stojí za poslech, naposledy měla kurevsky hlučnej zvuk... FEAR OF EXTINCTION mě těžko překvapí. Přehazuji řemen na 45rpm a dostávám dva songy ve zběsilém disbeatu s nařvanou nahrávkou. Oba songy jsou hitový, což u disbeatu je povinnost. Klasickej kolovrátek s nasraným vokálem. Skvělý. FEAR OF EXTINCTION je nejlepší česká kapela v ranku s názvem hlučný punk. Celkem 300ks v asi 3-4 variantách. F.O.E.: fearofextinction.blogspot.com * NFB C.V.: bandzone.cz/fan/nfbcrewvinyl * T.N.Rec.: terrornight82.blogspot.cz * F.O.E.Rec.: fearofextinction@centrum.cz * R.Rec.: ra ptus.skrat@email.cz * P.Rec.: phobiarecords.net * W.A.: warholy-art.de * D.Rec.: dis-srot.records@seznam.cz >ŠA<

MASTER' S HAMMER / BLACKOSH split 7"EP (Jihosound Rec.)
Do roka a do dne (asi ne doslova o.k.) je venku další společný singl squader páně Štorma a Blackieho. A popravdě oproti loňsku jsem to musel poslouchat delší (tentokrát to u mě nebyl útok na první signální) dobu. MASTER'S HAMMER začnou hodně zvolna, oni vlastně ani nezrychej (hehe) ale hlavně na úvod čistým hlasem "houká" takovej skoro zpěvnej part Mr. Necrocock (hrůza velebnosti). Samotná skladba nemá hudebně tak hitovej potencionál, spíš je hodně atmosferická. Ale text to je story jak od Shakespeara. Tentokrát žádný potvory z jiných světů, ale zamyšlení nad pětadvacet let starými dopisy od Euronyma a Grishnackha (metálisti ví o co go, ostatní to vygooglí). Originální a vtipné. Po asi padesáti posleších si text broukám pod vousy. Klasickej M.H. po reinkarnaci, jen tentokrát ne tak "chytlavé" i když jak je u Stormovych textů zvykem zažíraj se mi pod kůži, takže si možná i protiřečím?! No mě to ale nevadí. Vše je tedy vlastně o.k. BLACLOSH mají tak přesný a "sterilní" bicí že jsem zpočátku tipoval na automat, ale je to člověk (hehe). Skladba odkazuje spíš na Blackieho "bandu" CALES. Atmosférou i rockovým zvukem či v pozadí hrajícími klávesami. V bookletu se píše, že to je rozpracovaná a nikdy nedodělaná skladba z 90tých let. A to by i sedělo. Kytarově syrovej metal s kytarama, který riff-uj? ponurou atmosféru, poctivě odskřehotanej blackovej vokál (ok z 80%). Hodně to připomíná severskou vlnu černočerných spolků z úvodu deváté dekády, paralela s textem M.H.? :). Text naopak o týpkovi, kterej mentálně zamrznul v těch letech, a od té doby nezestárnul ani o den. Zda to je plus či mínus je otázka, teda u mě mínus, pro někoho možná, ale nezměnitelnej frajer. Dle mě povedená stylová nahrávka. M.H.: mastershammer.com * Blackosh: blackosh.com * J.Rec.: jihosound.com >SY<

NEITHER EAST NOR WEST 4 way split LP 2013 (FFud Rec. & Totalitarianism Still Continues Rec. & Sekac Rec. & Burina Rec. & Majtones Rec. & Different Rec. & Skaven Rec. & Skypi Rec. & Bad hair Life & Ice-Nine Crew & Tuska and Ahdistus & Hakaniemi Hardcore 2013)
YHTEISKUNNAN YSTÄVÄT? jsou první finskou úderkou na tomto 4 wayku. V prvních třech skladbách se nám dostává nasranýho hrubýho hardcore punku, kde nechybí agresivní vyznění. Zbylé tři skladby se nebojí ukázat melodickou stránku. Moc melancholie kolem (hlavně poslední skladba - nejslabší kus) a masakr žádnej, haha. Ne že by třeba hned úvodní "Suksik aa Vittuun" neobsahovala melodie, ale jsou tam dobře rozložený a nepřevládají. Song "Tuulet" je spíš klasickej punk, takže lehké melodie OK a čím víc tuto skladbu poslouchám, tím se mi líbí víc a víc. Texty pouze ve finštině. V děkovačce je i BASTO.Druhou finskou partou je YDINPERHE, dvě baby, dva chlapy. Pouze čtyři songy. Starobní, ne moc nabušenej zvuk mi připomíní devadesátkové crust hc punkové nahrávky. Platí to i o muzice samotné. Poklidný punk s přesahem do hardcore. Není to typický finský pal, ale spíš mix evropsko americkýho hardcore punku. Texty ve finštině jsou docela dlouhý, komentáře v angličtině. Druhá strana je zastoupena slovenskými kapelami. První BARNEY GUMBLE a sedm řízných, rychle odsejpajících punk hardcoreových skladeb se slovensky řvanými texty. Zvuk tenčí, pro tento styl hudby dobře pasující v rámci zkušebny. Kdybych si vzal od K.Z.O. a vodňanyských SVINÍ! pár riffů, vznikl by z toho BARNEY GUMBLE. Dobrá pógovačka. Dlouhé texty hozené i do angličtiny s komentáři, což je super. Řekl bych, že tady jsou texty napsaný a vysvětlený naprosto perfektně a jsou trochu mimo posledních pár let zaběhlých témat, kterým stejně málokdo rozumí. Čtvrtá parta uzavírající žlutý vinyl, je čím dál známější kapela s šíleným názvem ALEA IACTA EST. Chalani vyryly 8 drážek grinding crustu. Od začátku říkám, moc uhlazený zvuk. Velká škoda, mohl by to být větší bordel. Jako čtvrtý vál je cover od ROTTEN SOUND a já s klidným svědomím přirovnám A.I.E. právě k těmto finům. Ani jedna skladba není pomalá, přesto jedna vybočuje a to poměrně dost. Závěrečná "Next morning´s desert" s odlehčeným textem nemůže pocházet od A.I.E., nýbrž od MALIGNANT TUMOUR. Skladba je věrnou kopií poslední dekády M.T. Jak už to bývá zvykem, A.I.E. háže do placu texty v maďarštině, angličtině a slovenštině. Deska vyšla na žlutém vinyly a slovenská půlka je v barevném žlutém obalu, finská půlka v barevném fialovém obalu s odlišným námětem. Ydinperhe: ydinperhe@gmail.com * B.G. & F.Rec.: barneygumble.bandcamp.com / barneygumblehc@gmail.com * A.I.E.: aleaiactaest.bandcamp.com / casusbelliesthomo@gmail.com * T.S.C.Rec.: punkgen@gmail.com / label.punkgen.sk * S.Rec.: broccoli_and_eggs@hotmail.com * B.Rec.: klemodasa@gmail.com * M.Rec.: majto.cagala@gmail.com * D.Rec.: differentrecords.blogspot.com * S.Rec.: skaven.punkgen.sk >ŠA<

NO COMMENT - Live KXLU (Deep Six Rec.)
Nejvyšší hardcoreový soud rozhodl o exhumaci nahrávky z live show na Los Angelském rádiu KXLU z roku 1992. Doteď si tuto nahrávku užívali jen šťastlivci, kteří v inkriminované době seděli u svého rádiomagnetofonu a zmáčkli tlačítko record. No Comment i když vydali jen dva 7" a demáč (anebo právě proto že se nestihli zkazit hehe) jsou jednou z nejkultovnějších power violence kapel historie. Takřka rouhačsky musím říct, že se mi tahle "live" nahrávka líbí i o chloupek víc než zmíněné studio nahrávky zde hraných skladeb. Ta syrovost a autenticita tomu dává sakramentské body navíc. Celkem jedenáct vlastních skladeb opravdu extrémního hardcore. Rychlý party, pomalý party, stopky, brejky, prostě radost poslouchat. Cold World v rozhovoru pro Go And Kill Zine říkali, že No Comment byly poslední opravdu originální hardcore kapelou. No něco na tom opravdu asi bude, protože ať si dnes poslechnu cokoli, vždycky v tom slyším nějakou starou kapelu. V té záplavě repressů a z hlubin zapomnění vydolovaných obskurních zkušebnových nahrávek všemožných kapel. Tahle, vlastně nová nahrávka ze středověku stylu hodně vyčuhuje. D.S.Rec.: www.deepsixrecords.com >SY<

NUCLEAR ASSAO / ESTAMPIDO split 7"EP 2013 (Hombre que Mira al Cielo & Truco espárrago & Infecció underground & Crit de Fáastic)
Když jsme měli společný večer v ČB se španěláky APOCALYPTIC TERROR, nebyl jsem to já, kdo začal s výměnou. Sotva jsem vybalil krámy, už u mne byl Juan (hodně podobnej bicákovi DENAK) a co bych řekl na výměnu. Jedním z mnoha titulů, co jsem s ním vyměnil, byl tento. Když vidíte 40 songů na 7", byli by jste úplně blbý, kdyby, jste to nevzaly. Sice padala slova o grindcore, ale já měl jasno, to bude hodně smrdět noisecorem. NUCLEAR ASSAULT, teda pardón, NUCLEAR ASSAO (ono se to plete, když logo je identický), haha, maj celekm 26 songů při 45 rpm. Část songů v angličtině, část v rodné španělštině. Krátké výplachy grind/noisecore. Starý zvuk, starý artefakty noisecore scény. Všechno sedí jako za starých časů. Kapela je složená ze členů věhlasných jmen jako ÖBNI, POZILGA, VIOLENT HEADACHE, MIXOMATOSIS, DISFACE, TOTALICKERS a mnoha dalších! ESTAMPIDO jsou co do počtu skladeb slabší, jen 14 kousků. Jsou ale exotičtější, Kanárské ostrovy, jsou jejich domovem a v N.M. jste už něco málo o nich mohli slyšet. Lidé kolem ESTAMPIDO se motají ve spoustě dalších aktivit, včetně divadla, rádia, fanzinu... a je s nimi skvělá řeč. ESTAMPIDO tak ukazují svojskou tvář noisecore, kdy říct experimentální noisecore by nebylo od věci. Hodně je v jejich hudbě slyšet DIVNEJ PACH, luxusní záležitost. Abyste se o kapelách dozvěděli víc než jen to jak hrají, jsou k desce přiloženy dost obsáhlý rozhovory(jen španělsky) s oběma kapelama. Nechybí klasický vnitřňák, jak je u španělských kapel zvykem, vše ve španělštině a navrh obal, který je sice už hodně profláklý a z parodovaný na mnoho způsobů, přesto vždy je jasným vodítkem, co asi můžeme od nahrávky čekat. Hledej v distrech obal se dvěma autobusy a nápisem "Never mind the noise here´s .....". Tak jsem se zase rozepsal, ale deska je skvělá, tak jsem musel. N.A.: nuclearassao.bandcamp.com/ / faceshit.com/nuclearassao * Estampido: estampido.bandcamp.com/ * H.Q.M.A.C.: hombre_alcielo@hotmail.com / faceshit.com/hombrequemira_al_cielo * T.E.: trucoesparrago@hotmail.com / trucoesparrago.blogspot.com.es * I.U.: myshit.com/infeccioproduccions * C.D.F.: critdefasticrecords.blogspot.com >ŠA<

PICK YOUR SIDE - Survival prayer 7"EP (Regurgitated Semen Rec.)
Tuhle kapelu všichni přirovnávají k INFEST. I já jsem se chytil na tuhle reklamu, ale obezřetně jsem si na zkoušku vzal jen debutní singl. A prvních určitě třicet přehrání jsem si říkal jo ten zpěv je jako INFEST, ale muzika je přeci jen trochu jinde. Nebo je to tím "punk" zvukem? Sakra tak co jako... No, ale když si člověk zvykne na zvuk… podle bookletu nahrávali ve sklepě (alespoň si tak překládám slovo basement), není to vlastně vůbec špatnej kravál. Deset vlastních skladeb s výraznou dynamikou nahrávky a pekelnou "demo" hutností. Opravdu hodně autentickej řev zpěváka, poctivě řezající kytara a ne zrovna rychlé ale důrazné bicí. To všecko dokopy pak v kontextu zní syrově a opravdově. A ano ten INFEST v inspiraci je nepřeslechnutelnej, už to taky slyším, ale není to ta klasická kopírka jako u spousty jiných kapel. Otázka je jestli studiovou nahrávkou se z toho další klon nestane, pro jistotu už mám objednané další nahrávky takže uvidíme... Pokud někoho vystrašila věta o nahrávce ze sklepa, neznamená to zahuhlanou nahrávku jako před lety. Spíš syrovej záznam jako z koncertu. Žádnejch x stop kytar na sobě, natriggerovaný bicí atd. Možná zmlsanost tím, že dnes může mít "velkej" zvuk v podstatě každá kapela pokud má ve studiu slušnýho zvukaře, mě zpočátku trochu "ojebala" na úsudku. Takže pokud chceš poctivej devadesátkovej extreme hardcore s touhle kapelou ho dostaneš. P.Y.S.: pickyourside.bandcamp.com * RSR: rsrec.bigcartel.com >SY<

PULMONARY FIBROSIS / AGATHOCLES 2014 split 7"EP (EBC Rec. & Aima Rec. & Bucho Discos & Goat Grind Rec. & CR Prod.)
Třista kusový náklad jednoho z mnoha split sedmipalců s belgickou mincecore legendou, AGATHOCLES. Jsou na straně B a ve třech drážkách jsou novější skladby. Tak jak je poslední dobou zvykem, nahrávka pochází z jiného session a zpěv taky. Čím dál častější neduh, chybějící texty se opakují i zde. U AG to byla jedna z hlavních zásad, zveřejnit texty. U některých nahrávek je slabší zvuk anebo hodně prazvláštní. Zde se těšíme slušně nabušenýmu soundu. Hudebně jde o novější verzi AG, kdy se prolínají typické mince old school postupy s novou "vesmírnou" tváří těchto starých harcovníků. Výsledek není vůbec špatný, ale já preferuji bez inovací zahranej hluk. Hlavně třetí song je poměrně odvážnej (lalala lalala lalala.......). Stranu A okupují francouzi, PULMONARY FIBROSIS, dobře známí hlavně v gore grindu, ale i grindcoru nejsou neznámým pojmem. Zahuhlaná old school odpověď na CARCASS se nezapře. Kus old school virválu GUT či novějších MUCUPURULENT jakbysmet. Tři chorý vály protkaný ústřižky z hororů. A vybrali si moc dobře. Zvuk je hodně slušnej a PULMONARY FIBROSIS docela baví. Obal zničených plící a jater je standard, AG pro jistotu dodali nákres vyšetření análního otvoru. P.F. & CR Prod.: guyomepxix@hotmail.fr / pulmonaryfibrosis.free.fr * AG: mincemania@hotmail.com / myshit.com/agathocles * EBC Rec.: ebcdistroprod@gmail.com * A.Rec.: aimarecords@tiscali.it * B.D.: buchodiscos@hotmail.com * G.G.Rec.: goatgrind@hotmail.com >ŠA<

RADIATION - Plutonium overdose 7"EP 2013 (Atomic Vision Prod. & Totalitarianism Still Continues & Skaven Rec. & Slave of Beeefoam)
Jako z čistého nebe přišla vinylová nahrávka slovenských thrashers, RADIATION a ta pro mne byla prvním seznámením s kapelou, která působí na slovenské scéně již od roku 2005, v té době ještě pod názvem STONE LIVER. Přestože obal je jednodušší, působí pěkně a je navíc v barvách, kapela má ráda SODOM a RUNNING WILD (obal mi připomíná obě kapely). Vložený papír obsahuje veškeré důležité informace. Chybí pouze přeložené texty do slovenštiny (ten jeden slovensky zpívaný je bez textu, ale není ani potřeba, text je název skladby několikrát se opakující - skladba má tak půl minuty). RADIATION se nedrží jen metalové scény, ale i hc/punkové, přesněji crustové. Basák byl členem MANSKLIG LADUGARD. A taky zřejmě není nouze o koncerty nejen čistě metalové, kde RADIATION můžeme vidět. Nemám až tak velký přehled, co a jak a kdo s kým, ale zaslechnul jsem něco málo o pár československých thrash metalových kapelách, spíše těch mladších, že by měly být částečně spřaženy s náckama. V děkovačce se objevuje jméno, které možná spadá do této kategorie. Ale nevím jistě, proto nejmenuji. Vizáž tria Vrána, Janči a Mrož je jak ze starých fotek DESTRUCTION a pokud budeme mluvit o muzice, je zde patrný vliv osmdesátkové německé thrash metalové doby. Kus SODOM, kus KREATOR bude asi nejpatrnější. Zvuk je old schoolový, špinavý a dodává kapele správnou patinu. Eliminace sólíček na co nejmenší počet je dobrým tahem. Celkem 5 slušně odsejpajících thrashových útoků baví a to včetně jedné instrumentálky. RADIATION vydaly před tímto 7"EP 4 way MC a CD. Ani jedno jsem neslyšel, ale Plutonium.... se mi zamlouvá a asi se poohlídnu po zmíněných starších titulech. Radiation: radiationthrash@gmail.com * A.V.Prod.: atomicvision.prod@gmail.com / atomicvisionprods.blogspot.com * T.S.C.: label.punkgen.sk / punkgen@gmail.com * S.Rec.: skavenrecords.blogspot.cz / skavenrecords@gmail.com * S.O.B.: galka666@email.cz >ŠA<

RAVEN - A comprehensive guide to dismantling the weapons of mass destruction 7"EP 2012 (Underground Pollution Rec. & Rauha Turva Rec. & Dry Lungs Rec. & NHDIYST Rec.)
Starší titul, vyšlo už v roce 2012, nicméně já se k němu dostal nedávno a hodně se mi líbí, proto zveřejňuji. RAVEN je jednočlenný projekt Djordje Miladinoviče, ze srbského Čačaku. Nízkorozpočtový titul, pokud budeme mluvit o obalu (je v barvě, na obyčejném papíru), vůbec nesráží kvalitu nahrávky. Do určitý míry mi obal připomíná staré sedmipalcové tituly z devadesátých let. Co strana, to jedna kompozice. Kompresorový ruch, tak akorát intenzivní, nenudící a hlavně v krátký stopáži je balzám pro uši. Strana B je víc harsh destruktivní s vysokými frekvencemi a explosivními výbuchy. Asfalt vychází ve 200ks limitu s velkou centrální dírou. Raven: raven.raven.raven.raven.raven@gmail.com / ravennoise.co.nr * R.T.Rec.: honzaherbert@centrum.cz * NHDIYST Rec.: noizemhaker@free.fr / nhdiystrec.free.fr >ŠA<

RAW POWER - Screaming from the gutter LP (F.O.A.D. Rec.)
Čurbyho nápad zahájit letošní OEF italskou hardcore nocí mě donutil vyrazit do Trutnova na čtyři dny (jak už jsem psal v reportu z festu), protože sestava byla supr. Jako suvenýr jsem se rozhodoval mezi Eu' s Arse (který už ale mám s diskoškou na 625) a Raw Power. S odstupem času musím říct, že sázka "hrubou sílu" byla výhra. Takže o co jde, repress druhého alba, které tihle taliáni nahráli během svého severoamerického turné roku 1984 v Hit City Midwest studiu v Indianapolis (pro potřeby reedice byla celá nahrávka vkusně remasterována v roce 2013). Ok italská hardcore škola ale s rockovým nádechem takových Black Flag nebo Negative Approach. To znamená čistý kytarový party, jedna skutečně hlavní kytara a druhá skutečně rytmická kytara (tak mě napadá poznámka, co jsem často četl v 90 letech a to že HC=metalová hutnost a sehranost a punková agresivita a minimalismus. Trocha raných Iron Maiden tu taky bude). Nečekej zvukovou špínu ala Wretched, tohle je oproti nim čisťoučký jak dětská prdýlka. Skladby mají ideální stopáže okolo dvou minut, rychlost, Mauro vztekle deklamuje, občas ječí, ale tak nějak apaticky a drze zároveň. Největší pecka "State oppression" rovnou celej mejdan zahajuje, a ač už jede třetí skladba pořád mám na tváři úsměv (u hardcore? kua co je špatně! Hehe). Druhá strana a atak nepolevuje, celá nahrávka má energii a určitě z balíku co jsem letos dovezl z OEF a PFOD je tím nejlepším, a to jsem dovezl kvalitní matroše. Sedmnáct kusů klasického hácečka s hitovou dravostí na ploše cca pětadvaceti minut. F.O.A.D. v promo letáku psali, že je to jedna z deseti nejlepších desek klasického hardcore, a i když se těmhle sloganům většinou směju, tentokrát snad i souhlasím. K úvodní pecce bych zmínil ještě "Start A Fight" a "Don´t Let Me See It", ale celá deska valí a má spád. No nic jdu vyhrabat kazetu s demáčem Raw Power na BCT, zjevně jsem to dlouho neslyšel vzhledem k tomu jak jsem spokojenej s tímhle materiálem, kterej je jen o rok starší. R.P.: http://rawpowerhardcore.com * F.O.A.D.: www.foadrecords.it >SY<

SORE THROAT - Death To Capitalist Halmshaw 2LP (F.O.A.D. Rec.)
Cestou na letošní Play Fast mě Bořík obdaroval novou Chorobou Mysli (ještě jednou dík) a v sekci recenze mě hned "rozhodila" nahrávka, o které právě píšu. Kde jsi to sehnal? Já už nevím. Nu dojeli jsme na místo, postavily stan, celou dobu jsem to hrotil že jsme tu postavili sami, a je to teda poslední ročník, ale nakonec se ještě nějací návštěvníci našli. A hned u prvního distra, který jsem obhlížel, ejhle Sore Throat, a navíc za supr cenu. Ok prvních dvacet sedm kusů je z debutního dema z roku 1987. Hudebně smršť, které by se dneska říkalo noisecore, ale se spoustou grindcore pasáží a sekundovými peckami ala "You suffer". Celou nahrávkou prochází industriálně stále se opakující zvuk rotujícího hluku. Názvy skladeb jsou vtipný i vážný slogany, parafráze na skladby jiných kapel či na film, moje oblíbená je "Invasion american HC clones" inspirováno slavným béčkovým hororem (v názvu text je samosebou naprosto nehororovej!). Druhé demo "Noise annoys" z roku 1988 je už regulerní punkovej grindcore, čítající sedm skladeb a doplňuje ho tří skladbový demáč z roku 1990 "Poison Idea - No Handle Beer". Přes celou druhou stranu se roztahuje kultovní sedmipalec "Death To Capitalist Hardcore". Naprosto skvělá nahrávka. Takhle si představuju špinavej grindcore/hardcore tohle je opravdovej základ toho čemu se dnes říká old school, pokud chceš přirovnání, vzpomeň si na "Scum" od Napalm Death který bylo ještě hodně punkovým albem (v porovnání s jejich následujícím albem, o těch dalších škoda mluvit). Čtyřicet dva skladeb, naprostá klasika. Buď ber nebo táhni! Stranu "bé" doplňují ještě čtyři skladby z kompilací. Ta čtvrtá z nich to je skoro stoner/sludge, po předchozí náloži neslýchané ;). Celé druhé LP téhle kompilace naplnily tři výživné záznamy z koncertů. Celkem 46 skladeb. Stranu "cé" kompletně zaplnil živák z Birminghamského klubu "Mořská víla" ze září 1987. Třicet kousků zvuk je ucházející hraje se hlavně z prvního dema a je to noiseattack jako hrom. Posledních šestnáct kousků bylo nahráno v roce 1990 v Německu (prvních pět na squatu v Hanau, zbytek není označen místem, jen Germany 1990). Tohle je čistej grindcoreovej mazec, šlape to o106 radost poslouchat. Celkem tedy stotřicetdva kousků poctivého bordelu pro znalce. Nemusím snad připomínat že Sore Throat byl vedlejšák členů Doom, kytarisra Bri se podílel myslím na všech nahrávkách, a jejich kamarádů. Ve vnitřní části obalu najdeš spoustu dobových letáků, článků a komentářů k produkci Sore Throat, součástí je i oboustraně potisklej čtyřpanelovej booklet (takže vlastně 8xA4) se spoustou dalšího čtení. Takhle nějak má vypadat pořádnej retrospektivní titul. Před lety vyšlo na CD, ale na této první vinyl edici je šestnáct skladeb navrch. A první demo a sedmička jsou remasterovány (decentně, celkem k dobru věci). F.O.A.D.: www.foadrecords.it / faceshit.com/foadrecords * S.T.: http://en.wikipedia.org/wiki/Sore_Throat_(grindcore_band) >SY<

THE ATROCITY EXHIBIT / CATHETER split 7"EP 2014 (Bones Brigade Rec. & Wooaaargh & Killing Art Rec. & Circus of the Macabre & Fear me & Dead Chemists Rec. & Pie n Mosh)
Nečekaně vylouplé splitko dvou skvělých grindcore kapel. Honem objednat a potěšit se.... Kurva, pouštím první stranu, kde jsou angláni THE ATROCITY EXHIBIT a jsem zklamán. Skvělej old school grindcore - song tedy dobrej, ale zvuk je jakejs takejs plochej. Takhle nějak znějí naše (RABIES) nahrávky. Krátkej song následuje cover "Civil War" od MOTÖRHEAD. Myslíte, že jsem ho poznal? Ty vole, angláni přetavily motoráky do grindcore rozbušky, ze které jen štipíček poznáte origoš (a to hned úvod a pak se držíte zuby nehty, haha a jinak je to jeden z nejlepších válů od MOTÖRHEAD, kde maj taky jeden z nejlepších zvuků). Vůbec mi nevadí takhle zrychlený cover. Furt mne sere jen ten zvuk. Časem si na něj zvykám, když otáčím víc volume do prava. CATHETER od prvního hrábnutí do strun spustí těžkotonážní grindcore, sypačky střídaj sypačky. Krátkej vál, žádný sraní. Skvělý old school s tak typickým nakřáplým zvukem co maj na všech nahrávkách (myslím tím ten náznak prvních nahrávek ENTOMBED). Amíci šáhly po cover verzi od ONSLAUGHT "Thermonuclear devastation" a zazní tu i ono sólo! V grindcore provedení zní zajímavě, nikoliv špatně. Sotva položíte jehlu na desku, zvedáte se a opakujete. CATHETER zde mají snad tři minuty maximálně. Zvuk taky není kde co, ale desku slyším už po patnácté minimálně a zvykám si a přestávám na zvuk nadávat. Naopak začínám obě kapely chválit do nebes. Obal je poměrně nevýraznej, tak to v distru nepřekoukněte, v ČR seženeš u Máry z Hibačky... T.A.E.: theatrocityexhibit.bandcamp.com / atrocityexhibitgrind@gmail.com * Catheter: cathetergrind.bandcamp.com / reverbnation.com/catheter * B.B.Rec.: bonesbrigaderecords.com * W.Rec.: wooaaargh.com * K.A.Rec.: hiba@seznam.cz * C.O.T.M.: circusofthemacabre@yahoo.co.uk * F.M.: faceshit.com/fearmemusic * D.CH.Rec.: faceshit.com/deadchemistsrecords * P. N M.: pienmoshre cords.tumblr.com >ŠA<

THE SHINING - Rise of the degenerates (Kooperace Labelů)
Celkem potichu vydané album těchto holandských thrashových maniaků. To takhle píšu Pepovi na "rejd" a pak koukám jak blázen že se podílel na novince Tle Shining. Ok jedenáct tracků, v tempu jen rychlém a rychlejším. Stopáže okolo dvou minut, takže se nemusím bát označení thrashcore. Vymazlenej zvuk, ale zachovalo si to všecky hrubé ingredience a dynamiku. Dost mě potěšil i cover od Balthasar Gerards Kommando (vytáhl jsem díky tomu po letech i jejich 2LP diskošku). Nenapadá mě žádný konkrétní song. Deska šlape od začátku do konce, a její osmnáctiminutová stopáž je přesně tak akorát, aby skončila v nejlepším. Moje verze je na pěkném splatter vinylu barvy vařeného špenátu, a k dispozici je i černá klasika. T.S & Pickup Rec.: myshit.com/theshiningtrash / faceshit.com/theshiningthrash / rogierheumakers@hotmail.com / myshit.com/pickuprecords666 * Just 4 Fun: http://www.j4f.dk * Flipped up Rec.: http://flippeduprecords.tumblr.com * Farce Attack Rec.: http://farceattackrecords.free.fr * Give Praise Rec.: www.givepraiserecords.com * Dead Heroes Rec.: http://deadheroeslabel.blogspot.cz * Crew For Life Rec.: http://crewforlife-records.com * Rock Mutante: myshit.com/rockmutante * Offside Rec.: http://thrashzonedistro.blogspot.cz * Darcy Trash Rec.: faceshit.com/DarcyTrashRecords >SY<

v/a LP BALL THE BASTONS / MAKIL DANTZA (Filferro Rec. & Hysterical Rec.)
Pohodlně se usaďte, připoutejte se, a vyrážíme na malý výlet za hluky a křiky Baskického a Katalánského hardcore/punku. ESTRICALLA svižnej punk s metalovýma kytarama, zbrkle hrajícím bubeníkem, a totálně zprofanovaným refrénem o státním útlaku. ASSAC! Rychlej punk s uječeným zpěvem. KUMA NO MOTOR klasickej osmdesátkovej hardcore, ani rychle ani pomalu, takovej střed prostě. EL PUNTO DEVIL je dobře našlápnutej punk v rychlém tempu, a v refrénech s oboupohlavním vokálem. Nic co bych 100x neslyšel, ale má to prostě grády. HUMILITATE je dobře seřízená thrashcore mašina s parádním hutným soundem, s Fresem, kterej kříčí (křičel) například v RAS nebo VIOLENT HEADACHE. INSTINTO je metalickej hardcore v d-beat tempu. MÄNÄGÄITZ jedou klasickej punkrock se zpěvačkou, má to odpich. THE OUTSIDERS je melodickej punk se sborama v refrénech, něco mi to strašně připomíná, ale kdybys mě zabil tak si nevzpomenu. DISWAR není d-beat, ale tradiční hardcore/punk dokonce i s kytarovým sólem. MIND CRASH svižnej punk docela to šlape, ale zvuk je celkem "prúhlednej". MATXURA totální disco core, automatickej bubeník plus klávesy k tomu rychlá a ostrá kytara, a všecko doplněno zastřeným vokálem. Hodně mi to připomíná zapomenutou řeckou kapelu ANTI! Nebo "naše" MOONSCHINE NICHT. Přestup na trasu b a první zastávka BASTARDS´ ASSAULT. Ty woe takovejch kytarovejch sól v jednom válu... HIL AIARI začnou skoro jak MOTÖRHEAD, ale po pár vteřinách spustí rock s příchutí punku a tak trochu apaticky frázujícím vokálem. Má to takovou temně podbízivou náladu. DEJADEATH valej cover největšího hitu od DOOM... Doplň si sám. Ale trochu mi uniká smysl toho dát na kompilaci kde každá kapela má jen jeden vál převzatou skladbu a navíc takhle "provařenou". Zvukově supr, hrubě a hutně. ERANTZUM u nás kdysi vydali LP, takže asi každej ví o co go. Rychlej latino hardcore s uječeným zpěvem. CRASH svižnej punk, výrazná basovka, poctivá kytara a nasranej zpěv. Dobrý! MAL NACIDOS takovej co já vím street punk s vlezlou melodií, perfektním zvukem. Ale přijde mi to takový uhlazený. ZOMBIE PUJOL, klasickej '77 styl, dobrá rytmika a zpěv ala JOHNNY ROTTEN. METRALLETA svižnej hardcore, teda on to je spíš punk ale bubeník a neučasanej zvuk to házej k tomu "hácé". DISSÄPTE začínaj jak nějakej emo violence, ale pak se to přehoupne do švédo-moderno d-beat tempo, ale ok s hrubým špinavým zvukem. ADRENALIZED rychlej punk, klasický sbory v refrénech, klasický postupy, 0:45 stopáž a valí to jako hrom. KIKE SUAREZ & DESBANDADA... Totálně vyklidněná skladba po všem předchozím. Pomalej taneční vál, valí tu i trubka. Stejně jako v případě DEJADEATH je to cover (ale ne tak profláklej, anebo to je tím, že to neznám..? hehe) tentokrát od RADIOHEAD (který jsem fakt v životě neslyšel), řekl bych že s vlastním textem. I když asi leckoho překvapím, tak pro mě rozhodně nej vál celé kompilace. A to je konečná. Jo coby booklet tu je plakát s osmi panely formátu A4. F.Rec.: faceshit.com/filferro / filferro.bandcamp.com/ * H.Rec.: faceshit.com/HystericalRecs / myshit.com/evilnalle * Estricalla: estricalla.bandcamp.com/ * Assac!: faceshit.com/Assachardcore / assac.bandcamp.com/ * K.N.M.: kumanomotor.com/ * E.P.D.: faceshit.com/elpuntodevil * Humilitate: myshit.com/humilitate * Instinto: instinto-band.com/ * Mänägäitz: https://filferro.bandcamp.com/track/m-n-g-itz-etxerako-bidea * T.O.: theoutsidershc.bandcamp.com/ * Diswar: diswardbeat.bandcamp.com/ * M.C.: mindcrashbcn.bandcamp.com/ * Matxura: faceshit.com/pages/Matxura/339108152774005 * B.A.: faceshit.com/bastardsassault * H.A.: hilaiari.bandcamp.com/ / myshit.com/hilaiari / faceshit.com/pages/Hil-Aiari/247570231977393 * Dejadeath: faceshit.com/pages/Dejadeath/255598897821065 * Erantzum: hodeiesteban@gmail.com * Crash: http://crashpunkhxc.blogspot.cz/ * Malnacidos: faceshit.com/pages/MALNACIDOS/282098571811251 / myshit.com/malnacidospunkrock * Z.P.: faceshit.com/ZombiPujol * Metralleta: zaratazarautz@arraio.net / .zaratazarautz.net/6-2/ * Dissäpte: myshit.com/dissapte / dissapte.bandcamp.com/ * Adrenalized: http://adrenalizedhc.com/ * K.S. & D.: http://kikesuarezyladesbandada.com/ >SY<

v/a LP ENS FA PUDOR LA BOCA! (kooperace labelů)
A další kompilace tentokrát čistě jen z Katalánska? Na 99,9% jo, vzhledem k tomu že na bandcamp profilu, kde si můžeš celou desku poslechnout, píšou že tu je 22 hc/punk pecek nazpívaných v Katalánštině. Na úvod COL-LAPSE rychlej přímočarej hardcore/punk. Spousta melodií ale na začátek dobrý. AFGANISTAN YEYE´S jedou totálně v duchu DEAD KENNEDYS, čemuž přidává ještě zpěvák, kterej Biafrovi jak hlasově tak frázováním "jakoby z oka vypadl". CRACK DEL 29 mastěj hutnej "Newyorskej" hardcore, s poctivě "tepající" dvoušlapkou. LAGONSALES znovu poctivě odehranej punk v duch DEAD KENNEDYS. CULANDRA je slušná stará škola v duchu anglických kapel začátku osmdesátých let. MALESTAR SOCIAL skvělej melodickej punkrock, vícehlasé refrény, pěkný. Připomíná mi to Italy WHALE´S ISLAND anebo o.k., obě kapely se vzhlédli v STRIKE ANYWHERE. QLETUS PUNK BAND rychlej a vzteklej punk, s chytlavě melodickým kytarovým motivem celé skladby. ASSAC! Podruhé, a jedou to svoje, hardcore. CRIM opět (a ne naposled) kapela ovlivněná STRIKE ANYWHERE. Svižnej melodickej hardcore/punk, a je to vlezle hitový, ale dobrý! REVÉS kapela víc rocková než punková (hudebně). Takovej popík do rádia hehehe. TRALLA! rychlej a jak břitva ostrej punk, jak z Německa zkraje osmdesátých let. Melodický a vzteklý zároveň. Ok jdeme na druhou stranu, APART do třetice melodickej hardcore ala už dvakrát zmíněno výš… ale je to fakt dobrý. SÖM-HI NÖISE …nebejt toho že nahráli cover cizí skladby, byly pro mě jasně nej z celé desky (i tak jsou hehehe). Hrubě zahraní DISCHARGE/SHITLICKER, asi tak znějí, ale tady nám zahrajou cover od další klasiky a to RATOS DE PORAO. Super! VON DÄNIKENS taková jako ZÓNA A (doufám, že bez hnědokošiláče, jako slováci) z Katalánska. Jeden z nejdelších válů tady, ale tohle je prostě pecka jako hrom! Maximálně dobrý, jsem unešenej (ať žije pop že) punkrock jak noha. ADDENDA jsou oproti ostatním hodně potichu (finální master celé kompilace asi nikdo nedělal, protože Addenda je fakt asi o polovinu potišejc), ale jinak sem dobře "pasujou" takovej jako "osmdesátkovej" punk ve středním tempu s nasraným zpěvem. DISGRACE svižnej punk s fakt dobře "nakřápnutým" zvukem kytary, ale nemyslím "disclose pilu" ok. "Osmdesátky" jak vyšitý. FI-ASKO pěknej temnej úvod, ale pak se z toho vyklube melodickej hardcore, se sborovými refrény. Co budu povídat, už tři kapely tady takhle podobně hrajou (hehe). SOTA PRESSIÓ na úvod stejnej riff KIKE SUAREZ & DESBANDADA v předchozí kompilaci (i když tahle je starší hehe), ale pak se to rozjede, melodickej punkrock, vlezlá melodie, a dobrej křik. Povedená pecka. REPULSA matou dobře půl minuty cože z toho vyleze. A on zase punk v dřevní podobě. INTERFERE tak to je jízda! Asi první opravdu rychlá skladba na tejhle straně desky, tedy hlavně první riff. Punkrock uječenej zpěv, dobrý, ale zvuk by mohl bejt hrubější. DISSÄPTE ti maj zase hutnější sound, hrajou podobnej styl, ale pomalu… ach jo (hehehe), ke konci dobře ponurá část skladby. COP DE FONA rockovější punk vál na úplnej závěr celé desky. Jako příloha brožurka s texty, každá kapela má celou stránku pro sebe. Inxausti Rec.: inxaustirecords.blogspot.cz/ * Eatingshit Rec.: faceshit.com/pages/EatingShitRcs/28728979774 * Tupatutupa: tupatutupa.org/ * Canya! Rec.: canyarecords.wordpress.com/ * Col-Lapse: collapse1.bandcamp.com/ * A.Y.: myshit.com/xxxxafganistanyeyesxxxx * C.D.29: faceshit.com/crackdel29 / crackdel29.bandcamp.com/ * Lagonsales: lagonsales.bandcamp.com/ * Culandra: culandra.bandcamp.com/ * M.S.: malestar-social.org/ * Q.P.B.: qletuspunkband.bandcamp.com * Crim: faceshit.com/CRIMTARRAGONA / crim.bandcamp.com/ * Revés: revesbcn.bandcamp.com/ * Tralla!: trallapunk.blogspot.cz/ / tralla.bandcamp.com/ * Apart: apartsantceloni.bandcamp.com * Söm-Hi N.: som-hinoise.bandcamp.com/ / faceshit.com/SITE.SOM.HI.NOISE * V.D.: faceshit.com/pages/VonD%C3%A4nikens/175080619254986 * Addenda: addenda.bandcamp.com/ / faceshit.com/Addendabcn * Disgrace: myshit.com/condemnedtodisgrace * Fi-Asko: fi-asko.bandcamp.com/ * S.P.: sotapressio.bandcamp.com/ / faceshit.com/pages/Sota-Pressi%C3%B3/67042093273?fref=ts * Repulsa: repulsa.bandcamp.com/ / myshit.com/xrepulsax * Interfere: interfere.bandcamp.com/ / myshit.com/interferehardcore * Dissäpte: myshit.com/dissapte / dissapte.bandcamp.com/ * C.D.F.: metadonarecords.bandcamp.com >SY<

VILE INTENT - Skin in the game 7"EP 2013 (Institut für Mentale Hygiene)
Evropský press kanadské power violence smečky, zcela odkázané pro devadesátkový pévéčko. CROSSED OUT počínaje zvukem a hudbou konče. Nic víc, nic míň. Žádná inovace, žádný zbytečný píčoviny, osekaný námrd plný pomalých pasáží a zahuhlanýho vokálu. Jednoduchý obal. Press by měl být ve dvou verzích. Kanadskej press v jednej verzi a navrh jednostranná kazeta. VILE INTENT maj na kontě další dva singly a kazety. Kapela se nedávno prohnala přes Čechy. Pévéčková povinost. V.I.: vileintent.likeweeds.org / vileintent@likeweeds.org * I.F.M.H.: mentale-hygiene.net >ŠA<

YACOPSAE / SLIGHT SLAPPERS split 7"EP (Dead Heroes Rec.)
Po letech druhé vydání od euro mistrů fastu z Hamburgu na tuzemském labelu. YACOPSAE, šest kousků hodně rychlého nážezu, i když už ne tak jako kdysi. Chirurgicky přesný, až absurdně sterilní čistý zvuk. Hudebně pořád super, a občasné "výjezdy" parádně zkreslený basy, to je blaho. Ale trochu to taky je agrese, pro agresi. Neúnavná Stoffelova pravačka sype thrash riffy (žádnej metal woe) famózní rytmika, a je to tak moc sehraný až jakoby to nahráli roboti, a ne lidi… Totální fastcore mayhem s větrem o závod. V pátém kousku trochu zvolní, ale v druhé polovině opět sprintují v tempech, které jsou pro většinu kapel nedostupné. Prostě spokojenost. SLIGHT SLAPPERS jsou z Japonska (to ale ví každej kua ne?!) a taky na to jdou krutě rychle, i když samosebou po YACOPSAE budete vždycky v cíli o pár sekund později, to je snad jasný… Z nahrávky jde cítit nakažlivá živelnost, a příchuť japonského hardcore zvuku. Tak si říkám, že takhle by asi zněli UNHOLY GRAVE hrající fastcore a nahrávající ve studiu. Nemůžu si pomoct, ale tohle je velice výživných a energických šest kousků. Zvuk je "japonsky" nařvanej, vybuzenej, distort… ale, všecky nástroje jsou naprosto čitelný. Výbornej split! O hvězdičku víc dávám Japoncům, protože jsou prostě větší bordel… hahaha. Epko vychází jako příloha druhého čísla COMMUNAL GRAVE ZINE, ve kterým najdeš rozhovory s YACOPSAE, SLIGHT SLAPPERS, PRŮMYSLOVÁ SMRT a BACKSLIDER plus i tour reporty od PRŮMYSLOVÁ SMRT, DESPISE YOU, GRIDE + TURBOKRIEG, IDIOTS PARADE, TOTAL FUCKING DESTRUCTION. Pěkná a stylová černobílá grafika, a povedený fotky. Víc k tomu neřeknu, páč celej zine je v angličtině, a ta moje je celkem "down" hehe. Yacopsae: yacoepsae.de * S.S.: geocities.jp/slightslapppers * D.H.Rec.: deadheroeslabel.blogspot.cz >SY<



[ Top ]


*****************************************************************************************************


reporty z koncertů

ČESKÉ BUDĚJOVICE, VELBLOUD 31.1. 2014
KUZIMU MABAYA, CONOPED, KRÜGER, SEE YOU IN HELL
Zda jet či ne, to jsem řešil a neřešil až do odjezdu autobusu po celý týden. Nakonec sedím v autobusu se Sykym a za půl hodiny přijíždíme do ČB. Ihned se přesouváme do indický, dávám Sashi Panner s chapátí tandoor, pivo a jsem spokojen. Času je samozřejmě tři prdele, protože koncert začíná jako vždy až na devátou. My pro jistotu přicházíme na osmou a na místě je pár lidí, což mě ani nepřekvapuje. Přeci jenom nejde o žádný extra jména. Rozbaluji mikro krabici s pár věcma a daří se dobře. A kdyby nebyly nasračku dva zákazníci, byl by to kšeft velký převelký. Nicméně radost jsem měl i ze všech účinkujících. Otvírákem je místní a pořadatelská partička se svahilským názvem KUZIMU MABAYA. Opět zlepšení, basa byla brutálně výrazná a nahlas. Až tak mi to nevadilo. Od prvního hrábnutí do nástrojů padají nepřidělané věci z poliček. Přestože nemusím pomalý crust, byl jsem spokojen. CONOPED ze Strakonic je svérázná partička hrající s thrashing kytarou středně rychlej hardcore o krátkých stopážích. Snad jen ukončení songů se mi nelíbí, jinak výborná hra. Ale oproti K.M. jsou čistší a potišejc. Myslím, že to byla škoda. To ale neplatí o KRÜGER. Nařvaný jako kráva a to se ještě snad 2x zvyšoval hlas... Velbloud se otřásá v základech, skleničky řinčí s každým úderem do basy, kanonáda bicích neúnavně tluče v ultra zběsilém d-beatovém tempu, kytara řeže jeden rif za druhým a dva přeřvávající vokály vše doplňují. Jako třešnička na dortu je zpěvačka a její taneční kreace alá disco hadr. Nakrůcá se, vytáčí boky, neustále se směje, absolutně to k hudbě KRÜGER nepatří, ale je to tak potrhlý, až je to dobrý. Ultra brutální jízda končí a závěr dnešního večera mají na svých bedrech brněnští S.Y.I.H. Aby překonaly rychlohlučný d-beat, nastavuje Filip zesilovač na maximum, vše je připraveno a brutální přeřvaný ansámbl rozpoutává další peklo ve Velbloudovi. Kus melodií je mírně ztracen, nicméně takhle asi zní japonské koncerty v japonských klubech, dle Filipových recenzí v H.O. Na místě se ukazuje Korek s Martinou, což je jev nevídaný, Gisboy se taky dostavil, sic dalo se jen pozdravit... Kolem druhé ranní jsme už v posteli u Pelíka s Terkou, předávám domácí šťávu a usínám. O 4 hodiny později vyrážíme na autobus a tím se podařená akce zcela ukončuje. Za týden hrajeme, tak se těšte na další řádky. Kdybych měl co říct ke klubu, tak ten je v pohodě, protože vyhovuje nekuřákům, je tak akorát velký a kapely mají slušné zázemí. Na hovno je jen pivo. Nic moc a tak jako v celých ČB, drahý. >ŠA<

PACOV, RESTAURACE U KALIVODŮ 8.2. 2014
KONTUZE, LA MIGRA, RABIES, NOT!
Zhruba před pěti lety jsme se seznámili s partou kolem kapely LA MIGRA, pocházející z Pacova. Od té doby jsem začal i registrovat akce konané v tomto menším městečku. Nikdy jsme tam nehráli a šup, mejl a už to valíme. V Táboře nabíráme Legiho, kterej si minulej tejden v ČB zamluvil spolujízdu a po chvilce jsme v Pacově. U Kalivodů je psáno restaurace, mě se ale víc jeví jako putyka s číslem III až IV. Hodně mi připomněla putyku Palasit ve Zruči... Hospoda je skoro plná, ale až tak moc lidí tu zas není. Spousta paštiček a pár známých ksichtů. První hodinu prokecáme a na devátou to odpaluje mladá krev KONTUZE. Venku čerstvě tape nahrávka a já debil se na ní zapomněl zeptat. Dva zpěváci, kytarista a bicmen. Basák je dlouhodobě marod. Kapela drhne ve středně rychlém tempu hardcore punk, kde převládajícím hlukem je hardcore. Díky té kytaře, bez basy, mi kapela trochu připomíná spolky z devadesátých let, např. brazilské MASHER (stylově kapela jinde, ale zvukově ne) nebo profláklý ACTIVE MINDS. K těm má kapela asi nejblíž. Hodně se mi jejich muzika líbila. Lidi byli v klidnějším ale né statickém stavu. To se radikálně změnilo při spuštění prvního songu od místních LA MIGRA. Dvě kytary, basa, bicí a sólo zpěv. Do širšího povědomí se kapela dostala díky 3" split CD s HIROSHIMA NIGHTMARE. Kapela na nahrávkách zní trochu jednodušeji a vyklidněně. Na živo to byla jiná liga. Brutální crust punk námrd, pro který se obětoval celej sál, a nepřetržitý peklo začalo. Tancovala snad i zalezlá havěť ve skulinách hospody. Mírně prasáckej zvuk dodal celému večeru notnou dávku energie. Předpokládal jsem, že po LA MIGRA spousta lidí odejde anebo přinejmenším na nás a na NOT! budou sedět v hospodě, protože ty naše bordely nerozdejchají. A jaký to byl omyl, se ukázalo po kratší pauze, kdy se opravoval kytarový box. Odpalujeme náš set a ze začátku si nemůžeme zvyknout na zvuky, co lezou z beden. Po pár skladbách si zvykáme, ale publikum už je ve varu od začátku. Masakr jako kráva. Poslední vystupují NOT!, kapela co to táhne stejně dlouho jako my. Jak je u "noťáků" zvykem, valí se o stošest směs hardcore, grindcore, fastcore. Zvláštní směs co odsejpá, ale zároveň je plná zpestření. O to se taky starají členové oblečením, kterého mají na sobě po skromnu (Machoz) a indián Páca za mikrákem s koltem proklato nízko za teplákama. Lidi nepřestávají pařit, všichni se kroutí a lítají ve víru hluku. Tak jako všechny předešlé kapely byly povzbuzeny k přídavkům a toho se tepličtí šílenci ujímají tak poctivě, že přidávají snad 5 válů. Na závěr budíme spícího Legiho, dáváme piva a odjíždíme. Ve dvě ráno jsem doma. Tak za týden zase v ČB, grrrr. >ŠA<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, PIVNICE PALUBA 14.2. 2014
ÜNFARKT, HIROSHIMA NIGHTMARE, POŽADOVANÝ STAV MYSLI, NOT!
Jak jsem slíbil, opět v akci (no tak spíš lážo plážo), opět na akci. Pivnice Paluba díky bráchům Maxíkům dezingrideovcům (no, skoro) hostila pestrou škálu hudebního rachotu. Chvilku před půl šestou jsme na místě a jelikož se bude začínat později, jdeme do narvané indické restaurace za rohem. Akorát odchází Kaďus a jeho kámoš. Sedáme k bicákovi DEZINFEKCE a jeho kémošovi, dáváme placky, pivo, polívku a sledujeme paštiky co tu jsou kvůli St.Valentýnovi. Nespěcháme a v klidu dojíme, zaplatíme a šup, jsem v útrobách pivnice, kde je vše v plném proudu a my stíháme 4 poslední skladby od ÜNFARKT. Kurva fix, zrovna když jim to tak dobře šlape od poslední nahrávky. Rychlej, špinavej a mírně chaotickej masakr, ve kterém je nejvíc zastoupen crust/grind. Přichází HIROSHIMA NIGHTMARE v nejlepší formě. Naprosto diktovali celé hospodě a byly jasně nejlepší z celého večera (na paty jim šlapal teplickej ansámbl NOT!). Kapela bez změny sestavy se muzikantsky hodně posunula. Stylově méně, ale některé skladby naopak diametrálně. Metalové hymny vládnou. Zvuk mají už nějaký ten pátek pokaždý parádní. První zástupci ze severu Čech P.S.M. aneb POŽADOVANÝ STAV MYSLI, drtí převážně fastcore, ale popravdě mě až na pár výjimek nevzali tak jako ostatní kapely. Chtělo by to více raw a celkově víc nasranosti, shodli jsme se hned po akci s Jenzem. Když jsme s P.S.M. hráli v Jihlavě, byl jsem tak zničen nemocí, že jsem kapelu nějak extra nevnímal a proto jsem úplně zapomněl, že jsme s nimi hráli, když jsem kecal s Machozem (bubeníkem NOT!). Je čas, NOT! hrábnou do strun a mají publikum na své straně. Lidí se sešlo poměrně dost, já to teda nečekal a organizátoři taky ne. NOT! to odpalují pěkně od podlahy, sypec, sypec, chytlavý pasáže, Páca lítá s mikrofonem až k baru, řve lidem před ksichtama, atmosféra výborná.... V patře nad výčepem se taky paří. NOT! přidávají a přesně v deset to utínají. My po chvilce, kdy jsem byl obklopen nákupchtivými, balíme bordel a jdeme na autobus, kterým jsme kolem půl dvanácté skoro doma.... Pěkná akce a tak teda za týden se uvidíme opět v ČB, ale předtím ještě omrkneme Písek. >ŠA<

PÍSEK, DIVADLO POD ČAROU 21.2. 2014
LAHAR, GRAVECRUSHER, MORBID CARNAGE
Písek = metal. Divadlo pod Čarou je metalovým svatostánkem. Dnešní koncert se měl odehrávat na Malé scéně. Nakonec se rozhodlo, že koncert proběhne na velkém sálu. Lidí přišlo nakonec dost a tak rozhodnutí bylo správný. Přesto bych si rád užil atmosféru při takovém počtu návštěvníků na Malé scéně. Bylo by to peklo a atmosféra by byla určitě lepší. Když už se rozhodlo, že se bude hrát na velkém sálu, měl tam být otevřen aspoň bar. Start LAHAR byl posunut, protože Mr. Kozel hrál ten večír se svou druhou kapelou KAOSQUAD v Praze. Začínalo se snad kolem půl desáté. Mně to nevadilo. Aspoň jsem pokecal, vypil pár bídných piv (tenhle podnik je na pivo o hovně) a knihy dostaly nového majitele. LAHAR mají dnes premiéru s Inym u mikrofonu. Pár chyb, jinak Iny zvládnul zpěv dobře. Je teda úplně jinej než Banánův řev a samozřejmě Banánovi šlo vše plynule, což Iny ač se snažil jak chtěl, měl problémy napasovat do muziky. Myslím, že pár koncertů a zkoušek a bude vše sedět jak má. Kapela šlapala jako vždy, ale tentokrát byla atmosféra a jinak pravidelní skokani a mosheři v útlumu. Podobná atmosféra panovala na maďarské death metalisty GRAVECRUSHER. Ty jsem z kraje propásl na baru u piva a kecáním. Death metal v podstatě už neposlouchám a přestože GRAVECRUSHER nehráli žádný moderní srágory (spíš byl jejich set v duchu GRAVE a UNLEASHED), byl jsem spokojen jen z půly. Slušná dávka starého death metalu odsejpala, nicméně něco málo mi chybělo. Víc si ani nepamatuji, report píšu s tří týdenním zpožděním. MORBID CARNAGE jsem taky z kraje prokecal, ale asi jen úvodní skladbu. Rubanice jako kráva. Neustálá palba jako to umí SLAYER. Agresivní kytary a bicí kanonáda valila na maximum. Onášivkovaní týpci, opět z Maďarska, svou hudbu prožívají víc než jejich deathoví kolegové. Fans se rozproudili a pod pódiem bylo živo. Stará škola thrash metalu byla skvělým závěrem večera. Škoda, že kapely neměli u sebe žádnej merch. Škoda. >ŠA<

STRAKONICE, MUSIC BAR KŘEMELKA, 15.3. 2014
IMPURITUM, KEEP ON ROTTING, ASMODEUS, RADIOLOKÁTOR
Akce pojmenovaná Peklo nad Otavou s pořadovým číslem 8 byla poctěna mojí návštěvou poprvé. Hlavním tahounem byl pro mne znovuobnovený ASMODEUS. Nečekal jsem zázraky a ani jsem se jich nedočkal. Pojďme na začátek. Jedeme v klasické metal sestavě Růža se svou milou, Lenkou, já a Syky. Zajíždíme do Vodňan k Lukášovi, kde si vyzvedáváme zboží a jak se ukazuje, jede s námi. Na Křemelce jsme v čas, start je posunutej, času na pokec je tedy vyřešen. Na místě je už spousta lidí, jak jsem se dozvěděl po akci, byl tam minimálně jeden nácek. Za bicíma sedí Honza Kapák, že by AVENGER? Kdepak, jedna ze tří desítek kapel, ve kterých působil či dodnes působí. IMPURITUM není jen Honza, ale i jeho brácha Rámus (samozřejmě kytara). Za basu bere další mnoho instrumentální cestovatel David Zíka. Kapela mi ze začátku nic neříkala. Řekl bych moc pomalý a melodický. Od začátku mě fascinovala basa a bicí, to byla bomba. Od třetiny setu jsem se chytil a užíval starej ponurejší death metal. Některý pasáže byly masakrující. KEEP ON ROTTING jsem prokecal a viděl až závěr. O nic jsem nepřišel, technickej death metal mne nebere. A je to tu, ASMODEUS pouze s jedním zakládajícím členem. Kapela se chystá natočit desku a já jsem zvědav, jak bude znít. ASMODEUS hráli převážně nový věci, který nebyly naplno otextovány, na kvalitě skladby to však znát nebylo. Ovšem posun do vyklidněných vod byl patrný. Dobrýho půl setu jsem byl na zábavě v Bohunicích koncem osmdesátek. Užil jsem si celej koncert ASMODEUS, přestože thrashový humbuk byl kde tam... Ten byl vynahrazen v míře maximální od RADIOLOKÁTOR. Od začátku palba, Křemelka se otřásá v základech a v prvních řadách to vře. Tam se objevuje i Johan (hlavní organizátor a velkej šéf fobiazine), který po chvíli pluje nad hlavami fans. Jednoznačně nejlepší kapela večera včetně celkové atmosféry. Hážu ještě jedno pivo, loučím se a jedeme k domovu, kde jsem kolem půl druhý ráno. Po krátké pauze se objevím s dalším reportem... >ŠA<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, PIVNICE PALUBA 25.3. 2014
RABIES, KUZIMU MABAYA, APOCALYPTIC TERROR
Dlouho jsme nebyli na Palubě, že? Dostali jsme pozvání, zahrát si jako support barcelonským disbeat crustovým "špinavcům" APOCALYPTIC TERROR. Tak jo, jdeme do toho. Úterý je samozřejmě bída, což se nakonec potvrdilo. Ale katastrofa to nebyla. Na místě panuje skvělá nálada a jakmile jsme vstoupili do hospody, byli u nás španělové a zda budeme měnit... Se Sykym jsme povyměňovali spoustu věcí. Novej NM byl okamžitě rozebrán. Spokojenost. Dostává se nám info, že start až po osmej, což se mi vůbec nezdá, když v deset musí být konec. Při vystoupení LOS REZIOS tu byli policajti. Pro jistotu odpalujeme bordel v osm, posereme tři věci jakýmsi záhadným způsobem, nicméně šlape nám to skvěle. Hraju přes Orange box a je kurva průraznej. Prej máme přidávat, ale nenecháme se překecat, čas je neúprosnej a my po 15 minutách mizíme. KUZIMU MABAYA je kapela, která od prvopočátků stoupá výš a výš. Jak po hudební, tak po technické stránce věci. Je to fakt znát. Ještě větší posun bylo a je možný spatřit u HIROSHIMA NIGHTMARE. Zpět ke K.M., kteří s výborným zvukem odpalují jednu věc za druhou. Procítěnější nasranej crust sklízí úspěch. APOCALYPTIC TERROR nemaj moc času a všichni sledují hodiny. Když teda že už, tak praská struna. Kapelu jsem nikdy neslyšel, ale čekal jsem jako vícero fans, že kapela bude mít skladby dlouhý a nudný. Jaký bylo překvapení, když kapela odpaluje minutový skladby v slušně rozjetým disbeat crustu. Melodie sice nechybí, ale díky masivnímu zvuku se Palubou rozléhají tanky. Zpěv je sem tam víc zpívanej, jenže tady je to utržený zpěv ze řetězu. Jede se jako blázen a když dochází na melodičtější skladby, užívám si je snad ještě víc, což pozoruji i u ostatních posluchačů. Dvě minuty po desáté je konec. Skvělej koncert zkraje týdne.... a v pátek tu v ČB se Sykym budeme otravovat znova a pak ještě v sobotu. Postavím někdy barák? >ŠA<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, VELBLOUD 28.3. 2014
RADIOLOKÁTOR, BRUTALLY DECEASED, CONTRASTIC, ČAD
Barák počká.... Praskám jí na autobus a se Sykym jedeme do ČB, nikde nezastavujeme a rovnou se přibližujeme ke klubu. Uvnitř žádné davy. Výhrůžky, že prej lístky jedině v předprodeji, hmm. Mělo to aspoň jedno pozitivum, platili jsme o 30kč méně, než bylo na místě. Kecáme, Syky vychytává auto nazpět s milevskou posádkou, tak super, že bych teda šel ráno na stavbu? První, na jihu Čech velice netradičně, zahajují dnešní večer RADIOLOKÁTOR. Ostřílení muzikanti do nás nasázeli jak české, tak zahraniční převzatiny, ARAKAINem počínaje a SODOMem konče.... Všechno parádně sehraný a vlastní repertoár, jestli se nepletu, ten večer pouze jeden song, byl vyvrcholením na metalovém nebi. V klubu už je hódně lidí, ale návštěvnosti "Nuclear winter tour" nedosahuje. BRUTALLY DECEASED rozpoutávají švédské death metalové orgie v nejlepší možné tradici. Skvělej zvuk, záhrobní death metal alá GRAVE, ENTOMBED drtí kosti. Dojde i na novinky, z právě vyšlého nového alba na Doomentia Records. Třetí na to jdou CONTRASTIC, kapela co měla dlouhej útlum a já nikdy nebyl jejich fanda. Kombinace elektroniky a grind deathu mi částečně připomínala M.A.C. OF MAD. Jeden krátký rychlý grindcore vál. Super. Zbytek nic moc. Pěkná projekce po celý set byla pěkným zpestřením a myslím si, že i to bylo důvodem, proč lidi vydrželi poslouchat do konce. nicméně bylo super si po dlouhej době potřást pravicí s Putym. Je malej skluz, který způsobil ansámbl CONTRASTIC při zapojování všech technických vymožeností, ale alespoň byl čas na další dávku alkoholu, když už ČAD jsou sXe. Slovenské duo (dnes bez basy), což byla škoda a bylo to na vystoupení znát, ne však rapidně, se chopilo bubínků a kytary. Od začátku jedna hláška za druhou, který umí jen sám velký Pišta, skladby se hráli převážně z nové a předchozí desky. Muselo se přidávat a to bylo pro dnes vše. Skvělý zakončení dnešního večera. Měl jsem radost ještě z jedné věci. Již několik let se tahám s krabicí různýho haraburdí, jako placky, desky, cédéčka, fanziny... Řádnej business. Ztracenej a znovu objevenej Kapi + kreatorový Anál slídí jak supy kolem mého bohatství. Okamžitě přepočítávám co bych si tak řekl za celou krabici. Hážu do placu, že jí přenechám za 1000kč. Kapi v mžiku tahá bankovku a já jsem radostí bez sebe, že už si vezmu pod paží pár knih a fanzinů, a bude klid. Ráno zjišťuji, že mi doma leží ještě jedna menší krabice, kurva fix.... Nic, po dalším pivu a krátkým rozloučení sedáme k milevským a zjišťujeme, že jsou ztraceni jak Šakal v rýžovým poli. Dělám navigátora a za městem už je vše OK. OK? Kdepak. Přejíždíme odbočku na Hlubokou a valíme na Vodňany. A tak se podíváme na ZOO, co už.... Od Hluboký už je vše OK. Díky braši.... Po cca 5 hodinách spánku mě budí dcera. Vydržím pár hodin a už se ocitám na stavbě. >ŠA<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, KREDANCE PROSTOR 29.3. 2014
HIROSHIMA NIGHTMARE, RABIES, GOMORA, TOSIRO
Já se asi poseru. Na osmou máme být na místě. Je půl osmý a nikde nikdo. To je zase co? No co by bylo, to jen Vosi zapomněl, že hrajeme. Jak je vidět, pět hodin před odjezdem jeden telefonát o koncertu nestačí. Nemáme ani naloženej apec a telefon, kde jsme? Bude se mrdat... Do nových prostor, velké budovy plné různých kanceláří, dorážíme asi v půl deváté. Nataháme aparát a stíhám ještě 5 válů od HIROSHIMA NIGHTMARE. Solidní zvuk, šlape jim to jako vždy na jedničku a ne moc povedenej cover od TUBLATANKy odpouštím. Ale bude super, až se kapela sehraje. Není čas, jak se dozvídám, končí se tu ve 23:00. Kredance, kreativní tance..., velká tělocvična s velkými zrcadly, nekuřácký prostor, poměrně velká místnost s barem, alternativní recyklátový nábytek, dekorace. Pěkný. Zvuk ale hroznej. Kredance je prostor, kterej zažil takovýto bordel poprvý. Takže se to musí vychytat. Nejlepší zvuk za dveřmi na nádvoří anebo z boku kapely, kousek od velké plenty. My se neslyšíme, teda hlavně jeden nejmenovaný pán by furt přidával volume, že ale nejdou ven bicí, to už žádnej problém není. Spokojenost částečná, asi pravý Japonsko a zdrcující technický noisecore, by mohl být náš popisek. Já byl spokojen. GOMORA je zpět, jak jsem začal pravidelněji číst Marast, mám o Praze přehled. Špinavej crust beat, kde není pomalá pasáž, kořeněno melodiemi a záhrobním vokálem. Zebra s HAvranem zůstávají a obklopují se dalšími chuligány. Nahulená destrukce, zvuk se rozhlíhá hroznej, ale na oněch zmíněných místech úplně v pohodě. Závěr je pro klid večerní určen TOSIRO. Screamo hardcore. Nahulený, avšak v tomto stylu v pohodě. Hudebně to jde mimo mne, ale líbilo se mi. Seč jsem prokecal většinu s Wolfem. Díky Váňo, za pozvání. Pokud se vyřeší zvuk, budou tyto prostory úplně skvělým svatostánkem hardcore punku. Pro pivaře, asi nejlevnější pivo v ČB, najdete právě zde! Po půlnoci zalehám do postele a cca 6 hodin spánku je dostačujících pro pokračování na stavbě. Jakej že je další koncert? >ŠA<

OTĚVĚK, HOSPODA 19.4. 2014
RABIES, KUZIMU MABAYA, ISACAARUM
Dlouho připravovaná akce, všechno bylo jasný, ze strany organizátorů parádička. Jen pořád nevím (no dobrá, nájem, apod.), proč na vesnici, kde nic není a dostat lidi z města na akci je nadlidský úkol. Na tuto akci byl dokonce odvoz tam a zpět zařízen organizátory. Akce se nesla pod heslem "Přiznej barvu v Otěvěku II" a opakovala se pro její úspěšnost. Na druhou stranu jsem si říkal, když teda byla první akce úspěšná, bude i tato. Datum 19.4. byl datumem, kdy se hrálo snad 27 akcí v ČB a okolí.... KAOSQUAD nevystoupí, protože Kozel má něco zlomenýho. Tím se posouvá i start, na 21:00. Namístě jsme v čas. Těžce komunistická hodpoda kategorie III, ale po vejití na sál, bylo vidět zlepšení. Podium pro go-go tanečnice, obrovská zrcadlová stěna za podiem.... Jen ty tanečnice chyběly. Dnes se zvučí a tak uvidíme, co z toho našeho bordelu vyleze. Zjišťujeme, že se zvučí jen bicí a zpěv, pro nás dobrý. Dát dohromady zvuk byl trochu problém, ale času je dost. Chvíli po deváté spouštíme pro cca 50 lidí několikaminutový výplach, kterým jsme zaskočili úplně všechny kromě pořadatelů a KUZIMU MABAYovců. Po nás nastupuje kapela, která mi nic neříká a nikdy jsem o nich ani neslyšel. KŘEMEŽSKÝ VÝBĚR. Já ani nevím o čem to je, metalcore asi. Jde to absolutně mimo mne. Chytá se pár lidí. Nulovej ohlas očekávám na KUZIMU MABAYA a k nejen mému překvapení je sál v plném proudu a jede se o sto šest, kdy kapela musí ještě přidávat. Dnešní show byla jejich nejlepší. Agresivní zvuk táhnul všechno bez pauz dopředu. Intenzivní crust se skvělými vokály. Taky bych měl říct, že se tu objevil Pouzar (ex INGROWING), Vlakin a pár dalších ksichtů, který jsem neviděl pěkně dlouho. Jinak tu bylo pár místních, takže klasika vesnická akce. Ty mám rád, pro jejich šokantnost, škoda, že nepřišlo víc lidí. Závěr dnešního večera obstarává ISACAARUM. Jsem je neviděl taky pěkně dlouho, tak jsme se museli poplácat po zádech.... Hošíci měli asi nejhorší zvuk. Jejich samopalovej grind metal byl tak brutální masakr, že identifikovat jednotlivé linky byl trochu problém. Táhly to hodně bicí a zpěv. Aspoň ale byla palba... Lidi si je užívali v maximální míře. Pro kapely bylo připraveno tuny jídla a bylo o nás postaráno jako doma. Nakonec povedená akce, i přes menší účast. A já se ožřal asi po půl roce na koncertě... Cesta domů byla velká komedie, kdy ožralej Koloděj komentoval naše vystoupení, vystoupení ostatních kapel a užitečnost zvukaře na dnešní akci. Vosi se držel co to šlo volantu, ale já a Syky jsme doslova a do písmene smíchy probrečeli půlku cesty. Tatatata, nununu, dadada... >ŠA<

PLZEŇ, HOSPODA KAPSA 26.4. 2014
DEMÖRALYZÉR, RABIES, FEAR OF EXTINCTION
V samotné velké Plzni jsme ještě nehráli. Moc akcí se tu neděje a pokud ano, návštěvnost není nic moc, ale když se jedná o akci, kde se bude křtít debutní singl mladé plzeňské hardcore kapely a na akci jsou pozvaní hluční FEAR OF EXTINCTION, je pravděpodobnost hojné účasti velká. Na místo, do malého klubu Kapsa, dorážíme bez bloudění s předstihem. Místo je opravdu malinké, ale pro hc / punkové koncerty ideální. Venkovní posezení - teda pohled na činžáky s oprejskanou fasádou připomínají Východní Německo v 80 letech. Na místě je poměrně dost lidí a než se začne hrát, dorazí jich jednou tolik. Hospoda je plná. Místnost, kde se hraje, praská ve švech. Holky maj problém chodit na záchod, vstup na ně je zatarasen aparaturou a tak jich dost chodí na pánský toalety. Na úvod spouští hluk místní DEMÖRALYZÉR, kde zpívá Fanda, dnešní organizátor. Kapelu slyším na živo poprvý. Křtí se zmíněný singl, který si kapela vydala sama. Hardcore pičo! Fanda má hlas, který jsem ještě u hc/punkových kapel neslyšel. Skutečně mi připomíná v některých momentech typické zábavovky (to je kompliment, aby bylo jasno). Co mi na hudbě vadí, abych byl taky kritickej, to byla black metalová kytara, která měla moc prostoru. Jak jsem se dozvěděl, typan je metloš, ale já bych opravdu tu kytaru víc do hardcore..... Trojka pokřtil vinyl a jelo se dál. My, jsme dnešní večer pojali surově, ale ne moc hlučně. Hrálo se dobře a lidi vůbec neutekli. Zahřáli jsme místo F.O.E., kteří byli jednoznačně nejhlasitější kapelou večera. To, že jsou jedničkou v daném ranku u nás, netřeba dodávat. Kurevsky našlápnutej, hitovej disbeat masakr. Surovost maximální. Kapela sklízí zasloužený úspěch. V místnosti není k hnutí. Na místě bylo distro s A tématikou, což se jen tak nevidí a všeobecně mít distro jen se ziny a to převážně anarchistickými, i když tu byla orba, Kazimír...., je opravdu vzácnost a naposledy jsem tento jev vídával v Písku u Bořana. A ještě jedna věc, osazenstvo bylo v poměru muž žena hodně vyrovnaný. Po skvělém večeru uháníme k domovu, posilnění speciálama (nějaký 12, 13, 14 a 15-ti stupňový piva), který se tu běžně točí a domácím seitanem od Fandy. Díky všem za tuhle akci. >ŠA<

PRAHA, FUTURUM 16.2. 2014
M.O.D., GRIDE, EXORCIZPHOBIA, BEAST WITHIN THE SOUND
Že musím alespoň jednou v životě vidět bláznivýho Billa Milana bylo jasný hned, jak jsem zjistil, že M.O.D. budou hrát v Praze. A navíc i s luxusním transportem v "thrashportéru" Hiroshima Nightmare. Ok bus do budějk, během půl hoďky mě nabírá Mařenka (Kubajz leží poraženej chřipkou v peřinách doma) a valíme pro Pandu a ještě jednoho týpka, sorry ale jméno mi vypadlo. Standard cesta do Práglu. Futurum najdem ihned, já mám díky Kubajzově absenci lístek z předprodeje, takže ještě ušetřím pade (dík kámo). V merchu M.O.D. mě deprimuje že nemaj ale žádnej vinyl, ale ani CD (hehe), ale asi tři motivy trik, který jsou za nemístný čtyři kila. Poté co jim někdo vysvětlí, že to je fakt moc, padaj na tři, a tak se odhodlám, že teda risknu americký XL (páč dabl ixko je vyprodané, a všeobecně se vtipkuje že je všecky vykoupil a propotil Milano osobně). První parta BEAST WITHIN THE SOUND jsou myslím z Prahy, hrajou co já vím moderní metalcore, mixlej trochou thrashe. Hráčsky a pohybovkou o.k., ale mě osobně to extra nechytlo, ale část přítomných si to myslím užila. Po nich EXORCIZPHOBIA, to už mě baví o dost víc. Svižnej americkej thrash metal v duchu starejch SACRED REICH. Lidi zvěří o 106, zvuk je celkem potichu ale jinak vše ok. Rozumná stopáž setu, takže skončej v nejlepším, a zanechaj jen dobrej dojem. Poslední euro bandou jsou GRIDE, kteří vysypou svou extra rychlou směsku hardcore, konzervatoře a trochy metalu (ať jim udělám radost) s jako vždy rozběhaným a uřvaným Inym. Sype jim to náramně, i se mi zdálo, že hráli víc starejch kusů než obvykle, mařka v kotli kousek ode mě neustále křičí, že zpěvákovi vůbec ale vůbec nerozumí (hehe). Na Inyho otázku, kdo je tady z jižních Čech se zvedá les rukou, a Iny ujišťuje přítomné, že jih vládne… mno, nemyslím že na jihu chodí na koncerty víc, ale ani míň lidí než jinde v ČR. V každém případě, nás "jižany" v ten moment určitě potěšil. A je tu teda zámoří. Po vcelku krátké zvukovce nastupují M.O.D. a od první chvíle vládnou železnou pěstí. Co jsem si všiml tak hráli jen z prvních čtyř alb. A to tedy znamená, že je to břitkej a rychlej thrash/hardcore z úsvitu stylu. Milano oproti spoustě videí co jsem viděl, vůbec neprudí s jeho klasickejma "rejpacíma hláškama" naopak vypadá hodně nadšeně z odezvy, a lítá a skáče po podiu jak za mlada. Hit střídá hit, a Peťan z Fobiazine mi asi tak desetkrát říká, že už fakt nemůže, ale za pár sekund už zase letí z pódia hlavou napřed. Uprostřed kotle vidím po letech i Jindru Jasana, kterej zas říká, dej mi ještě devět bláznů jako já, a rozmošujeme tenhle barák na trosky. Na samém konci asi tři vály od S.O.D. a podruhé "Bubble Butt" (možná to bylo naopak) a po hodině je konec. Rozhodně parádní koncert s excelentním zvukem (na netu jsem pak četl že tolik lidí jako v Praze, nepřišlo na žádnou zastávku jejich euro turné) a pochybuju, že v roce 2014 u mě tenhle set kdokoli překoná. Cestou do budějc dočtu na telefonu nový číslo Howarda, Mařenka mě ubytuje v pokojíku, kterej je velkej skoro jak půl mého bytu. Ráno ještě v budějcích seženu cín na opravu sluchátek, přežeru se v indickej, a valím zpět do víru všedních dnů. >SY<

PÍSEK, PAPÍRÁK 20.4. 2014
LYCANTHROPHY, LIVER GARNISH
Zebrův email, a Boříkova sms, že v Písku budou Lycanthrophy, to se nedalo ignorovat. Sedám teda na bus do Číčenic, pak na vlak do Protivína, a na další do Písku (ČD dráhy podcenily logistiku, a pokud nemáš lístek z on-line výdejny, nebo jejich in-kartu jsi v prdeli, takže celou cestu čekám, jestli náhodou cesta nebude za "litr" naštěstí je zadara). Cestu na Papírák samosebou lehce popletu (Šakal v závorce určitě cosi dodá), ale času je dost, a náhodou potkávám Roba z Kusumam, kterej už mě naviguje správným směrem. Těsně před Papírákem mě míjí Zebra s dodávkou, a jsme teda na místě už dva…. Vidím to černě (ale nakonec se sešlo určitě čtyřicet hlav, možná víc, což je na narychlo udělanej koncert myslím gut). Za chvilku dovalej Lycanthrophy, u jejichž stolu se prokecávám až do začátku koncertu, a který Zebra chce "zabít" svým chilli papričkama "vytuněným" olejem na těstovinový salát. Hlavně Ondra vypadá, že ho to spálí hehe, ale bylo to celkem ok, měl jsem i silnější. Začínaj LIVER GARNISH, který mají oproti tomu co jsem je viděl naposled, nějakej měkkej zvuk, anebo je kytara potichu, mno asi možná. Prostě basa kraluje, a zpěvák to dost odsírá díky pochroumanýmu kabelu u mikrofonu, takže mu dost vypadává signál. Na můj vkus měli dlouhý pauzy mezi skladbama, ale hudebně pořád hrajou nasranej hardcore mixlej power violence, a díky současnýmu zpěvákovi ubylo "black" skřeků což je jen k dobru. Doporučil bych nastupovat ihned po ohlášení songu (myslím začít hrát) a ještě trochu zrychlit (kdo by to byl u mě řekl že). Ale já byl spokojenej. No jdu prozkoumat Psychocontrol distro, a k mé lítosti zase něco najdu (hehe), takže litr v prdeli, pár dobrejch desek v tašce, a bonus od Otty, dík kámo. Mezitím LYCANTHROPHY nazvučej, a spouštěj svůj nálet. Sestava s Ottou u basy a Šupinem u mikráku, kterou jsem viděl už vloni na PLAY FAST OR DON´T je stále platná (ale pro všechny "sexisty" hehe, Zdíša se vrátí, jen co to okolnosti dovolí). Zvuk je naprosto skvělej, mikrofon oblepenej izolepou jede jedna báseň. Takže stopky, výplachy, pomalý banhna, křik a řev. Power violence jak víno. A v nejlepší možnej okamžik, je ohlášenej poslední vál (takhle se to má dělat, ne hrát tisíc let) a samosebou vyřván přídavek. Velice povedenej večírek. K Boříkovi na byt nás veze Robert autem, a Aleš k tomu cestou dělá estrádní show (hehe). Po salátu od Zebry, nepohrdnu ani těstoviny od Tuly (oboje dobrůtka), s kterým tradičně kecám dvě hodiny, až už mi fakt padá hlava a jdu spát. Ráno opět špatně zahybám k vlakové zastávce, ale pak chytím už dobrej směr, mno a jedu do TNV přehrát si ty nový vinylový placky. >SY<

ČESKÉ BUDĚJOVICE, DIVADLO SUD 9.5. 2014
NULY, GATTACA, REMEK
Po loňském společném koncertě s REMEK si nechci nechat ujít jejich šou pár kilometrů od tejna, takže valím busem do budějk, a jsem zvědavej i na GATTACA který mi Pelík onehdy vychválil až do nebe (hehe). Před divadlem Sud vidím vykládat dodávku s aparátem, a dokonce pomáhám i do druhého patra odnést jeden box. Vypadá to, že jsem stejně jako v Písku první oficiální návštěvník (hehe). V bazar sekci distra REMEK/GATTACA nacházím 10" SEEIN RED/MIHOEN! Za krásný peníz, takže ho raději hned kupuju, a pro jistotu i 7" MARNOST/FLEECHFEAST, kterej mají poslední kopii (teda sebou) doma mě hlavně vál od FLEECHFEAST hodně překvapuje, fakt dobrej. Po příchodu Pelíka, Terči a Michelle s nima kecám a popíjím na terásce, a když někdo říká, že už nahoře je nějakej kravál, jdeme se tam raději podívat. První bandu z budějk vůbec neznám, jmenují se NULY a hrnou řekl bych nezávislej alternativní rock a trochu ema. Přijdou mi občas trochu "rozjetí" ale třeba to tak má bejt. Parádní výraznej zvuk baskytary, a kytarista má pro změnu zapojenejch sedm ekeftů. Melancholické, úderné a hlavně ideální stopáž koncertu maximálně dvacet minut. Druzí jdou GATTACA a ač to zní podivně hrajou to co se o nich píše, emo i crust. Emo vyhrávky a melodie oslazují crust riffy, rychlost a dva nasraný vokály. Hodně intenzivní koncert, s výborným špinavým, ale čitelným zvukem. Velká spokojenost, jen už sebou nemaj vinyly, který vyprodali cestou (koncert je v rámci 10-ti denního euro turné REMEK/GATTACA). Dávám Cuba Libre a ještě se Šamanem měním LP a split 12" REMEK (dík!). Obě desky jsou supr, a nové LP REMEK navíc krásně zpracovanej vinyl s leptem jednorožců. A jdou na to REMEK. Svižné emo (cože, to sem fakt napsal?!) nasazení jako prase, hrubej čitelnej zvuk. Lidi si to velice užívaj, ale to tak bylo během celého večera, čemuž přidává na hc koncert skvělý místo velký cca 15x5. Jen tedy díky tomu, že to je v podkroví a venku je celkem teplo, je tu pořádný vedro, takže vlastně jakoby sklepní atmosféra (hehe). V posledním válu nacvičená destrukce bicí soupravy (The Who v sedmdesátých letech ty bicí fakt rozkopali a roztřískali kytary, ale ti nehráli za cesťáky) lidi se u toho hodně baví, holky z GATTACA se smějou asi nejvíc. A je konec. Půlhoďky ještě čekám jestli zkouknu pár skladeb DÁŠA FON FLÁŠA, ale ty se k hraní nijak rychle nehrnou, takže ve 22:20 jdu na bus. DÁŠA FON FLÁŠA a WORLDHOOD ACOUSTIC ještě hráli v rámci akustické části večera. Ale to už jsem luštil sudoku, cestou do Týna. >SY<

BRNO, KLUB MELODKA 12.5. 2014
CRESCENT, NUCLEAR, BONDED BY BLOOD, HIRAX
O návštěvě HIRAXu v ČR jsem věděl hodně dlouho dopředu a neváhal jsem ani chvilku. Za včasu se rozhodilo info, kdo pojede a vyčkávalo se na den D. Brno je trochu z ruky, koncert je na pondělek, druhej den do práce, ale pro HIRAX udělám vše. Nakonec jedou dvě plný auta z jihu. Čekal jsem ještě třetí. Počasí bylo dobrý a cesta tak ubíhala příjemně. Melodku nacházíme napoprvý, přestože z naší posádky Karas, Růža, Syky a já jsme tu nikdy nebyli. Pěknej klub v patře. Zjišťujeme začátek, a jelikož máme čas, jdeme do nedaleké indické restaurace, kterou jsem zahlédl při hledání místa na parkování. Jídlo bylo dobrý, ale v ČB či Písku sem si pochutnal o kousek líp. Obsluha příjemná, ale kuchaři, o kterých pochybuji, že byli z Indie, vyráběli jídlo ultra pomalým tempem. Došlo na moje slova, že první kapelu nestíháme. A taky že jo. Do klubu jsme přišli těsně po setu egyptských CRESCENT. Až po návratu domů jsem si našel na netu, o co že jsme přišli. Poměrně dobrej death metal, ale obejdu se bez něj aniž bych ukápnul slzu. Otázkou zůstává, zda na živo by byla kapela lepší. Pokud vezmu v potaz parádní zvuk všech kapel, mohl být egyptský death metal slušným otvírákem na jinak čistě thrashové noci. Stíháme teda rozkoukání po klubu, příjemný místo, kde se pohybovalo na 60 hlav. Neočekával jsem moc, ani málo, ale když se řekne HIRAX, přeci jenom by návštěva mohla být větší. Možná, že kdyby byl koncert v Praze, návštěvnost by byla o pár hlav vyšší. NUCLEAR je tak první kapela, kterou vidíme. Pochází z Chile a vzhledově jasný jihoamerický thrashers s dlouhými havraními vlasy. V Jižní Americe snad nenajdete plešetaý nebo řídký vlasy. NUCLEAR hned na ůvod čelí dlouhému výpadku proudu, ale po zhruba čtvrthodině se daří nahodit proud a první dvě tři skladby mi evokují KREATOR. Zbytek setu je spíš do SLAYER. Frázování a neuvěřitelná sypanice od začátku do konce, kdy není ani na chvilku pauza, zpomalení. Čistej thrash attack z Chile si přitáhnul veškeré obecenstvo k podiu a tak na mosh byla pěkná podívaná. Hlavně pár místních a jihočeská sekce se ukázali ve všech barvách. Dobrá práce. Z Kalifornie pochází BONDED BY BLOOD, ale dle vizáže bystě řekli, jo, další jihoamerická smečka. Jak jsem se dozvěděl, kapela prodělala už několik personálních změn, já je viděl ten večer poprvé a s peruánskými rysi vypadající kytarista Juan mající tak metr a půl i s podpadky, s kytarou až u krku (to vypadá hrozně), sypal skvělej rif od začátku do konce. Několik skladeb bylo poměrně vyklidněných, ne moc zajímavých, ale drtivá většina setu byla nekompromisní rubanice, kdy v hudbě bylo dost patrný, že kapela si chce jet svoje. Žádný větší přirovnání není možný, hudba byla velice pestrá a moshpit jede jak má. Basák trochu jak MISFITS maskot a jeho styl hraní a podiovka byla jak z hc/punkových kapel. Lítal po podiu jak zběsilej, do basy mlátil jako kdyby jí chtěl rozmlátit. Po ukončení show se na podiu pohybuje slečínka s různými atributy (lebky, vlajky, apod.). Příprava pro HIRAX. Kapela spouští instrumentálku, do ní vběhne Katon de Pena v kožené ocvočkované vestě s se stahováky, vyvalené oči svalnatého, menší postavou - nicméně velkého muže a peklo začíná. Kdo zná kapelu z desek, ví, že Katon docela tahá výšky, zde, po celý večer tomu tak nebylo. A na živo byla kapela o mnoho energičtější než z desek. Totální masakr..., de Pena hrozí a lítá po podiu, kapela šlape na výbornou. Dvakrát se koná větší pauza, kdy při jedné si kytarista odchází na WC, aby přišel a spustil se ultra rychlý námrd, za který by se nemusela stydět nejedna fastcore kapela, kdy song měl tak 20 sekund. Z pódia se skáče, pod podiem se zvěří, les paroháčů hrozí a HIRAX s přehledem sází jeden flák za druhým. Skvělý a řekl bych nečekaně parádní vystoupení. Po akci se konají hromadné fotky a hlavně Katon de Pena přichází a vyhledává "oběti" pro fotky. Super večer. Prakticky hned po focení odjíždíme. Nabídka merche byla hodně bídná, zřejmě už bylo všechno vyprodaný, loučíme se s druhou jihočeskou posádkou, se zpěvákem CATASTROFY a uháníme k domovu. Na dálnici míjíme brutální bouračku. Cestou kecáme, ale hlavně při cestě do Brna jsem se zase vykecal z cestování, jelikož Karas je dlouholetým cestovatelem a má za sebou některá místa co já a ještě několik navíc. Super, pokecat s dlouholetým kámošem, se kterým se vídávám už jen opravdu sporadicky. Uf. >ŠA<

ŠTOKY, STARÁ KOVÁRNA 17.5. 2014
RAVING ED, KLUTZ, ASO-NAGA, POŽADOVANÝ STAV MYSLI, RABIES, SANATORY
Musím se přiznat, že z této akce jsem nebyl nadšen, hned po zjištění, že zde budeme hrát. V ten samý den byla skvěle obsazená akce v Č.B., kam jsem se chystal. Nu což, pojedeme dělat bordel do Štoků, kde jsme již dříve hráli, krom jiných, i s WORMROT (Singapur). Stará kovárna je dobrý doupě o malých místnostech, ale tato akce se má konat venku. Celý den prší a nejinak je tomu i zde ve Štokách. Malinké podium hned naproti přístřešku - vstupu do hospody Stará kovárna bude dnes opuštěné. Hrát se má v sousední malé místnosti velikosti obýváku, hned vedle výčepu. Super. Co ale už super není, je čekání na bicí. Start je tak posunut až k půl desáté hodině. Zlo. První kapelou jsou jihlavští grindcoristi RAVING ED (nebo RAVING END). Trio, kytara, zpěv, bicí valí jednoduchý old schoolový grind, který teď drtí např. KAOSQUAD. Jihlaváci jsou ale opravdu raw primitive. Krátkej, cca 10 minutovej útok sklidil ovace. Skvělej začátek a já doufám, že kapela se nebude zlepšovat, jinak ztratí tu surovou primitivnost. Za bicíma sedí bicman Petr z PRŮMYSLOVÉ SMRTI. KLUTZ valí jako druzí. Když na R.E. bylo narváno, na KLUTZ zůstalo pár skalních. Hlučnej hardcore s přesahy do power violence nebyl nejideálnější show kapely. Lehce nečitelná a utahaná muzika, tak jsem to cítil já a to hlavně proto, že pauzy byly o ničem a celou show shazovaly. Škoda. Rozhodně se těším na chystaný (v době kdy tohle čteš, už venku) 7". ASO-NAGA registruji, ale kapelu jsem nikdy neslyšel na živo. Tři holky a za bicíma kluk. Kapela, jako jedna z mála (krom nás, SYIH a pár dalších) rozdávala texty. Hudebně našlápnutej hardcore punk, kdy třetina show byla víc nakloněna crustu. Parádní, hodně nařvaný zpěv. Některý pasáže jako bych odněkud slyšel, ale akce byla na full a obecenstvo to ocenilo pořádnou pařbou. P.S.M. neboli POŽADOVANÝ STAV MYSLI jsem už párkrát viděl a nedávno dokonce dvakrát za sebou. Dnes kapela šlapala na jedničku. Jejich nejlepší akce, co jsem viděl. Nekompromisní fastcore, žádná kopírka, svůj ksicht, super sypačka. Lidi kapelu ocenili další pařbou a tady je už potřeba napsat, že Jihlava a okolí, což jsou i Štoky, patří mezi pekelný pařící místa. Luter, organizátor dnešní akce (díky za pozvání), je malého vzrůstu, ale na koncertech je ho vidět všude, i mezi světly na stropu. Nejinak tomu bylo tady. K němu se přidává mnoho dalších a atmosféra tady těch akcí je super. P.S.M. nevidím do konce, protože nanáším aparát z auta. Nastupujeme my, mám obavy, že po P.S.M., budou lidi vyfluslý a náš bordel je už nebude zajímat. Ha, pícháme kabely do apců, hlasitost opět neřešíme, jsou zde zvučený bicí a i přes moje opětovné námitky, že všechno moc řve a nejsou slyšet bicí, spouštíme progresivní noisecore, za který by se v tu chvíli nemusely stydět ani G.B.N. Totálně hlučnej masakr, kterej rozpohyboval lidi kolem a to tak, že při jednom songu letěly brýle vzduchem a za nimi pod stropem Luter. Bohužel to byla sranda za pár tisíc... Dohráváme - balíme - taháme apec do auta, furt chčije jako svině, hodin jak nasráno a závěrečná kapela je nezajímavá pro nás, tak uháníme k domovu. Opět povedená akce, díky Luter. >ŠA<

PÍSEK, PAPÍRÁK 30.5. 2014
GUERRILLA, KRAOST, CONTROLLED EXISTENCE, REACTORY
Zebřík nám uspořádal pěknou akcičku a tak jedeme. A když thrash, vezeme se s Růžou. V Tandooru máme rezervačku a tam se najíme úplně skvěle. Platan jako dezert a ani se mi nechce odcházet. Je už ale pozdě a my prošvihli první kapelu. Rozjezd padnul na lokální hardcore, GUERRILLA. Nevybavuji si, zda jsem je někdy slyšel. Přijíždíme do Papírku, kde to známe. Před mnoha lety se tu pořádalo několik akcí. Hospoda je pěkně udělaná, klasická country lokálka na úplném konci Písku, za komplexem Jitexu, kde jsou už jen ruiny a ubytovny. Před hospodou sedí spousta lidí a z dálky mě zdraví trochu více přičmoudlý zarostlý týpek. Ho zdravím na dálku taky a víc se mu nevěnuji. Skoro na závěr dnešního večera si uvědomuji, že toho týpka znám. No jasně, bicí SOCIAL CHAOS. Caue - byli jsme u něho doma v rodném Sao Paulu a asi před 3 roky jsem s ním kecal na Paranoya festu. Nyní hraje krom jiného bicí u REACTORY. OK, Lidí je dneska dost, ale to je už ticho a posloucháme přednášku od pěkné paštiky o projektech Wontanara v Guineji. Hlavní činnost je výstavba škol. Postavit tam školu je otázka poměrně malé sumy, jestli si dobře pamatuji, padla suma 270 000kč. V Guineji není tak častý jev jako opuštěný děti na ulici a země jako taková, je jinak hodně bohatá. Ovšem to se běžných lidí netýká. Na místě byla videoprojekce a spousta dovezených ručně dělaných předmětů, který šly překvapivě hodně na odbyt. Snad víc než desky a to je co říct. Po přednášce jde na věc milevská kopie LAHARU. Fakt nekecám, ale KRAOST s novými vály zněly naživo opravdu tak. Některý skladby snad byly do riffu vykradený, haha. Překvapivě se nekonala žádná velká pařba, ale to po celý večer. CONTROLLED EXISTENCE bez basy. Tak masakrální grindcore power violence jsem dlouho neslyšel. Žádná zkurvená basa není potřeba. Kytara valila na dva apce, zvuk kraválovej a brutálně hustej. Skvělý, skvělý.... REACTORY jsem neznal, slyšel jsem jeden song, upaluji pro ultra levný LP, nakonec ho víc jak o 100% zdražily, ale já ho sehnal za 100kč. Berlínský trashers nezapřou starou školu. Již vzhled dával tušit poctivou řezničinu. Postarší ošmudlaní týpci v džískách pumpovali klasickej německej osmdesátkovej thrash v duchu starých KREATOR a DESTRUCTION, přesně jak to stálo v avízu na koncert. 12" Killed by thrash byl nahrán s jiným bubeníkem, a na živo se mi zdála kapela lepší, přesto tohle EP doporučuji. Po nutném přídavku, asi tak troj-přídavku jdu za Cauem na krátkej pokec. Je štastnej, že se opět setkáváme a já taky, škoda, že jazyková bariéra je u mne problém. Dnešní večer byl opravdu skvělým závěrem květnového měsíce. >ŠA<

TEMELÍN, HOSPODA 7.6. 2014
DYING BEHIND, SEPSIS, MATER MONSTIFERA, KAOSQUAD, DESIRE FOR SORROW, LAHAR, BRUTALLY DECEASED, PERGAMEN, ANSTRATUS
Z první ruky jsem měl dění příprav kolem festivalu End of all Nights. Docela mě teda nasralo, že akce nebude venku ve Všeteči. Ale akce v temelínské hospodě byly vždycky dobrý, tak jsem nakonec byl zvědavej, jak to dopadne s death, thrash a black metalem. Tak jako před 15-ti lety jsem vyrazil za slušného pařáku pěšky do Temelína. Původně jsem chtěl dát občerstvovací zastávku ve Všemyslicích u Kelyšky, ale měl jsem zpoždění a tak jí rychlou chůzí peláším směr Temelín. Přicházím v půlce setu první kapely DYING BEHIND, o které jsem doposavad neslyšel. Kapela pochází z Prahy a hraje novější thrash metal, kterej mě zaujal jen trochu. Na místě je na brzkou hodinu v tak pěkném počasí dost lidí, ale ani jeden z okolí. Jak se ukázalo, kromě Kozla (bicí RABIES v úplných začátcích), nikdo z Temelína a okolí nedorazil. No dobře, na závěr tak 10-15 lidí jo. Na první kapelu parádní zvuk. SEPSIS sleduji jen chvilku. Brutální death metal není moje parketa. SEPSIS hrnou opravdu brutálně, znějí zabijácky a asi nejvíc mi připomínaly starý dobrý CANNIBAL CORPSE a SUFFOCATION. MATER MONSTIFERA vynechávám, slyším tak dvě skladby a jejich black mě nebere. Navíc basák měl hodně divný triko. KAOSQUAD rozpoutaly brutální grind/death v nejlepší old school tradici. Prdel nakopávající set rozvášnil rozrůstající se dav lidí pod podiem. Pozornost jsem soustředil na velice drobnou dívku, která se po zbytek večera nezastavila a pařila, skákala z podia a různě zvěřila. Při skákání z podia ji mohl chytat jeden člověk, byla jak peří, fakt. Zpět ke KAOSQUAD, jejich vystoupení bylo nejlepší, co jsem viděl. Kurevsky energická show. DESIRE OF SORROW jsem čekoval ze zvědavosti, znám je, a za bicími Bimbo, spolupořadatel této akce. D.O.S. si potrpí na zvuku, ale tady, tady fakt byla hluková koule, nechápu, proč. Klávesový black metal prvotřídní kvality v duchu CRADLE OF FILTH maj fakt zmáknutej na jedničku. LAHAR, co k nim říct. Horší zvuk se udržel i u nich, jenže tady mi to naopak vyhovovalo. Každopádně měly zvuk lepší než D.O.S. Již pár dní před akcí šla avíza, že v Temelíně bude peklo při vystoupení LAHAR. A já potvrzuji, že se stalo skutečností. Na podiu bylo víc lidí než pod ním, skákalo se, pogovalo, moshovalo, hrozilo, řvalo do mikrofonu a já si užíval jak kapelu, tak skvělou atmosféru a hlavně ty nechápající pohledy několika návštěvníků, který podobné taneční kreace viděli poprvý, haha. Hodně jsem celý den a večer prokecal, což jsem završil večeří u společnýho stolu s LAHAR, KAOSQUAD a pár dalšími lidmi, což mělo za následek, že jsem propásnul skoro celý vystoupení skvělých old school Swedishen death metalistů BRUTALLY DECEASED. Tahle kapela má vražednej zvuk a i když nic novýho nehrají, žeru jim to od začátku do konce. Na black metal už nebyla nálada, ale když jsem zaslechl, že PERGAMEN jsou tak trochu jako MASTERS HAMMER, upaloval jsem do sálu. Tady bych měl říct, že temelínská hospoda má zvláštnost. Sedíte o pár metrů dál v jídelně, nebo před hospodou na terase a vůbec nevíte, že hraje kapela. OK, PERGAMEN ve třech, vzhledově da sis katastrofen, ale hudebně super. Zpěvem hodně podobní na MASTERS HAMMER, hudebně se dá v klidu říct, že taky. PERGAMEN dělají hodně propracovanou muziku, docela složitou a nikterak rychlou či dokonce určenou pro paření. Ale fakt jsem vydržel skoro celý koncert. Na závěr to vypadalo, že už moc lidí nebude, ale jakmile na podium nastoupila hodně mladá kapela ANSTRATUS ze Slovenska, sál se začal opět zaplňovat a další velká zvěřina mohla začít. Ihned od začátku ANSTRATUS spustily ultra rychlý thrash metal, který skončil tak jak začal. Fofr a zase fofr. Dva začátky byly snad vykradený od METALLICI, od které kapela asi dost čerpá, nicméně mlaďasové vše hrají o 300% rychleji. Padnul cover od ČAD, jak se čím dál víc přesvědčuji, ČAD je čím dál víc kavrovanej metalovejma kapelama na Slovensku. Podle mého padnul ještě jeden cover na závěr, ale nejsem si tím jist. A to bylo vše. Skvělej fesťák, parádní atmosféra, byly tu dvě větší distra, konečně pořádný pivo a to dokonce za pár korun, 12° Platan za cca 13kč/třetinka. Domů se dostávám přes Týn díky Filipovi a poté pokračuji pěšky domu. Tam jsem kolem třetí ráno. Na místě jsem slyšel, že se očekávalo víc lidí. Možná jo, ale mě to připadlo, že jich tu bylo docela dost. A očekávat, že návštěvnost jako je v Písku, bude i zde, je jen sen. Akce hodně povedená, uf. >ŠA<

ČERMNÁ u SUŠICE, MAGICK MUSICK FEST 21.6. 2014
LIVER GARNISH, JOLLY JOKER, RABIES, OR, ASMODEUS, REST IN HASTE, RADIOLOKÁTOR, MÖRKHIMMEL
To co miluji na fesťákách, převážně těch menších, do kterých řadím hlavně Festa de la Pohoda a Playfast or don´t, je pohodička, relax a těžko popsatelná atmosféra oněch míst. Magick Musick je vrchol malých festivalů, kde se hraje poslouchatelná hudba. Sice jsem na Boudě byl poprvý, právě teď, ale nic to nemění na faktech. Bouda, opravdu malá ne moc pěkná budova v kopci na kraji vesničky Čermná je středobodem MM. Do Čermné přijíždíme po cyklostezce, jaksi v té sousední vísce neměly jiný dopravní značky. V kopci, v zatáčce pod Čermnou se dáte na louku, která padá do hlubokého údolí. Z jedné strany vesnice, z druhé prudká stráň a les a nádherný výhled na kopce plné zeleně. Panorama, který ocenil každej, kdo tu byl poprvý. Jelikož jsme nemohli vyrazit dřív, nestíháme první kapelu, LIVER GARNISH, ten den bez basy. Hráli v boudě... Na venkovním podiu, který spíš připomínalo punkové doupě a slepičárnu (na konci dne jsem se dozvěděl, že to skutečně byla dřív slepičárna), rozbalují cajky JOLLY JOKER. Kapelu jsem nikdy na vlastní oči neviděl. Postarší týpci a mladá bubenice. Kytara a basa byla klasika, ale píchlá na elektriku. Zvuk luxusní, naprosto surovej - ohromnej a prdel nakopávající. Vydržel jsem kapelu poslouchat minimálně půl setu. Na závěr flákly Ghost Busters, super. A teď my, zvuk dost dobrej a ven prej lezl taky super. Prej bychom měli mít zvuk tahle všude. Na začátku jsem se zamotal do strun, pak už ale valíme a slušně odpalujeme pár skladeb. Do dvaceti minut jsme pryč, rozdáváme trsátka a dostáváme nabídku na další koncert, což jsme vůbec, ale vůbec na tomto fesťáku nečekali. Po nás OR, trio mlaďasů, co jim to skvěle šlape, hardcore noise rock, asi tak nějak, nebo něco v duchu kapel na Silver Rocket, to by mohlo dát směr, co OR předvádí. Opět parádní zvuk. ASMODEUS jsem slyšel po mnoha letech ve Strakonicích, což není tak dlouho a nebyl jsem z nich moc odvázán. A ani nyní to nebylo lepší. Pokud se odprostím od jejich staré tvorby, mám jejich současnou heavy rockovou stylizaci rád. Klasicky, jejich zábavovka mě baví. REST IN HASTE byla další parta, co se nepasuje do mojich stylových mantinelů. Trochu mi připomněl jejich sound takový REMEK. Díky skvělému zvuku jsem si kapelu poslechl, sic jen na chvilku. Musel jsem se vykecat. Myslím, že s Petrou, novou kamarádkou, kterou nám předhodil Mr.Vosi. RADIOLOKÁTOR zahráli převážně vlastní tvorbu, ale na závěr došlo i na covery, přičemž jeden byl pro alkoholem ovlivněnýho Cu-Koloděje. Na strmé louce se pařilo, skákalo, hejbalo a před podiem se sešlo mraky lidí. Atmosféra luxus na entou, paráda. Tam, kde začal fest, i končí. Poslední kapelou je ze studia se utrhnutí MÖRKHIMMEL (zrovna nahrávali v Hellsoundu). Bouda se uvnitř ukazuje jako útulný malý pokoj s barem pro pár lidí. Ještě než začne kapela hrát, je uvnitř natřískáno, lidi stojí v mikro chodbičce, ve dveřích, na oknech, všude. Jakmile padne první tón, mění se stojící masa v mořské vlny, všechno a všichni lítají vzduchem, hrozí se co to jde, kapela bez prostoru na hraní hraje skvěle odvedený těžkotonážní death black punk. Punkový bicí s brutální sweden kytarou a záhrobní zpěv. Trochu posun, pro mne k lepšímu. Lid stále zvěří, občas někdo odpadne, ale jede se dál. Při jednom stropním výletu se vysouvá rozsvícená zářivka z kotvení a putuje mezi lidmi až na bar, do bezpečí. Peklo se skvělou atmosférou a asi bude velkej problém, tuhle masakrální bitvu ve stísněném prostoru překonat. Samotná kapela říkala, že to bylo na pokraji hratelnosti s Slávek říkal, že tohle bylo už fakt mega a že má radši komornější akce. Hochu, tohle byla Šumava... Na fesťáku se prodávaly dvě veganský - vegetariánský jídla a opravdu panovala skvělé nálada. A ta příroda.... A už jsem psal, že tu byl nejlepší zvuk, co kdy na fesťáku byl zaznamenán? >ŠA<

PLAYFAST OR DON´T vol.11, HRADEC KRÁLOVÉ 11. - 12.7. 2014
Letošní ročník Playfastu byl parádně vyváženej a ačkoliv jsem nic netušil, přeci jenom jsem tušil, že to bude více oddechovej fest. Vyrážíme z Písku, kam dorážím se Sykym busem. Auto máme letos o trochu větší a řidiče novýho, Romana. Jezdí ultra zběsilou jízdu, ale docela v poklidu. Myslel jsem, že Zebra je ultra drtič silnic, ale Roman ho fakt překonal. Nicméně, jeho klídek byl důležitej oproti Zebroušovo roztržitosti, třicetkrát překroucenou ultra pekelnými nakopáváky. Vyrážíme brzo, aby byl čas na přestávky a na místě, aby byl klídek pro postavení stanů a zabydlení se v areálu letiště. V autě sedí ještě zmíněný Zebra a Bořan vezoucí si balík novýho čísla Choroby Mysli. Cesta proběhla v pohodě a v areálu jsme opravdu brzo. Lážo plážo vybalujeme jako první stan na velkém prostranství, tak jako každý rok a na dlouho jsme tam jediní. V areálu je pár lidí a to se za hodinu má začínat. Nakonec se ukázalo, že letošní ročník byl slabší, co se týče návštěvnosti, ale když hrály kapely, které byly asi "in", byl hangár hodně zaplněn a venku ještě bylo dost lidí. Tak jo, máme ještě čas a tak jdeme omrknout stánky s jídlem a pitím, pozdravit starý známý a omrknout distra. Distra jsem omrkával ještě v sobotu a do auta jsem nosil štosy desek, nechal jsem tam minimálně dvě palety střešní krytiny. A tak mi asi bude pršet do baráku. Na poslední chvíli dosazení KLUTZ zahajují dnešní rošádu. Kluky jsem už viděl mnohokrát, ale pokaždý z nahrávky byl jejich kofein violence lepší. Až do dneška. Dobrej zvuk, i když kytara je stále docela utopená, krátký pauzy mezi songy, udělaly z jejich show slušnej masakr. Druhou kapelu, Australany DARK HORSE si už nepomatuji. HARD CHARGER z Kanady si taky nevybavuji. Jediný, co si pomatuji z pátečního začátku, byla skvělá nálada a všechny kapely se mi hodně líbily. Zvuk se mi pozdával asi nejlepší za celou existence Playfastu. DERBE LEBOWSKI jsou z Berlína a věděl jsem, co od nich očekávat, zběsilej rychlej hardcore, fastcore. Jen jsem nevěděl, že to jsou takový mladíci a zpěvák mi připomínal našeho hospodskýho. Další kapelu HALSHUG si taky nevybavuji. HENRY FONDA z Německa si pamatuji a byla to tornádoindní fastcore vražda s přesahy do p/v. SVART STÄDHJÄLP ani nevím, zda jsem je viděl, ale spíš jo, protože jsem na ně byl zvědavej, každopádně si je v tuhle chvíli nevybavuji. Report píšu koncem srpna. Když se koukám na video, tak se mi vybavují střípky, jak jsem si z nich uchcával, byla to palba v hardcore punkovém ranku, ale co vím jistě, tak další švédiš CHRISTER PETTERSSON mě totálně rozsekaly. Zběsilý raw hardcore, kterej mi připomněl fast core tornáda z dřívějších let, ale tohle bylo hodně punk a podoba na MASSGRAV velká. CRIPPLED FOX vůbec nevím, zda jsem viděl, ale asi jo, protože jsem pak s někým kecal a docela jsem se divil, co to v tom Maďarsku maj za dobrý kapely. LIVSTID jsem určitě neviděl a TORSO, jako poslední kapelu dnešního večera jsem si nenechal ujít a udělal jsem dobře. D-beat hardcore tak typicky americky zahranej, kde řvala holka a kapela šlapala naprosto skvostně! RAPSÖD jsem viděl z půlky, odehrály hodně našlápnutej set, rozlučkovej, škoda, protože jim to poslední dobou šlapalo. Ti hráli na úplnej závěr, protože to podle rozpisu nezvládli... Afterpárty byla hned v začátku zrušena pro nezájem, ale s pár lidma z jihočeský oblasti jsme se slušně vyřádili. Večer ještě kecáme s Elisou, tou drobnou holčinou, co pařila před podiem na všechny kapely. Je z Trinidadu a do toho jsem se seznámil s člověkem z Jihoafrický republiky, ale jméno jsem zapomněl a ještě s Joem z Malajsie, se kterým jsem prohodil pár slov o mé návštěvě Malajsie. Joe na to mi zařídil ubytko free či za mírnej peníz. Tak asi budu muset vyrazit opět do Malajsie. Nakonec přichází Stefan Lundberg, Švéd, kterej umí docela slušně česky a motá se kolem Wolfa z KRÜGER. Proto ta čeština. Zpívá a hraje na španělku. Dobrej typan. Spánek za svítání na tři hodiny a honem popohnat distra, ať otvíraj svoje stánky, protože se nám se Sykym natřásají nabušený peněženky. Pár krátkých pokeců převážně s lidma co vidím jen na Playfastu, případně v Brně na KBB. První kapelou sobotního dne je MINDBOIL, kde na kytaru hraje typan z TÜRBOKRIEG a každou chvíli vytahoval smartphone a fotil si fans. MINDBOIL drtí slušnej grindcore a hned můžeme porovnávat s francouzskou grindovou úderkou WHORESNATION, ve kterých působí učitelé muziky (proto ten jejich techničtější grind), co hraje hned po nich. Jedna z mála českých kapel a jedna z těch, co jsem fakt chtěl vidět. BRUNNER TODESMARSCH. Hudebně docela běžný hardcore punk, ale jejich odlišnost spočívá v Miruusovo vokálu, kterej jde úplně mimo hudbu, o to líp však celkově kapela zní. Je to podobnej bordel, co produkovaly převážně finské obskurní kapely. Hodně nezvyklý, ale dobrý. Polská INFEKCJA byla prej skvělá, já jí vynechal. Ale OVERVIOLENCE, to je jako kdyby MASSGRAV začal produkovat zběsilost WIDESPREAD BLOODSHED (jeden z nich je právě v OVERVIOLENCE). Ultra rychlý námrd ze Švédska. Klasika tři lidi a co dokážou... DEBACLE z Austrálie si moc nevybavuji, ale myslím, že mě jejich set připomněl starý ENT. RAS byla bomba. Španělové, kteří mají věkem k padesátce poměrně blízko, drtili skvělej grindcore. Jsou to pohodoví týpci, ale tak jako většina španělských grindcore kapel (mimochodem ve Španělsku produkují jeden z nejlepších old school grindcore vůbec), hrály dost dlouho. BLOODSUCKERS jsem vynechal, ale nakonec mi to nedalo a přišel jsem na poslední tři songy. To co jsem viděl, se mi hodně líbilo. Šlapající kolovrátkovej punk v duchu starých anglických punk legend. Kapela byla složená z hodně mladejch pankáčů. Americký TÜRBOKRIEG jsem ze zvědavosti zkouknul a líbili se mi víc než minule. Teď už ten jejich extravesmírnej grind mišmaš docela seděl. Sehnal jsem si nakonec promo LP v 30ks limitu. Pokud chceš dostat ultra zběsilost fastcoreovýho šílenství, jdi omrknout live CHIENS. francouzský tornádo nezná slitování. USUPRESS jsem vynechal, nějak mě to nebavilo i přesto, že tam řval bejvalej zpěvák DISKONTO s lehce pozměněnou image. Možná z desky by jejich death metal crust vyzněl dobře. THE KILL mě docela bavily, ale nic extra. Jejich poslední nahrávky jsou těžkej black metal. INSTINCT OF SURVIVAL nesleduji nikdy, max. jen na chvilku, ta hudba jde mimo mne. MARTYRDÖD mě nezaujali. Docela to teda jde, ale stačí mi dvě skladby. FINAL EXIT je jediná kapela, která mi utkvěla okamžitě v hlavě. Naprosto luxusní vystoupení. Jasně, víc show, ale tohle jsou Japonci, takže ta rozcvička před vystoupením, kdy bubeník Ryohei pobavil celej hangár a Hisao rozjel metalový vyhrávky na kytaru daly tušit věcem nevídaným. A taky že jo. FINAL EXIT hrajou bokem k lidem, předvádí dokonalou show a drtí parádní noisecore. Tu krátký palby, tu zase delší zběsilosti. Muselo se přidávat, ale to až po tom, kdy Ryohei nečekaně skočil po klasickém setu bez rozpaků do lidí, následován hned kytaristou. Šáhnul jsem si skoro až na dno, skoro slza ukápla, když byl konec. DEVIATED INSTINCT mi moc neříká, takže dva tři vály a šup na pivo a domu. Trochu škoda, protože STRONG AS TEN jsem furt měl nějak zafixovaný, že to bude palba. CROWSKIN ani nevím, jak hrají, na net není čas, ale ty STRONG AS TEN mě trochu serou. To už dávno sedíme v autě a řítíme se domu. Přespáváme u Zebry v bytě, ze kterého se za dva týdny stěhoval na svůj statek za Písek, kde má studnu ohromných rozměrů... Letošní Playfast jsem tím, jak jsem si ho užíval, aniž bych furt byl v hangáru, prošvihl speciály. Měl jsem prvního a pak už nic. Nevím jistě, zda vůbec nějaký další byly, ale někdo říkal, že jo. Fakt nevím, jak jsem tohle mohl dopustit. K jídlo jsem se skoro vůbec nedostal, nebylo moc času a jídlo co jsem si vzal na cestu mi nakonec stačilo na celej fest. Pivo bylo v pohodě a lámal jsem ho statečně. Dister trochu ubylo, což mi vůbec nevadilo a přesto jsem je všechny ani neobešel, ale to je už hold úděl, když se staví barák. Ještě tak dva roky a pustím se zase do nákupů, doufám.... Těším se na další ročník, pokud teda nějaký bude. myslím si, že lidi sem nejezdí tolik kvůli málo crust kapelám, kterých tu letos moc nebylo a taky kvůli zvuku. Sice byl si nejlepší za celou dobu existence, ale pořád je to docela ultra masakr. Kdyby kapela hrála pod přístřeškem před hangárem a lidi by byli v hangáru, tak ani počasí by nevadilo a zvuk by byl určitě lepší a pokud by to bylo na píču, tak to udělat normálně celý venku. Ale dost keců.... Necháme se překvapit na přes rok. >ŠA<

TÝN NAD VLTAVOU, zahrada u Řízka 9.8. 2014
B.S.E.
Heleď, pokud si v Tejně a zrovna se záhadným způsobem nachomejtneš kolem pankáčů B.S.E. a pokud navíc dělají narozeniny nebo klasickej koncert, tak věř, že to bude stát za to. Tahle parta moc nekoncertuje, a když, tak jen po jihu Čech. Když už dělá akci, tak v těžkých DIY podmínkách. Tentokrát měla H-punk narozeniny a taky kytarista B.S.E., Řízek. A co je asi tak napadlo? Uděláme akci v rámci narozenin u mě na zahradě, prohlásil Řízek. Já u Řízka nikdy nebyl, takže jsem nevěděl kde přesně to je. Ale když jsem to zjistil, tak jsem si říkal, že tady to dlouhýho trvání nebude mít. Jak se ukázalo, narozeniny vypukly již kolem oběda a koncert B.S.E. byl rozdělen na několik etap. Já dorazil až kolem 16 hodiny, kdy na ohromné zahradě, zhruba tak 1800 metrů čtverečních polehává a posedává pár pankáčů a jiných individuí, peče se prase, pobíhají psi, mezi kterými lítá moje dcera, na druhém konci zahrady jsou maminky s dětma na pískovišti, u starého baráku, ve kterém mají B.S.E. nyní zkušebnu a panuje tu klídek. Je tu i Váňa (ex bicí H.N.), bubeník K.MABAYA a po čase přijíždí i Oťas z ÜNFARKT, kde bude možná Váňa zpívat. Když nehraje kapela, pouští se muzika z rozlehlé vily. Celej tenhle komplex je obehnanej jedním rodinným domkem vedle sebe a o pár metrů dál paneláky. Je tu slepá ulice a my se nacházíme uprostřed. Když spustí B.S.E., otevírají se okna ze vzdálených paneláků a oči pátrají po hluku. Sousedi z okolních rodinných domků jsou zalígrovaní doma, případně za plotem pokukují co je to za sebranku propíchaných a potetovaných lidí v jinak v jedné z nejklidnějších částí Týna. B.S.E. hrají rychlý, šlapavý punk a repertoár mají hodně dlouhej. Takže zhruba dvě hodiny dokáží hrát. Platan 11 byla dobrá volba, vegetariánský jídlo nám sežrali masožravci, ale jinak paráda. B.S.E. nedávno uspořádali akci mezi Týnem a Neznašovem na louce mezi lesy v chatové oblasti Vltavín a letos chystají ještě jednu. Pokud holdujete starým punkovým spolkům, občas řízlích oi, zkus se na ně někdy mrknout. Pokud zjištíš, kde hrajou, protože jejich akce jsou uspořádávány v podstatě ze dne na den. A malá reklama na závěr. Na konci Týna, u řeky se pořádá již dlouho fungující DIY Břehtekk, free festival alá malý Czechtek. Akce se koná vždy na konci prázdnin a sjíždí se sem lidé i z okolních států. >ŠA<

Recenzenti: ŠA=Šakal SY=Syky SO=Soudruh M.V. -273,15=Zbyňa Vintr

[ Top ]


*****************************************************************************************************


Bio

NATURAL HATE
Thrash metalu je málo? Jak pro koho, ale pokud doufáš, že dostaneš thrash v duchu old SEPULTURA, tak teď máš šanci. Na domácí půdě zmíněných thrashových bohů se nedávno, v roce 2010 vyloupla nová kapela s názvem NATURAL HATE, která je staré tvorbě SEPULTURY částečně podobná. NATURAL HATE pochází z Caetité. Kapela od svých začátků měla jasno. Produkovat prakticky zapomenutý zvuk thrash metalu v sestavě Vinícius Toledo (zpěv a kytara), Felipe Neto (basa) a Sandino Queiroz (bicí). Kapela pilně cvičí, což jí vynáší na pódia nezávislých festivalů. Rok 2012 je pro "přírodní nenávist" klíčový. Vychází debutové album "Delivery service of chaos". Deset skladeb vyšlo díky labelu Cranio na CD a K-7. Na podporu debutového alba se kapela prezentuje na mnoha akcích včetně radio show a hraje po boku známých Bahianských kapel jako jsou thrasheři SUFFOCATION OF SOUL (v roce 2008 vydali 5-ti songový demo, a o čtyry roky později čtyř skladbový EP) nebo melodických death metalistů MALEFACTOR (na kontě mnoho nahrávek). http://naturalhate.tnb.art.br/ / naturalhate@hotmail.com / faceshit.com/naturalhate / myshit.com/naturalhate

ACID EVIL
O hudebních tělesech z Ekvádoru se moc nemluví. Jednou z nich, je ACID EVIL. Ani se nedá říct, že se jedná o plnohodnotnou kapelu, protože jde vlastně o jednočlenný dívčí projekt (Paola Sandoval - kytara, zpěv). Na VG Rec. vyšlo demo "Black space". Originálka kazeta, rok vydání 2010, limitovaná edice 66ks a čtyři songy. O rok později vychází split kazeta s chilskou rubanicí DEMONA na Dying Victims Rec. Pro splitko se použily tři songy z demáče "Black space". Pokud se budete snažit dohledat více informací o ACID EVIL, nebudete moc úspěšní. Ani v rozhovorech, kterých je poskromnu. ACID EVIL se nesnaží zviditelnit za každou cenu a to je asi jeden z mnoha trumfů, který se dostává do hudby ACID EVIL. Naprosto brutální, ultra rychlý speed thrash v klasickém syrovém old schoolu, známým z mnoha dalších jihoamerických kapel, z dob, kdy začínaly. Zvuk ACID EVIL je dřevní a kurevsky nasraný. Zpěv je ohromnej. Čarodějnice chlastající kyselinu, zcela adekvátní přirovnání. Pravděpodobně pro koncertní činnost, je v ACID EVIL od roku 2011 bratrské duo Sinner a Alcoholic Maniac z ekvádorského excelentního black thrashmetalu HELLBUTCHER (kteří vydaly split s kolumbijským thrash metalem DESTROYER, mimochodem skvělá záležitost) + basák Vicer z další ekvádorské party, NIGHTPRÖWLER, což je dirty odpověď na MOTÖRHEAD (skvělá záležitost). Rozebírat další a další spojitosti by bylo na dlouho. Jihoamerická scéna je ohromující a dostaneme-li se do análů tamního ultra DIY undergroundu, nikdy neskončíme. myshit.com/speedacidevil / metal-archives.com/bands/Acid_Evil/3540318914

DEMONA
O kapele DEMONA (Valparaíso, Chile), už zde byla zmínka. Kapela je už nějaký pátek (od roku 2011) schovaná pod kanadskou vlajkou (Quebec), ale chilské kořeny se nezapřou. Začátky DEMONA se datují do roku 2007, v podstatě musíme mluvit o one girl projektu slečny Tanza (ex-CORROSION, ex-POISONED). V době vzniku DEMONA jí bylo 17 let. CORROSION nahrály v roce vzniku, 2007, zkušebnové demo "Máxima Corrosión" o čtyřech skladbách v duchu old school thrash metalu / crossoveru, poté se rozpadly. POISONED hrály speed/death metal a v obou kapelách působila Tanza před začátkem DEMONA. Tanza je dcerou kytaristy Jackieho, který hrál od roku 1986 v heavy/thrash formaci DISTORSION. Kapela vydala v roce 1989 šesti skladbové demo a pravděpodobně se poté rozpadla. Jackie hraje taky kytaru v thrash metalové kapele D.O.D., která funguje od roku 1987. Oboje chilské party. Zpět k DEMONA, Tanzu poznáte hned. Pokud pamatujete staré DESTRUCTION a jejich "železářství", tak to je Tanza. Její bujné poprsí je navíc schované v okované podprsence s jehlany. Vypadá skvěle. Ale muzika je ještě lepší. Na mnoha nahrávkách nahrávala veškeré nástroje sama, u některých jen některé. Všechno začalo promem v roce 2008, obsahují dva songy, nástroje obstarala všechny sama Tanza. V roce 2009 vychází šesti skladbové demo "Metal is me", na kterém nebyly použity songy z proma, ale byly nahrány nové skladby, kde kromě bicích obstarala všechny nástroje opět Tanza. Následující rok je vydáno osmi songové EP, půlka je živák. Zde Tanza nahrávala pouze vokály a kytaru. O rok později vychází demo "Nightmare", obsahující čtyři songy a zde se poprvé objevují texty v angličtině. Kompletně vše nahráno, nazpíváno Tanzou. Na Nunfucker Prod. vyšlo 3 way split DEMONA / GATEKRASHOR / EXCAVATOR. Obě kapely pochází z Kanady, GATEKRASHOR jsou speed thrashing, EXCAVATOR thrash metal, žel se po této nahrávce rozpadly. Začátkem roku 2012 je venku EP o třech songách, kdy opět vše bylo nahráno Tanzou. EP "MIM / The Assassin". Na jaře 2012 vyšlo full album "Metal throught the time" s 12 trax, včetně cover songu od WARDANCE. Tanza zde zpívá a hraje kytaru. Jeff basu a Gabrihell hlavní kytaru (jinak RIOTOR - death/thrash Quebec + Gabrihell je manžel Tanzi). Koncem roku 2013 vychází další full album, 11-ti skladbová palba s cover songem od CAID DECEIT, kde hraje stejná sestava jako na předchozím albu + za bicími sedí Antoine. Album se jmenuje "Speaking with the devil". Na jaře 2014 byla kapela rozpuštěna a DEMONA, potažmo Tanza pokračuje jako v začátcích. One girl project, chystající novou nahrávku. Na úplný závěr dodám, že zde není kompletní diskografie. faceshit.com/DemonaSpeed / demonametal@hotmail.com

ASPHYXION
Španělsko byla, je a bude líheň nejrůznějších hudebních stylů, ale thrash metal je hodně underground. Vyzdvihnutí na povrch zemský se nyní dostává mladé partě ASPHYXION. Kapela pochází z Barcelony a byla založena v roce 2008. V roce 2009 kapela nahrála tří skladbové demo Thrashphyxion. Po nahrání dema odchází z kapely Joan a Oscar. Joan hned začal působit v další barcelonské thrash partě, OPPOSSED, se kterou nahrál v roce 2013 EP Automaton o čtyřech skladbách. Současná sestava je Marc Butcher (Lead Guitar/Vocals), Oskar Schizophreniak (Lead Guitar), Marc Boleas (Drums) a Victor Blutwurst (Bass). Na jaře tohoto roku (2014) ASPHYXION nahráli po dlouhé "maňana maňana" pětiskladbové EP Onwards to Extinction. ASPHYXION se řadí mezi old school thrash kapely s odkazem na ´80 styl, o čemž svědčí i jedna skladba OxTxSx, což znamená old thrashing school. asphyxionthrash@hotmail.com /

BEERAGE
Izrael je taky místem thrash metalu, což dokazují BEERAGE. Kapela se pohybuje na tamní scéně od roku 2008. Kapelu založil Yarin Swid - kytara a zpěv, Bennet Stern - kytara a zpěv, Ted - basa a zpěv & Saar Hasson - bicí. BEERAGE nebyla od začátku lokální kapelou, protože jednotlivý členové pocházejí z různých míst Izraele. O rok později nahrály singl v pravém slova smyslu, tudíž o jedné skladbě "Total devastation". V květnu roku 2010 vychází "Nuclear pesticide", EP s jedovatýma barvama, kde hned první song z celkových šesti, je "Total devastation". EP bylo nahráno již v roce 2009 pod jinými jmény členů. EP má necelých 25 minut a najdete na něm tradiční old school thrash metal. Kapela dle obalu EP zapadá do staré doby, v současné době možná až klišovité, nicméně, já na to seru. BEERAGE totiž dokážou okořenit starý riffy a dodat jim novou tvář, na který se podílí dost zpěv. Ten je poměrně originální, není řvaný ani halekající, je jednoduše svůj. Na podzim 2012 již v pětičlené sestavě, kdy Bennet přenechal kytaru Ohad Podium a věnuje se jen zpěvu, vydali singl "Threvolution" o jedné skladbě + instrumentálce. Naživo kapela hraje cover od VENOM. Jakékoliv novější informace jsou nedostižný. Zkus internet, třeba budeš mít štěstí.



[ Top ]


*****************************************************************************************************


Z Boltonu do Lisabonu "zkratkou" přes Maroko

Z BOLTONU (ANGLIE) DO LISABONU (PORTUGALSKO) "ZKRATKOU" PŘES MAROKO


Sepsal a zažil Zbyňa (-273,15 | http://beggard.rajce.idnes.cz). Celej cyklovýlet zabral spoustu času a tím pádem i psaního je dost. Proto jsem se rozhodl pro rozdělení reportu do více částí (minimálně do dvou). Tím jsem si na sebe ušil bič a musím tak pokračovat ve vydávání Noise Masteru, grrrrrr. Sedáme na kolo a začínáme šlapat.... (Šakal).

A najednou jsem řekl: "Dost!" Napřed jsem teda myslel, že "dost" řeknu až na jaře, pak jsem si myslel, že "dost" řeknu na konci roku, nebo aspoň koncem listopadu. Ale jakmile se jednou člověk rozhodne, že skončí, tak už v sobě prostě nenajde tu sílu, to dorazit do konce. Takže 1.11.2012 říkám ve fabrice v Boltonu "dost!" Spolupracovníci nějak nedokážou pochopit, že s nimi nechci ve fabrice zdechnout a že radši budu jezdit v zimě na kole, spávat ve stanu a žít za 5 euro na den. No a tak jsem teda odešel a už se nevrátil. Následující týden jsem ještě řešil pár věcí, čekal na karimatku a v pátek jsem po 10 měsících (nebo kolika - připadlo mi to jak celý život) zahájil ústup z ostrovů, kde mě nic pěkného nepotkalo, ale možná to tak mělo být, kdo ví?

...dokončení z minulého čísla.


31.1.2013, čtvrtek, 46km, 3:03h, 15km/h, 5 EUR (+2), -55 EUR, den 43. (20.) Ráno se přes můj stan natahuje hadica a týpci nedaleko zapalují obrovskou hromadu listí. Jen říkají "čau" a starají se o svoje. To je přístup hodný následování! Takže "čau" a mizím. Do LA LÍNEA dojíždím už lehce po 9h a cpu se. Včera jsem nevařil a ani na baráku jsem to s tím teplým jídlem nepřeháněl. Bylo mi blbý ujídat z cizího. Ale i tak jsem jim trochu ujedl. GIBRALTAR je prostě super. Kontrola občanky, angličtina, samej zbohatlík, přistávací dráha přes hlavní silnici a hlavně ten majestátní kopec/skála. Jedu tam. Těsně před bránou, kde se vybírá 13 EUR vstupné, to kolo tlačím do křoví a dál jdu pěšky. Jeskyně, děla, tunely, opice, je tam pořád co k vidění, je opět krásně 21°C a jasno, byl by hřích někam pospíchat, navíc do Maroka.., ze kterýho mám asi zbytečný obavy, ale pořád si nejsem úplně jistej. Takže všecko okukuju, jedu k majáku a vůbec se flákám o 106. V Carrefouru kupuju flašku vína za 1 euro a pomalu hledám místo na stan. 9km před ALGECIRAS zajíždím do takovýho lesa a hovím si. Jo, v G. jsem koupil pro jistotu novej střed a novej řetaz, tak se peníze zase kutálely jak sviňa. No co se dá dělat? Takže zítra to Maroko, co už?

1.2.2013, pátek, 93km, 5:20h, 17.3km/h, 3.71 EUR (+3.29), 31 EUR ferry, den 44. (21.) Jedeme do Afriky! Cestou do ALGECIRAS míjím Decathlon (outdoor obchod), kde jsem chtěl koupit brzdový špalky (včera v G. neměli), ale je zavříno. Pak hororová změť dálnic, nadjezdů, podjezdů, kruháčů a mnohosměrů s mnohopruhy... a jsem v přístavu. Daří se mi vybrat eura a i koupit lístek do CEUTA. Štosují se tam i karavany z Německa, GB, Francie a Itálie, a některý ty stroje jsou fakt úžasný. Jeden ten auťák má ještě na "korbě" vyražený "deutche post". Ha! Za hodinu jsem v CEUTA, což je ještě Španělsko a pak už jen hranice do Maroka. Hned mě odchytává týpek a hned kam a odkud a proč a píše to do nějakýho papíru a pak prej pro razítko a pak že chce 10 euro za asistenci! "Ptal jsem se tě snad na něco, lumpe??" Tvrdím mu, že nemám žádný peníze, ani eura ani dirhamy a že fuck off, peláším pryč! Vítejte v Africe! Provoz je šílenej, taxíky, kde je 8 lidí, rikše, minibusy, autobusy, rachot, bordel, anarchie! Řev a troubení, volání a pískání. Zase jsem atrakce. Vybírám i dirhamy a v bance rozměňuju papírový na drobný... Ukazuje se, že holka v bance umí anglicky a já jsem a ni začal posunky, no každopádně jsem se tam pěkně ztrapnil. Podél pobřeží až do TETOUWANU a pak nahoru a dolů směrem na AL-HOCEIMA. V kopci mě zastavuje borec a prý co a jak, že má barák v TETOUWANU, že kdybych chtěl, že tam můžu přespat. Jedu dál a strašně pracně hledám flek na stan. Vypadá to fakt bledě. Silnice je vyražená ve skále, takže nalevo je sráz k moři a napravo zase stěna. Nakonec jsem rozhodnut pro škarpu ve svahu, ale zastavuje mě opět ten borec z TEROUWANU a dává mi vodu a pití! Tak to je něco! Prý 6km po směru můžu kempovat za peníze. No nechávám ho odjet a jdu do škarpy. Špatný místo, ale co se dá dělat? Zas po x dnech vařím. No tak zatím je to jak v Jordánsku nebo Sýrii. Lidi úplně všude, každej mě sleduje ostřížím zrakem. No s tím kempováním to bude asi hodně moc špatný. Uvidíme co vnitrozemí a hory. Jo, foukal mi vítr do zad! To byla palba! Tak snad se ráno probudím se všema věcma! A budu muset jít zítra nakupovat! Z toho mám taky obavy.

2.2.2013, sobota, 106km, 7:26h, 14.2km/h, 66MD (-11), den 45. (22.) Už 2. noc po sobě mě trápí noční můry o tom, že mě někdo okrade. No ráno mám všecko a tak se pomalu rozjíždím. Asi nemá smysl opakovat, že je to celej den fakt vostře navrch (nejmenší talíř je naprostou samozřejmostí) a ve sjezdech koutkem voka mrkám, že jedu 68km/h, ale to už jsem fakt myslel, že se zabiju. Moje nebohé brzdy! Dokonce i nakupuju, ale takovou vánočku cestou někde vytrácím, tak sakra škoda, vypadalo to docela k jídlu! Zbytek jídla je starej a ne moc dobrej. Aspoň ta Cola to zachránila - slast! Vítr zhruba zezadu a tak občas letím jak blázen (40km/h+), než se pochopitelně zapíchám do dalšího kopce (6km/h-). Lidi opět pořvávají a v jedné dědině lituju, že jsem sundal helmu, protože haranti po mě z vrchu hází kamením. Pěkně s rozběhem toho hajzla nakopnout do ksichtu, to je má největší touha! V EL-JEBHA nakupuju nějakou zeleninu a je podezřele levná (i když celá od bahna), a vodu, která je zase strašně drahá, a benzín. Takto pěkně naloženej jdu do dalšího stoupání, ale to je fakt masakr. Min. hodinu a půl se řítím rychlostí 5.5km/h vpřed. Je zima a slunko zapadá. Po včerejších zkušenostech s tragickým hledáním místa na stan, beru první "solidní" flek, který se ovšem ukazuje jako skoro skládka (ostatně jako všude kolem) a navíc se tam není šance schovat před tím posraným větrem. Zem je tvrdá jak bonpari, takže stavět stan ve vichru a na betonu je skutečně hodně těžká disciplína. Nárazy jsou takt šílený, se divím, že to ten stan vůbec vydrží. To zas bude noc! No jsem kousek od toho sedla, takže navíc pořádná zima, to je jasný. Takže... Ty kopce jsou fakt náročný, ale to by šlo. Počasí je super, takže taky spokojenost. Člověk nikdy není sám, pořád středem pozornosti, martyrium s hledáním místa na stan. Ceny se dají. Lidi zvědaví, i když vcelku přátelští. Haranti? Vyhladit!!! Nekonečnej bordel, odpadky a prach. Tak? Myslím, že tyto země jsou v pohodě pro 2 jezdce, člověk sám toho má občas plný zuby. S někým tu Arábii a možní i další kousek Afriky asi jo. Ale sám? Je to na palicu. Když si vezmu jak skvěle se kempovalo ve Španělsku, na ty sady pomíků a mandarinek... No všechno má svá pro a proti. Zítra teda zase zvhůru, snad to kolo vydrží..., teda hlavně brzdy. Jinak 106km v takovým terénu je kurevskej výkon. Nohy teda k.o. :-)

3.2.2013, neděla, 127km, 7:37h, 16.73km/h, 18 MD (+26), den 46. (23.) Hmm, tak nevím. Kolem půlnoci jde nedaleko od stanu nějakej člověk a řve cosi. Jestli to bylo na mě? V takovým bordelu, kde se tam vzal? Do rána mám pocit, že vůbec nespím. No nic, to stoupání se táhne skoro ještě hodinu a pak 60km/h dolů a zase 5km/h nahoru. Pak už ale jaksi opouštím ty nejhorší krpály a zajíždím do údolí, kde letím tak 30km/h. No jo, furt lehce z kopca a lehkej vítr v zádech, to se to jede, to ty km panečku naskakují. U mešity se polívám vodou a beru i se sebou i na vaření. K AL-HOCEIMA dojíždím snad po 100km, patníkům se nedá věřit, mapě taky moc ne, no ale jsem zase u moře a nabírám jižní směr. Mohutná zástavba se táhne přes 20km a není absolutně možný najít jednoho jedinýho fleka, kde by se dalo nepozorovaně postavit stan. Všude, ale skutečně všude jsou lidi... a haranti. Pořád jedu a prostě není šance. Pak to vypadá konečně kloudně, i když stan stojí z kopce a tak tak se mi mezi ty křoviska vlezl. A když si myslím, že je to dobrej flek, tak ze stráně nade mnou na mě čumí zjev (asi 20 minut), pak prochází další 2 (cosi na mě volají, ale co pak já jsem nějakej Francouz, abych uměl francouzsky?) a pak ještě další 2, kteří mě však možná ani neviděli. Já se fakt zblázním. To neexistuje místo, kde nikdo není? No toto mě sere fakt hodně moc. Ani cestou jsem neviděl žádný kloudný místa, prostě nic! Kde je mé pusté Španělsko?? No budu se s tím muset nějak porvat, ale je to fakt náročný. Asi jsem s Arábií nadobro skončil. Zítra to vypadá na ultrakrpály. No tak hlavně ať neprší, zbytek snad nějak půjde.

4.2.2013, pondělí, 86km, 7:12h, 11.9km/h, 67 MD (+14), den 47. (24.) Tak kde začít? Pohled na průměrnou rychlost napovídá, že dnes to moc z kopečka nebo po rovině nebylo. Tak pomalu jsem asi nikdy v životě nejel. (Jel - v protivětru ve Španělsku, ostatně není to tak dávno.) 100km metu jsem nedotáhl, protože jsem začínal dlouhým výstupem a končil výstupem. Takže ráno přejet řeku zprava a hurá na to. Po víc jak 2 hodinách jsem navrchu, ale finále bylo jen pro náročné, v proti vichru, kterej mě v nárazech zastavoval. Cestou jsem chtěl fotit, ale foťák nanaběhnul, takže je asi po něm. Vcelku škoda, protože dnes by to takový 4 fotky sneslo. No nic, pád do KASSITA, kde borec v obchodě mluví anglicky, takže konečně normálně nakupuju.Sbíhá se celé okolí, to mám tak rád, kurva! Chvilku údolím a jdeme na to znova. V TIZ-OUZLI si říkám, že to nebylo tak hrozný a dumám, proč postavili dědinu v sedle, ale po pár km dolů je mi jasný, že to byla jen finta, hlavní výstup teprve začíná. 1.438m.n.m. je pořádnej boj. Ale tak nějak jsem tam. Zdá se mi, že jsem úplně nejvýš z celého okolí a v dálce je vidět jakási obrovská hora, která se třpytí. Jestli led nebo jen skála? No výhled impozantní. Takže ne moc dlouho dolů k KNOUL, kde sedím a čumím do slunka (fakt má sílu) a pak zase nanovo. Není to tak prasácký, sjíždím do ADJIRU, kterej je v úplným důlku, cestou na mě řve snad úplně každej koho potkám, smích, řev, no všecko co mi leze krkem. V tričku a kraťasích kupuju novou dávku vody (cestou nikde ani slza! Neuvěřitelné!) a borec v ušance a zimní bundě mi říká, jestli jsem normální, že je kosa jak hovado. Ani se neoblíkám a pálím to posledním dnešním výstupem do sedla nad dědinou. (Asi) před koncem toho výjezdu to točím k jakýmsi rozpadlým budovám, či bunkrům a stavím stan. Opět výhled "manyfyk," ale ta zima!!! Vařím a přichází kluk se psem! Jak mě našel, viděl? No zdá se, že je to v pohodě. V Maroku se nedá nenápadně kempovat, prostě to nejde! Moje nervy. Dojídám za tmy (už zase nemám skoro nic k jídlu) a je tak příšerná kosa, až to bolí! Zítra prej dlouze dolů. No tak uvidíme.

5.2.2013, 100km, 6:31h, 15.4km/h, 24 MD (+45), den 48. (25.) Tak teda, to zas bylo! V noci je tak kurevská zima, že to nohy moc nedávají. Ono spat v 1.400m.n.m není asi žádnej dobrej nápad. Čekám na ráno jak na smilování. Nohy rozmrzají až někdy v poledne. Do kopce už to není tak hrozný, ale pak ten sjezd! Dolů vždycky neznamená do nížiny, ale taky do horského údolí! Je to taková palba, že sotva popadám dech, musí být snad pod nulou. V dědině BOURED mě skoro musí místní sundávat z kola. Kupuju zeleninu a debatuju s místníma. Je zajímavý, že v té bandě se vždycky najde někdo, kdo je schopnej vcelku obstojně komunikovat, aniž by znal slovo anglicky. Překračuju polozamrzlou řeku (ty vole, kolik pod tou nulou teda bylo?) a drápu se nanovo. TAHAR-SOUK je peklo na zemi, protože zrovna končí děckám škola. Jsou jich tam stovky! Jak když končí fotbal, akorát že ožralí fotbaloví fanoušci nejsou tak nebezpeční jak tato zvěř. No ale přežívám a podél řeky jedu pořád po proudu směrem na TAOUNATE. Je to běs. Rozbitá cesta, mraky aut, prach a protivítr. Podléhám beznaději a sotva se vleču. Dostávám strašnej hlad a nikde nic. Jím rajče a poslední keksíky a trápím se dál. Konečně dojíždím k TAUONATE a opět to rvu do kopce. Jak se tak dívám, tak s tím kempováním to bude zase asi hodně špatný. Lidi řvou, haranti otravují a tak si říkám, že dneska to někdo "odskáče." Borec za plotem huláká, ať zastavím a jdu na kafe. Tak jo hošku, máš to mít!!! Jde se na to! Kafe? Ale jo. Anglicky ani slovo. Ukazuju mu, že potřebuju jet za chvilku dál, že musím najít flek na stan. No prej můžu spat u něho v garáži. No tak když chceš... :-) Ukazuje mi barák a provádí mě po MESCHKOURU. Tam dávám polívku a tam zase kafe. Borec (tak 55 let) furt balí brka hašiše. V jedné nálevně se celé osazenstvo koncentruje na jakejsi příšernej akční film v televizi a nikdo ani nedutá. No hrozná kravina. A tak si ještě říkám o sprchu, takže dostávám kýbl teplé vody a šufan a už to jede. Lij to na sebe! No den hodně zajímavej, ale co bych dal za to, kdybych mohl kempovat pěkně v klidu někde sám! Ach jo, no nedá se svítit, tady člověk prostě nikdy není sám, nemá šanci být neviditelný. Spíš je tu jak pěst na oko. No tak zítra opět do krpálu!

6.2.2013, středa, 103km, 6:47h, 15.2km/h, 16 MD (+84), den 49. (26.) No tak čaj na rozloučenou a chleba s olivovým olejem. Všecko jím i drobky shrabuju a tak teda stále vzhůru, a když ne vzhůru tak po vrstevnici. Motá se to parádně, je to naprosto skvostná jízda, nemám slov. Pomalu dojíždím do KETAMA a tam to začíná - řvaní a 1000x nabídnutý hašiš. Nedokázali pochopit, že fakt nehulím. Další nabídky na "byznys" (což si myslím, že by bylo pašování hašiše do Španělska) a x-krát se musím zastavovat a odmítat pozvání na jointa i na přespání. Pokračuju ve výstupu a ve větším městě nad KETAMA je pořádnej chaos, rozmlácená cesta, kvanta aut a lidí. Šinu se přes to sotva krokem. Řvaní, prostě hrůza. A ještě stále vzhůru!! Začíná být taková zima, že musím oblíct znova bundu, míjím zbytky sněhu a zamrzlý potoky. Mapa hlásí sedlo 1.600 m.n.m. a po 78km do kopce se konečně do toho sedla dostávám. Nehorázný výhledy, absolutní bomba. Zima ovšem šílená. Dolů a zase nahoru a další a další auta mě staví a zas musím odmítat a kecat, no jen pro náročné. Začíná se mračit a já dojíždím do BAB-BERRED. Toto je ještě 10x horší, než ten chaos před tím - "Kábul" hadra! Rychle odtam mizím. V těch výškách byly super místa k táboření (les!!!!), ale nedalo se tam kvůli té strašné zimě. Za městem dlouze hledám místo na spaní a vybírám si to snad nejhorší možný v okruhu 100 km čtverečních. Jestli foukne, tak mi to spadne na hlavu. I tady je pochopitelně hrozná zima. Vařit se mi nedaří, všecko mi opět padá z rukou, hrůza. Zima mnou třese, toto bude krušná noc. Ale asi poslední v takových výškách...

7.2.2013, čtvrtek, 101km, 5:48h, 17.4km/h, 46 MD (93), den 50. (27.) V noci cítím, že je "trochu" zima, ale rána vcelku dožívám. A hned mě jímá vánoční atmosféra, všude bílo, na stanu půl centimetru námrazy, kolo omrzlý, flaška s vodou se změnila na flašku s ledem, a já mezi jektáním zubů ladím "Narodil se Kryztuszpaan." Slunko se jak na sviňu musí schovávat za jediným mrakem na obloze a tak čekám, mrznu a až v 10h vyrážím. Je to black metal! Jsem zmrzlej jak norskej black metalista při natáčení videoklipu za polárním kruhem, cestou ovšem musím párkrát zastavit na odmítnutí střechy nad hlavou, tepla, jídla, hašiše, atd. Naštěstí to pak jde už do kopce, kde se začínám zas pro změnu potit. BAB-TAZA je další z měst, která připomínají NAIROBI po bombardování a pak už se vezu jen z kopce. Ale furt. Parádní jízda. Dávám si i město CHEFCHAOUEN, který je celý modrý, jsou tam odpadkový koše, nikde žádnej bordel, a ani lidi moc neřvou. Čumím, kam jsem to dojel. No prostě šok. Skvělý místo. Jen ten internet jsem nepotkal. A tak zase dolů a v jakési dědině jdu teda okusit nějaký to místní jídlo, asi se jednalo o "tajini", brambory + ryba. (Takže marockej chips'n'fish.) Žeru k tomu všecek dostupnej chleba a ještě si přidávám. I s flaškou vody platím 28 MD, to se asi dá. Takový pěkný místa na stan u řeky míjím, že si říkám, že dám tam ten kopeček a jdu sušit a stanovat. Po 13 kilometrech neustálého stoupání je mi jasné, že tu pěknou říčku s ideální spoty na stan už asi sotva potkám. Kde se to tam kurva vzalo? Nějaký město AL-HAMRA, který nemám ani na mapě, se mi staví do cesty. No a tak dolů a co nevidět? Les vidět! Neváhám ani vteřinu. Sice mokro, ale plácek nacházím a tak ještě vařím (už nemám ani sůl, ani cukr, ani citron, ani žádný koření) a začíná být opět pořádná kosa. Tak zítra to asi dojedu, ne?

8.2.2013, pátek, 91km, 5:27h, 16.7km/h, ?? DM, 4.38 EUR (+0.62), den 51. (28.) Kvákají žáby. Mráz jak kurva mě nutí zůstat ve stanu a vzdávám se pokusu ujet 75km do 14h do TANGERU na ferry. Pořádný kosisko a zase z kopečka. U jednoho děduly dávám jakousi polívku a čaj, myslím, že jsem platil 16 MD. Vleču se do TETOUNU, kde jdu na net a sedím tam tak dlouho, dokud mě borec nevyhání, prý že je pátek a musí se jít klanět Alláhovi. "No jen běž, val, val!" Do TANGERU to není zas tak lehký. Pár stoupání a můj známý protivítr z té štreky dělají velice těžkou etapu. Asi bych to ani nestihnul, kdybych vyjel úplně brzo ráno. No jsem tam. Jdu na poštu - mají poslední 2 pohledy a dojíždím k přístavu. A začíná to peklo. Prej lístek a prej tady - odchytává mě borec u silnice. Co já vím, kde se ty lístky kupujou? Tak jdu, i když vím, že jsem spadnul do spárů naháněče. No nic, ten lístek mě stoí přes 40 euro! Kurva, co s tím? No dávám to a chlápek, co to prodává, mi říká, že mě viděl, když jsem jel na AL-HOCEIMA. To nic nemění na faktu, že si vzal pár euro navíc. Další a další lidi chcou můj pas a lístek, kdo je kdo absolutně netuším, jen všichni chcou peníze za asistenci, ale nikomu nic nedávám, ale za všechny si to vybírá směnárník (to už mě všichni doštuchali až k lodi), kterej mě natahuje min. o 3 eura, ale jsem tak zatraceně blízko azylu na lodi, že nemám sil se handrkovat a urychleně peláším na loď. Mám Maroka až po krk! Ve Španělsku už je tma jak v pytlu, v klidu přecházím celní kontrolou, je mi přána šťastná cesta a jsem opět v civilizaci. Jaká to slast být zase anonymním panáčkem v prázdné zemi! Lídl je ještě otevřenej a tak kupuju pivo a jídlo a medvídky a jdu stanovat. Jak se asi hledá flek na stan za tmy? No těžce, velice těžce. Musím to rozbít přímo u silnice a doufat, že na mě nikdo nezavolá policajty. Ráno se musím bleskurychle uklidit. Snad to klapne! No, Maroko asi jo, přírodní krásy nesmírné, zbytek je boj! Nevadí, víme pro příště! Zítra ani nevím... Asi flákání se směrem na SEVILLA. Mám strašnýho času.

9.2.2013, sobota, 106km, 6:51h, 15.5km/h, 14.57 EUR (-8.95), den 52. (29.) Jé, ty vole... Konečně mi v noci není zas po čase zima. Ráno se flákám, beru vodu z potoka a vařím čaj + pivo, + gumový medvídky, to je panečku snídaně! Týpek jde akorát vypustit koně, který se pasou na louce nade mnou, jinak si mě nikdo nevšímá. V klidu vyrážím a užívám si rovin. Jen ten protivítr je dost hnusnej. Je opět úplně jasno. Dělám si zajížďku k BARBATE a kupuju úplně všecko, co mi chybí. Sůl, cukr, olej, nutelu, citron, těstoviny, kuskus, tuňáka, atd. Na lavičce strojím monstrózní žranicu a pak to pěchuju do batohu. Hm, tak naloženej jsem vyrážel z Boltonu. Je toho moc, musím co nejdřív ujíst. Kolo sotva supí. Abych se dál dostal k pobřeží, musím jet na SEVILLU, protože z SANLÚCARU to dál nejde! To je ale zrada. Zem tam je, ale most tam není. Jeden borec mi říká, že je to soukromá půda. Ale takovej flák? Takže směr SEVILLA. Nabírám vodu a postupuju do PATERNA DE RIVERA a pak nemůžu klasicky najít fleka na stan, všude plot a pole a tak ze zoufalství tlačím kolo až k jakýmusi statku, kde nikdo není a tam to tyčím. Vichr zas jak kurva. Vařím a krutě se mi nedaří, připaluje se to strašným způsobem, k jídlu to ovšem je. Trápím se pak dlouze s tím ešusem a při tom si všímám, že obě zadní kabely jsou u záchytů prasknutý. Kurva. Naštěstí to nerozchodil jen ten nýtek, takže kdybych našel úzkej šroubek, tak bych to tam mohl heftnout. Nalézám dva, zázračně, ale jen jednu matku, tak tam dávám aspoň ten jeden. Není to sice jak origoš, ale i tak to snad bude fungovat. Furt samý problémy, jeden den klidu by neškodil. Zima je fakt hrozná. Zítra nevím, zase proti větru a pořád směr SEVILLA. Se mi nechce do velkýho města!

10.2.2013, neděla, 90km, 4:46h, 18.9km/h, 0 EUR (-3.95), den 53. (30.) Když je ta neděla, tak udělám krátkej den, ne? To byl ranní plán. Měním brzdový špalky v předním kole a velice nutně potřebuju koupit i do zadního. Různě krámuju a suším a vyrážím až v rekordních 11:44h. ale zdá se, že vichr nabral tradičních směrů, takže už jde zase ze západu, takže ho mám dnes z boku. Daří se mi nabrat vcelku solidní rychlost. Je opět jasno! Já se asi zblázním štěstím. Furt rovina - pole. ARCOS DE LA FRONTERA (pěkný), boční cestou na GILBALBÍN a LAS CABETAS DE SAN JUAN a pak už za silnýho provozu do LOS PALACIOS Y VILLAFRANCA, který celý objíždím v naději, že najdu odbočku do dědiny BATERO. Podjíždím mosty a je mi jasný, že jeden z nich vede mým směrem, ale z té hlavní cesty tam prostě za boha nejde odbočit! Tak musím do centra, různě se ptám, a jakmile jsem na správně cestě, přejíždím nadjezd a ihned v prvním olivovém sadu to klopím. I když je teprve před 18h. Ale celej den jsem potkával jen pole a desítky kilometrů plotů, takže s tím kempováním to není žádnej med. Konečně i jakž takž vařím. No vida, z krátkého dne bylo nakonec 90km, ale průměrná rychlost hovoří o mnohém. Letělo to jak blázen. Zítra snad překonám změť dálnic pod SEVILLOU a vydám se opět vstříct jižnímu pobřeží. Vyvalily se na večer jakýsi mraky, tak snad je to jen chvilková indispozice oblohy. Mám příšernou chuť na pivo, zítra to musím ukojit!

11.2.2013, pondělí, 88km, 5:38h, 15.7km/h, 3,58 EUR, (7.36 EUR kolo), (-2.53), den 54. (31.) Co? Prší! No toto!! Naštěstí je to rychle pryč a tak před 10h jsem na cestě do SEVILLA. Vítr mi dává opět pokouřiti. Plán je jednoduchý a nic se nemůže stát, ale nepočítal jsem s tím, že hned první sjezd na dálnici je pro kolo zakázán. Takže těžší cestou přes SEVILLA. Na předměstí BELLAVISTA ovšem potkávám železářství (kupuju pár šroubků do brašen, kde odpadly nýty), dál cykloshop (kupuju brzdový špalky - 7 EUR!! Ó boha) a Lídl (tradiční bagetu, salám, olivy) a jak jím, tak padá dalších pár kapek. V SEVILLA se snažím jet podle cyklostezek, ale motám se a tak vytahuju kompas a... kompas nefunguje! Je tam velká bublina a sever je tam, kde si ho nastavím! Takže i kompas se může rozbít? Čeho se ještě nedočkám? No ale přes řeku prostě nějak jet musím. Po chvíli se daří a nabírám směr CORIA DEL RIO, sice ne úplně tam kam bych ráčil, ale lepší nějakej směr než žádnej. Kolo po té cestě může, ale 4 pruhy jsou hororový, navíc když v plným provozu, kdy kamiony letí 80km/h, potřebuju přejet do levých pruhů pro odbočení. Nemám prostě odvahu. Na nejzazším místě pro odbočení zastavuju a doufám, že se naskytne mezera, kdy bych to mohl přeběhnout. Čekám dobrých 5 minut, ale daří se a pak už to jde. Ve městě kupuju pivo, protože mám nervy nadranc a konečně jedu po klidnějších cestách. Před ALMONTE potkávám borovicovej les a nelze jinak, než to tam zapíchnout, i když by se dalo ještě min. 20km jet. Měním ty špalky (proč mi to všecko trvá hodinu???), spravuju tu brašnu, vařím, umývám se. Chtělo by to vyprat, vypadám už jak král všech vagabundů. Co mě sere je vařič, kterej začal z ničeho nic špinit. Nikdy to nedělal a najednou je všechno černý. Má už teda dost za sebou, ale kupovat novej? To je pálka jak sviňa! Dál nezničitelná a nejlepší nenafukovací karimatka se začíná docela dost ztenčovat. Mně prostě nic nevydrží, všecko se mi rozpadá. Bunda je v dezolátní stavu taktéž. No nic, zítra snad na jih k pobřeží a směr HUELVA a Portugalsko.

12.2.2013, úterý, 71km, 4:22h, 15.1km/h, 3.87 EUR (-1.40), den 55. (32.) Flákat se, motat se a jet v protivětru. V noci prší, v městě ALMONTE jdu na net, kterej nejede, pak jede, pak musím čekat, pak už mě vyhání a tak jedu... Ale jinudy než bych chtěl, protože mě to na tu silnici k pobřeží nechce pustit. No tak pičuju o 106 a jedu směrem na HUELVA. Nemůžu najít flek na stan, fučí proti, no nebudu to lámat přes koleno. Zítra asi Portugalsko.

13.2.2013, středa, 84km, 4:58h, 16.8km/h, 6.29 EUR (-2.69), den 56. (33.) Celou noc je mi zle jak psovi. Bachor mě pořádně bolí, ráno jdu s tím nadělením a ještě pak 2x. Sakra. Vyrážím pozdě, celej rozhrkanej. V CARTAYA už zase okupuju net, pak zajíždím k moři, do LA ANTILLA, kupuju novej benzín, jestli se to nezlepší a ani nevím jak, překračuju po mostě monstr řeku a jsem v Portugalsku. Celou cestou řvu - Portugal, Portugal!!! Silnice se zužuje a zhoršuje, přibývá černochů a lidí na kolech. Jedu směrem k pláži a v lesíku to klopím. Vařič pořád nefachá tak, jak by měl a navíc je mi zase šoufl. By mě zajímalo, kde jsem ty km dneska nabral, jsem se celej den flákal. Opět parádní počasí, nemám slov. Paráda! Zítra? Co já vím?

14.2.2013, čtvrtek, 94km, 5:12h, 18km/h, 3.73 EUR (-1.42), den 57. (34.) Jsem zapomněl, že včera mě večer terorizovali komáři a že cestou jsem přes plot utrhl pomeranče jak hlavy a byly prostě boží. Rosa jak z nosa, balím to mokrý a zas až kolem 10h (mám takovej pocit,že je tady ale jinej čas) vyrážím. Silnice je plná aut, krajnice občas v dezolátním stavu a tak poskakuju vpřed. V TAVIRA jdu nakupovat, ale před obchodem stojí somrák a chce 40 centů na pivo. No a teď co? Nedat mu a bát se, že mi z kola něco vezme? Dát a doufat, že jsem ho uplatil a kolo nechá na pokoji? Chvilku s ním kecám (perfektní angličtina) a borec mi říká, že je alkoholik a schizofrenik a že žebrá už mraky let. Dostává se i na ekonomickou krizi a borec mě odrovnává hláškou, že sere na nějakou krizi, že jeho život je v krizi už strašně dlouho, takže nějaká další krize ho nemůže rozházet. No v obchodě je asi stejně draho jako ve Španělsku. No tak aspoň že tak. Slunko pere o 106! Musí být hrubě přes 20°C, protože to fakt pálí! Odbočuju z hlavní cesty a vydávám se do kopců a směrem na LOULÉ. V tom hicu je to zajímavý, ale nevadí, slunko máme rádi. Cestou potkávám nějakej cyklistickej závod ,a jak naprosto opovrhuji cyklistikou, tak tito blázni to fakt hrnou vostře. Se divím, že se v té rychlosti nezabijou. Nalepení jeden na druhým, zajímavý, že je tak málo pádů. Vždyť když spadne ten první, tak těch zbývajících 100 musí hodit tlamu taktéž. Nějak se plácám v těch kopcích a pak dostávám nápad - sprcha. Před GUIA čepuju do pytle 10l vody (teda skoro), házím to na záda (na nosič mám strach to dát. Dalších 10kg už by taky nemusel zvládnout) a jedu. Hm, tak pěkně blbě se jezdí se zátěží na zádech! Před 18h už jsem za městem v keřích a u opuštěné budovy teda zkouším tu sprchu. Zrovna je tam hák skoro ideálně na pověšení. Nasazuju sprchovej nástavec a jde to fakt velice dobře. Když si vezmu, že jsem načepoval asi 8.5l vody, 1l zhruba zbyl, tak na tu sprchu jsem spotřeboval 7l vody, což je moc. Teda jako pro mě je to jedno, ale říkal jsem si, že těch 10l by mohlo stačit i pro dva. No nějak se to bude muset vyřešit. Nicméně pro jednoho - luxusní sprška. Konečně i kloudně vařím a pomalu mi přestává být i zle. Největší slast dne (jako obvykle) kotel čaje. Bomba! Den jak malovanej, opět maximální spokojenost. Zítra snad úplný jihozápad Portugalska.

15. 2.2013, pátek, 35km, 2:15h, 15.7km/h, 4.82 EUR (-1.24), 10 EUR praní, den 58. (35.) No jéje. V 11h start, LAGOA net, LAGOA Lídl, před Lídlem na slunku krabičák s kolou a vyhřívání se na slunku, protože zítra ještě to počasí jakž takž, ale pak začne konec světa - lít a svinit snad po celej týden. Grrrr! V PORTIMAO bloudím v přístavu, ale nacházím prádelnu a tak investuju 5 EUR do praní a 5 EUR do sušení, ať jsem na ten déšť ready! Trvá to hrozně dlouho a tak rychle najít flek na stan u pobřeží v pátek večer nepozorován je úkol těžký! No nakonec lezu do křovin mezi paneláky a doufám v klidný průběh noci. Tak uvidíme co zítra. Možná den jet, den zůstat, atd. Jsem tak spěchal v tom Maroku, že teď nevím, jak zabít čas. Nechme se překvapit tím počasím.

16.2.2013, sobota, 70km, 4:09h, 16.8km/h, 4.85 EUR, (-1.09), den 59. (36.) Jo, noc se zdařila, ráno zataženo. Směr LAGOS a nákupy i na zítra, protože má dost pršet, tak bych mohl jeden den snad vydržet ve stanu. LUZ a VILA DE BISPO, kde potkávám od Barcelony 1. další cyklisty - Don s bráchou jsou Američani a jedou jen na pár týdnů Portugalsko a Španělsko. Chvilku kecáme a já zjišťuju, že melu a melu, tak se radši loučím, než si o mně začnou myslet, že jsem nějakej debil. Dojíždím do SAGRES, nakládám se vodou i na zítra a jdu se podívat k majáku na CABO DE SAO VICENTE a dolů k pláži. No moc dobrý místo. Jen s tím kempováním to je moc moc špatný. Žádný stromy a navíc placka plná projíždějících aut. Zastavuje mě starší pár z Portugalska, kteří jsou tak nalehko, že odmítám věřit, že cestujou na kole. No prý mají karavan kdesi zaparkovanej a oni jedou na kolech na týden kolem. Spávají v hotýlcích. Jdu se podívat na ten maják, a jak se vracím, tak na mě čeká ta ženská a jestli nechcu sýr, že mají dost. No říkám jí, že než by to měla vyhodit, že to si to radši vezmu. A tak dostávám ještě kousek klobásky, jabko, zbytek másla. No nevím, co jim zůstalo. Jsem asi neměl říkat, že žiju z 5 euro na den. Ale tak mám zas po čase královskej oběd. Díky, přátelé. Musím jet hledat to kempoviště a nabírám směr do dálky, kde jsou vidět nějaký stromy. Je to po rozbité cestě, na konci světa. Kupodivu to tam fakt jde a místo je dost v pohodě a tak zkouším napnout plachtu na zítra, kdyby fakt pršelo. Vařím (vůbec nemám hlad už 3. den a furt mi je divně) a naslouchám tomu ohlušujícímu tichu. Tak jak? Zítra zůstáváme? Jídlo i vodu máme...

17.2.2013, neděla, 0km, 0 EUR, (+3.91), den 60. (37.) Tak s tou předpovědí to nějak netrefili, protože pršelo fakt jen párkrát a to slabě. No ale usazenej jsem byl, tak jsem zůstal. Klid na lůžku (ta karimatka je už jako dost tenká), četba a dlouhé nic nedělání. Takhle být uvízlej sám po celej týden, tak se zblázním. Konečně snad po týdnu dobrý vaření, i když ten vařič určitě nefachá ideálně. Zítra se asi pohnu, stejně nemám moc vody.

18.2.2013, pondělí, 90km, 5:42h, 15.7km/h, 5 EUR (+3.91), den 61. (38.) Dlouze balím, pomalu jedu, neprší. V ALJEZUR jdu na net, kterej je prý zadarmo, ale já platím jedno euro za půl hodiny! Svinstvo! Jakmile vylézám z netu, tak mě zastavují 2 důchodci z Anglie a tak dlouze vykecáváme a zvou mě na kafe. Nedá se nic dělat, pozvání se neodmítá, opět piju kafe. Jestli to tak půjde dál, tak mi snad i začne chutnat! :-) Fakt nevím, co na tom lidi vidí. Ale pokec je dobrej, mi říkají, ať uhnu z hlavní cesty a jedu směrem na MONCHIQUE, když mám tolik času. No tak jo. Je to sice pořádně do kopce, ale to nám zas tak nevadí, je to pohoda, občas jsou skvělý výhledy a tak valím dál. Je zatažený, ale neprší, je teplo, tak nač si stěžovat? Sjíždím dolů od ALFERCA a víc jak hodinu hledám místo na stan. Hrůza. Kdyby jel někdo se mnou, tak ho musí jebnout. Nakonec jsem stejně nic kloudnýho nenašel. Tyčím to na rozježděným kopci, u cesty, v šutrech a ještě to mám z kopečka. Strašný místo, ale jediný k mání. Vařič fakt snad dodělává. Zkouším ho čistit, ale fakt nevím, co s tím je. Nemůžu docílit modrých plamenů, strašně špiní, nemám z toho vůbec radost. Zítra to počasí nemá být vůbec dobrý, ale vyrazím, protože tady v tom bordelu bych nerad zůstával nějak dýl než je nutný.

19.2.2013, úterý, 92km, 5:24h, 17km/h, 4.53 EUR (+4.34), den 62. (39.) Myslím, že jsem včera nezmínil, že padla hranice 5.000 km. Za 61 dní to není tak zlý. V noci lije fakt solidně. Ale jakmile zazvoní budík o půl osmé, tak jako zázrakem přestává. Rychle pryč. Sjezd - zima, navrch - oblíct, vyslíct, atd, furt dokola tak 20x, než dojíždím do ALMODÓVAR. Jdu zase utrácet peníze a pak na net do knihovny. No pak už se mi moc nechce, ale vylezlo slunko a navíc mám vítr v zádech, tak to letí. Rovina. Už po půl sedmé mířím do keřisk, čumím do kola (nic jsem nevyčuměl, ale podle brždění, by měly být obě kola trochu rozhozený) a dnes je na řadě kuskus, ale nevím nevím, mám takovej pocit, že mi to začíná lízt krkem. Asi mám malej hlad. No ony ty výkony jsou taky dost slabý. Vařič sice fachá, ale něco mu je!!!

20.2.2013, středa, 97km, 5:19h, 18.2km/h, 4:44 EUR (+4.90), den 63. (40.) Zase mokro a zase lennost po ránu. V MÉRTOLA jdu do knihovny a než se vydávám dál, tak je půl druhé a já mám krásných 15km. MÉRTOLA je pěkný město u obrovské řeky - GUADIANA. Ale směrem na východ to letí, mám asi lehkej vítr v zádech, je to cvrkot. V SERPA nakupuju a před MOURA to stavím. Vypadá to, že domluvené ubytování v LISABONU padá, protože borec nereaguje na emaily a tel. číslo nefunguje. Kurvafix, zase další starosti! No nic, musím se s tím nějak porvat!

21.2.2013, čtvrtek, 112km, 6:00h, 18.6km/h, 6.78 EUR (+3.12), den 64. (41.) No, to to dneska letělo, i když vlastně celej den pršelo. MOURA, MOURAO, jezera, palba jak sviňa, skvělá jízda nebýt toho posranýho deště. Dělám mraky km, protože to fakt letí. Večer vařím a za plotem přibíhá pes a tak na něho řvu: "Ty hajzle, až dojím, tak vstanu, vezmu šutr a uvidíš!" Tak teda vstávám, zapínám čelovku, beru šutr, jdu k tomu plotu, a jak se rozpřahuju, tak se dívám a 3 metry ode mě stojí za keřem chlap - majitel. Dělám, že se protahuju, ale stejně si myslím, že borec si myslel, že jsem blázen, když se bavím se psem. Ale říká, že v pohodě, že tam můžu zůstat, tak aspoň tak. Začíná nanovo lít! Ještě asi zítra posraný počasí a pak jasno a kurevská kosa. No lepší kosa než mokro!

22.2.2013, pátek, 70km, 4:02h, 17.3km/h, 0 EUR (+8.12), den 65. (42.) Jak já ten déšť nenávidím! Kurvo! Pohled na ranní oblohu a je mi jasný, že slunko má dnes off a že to, že ještě neprší, je pravděpodobně jen krátkodobá přírodní anomálie. Což o to, ono to furt jede jak ďas, ale před ELVAS si už počasí nehraje na žádný anomálie a lije jak kunda! Zmáchanej beru azyl v místní knihovně, kde se dozvídám, že v LISABONU bych mohl přespat u týpka z warmshowers a taky se dívám, že ještě dneska má lít, zítra snad už jen pořádná zima. Odjíždím jen kousek nad ELVAS hned to zase stavím u nějaké elektrárny pod stříškou, protože opětovně lije, ale fest. Napadá mě vyměnit tu trysku u vařiče, je tam ještě jedna náhradní. Konám tak a hned i vařím čaj, protože jsem mokrej a zima mnou třese. Vařič napřed stávkuje, pak v něm cosi lupne a valí jak po másle! Mám radost jak malý děcko. V pauze mezi přívaly deště vyrážím a do BARBACENA opětovně durch promokám, nebylo se opět kde schovat. Do MONFORTE skoro usychám, ale těsně před ním mě ničí další liják. Na prvním místě za dědinou u jakýhosi lomu to rychle tyčím a připravuju žvanec ve stanu. Jdu vařit a vařič ani neblafne! Tak kurva už! Čistím tu trysku, ale výkon je i potom ubohý a tak zvyšuju tlak, ale pořád je to hodně na hovno. Dlouze vařím a opět upadám do deprese. Ten vařič je asi hotovej, novej stojí 3 tis. Kč!! Sakra! Pořád prší, náladu mám pod psa! Tak snad zítra.

23.2.2013, sobota, 105km, 6:42, 15.7km/h, 3.40 EUR (+9.72), den 66. (43.) Už neprší, ale jasno vypadá "krapítek" jinak. Balím a těžký černý mraky mě silně znervózňují. Dokonce padá i pár kapek a to už chci psát stížnost na meteorologický ústav! Vcelku to ubíhá, dědiny v tak 15km rozestupech, ideální, pořád někde jste, pořád se něco děje. Potkávám ovšem jen malé obchůdky, kde je sakra draho a tak se mi nedaří koupit žádnej chleba na zítra - neděla. Rovinky a pahorkatina končí v dědině NISA, kde je dlouhej padá a k řece (NIsa), dlouhej výstup (les!) a dolů k TEJO, kdy na most vlítávám v 50km/h rychlosti - VILA VELHA DE RÓDAO. Pak už jen furt do kopce, ale svítí slunko, tak je pohoda. Mizerný značení a realita neodpovídá mapě, ale se silnicí na SERTA se nakonec šťastně shledávám. Zase dolů k řece a v následujícím stoupání to hrnu na kopeček nad cestou a šteluju zadní kolo, který při brždění jaxi cuká. No jasný - 2 drátky opět v hajzlu! To kolo normálně po dojezdu vyhodím! Kolikátej drátek to už je? Horší, že už nemám ty samý drátky náhradní a tak tam musím dát jiný, stříbrný, delší a užší. Jestli toto bude fungovat? Na kopeček za mnou dojíždí auto a borec mi ukazuje, že je to jeho, ale když mě vidí, jak se jebu s kolem, tak říká, že v pohodě. Tak díky, dědo! Snad už to zadní kolo do LISABONU vydrží. Zítra už na hlavní město nabírám směr.

24.2.2013, neděla, 96km, 5:28h, 17.5km/h, 4.72 EUR (+10), den 67. (44.) Zima! Ale jak prase! Dožívám rána, jdu se vychcat a stan jen praská pod namrzlým ledem. Je mlha a svinská zima. Skáču ihned do spacáku. Přijíždí auto a tak lezu ven a dělám, že už balím, ale jakmile je kára fuč, opět beru útokem spacák a dělám, že není 10h ráno. No mlha pomalu odplouvá a tak zvedám kotvy i já a šplhám pořád vzhůru. V PROVENCA-A-NOVA je otevřenej obchod a tak kupuju něco k jídlu, malý pivo a krabicu vína, vše ani ne za 5 EUR, tak super. SERTA a CERNACHE BOMJARDIN furt jaksi vzhůru, pak pád dolů k řece/jezeru, opět navrch a sjezd až do TOMAR. Tam jsem už dost pozdě, značení jako obvykle v Portugalsku (celém) tragické a tak náhodně šplhám vzhůru v naději, že jedu směrem na FATIMA. Hned nad městem to na pravděpodobně motokrosovém okruhu/areálu stavím, vařím (jako dobrý, ale postrádám nějakou výraznější chuť) a vařím i ten krabičák a cukr! A vařič zase hapruje! A úplněk! A zima! A do spacáku! Zítra asi náročné kličkování zástavbou, zdá se, že až do Lisabonu už to bude hlava na hlavě a město na městě.

25.2.2012, pondělí, 98km, 5:43 h, 17.1 km/h, 5.44 eur No, na to že jsem měl v 14 h ujeto 20 km, to docela jde. Flákám se a flákám se na netu v OURÉM a projíždím městem FATIMA, což mi něco říká. Podle obrázků, kostelů a soch mi dochází, že zde došlo pravděpodobně ke zjevení Krista, či té jeho ženy, nebo to byla matka, nebo jen družka? Mám v těch Kristových babách totální chaos. A když už jsme u toho... Vysvětlil by mi někdo laskavě, v jakém poměru byla paní Skákavá (křestním nesmyslně Panenka - její rodiče by si měli nafackovat) vůči již zde zmíněnému panu z Nazaretu? No a když už se teda v tom vrtáme... Zdá se, že tady to fatimské zjevení se odehrálo na dětech. Jako..., ruku na srdce, když přijde harant dom s kozama z pastvy a řekne, že se mu zjevil Kristus (či ta ženská), tak jako sebou praštím o zem, začnu stavět pomníky, kostely a tomu drzýmu infantovi, co už roupama neví co, uvěřím? No tohle selhání zdravého rozumu se tady očividně odehrálo a FATIMA se stala slavnou! Bysme taky možná mohl poprosit děcka v Krásensku ve školce, aby taky něco takovýho začaly říkat a možná by Krásensko začalo být slavný. Bych možná koupil i nějaký lízátka, kdyby lhaly fakt přesvědčivě. Pak ještě výstup do SERRA VENTOSO a pak už jen rovinka a sjezd a směr RIO MAIOR. V lesíku klohním a dokola se ozývají psi a střelba, tak nezbývá než doufat, že to do mě nikdo nenasolí. Zítra asi poslední stanování v Portugalsku. Na středu už naplánován příjezd do Lisabonu.

26.2.2013, úterý, 84km, 4:33h, 18.5km/h, 5.21 EUR (+9.45), den 69. (47.) To zase bylo flákání se a polehávání! V noci houkala, sova nebo co to bylo. Znělo to, jak kdyby na mě někdo furt volal. Fakt to znělo jak lidskej hlas. Pak to přestalo, ale až do rána štěkali psi. Jsou všude! Ještě že jsou uvázaní! Ráno opět namrzlej stan, kosa jak z nosa, ještě že to je do RIO MAIOR jen 10km a už zase sedím v knihovně. Celou cestu až do BOMBARRAL mám pocit, že jedu úplně blbě, ale úplně blbě jedu až za TORRES VEDRAS, kde volím zkratku a na SANTA CRUZ a nemám tušení kde jsem, ale když kolem 18h vidím v dálce moře, tak je mi jasný, že ať jsem kde jsem, podél moře na jih a nějak to do toho LISABONU zítra dojedu. Louka, zase psi, dojídám zbytky a kabela s jídlem, která většinou váží tak 10kg je skoro prázdná! Když si vzpomenu jak jsem vyrážel z BLOTONU, jak se kolo klátilo a já jsem čekal, co kdy praskne... No a vida - za 70 dní jsem v LISABONU. A to jsem se flákal. Tak jo, zítra snad setkání s Goncalem a snad vše dobře dopadne, krabica na kolo bude a mně se to tam podaří naskládat. Předpokládám, že to bude horor! Zítra poslední den jízdy! Zdá se to blízko, ale podle km je to tak 80km. No snad nebude moc pršet, protože jasno má zítra končit. Dobrej timing!

27.2.2013, středa, 123km, 6:35h, 18.5km/h, ???, den 70. (48.) Zase mráz, pak prší, pak se flákám, pak jím, pak padají kroupy, pak praská další drátek v zadním kole a zase u kazety a pak dojíždím do CABO DE ROCA, což je prý nejzápadnější místo Evropy. Tam je mi řečeno, že do LISABONU je to ještě 50km, co jsem si myslel, že je max. 30km! Sakra! Tak letím. Naštěstí je to dost dolů a navíc více méně s větrem v zádech a tak peláším jak zajíc. 2 hodiny letím jak magor, dávám tomu vše a dřu jak mezek. Na stanici ALGES dorážím 10 minut před 18h, kdy se mám potkat s Goncalem. Když už ani o půl sedmé se nic neděje a mně je zima jak hovado, tak píšu sms a prý za 10 minut dorazí. Tak jo, potkáváme se, Goncalo má parádní nákladní kolo, a jedeme ještě do cyklokšeftů žebrat o tu krabici na kolo. Není! No nic jedeme k němu domů a cestou ještě zkoušíme poslední obchod a tam jakási krabice je, tak sláva. Poprvé v životě vidím, jak se na kole dá přepravit velká krabica na kolo. Obdivuhodnej výkon! Goncalo má ženu, 2 děti a tak je rušno, ale dostávám kus žvance, sprcha je k mání a vyprat se taky dá, paráda. Dlouze kecáme a pak se dívám na fotky z tripu, kterej Goncalo podniknul na kole s 7 letým synem. Ujeli 400 km. Ten kluk na takovým střepu, že jsem nechápal. Celou noc nemůžu spat.

28.2.2013, čtvrtek, ???, den 71. (49.) Ráno musím se všema vypadnout, protože jsou těžce pracující. Jedu na kole do centra LISABONU podél pobřeží a tak se po různu flákám. Pěkný město. Dokonce se plácám přes kapsu a dávám si jakýsi ryby s rejžou a točený pivo. Pivo běs, zbytek se dal, ale i s polívkou a sýrem cáluju 13 euro! Tak vole, tahle se denně žít nedá. Večer dojíždím na barák a hned po návratu se vrhám na to kolo. No jasně, řidítka nejdou povolit. Zapasím s tím, ale nic se neděje, tak aspoň oddělávám nosič, blatníky a jak přichází Goncalo, tak mi radí, ať ty řidítka posunu a povolím, že to snad vyjde. Kolo do krabice skutečně padá, tak ho zazdívám ještě oběma kolama a brašnama a krabica jde sotva uzvednout. 25kg prý... Hm, tak to jsem zvědavej, jak toto zas projde! Obdobná story je s druhou krabicí, kam rvu ostatní věci. Ta má snad 22kg! Kurvafix, co je tam tak těžkýho? Takže jak to tak vypadá, tak celej můj život váží cca 45kg. Mám lehkej život. Jsem zmordovanej jak sviňa, jíme špagety s kuřetem a já se dozvídám, že jestli chci na letiště, musíme jet teď, protože zítra brzo ráno je auto nutný býti k dispozici a navíc je ráno LISABON totálně ucpanej, tak buď teď, nebo ráno taxi... Veřejná doprava nepřichází v úvahu, protože sám nejsem za boha schopnej utáhnout dvě velký těžký krabice. Vyrážíme po 22h, kolo na střechu. Letiště nedaleko. Squatuju lavičku a zkouším jakože spát. Čistý zlo!

1.3.2013, pátek, den 72. (50.) Do 4h to jakž takž jde vydržet, ale pak začínají chodit lidi a táhne, kurevsky táhne. Je "dospaný." Toto bude kurevsky dlouhej den! Mám žízeň hlad, eura už skoro žádný, proč já jsem jen nejel domů na kole? Taková pohoda to mohla být. Letadlo má odlet v 11:15h, ale jak už to tak bývá, má hodinu zpoždění! Juchů! :-( Odbavení jde více méně hladce, všechno prochází (za kolo 75 EUR), sice mě posílají od čerta k ďáblu, ale tak na to jsem zvyklej. V Madridu čekám další 4 hodiny. Srocuje se tam docela zábavná partička Čechů, co letí z Kostariky, z Panamy, z Argentiny a tak se vykládá a vykládá, ještě že tak! Do Vídně to už nějak jde a při čekání na kolo (o kterým si myslím, že nedojde), potkávám nějakýho Pavla, se kterým mohutně debatuju anglicky a podle jeho opálení a parádní angličtiny mě ani nenapadne, že bydlí 40km od Krásenska. www.patagoniabike.cz. Z Peru až do Patagonie!! Klobouk dolů!! A hop a skok autem do Krásenska, před půlnocí ještě úprk do hospody a pivo, ale rychle!!! Uff, jaká to slast...

Trip západní Evropou hodnotím velice kladně. Vše je k mání, nic se dohromady nemůže stát, turistické části jsou v zimě prázdné, všechno jsem měl jen pro sebe. Kempování většinou bez větších problémů, lidi v pohodě úplně všude. Počasí tak jak u nás na podzim. Naštěstí moc nemrzlo, občas teda pršelo, ale i tak se to dalo zvládnout. Naprosto nádherný počasí na jihu Španělska, Portugalska a v Maroku.

Statistiky (hrubý odhad): Počet ujetých km: 5.900 --- Počet dní: 70 --- Průměrný počet kilometrů na den: 84 --- Počet nocí pod střechou: 9 --- Počet defektů: 0 --- Počet prasklých drátků: 10 (všechny v zadním kole u kazety) --- Nejvyšší sedlo: 1.600 m.n.m. Maroko --- Mapa: http://www.bikemap.net/route/2023095 --- http://beggard.rajce.idnes.cz

*** Veškerá fotografická příloha byla vypůjčena z jiných zdrojů...



[ Top ]


*****************************************************************************************************